Analýza vývoje ekonomiky České republiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti za rok 2011

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Květen 2012 Analýza vývoje ekonomiky České republiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti za rok 2011

O B S A H A. ANALÝZA VÝVOJE EKONOMIKY ČR ZA ROK 2011... 4 Strana EXECUTIVE SUMMARY... 4 I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ... 7 I.1 Výkonnost ekonomiky... 7 I.1.1 Ekonomický růst... 7 I.1.2 Reálná konvergence... 11 I.2 Trh práce a jeho efektivita... 14 I.3 Cenový a fiskální vývoj... 22 I.3.1 Cenový vývoj... 22 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání... 26 I.3.3 Fiskální vývoj... 29 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání... 33 I.4 Měnová politika... 36 I.4.1 Měnová politika... 36 I.4.2 Směnné kurzy... 39 I.4.3 Vnější rovnováha... 41 I.5 Kapitálový trh... 46 I.5.1 Globální trhy... 46 I.5.2 Kapitálový trh v ČR... 50 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY... 56 II.1 PRŮMYSL... 56 II.1.1 Průmyslová výroba a produktivita... 56 II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu... 73 II.1.3 Postavení průmyslu v mezinárodním srovnání... 73 II.2 STAVEBNICTVÍ... 76 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita... 76 II.2.2 Bytová výstavba, stavební povolení... 82 II.2.3 Stavebnictví v EU... 83 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD... 84 II.3.1 Souhrnné výsledky... 84 II.3.2 Teritoriální a komoditní struktura... 87 II.3.3 Očekávaný vývoj zahraničního obchodu... 91 II.3.4 Vývoj obchodu v EU... 92 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD V ČR... 93 II.4.1 Vnitřní obchod v EU... 96 II.5 INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ... 99 II.5.1 Přímé zahraniční investice... 99 PŘÍLOHA... 103 Přehled významných obchodních a investičních projektů českých firem v roce 2011... 103 2

B. ANALÝZA MEZINÁRODNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR V ROCE 2011... 105 EXECUTIVE SUMMARY... 105 I.1 POJETÍ KONKURENCESCHOPNOSTI... 106 I.2 Cenová a necenová konkurenceschopnost... 108 I.3 Vývoj v programech dle implementační struktury SMK... 112 1.3.1 Veřejný sektor... 113 1.3.2 Vzdělanost, zaměstnanost a mezinárodní srovnání... 115 1.3.3 Podnikatelské prostředí... 119 1.3.4. Ekonomika globálních inovací... 122 I.4 Struktura zahraničního obchodu a přidaná hodnota vytvořená v ČR... 126 METODICKÁ PŘILOHA... 141 Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.4.2012. 3

A. ANALÝZA VÝVOJE EKONOMIKY ČR ZA ROK 2011 EXECUTIVE SUMMARY Globální hospodářský vývoj byl v roce 2011 výrazně poznamenán dopady dluhové krize eurozóny. Silné finanční, fiskální a ekonomické nerovnováhy, které byly příčinou jejího vzniku v době nedávné krize, se nepodařilo zcela odstranit, což mělo za následek, že v první polovině minulého roku se obnovily destabilizační tendence. Původní optimistická očekávání další akcelerace ekonomického růstu tak zůstala nenaplněna, naopak v utlumeném prostředí celosvětový obchod oslaboval a podlomená důvěra a nezbytná fiskální opatření zároveň omezovala domácí poptávku. Zhoršující se ekonomické podmínky se v reálné ekonomice Evropské unie projevily zvolněním meziročního růstu hrubého domácího produktu na 1,5 % (proti 2 % v roce 2010) a ve 4. čtvrtletí dokonce na 0,9 %. Zpomalení se týkalo většiny zemí Unie, vysoce zadlužené ekonomiky Řecka a Portugalska se dokonce meziročně propadly. Pro vývoj v tuzemsku však bylo klíčové, že solidně rostla výkonnost jejích hlavních obchodních partnerů. Německo se sice také nevyhnulo zpomalení, ale celoročním růstem 3,0 % se zařadilo mezi nadprůměrně rostoucí země EU, stejně jako Slovensko, které růstu 3,3 % dosáhlo při stabilizované dynamice po celý rok. Ve středoevropském regionu si ale nejlépe vedlo Polsko s růstem 4,3 %, který podpořily především masívní investice spojené s přípravami na fotbalové mistrovství Evropy. Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím EU. Následky nedávné finanční a hospodářské krize však proces sbližování přerušily a současná výše produktu na obyvatele (v paritě kupního standardu) se pohybuje na cca 80 % průměru Unie. Protože krize současně vyostřila možnosti uplatnění na světových trzích, je základním předpokladem další konvergence nezbytnost přizpůsobit se změnám konkurenčního prostředí. Výkonnostní mezeru vůči EU se pravděpodobně nepodařilo snížit ani v minulém roce, protože hospodářská aktivita postupně ubírala na síle rovněž v České republice. Míra oslabování byla dokonce výraznější než v EU hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 1,7 %, ale ve 4. čtvrtletí pouze o 0,6 %. Přestože hlavní riziko zpomalení bylo spojováno se slabší zahraniční poptávkou (vzhledem ke značné otevřenosti domácí ekonomiky a její závislosti na exportu), ze struktury růstu hrubého domácího produktu je patrné, že na pomalejším růstu se podepsal zejména útlum domácí poptávky. Pokles výdajů zasáhl jak spotřebu, tak i tvorbu hrubého kapitálu. Konečná spotřeba oslabovala svůj prorůstový vliv již v předchozích třech letech a v roce 2011 růst výkonnosti ekonomiky dokonce zbrzdila. K poklesu celkové spotřeby o 0,7 % výrazněji přispěla vláda, jejíž úsporná opatření zaměřená na fiskální konsolidaci snížila výdaje veřejného sektoru o 1,4 %. Spotřeba domácností klesla o 0,5 %, a to zejména vlivem složité finanční situace vyvolané napjatou situací na trhu práce a pomalým mzdovým vývojem. Na investiční 4

aktivitu nepříznivě dopadlo jak omezení staveb z veřejných prostředků, tak i opatrnost firem při realizaci rozvojových programů, pramenící z nejisté budoucnosti. Důsledkem byl pokles fixního kapitálu o 1,2 %. V prostředí ochablé domácí poptávky byl hospodářský růst tažen výhradně zahraničním obchodem. Ten se vcelku úspěšně vyrovnával se sílící konkurencí na světových trzích, nicméně nezopakoval dvoucifernou dynamiku růstu obratu předchozího roku. Vývoz zboží a služeb vzrostl reálně o 11 % a po celý rok si udržoval předstih před růstem dovozu, jehož zpomalení na 7,5 % zapříčinila slabá domácí poptávka. Výsledkem příznivé relace mezi tempem vývozu a dovozu bylo meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu na téměř 157 mld. Kč (údaje ZO v metodice národních účtů). Omezená spotřeba domácností, a poté i slábnoucí ekonomika a nejistoty z dalšího vývoje (zejména v Evropě) tlumily nákladové inflační tlaky. Pomalu rostoucí míra inflace se v červnu zastavila na hodnotě 1,9 % a udržela se na ní až do konce roku (bylo to sice o 0,4 p.b. více než v roce 2010, nicméně v desetileté časové řadě jde o podprůměrný výsledek). Hlavním faktorem růstu inflace tak zůstaly světové ceny komodit, především ropy a potravin. Zvýšená poptávka zejména z Číny a Indie, podporovaná spekulacemi na komoditních trzích, se prostřednictvím světových a dovozních cen postupně promítala do cen výrobců a následně prosakovala i do spotřebitelských cen. K růstu cen přispěly rovněž úpravy regulovaných cen, vývoj měnového kurzu a v závěru roku i obchodníky vyvolané předčasné zdražení potravin. Přesto se ve srovnání se světem domácí inflace držela stále nízko. Oživení na trhu práce, charakterizované na počátku roku návratem k růstu zaměstnanosti, ubíralo postupně na intenzitě. Celková zaměstnanost (v pojetí národního účetnictví) se za celý rok meziročně zvýšila o 0,3 %, což obstaraly zvýšené počty podnikajících. Na druhé straně klesl stav zaměstnanců, což výrazně souviselo s jednorázovým faktorem odchodů do předčasného důchodu. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 8,6 %, a také na jejím meziročním poklesu o 1 p.b. se podílely odchody do předčasného důchodu. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, průměrná měsíční nominální mzda meziročně stoupla pouze o 2,2 % a reálná o 0,3 % (ve 4. čtvrtletí dokonce klesla o 0,2 %). Sílící poptávková omezení dopadla také na odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Přesto průmysl dosáhl solidních celoročních výsledků a zahraniční obchod zvyšoval přebytek obchodní bilance i ve druhém pololetí. Kritická však zůstává situace ve stavebnictví. Průmyslová výroba se meziročně zvýšila o 6,9 %, ale po rychlém růstu v 1. čtvrtletí (12,3 %) vlivem silného oživení v Německu, její dynamika postupně zpomalovala. Hlavním tahounem byla jako tradičně výroba motorových vozidel, která vzrostla o 21,2 % a k meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla 3,7 proc. bodu. Dalšími odvětvími s významnějším vlivem na celkový růst byla především výroba strojů a zařízení (příspěvek 1 p.b.) a výroba pryžových a plastových výrobků (0,6 p.b.). Jedná se vesměs o odvětví spadající z 5

hlediska technologické náročnosti výroby do sektorů MEDIUM HIGH-TECH, resp. MEDIUM LOW-TEC, které tak zvýšily svůj podíl na produkci zpracovatelského průmyslu. Naproti tomu se zhoršila pozice technologicky nejvyspělejšího sektoru HIGH-TECH, zejména vlivem propadu výroby počítačů o téměř 10 %. Z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu je významné, že pokračovala příznivá relace rychlejšího vývoje produktivity práce než mezd snižující jednotkové mzdové náklady. Stavební produkce si meziročně pohoršila o 3,5 % a pokračovala v poklesu již třetím rokem v řadě. Na špatném výkonu odvětví se podepsala zejména úsporná fiskální opatření, která omezila infrastrukturní stavby. Navíc se stavebnictví potýká se slabou poptávkou ze strany firem i domácností vlivem přetrvávajících obav z budoucího ekonomického vývoje, resp. pomalého růstu mezd. V bytové výstavbě bylo zahájeno meziročně o 2,1 % bytů méně, počet dokončených bytů poklesl dokonce o 21,4 %. O tom, že odvětví ještě nedosáhlo svého dna, svědčí pokles zaměstnanosti o 5,9 %. Zahraniční obchod se zbožím (v běžných cenách) dosáhl navzdory sílícím problémům evropské ekonomiky velmi dobrých výsledků. Při růstu vývozu o 13,3 % a dovozu o 11 % skončila obchodní bilance rekordním přebytkem 191,5 mld. Kč, tj. o více než 70 mld. Kč meziročně vyšším. Výsledky opět potvrdily silnou závislost na státech Evropské unie. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo 83 % českého vývozu, zatímco podíl tohoto uskupení na českém dovozu činil téměř 64 % (nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo tradičně Německo, které se na vývozu podílelo 32 % a na dovozu 26 %). Ve zbožové struktuře se zvýšil podíl vývozu strojů a dopravních prostředků na 54,4 % a aktivum dosáhlo 443 mld. Kč. Výrazně se naopak prohloubil schodek obchodu s minerálními palivy a chemickými výrobky. Tržby maloobchodníků posílily meziročně reálně o 1,9 %, ale předkrizovým přírůstkům se blíží jen zvolna. Celkovému výsledku pomohl především motoristický segment, vč. oprav motorových vozidel, a vyšší tržby specializovaných prodejen s počítači a komunikačními zařízeními, nebo v oblasti prodeje prostřednictvím internetu a zásilkové služby. Na druhé straně došlo k poklesu prodeje potravin o 3 %, což dokumentuje vážnost finanční situace mnoha domácností. Vlivem růstu cen se snížil prodej pohonných hmot o 3,5 %. Ve výhledu pro letošní rok nepředpokládáme, že slábnoucí zahraniční poptávce se podaří kompenzovat domácí výdaje. Konečnou spotřebu domácností bude i nadále stlačovat jejich nepříznivá příjmová situace a vyšší inflace, výdaje veřejného sektoru zase opatření k fiskální konsolidaci. Neočekáváme ani obrat v tvorbě fixního kapitálu, protože negativním směrem budou působit pesimistická očekávání a omezení veřejných investičních výdajů. Důsledkem tohoto vývoje pravděpodobně bude zastavení růstové tendence ve výkonnosti ekonomiky. 6

I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ I.1 Výkonnost ekonomiky I.1.1 Ekonomický růst Tempo růstu HDP v průběhu roku oslabovalo a v jeho závěru se ekonomika propadla do mírné recese Hospodářská aktivita během roku 2011 postupně ubírala na síle. Přestože hlavní riziko zpomalení bylo s ohledem na narůstající problémy eurozóny spojováno se slabší zahraniční poptávkou (vzhledem ke značné otevřenosti domácí ekonomiky a její závislosti na exportu do tohoto seskupení), ze struktury růstu hrubého domácího produktu je patrné, že na jeho nižším tempu se podepsal zejména útlum domácí poptávky. Hrubý domácí produkt se loni meziročně zvýšil o 1,7 % (ve stálých cenách), ale dost výrazně zaostal za dynamikou předchozího roku (v roce 2010 vzrostl HDP o 2,6 %). Optimistický předpoklad, že v roce 2011 by již mohlo být dosaženo absolutní úrovně produktu předkrizového roku 2008, tak nejenže nebyl naplněn, ale s ohledem na současný trend vývoje je nesplnitelný i pro letošní rok. Pod vlivem zhoršujícího se vnitřního prostředí začalo růstové tempo zpomalovat již od 3. čtvrtletí 2010. Nejdříve oslabil přínos konečné spotřeby a v roce 2011 i tvorby fixního kapitálu. O zvýšení výkonnosti ekonomiky meziročně o 0,6 % se tak ve 4. čtvrtletí 2011 plně zasloužil pouze zahraniční obchod, který vytvořil historicky nejvyšší kladné saldo. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí klesl o 0,1 %. I tento nepatrný pokles lze interpretovat tak, že se ekonomika v závěru minulého roku nacházela v recesi, protože k mezičtvrtletnímu poklesu (také o 0,1 %) došlo už ve 3. čtvrtletí (technické hledisko definuje recesi jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě). Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) Pramen: ČSÚ, graf MPO 7

Z hlediska poptávky se zhoršilo zejména vnitřní prostředí, takže určujícím faktorem růstu byl zahraniční obchod, zatímco konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu měly zpomalující účinek Také v celoročním výsledku pokryl na straně poptávky meziroční růst produktu výhradně vnější sektor, který se vcelku úspěšně vyrovnával se sílící konkurencí na světových trzích. Naopak negativní vliv měly vnitřní podmínky, protože dopady fiskální konsolidace, napjatá příjmová situace domácností poznamenaná pomalým mzdovým vývojem, a nejistoty ohledně budoucnosti se nezbytně promítly do nižší úrovně výdajů. Jednotlivé výdajové položky se na hospodářském vývoji podílely následovně: zahraniční obchod pokryl přírůstek produktu 2,6 p.b., což bylo nejvíce od roku 2005. Nicméně ztížené odbytové možnosti poznamenaly dynamiku jeho obratu, která nezopakovala dvoucifernou hodnotu předchozího roku. Vývoz zboží a služeb vzrostl reálně o 11 % a po celý rok si udržoval předstih před růstem dovozu, jehož zpomalení na 7,5 % zapříčinila slabá domácí poptávka. Výsledkem příznivé relace mezi tempem vývozu a dovozu bylo meziroční zlepšení kladného salda zahraničního obchodu o 37 mld. Kč, na téměř 157 mld. Kč (v metodice národních účtů); konečná spotřeba oslabovala svůj prorůstový vliv již v předchozích třech letech a v roce 2011 růst výkonnosti ekonomiky dokonce zbrzdila o 0,5 p.b. K poklesu celkové spotřeby o 0,7 % výrazněji přispěla vláda, jejíž úsporná opatření k ozdravení veřejných financí snížila výdaje veřejného sektoru o 1,4 %. Spotřeba domácností klesla o 0,5 %, protože v důsledku složité finanční situace bylo nuceno šetřit také obyvatelstvo. Čisté příjmy domácností se ve srovnání s předchozím rokem dokonce snížily (v průměru připadlo měsíčně na osobu 12 089 Kč, tj. o 31 Kč meziročně méně); nižší výdaje na tvorbu hrubého kapitálu zpomalily růst ekonomiky o 0,4 p.b., z toho ve větší míře výdaje do fixního kapitálu (-0,3 p.b.), než do zásob (-0,1 p.b.). Na investiční aktivitu nepříznivě dopadlo jak omezení staveb z veřejných prostředků, tak i opatrnost firem při realizaci rozvojových programů. Tvorba fixního kapitálu klesla o 1,2 %, když propad investic do staveb byl jen částečně kompenzován růstem investic do strojů a zařízení, především do dopravních prostředků. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury od roku 2007 je uveden v grafu č. I.1.1.2 a podle čtvrtletí v roce 2011 v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. 8

Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p.b.) Pramen: ČSÚ, graf MPO Pomalý meziroční růst nominálního produktu odrážel zhoršení směnných relací Pomalejší růst hrubé přidané hodnoty vůči HDP byl kompenzován vyšší daní z produktů Tahounem růstu hrubé přidané hodnoty zůstal zpracovatelský průmysl, Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně jen o 0,9 %, na 3 807,2 mld. Kč. Jeho nižší růst (než v reálném vyjádření) byl ovlivněn poklesem implicitního deflátoru HDP o 0,7 %, a to zejména v důsledku pokračujícího nepříznivého vývoje směnných relací, které se již druhým rokem držely v záporných hodnotách. Loni tato hodnota činila 97,7, když deflátor vývozu zboží a služeb se meziročně zvýšil pouze o 0,3 %, zatímco deflátor dovozu zboží a služeb vlivem růstu cen komodit o 2,7 %. Proti snížení úhrnné cenové hladiny naproti tomu působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, který vzrostl o 1,9 %. Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) meziročně o 1,5 %. Ve srovnání s hrubým domácím produktem rostla pomaleji, což dorovnala jeho druhá složka - daň z produktů, která se meziročně zvýšila (po výrazném zrychlení v závěru roku) o 1,7 %. Za tímto vývojem stálo především předzásobení tabákovými výrobky před změnou sazeb jejich spotřební daně k 1. lednu 2012. Růst hrubé přidané hodnoty zcela zajistil zpracovatelský průmysl. V průběhu roku sice také ztrácel na dynamice, přesto meziročním růstem 9,8 % vyčníval nad dalšími odvětvími. Jako tradičně hlavní úlohu sehrála výroba motorových vozidel, která příznivě ovlivnila také produkci dodavatelských odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu. Z dalších váhově významných odvětví vzrostla hrubá přidaná hodnota v peněžnictví a pojišťovnictví o 5,6 % a v činnostech v oblasti nemovitostí o 3,9 %. Solidního výsledku dosáhlo zemědělství (růst 6,5 %), které těžilo z příznivých klimatických podmínek, ale při jeho nízkém podílu na hrubé přidané hodnotě ovlivnilo celkový růst jen nepatrně. 9

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční Příspěvek Podíl odvětví v % změna ke změně % proc.body 2010 2011 NH celkem 1,5 1,5 100,0 100,0 v tom: Průmysl 5,1 1,6 30,3 31,0 z toho: zpracovatelský 9,8 2,3 23,3 24,3 Stavebnictví -7,1-0,5 7,2 6,7 Obchod a doprava -0,7-0,1 19,3 18,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 5,6 0,3 4,7 5,1 Informační činnosti -4,8-0,2 5,1 5,0 Činnosti v nemovitostech 3,9 0,3 7,0 6,7 Pramen: ČSÚ, propočty MPO její růst naopak brzdilo především stavebnictví Na druhé straně o 7,1 % meziročně nižší hrubou přidanou hodnotu vytvořilo stavebnictví a o 4,8 % informační a komunikační činnosti. Stavební výroba se potýkala s pokračujícím oslabováním poptávky, na kterém se významně podílel jak pokles státních zakázek z důvodu rozpočtových omezení, tak i nízká investiční aktivita soukromého sektoru a domácností. Rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích změnil odvětvovou strukturu hrubé přidané hodnoty - viz graf č. I.1.1.3. Graf č. I.1.1.3 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen) Pramen: ČSÚ, graf MPO Oslabení ekonomické aktivity bylo doprovázeno nižším růstem produktivity práce Růst produktivity práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) výrazně zpomalil na 1,2 %, protože nižší růst hrubé přidané hodnoty byl doprovázen rostoucí zaměstnaností o 0,3 %. Produktivita pokryla přírůstek hrubé přidané hodnoty ze čtyř pětin a zbývající pětina připadla na vyšší počet pracovníků (v ekonomice pracovalo v průměru 5 067 tis. osob.). Vliv produktivity práce na růst ekonomiky se tak ve srovnání s předchozím rokem snížil. V roce 2010 (při 10

poklesu zaměstnanosti) zajistila produktivita práce celý přírůstek hrubé přidané hodnoty. I.1.2 Reálná konvergence V rychlosti přibližování se ekonomické úrovni EU česká ekonomika zaostává za svými konkurenty a současný vývoj nesignalizuje zlepšení Reálná konvergence se opírá o dynamičtější růst produktu Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím. Objemem vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosáhla (podle dostupných údajů) v roce 2010 cca 80 % průměrné výkonnosti EU-27 (ve standardu kupní síly) a zaujala tak v rámci Unie až 19. místo. Proti roku 2001 (kdy tato úroveň činila 73 %) je to sice solidní zlepšení, nicméně za posledních deset let dostihla ze zemí Evropské unie pouze úroveň Portugalska a v míře konvergence zaostávala za dalšími novými členskými zeměmi EU. Nejlépe si v tomto směru vedlo Slovensko, které za uvedené období zvýšilo hrubý domácí produkt na obyvatele z 52 % průměru EU na 74 %. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly, tj. jednotky, která smazává rozdíly mezi kupní silou jednotlivých národních měn. Česká republika se rychle přibližovala ekonomické úrovni EU v letech 2002 až 2007, kdy snížila svůj propad o 10 proc. bodů a dosáhla 83 % průměru EU. V závěru minulé dekády však prošla turbulentním obdobím na pozadí světové finanční a hospodářské krize, které mělo za následek, že proces reálné konvergence byl nejen přerušen, ale výkonnost její ekonomiky v porovnání s EU dokonce oslabila. Nevýrazný růst v minulém roce současně nenaznačuje obrat ve vývoji, spíše je pravděpodobné, že produkt na obyvatele v zásadě stagnoval na hranici 80 % průměru EU. Snížení výkonnostní mezery za průměrem EU dosahují postkomunistické země především rychlejším hospodářským růstem, v jehož tempech jsou však značné rozdíly. V průměru za léta 2002-2011 kromě Slovenska a Polska dosahovaly rychlého růstu pobaltské republiky, ale jejich průměrné hodnoty za uvedené období (kolem 4 %) jsou poznamenány dvoucifernými poklesy produktu v krizovém roce 2009. Výkonnost české ekonomiky rostla průměrně o 3,3% (viz graf č. I.1.2.1). 11

Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt a produktivita práce (průměrný roční růst 2002-2011, v %) Pramen: Eurostat, graf MPO i produktivity práce EU jako celek loni zpomalila, ale vývoj byl značně diferencovaný jak podle zemí,... Zvyšování výkonnosti ekonomik bylo doprovázeno růstem produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka). Graf č. I.1.2.1 dokumentuje, že její vývoj zhruba kopíroval trend hrubého domácího produktu. To znamená, že nižší výchozí úroveň také tohoto ukazatele korigovaly ekonomiky nových členských zemí rychlejším růstem, než dosahoval vyspělý svět a v jeho dynamice se navzájem dost lišily. Pomalejší růst produktivity práce v české ekonomice než u dalších konvergujících zemí svědčí zároveň o tom, že strukturální změny v sektorech s vysokou produktivitou byly v tuzemsku méně intenzivní. V úrovni produktivity práce dosahovala v roce 2010 Česká republika cca 73 % průměru EU, zatímco např. Slovensko už 81 %. Ekonomické prostředí v EU bylo v minulém roce vlivem dluhové krize poznamenáno zhoršením celkové důvěry. Zároveň oslabila poptávka, protože konsolidace veřejných rozpočtů si vyžádala úsporná opatření a nižší aktivita na trhu produktů omezila obchodní výměnu. Růst hrubého domácího produktu EU-27 tak zpomalil na 1,5 % (proti 2 % v roce 2010) a ve 4. čtvrtletí dokonce na meziročních 0,9 %. Dynamika růstu jednotlivých zemí se výrazně lišila. K nejrychleji rostoucím ekonomikám se nadále řadily zejména nejzaostalejší země, Estonsko (7,6 %), Litva (5,9 %), nebo Lotyšsko (5,5 %), zatímco z vyspělých protějšků si nejlépe vedlo Švédsko (3,9 %). Naopak poklesu se nevyhnuly především zadlužené ekonomiky Řecka (podle předběžného odhadu -6,9 %) a Portugalska (-1,6 %) a vlivem výrazného propadu domácí poptávky ve 4. čtvrtletí také Slovinsko (-0,2 %). V hospodářské recesi se však nacházelo dalších šest zemí, vedle České republiky ještě Dánsko, Belgie, Holandsko, Itálie a Irsko. Z pohledu domácí ekonomiky je významné, že solidně rostla výkonnost jejích hlavních obchodních partnerů Německa (3,0 %) a Slovenska (3,3 %). Obě země 12

již překročily předkrizovou úroveň produktu, i když v případě Německa především díky rychlému růstu v první polovině roku. Naproti tomu Slovensko si v průběhu roku udržovalo v zásadě stabilní dynamiku a ve středoevropském regionu zaostalo jen za Polskem (4,3 %), jehož další oživení podpořily masívní investice spojené s přípravami na fotbalové mistrovství Evropy. Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu v roce 2011 (meziroční růst, v %) Pramen: Eurostat, graf MPO tak i poptávkové struktury Česká ekonomika vzrostla v roce 2011 o 0,2 p.b. více než průměr EU, v jeho druhé polovině však jevila výraznější známky zpomalování. Ze srovnání výdajových položek na hrubý domácí produkt vyplývá, že na rozdíl od ekonomik s vyváženější strukturou doplácela nejen na oslabení zahraniční poptávky, ale především na nižší domácí výdaje. Příčinou jejího zpomalení byla tedy tuzemská poptávka. Z grafu č. I.1.2.3, který srovnává vliv jednotlivých výdajů na hospodářský růst ve vybraných zemích, je patrné, že v České republice a na Slovensku byl jediným zdrojem růstu zahraniční obchod. To odráží fakt, že obě malé republiky jsou více závislé na zahraniční poptávce než Německo nebo Polsko, které mají větší domácí trh s vyšší koupěschopnou poptávkou, v daleko menší míře omezenou výdajovou restrikcí. V domácí ekonomice se vládní spotřeba meziročně snížila o 1,4 %. Zařadila se tak do třetiny zemí s nejhlubším poklesem veřejných výdajů, nicméně ekonomiky nejvážněji zasažené dluhovou krizí (což není případ České republiky) šetřily podstatně více. 13

Graf č. I.1.2.3 Struktura výdajů na HDP v roce 2011 (v p.b) Pramen: ČSÚ, Štatistický úrad SR, Eurostat, European Central Bank, Central Statistical Office Of Poland, graf MPO I.2 Trh práce a jeho efektivita Domácí poptávka přispěla k růstu EU-27 především zásluhou konečné spotřeby. Naopak negativní dopad měla tvorba hrubého kapitálu, v jejíž struktuře se snížil stav zásob. Rozhodujícím zdrojem růstu, s více než polovičním podílem, však byl zahraniční obchod. Zaměstnanost v ČR se meziročně mírně zvýšila, populace však dlouhodobě stárne Trh práce v roce 2011 ožil jen nepatrně. Celková zaměstnanost stále nedosáhla předkrizové úrovně, ale dle statistiky ČSÚ byla v roce 2011 celkově o 0,3 % vyšší než v roce 2010. Roční zvýšení o 12,7 tis. osob bylo však nejnižším přírůstkem za růstová léta v časové řadě od roku 1995. Přírůstek celkové zaměstnanosti v roce 2011 nastal především díky zvýšenému počtu podnikajících, neboť pracovníků v roli zaměstnance v roce 2011 ubylo (-6,8 tis.). Ztráty zaměstnaneckých pracovních pozic nejsou sice tak vysoké jako v roce 2009 (-83 tis.) a v roce 2010, (-127 tis.), ale potvrzují skutečnost, že tvorba pracovních míst byla v naší ekonomice v roce 2011 nedostatečná. Nejvíce zaměstnanců ubylo ve stavebnictví, kde se v roce 2011 snížil oproti roku 2010 i počet podnikajících osob (-3,1 tis. osob). Nová pracovní místa na zaměstnanecký poměr zajistila lidem zejména odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (6,5 tis.). Celková zaměstnanost v roce 2011 stoupla nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (+10,8 tis. osob). Meziročně se zvýšily také počty zaměstnaných v odvětvích veřejné správy a obrany, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče (+2,5 tis. osob), avšak po hlubokém propadu v roce 2010 (-35,8 tis.), takže celková zaměstnanost (882 tis. osob) v těchto oddílech byla zhruba na úrovni roku 2007. Ve 4. čtvrtletí 2011 se zaměstnanost snížila proti stejnému období roku 2010 jen nepatrně, a to o 0,1 % (tj. o 3,3 tis. osob) na 4 915,5 tis. osob. Hlavním důvodem bylo snižování počtu osob v pozicích zaměstnanců jak ve státní, tak v soukromé 14

sféře. Tuto skutečnost opět částečně kompenzoval meziroční nárůst počtu podnikatelů o 16,7 tis. podnikatelských subjektů. V porovnání 4. čtvrtletí proti 3. čtvrtletí roku 2011 došlo rovněž ke snížení průměrného počtu zaměstnaných o 7,1 tis. osob. Ustal tak pozitivní trend z minulých, několika po sobě jdoucích čtvrtletí (od dubna 2010), kdy počet zaměstnaných osob trvale stoupal. Míra zaměstnanosti dosáhla 66,1 % a ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2010 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,3 procentního bodu na 74,3 %, míra zaměstnanosti žen se zvýšila o 0,9 procentního bod na 57,7 %. Na mírném meziročním poklesu počtu zaměstnaných osob se významně nepodílel žádný konkrétní sektor národního hospodářství. V sekundárním sektoru činil ve 4. čtvrtletí 2011 meziroční přírůstek počtu pracujících osob 4,9 tis. osob (celkově 1 889,9 tis. osob), v terciárním sektoru došlo k mírnému poklesu o 2,6 tis. osob (celkově 2 882,4 tis. osob) a v primárním sektoru se snížil počet zaměstnanců o 5,3 tis. osob (celkově 143,2 tis. osob). Nepoměr mezi mírným poklesem celkové zaměstnanosti a rostoucí mírou zaměstnanosti je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity a také tím, že se tito lidé dostávají za hranici sledovaného věku tj. 64 let. Lze předpokládat, že uvedená disproporce bude působit i v příštím období, neboť stárnutí obyvatelstva České republiky bude přinášet při neměnné míře zaměstnanosti sledované skupiny pracujících osob ve věku 15-64 let významný pokles celkového počtu zaměstnaných osob. Ve statistikách lze vysledovat také tendenci lidí odcházet do předčasného starobního důchodu. V roce 2011 bylo přiznáno celkem 80 373 výplat předčasných starobních důchodů, zatímco v roce 2010 bylo předčasných důchodů 39 000. Populace dlouhodobě stárne, v současné době je v České republice zhruba 4 miliony zaměstnanců a 900 tisíc podnikatelů. Vyplácených starobních důchodů je v současnosti 2,3 milionu, tedy nejvíce v historii. Tento fakt je způsoben tím, že starší lidé jsou těžko zaměstnatelní. Zaměstnavatelé jsou přesvědčeni, že starší lidé se hůře učí novým věcem a mají pomalejší pracovní tempo. Jestliže přijde člověk před dovršením šedesáti let o práci, tak si vzhledem k malým možnostem uplatnit se znovu na trhu práce naopak hledá cestu, jak trh práce opustit a stává se tak ekonomicky závislým. Zaměstnanost lidí ve věku od 50 do 64 let se u nás pohybuje kolem jen 47 %. Pokud se nebude lépe dařit zaměstnávat i lidi starší než 50 let, může to pro naši ekonomiku znamenat do budoucna vážnou hrozbu. Nezaměstnanost ke konci roku vzrostla, meziročně je však nižší Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) za celý rok 2011 dosáhla 8,6 % a byla o 0,4 p.b. nižší než v roce 2010. V lednu 2011 vzrostla míra nezaměstnanosti v České republice a z prosincových 9,6 % na 9,7 %. V únoru poklesla o desetinu procentního bodu, a to na 9,6 %. Ještě výrazněji se snížila v březnu na hodnotu 9,2 %. Pokles pokračoval i v dalších měsících. V dubnu se dostala na hodnotu 8,6 %, v květnu na 8,2 % a v červnu na 8,1 %. Klesající trend ukončil až měsíc červenec, kdy míra nezaměstnanosti 1 Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné. 15

vzrostla o desetinu procentního bodu na 8,2 % a na této úrovni zůstala i v měsíci srpnu. Další pokles pak nastal v září, a to na 8 %. Na roční minimum se míra nezaměstnanosti dostala v říjnu (7,9 %). V listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu (8 %) a v prosinci 2011 vystoupala až o 0,6 procentního bodu na hodnotu 8,6 %. V porovnání s prosincem 2010 (9,6 %) je však o jeden procentní bod nižší. Růst nezaměstnanosti na konci roku však patří ke každoročně se opakujícím jevům. Další snížení nezaměstnanosti by mohly přinést až jarní měsíce, neboť začnou nábory pro sezonní práce. Dle metodiky Českého statistického úřadu se obecná míra nezaměstnanosti snížila ve 4. čtvrtletí roku 2011, oproti stejnému období roku předchozího, o 0,5 procentního bodu na 6,5 %. Z dlouhodobého pohledu je tato úroveň obecné míry nezaměstnanosti nejnižší od 2. čtvrtletí roku 2009 a stále patří také k nejnižším v celé unii. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (2,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (4,8 %). Naopak vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (24,3 %) a skupina osob s vyučením bez maturity (7,3 %). Vzdělanostní struktura se v rámci jednotlivých regionů ČR však výrazně liší. Největší podíl terciárně vzdělaných je v krajích, které mají města s vysokými školami. Tato města jednak produkují absolventy vysokých škol, zároveň také ve srovnání s jinými kraji nabízejí lepší pracovní uplatnění pro lidi s terciárním vzděláním. Největší podíl terciárně vzdělaných má Praha a Jihomoravský kraj, naopak kraje Plzeňský, Jihočeský a Středočeský mají vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva méně, přesto je jejich vzdělanostní struktura, vzhledem k většímu počtu lidí s maturitou, nadprůměrná. Největší podíl lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání, má Ústecký a Karlovarský kraj. K 31. 12. 2011 bylo evidováno 35 508 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 6,6 % (v listopadu to bylo 7,1 %). Jejich úspěšnost při hledání uplatnění na trhu práce se v průběhu roku 2011 mírně zlepšila, neboť v porovnání s prosincem 2010 počet evidovaných absolventů poklesl o 1 849 osob. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 2009 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2 2010 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9,6 2011 9,7 9,6 9,2 8,6 8,2 8,1 8,2 8,2 8,0 7,9 8,0 8,6 meziroční změna 10/09 v p.b. 3,0 2,5 2,0 1,3 0,8 0,5 0,3 0,1-0,1 0,0 0,0 0,4 meziroční změna 11/10 v p.b. -0,1-0,3-0,5-0,6-0,5-0,4-0,5-0,4-0,5-0,6-0,6-1,0 Pramen: MPSV Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO 2 ), očištěný od sezónních vlivů, se proti třetímu čtvrtletí roku 2011 snížil o 8,4 tis. osob a dosáhl počtu 2 Mezinárodní organizace práce 16

337,9 tis. osob. Porovnáme-li 4. čtvrtletí roku 2010 a 2011, pak se počet nezaměstnaných snížil o 25,1 tis. osob, což se projevilo téměř stejnou měrou v mužské i ženské populaci. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob dosáhl 42,6 %. Oproti roku 2010 se tedy jejich počet snížil o 15,9 tis. osob a ke konci roku 2011 činil 144,0 tis. osob. K 31. prosinci 2011 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 508 451 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 32 047 osob méně než ke konci měsíce listopadu. V porovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán pokles o 53 100 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl registrován v 75 okresech nejvyšší nárůst byl v okresech Prachatice (o 24,0 %), Chrudim (o 19,3 %), Pelhřimov (o 18,6 %), Jindřichův Hradec (o 18,0 %), Jeseník (o 17,8 %) a Znojmo (o 17,5 %). Míru nezaměstnanosti vyšší či stejnou jako republikový průměr vykázalo 46 okresů, nejvyšší byla v okresech Jeseník (16,8 %), Bruntál (16,5 %), Most (15,6 %), Hodonín (14,5 %) a Znojmo (14,1 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,3 %), Praha-západ a hl. m. Praha (3,9 %), Mladá Boleslav (4,6 %), Benešov (4,9 %) a Prachatice (4,6 %). Skladba okresů se u tohoto ekonomického ukazatele v průběhu roku 2011 nijak výrazně nemění a rovněž jeho hodnoty zůstávají bez výraznějších výkyvů. Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Pramen: MPSV, graf MPO Z regionálního pohledu (dle krajů) je největší nezaměstnanost trvale v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, a to již od roku 2009, kdy začala v důsledku hospodářské krize nezaměstnanost ve všech regionech stoupat. Růst nezaměstnanosti pokračoval ve všech krajích i v roce 2010. Postiženy byly především kraje s vyšším podílem průmyslu. V roce 2011 byl už ve většině krajů republiky zaznamenán pokles nezaměstnanosti, přičemž největší procentuální pokles se týkal právě kraje Karlovarského (z 10,8% v roce 2010 na 8,3 % v roce 2011) a také kraje Olomouckého (z 9,5 na 7,5 %). K mírnému nárůstu nezaměstnanosti naopak došlo v roce 2011 v Praze (rozdíl 1,1 %) a Středočeském kraji (rozdíl 0,6 %). Celkově je tedy možné konstatovat, že rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi kraji jsou v současné době menší. 17

Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti pro rok 2012 Výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce 3 od společnosti Manpower Česká republika 4 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro druhé čtvrtletí 2012 nepříznivé náborové prostředí. Téměř 6 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu pracovních sil, 9 % předpovídá snížení pracovních sil a 84 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2012 hodnotu -3 %, po sezónním očištění je index -4 %. Čeští zaměstnavatelé jsou v současné době pesimističtí a ohledně přijímání nových zaměstnanců velmi opatrní. Zpomalení ekonomického růstu v eurozóně a nepříznivé zprávy ohledně vývoje na finančních trzích nutí společnosti k vyšší produkci při zachování stávajícího počtu zaměstnanců, případně ke snižování stavu pracovníků tak, aby udržely svoji konkurenceschopnost. Na pracovním trhu je však stále veliký zájem o pracovníky s technickým vzděláním, řemeslníky či obchodní zástupce. Firmy jsou rovněž značně opatrné ohledně zvyšování mezd. Z průzkumu, který mezi téměř osmi stovkami členských firem uskutečnila počátkem prosince Hospodářská komora ČR vyplývá, že téměř dvě třetiny firem mzdy v roce 2012 nezvýší, necelá pětina firem ještě není rozhodnutá, pouze 15 % dotázaných podniků tento krok plánuje. Některé firmy zapojené do průzkumu dokonce uvedly, že platy sníží. O mzdovém navýšení uvažují především velké společnosti a podniky střední velikosti s 50-250 zaměstnanci, malé firmy budou zvyšovat platy svých zaměstnanců pouze ve výjimečných případech. Ministerstvo financí uvádí ve svém průzkumu makroekonomických prognóz (33. Kolokvium 5 konané v dubnu 2012), že mírný pokles zaměstnanosti, s nímž pro rok 2012 instituce v průměru počítají, by měl být následován její stagnací v letech 2013 a 2015. Prognózy zúčastněných institucí v průměru počítají rovněž s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v letech 2012 až 2015. Růst objemu mezd a platů by podle aktuálních prognóz měl akcelerovat z 1,8 % v roce 2012 na 3,2 % v roce 2015. Ve své makroekonomické predikci z dubna 2012 uvádí Ministerstvo financí, že situace na trhu práce by měla odrážet pomalý růst ekonomiky a zvýšenou nejistotu ohledně dalšího vývoje. Zaměstnanost by se v roce 2012 měla snížit o 0,5 %, pro rok 2013 počítá MF s její stagnací či mírným růstem o 0,1 %. Míra nezaměstnanosti, měřená metodikou výběrového šetření pracovních sil - VŠPS, používaná ČSÚ (je odlišná od metodiky registrované nezaměstnanosti užívané Ministerstvem práce a sociálních věcí), by z loňských 6,7 % měla v roce 2012 3 Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor. 4 Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa 5 Zjišťování konsensuální prognózy je standardní součástí přípravy makroekonomického rámce státního rozpočtu v České republice již od roku 1996. Na základě toho Ministerstvo financí ČR pořádá dvakrát ročně Kolokvium, tj. setkání zástupců relevantních státních i soukromých institucí. Konsensuální prognóza vzniká jako aritmetický průměr predikcí, které byly získány formou ankety ze standardizovaných dotazníků. Výsledky 33. kola šetření vycházejí z předpovědí 17 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Cyrrus, Česká spořitelna, ČSOB, IES FSV UK, ING, Komerční banka, Liberální institut, Patria, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK, MMF a OECD. Až na výjimky se předpovědi MF ČR výrazněji neliší od průměru předpovědí ostatních institucí. 18

vzrůst na 7,0 %. K dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti by mělo dojít i v roce 2013. Objem mezd a platů by se v tomto roce mohl zvýšit o 1,5 % a v roce 2013 o 2,6 %. Pro rok 2012 předpovídá MF nominální růst mezd pouze o 2,0 %, což při předpokládané vyšší míře inflace bude znamenat reálný pokles celkové průměrné mzdy o 1,3 %. V roce 2013 by mělo dojít, v souvislosti se zlepšující se ekonomickou situací, k nominálnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,6 % (reálně o 0,3 %). Počet volných pracovních míst v ČR se meziročně zvýšil Celkový počet uchazečů o zaměstnání se ke konci roku 2011, ve srovnání s předchozím měsícem, zvýšil o 6,7 % (o 32 047 osob) na 508 451 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 však došlo k poklesu 53 100 osob. K 31. 12. 2011 evidoval Úřad práce ČR celkem 35 784 volných pracovních míst, což bylo o 1 048 míst méně než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání vyznívá situace o něco příznivěji, neboť oproti stejnému období roku 2010 zde došlo k nárůstu o 4 981 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 14,2 uchazeče, což je výrazné zlepšení proti loňskému roku, kdy v prosinci 2010 připadalo na jedno místo 18,2 uchazečů. Na druhou stranu na počátku roku 2009 to bylo pouze 5,8 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci roku 2011 zaregistrováno v okresech: Třebíč (70,0), Děčín (49,7), Jeseník (48,5), Olomouc (47,1) a Hodonín (41,2). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 5 053, na jedno volné místo připadalo 6,6 uchazečů této kategorie. Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo Pramen: MPSV, graf MPO Situace absolventů na pracovním trhu se za několik posledních let výrazně zhoršila. Časy, kdy byl o mladé lidi těsně po vysoké a střední škole obrovský zájem, je patrně na dlouhou dobu pryč. Tento trend se netýká pouze ČR, podle dat Eurostatu vzrostla nezaměstnanost absolventů od roku 2008 téměř v celé Evropě. V některých zemích, včetně ČR, téměř dvojnásobně. Aby mladý člověk při hledání práce uspěl, měl by už při samotném výběru oboru studia přizpůsobit svou volbu nejenom individuálním schopnostem a preferencím, ale také požadavkům pracovního trhu. Dalším předpokladem úspěchu vysokoškolských absolventů je pak získání praxe během doby studia a to i za cenu, že se pro 19

začátek nabídne firmám zdarma. Z neplacené praxe se časem může stát pracovní úvazek a studenti s praxí v oboru disponují po svém absolutoriu nezanedbatelnou výhodou. Z posledních zveřejněných statistik ČSÚ vyplývá, že ze studentů denního studia ve věku 15 až 29 let v ČR v roce 2010 pracovalo pouhých 5 % a ve věkové kategorii 20 až 24 let pracovalo při denním studiu 8 % studentů. V EU i v eurozóně je stále více lidí bez práce Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci prosinci v ČR 6,8 %, což nás stále řadí na šesté místo v EU. V Evropské unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,0 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,0 %), Nizozemsku (4,6 %), Lucembursku (5,3 %), Německu (5,5 %) a na Maltě (6,4 %). Vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána ve Francii (10,1 %), v Maďarsku (10,9 %), v Bulharsku (11,5 %), v Portugalsku a na Slovensku (shodně 13,5 %), dále pak v Irsku (14,3 %) a ve Španělsku (22,9 %). Statistici odhadují, že bez práce v posledním měsíci roku 2011 bylo na 24 milionů lidí, z toho 16,5 milionu lidí žije v eurozóně. Množství nezaměstnaných stouplo v EU proti listopadu 2011 o 24 000 osob a v eurozóně o 20 000 osob. Proti prosinci roku 2010 narostlo množství lidí bez práce o 932 000 osob v Evropské unii a o 751 000 osob v eurozóně. V případě eurozóny nezaměstnanost dosahuje (či přesahuje) hodnotu 10 % již osmý měsíc v řadě. Na vývoji trhu práce v celé EU jsou nyní jasně znatelné dopady současné krize a nejrůznějších úsporných opatření, které jsou členské státy nuceny přijímat. Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6 ve vybraných zemích EU-27 (prosinec 2011) Pramen: Eurostat, graf MPO 6 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 20

Nejhůře ohledně nezaměstnanosti je na tom stále Španělsko, které má nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii. V závěrečných měsících roku 2011 nemělo práci už 22,8 % populace, což je nejvíce od roku 1994. Od roku 2008 se míra nezaměstnanosti ve Španělsku zvýšila dvojnásobně. V současnosti je dvakrát nad průměrem eurozóny. Podobná situace jako ve Španělsku je i v Řecku. Z údajů, které zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT vyplývá, že míra nezaměstnanosti v Řecku vystoupala v prosinci 2011 na 21 % (v listopadu to bylo 20,9 %). Počet mladých lidí bez práce v zemi poprvé překonal hranici 50 %. Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2011 stoupla na 17,3 %, v roce 2010 činila 12,5 %. Míra nezaměstnanosti v Řecku je téměř dvojnásobná ve srovnání s průměrem eurozóny. Průměrná mzda reálně poklesla Průměrná mzda v roce 2011 meziročně nominálně vzrostla o 2,0 %, reálně se však snížila o 0,4 %. V podnikatelské sféře došlo k reálnému snížení o 0,3 %, ve sféře nepodnikatelské poklesla o 0,8 %. Tuto skutečnost ovlivnily dva faktory, a to snížení nominálního růstu ve 4. čtvrtletí 2011, ale především zvyšující se cenová úroveň (inflace), neboť index spotřebitelských cen byl nejvyšším od roku 2008 a ve 4. čtvrtletí 2011 dosáhl hodnoty 102,4 %. Průměrné meziměsíční tempo růstu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2011 bylo 0,4 %, zatímco ve 4. čtvrtletí 2010 pouze 0,2 %. Mezičtvrtletní vývoj cenové hladiny směrem nahoru pak ovlivnily zejména ceny v oddílech: potraviny a nealkoholické nápoje, odívání a obuv. Vývoj reálné mzdy byl v jednotlivých částech a odvětvích ekonomiky v průběhu roku 2011 poměrně odlišný. Zatímco v nepodnikatelské sféře průměrný plat reálně nerostl ani v jednom čtvrtletí roku 2011, v podnikatelské sféře byl první zaznamenaný pokles reálné mzdy až v závěru roku. Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se ve 4. čtvrtletí 2011 snížil o 0,6 % ke stejnému období předchozího roku. Zde se k pokračujícímu snižování stavu v nepodnikatelské sféře (-1,0 %) přidal i pokles zaměstnanců ve sféře podnikatelské (-0,5 %). K propadům počtu zaměstnanců, jak absolutně tak relativně, došlo v závěru roku 2011 u většiny sekcí národního hospodářství (CZ-NACE), k největším pak ve stavebnictví (-6,9 %), ubytování, stravování a pohostinství (-5,2 %) a veřejné správě a obraně (-4,4 %). Oporou českého hospodářství však zůstává zpracovatelský průmysl. Zde se počet zaměstnanců zvýšil o 17 tisíc, tj. +1,6 %. Pro několik málo sekcí našeho hospodářství však rok 2011 vyznívá příznivě, neboť zde vzrostl jak počet zaměstnanců, tak se i výrazněji zvýšila průměrná mzda. Patří sem sekce: ostatní činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; administrativní a podpůrné činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; informační a komunikační činnosti, ale i obchod. 21

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků Pramen: ČSÚ, graf MPO I.3 Cenový a fiskální vývoj I.3.1 Cenový vývoj Inflace koncem roku 2011 přidala, zejména v důsledku zvýšení tempa růstu cen potravin a bydlení Hlavním faktorem růstu inflace v roce 2011 zůstaly světové ceny komodit (především ropy a potravin), z domácích se připojily úpravy regulovaných cen a vývoj měnového kurzu, v závěru roku i obchodníci s předčasným zdražením potravin. Zvýšená poptávka po surovinách, zejména z východních zemí (Čína, Indie), podporovaná spekulacemi na komoditních trzích, se prostřednictvím světových a dovozních cen postupně promítala do cen výrobců a následně prosakovala i do spotřebitelských cen. Přesto se ve srovnání se světem domácí inflace držela stále nízko. Nákladové tlaky byly tlumeny omezenou spotřebou domácností související s fiskální restrikcí a s nízkým růstem reálných mezd, poté i slábnoucí ekonomikou a nejistotami z dalšího vývoje (zejména v Evropě). Pomalu rostoucí míra inflace se v červnu zastavila na hodnotě 1,9 %, na které se držela až do prosince 2011. Je to sice o 0,4 p.b. více než v roce 2010, nicméně v desetileté časové řadě je to podprůměrný výsledek. Pohyb hladiny spotřebitelských cen v roce 2011 ovlivnily zejména: ceny potravin a nealkoholických nápojů, které začaly stoupat již na konci roku 2010 a v průměru za rok 2011 vzrostly o 4,6 % (v roce 2010 pouze o 1,5 %), když jejich meziroční růst se po celý rok držel v rozmezí 3,7 % až 6,7 %. Např. ceny chleba se zvýšily meziročně v průměru o 15,6 %, běžného pečiva o 25,6 %, mouky o 29,9 %, mléka o 11,9 %, másla o 12,6 %, jedlých olejů o 21 %, cukru o 21,4 % a kávy o 18,1 %. Naproti tomu klesly ceny zeleniny, vč. brambor, o 7,1 %. Za zdražením potravin v závěru roku stálo plánované zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % v lednu 2012. Obchodníci navýšili ceny s předstihem ve snaze získat dočasně větší marži na zboží a zopakovali tak situaci z konce roku 2007 (před daňovou reformou 2008); 22

ceny v oddíle bydlení, voda, energie a paliva, kde se zejména projevilo postupné zvyšování cen zemního plynu, které v průměru za rok 2011 vyrostlo až na 11,8 %. Ceny elektřiny se po jejich zvýšení v lednu o 4,8 % na této úrovni držely po celý rok. Vodné a stočné zdražilo v průměru o 6,2 %, resp. o 5,8 %, čisté nájemné o 2,9 %, z toho regulované o 7,6 %; ceny dopravy, závislé zejména na rostoucích cenách pohonných hmot, kde meziroční růst kolísal v rozmezí 7,2 % až 12 % a odvíjel se jak od pohybu cen na světových trzích, tak i od volatility základny předchozího roku. V průměru za rok vzrostly ceny pohonných hmot o 9,9 %, z toho benzínu Natural 95 o 8,9 % (s ročním maximem 35,21 Kč/l v červnu) a ceny motorové nafty o 12 % (v prosinci dosáhla maximálních hodnot ve své historii 35,58 Kč/l); vývoj cen v oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, rekreace a kultura, který několik posledních let vzestup cenové hladiny naopak tlumí, díky setrvalému mírnému poklesu cen oděvů, obuvi, přístrojů a spotřebičů pro domácnost, mobilních telefonů, a zařízení pro příjem, záznam a reprodukci zvuku a obrazu, atd. Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (v p.b.) Pramen: ČSU průměr 2011 průměr za rok 2010 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Ú h r n 1,5 1,7 1,8 1,7 1,6 2,0 1,8 1,7 1,7 1,8 2,3 2,5 2,4 1,9 v tom: potraviny a nealkoholické nápoje 0,3 0,7 0,7 0,6 0,7 1,2 0,8 0,8 0,6 0,7 0,9 0,9 0,9 0,8 alkoholické nápoje, tabák 0,4 0,3 0,4 0,3 0,2 0,3 0,3 0,2 0,3 0,2 0,3 0,2 0,2 0,3 odívání a obuv -0,1-0,2-0,2-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0 0,0-0,1-0,1 bydlení, voda, energie, paliva 0,5 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,9 1,0 0,7 bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1 zdraví 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 doprava 0,3 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,5 0,5 0,3 0,3 pošty a telekomunikace -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 rekreace a kultura -0,1-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,2-0,1-0,1-0,2 vzdělávání 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 stravování a ubytování 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 ostatní zboží a služby 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 za rok 2011 V lednu a únoru 2012 inflace dále intenzívně rostla Poptávková inflace v ČR zůstala záporná i na počátku roku 2012, dominantní vliv na meziroční růst celkové hladiny spotřebitelských cen, který v lednu ještě posílil, opět měly hlavně ceny bydlení a potravin. Jejich růst vyvolala změna snížené sazby DPH, k potravinám se přidaly ceny tepla, vody, léků, jízdného, stravování, ubytování, aj. V lednu proto inflace skokově meziročně vzrostla na 3,5 %, v únoru až na 3,7 % (z 2,4 % v prosinci), tj. na nejvyšší úroveň od konce roku 2008. Meziroční růst zaznamenaly ceny téměř všech potravin - chleba o 16,2 %, běžného pečiva o 18,9 %, masa o 7,3 %, vajec o 26,3 %, mléka o 8,1 %, sýrů o 6,4 %, cukru o 32,7 %, kávy o 33,6 %. Razantně vzrostly ceny bydlení - zemního plynu o vysokých 25,1 %, vodného o 11,8 %, stočného o 10,1 % a tepla o 6,8 %. Čisté nájemné bylo vyšší o 5,7 %, z toho regulované o 13,8 % a tržní o 1,9 %. Ceny elektřiny se zvýšily o 4,2 %. Stouply i ceny léků a jejich doplatků o 9,5 %. Pod úrovní předchozího roku zůstaly pouze ceny oděvů a obuvi, pokračoval pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost a snížily se i ceny mobilních telefonů. Průměrná míra inflace se zvedla v lednu o 0,2 p.b., na 2,1 %, v únoru na 2,2 %. 23