Jarní semináře pro pěstitele olejnin

Jarní semináře pro pěstitele olejnin Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky Reg. č. 12/15/131a/164/16 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropa investuje do venkovských oblastí

Obsah publikace: PESTICIDNÍ SLEDY 211-213 1 Jan Kazda, Marek Seidenglanz ŘEPKA OLEJKA NA JAŘE 214 4 Petr Baranyk MARKETINGOVÉ INFORMACE 7 Martin Volf SLUNEČNICE 214 AKTUÁLNÍ SITUACE 1 Božetěch Málek JARNÍ OŠETŘENÍ POROSTŮ ŘEPKY 12 Jaromír Šaroun a kol. POKUSY S LISTOVÝMI HNOJIVY A STIMULÁTORY V ROCE 213 17 Josef Škeřík a kol. JARNÍ HNOJENÍ DUSÍKEM U OZIMÉ ŘEPKY 21 Jindřich Černý a kol. ÚLOHA FOSFORU A DRASLÍKU VE VÝŽIVĚ OZIMÉ ŘEPKY 24 Luděk Hřivna HNOJENÍ OZIMÉ ŘEPKY STOPOVÝMI PRVKY A DIGESTÁTEM (FUGÁTEM) 29 Tomáš Lošák a kol. ZÁSADY INTEGROVANÉ OCHRANY V POLNÍCH PLODINÁCH 32 Jan Kazda, Roman Hnilička, Josef Škeřík ISBN 978-8-8765-51-8

Uhříněves Slapy Humpolec 6 insekticidních sledů Šumperk Jan Kazda Marek Seidenglanz Trebon OSR (etofenprox) Viking (chlorpyrifos + betacyfluthrin) Dávka l Název přípravku (kg)/ha Nurelle D,6 Proteus 11 OD,75 Vaztak 1 EC,15 Vaztak ME,2 Vaztak Active,3 Cyperkill 25 EC,1 Rafan,1 Rapid,8 Mospilan 2 SP + Vaztak 1 EC,1 +,1 Mospilan 2 SP + Vaztak Active,2 +,1 Trebon OSR,2 Viking 1,2 Dursban Delta 2,25 Rafan + Dursban Delta,1 + 1,5 Viking Trebon Proteus Nurelle Účinnost (%) 2 4 6 8 1 213 212 211 Marek Seidenglanz Název přípravku Dávka l (kg)/ha Nurelle D,6 Plenum,15 Karate Zeon 5 CS,1 Vaztak 1 EC,15 Vaztak ME,2 Vaztak Active,3 Rapid,8 Mospilan 2 SP + Vaztak 1 EC,1 +,1 Mospilan 2 SP + Vaztak Active,1 +,2 Trebon OSR,2 Viking 1,2 Dursban Delta 1,75 Biscaya 24 OD,3 Mavrik 2 F + kys. citronová,2 Nexide,8 Avaunt 15 EC,17 Mospilan 2 SP + Spartan,12 +,1 % Reldan 2 Proteus 11 OD,75 Vaztak Active + Avaunt 15 EC,2 +,17 Viking thiacloprid Trebon Vaztak Plenum Nurelle Účinnost (%) 2 4 6 8 1 213 212 211 1

Viking Viking Marek Seidenglanz Marek Seidenglanz Viking Marek Seidenglanz Marek Seidenglanz Výskyt blýskáčka Humpolec 2 Výskyt blýskáčka Humpolec 1 7 7 6 6 Počet dospělců blýskáčka Vaztak 1 EC 4 Vaztak Active 3 Vaztak Active 2 Vaztak Active + Mospilan Vaztak Active 1 Počet dospělců blýskáčka Kontrola 5 5 Kontrola Plenum 4 Plenum 3 Avaunt Avaunt 2 Plenum Plenum 1 Datum pozorování Datum pozorování 2

Výskyt blýskáčka Humpolec 4 7 6 6 5 Kontrola Avaunt 4 Trebon 3 Proteus Nurelle 2 Počet dospělců blýskáčka Počet dospělců blýskáčka Výskyt blýskáčka Humpolec 3 7 Kontrola 5 Nurelle 4 Nurelle Reldan 3 Reldan 2 Reldan Trebon 1 Proteus Pyrinex 1 Mavrik Datum pozorování Název přípravku Karate Zeon 5 CS Vaztak 1 EC Vaztak ME Vaztak Active Rapid + Spartan Mospilan 2 SP + Vaztak 1 EC Mospilan 2 SP + Vaztak Active Biscaya 24 OD Mavrik 2 F Nexide Mospilan 2 SP + Spartan Mospilan 2 SP Decis Mega Atonik Pro N-fenol Datum pozorování Dávka l (kg)/ha,15,15,2,3,8 +,1 %,1 +,1,1 +,2,3,2,8,18 + 2,18,15,2,2 N-fenol Atonik Vaztak 213 212 211 Mospilan + Vaztak Biscaya Účinnost (%) 2 4 6 8 1 Viking +Mavrik+ Biscaya Viking+Viking +Mavrik Marek Seidenglanz Marek Seidenglanz 3

5, Bodový graf z Výnos semen (t/ha) proti Počet rostlin po přezimování (r/m2) Výnos semen (t/ha) = 1,8763+,41*x;,95 Int.spol. (POP SPZO 211/12) Řepka olejka na jaře 214 Výnos semen (t/ha) 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 Rokytnice u Přerova TKK 12,4 mm Doc. Ing. Petr BARANYK, CSc. SPZO Praha, ČZU Praha 1,,5 Staré Město TKK 4,3 mm r =,3617; p =,2245; r 2 =,139 Ing. Jiří ZEMAN SPZO Praha, 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 55 Počet rostlin po přezimování (r/m2) 2 POP SPZO 213/14 TKK PL PR 1 K + K Břilice JH 13,9 1,1 45 2 Měcholupská a.s. KT 13,8 1,7 38 3 ZD Čechtice BN 11,7 9,8 28 4 ZOD Brniště CL 11,2 1,4 32 5 Dobrosev Dobronín a.s. JI 11,1 1,6 41 6 Agricola Bylany CR 11,1 1,9 51 7 ZD Budkov TR 11, 1,4 27 8 Agro Podlesí a.s. Č. Janovice KH 1,9 9,1 29 9 AGRO Žlunice JC 1,8 1,4 37 1 ZD Opařany TA 1,7 9,3 41 11 Zem. společnost a.s. Sloveč NB 1,7 8,4 38 12 ZD Sedlejov JI 1,6 9,7 34 13 ZS Pobečví Rokytnice u Přer. PR 1,6 8,2 42 14 ZD Dobříč PS 1,3 1,7 25 15 Kralovická zemědělská a.s. PS 1, 9,8 42 16 Zdobnice a.s. Slatina n. Zdob. RK 9,9 9, 46 17 1. zemědělská a.s. Chorušice ME 9,8 9,1 44 18 Kladrubská a.s. RO 9,7 9,5 51 19 VFU Brno, ŠZP Nový Jičín NJ 9,5 1, 38 2 Agrocom Hrušovany a.s. CV 9,4 9,6 34 21 Agro-Monet a.s. Moutnice BI 8,9 8,8 45 22 Agrova a.s. Prusinovice KM 8,7 7,7 37 23 ZD Smilovy Hory TA 8,7 8,5 45 24 CETA Kobeřice s.r.o. OP 8,1 7,6 4 25 Agra Řisuty s.r.o. KL 8,1 8,6 31 26 Otrokovice ZL 7,6 7,2 28 27 Agrivep Velké Přílepy a.s. PZ 7,6 8,5 32 28 Šťastný Josef, SHR, Radíčeves LN 5,9 6,2 58 29 Sylan Hradec nad Svitavou SY 3 Z.A.S. Koloveč DO Tloušťka kořenového krčku v POP SPZO 13, Tloušťka kořenového krčku POP SPZO 213/14, sortiment A 11,5 Tloušťka kořenového krčku POP SPZO 213/14, sortiment B 12,5 12, Průměr Průměr ±,95 Int. spolehl. n = 15 11, 1,5 Průměr Průměr ±,95 Int. spolehl. n = 13 11,5 TKK (mm) 11, 1,5 1, TKK (mm) 1, 9,5 9, 9,5 8,5 9, 8, 8,5 8, SHERPA (H) ARTOGA (H) INSPIRATION (H) DK EXSSENCE (H) ARIZONA (H) DK EXSTORM (H) JUMPER (H) DK EXPLICIT (H) LOHANA DK SENSEI (pth) ES ALEGRIA RESCATOR BUZZ SHERLOCK 1 SHERLOCK 3 SLAKI CS 5 SHERLOCK 2 7,5 DK EXQUISITE (H) BONANZA (H) RUMBA (H) DK EXCELLIUM (H) PR45D3 (pth) ROHAN (H) DOBRAVA (H) DK IMMINENT CL (H) MARATHON (H) NK GRANDIA SHERLOCK 3 DA VINCI GOYA SHERLOCK 1 SHERLOCK 2 HARRY SIDNEY 6 CORTES 4

2 Vztah mezi TKK a výnosem POP SPZO 212/13, sortiment A + B SDO IA řepka ozimá 212/13 Výnos semen (t/ha) 1 7, 6,5 6, n = 332 7,5 7, 6,5 y = -,149x + 16,63??? 6,26 t/ha 13 11 9 Výnos semen (t/ha) 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 y = 4,2 +,319*x; r =,127; p =,26; r 2 =,161 2, 6 8 1 12 14 16 18 2 22 TKK (mm) 1 2 7 Výnos semen (t/ha) 6, 5,5 5, 4,5 DK Explicit SY Cassidy Inspiration Základní agrotechnika (ZA) Intenzivní agrotechnika (IA) Přírůstek výnosu IA/ZA (%) Spojnice lineárního trendu IA (%) Marathon DK Exstorm PR46W26 Rumba Arot (L) DK Exquisite Sherpa Xenon Primus Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 7 lokalit: Domanínek, Hněvčeves, Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy, Opava, Slapy Rohan Sherlock (L) PT25 Artoga Rescator (L) NK Morse (L) Jumper Da Vinci (L) Slaki CS (L) NK Grandia (L) Cortes (L) Harry (L) Lohana (L) 5,98 t/ha Buzz (L) Průměr 7 5 3 1-1 IA (%, ZA = 1 %) Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 213 Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, průměr sklizní 212 a 13 stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy 7,1 DK Explicit (H) 5,8 Inspiration (H) Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha) 6,2 PT25 (H) Buzz DK Exquisite (H) Marathon (H) SY Cassidy (H) Inspiration (H) Rescator PR46W26 (H) DK Exstorm (H) Rumba (H) Sherpa (H) NK Morse Artoga (H) Xenon (H) Lohana NK Grandia Primus (H) Slaki CS Rohan (H) Harry Da Vinci Sherlock Jumper (H) Cortes Arot Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha) 5,4 NK Grandia Buzz DK Exquisite (H) Sherpa (H) NK Morse Xenon (H) Rumba (H) SY Cassidy (H) PR46W26 (H) Rohan (H) Primus (H) Artoga (H) Lohana Arot Da Vinci Cortes Sherlock Jumper (H) 5,3 5, -,2,3,8,,4,8 Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha) 9 Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha) 1 Nové registrace ÚKZÚZ pro zásev 214/15 A. Hybridní odrůdy ARIZONA (H, Limagrain) BONANZA (H, VP Agro) DK EXCELLIUM (H, Monsanto) DK EXSSENCE (H, Monsanto) DK IMAX (IMMINENT) CL (H, Monsanto, Clearfield) DK SENSEI (sdh, Monsanto) B. Liniové odrůdy SIDNEY (L, Saatbau Linz) Skladba mastných kyselin v oleji řepky olejky Nasycené Nenasycené palmitová stearová olejová linolová linolenová Typická řepka 4,2 1,5 63,4 18,4 9,3 Odrůda SIDNEY 3,9 1,5 74,7 8,8 7,7 Přednosti a nedostatky technologie Clearfield Komplexní účinnost proti všem dvouděložným a jednodělož-ným plevelům v řepce (včetně výdrolu obilnin) Vysoká účinnost i na obtížně hubitelné plevele v řepce - zejména brukvovité (hořčice rolní, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, úhorník mnohodílný, hulevník, atd.) i kulturní řepici Vynikající selektivita Dobrá polní hygiena = omezení pohybu semen s mechanizací, stimulace klíčení a následná mechanická nebo chemická regulace Kontrola výdrolu v následných plodinách = nutnost použití herbicidů mimo skupinu B (ALS inhibitory = např. sulfonylmočoviny), ve všech plodinách existuje řešení 5

Příklady hubení výdrolu CL řepky v následných plodinách Plodina Název účinné látky Obchodní název Obilniny - podzimní aplikace Obilniny - jarní aplikace Cukrovka Brambory Kukuřice Luskoviny Isoproturon, Picolinafen 2,4-D, MCPA, Dichlorprop-P, Mecoprop-P Lenacil + Metamitron Metribuzin, Bentazone Terbuthylazine, Tembotrione, Mesotrione, Topramezone, Bentazone, 2,4-D Bentazone, MCPB Maraton*, Cougar*, Legato Plus*, Picona*, atd. Mustang, Mustang Forte, Optica Trio, Husar Active, Agritox, atd. Venzar v kombinaci s Goltixem a Betanaly, Betanal Maxx Pro** Sencor, Plateen, Cetux, Basagran Super, atd. Akris, Outlook + Click, Gardoprim Plus Gold, Laudis, Stellar, atd. Basagran Super, Corrum***, Butoxone 4, atd. Soja Bentazone Basagran, Corrum*** Metodika odrůdového pokusu přesné maloparcelní pokusy 212/13 lokality Humpolec, Krásné Údolí a Kujavy 3 odrůdy DK IMMINENT CL (Monsanto) RG291 (Bayer) konvenční hybrid (Rapool) 3 opakování ve dvou různých blocích Butisan Star (2 l/ha) Cleravis + Dash HC (2 + 1 l/ha) výsevek 45 semen/m 2 *pouze při časně postemergentní aplikaci **účinnost se ověřuje ***přípravek v registračním řízení Porovnání výnosu semen jednotlivých variant (%) průměr 3 lokalit Závěr 125, 12, 115, 11, 15, 1, 95, 9, 112,2 113,9 DK DK IMMINENT IMMINENT CL (BS) CL (CL) 11,8 +1, q/ha 17,1 +2,1 q/ha RG291 (BS) (BS) = herbicidní ošetření Butisanem Star (CL) = ošetření přípravkem Cleravis RG291 (CL) 1, Konvenční hybrid (BS) Navzdory velmi solidní kontrole CL odrůdy uspěly Opakující se synergický efekt Jednoleté výsledky Rostoucí zájem firem, pokusy 213/14 Odrůda HTS Klíčivost (g) (%) Firma 1 ANISSE CL 7,7 95 Agrofinal 2 DK IMMINENT CL 4,2 95 Monsanto 3 DK IMIDO CL 4,9 95 Monsanto 4 DK IMPRESSION CL 5,7 95 Monsanto 5 EDIMAX CL 5,9 97 Rapool 6 PX111 CL 5,5 94 Pioneer 7 SUNSET CL 5,3 92 Rapool 8 VERITAS CL 6,3 97 Rapool 9 Konvenční hybrid (kontrola) 7,6 95 POP jarní řepka SPZO 213 Výnos semen (t/ha) POP jarní řepka SPZO 212 a 213 Výnos semen (t/ha) 17 18 6

Marketingové informace Ing. Martin Volf Světová produkce obilovin (mil. t) 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 +11,8 % Kukuřice Pšenice +8,5 % 28/9 29/1 21/11 211/12 212/13 213/14 Světová produkce olejnin (mil. tun) 4 35 3 25 +16 % +9,5 % +6,3 % 2 15 1 slunečnice řepka sója 6/7 7/8 8/9 9/1 1/11 11/12 12/13 13/14 7

Světové zásoby olejnin (mil. t) 11 5 ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 11 MATIF na listopad 213 1 5 1 9 5 9 MATIF na únor 214 8 5 11 5 11 ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 1 5 MATIF na srpen 213 1 9 5 9 MATIF na srpen 214 8 5 8

5 Cena sóji a sójových šrotů ( /t) 45 4 35 3 sója šroty Zdroj: AMI 1 95 9 85 8 75 7 65 6 Ceny olejů burza ARAG ( /t) (ARAG = Amsterdam, Rotterdam, Antverpy, Gent) řep. oil soj. oil slu. oil EU-produkce a zpracování (mil. t) 5 % 5 produkce zpracování 28 % 67 % 4 3 2 1 řepka slunečnice sója 9

Produkce slunečnice v mil. t (*odhad OIL WORLD: leden 214) 11,5 11, 1,5 1, 9,5 9, 8,5 8, 7,5 7, 6,5 6, 5,5 5, 4,5 Rusko Ukrajina EU-28 (21/13) Světové zásoby a produkce nažek v marketingových letech 21-214 (v mil. t, *odhad) zdroj: OIL WORLD, leden 214 Stát/producent 21/11 211/12* 212/13* 213/14* Počáteční zásoby 2,16 2,44 2,5 2,35 Produkce 33,53 39,48 35,43 41,59 EU-28 6,98 8,3 7,3 8,78 Rusko 5,82 9,5 7,99 9,7 Ukrajina 8,7 9,5 8,39 11,4 Jižní Afrika,86,52,57,67 USA 1,24,92 1,26,92 Argentina 3,67 3,78 2,89 2,4 Čína 1,71 1,7 1,73 1,75 Turecko 1,2,94 1,1 1,45 Ostatní země 4,87 4,32 4,47 4,88 Celkové zásoby 35,69 41,92 37,93 43,94 Produkce slunečnice v EU-28 - nejvýznamnější producenti (v tis. t, zdroj: OIL WORLD, leden 214, *odhad) 2 2 2 1 8 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 211 212 213* RO BG F H E I Sklizňové plochy a hektarové výnosy v ČR (v tis. ha, zdroj: ČSÚ, 2-213, *odhad SPZO: 213, 214) Produkce slunečnicových nažek v ČR (v tis. t., zdroj: ČSÚ, 2-213, * aktuální odhad SPZO) 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Plocha (ha) Výnos (t/ha) 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 12 11 1 9 8 7 6 5 4 3, 2 1

Srovnání výnosů slunečnice členů SPZO a ČR Vývoj trhu s osivy slunečnice HT - ČR (v t/ha, zdroj: ČSÚ, SPZO, *odhad ČR dle SPZO) (v tisících ha, dle šetření SPZO) 3,2 Průměrný rozdíl:,39 t/ha 3, 2,8 12,3 SPZO 22,6 2,6 konvenční ExpressSun Clearfield 17, 22,1 24,1 24, 2,4 2,2 4,4 ČR 2, 5, 1,8 Účinnost herbicidu Express 5 SX na plevele (pokusy ČZU a SPZO) Účinnost do fáze 4 listů plevelů Účinnost ve fázi 6-8 listů/ odnožování plevelů Poznámka Ježatka kuří noha Oves hluchý Béry za vlhka je vhodné použít preemergentně herbicid obsahující úč. látku: dimethenamid, metolachlor, pethoxamid, za sucha je vhodnější listový graminicid Pýr plazivý nutno řešit listovými graminicidy nutná včasná aplikace nutná včasná aplikace Heřmánkovité plevele Hluchavky Hořčice polní Laskavec ohnutý za sucha může dojít ke snížení účinnosti Lilky vhodná dělená aplikace Merlík bílý Trávovité plevele 4,6 2,6,7 211,3 21 212 8 213 Využití EXPRESS technologie v systému regulace plevelů ve slunečnici EXPRESS 5 SX EXPRESS 5 SX + TREND,1 % Graminicid + Dvouděložné plevele EXPRESS 5 SX Bažanka roční Durman obecný Opletka obecná Rdesno blešník Řepka Svízel přítula Pcháč rolní vždy ze smáčedlem PRE herbicid BBCH 1 + TREND,1 % 11 12 18 32 53 57 59 61 65 79 89 92 vhodná dělená aplikace nejlépe včasná, dělená aplikace, pcháč do 1 cm Účinnost herbicidu Pulsar 4 na plevele (pokusy ČZU a SPZO) Účinnost do fáze 4 listů plevelů Účinnost ve fázi 6-8 listů/ odnožování plevelů Poznámka Ježatka kuří n. Oves hluchý za sucha a při vyšší intenzitě zaplevelení raději dělená aplikace Béry Pýr plazivý pouze při nižší intenzitě zaplevelení, vhodné se smáčedlem Bažanka roční nutná včasná aplikace, nejlépe dělené ošetření Durman obecný Heřmánkovité plevele Hluchavky Hořčice polní Laskavec ohnutý Lilky Merlík bílý Opletka obecná nutná včasná aplikace, nejlépe dělené ošetření Rdesno blešník vhodná včasná aplikace, nejlépe dělené ošetření Řepka Svízel přítula nutná včasná aplikace Pcháč rolní nutná včasná, nejlépe dělená aplikace, pcháč do 1 cm Trávovité plevele 5,8 4,3 1,6 29,5 28 reziduální působení Využití ClearField technologie v systému regulace plevelů ve slunečnici PULSAR 4 + Dvouděložné plevele nutná včasná aplikace, především za sucha PRE herbicid BBCH 1 11 + PULSAR 4 12 18 32 53 57 59 61 65 79 89 92 reziduální působení 11

Kvalitativní parametry porostu Jarní ošetření porostů řepky regulace a fungicidní ošetření pro vysoký výnos Větší množství větevních pupenů Větší množství větevních pupenů Přisedlý kořenový krček Mohutný kořenový systém Ing. Karel Říha Ing. Karel Sypták Ing. Jaromír Šaroun SPZO s.r.o. PRAHA Základem vysokého výnosového předpokladu porostu je jeho kvalitní podzimní vývoj Počasí podzim - zima 213/214 Hmota kořenů podzim - srovnání vlhko ovlivnilo rychlost vzejití, ale současně se porosty rychle zapojily = omezení růstu kořenů do hloubky září vlhko a nízké teploty = menší hmota kořenů teplota odchylka C od normálu 5, 4 1,3 2 1,4 1 2,2 16, -1 8-2 9 1 11 12 11,2 12, 11,3 11,2 9,9 1, 8, 15 6, 146 4, 17 2, 75 42, kontrola počet listů 213 % Hmota kořene 213 % 11 1 1,2 9 8 7 6 5 1, 1,3 117,8 12 1,1 1, 1,,9,8 poměr výška průměr veg. vrchol 113,9 1 95 hmota kořene v % 118,5 11,2 112, 118, 12 15 poměr výška veg.vr/koř.kr. 213 1,3 11 11 Výška veg. vrch. 213 % Difen. + pacl. 213 113, 125 1 Metcon. 212 Kontrola 1 % = počet listů - 8,7 ks ( %), výška v. vrch 13,3 mm (-3 %) 13 poměr výška/průměr v. vrch. 1,33 (- 18,8 %) 13 115 211 1,3 Kontrola 1 % = délka kořene 15,9 cm ( -7,4 %) průměr krčků 9,9 mm ( -9,8 %) hmota kořenů 9,86 g (-29,7 %) 15 Tebucon. 29 21 1 122,3 Průměr koř. krč. 213 % 12,99 115 11 118,2 délka kořene 213 % 1 114,4 9 1,9 8 119,4 4 1,5 5 1,4 19 1,33 1 114,9 srážky v % normálu 12,8 14, 1 srážky v % normálu podzim zima 213/14 délka kořene a průměr krčků v % snížení hmoty kořenů Kontrola 9,9 g = -23 % 18, počet listů a výška veg. vrch. v % odchylka C 6 95 9 9 kontrola Tilmor Caryx Staccato Staccato děleně Orius Toprex 12

Zdravotní stav - podzim 213/14 Po říjnovém ochlazení následoval dlouhý podzim Phoma lingam Zdravotní stav - podzim 213/14 Nebývale vysoké napadení Peronospora parasitica Plíseň zelná Čerň řepková Nástup chorob pozdní, po odeznění účinku fungicidů s regulačním účinkem - druhá dekáda listopadu % srážek na normál odchylka teploty od normálu C 25 2 15 1 5 6 5 4 3 2 1-1 -2 Průběh zimy 213/214 není výjimkou průběh srážek vegetace podzim - zima 224 154 148 19 146 85 9 73 91 17 72 75 68 4 8 9 1 11 12 1 2 3 průběh teplot vegetace podzim zima 5, 4,1 2,2 3,4 1,3 1 1,4-1,1,5 8 9 1 11 12 1 2 3-1,5 -,8-1,3 27/28 213/214 Teplotně nadprůměrný prosinec a leden + neustále vlhké rostliny = PODPORA ROZVOJE CHOROB Zdravotní stav porostů předpoklad vývoje podle stavu porostů na podzim Možný vývoj počasí 213/214 V únoru a březnu bývají výkyvy počasí poměrně časté Jaro 214 výchozí stav porostů Středně silné porosty, (váha kořenů cca 1 g/ks) střední zásoba živin v kořenech (menší kapacita) vyšší výskyt chorob na podzim. V roce 23 došlo k největšímu poškození porostů právě koncem zimy Konec února počátek března - teplo počátek regenerace Konec března počátek dubna návrat zimy a mrazů Poškození kořen. krčků, vegetačních vrcholů a již zregenerovaných listů Problematické bývá i předjaří půda, nasycená vodou a střídání teplot vyvolává značné pohyby půdy, poškození kořenů a kořenových krčků Zároveň dochází ke značnému poškození již regenerující zelené hmoty porostů, = další prostor pro rozvoj jarních infekcí Ideální prostředí pro rozvoj infekce Phoma lingam, Botrytis cinerea 13

Jarní infekce houbovými chorobami Nástup chorob na podzim pozdní - po odeznění účinku fungicidů - Phoma lingam pomalý vývoj, ale již za teploty 5 C od prvních příznaků na listech po napadení krčků se uvádí potřebných 18 2 dní Fungicidní ošetření porostů Pro fungování klasických azolových fungicidů je důležitá teplota Nízké teploty noční mrazíky Vyšší denní teploty carbendazim Phoma + Botrytis Difenoconazol, Prothioconazol Phoma Tebuconazol Metconazol, Difenoconazol, Protioconazol Phoma + Botrytis Difenoconazol, Prothioconazol Phoma Tebuconazol Metconazol, Difenoconazol, Protioconazol Regulace porostů jaro 214 Účinnost regulace ovlivňuje teplota, délka dne výška porostu intenzita růstu Regulační účinek podporuje hmotnost kořenů pro rok 214 střední kapacita kořenů cca 1 g/ks V nových přírůstcích kořenů se tvoří cytokininy, které v nadzemní části fungují jako antigibereliny, dodávané RR Mohutný kořen = hodně nových přírůstků = hodně cytokininů Účinná autoregulace rostliny 11,5 11, 1,5 1, 99,5 99, 98,5 98, Výsledky regulace rostlin jaro 211 Rok 211 slabé kořeny a pozdní aplikace RR za nižších teplot a při dlouhém dni.,4,5,8 1, 11, 1,3 99,7 99, 1,1 1,3 1 výška 211 % počet větví 211 Výsledek regulace porost nereagoval snížením výšky Ovlivnění zvýšení počtu větví bylo minimální,6,5,5,6,9,8,7,6,5,4,3,2,1, Výsledky regulace rostlin jaro 212 Výsledky regulace rostlin jaro Rok 212 - velice silné kořeny 12,6 g/ks, aplikace RR pozdní, teploty nízké a sucho, malá intenzita růstu 11, 1, 99, 98, 97, 96, 95, 94, 93, Výška porostu a počet větví 212 1,8 2, 1, 99,2 97,8 95,4 98,2 96,7 kontrola Tilmor Staccato Caryx Orius Toprex 2,4 Kontrola Výška - 136 cm Počet větví - 6,3 ks/r 2,2 2,1 3 2,5 2 1,5 1,5 1,5 1, 99,5 99, 98,5 98, 97,5 97, 96,5 96, Výška porostů a počet větví - průměr 3 roky 1,3 větví x 3 rostl. x 1 šeš. x 15 zrn x HTS 4, g = 2,34 q/ha 1,2 1,4 1,4 1,4 1,3 1, 98,8 98,2 97,1 98,7 97,7 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2 výška v % 212 zvýšení počtu větví Výsledek regulace i přes malou intenzitu růstu a pozdní aplikaci výška rostlin snížena jen o minimum (max.- 4,6 %), počet větví ale narostl o 1,8 2,4 ks/rostlinu. 95,5 kontrola Prosaro* Staccato Caryx Orius Toprex výška v % 212 zvýšení počtu větví, 14

Závěry jaro 214 Choroby období květu a dozrávání Sclerotinia sclerociorum - v posledních letech pozdní nástup choroby, daný nepříznivými podmínkami pro její časný rozvoj hlavně suché a chladné průběhy dubna a sucho v květnu. Velký podíl má i v poslední době masivně prováděná ochrana. Botrytis cinerea - napadení šešulí v posledních letech hlavně z důvodu jejich poškození škůdci a v poslední době častými mrazy v květnu. Peronospora parasitica - důvody výskytu na šešulích obdobné. Porosty v období květu 213 Konec dubna ale naplnil podmínky pro výskyt sclerotinia sclerotiorum Výskyt chorob v době dozrávání 213 počasí v průběhu dozrávání s vysokými rozdíly denních a nočních teplot podporoval vnik velkých ros. neustálé zvlhčování porostů a jejich osychání podporovalo rozvoj chorob z listů na dozrávající šešule teplo a vlhko Počátek kvetení Vysočina 4-8.5. Dokonce již koncem dubna se objevila primární forma infekce hlízenky obecné Výskyt chorob v době dozrávání 213 Botrytis cinerea Peronospora parasitica Vývoj porostů v červnu 213 V oblastech sucha po intenzivním dešti rozvoj půdních infekcí Erysiphe cruciferarum 15

Výskyt chorob v ročnících 28-213 Účinnost přípravků v ročnících 9, 8,5 8, 7,5 7, 6,5 6, 5,5 5, 4,5 4, výskyt chorob na kontrolách pokusů PP- fungicidy 28-213 6,3 7,4 6,3 7,5 7,4 7,6 5,9 28 29 21 211 212 213 průměr 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 výskyt chorob na PP fungicidy po ošetření - průměr 3 roky kontrola Bumper Sup. Prosaro Acanto Pictor Amistar Xtra Bumper S + Mirador *** 7,9 6,5 8,4 8,3 6,9 6,7 7,9 6,3 5 Phoma lignam Sclerocinia sclerociorum Botrytis cinerea Peronospora parasitica 125, 12, 115, 11, 15, 1, 95, 9, Výnos PP fungicidy 213 výnos v % - PP fungicidy 212/213 technologie Kontrola = 1 % - 3,91 t/ha 1, 115,1 12,1 116,5 117,7 111,4 117,8 122, 121,6 výnos v % 125, 12, 115, 11, 15, 1, 1, 95, 9, Výnos PP fungicidy - průměr 212-13 3,41 výnos v % průměr 122,5 122,3 4,4 115, 116,9 114,8 4,2 4, 3,92 3,98 4,17 4,17 3,91 3,8 3,6 3,4 3,2 3, výnos t/ha Tržby a zisk PP fungicidy 213 přírůstek výnosu t/ha,9,8,7,6,5,4,3,2,1,59 3 68,78 5 274 přírůstek produkce,64,69 4 265 4 85,44 2 684 zisk,69 4 777,86,84 6 334 6 58 6 5 4 3 2 1 zisk z aplikací Kč/ha Tilmor Tilmor+Prosaro Staccato Staccato 2x Orius Orius+Mirador+ Caryx + Toprex + Prosaro + Agrov + Acanto +Acanto +Bumper Bump+Roll. Pictor + Amistar Xtra přírůstek prod.,59,78,64,69,44,69,86,84 zisk 3 68 5 274 4 265 4 85 2 684 4 777 6 334 6 58 přírůstek tržby 6 372 8 424 6 912 7 452 4 752 7 452 9 288 9 72 cena ošetření 2 692 3 15 2 647 2 647 2 68 2 675 2 954 3 14 16

Výnos a HTS po aplikaci přípravků Energenpozdní výsev 18.9., odrůda: ROHAN výsevek,9 MKS/ha POKUSY S LISTOVÝMI HNOJIVY A STIMULÁTORY V ROCE 213 Aplikace I. Aplikace II. butonizace plný květ Výnos t/ha HTS g Kontrola Kontrola 4,95 5,42 Energen CLEANSTORM Energen CLEANSTORM 5,42 5,36 5,52 5,52 5,52 5,41,6 l/ha,4 l/ha Energen STIMUL 1 l/ha Josef Škeřík Jiří Havel, Libor Mičák, Michaela Škeříková Agroslužba SPZO, členské podniky SPZO EKONOMIKA APLIKACE PŘÍPRAVKŮ ENERGEN 114 112 11 Výnos PříTržba Náklad Zisk t/ha růstek Aplikace II 18 16 Kontrola Kontrola 4,95 kg/ha Kč/ha Energen CLEANSTORM Energen CLEANSTORM 5,42,47 4 7 44 4 26 Energen STIMUL 5,52,57 5 7 44 5 26 Energen FULHUM Energen STIMUL 5,52,57 5 7 84 4 86 Kč/ha Kč/ha 14 12 1 98 96 4,95 1, Fulhum 1 l a Stimul 1 l 5,52 111,5 a Stimul 1 l 5,52 111,6 94 Parametr Kontrola 1 Kontrola 2 Yaravita 3 3 YaraVita Bortrac YaraVita Thiotrac Tloušťka koř. krčku (mm):1) 19 19,1 19, 9,7 9,8 1,9 14,4 14,95 13,8 1 + 3 Počet listů/r. podzim: 7,2 11 13,8 9,2 9,3 9,7 9,18 11,75 128,1 Výnos (t/ha při 8% vlhkosti): 4,88 4,99 5,13 4,16 3,99 4,14 4,5 4,5 YaraVita Bortrac 15 g B/l, YaraVita Thiotrac 2 g/l N, 2 g/l S Yaravita Kombiphos 44 g/l P2O5, 75 g/l K2O, 67 g/l MgO, 1 g/l Mn, 5 g/l Zn YaraVita Brassitrel 79 g/l N, 13 g/l CaO, 5 g/l B, 7 g/l Mn, 4 g/l Mo Průměr Yaravita 2 YaraVita Brassitrel Jizerka l/ha Kontrola YaraVita Kombiphos Pertoltice Kontrola 2 l/ha Aplikace II, butonizace POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ YARAVITA Kontrola 1 Aplikace podzim, 4-8 listů Aplikace I. B, 1. A, regenerace začátek dlouživého listové růžice růstu l/ha l/ha Yaravita kontrola Cleanstorm,6 l a,9 l 5,42 19,6 POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ YARAVITA YaraVita Bortrac Aplikace I % na průměr kontrol výnos % 1 l/ha Kontrola 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5, 4,9 4,8 4,7 4,6 Energen STIMUL 1 l/ha % t/ha Výnos po aplikaci přípravku Energen, pozdní setí, Uhříněves Energen FULHUM 4,63 Výnos (%) 99 11 14 12 98 12 1, 12,7 12,7 HTS G 5,17 5,17 5,28 4,79 4,56 4,51 4,92 Olejnatost % 44,87 45,88 45,17 43,13 43,73 43,78 44,4 44,48 1,2 4,9 99,4 17

4,99 4,88 15, 13,9 12, 11,1 11,5 98,9 4,5 98, 4,16 Výnos v t/ha dávka l/ha 1, 4,5 12,7 4,63 1, 95, 4,14 3,99 4, Výnos v % 5, YaraVita v řepce SPZO 11, Výnos (t/ha při 8% vlhkosti): 5,13 9, 3,5 85, 3, 8, Kontrola 1 Kontrola 2 Yara Vita Kontrola 1 Pertoltice Kontrola Yara Vita kontrola YARAVITA 2 Jizerka průměr YaraVita Bortrac 2 l podzim + 1 l jaro YaraVita Kombiphos 213 212 cena dávka cena/ha Kč/l l/ha cena cena/ha Kč/l 3 65 195 1 63 63 3 111 333 3 111 333 YaraVita Brassitrel 3 124 372 3 124 372 YaraVita Thiotrac Dodatečný náklad celkem Kč/ha Výnos YaraVita v t 3 7 21 3 7 21 4,63 Dodatečný výnos 213 v t 2,7 %,13 Dodatečná tržba Kč/ha při ceně 1. Kč/t 1 1 11 3,56 17,5 %,42 1 3 1 5 Dodatečný zisk Kč/ha VÝSLEDKY MALOPARCELNÍCH POKUSŮ S TECHNOLOGIÍ UREA STABIL Aplikace I. 1q Urea Stabil,54 q Urea Stabil Aplikace II. počátek jarní vegetace 1,83 q Urea Stabil 2,28 q Urea Stabil 57.,54 q Urea Stabil 2,28 q Urea Stabil 58.,54 q Urea Stabil 3,89 q LAD 27 2,83 q Urea Stabil 6-8 listů 55. 56. 59. 2,83 q Urea Stabil 6. Průměr pokusu Aplikace III. výška řepky 15-2 cm 2,3 q DASA 2,3 q DASA Výnos % g 6,79 99,4 5,64 7,57 AmisaN 263 l/ha + 4,98 StabilureN,47 l/ha 2,3 q DASA 2,3 q DASA HTS t/ha 7,29 98,8 1 5,74 11,8 t/ha % 16,8 5,67 1,5 7,42 18,7 5,64 1, DAM 154 l/ha + 6,92 StabilureN,31 l/ha 11,3 5,58 98,9 6,83 1, 5,64 1, MALOPARCELKOVÝ POKUS S TECHNOLOGIÍ AGROBIOSFER V OPAVĚ Metodika s postřikem na krytonosce s postřikem na blýskáčka 1 kontrola bez ošetření kontrola bez ošetření 2,5 l Alga +1 l Softguard++,5 l Alga +1 l Softguard++ Alga Přírodní stimulanty 6 ppm Hodnota ph 9-11 12 1, 1 8 6 4 2 2 t/ha % 55. 56. 57. 58. 59. 6. 6,79 99,4 7,57 11,9 4,98 72,9 7,29 16,8 7,42 18,7 6,92 11,3 55. 56. 57. 58. Průměr pokusu 6,83 1 59. 6. 1q Urea Stabil,54 q Urea Stabil,54 q Urea Stabil,54 q Urea Stabil 1,83 q Urea Stabil 2,28 q Urea Stabil 2,28 q Urea Stabil 3,89 q LAD 27 2,83 q Urea Stabil 2,83 q Urea Stabil 2,3 q DASA 2,3 q DASA AmisaN 263 StabilureN l/ha +,47 l/ha 2,3 q DASA 2,3 q DASA DAM 154 l/ha + StabilureN,31 l/ha MALOPARCELKOVÝ POKUS S TECHNOLOGIÍ AGROBIOSFER V OPAVĚ Varianta t/ha 6,99 2 Alga + SoftGuard++ 7,39 Výnos HTS Olejnatost 1 % 1 15,69 g 4,24 4,23 Kontrola Výsledky Softguard++ Alga 6 je 1% vodorozpustný práškový extrakt z mořských řas, který je vhodný především na porost řepky, Aktivuje a zesiluje imunitní systém rostlin ale je možné jej použít i do ostatních plodin. před plísněmi, bakteriemi a viry. Organický podíl 55 % Chitosan oligosacharid 26 g/l Aminokyseliny 6 % N 5 g/l N1% P2O5 4 g/l K2O 17 % K2O 3 g/l S1% Cu (EDTA),2 g/l Mg,4 % Zn (EDTA),1 g/l Fe,15 % Hodnota ph 4-5 Cu 25 ppm 11,3 72,9 4 3 72,9 3 432 18,7 16,8 5 1, 11,9 5,57 4 41 19 11,9 99,4 6 % VÝSLEDKY POKUSŮ S N HNOJENÍM, UHŘÍNĚVES 7 t/ha vari ant a 8 978 % Výnos po aplikaci listových hnojiv Yara 5,5 % % 1 99,69 44,66 45,8 1 1,95 18

POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ AGROSOL Aplikace podzim, 4-8 listů 1. A, regenerace listové růžice Aplikace I. B, začátek dlouživého růstu Aplikace II. butonizace Spojit s regulací samostatně spojit s ochr. krytonosci spojit s ochr. blýskáček l/ha l/ha l/ha l/ha Výnos v t/ha 5,5 5, 4,5 4, 4,88 4,99 11,1 4,62 98,9 4,4 93,8 Výnos po aplikaci Agrosol v t/ha a v % 17,7 4,4 92,3 3,77 17,6 12, 98, 4,16 3,99 4,12 11,1 13,6 96,2 17,1 12,4 1, 4,7 4,14 11, 15, 1, 95, 9, Výnos v % Kontrola Agrosol 2 Agrosol 2,5 Agrosol 3 Po aplikaci Agrosol došlo k těmto výsledkům: Zvýšení tloušťky kořenového krčku (podzimní měření) na 14,4 % oproti kontrole Zvýšení počtu listů (podzimní měření) na 15,8 % oproti kontrole Zvýšení výnosu na 12,4 % oproti kontrole, na lokalitě Pertoltice bylo aplikováno 25 t hnoje a zde byl vliv aplikace nejnižší. Zvýšení HTS na 1,3 % oproti kontrole 3,5 3, Kontrola 1 Kontrola 2 Agrosol Kontrola 1 Kontrola 2 Agrosol Kontrola 1 Kontrola 2 Agrosol 3,32 kontrola 3,8 kontrola 3,43 Agrosol průměr kontrol Pertoltice Luže Jizerka Krásensko průměr kontrol průměr Agrosol 85, 8, POKUS S LISTOVÝMI HNOJIVY NA POZDNÍM SETÍ NA STANICI V UHŘÍNĚVSI Uhříněves, pozdní setí, 18.9. Varianta Aplikace I Aplikace II Aplikace III Datum 1.11.212 27.4.213 21.5.213 Výnos Fáze porostu 4-5 listů BBCH 36-39 plný květ t/ha % 513. LovoCaN - 4 l/ha Borosan F - 2 l/ha Fertimag - 5 l/ha 4,87 13, 514. F Kombi - 5 l/ha Borosan F - 2 l/ha Fertimag - 5 l/ha 4,95 14,7 515. kontrola kontrola kontrola 4,72 1, POKUS S LISTOVÝMI HNOJIVY NA STANICI V OPAVĚ podzim, 4. - 6. jaro, pravých listů - TM s růst. regulátorem prodlužovací růst - TM s krytonoscem jaro, tvorba poupat, kvetení - TM - blýskáček l/ha l/ha l/ha t/ha % 1 kontrola 7,3 1 2 3 4 5 Borosan F 2 Borosan F 2 Borosan F 2 Borosan Humine 3 MikroK 2 LovoCan 19 Borosan Humine 2 Fertimag 5 Fertimag 5 Fertimag 5 Fertimag 5 7,25 13,1 7,37 14,8 7,37 14,8 7,4 15,3 MALOPARCELKOVÉ POKUSY S PŘÍPRAVKY ENVI PRODUKT Var. 1. aplikace na podzim s poslední regulací * Metodika Uhříněves 2. aplikace na jaře prodlužovací růst s ošetřením na krytonosce 3. aplikace na jaře tvorba poupat začátek kvetení 1. bez ošetření bez ošetření bez ošetření 2. Envistart 1 l/ha 3. Envistart 1 l/ha 4. BORiS P + K 3 l/ha Envistart N-Fenol 1,2 l/ha Envistart N-Fenol 1,2 l/ha Envistart N-Fenol 1,2 l/ha bez ošetření BORiS Energy 3 l/ha BORiS Energy 3 l/ha 5. BORiS P + K 3 l/ha BORiS Energy 3 l/ha BORiS Energy 3 l/ha 5,7 5,65 5,6 5,55 5,5 5,45 5,4 5,35 5,3 MALOPARCELKOVÉ POKUSY S PŘÍPRAVKY ENVI PRODUKT Kontrola Envistar + Envistart N- FENOL + neošetřeno Envistart BORiS P+K + +Envistart N- Envistart N- FENOL+ FENOL+BORi BORiS S ENERGY ENERGY BORiS P+K + BORiS ENERGY + BORiS ENERGY t/ha 5,42 5,46 5,63 5,47 5,42 % 1, 1,72 13,93 1,88 1,3 15 14 13 12 11 1 99 98 19

POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ GALLEKO POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ GALLEKO Aplikace podzim, 4-8 listů Spojit s regulací l/ha Kontrola Parametr Aplikace I. Aplikace II. začátek dlouživého butonizace růstu spojit s ochr. krytonosci spojit s ochr. blýskáček l/ha l/ha Galleko kořen,8 l/ha BBCH 3 Průměr kontrol Galleko % na průměr Tloušťka koř. krčku mm 13,38 14,1 15,35 Počet listů ks/r 9,3 1,47 112,54 Výnos při 8% vlhkosti t/ha 4,7 4,21 13,37 Výnos (%) 99,96 13,68 HTS g 5,24 5,26 1,38 Olejnatost % 43,46 43,44 99,95 MALOPARCELKOVÉ POKUSY S PŘÍPRAVKEM TERRA-SORB COMPLEX Pokus Uhříněves: Terra-Sorb Complex pšenice Pokus Uhříněves: Terra-Sorb complex řepka Aplikace II Aplikace III Aplikace I 5-6 listů výška řepky 25-3 cm t/ha % kontrola bez ošetření 6,59 1, 1,25 l TSC/ha,625 l TSC/ha,625 l TSC/ha 7,1 17,9,872 l TSC/ha,872 l TSC/ha 7,12 18, 1,25 l TSC/ha 7,14 18,4 1,75 l TSC/ha,872 l TSC/ha,872 l TSC/ha 7,17 18,8 1,75 l TSC/ha 7,24 19,9 1,25 l TSC/ha kontrola bez ošetření Aplikace I Aplikace II Datum 3.4.213 15: hod. 13.6.213 - při 12% vlhkosti 16: hod. Fáze porostu konec odnožování Výnos vymetání klasů (t/ha) Objemová HTS % (g) hmotnost % (g/l) % 51. kontrola kontrola 7,48 1 44,3 1 764,9 1 54.,375 l/ha,375 l/ha 7,73 13,3 43,9 99,1 764 99,9 58. 1,25 l/ha 7,84 14,8 44,2 99,7 768,5 1,5 53.,75 l/ha 8,3 17,4 44,7 11,1 763,5 99,8 59.,62 l/ha 8,15 18,9 45,3 12,3 772 1,9,62 l/ha VÝSLEDKY APLIKACÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ V SEZÓNĚ 212/13 plný květ výnos Kontrola bez ošetření Varianta Byl velmi dobrý průběh počasí a vysoký výnos řepky v celé ČR. Kvůli tomu řada stimulátorů měla nižší přírůstky než v letech minulých, u stresovaných porostů však přírůstky byly stále vysoké. Projevil se i nízký účinek stimulátorů na porostech, kde byl aplikován hnůj. Díky vysoké ceně řepky byly i nízké přírůstky na výnosu ziskové. 2

JARNÍ HNOJENÍ DUSÍKEM U OZIMÉ ŘEPKY Jindřich Černý, Jiří Balík, Lucie Peklová, Šárka Shejbalová, Martin Kulhánek, Zuzana Peklová Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ČZU v Praze Pro dobrý růst ozimé řepky je třeba zvolit správnou dávku dusíku. Je potřeba vycházet ze skutečnosti, že optimální dávka dusíku umožňuje dostatečné olistění i velikosti listů. Působí tak na intenzitu fotosyntézy a pozitivně ovlivňuje tvorbu výnosotvorných prvků (počet větví, nasazení květů, počet šešulí a HTS). Nároky řepky na dusík Řepka patří mezi intenzivní plodiny, což znamená, že reaguje velmi dobře na úroveň výživy a hnojení. Potřeba dusíku je přitom u této plodiny značná. Celková potřeba dusíku pro tvorbu nadzemních částí rostliny činí přibližně 2 25 kg N/ha, na úrodných stanovištích může přesáhnout 3 kg N/ha. Je třeba však posoudit, jaký je skutečný vývoj porostů a jakého reálného odběru (potřeby) dusíku je možné dosáhnout. S ohledem na značnou variabilitu půdně klimatických podmínek i rozdílné stavy porostů ozimé řepky po přezimování není možný jednotný obecný návod pro hnojení dusíkem. Každý pěstitel musí vycházet z obecných znalostí o přeměnách dusíku v půdě a uplatňovat je pro podmínky příslušného pozemku. Nezbytné je také respektování poznatků o příjmu dusíku rostlinami s přihlédnutím ke zvláštnostem pěstované odrůdy. Při posouzení těchto skutečností je možné správně stanovit dávku dusíkatých hnojiv a termín jejich aplikace v souladu s fyziologickými potřebami ozimé řepky. Rozhodování pro jarní hnojení Již na podzim (a v teplých dnech zimního období) řepka přijala značné množství dusíku. S ohledem na vývoj porostů (v souvislosti s termínem výsevu, hnojením na podzim, použitím regulátorů, vlivu předplodiny) je odhadováno, že řepka přijala 4 8 kg N/ha. Většina N je akumulována v listech (zhruba 8 % z uvedeného množství), zbytek je ukládán do kořenů. Během jarního období začne řepka tento přijatý dusík využívat a remobilizovat. Celkové množství remobilizovaného (dále využitelného) dusíku bude ovlivněno vývojem počasí v průběhu zimy a v předjarním období. Pokud bude mírnější zima, řepka využije větší část pohotové zásoby N. V případě většího poškození porostů mrazy spojeného s redukcí listové plochy, bude nezbytné řešit hnojení dusíkem poměrně brzy. Z tohoto hlediska řepka patří mezi plodiny, které požadují včasnou aplikaci regenerační dávky dusíku. Jsou k tomu však i další důvody: kořenový systém regeneruje již při teplotě +2 C, v závislosti na ročníku toto období nastává většinou v 1. dekádě března, pod porosty řepky je zpravidla nízký obsah minerálního dusíku, k zabezpečení vysokých výnosů semene potřebuje řepka vysoký obsah dusíku v biomase rostlin v počátečních jarních fázích. Jestliže je řepka nedostatečně vyživována dusíkem na počátku vegetace, projeví se to později redukcí počtu šešulí a ostatních výnosotvorných prvků. První jarní dávkou dusíku je podpořena regenerace rostlin po zimě a zabezpečení dostatku dusíku v kořenové zóně rostlin na začátku prodlužovacího růstu. První dávka dusíku může být od 4 kg N/ha (při časném hnojení, slabé porosty, hnojení na promyvných, svažitých a podmáčených půdách), následovaná dávkou 5 7 kg N/ha. Toto rozdělení dávek je otázkou průběhu počasí, 21

stavu a vývoje porostů. V oblastech s jarními přísušky nebo při rychlém nástupu jara je však vhodné aplikovat jednorázově vyšší dávku dusíku (8 1 kg N/ha). Využití výsledků Nmin Ačkoliv je při regeneračním hnojení často využíváno rozborů půd na obsah minerálního dusíku (Nmin), což je vhodný diagnostický nástroj pro optimalizaci hnojení N, je potřeba si uvědomit, že vypovídací schopnost těchto analýz je krátkodobá. Vzhledem k pozvolnému prohřívání půdy je stále nízká mineralizace N z půdní organické hmoty, případně aplikovaných organických hnojiv nebo posklizňových zbytků předplodiny. Vliv má také zpracování půdy, neboť například u minimalizace se ve srovnání s orbou půda pomaleji prohřívá, a tím dochází k pozvolnějšímu uvolňování živin z půdní zásoby. Níže uvedené dávky uvádějí zohlednění obsahu Nmin pro stanovení celkové dávky regeneračního hnojení. Celková regenerační dávka podle obsahu Nmin v půdě Obsah Nmin (mg/kg zeminy) Dávka N (kg/ha) až 1 1 1,1 až 12,5 95 12,6 až 15 9 15,1 až 17,5 85 17,6 až 2 8 2,1 až 22,5 75 22,6 až 25 7 25,1 až 27,5 65 27,6 až 3 6 Pokud jsou využívány rozbory Nmin i pro upřesnění pozdějších dávek N (produkční hnojení), to znamená již po aplikaci N hnojiv do půdy, je nutné zároveň počítat (analyzovat) i dusík obsažený v nadzemní biomase, aby bylo možné stanovit, kolik z aplikovaného dusíku již porost přijal. Hnojiva pro regenerační hnojení První dávka dusíku by měla být především v tuhých hnojivech. Vhodná hnojiva jsou LAV (LAD), DASA (DASAMAG). U těchto hnojiv se výhodně kombinuje a doplňuje účinek obou forem dusíku (nitrátové a amonné) a zároveň jimi můžeme dodat i další živiny Mg, S. Hnojiva s amidickou formou dusíku (močoviny) lze aplikovat při rychlejším nástupu jarní vegetace, pokud je půda dostatečně vlhká, nebo jsou v období po aplikaci očekávány srážky. Tato hnojiva nejsou vhodná na slabé a po zimě poškozené porosty, neboť pokud rostlina není fotosynteticky aktivní, nepřijímá N ve formě amonné. Amonnou formu N musí rostliny vázat na organické látky, jejichž tvorba je významně ovlivněna právě průběhem fotosyntézy. Použití močoviny, jejíž dusík je přeměňován na amonný N a dále na nitrátový, je proto ovlivněno aktuálním průběhem počasí, především vlhkostí a teplotou půdy a dále stavem a vývojem porostů. Produkční hnojení a dlouživý růst U řepky je důležité pamatovat na to, že velkou část dusíku přijme v poměrně krátkém období. Období dlouživého růstu nastává zpravidla na počátku dubna. Pro toto období již musí být větší část dusíku pro předpokládaný příjem naaplikována v půdě. Je tedy nezbytné řešit hnojení včas, aby došlo k uvolnění dusíku hnojiv a jeho posunu z povrchu půdy do zóny prokořenění. Rozhodnutí pro termín aplikace hnojiv, formu dusíku a jeho dávku, je nezbytné skloubit s aktuálním průběhem počasí. Běžná dávka je 6 8 kg N/ha. Důležitým faktorem je také stav porostu. Silné porosty, kde činí hustota 3 až 4 rostlin na m 2, je účelné hnojit vyššími dávkami dusíku (asi o 2 kg N/ha). Dlouživý růst končí počátkem kvetení, kdy rostlina vytvoří asi 3 4 % své nadzemní hmoty, ale 22

přijme rozhodující podíl dusíku. Průběh dlouživého růstu je ovlivněn průběhem počasí, a může tak být uskutečněn ve velice krátkém období (cca 14 dnů), nebo jako například v loňském roce, může být rozložen do několika fází. Je známo, že aktuální rychlost růstu (zejména za nepříznivých podmínek) a doba trvání vegetačního období určují do značné míry možnosti pro další zvýšení výnosu řepky. Například za podmínek, které se nejvíce blíží optimu, byla maximální rychlost růstu až 283 kg sušiny/ha za den (Grosse et al., 1992). Tvorba sušiny je ovlivněna třemi důležitými agronomickými faktory: předplodina, typ N hnojiv a dávka N. Ačkoliv křivka růstu nepopisuje zvláštní události, ke kterým dochází v průběhu tvorby výnosu, ukazuje se, že dávka N, následně typ N hnojiva a předplodina mají velký účinek na výnos. Hnojiva pro produkční hnojení Pro produkční hnojení je tedy vhodné opět využít hnojiva s kombinací jednotlivých forem dusíku. Mohou zde být tedy aplikována hnojiva LAV/LAD, DASA/+Mg, Ensin apod. S ohledem na vysoký obsah N (46 %) jsou vhodné i močoviny, ale u těchto hnojiv je potřeba pamatovat na podmínky pro aplikaci (vlhká půda, očekávané srážky). Obdobné zásady platí i při použití hnojiva DAM. Pokud je možné aplikovat stájová organická hnojiva (např. kejdu), je jejich použití u řepky vítáno. Postupné uvolňování N z organických látek je důležité i po odkvětu řepky, jelikož řepka přijímá dusík až téměř do sklizně. Využití dusíku ozimou řepkou Dusík v druhé polovině vegetace N je nezbytný pro vytváření generativních orgánů. Z hlediska tvorby výnosu má u ozimé řepky značný význam utváření pokryvnosti listoví (LAI) a stejně tak tvorba sušiny. U ozimých a jarních odrůd byl sledován vztah mezi pokryvností listoví, počtem šešulí a semen, přičemž byla zjištěna pozitivní korelace mezi pokryvností listoví na začátku kvetení a utváření hlavních výnosotvorných prvků. Při tvorbě semen řepka využívá do značné míry dusík doposud uložený v listech, stoncích a šešulích. Později ale dochází k opadu listů řepky, a snižuje se tak využití N již přijatého rostlinou. V tomto období je příjem dusíku z půdy menší, avšak často ještě významně ovlivňuje tvorbu výnosu. Produkčním hnojením bychom tak měli významně působit jak na tvorbu vegetativních částí rostlin, a s tím spojenou akumulaci N v nich, ale také zajistit využití dusíku ve druhé polovině jarní vegetace. Úkolem pěstitelů je tak nejen zabezpečit potřebné množství dusíku přístupného rostlinám v době intenzivního růstu, ale zároveň zajistit jeho dlouhodobé působení. Pozdní hnojení Část dusíku lze aplikovat ještě i v dalším období ( pozdní přihnojení ), avšak s ohledem na obtížný vstup do porostů a účinnost tohoto hnojení by měl hlavní význam hnojení N spočívat na regeneračním a produkčním období. Poděkování Příspěvek byl připraven s podporou Specifického výzkumu S projekt MŠMT ČR a v rámci řešení grantů IGA FAPPZ č. 2114/1312/3138/1 a 2114/1312/3138/2. Použitá literatura je u autorů. 23

ÚLOHA FOSFORU A DRASLÍKU VE VÝŽIVĚ OZIMÉ ŘEPKY Doc. Ing. Dr. Luděk Hřivna Mendelova univerzita v Brně Ozimá řepka je plodinou, která je velmi náročná na živiny. Nejlépe jí vyhovují půdy biologicky činné s neutrální až mírně alkalickou reakcí (6, - 7,5). Řepka má 2-3 x větší požadavky na živiny než obiloviny. Na 1 t semen a odpovídající množství slámy odčerpá v průměru 5 kg N, 1,9 kg P, 5 kg K, 45 kg Ca a 4,8 kg Mg. Poměrně značné nároky má i na síru a z mikrobiogenních prvků na bór a zinek. Na druhou stranu je potřeba uvést, že značné množství živin do půdy se v posklizňových zbytcích zase vrací, což je příznivé pro následující plodiny, u kterých můžeme úměrně tomu omezit hnojení. Platí to především u draslíku (9 %), vápníku (9 %) a hořčíku (84 %). Řepka má vysoké nároky na draslík. Ten zvyšuje mrazuvzdornost rostlin, zajišťuje optimální vodní provoz (snižuje výpar), což se příznivě projevuje v období, kdy hrozí stresy ze sucha. Pozitivně působí na kvetení a vylučování nektaru, což vede k intenzivnějšímu náletu včel. Dále působí fytosanitárně (snižuje napadení černí řepkovou - Alternaria brassicacea). Fosfor je významný již při zakořeňování rostlin, ovlivňuje růst a životnost vlásečnicových kořenů, pozitivně působí již na počáteční růst rostlin, má významnou úlohu při kvetení a tvorbě plodů. Nedostatek P vede k nevyrovnanému kvetení a omezuje tvorbu semen. To se neagtivně projevuje v jejich výnosu i olejnatosti. Pro dobré zásobení porostu řepky fosforem a draslíkem v průběhu celé vegetace je nezbytné vybrat vhodné stanoviště s odpovídajícími agrochemickými vlastnostmi půdy. To, že je to stále těžší, dokládá tab. 1, ve které je uvedeno relativní srovnání zastoupení půd dle jejich zásobenosti fosforem a draslíkem. Tab. 1: Obsah přístupných živin v % z celkové výměry orných půd v ČR (ÚKZÚZ 26-211) Obsah živin - zásoba P K 26 7,8 Vyhovující 28,7 28,5 Dobrá 22,1 43,9 Vysoká 17 12 Velmi vysoká 6,2 7,8 Nízká Poznámka: spotřeba č. ž. v minerálních hnojivech (r. 212) v kg.ha-1 z.p.: P2O5-12,2; K2O - 6,5; Při hodnocení pozemku vycházíme z kritérií uvedených v tabulce 2 a vybíráme ty lokality, kde se hodnoty blíží nebo překračují rozmezí uvedená v tabulce 3. 24

Tab. 2: Kritéria hodnocení obsahu přístupných živin dle Mehlicha III Obsah živin v mg.kg -1 Obsah P K lehká střední těžká Nízký 5 do 1 do 15 do 17 Vyhovující 51-8 11 16 16-17 171-26 Dobrý 81-115 161 275 171-31 261-35 Vysoký 116-185 276 38 311-42 351-51 Velmi vysoký 185 nad 38 nad 42 nad 51 Ne vždy ale máme takové pozemky k dispozici. Pak je nezbytné na to reagovat zvýšením dávky aplikovaných minerálních hnojiv, která zapracujeme již při přípravě půdy k setí. Při stanovení dávky živin je nezbytné vycházet z bilanční metody, kdy na základě odhadovaného výnosu a znalosti potřeby živiny na vytvoření jedné tuny produkce vypočítáme odběr živiny výnosem. Přitom si musíme uvědomit, že hnojíme nejenom rostliny řepky ale také půdu, takže využitelnost živiny z hnojiva je poměrně nízká a většina potřebných živin je čerpána ze staré půdní síly. I proto na půdách s nízkou nebo pouze vyhovující zásobou živin dávku hnojiv dle možností zvyšujeme. Tab. 3: Půdní vlastnosti pro řepku ozimou Ukazatel Hladina živin v půdě minimální optimální maximální ph/kcl 5,8 6, - 6,5 7,2 P (mg.kg -1 ) 51 81-115 - K (mg.kg -1 ) 15 171-31 - Jak se promítá zásoba přístupných živin P a K v půdě do výnosu semen, můžeme pozorovat v historicky cenných výsledcích polních pokusů Janovce (1982 (viz graf 1-2). 25

Graf 1:Výnos ozimé řepky v závislosti na obsahu fosforu v půdě zásoba < nízká >< vyhovující >< dobrá > Graf 2:Výnos ozimé řepky v závislosti na obsahu draslíku v půdě zásoba < vyhovující >< dobrá > V průběhu vegetace je dynamika příjmu fosforu i draslíku odlišná. Zatímco draslík kopíruje v příjmu dusík a jeho příjem před květem představuje cca 8 % celkové potřeby, u fosforu je dynamika příjmu pozvolnější a čerpání na počátku květu představuje pouze cca 6 % celkového množství (graf 3). Potvrzují to i výsledky našeho pokusu s hybridní odrůdou Embleme, pěstovanou 26

v ročníku 23/24 (graf 4), kdy na konci měsíce dubna (29.4.4) na počátku květu měl porost odebraných 63 % celkové potřeby P a 81 % K. Graf 3:Odběr živin během vegetace u řepky (podle Voškeruši a kol. 1975): I. podzim, II. po přezimování, III. počátek kvetení, IV. kvetení, V. plný květ, VI. po odkvětu, VII. sklizeň Graf 4:Dynamika příjmu P a K během vegetace 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% %,5 12,8 6,28 3,56 1,4 2,68 1,732 26,4 5 15,6 11,3 17,3 8,8 73 15 133 72 14 7 sušina (28,16 t/ha) P (84,4 kg) K (467 kg) kg, g živiny odebrané v určité fázi vegetace 17.1. 26.3. 15.4. 21.4. 29.4. 18.5. 17.6. Rostliny ozimé řepky přijímají P i K od počátku vegetace. Z údajů uvedených v grafu 4 můžeme vyčíst, že porost řepky přijal do poloviny října cca 9 kg P a 7 kg K. Proto je nutné sledovat jejich výživný stav již na podzim a následně pak v průběhu celé vegetace až do květu. 27

Obsah živin, charakterizující optimální výživný stav v jednotlivých fázích vegetace, je uveden v tab. 4. I když P i K- hnojiva by měla být aplikována při předseťové přípravě, můžeme na základě rozboru rostlin při zjištěném deficitu provádět úpravu výživného stavu i během vegetace. Vzhledem k tomu, že se jedná o makroživiny, je uplatnění nízkoprocentních roztoků hnojiv málo účinné a vyplatí se spíše aplikace tuhých hnojiv v období regenerace nebo na počátku dlouživého růstu. Z draselných hnojiv volíme zpravidla draselnou sůl, z fosforečných amofos, případně trojitý superfosfát nebo YARA Mila NP aj. Je důležité na etiketě hnojiva sledovat podíl vodorozpustného fosforu, aby využitelnost byla co nejvyšší. Později pro drobné korekce výživného stavu u draslíku můžeme využít např. hnojiva Krista K, Campofort speciál K apod., u fosforu se vyplatí i výraznější zásahy. Zde můžeme s úspěchem uplatnit NP roztok, který se dá využít od regenerace až do počátku květu v poměrně vysokých dávkách. Tab. 4:Optimální výživný stav rostlin během vegetace Fáze růstu biomasa suš. (t.ha -1 ) P % K Podzim 1,,39 3,8 Regenerace rostl. na jaře 2,5,48 2,9 Butonizace 5,5,5 3,6 Kvetení 1,,46 3, Nasazení šešulí 18,,34 2,1 Semena - sklizeň 3,,6,82 28

HNOJENÍ OZIMÉ ŘEPKY STOPOVÝMI PRVKY A DIGESTÁTEM (FUGÁTEM) Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D. 1), Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. 1), Ing. Jiří Dostál, CSc.2) Mendelova univerzita v Brně 1) AGROEKO Žamberk, spol. s r.o. 2) Ozimá řepka vyžaduje pro svůj růst a vývoj řadu biogenních prvků, ze stopových především dostatek bóru (B) a zinku (Zn), což bylo prokázáno řadou experimentů. Jejich optimální příjem rostlinami je zajišťován vhodným ph půdy (6, 7,2). Při zvýšené hodnotě ph (alkalické a silně alkalické půdy) dochází často k imobilizaci Mn, Zn a B v půdě, zatímco pohyblivost Mo se zvyšuje (Richter et al., 21). Dynamiku odběru mikroelementů u ozimé řepky uvádí graf 1. Graf 1: Dynamika odběru mikroelementů u ozimé řepky (Cramer, 1997, cit. Vašák et al., 1997) Bór má v rostlině důležitou funkci zvláště ve výstavbě meristému (např. ve vegetačních vrcholech a kořenových špičkách), dále má důležitou roli v procesu opylování, a tím i při tvorbě výnosu semen. Bór je nutný pro floémový transport sacharózy. Prokázaná je jeho nezbytnost při syntéze buněčných stěn a lignifikaci (Hřivna et al., 2). Účastní se mnoha fyziologických procesů, které jsou iniciovány světlem, působením zemské tíže, fytohormony (Tanada, 1995). Bór příznivě ovlivňuje metabolismus sacharidů a jejich transport. Při jeho nedostatku je tato cesta blokovaná a zvyšuje se akumulace fenolických látek. Dále je důležitý pro syntézu nukleových kyselin a pro utilizaci N do RNA, pro proteosyntézu a má vztah i k syntéze cytokyninů (Richter et al., 21). Bór v interakci se sírou rovněž zvyšuje obsah oleje u řepky (Chakraborty et al., 2). Kladnou odezvu na preventivní aplikaci bóru lze očekávat na půdách potenciálně deficitních, jsou to půdy podzolované, promyvné, lehké či převápněné, kde dochází k silné absorpci bóru (Vaněk et al., 1998). K deficitu B často dochází po delším suchém období. Bór mimo jiné napomáhá lepšímu využití vápníku v procesech látkové výměny. Při nedostatku bóru rostliny 29

nemohou normálně využít vápník, i když se ho v půdě nachází dostatečné množství. Je prokázán intenzivnější příjem bóru v půdách s vyšším obsahem draslíku (Anspok, 199). Příznaky deficitu jsou v poruchách výstavby meristému, praskání lodyh (obr. 1), dlouhém kvetení, špatném opylování redukci a nízkém výnosu semene (Vašák et al., 2). Důsledkem toho je slabší nasazení šešulí s menším počtem semen. Při větším deficitu bóru odumírají vegetační vrcholy rostlin. Zvýšení výnosu řepky tedy úzce souvisí s obsahem bóru v půdě a jeho přijatelností rostlinami (Fecenko, Ložek, 2). Obr. 1:Projevy deficience bóru na stonku a listech řepky (Bergmann, 1986) Podle Richtera (1986) působí příznivě na ozimou řepku rovněž zinek, který podporuje její větvení. Jedna tuna semene a odpovídající množství slámy odčerpá v průměru,6 kg Zn.ha-1. Zinek má vztah k N metabolismu a je nezbytný pro syntézu tryptofanu. Ten je stavební látkou pro tvorbu indolyloctové kyseliny, podmiňující dlouživý růst rostlin (Richter, 21). Nedostatek zinku se projevuje především u mladých částí rostlin vytvářením růžic s úzkými a drobnými listy a zkrácením internodií. Charakteristická je drobnolistost (Richter, Hlušek, 1994). Z hlediska vlastního hnojení je vždy výhodnější (než paušální aplikace) znalost aktuálního výživného stavu rostlin na základě rozborů rostlin, který může být doplněn rozborem půd na obsah stopových prvků. Obsah bóru a zinku v sušině rostlin by se měl již na podzim a následně v jarním období (do fáze kvetení) pohybovat v podobných hodnotách 25-5 mg B kg-1, resp. 25 7 mg Zn kg-1 (tab. 1). Tab. 1: Obsah živin v sušině rostlin ozimé řepky (Richter et al., 21) mg.kg-1 % Biomasa suš. (t/ha) N P K Ca Mg S Podzim 1, 4,2,39 3,8 2,,2,45 25-5 25-7 Jarní regenerace 2,5 4,8,48 2,9 1,6,18,5 25-5 25-7 Butonizace 5,5 4,9,5 3,6 1,9,18,6 25-5 25-7 Kvetení 1, 4,2,46 3, 1,6,15,5 25-5 25-7 Nasazení šešulí 18, 2,,34 2,1 1,5,11,45 15 2-4 Semena - sklizeň 3, 3,3,6,82,5,25,26 7-11 4-6 Fáze růstu B Zn Zvýšení hladiny stopových prvků lze zajistit především foliární výživou na počátku dlouživého růstu ozimé řepky, kdy je jejich nejvyšší odběr (Richter et al., 21). Jako roční foliární 3