Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Klamavé označení zboží a jeho dopady na spotřebitele Bakalářská práce Mgr. Šárka Lízalová Vedoucí bakalářské práce Alena Kamenická Zpracovatel bakalářské práce Brno 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 24.5.2007 Alena Kamenická

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Šárce Lízalové, vedoucí bakalářské práce, za trpělivost, rady a připomínky, kterými přispěla ke zpracování této práce.

Abstrakt Kamenická, A. Klamavé označení zboží a jeho dopady na spotřebitele. Bakalářská práce. Brno 2007. Bakalářská práce se zabývá problematikou nekalé soutěže, blíže je zaměřena na klamavé označení zboží a jeho dopady na spotřebitele. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část definuje základní pojmy a právní úpravu nekalé soutěže, dále se zabývá spotřebitelem a jeho právní ochranou. Praktická část práce popisuje některé případy klamavého označení zboží, které se v minulosti vyskytly v českém podnikatelském prostředí. Abstract Kamenická. A. False description of products and it s effect on consumer. Bachelor s work. Brno 2007-05-16 Bachelor s deals with a problem of unfair competition, closely is focused on themes as false description of products and it s effect on consumer. Bachelor s work is divided into two main parts. Theoretical part defines basic terms as a legal correction of unfair competition, further denotes consumer and his legal protection. Practical part of work describes some examples of false description of products which occured in past in czech market.

Obsah 1. Úvod...6 2. Cíl a metodika práce...7 2.1 Cíl práce...7 2.2 Metodika práce...7 3. Literární rešerše...8 3.1 Pojem nekalá soutěž...8 3.1.1 Nekalá soutěž podle obchodního zákoníku...9 3.1.2 Subjekty v nekalé soutěži...10 3.1.3 Skutkové podstaty nekalé soutěže...11 3.2. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži...16 3.2.1 Osoby aktivně a pasivně legitimované ve sporech z nekalé...16 soutěže...16 3.2.2 Jednotlivé právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži...16 3.3 Spotřebitel...18 3.3.1 Kdo je spotřebitel...18 3.3.2 Cíle spotřebitelské politiky v ČR...19 3.3.3 Právní ochrana spotřebitele...19 Praktická část...23 4. Příklady klamavého označení zboží v ČR...23 4.1 Jogurt BIO bifidus aktiv společnosti Danone, a.s....23 4.2. Voda Fromin aktimun - Prevence proti ptačí chřipce...26 4.3 Lidový smažák společnosti Pribina, spol. s r.o...27 4.4 Klášterní kvas společnosti TML, a.s...29 5. Zhodnocení výsledků...31 6. Závěr...32 7. Seznam použité literatury...33

1. Úvod V druhé polovině 19. století došlo na území českých zemí k nebývalému hospodářskému rozmachu. České země patřily k oblastem s nejrozvinutější hospodářskou soustavou v Evropě. Stále více se rozmáhající velkovýroba by nemohla fungovat bez dostatečné kapitálové zajištěnosti. Jelikož finanční možnosti jednotlivců, ať již podnikajících šlechticů nebo nových podnikatelských elit, nemohly samy o sobě stačit na velké investice, začal se rozvíjet i finanční sektor, a to nejprve na bázi družstevních záložen, později klasických investičních bank. Hospodářský život si vynutil i právní úpravu obchodních společností, z nichž nejdůležitější místo měla a má akciová společnost. Na urychlení hospodářského vývoje mělo rozhodující vliv i kvalitní školství. Soutěž mezi firmami je základním mechanismem tržní ekonomiky a podporuje inovaci, omezuje výrobní náklady a zvyšuje výkonnost celého hospodářství. Pouze firmy stimulované konkurencí nabízejí výrobky a služby, které jsou konkurenceschopné z hlediska ceny a kvality. Soutěž má velký význam zejména pro spotřebitele, neboť silná konkurence mu umožňuje výběr ze širšího sortimentu zboží za nižší ceny. Je tak jednoduchou, ale velmi účinnou zárukou optimálního stavu z hlediska kvality i ceny výrobků a služeb. Efektivní hospodářská soutěž je klíčovým motorem pro generování konkurenceschopnosti a ekonomického růstu. Efektivní je zejména tehdy, když je trh tvořen na sobě navzájem nezávislými firmami, které jsou vystaveny konkurenčnímu tlaku. Aby byla zajištěna schopnost dodavatelů vyvíjet tento tlak, vymezuje soutěžní právo zakázané praktiky, které jsou způsobilé soutěž omezit. Proti takovýmto praktikám pak zasahuje antimonopolní úřad a úřad pro ochranu hospodářské soutěže s primárním cílem odstranit jejich negativní vliv na soutěž. Klamavé označení zboží patří ke skutkovým podstatám nekalé soutěže. Obal je nedílnou součástí výrobku, plní ochrannou, informační, rozlišovací a propagační funkci. Údaje uvedené na obalu slouží k identifikaci produktu a jeho odlišení od všech ostatních a podobných výrobků, které na trhu nabízí konkurence. Pro výrobce je obal jedním ze základních nástrojů marketingové komunikace mezi ním a spotřebitelem. Na základě informací, symbolů a značek uvedených na obalu si spotřebitel vytváří představu o daném 6/33

výrobku. Obal výrobku nabízí mnoho možností, jak kreativně nalákat spotřebitele ke koupi. Ovšem lidská snaha dosáhnout maximálního zisku s minimálním úsilím se projevuje v neobyčejně mnohostranné tvořivosti. Tato tvořivost může být hodnotná, ale na druhé straně také nežádoucí. Jedna z forem nežádoucího chování v hospodářské soutěži je právě klamavé označení zboží. 2. Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je specifikovat klamavé označení zboží jako jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže. Práce se zaměřuje na vymezení klamavého označení zboží, právní úpravu v České republice a jeho dopady na spotřebitele. Případy, které se vyskytly v minulosti v českém podnikatelském prostředí, mají demonstrovat používané nekalé praktiky v oblasti klamavého označování zboží. 2.2 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. Těmi jsou úvod, hlavní část a závěr. V úvodu je věnována pozornost historii a mechanismu hospodářské soutěže a následně vzniku nekalé soutěže. Hlavní část práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezena a popsána nekalá soutěž. Jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže jsou podrobně rozebrány. Jedna kapitola je věnována teorii spotřebitele, neboť v řešené problematice zaujímá podstatnou roli. Praktická část se zabývá konkrétními případy klamavého označení zboží, které se minulosti vyskytly v České republice. 7/33

Závěrem jsou shrnuty nejdůležitější momenty práce a popsány možné dopady klamavého označení zboží na spotřebitele. Zdrojem potřebných podkladů a informací mi byla odborná literatura a internet. Data získaná z internetu sloužila především pro zpracování praktické části práce. 3. Literární rešerše 3.1 Pojem nekalá soutěž Pojem nekalá soutěž vznikl spojením dvou výrazů. Ze slova nekalá vyplývá, že obsahuje nějaký negativní prvek. Synonymy k tomuto výrazu mohou být slova nevyhovující (mravně), špatná, nepoctivá. Antonyma k výrazu nekalá lze nalézt obtížněji; mohla by být za ně považována např. slova čestná, vyhovující (mravně), poctivá. K vysvětlení pojmu nekalá je zřejmě nejvýhodnější použít přenesený význam slova kalit : zatemňovat situaci, vést si nečestně. Anebo také knižní význam slova kalit : kazit (např. kalit něčí štěstí). Obecný význam pojmu nekalá soutěž lze vystihnout asi takto: soutěž, kterou někdo kazí, soutěž, v níž něco někdo zatemňuje, soutěž, v níž se někdo chová nepoctivě, nemravně, špatně, nečestně, nevyhovujícím způsobem. 1 1 VEČERKOVÁ, E. Nekalá soutěž a reklama : (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 330 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-3607-9, s. 35 8/33

3.1.1 Nekalá soutěž podle obchodního zákoníku V české právní úpravě je generální je generální klauzule obsažena v 44. odst.1 ObchZ. Podle tohoto ustanovení určité jednání lze kvalifikovat jako nekalou soutěž, jestliže toto jednání a) se uskutečňuje v hospodářské soutěži; b) odporuje dobrým mravům soutěže c) je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům. Jestliže má být některé z těch jednání, která jsou vyjmenována v 44 odst. 2 ObchZ a podrobněji upravena v 45 až 52 ObchZ (v tak zvaných konkrétních, dílčích skutkových podstatách nekalé soutěže) kvalifikováno jako nekalá soutěž musí být současně splněny všechny uvedené obecné podmínky, obsažené v generální klauzuli. 2 Jednání v hospodářské soutěži Jednání v hospodářské soutěži předpokládá existenci nejméně dvou soupeřících subjektů a tím i existenci soutěžního vztahu. Naplnění tohoto znaku však bývá chápáno značně velkoryse. V soutěžních vztazích se proto nacházejí nejen obchodníci se shodnými či podobnými výrobky nebo službami, ale i obchodníci s produkty velmi rozdílnými, pokud mezi nimi existují určité substituční možnosti. Dobré mravy soutěže Z podmínek, které musí být splněny podle 44 odst. 1 ObchZ, aby určité jednání mohlo být kvalifikováno jako případ nekalé soutěže, vyvolá největší interpretační rozpaky tak zvaný rozpor s dobrými mravy soutěže. Dobré mravy soutěže nelze ztotožňovat s pouhými dobrými mravy, pokud jsou jimi myšleny mravy uhlazené, zdvořilost, kultivovanost. 2 HAJN, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita, 2000. 329 s. ISBN 80-210-2282-5, s. 118 9/33

V rozporu s dobrými mravy soutěže budou zpravidla jednání, která se podobají jednáním upraveným v dílčích skutkových podstatách, postrádají však některé ze znaků dílčí skutkové podstaty. Způsobilost přivodit újmu Pouhé způsobení újmy soutěžiteli ještě nevypovídá o nekalém charakteru soutěžního jednání. To směřuje k tomu, aby se určitý subjekt na trhu prosadil vůči subjektům jiným, vůči svým konkurentům, čímž jim ovšem může způsobit újmu nebo dokonce přispět k jejich likvidaci. Pro kvalifikaci soutěže se vyžaduje pouhá způsobilost přivodit újmu soutěžitelům nebo spotřebitelům, není tedy nutný sám vznik újmy. Možnost, že jednomu nebo druhému z uvedených bude způsobena újma, musí být ovšem možností reálnou, nikoliv vyspekulovanou a velmi nepravděpodobnou. 3.1.2 Subjekty v nekalé soutěži Ze současně platné právní úpravy nekalé soutěže v obchodník zákoníku, tedy z generální klauzule nekalé soutěž ( 44 odst. 1), ze speciálních skutkových podstat ( 44-52) i z ustanovení o právních prostředcích ochrany proti nekalé soutěži ( 53) vyplývá, že osobami, které se dopustily jednání v nekalé soutěži (rušiteli) mohou být: Soutěžitelé, a to soutěžitelé podnikatelé stejně jako soutěžitelé nepodnikatelé (dle ustanovení 41 ObchZ fyzické a právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže), Jiné osoby (odlišné od osob soutěžitelů), zejména ty, které jsou v uvedeny v konkrétních skutkových podstatách (např. v ustanovení 49 ObchZ o podplácení osoba, která je členem statutárního nebo jiného orgánu soutěžitele, osoba, která je v pracovním či jiném obdobném vztahu k soutěžiteli apod.). Osobami oprávněnými, tedy těmi vůči nimž směřovala jednání nekalé soutěže a které jsou chráněny soukromoprávními ustanoveními o nekalé soutěži v obchodním zákoníku ( 53-55 v souvislosti s 44 odst. 1) mohou být: 10/33

a) soutěžitelé dotčení nekalou soutěží ( 53 ObchZ používá obecný pojem osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena ; dotčení soutěžitelé mají možnost uplatnit všechny zákonem stanovené žalobní nároky, a to ve všech případech nekalé soutěž), b) spotřebitelé dotčení nekalou soutěží (se shodnými nároky jako soutěžitelé dotčení nekalou soutěží jejich široké oprávnění vyplývá z 53 ObchZ), c) jiné osoby dotčené nekalou soutěží (odlišné od osob soutěžitelů nebo spotřebitelů a se shodnými nároky jako soutěžitelé nebo spotřebitelé dotčení nekalou soutěží), d) právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů (s omezenými nároky a jen v určitých případech nekalé soutěže dle 54 odst. 1 ObchZ), e) právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů (s omezenými nároky a jen v určitých případech nekalé soutěže dle 54 odst. 1 ObchZ). 3.1.3 Skutkové podstaty nekalé soutěže V ustanovení 44 odst. 2 je uveden výčet konkrétních skutkových podstat nekalé soutěže. Těmi jsou : - klamavá reklama - klamavé označení zboží a služeb - vyvolání nebezpečí záměny - parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele - podplácení - zlehčování - porušování obchodního tajemství - ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí Klamavá reklama Z konkrétních skutkových podstat nekalé soutěže patří ustanovení o klamavé reklamě k těm nejčastěji využívaným. 11/33

Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. 3 Šíření údajů může být mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií či některým ze sdělovacích prostředků. Za klamavý údaj je považován i takový údaj, který je sám o sobě pravdivý, pokud v dané souvislosti může uvést v omyl. Klamavé označení zboží a služeb Označení zboží s služeb slouží jako nástroj komunikace mezi soutěžitelem a spotřebitelem. Pro označování se používá slov, symbolů, značek, pojmenování apod. Pro tyto různé druhy označení platí, že lidská komunikace je vlastně dvojitý komunikační proces, při němž autor sdělení kóduje své myšlenky do slov či jiných symbolů a příjemce sdělení opět dekóduje ona slova či symboly a převádí je do vlastních myšlenek. Pokud kódovací klíč není oběma účastníkům komunikačního procesu, dochází k záměrnému klamání nebo alespoň k nedorozumění. Pro aplikaci 46 ObchZ není rozhodné, zda se jedná o jeden či druhý z právě uvedených případů. Nezáleží také na tom, co určitým označením hodlal jeho autor sdělit. Podstatné je, jak může být chápáno spotřebitelem. 4 Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží a služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy druh, typ, 3 45, zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 4 HAJN, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita, 2000. 329 s. ISBN 80-210-2282-5, s. 162 12/33

způsob a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku. Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například pravý, původní apod. 5 Vyvolání nebezpečí záměny Jednání je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, jestliže je užito firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného oprávněně jiným uživatelem. Dále se jedná o užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků). Vyvolání nebezpečí záměny je také napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označení nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. 6 Stačí pouhá způsobilost, aby bylo vyvoláno nebezpečí záměny, ke skutečné záměně nemusí vůbec dojít. Pro naplnění skutkových podstat nevyžaduje zákon zavinění v žádné z jeho forem. Ten, kdo se dopouští jednání, která jsou způsobilá vyvolat nebezpečí záměny, nemusí takový cíl přímo sledovat a dokonce si ho být ani vědom. Není tedy nutné, aby ten, kdo vyvolává nebezpečí záměny, tím sledoval vlastní prospěch. Stačí, když je splněna podmínka způsobilosti přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům. Parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele Tendence žít na úkor někoho jiného patří k jednoduchým a proto velmi rozšířeným způsobům, jak získat výhodný poměr mezi vynaloženou námahou a získanými užitky. 5 46, zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6 47, písm. c) zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 13/33

Parazitováním se rozumí využívání pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele za účelem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel za jinak nedosáhl. Jedná se o velmi rozšířený postup, jak dosáhnout, aby vstupy byly v příznivém poměru s výstupy v hospodářském výsledku. Tedy jinak řečeno, jak co nejvíce ušetřit vlastní náklady na úkor jiných subjektů na trhu. Pověst podniku výrobků či služeb není nutné chápat jen jako všeobecnou nebo světovou proslulost. Pro naplnění skutkových podstat postačí i využití pověsti lokální, obzvlášť pokud oba soutěžitelé působí ve stejné oblasti. Zákon ani nevyžaduje, aby se jednalo o pověst dobrou. Parazitovat lze i na pověsti ne příliš proslulé. Podplácení Míra náchylnosti ke korupci je obecně vyšší v hospodářsky méně vyspělých státech. Podplácení patří k obvyklým přesvědčovacím metodám. K podplácení dochází v případě, že soutěžitel přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch osobě, která je členem statutárního či jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je k soutěžiteli v pracovním či jiném obdobném poměru za účelem, aby na úkor jiných soutěžitelů získal pro sebe nebo jiného soutěžitele nějakou přednost nebo neoprávněnou výhodu v hospodářské soutěži. Toto platí samozřejmě i z pohledu druhé strany, tzn. jestliže osoba, která je členem statutárního či jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je k němu v pracovním či jiném obdobném poměru přímo či nepřímo žádá, nechá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch. Zlehčování Hodnota lidských výkonů je velmi relativní, proto je pochopitelné, když se soutěžitelé snaží získat lepší pozici na trhu tím, že poukazují na skutečné či domnělé nedostatky svých konkurentů. Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či 14/33

výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana). 7 Porušování obchodního tajemství Základem úspěchu v hospodářské soutěži je nějaké zákazníkem pozitivně vnímané odlišení od ostatních soutěžitelů. Porušováním obchodního tajemství se rozumí jednání, ve kterém se jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní obchodní tajemství, které je možné využít v soutěži. Manipulace s obchodním tajemstvím musí být neoprávněná, není ale vyžadováno, aby byla zaviněná. Sdělení obchodního tajemství je oprávněné, děje-li se tak například na základě licenční smlouvy. Ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí Snaha dosáhnout úspěchu v hospodářské soutěži se často děje na úkor hodnoty lidského zdraví. Mnohdy soutěžní chování ohrožuje nejen přežití jednotlivce, ale vyvolává i rizika pro přežití lidského druhu. Ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí podle 52 obchodního zákoníku je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, tak aby získal pro sebe nebo jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů. 7 50, zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 15/33

3.2. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži 3.2.1 Osoby aktivně a pasivně legitimované ve sporech z nekalé soutěže Podle 53 obchodního zákoníku jsou aktivně legitimování pouze soutěžitelé (a za podmínek dle 54 odst. 1 obchodního zákoníku i právnické osoby v tomto ustanovení uvedené) nebo též potřebitelé a jiné osoby dotčené nekalou soutěží. Za aktivně legitimované subjekty ve věcech nekalé soutěže označeny osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena. Omezení aktivní legitimace zabraňuje kumulaci sporů na zdržení se jednání a odstranění závadného stavu. Subjekty dotčené nekalou soutěží, na něž míří 54 odst.2 obchodního zákoníku (tak zvané další oprávněné osoby) mohou ve sporech na zdržení se jednání a odstranění závadného stavu uplatnit svá práva tím, že se připojí k zahájenému sporu jako vedlejší účastníci. Pasivní legitimace ve sporech z nekalé soutěže je vyjádřena slovem rušitel. Těmi budou většinou soutěžitelé, může se však jednat i o osoby jiné (např. subjekty, o nichž se zmiňuje úprava podplácení a porušování obchodního tajemství). 8 3.2.2 Jednotlivé právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Výčet právních prostředků ochrany proti nekalé soutěži je uveden v 53 obchodního zákoníku. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena se mohou domáhat, aby rušiteli byla uložena povinnost: a) zdržet se určitého jednání. b) odstranit závadný stav, c) poskytnout přiměřené zadostiučinění (popřípadě i v peněžní formě), 8 HAJN, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita, 2000. 329 s. ISBN 80-210-2282-5, s. 239-242 16/33

d) nahradit škodu, e) vydat bezdůvodné obohacení. Povinnost zdržet se určitého jednání Lze upínat pouze k takovému jednání, u kterého existuje nebezpečí, že by se v budoucnu mohlo opakovat. Žalobní petit na zdržení se jednání musí obsahovat přesné označení závadného jednání. V právní praxi bývá petit formulován tak, aby kryl i závadná jednání podobná jednání napadenému. Jinak by totiž stačila jen nepatrná obměna napadeného jednání a bylo by nutné žalovat znovu. Pokud se například někdo dopustil klamavé reklamy novinovým inzerátem, lze požadovat, aby se zdržel této reklamy i v jiných marketingových médiích; jestliže k nebezpečí záměny vedlo použití určitého slova, měl by žalobní pepit krýt i další gramatické tvary tohoto slova apod. Povinnost zdržet se určitého jednání může být stanovena jako povinnost k jistému aktivnímu konání. Jestliže například soutěžitel určité údaje zamlčuje a tím klame spotřebitele, lze mu uložit, aby tyto údaje uváděl. Byť to zní poněkud nezvykle, ukládá se mu vlastně, aby se zdržel neuvádění údajů. Odstranění závadného stavu Spočívá v opatřeních nejrůznějšího druhu. Muže se stát, že v některých případech bude splývat se zdržením se jednání. I zde odstranění závadného stavu může znamenat nejen likvidaci soutěžitelových reklamních prostředků, ale i povinnost k jejich doplnění zpřesňujícím údajem. Přiměřené zadostiučinění Přiměřené zadostiučinění je chápáno jako nástroj k odstranění újem imateriálního charakteru. Může být žádáno a přiznáno v peněžité i nepeněžité formě nebo v obou uvedených formách. Výše peněžní částky není zákonem stanovena, kritériem pro stanovení 17/33

je přiměřenost. Částku peněžního zadostiučinění tedy soud stanovuje na základě vlastní úvahy. Návrhem žalobce je soud vázán pouze do té míry, že nesmí požadovanou výši peněžního zadostiučinění překročit. Soud nemusí vůbec vyhovět požadavku na peněžní zadostiučinění, a také nemusí vyhovět návrhu na určitý rozsah a muže je přiznat v menším rozsahu, než bylo požadováno Náhrada škody Řídí se ustanoveními 757 a 373 a násl. obchodního zákoníku, nikoliv občanským zákoníkem. Náhrada škody podle obchodního zákoníku se vztahuje na všechny případy, kdy škoda byla způsobena porušením povinností podle obchodního zákoníku, to je i případ povinností vyplývajících z úpravy nekalé soutěže. To znamená, že při odpovědnosti za škodu způsobenou nekalou soutěží se uplatní princip objektivní odpovědnosti. Povinnost k vydání bezdůvodného obohacení Řídí se 451 občanského zákoníku. Případy bezdůvodného obohacení získaného nekalou soutěží jsou většinou kvalifikovány jako majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. 3.3 Spotřebitel 3.3.1 Kdo je spotřebitel Spotřebitele definuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů jako fyzickou nebo právnickou osobu, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání. Typická je přímá spotřeba, kdy subjekt je konečným uživatelem a tyto hodnoty neslouží k podnikatelské činnosti. Není ani důležité, zda spotřebitel věc pro sebe již nepotřebnou odprodá dalšímu spotřebiteli. Rozhodující je účelové určení výrobku (služby) k vlastní spotřebě v době pořízení. Předmětem zájmu spotřebitele jsou obecně výrobky a služby. Za výrobek je považována jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň 18/33

zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli. 9 Výrobek je jakákoliv věc, která má pro spotřebitele užitnou hodnou a je způsobilá být zbožím, tedy předmětem poptávky. Službou se rozumí podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli. 10 Služby se člení na věcné a osobní. Osobní služby se týkají člověka bezprostředně (kadeřnictví, masáže), věcné služby souvisí s věcmi (oprava obuvi, prádelna). Hlavním důvodem, proč chránit spotřebitele, je konkurenční zapás výrobců o jejich přízeň. Spotřebitel je slabší článek spotřebitelského vztahu tvořeného spotřebitelem na straně jedné a prodejcem či dodavatelem na straně druhé. Pokud by spotřebiteli nebyla zajištěna patřičná ochrana, stal by se velmi rychle obětí nepoctivých a poškozujících praktik dodavatelů (výrobců). Spotřebitel má možnost volby uzavřít určitý obchod nebo neuzavřít a obrátit se na jiného soutěžitele. Spotřebitel se v řádně fungující hospodářské soutěži může bránit minimálně tím, že nekvalitní či předražené zboží odmítne koupit a opatří si jej u jiného soutěžitele. 3.3.2 Cíle spotřebitelské politiky v ČR Spotřebitelská politika v České republice má několik cílů. Mezi její hlavní cíle patří ochrana bezpečnosti života a zdraví občanů a také jejich ekonomických zájmů. Koncepce spotřebitelské politiky klade důraz na podporu vzdělávání a zlepšování informovanosti spotřebitelské veřejnosti o jejich právech při nákupu zboží a služeb a o způsobech, jak na trhu prosazovat své ekonomické zájmy. Snaží se, aby spotřebitelé získali důvěru v český i mezinárodní trh a přispívá k ochraně vnitřního trhu před nekalým jednáním. 3.3.3 Právní ochrana spotřebitele Systém práva ochrany spotřebitele Právo ochrany spotřebitele upravuje společenské vztahy související s uzavírání tzv. spotřebitelských smluv. Právo upravuje soukromoprávní i veřejnoprávní aspekty ochrany 9 2 písm. f) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 10 2 písm. j) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele 19/33

spotřebitele, kdy spotřebitel je chráněn soukromoprávně: prostřednictvím možnosti podání žaloby k místně a věcně příslušnému soudu či veřejnoprávně: prostřednictvím podnětů správním orgánům majícím na starosti dohled nad trhem. Zatímco soukromoprávní ochrana je ochranou následnou a směřující k nápravě směřující proti konkrétnímu soutěžiteli škůdci kdy již došlo k poškození spotřebitele, veřejnoprávní ochrana má především funkci preventivní, kdy správní orgány dohlížejí na rádné fungování trhu a právní chování soutěžitelů na tomto trhu (z hlediska ochrany hospodářské soutěže). Preventivnost spočívá i v kontrole chování soutěžitelů a kontrole kvality a zdravotní nezávadnosti zboží a služeb a poctivosti prodeje a nabízení zboží a služeb nabízených a poskytovaných dodavateli. Z hlediska způsobu právní regulace lze tedy rozlišit na úpravu veřejnoprávní (zajišťují ji orgány státní správy a další subjekty, které zákon stanoví), která je svým zaměřením úpravou preventivní s funkcí preventivní a sankční, a soukromoprávní (záleží na postiženém spotřebiteli, zda se bude svého nároku domáhat)s účinkem následným a funkcí reparační. 11 Základní předpisy pro ochranu spotřebitele v ČR Ústavní základy práva ochrany spotřebitele je možno nalézt v ústavním zákoně č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a ústavním zákoně č. 23/1993 Sb., Listině základních práv a svobod. Výchozím právní předpisem České republiky, který se týká ochrany spotřebitele je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele při prodeji zboží nebo výrobků a poskytování služeb. Právo ochrany spotřebitele dále upravují následující právní normy : a) Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Zákon upravuje podmínky smlouvy při sjednávání spotřebitelského úvěru a stanoví požadavky na její obsah. Předmětná právní úprava vychází ze Směrnice 11 HULVA, T. Ochrana spotřebitele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 451 s. Právní rukověť. ISBN 80-7357-064-5, s. 44 20/33

Rady 87/102/EHS o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států. b) Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Zákon upravuje odpovědnost výrobce za škodu způsobenou vadným či nebezpečným výrobkem. Právní úprava vychází ze Směrnice Rady ES č. 85/347/EHS o sbližování zákonů, předpisů a správních opatření členských států o odpovědnosti za vadné výrobky. c) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Občanský zákoník upravuje občanské právní vztahy a postavení jejich účastníků. Z oblasti ochrany spotřebitele je poukázáno na ta ustanovení této právní úpravy, která se dotýkají jejich práv a povinnosti. d) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje postavení České obchodní inspekce, vymezuje její kompetence, včetně stanovení oprávnění jejich pracovníků při kontrolní činnosti. e) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je zajistit, v souladu s právem Evropských společenství, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. f) Zákon č. 513/1990 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje podnikatelské obchodní závazkové vztahy a postavení podnikatelů. Ustanovení 262 však umožňuje uzavřít závazkový smluvní vztah i se spotřebitelem, v praxi to bývá nejčastěji smlouva o dílo. Orgány státní správy činné v oblasti ochrany spotřebitele Orgány státní správy činné v oblasti ochrany spotřebitele lze rozdělit dle ústředních orgánů státní správy, jež vykonávají svou působnost podle jim kompetenčním zákonem svěřených oblastí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: - Česká obchodní inspekce 21/33

- živnostenské úřady - Puncovní úřad - Státní energetická inspekce - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví - Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva Ministerstvo zemědělství ČR: - Státní zemědělská a potravinářská inspekce - Česká plemenářská inspekce - Státní veterinární správa České republiky - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ministerstvo zdravotnictví ČR: - orgány ochrany veřejného zdraví Ministerstvo informatiky ČR: - Český telekomunikační úřad - Státní inspekce telekomunikací - Rada pro rozhlasové vysílání 12 Mezinárodní dokumenty závazné pro ČR v oblasti ochrany spotřebitele Výchozím mezinárodní dokumentem je Směrnice OSN pro ochranu spotřebitelů. Směrnice bere zřetele zájmy a potřeby spotřebitelů ve všech zemích. Je kladen důraz na nerovnovážné ekonomické podmínky, kterým musí čelit spotřebitelé v rozvojových zemích. Hlavními cíly směrnice jsou: - pomoc zemím dosáhnout a udržet odpovídající ochranu spotřebitelů 12 HULVA, T. Ochrana spotřebitele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 451 s. Právní rukověť. ISBN 80-7357-064-5, s. 78-79 22/33

- podpora výrobních a distribučních modelů, které jsou schopny reagovat na touhy a potřeby spotřebitelů - povzbuzování vysokého etického standardu všech, kterých jsou zaměstnáni výrobou a distribucí zboží a služeb spotřebitelům - pomoc zemím při potlačování nekalých obchodních praktik, které nepříznivě ovlivňují spotřebitele, na národní i mezinárodní úrovni - podpora rozvoje nezávislých spotřebitelských skupin - další rozšiřování mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany spotřebitelů - podněcovat rozvoj tržních podmínek, které zajistí spotřebitelům větší výběr za nižší ceny - podpora udržitelné spotřeby. Dalším stěžejním dokumentem je Ochrana před nekalými praktikami OECD. Cílem OECD je prosazování ochrany spotřebitelů v členských zemích, které mají společný zájem v prevenci nepoctivých a podvodných obchodních praktik vůči spotřebitelům. Praktická část 4. Příklady klamavého označení zboží v ČR 4.1 Jogurt BIO bifidus aktiv společnosti Danone, a.s. V roce 1997 začala dceřiná společnost největšího výrobce mléčných výrobků na světě - Danone, a.s. vyrábět a uvádět na český trh výrobek, který nesl název: "BIO - bifidus aktiv". Označení/značka "BIO" však byla a je tradičně používána pro výrobky pocházející z produkce tzv. ekologického zemědělství. V souvislosti s uvedením svého výrobku na trh zahájila Společnost Danone, a.s. masivní reklamní kampaň. Brzy na to začaly konkurenti 23/33

na trhu s mléčnými výrobky používat "BIO" také na svých výrobcích. To způsobilo faktickou devalvaci označení/značky "BIO". V listopadu roku 1999 podala společnost Pro Bio, s. r. o., KEZ kontrola ekologického zemědělství, sdružení Ekologický právní servis a Ars Aequi et Boni žalobu proti nekalé soutěži na společnost Danone, a. s. Nekalosoutěžního jednání se společnost Danone, a. s., dle názoru shora uvedených subjektů, dopouštěla klamavým a zavádějícím označováním jogurtů obchodním názvem BIO bifidus aktiv. Žalobci proto požadovali na soudu, aby společnosti Danone, a. s. uložil zdržet se takového počínání. Danone, a. s. podle názoru žalobců využila nedokonalosti české právní úpravy, a to konkrétně vyhlášky ministerstva zemědělství, která zakazovala používat značku bio a eko jako předponu na produktech nepocházejících z ekologického zemědělství. Společnost Danone tak podle názoru žalobců obcházela tuto právní normu, neboť používala značku BIO jako samostatně stojící slovo. Společnosti Danone, a. s. vznikala tímto jednáním podle názoru žalobců soutěžní výhoda. Ostatní soutěžitelé byli následně nuceni k tomu,aby se chovali podobným způsobem. Značku BIO začali proto používat také společnosti Olma, a. s. či společnost Galas, a.s. (Yoplait). Podle názoru žalobců tak došlo ke zdivočení mravů soutěže, kdy vedle skutečných biopotravin byly takto označovány produkty, které neměly s produkty ekologického zemědělství nic společného. Dříve než soud ve věci zahájil jednání, změnila se právní úprava a v účinnost vstoupil zákon o ekologickém zemědělství (č. 42/2000 Sb.), který používání značky BIO pro produkty nepocházející ze systému ekologického zemědělství pod pokutou zakazuje. Díky tomuto zákonu všechny společnosti výrobky nesoucí značku BIO stáhly z trhu. Díky novým právním úpravám a tomu, že Danone přestala značku BIO používat, musela obě občanská sdružení (Ekologický právní servis a Ars Aequi et Boni) vzít žalobu zpět. Pro Bio, s. r. o. a KEZ kontrola ekologického zemědělství však žalobu nestáhly a dále požadovaly po společnosti Danone, a. s. veřejnou omluvu. V květnu roku 2003 Městský soud v Praze ve věci rozhodl - žalobu zamítl s tím, že mezi společnostmi Pro Bio, s. r. o. a Danone, a.s. neexistuje soutěžní vztah. Proti tomuto rozhodnutí se však Pro-Bio odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, který nakonec rozhodl v neprospěch Danone. 24/33

Začátkem roku 2006, po dvou prohraných soudních řízeních a pod hrozbou definitivní prohry, se společnost Danone, a. s. konečně odhodlala omluvit spotřebitelům za to, že na konci 90. let používala značku BIO, která je vyhrazena pro produkty ekologického zemědělství. Nadnárodní společnost Danone používala značku BIO i v dalších státech Evropské unie. Na rozdíl od České republiky však současně upozorňovala spotřebitele na skutečnost, že nejde o produkt ekologického zemědělství. U nás využila nedostatku v české legislativě, která zakazovala používat značku BIO na všech produktech jako příponu či předponu. Danone přitom používala značku BIO samostatně a tvrdila, že se na ni zákaz nevztahuje. Obr. č. 1 Jogurt BIO bifidus aktiv Vlastní názor: Vyhlášku ministerstva zemědělství společnost neporušila, jak bylo uvedeno. Dle vyhlášky nebylo zakázáno použít bio jako samostatné slovo. Společnost využila mezery v zákoně, což lze považovat vzhledem k povaze věci alespoň za neetické. Po nabytí účinnosti zákona č. 42/2000 Sb. však společnost stáhla všechny produkty s označením bio z trhu. Tímto měla kauza dle mého názoru skončit, protože nový zákon společnost neporušovala. To dokazuje i konečné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který uložil společnosti pouze veřejnou omluvu spotřebitelům. 25/33

O tom, že Vyhláška ministerstva zemědělství měla své nedostatky svědčí podle mě i to, že společnost v ostatních zemích EU výrobky také prodávala se stejným označením, ale zároveň spotřebitele informovala, že se nejedná o produkty ekologického zemědělství. 4.2. Voda Fromin aktimun - Prevence proti ptačí chřipce Koncem roku 2005 uvedla společnost AQUAMAT CZ, s.r.o. na trh vodu Fromin aktimun, která dle etikety měla sloužit jako prevence proti ptačí chřipce. Voda byla na trhu k dispozici ve třech variantách: s příchutí pomeranče, grepu a citronu.fenomén ptačí chřipky, jenž strašil obyvatele ČR, přiměl vedení brněnské a vyškovské Hypernovy, aby dalo do prodeje minerální vodu, která údajně měla být ochranou před ptačí chřipkou. Hygienikové však příznivé účinky minerálky na prevenci proti ptačí chřipce odmítli a jednání supermarketů označili za klamavou reklamu. Informace uvedené na etiketě jsou nesmysl a jedinou účinnou prevencí proti ptačí chřipce je očkování proti konkrétnímu viru, citovala Rovnost epidemioložku brněnské hygienické stanice Renatu Vaverkovou. Hlavní hygienik ČR Michael Vít je přesvědčen, že výrobce zvolil klamavou reklamu, aby zvýšil odbyt. Klamavý nápis na obalu vody se nelíbil ani Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která v lednu roku 2006 prodej balené body Fromin aktimun zakázala a nařídila odstranění etikety, že voda působí jako prevence proti ptačí chřipce. Obr. č. 2 Balená voda Fromin aktimun 26/33

Vlastní názor: Společnost AQUAMAT CZ, s.r.o. se zachovala neeticky, protože zneužila masového strachu občanů ČR z nakažení ptačí chřipkou, aby zvýšila odbyt svých produktů. Podle odborníků byla informace na etiketě vody lživá a její výrobce tak použil klamavou reklamu. Rozpor, který balená voda Fromin aktimun vyvolala, byl však způsoben především údaji, které byly uvedeny na etiketě. Vzhledem k tomu, že etiketa je součástí označení zboží, lze tady dle mého názoru říci, že jde nejen o klamavou reklamu, ale zároveň také o klamavé označení zboží. 4.3 Lidový smažák společnosti Pribina, spol. s r.o. Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) soustředilo v druhé polovině roku 2006 pozornost na prodej alternativ mléčných výrobků v obchodních řetězcích. V této souvislosti zaznamenalo několik případů klamavého značení sýrových alternativ a obrátili se na dozorové orgány. Jak SOS potvrdila Státní veterinární správa ČR a v obecné rovině i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, výrobek, který nese označení Lidový smažák společnosti Pribina spol. s r.o. není možné prodávat v obalu a stejným způsobem, jako doposud.tento názor potvrdilo také stanovisko odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství ČR. Přestože někteří spotřebitelé podobné levnější výrobky například pro nižší obsah cholesterolu vyhledávají, je zavádějící jejich značení a obal připomínající jiné sýrové výrobky, stejně jako prodej mezi mlékárenskými výrobky. Neinformovaný spotřebitel si je totiž může snadno splést se sýrem. Tyto napodobeniny jsou také většinou umísťovány mezi pravé mléčné výrobky a je zvýrazněna jejich nižší cena. Toto jednání může vést ke klamání spotřebitelů o skutečné podstatě těchto produktů. Za to jsou již zodpovědní prodejci, nikoliv výrobce, jak uvedlo SOS. Sdružení obrany spotřebitelů v této souvislosti pro lepší orientaci spotřebitelů obchodním řetězcům doporučilo prodej mléčných analogů v samostatném chladícím boxu nebo jeho 27/33

oddělené části, na které by bylo zřetelně vyznačeno, že se zde prodávají alternativy mlékárenských výrobků. Státní veterinární správa (SVS) v případě výrobku Lidový smažák ve svém vyjádření upozornila, že bude nutné zvolit jiný obal a výrazněji upozornit na to, že se nejedná o sýr. Samotný název Lidový smažák není porušením právních předpisů, ale v blízkosti tohoto názvu by měla být informace o tom, že nejde o klasický mléčný výrobek. SVS proto navrhuje k obchodnímu názvu produktu připojit např. označení rostlinný tuk s obsahem sýra. Se společností Pribina nebude dle Státní veterinární správy zahájeno správní řízení pro uložení pokuty, ale pouze jednání o změně obalu, tak aby spotřebitel nebyl uváděn v omyl. SOS oslovilo obchodní společnosti Tesco, Ahold, Delvita, Kaufland, Interspar a Globus. Kromě společnosti Kaufland, která vůbec na výzvu nereagovala, uvedené společnosti podnět prověřily, nicméně ke změně způsobu prodeje až na Delvitu, která výrobek stáhla, zatím nedošlo. Sdružení obrany spotřebitelů se vyjádřilo, že nemá nic proti prodeji alternativních rostlinných produktů, je ale zásadně proti tomu, aby byli spotřebitelé klamáni. Na základě tohoto dalo SOS podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci za nabídku ke spotřebě klamavým způsobem. Obr. č. 3 Lidový smažák Vlastní názor: Výroba mlékárenských náhražek neboli substitutů se stala v mlékárenství nynějším trendem. Výrobci se snaží nabídnout maloobchodům výrobek za levnější cenu. Tlak je 28/33

vyvíjen především ze strany maloobchodů, které většinou tlačí na dodavatele, aby snížili cenu. Výrobci se potom pohybují na hraně zákona a snaží se zavádějícím označením zastřít původ výrobku. Přikláním se k názoru Sdružení obrany spotřebitelů. Potravinové náhražky mají na trhu své místo a spotřebitelé jej budou kupovat, ať už z důvodu nízké ceny či jiného. Výrobci se většinou při označování svých výrobků sice pohybují na hraně zákona, ale zákon přímo neporušují, tudíž by mohlo být obtížné nekalé jednání prokázat. Určitou možnost právní úpravy bych viděla u prodejců potravinových náhražek. Východiskem by mohlo umístění těchto produktů odděleně od mléčných výrobků s označením, že se jedná o potravinovou náhražku, imitaci apod. 4.4 Klášterní kvas společnosti TML, a.s. Předmětem podnětu, který v říjnu 2004 předalo Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS) Státní zemědělské a potravinářské inspekci, byl prodej nealkoholického nápoje Klášterní kvas Klasik. SOS na výrobek upozornil spotřebitel z Prahy, který nápoj koupil v obchodě zdravé výživy ve Vizovicích v dvoulitrové PET lahvi. Zjistil, že na původní staré etiketě v azbuce je uveden "benzoan sodný (benzoat natriju)", avšak na nové etiketě v češtině se píše pouze o stopovém množství sodné soli. Při kontrole, provedené inspektorátem Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně, byl odebrán vzorek nápoje. Na základě laboratorních rozborů bylo zjištěno, že nealkoholický nápoj skutečně obsahuje konzervační látku kyselinu benzoovou, resp. benzoan sodný. Nedeklarováním této konzervační látky tak došlo k porušení zákona č. 110 /1997 Sb. v platném znění. Kontrolovaná osoba byla seznámena s výsledky laboratorních zkoušek a nevyhovujícím značením tohoto nápoje. Státní inspekce se rozhodla věc řešit ve správním řízení. Benzoany patří mezi chemické konzervanty, které jsou zařazovány mezi významné alergeny. Jejich přídavek do potravin může způsobit velmi nepříjemné zdravotní problémy 29/33

konzumentům, kteří jsou na tuto látku alergičtí. Výrobce či dovozce je povinen dle zákona č. 110/1997 uvést tuto rizikovou aditivní látku v soupisu užitých surovin na obalu. Obr. č. 4 Klášterní kvas Vlastní názor: Dle mého názoru toto jednání naplnilo skutkovou podstatu dle 46 Obchodního zákoníku a lze je tedy považovat za klamavé označení zboží. Dále si myslím, že je navíc neetické, pokud společnost zneužívá nepozornosti spotřebitelů při nákupech zboží. Situace je o to horší, že látka, která byla na české etiketě zamlčena, může velké skupině konzumentů způsobit zdravotní problémy. V dnešní uspěchané době velká část spotřebitelů nevěnuje pozornost složení výrobku, které je uvedeno na obalu, takže se stávají poměrné snadnou obětí výrobců, kteří klamavě označují svoje výrobky. 30/33

5. Zhodnocení výsledků Vzhledem k množství případů nekalé soutěže, které se v minulosti vyskytly, je nekalá soutěž nedílnou součástí hospodářské soutěže. Mám mnoho podob, jak je uvedeno v teoretické části práce. I přes podrobně popsané skutkové podstaty jednotlivých jednání v obchodním zákoníku, není vždy snadné identifikovat, zda byly naplněny a jedná se tedy o nekolosoutěžní jednání. Na základě zjištěných skutečností z praktických příkladů v druhé části práce se odvážím říci, že na rozdíl od jiných skutkových podstat nekalé soutěže lze klamavé označení zboží poměrně snadno dokázat. I když samozřejmě jsou výjimky potvrzují pravidlo. Problém vidím v délce řetězce, který je nutno překonat od zjištění klamavého označení zboží k postihu a nápravě. Poslední příklad v praktické části vypovídá o tom, že spotřebitel hraje v hospodářské soutěži velmi významnou roli. Můžeme na situaci nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Spotřebitel je subjekt, který se většinou stává obětí nekalé soutěže. Avšak na druhé straně on může být ten, kdo nekalosoutěžní jednání odhalí dříve, než se stane jeho obětí. Spotřebitel má právo volby zda daný produkt koupí či ne. Dle mého názoru, pokud budou spotřebitelé věnovat více pozornosti tomu co nakupují a nenechají se bezhlavě ovlivnit různými jednáními soutěžitelů, budou mít lepší postavení na trhu, protože pro soutěžitele již nebude tak jednoduché spotřebitele oklamat. Tím ovšem nechci říct, že chyba je jen na straně spotřebitelů, ba naopak. 31/33

6. Závěr Soutěživost je přirozená lidská vlastnost, mnohdy však přerůstá v obrovskou touhu zvítězit či alespoň získat výhody před ostatními. V rámci hospodářské soutěže záleží, jak se jednotliví soutěžitelé k boji postaví. Někteří hrají podle pravidel, jiní zvolí agresivní a nekalé metody, jak vytyčeného cíle dosáhnout. Hospodářská soutěž nemá jen negativní důsledky v podobě nekalé soutěže, ale také kladný důsledek, neboť soutěžení rozvíjí společnost, její myšlení a její inovační schopnosti. Přiměřená soutěžní agresivita je tedy žádoucí. K tomu, aby tato přiměřenost nesklouzla v nekalost, slouží právní normy, které nekalou soutěž ošetřují. Problematika nekalé soutěže je legislativně ošetřena velmi dobře a podrobně, avšak v praxi je největším úskalím vymožení práva soudní cestou a především zdlouhavost soudních procesů. Dnes již většina firem respektuje a zohledňuje při svém jednání ustanovení Obchodního zákoníku a dalších zákonů, které se problematiky týkají. Kritičtější situace byla po roce 1989, kdy vznikala spousta nových soukromých společností a docházelo ke změnám v právních předpisech. Nedostatek shledávám ve velmi malé informovanosti spotřebitelské veřejnosti. Většina spotřebitelů mnohdy ani neví, jaký výrobek vlastně kupuje, natož aby se zajímali například o malá písmena na obalech, která prozrazují složení výrobků, návod k užívání apod. Dále spotřebitelé mají malé povědomí o možnostech, jak se práva domáhat. K tomu dnes již, v případě zájmu spotřebitele, slouží organizace, které se zabývají ochranou spotřebitele jako slabšího článku spotřebitelského vztahu. Právní úprava nekalé soutěže se objektivně stále zlepšuje a myslím si, že bude i nadále v tomto trendu pokračovat. 32/33

7. Seznam použité literatury HAJN, P. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. Masarykova univerzita, 2000. 329 s. ISBN 80-210-2282-5. HULVA, T. Ochrana spotřebitele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005. 451 s. Právní rukověť. ISBN 80-7357-064-5. VEČERKOVÁ, E. Nekalá soutěž a reklama : (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 330 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-3607-9. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění Ministerstvo průmyslu a obchodu. Právní předpisy pro ochranu spotřebitele [on-line]. [cit. 2007-03-27] http://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/pravo-ochrana-spotrebitele/ Ekologický právní servis. Franc P. Společnost Danone, a.s. prohrála u Vrchního soudu [online]. [cit. 2007-04-13] http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=200474 On-line magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz. Hypernova nabízela minerálku proti ptačí chřipce http://www.novinky.cz/domaci/hypernova-nabizela-mineralku-protiptaci-chripce_78258_4e8he.html Sdružení obrany spotřebitelů. Lidový smažák není pro sýrové labužníky [on-line]. [cit. 2007-04-22] http://www.spotrebitele.info/clanek.shtml?x=2339388 Sdružení obrany spotřebitelů. Klamavé značení kvasu [on-line]. [cit. 2007-04-30] http://www.spotrebitele.info/clanek.shtml?x=206197 33/33