Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1
Anotace: Žáci se seznámí se složením, výskytem a vlastnostmi zemního plynu. V rámci tohoto modulu žáci popíší vznik a výskyt zemního plynu, vyjmenují nejznámější naleziště a použití. 2
Zemní plyn přírodní hořlavý plyn směs plynných alkanů ekologické palivo využití: jako zdroj energie surovina pro chemický průmysl ve vozidlech se využívá ve stlačené (CNG) nebo zkapalněné podobě (LNG) odorizace-při distribuci se do něj přidávají zapáchající plyny (např. ethylmerkaptan) čichem je možné pocítit ve vzduchu koncentraci větší než 1 % Obr. č. 1: Přírodní vývěr plynu v Rumunsku [2] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:focul_viu2.jpg 3
Složení methan (70 90%) ethan, propan, butan (až 20 %) oxid uhličitý (až 8 %) další plyny: kyslík, dusík, sirovodík Obr. č. 2: Struktura molekuly methanu[3] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:methan _8204.JPG Obr. č. 3: Zásobník na kapalný zemní plyn (LNG) [4] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki /File:National_Grid_LNG_Tank.jpg 4
Vznik 1. biogenezí - bakteriálním rozkladem organické hmoty biogeneze probíhá v mělkých částech zemské kůry produkty jsou plynné uhlovodíky (methan) probíhá i na skládkách 2. termogenicky společně s ropou vznikají plynné (zemní plyn), kapalné (ropa) i pevné uhlovodíky (asfalt) 3. anorganickou cestou během tuhnutí magmatu chemické reakce probíhající při tuhnutí magmatu Obr. č. 4: Vývěr přírodního asfaltu s bublinami zemního plynu [5] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:mckittric k_tar_seep_north_of_highway_58.jpg 5
Výskyt zemní plyn (bahenní, důlní) bioplyn (trávicí trakt živočichů) skleníkový plyn (atmosféra) klatráty hydráty CH 4 v ledu v hloubce do 2 km pod permafrostem pod mořským dnem s minimálně 300 m vodního sloupce až 10 krát převyšují ostatní zásoby plynu Obr. č. 5: Množství methanuv troposféře v roce 2011 (v μmol/mol) [6] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:airs_methane.png Obr. č. 6: Struktura hydrátu methanu[7] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ch4_hydrate_si.jpg 6
Naleziště hlavní dodavatelé: Rusko USA Kanada Írán Norsko naleziště: šelf Severního moře západní oblast Sibiře Střední Východ Afrika Alžír v ČR není významný zdroj Obr. č. 7: Světová produkce zemního plynu [8] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:natural_gas_production_world.png 7
Plynovody podmínky: ČR: tlak 10 Mpa průměr 1 m 400 km z Ruska přes Slovensko (Lanžhot) z Norska přes Německo (Hora Sv. Kateřiny) zásobníky vytěžené doly, porézní horniny Jižní Morava Obr. č. 8: Plynovody v Evropě [9] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:major_russian_gas_pipelines_to_europe.png 8
Těžba těží se vrty (3 8 km) z porézních sedimentárních hornin (pískovec, vápenec), uzavřených ve strukturních pastech pod nepropustnými horninami (břidlice obsahující jíl) ložiska 1. dvoufázová (methan a voda) 2. třífázová (methan, ropa a voda) nejdříve se těží ropa 3. nekonvenční břidlicový plyn těžba v místě vzniku plynu uhelné sloje vyšší obsah CO 2 zmrzlé hydráty mořské dno, ledovce, tundra Obr. č. 10: Vrtná souprava Mallik, Kanada [11] dostupné z: http://commons.wikim edia.org/wiki/file:10sep NRCpt1_F1_575.jpg Obr. č. 9: Těžba z hydrátů methanu (Kanada) [10] dostupné z: http://commons.wikimedia. org/wiki/file:suppdoc1l.jpg 9
Použití ekologické fosilní palivo nejmenší podíl vzniklého CO 2 pohonná látka stlačený CNG zkapalněný LNG zdroj vodíku výroba dusíkatých hnojiv Obr. č. 11: Autobus na CNG [12] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:jelcz_vecto_cng.jpg Obr. č. 12: Zásobník LNG [13] dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:lng_installation.jpg 10
Zdroje 1. BENEŠ, Pavel, Václav PUMPR a Jiří BANÝR. Základy chemie pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy. Vyd. 3. Praha: Fortuna, 2001, 96 s. ISBN 80-716-8748-0. 2. Focul_viu2.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:focul_viu2.jpg 3. Methan_8204.JPG. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-05-143-15]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:methan_8204.jpg 4. National_Grid_LNG_Tank.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:national_grid_lng_tank.jpg 5. McKittrick_Tar_Seep_North_of_Highway_58.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:mckittrick_tar_seep_north_of_highway_58.jpg 6. AIRS_Methane.png. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:airs_methane.png 7. CH4_hydrate_sI.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ch4_hydrate_si.jpg 8. Natural_gas_production_world.PNG. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:natural_gas_production_world.png 9. Major_russian_gas_pipelines_to_europe.png. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:major_russian_gas_pipelines_to_europe.png 10. Suppdoc1l.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:suppdoc1l.jpg 11. 10sepNRCpt1_F1_575.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:10sepnrcpt1_f1_575.jpg 12. Jelcz_Vecto_CNG.jpg. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:jelcz_vecto_cng.jpg 13. LNG_installation.JPG. Wikimedia Commons[online]. 2004 [cit. 2012-06-25]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:lng_installation.jpg 11