KVALITA ŽIVOTA ŽEN S MOČOVOU INKONTINENCÍ V SENIORSKÉM VĚKU. Diplomová práce

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství KVALITA ŽIVOTA ŽEN S MOČOVOU INKONTINENCÍ V SENIORSKÉM VĚKU Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Natália Beharková Autorka: Bc. Daniela Kůrková obor ošetřovatelská péče v gerontologii Brno, prosinec 2007

Jméno a příjmení autorky: Bc. Daniela Kůrková Název diplomové práce: Kvalita života žen s močovou inkontinencí v seniorském věku Pracoviště: Lékařská fakulta Masarykova univerzita Brno Vedoucí diplomové práce: PhDr. Natália Beharková Rok obhajoby diplomové práce: 2008 Souhrn: Cílem práce bylo zjistit jak je ovlivněna kvalita života žen s močovou inkontinencí v seniorském věku. Práce dále hodnotí parametry, které kvalitu života žen v seniorském věku ovlivňují. Z výsledků vyplývá, že na kvalitu života žen při onemocnění močové inkontinence nemá žádný vliv věk respondentek a jejich informovanost. Dále výsledky zjistily, že kvalita života závisí na typu inkontinence a současném pocitu ženy. Klíčová slova: dotazník, edukace, kvalita života, močová inkontinence

Autor s name and surname: Bc. Daniela Kůrková Title of the thesis: The quality of women s life with urinary incontinence in senior age Workplace: Faculty of Medicine Masaryk University Tutor to the thesis: PhDr. Natália Beharková Year of defence of the thesis: 2008 Summary: I m of the thesis was to find out in what way the quality of women s life with urinary incontinence is affected in senior age. Furthermore, the thesis evaluates the parameters influencing the life quality of women in senior age. The results show that the life quality of women ill with urinary incontinence is influenced neither by the age of women concerned nor their knowledge. Furthermore, the results have revealed that life quality is dependent on the type of incontinence as well as the sensation of woman. Key words: questionnaire, education, life quality, urinary incontinence

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní informační zdroje, které jsem použila. V Dolní Čermné 10. 12. 2007

Poděkování: Děkuji PhDr. Natálii Beharkové, vedoucí mé diplomové práce, za ochotu, laskavost a cenné rady při jednotlivých konzultacích. Dále děkuji Mgr. Lucii Mokré za pomoc při statistickém zpracování dat a MUDr. Václavu Kmentovi za připomínky při zpracování teoretické části diplomové práce. Mé poděkování paří všem, kteří mi ochotně pomohli při získávání literatury a důležitých informací pro zpracování této práce. Dále děkuji svým rodičům a příteli za trpělivost a všem dobrovolným účastníkům dotazníkového šetření.

Obsah I. ÚVOD 1 II. CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY VÝZKUMU 2 III. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 4 1 Kvalita života 4 1.1 Kvalita života u močové inkotinence 5 1.2 Kvalita života u inkontinentních seniorů 6 2 Edukace 9 2.1 Edukace pacienta 9 2.2 Edukace seniorů 11 3 Inkontinence moči u žen 12 3.1 Definice pojmu 12 3.2 Příčiny močové inkotinence 12 3.3 Diagnostika močové inkontinence u žen 13 3.4 Klasifikace močové inkontinence podle Mezinárodní společnosti pro kontinenci (ICS) 17 3.4.1 Uretrální inkotinence 17 3.4.2 Extrauretrální inkontinence 19 3.5 Léčba močové inkotinence 19 3.5.1 Nefarmakologická léčba stresové inkontinence 19 3.5.2 Farmakologická léčba stresové inkontinence 23 3.5.3 Chirurgická léčba stresové inkontinence 24 3.5.4 Nefarmakologická léčba urgentní inkontinence 26 3.5.5 Farmakologická léčba urgentní inkontinence 26 3.5.6 Chirurgická léčba urgentní inkontinence 28 3.5.7 Nefarmakologická léčba reflexní inkontinence 29 3.5.8 Farmakologická léčba reflexní inkontinence 29 3.5.9 Farmakologická léčba reflexní inkontinence 29 3.6 Jednorázové pomůcky pro inkontinentní 30 3.7 Prevence vzniku inkontinence 31 IV. VÝZKUMNÁ ČÁST 32 1 Cíl práce a hypotézy výzkumu 32

2 Metodika a organizace výzkumu 33 3 Matematicko - statistické zpracování 34 4 Výsledky výzkumu, analýza 35 4.1 Osobní údaje respondentek 36 4.2. Rozšířený standardní dotazník 44 4.3. Doplňující otázky 94 5 Diskuse 113 V. ZÁVĚR 121 VI. SOUHRN 122 1. Návrhy a doporučení pro praxi 124 VII. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 125 VIII. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK 128 IX. PŘÍLOHY 132 1. Dotazník 2. Dopis náměstkyni ošetřovatelské péče 3. Cviky pro posílení pánevního dna 4. Fotodokumentace z edukace seniorek o problematice močové inkontinence 5. Seznam použitých zkratek

I. Úvod Každý člověk si přeje, aby se v jeho životě nacházelo co nejméně komplikací. Budeme-li hovořit o kvalitě života v této souvislosti, tak si přejeme, aby byla co nejméně narušena. Život je provázen celou řadou komplikací, zdravotních nevyjímaje, a kvalitu života ohrožuje celá řada nepříznivých faktorů. Jedním z těchto faktorů je i močová inkontinence. Podle Mezinárodní společnosti pro kontinenci (dále jen ICS) se močovou inkontinencí rozumí stav nedobrovolného úniku moče a představuje medicínsko - psychologický a sociálně - hygienický problém. Močová inkontinence je pro ženy stresující a invalidizující stav, zvyšující nemocnost ve společnosti a zasahuje do všech oblastí života psychické, sociální, sexuální, fyzické, v zaměstnání i v domácnosti. Zjišťování kvality života probíhá obvykle prostřednictvím dotazníků, v minulosti byl výzkum zaměřen spíše na prevalenci, diagnostiku, etiologii a léčbu močové inkontinence a nikoli na její vliv na kvalitu života. Kvalita života je v dnešní době velmi frekventovaný pojem, který je spíše používán ve výzkumné činnosti. Hodnocení kvality života je spjato s vážnými onemocněními a jejich dlouhodobými následky. Pojem kvality života proniká do celé řady medicínských oborů, kde hraje velkou roli při hodnocení úspěšnosti a efektivity léčby. Na základě výsledků své bakalářské práce jsem zjistila, že nejvíce žen, které trpí močovou inkontinencí, je v seniorském věku, a proto jsem se rozhodla volně na tuto práci navázat. V diplomové práci se věnuji ženám v seniorském věku a zjišťuji jaká je jejich kvalita života a jaké parametry kvalitu života žen s močovou inkontinencí v seniorském věku ovlivňují. 1

II. Cíl práce a hypotézy výzkumu V současné době je močová inkontinence a její vliv na kvalitu života velmi diskutované téma. Močová inkontinence je nejčastěji hodnoceným symptomem, který má významný vliv na kvalitu života. Mezi nejčastěji postiženými, kteří trpí močovou inkontinencí, jsou ženy v seniorském věku, kterým jsem se v této práci věnovala. Teoretická část je zaměřena na problematiku kvality života a močové inkontinence. Ve výzkumné části jsem prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovala, jak je ovlivněna kvalita života žen v seniorském věku při onemocnění močovou inkontinencí. Cíl: Zjistit, jak je ovlivněná kvalita života žen při onemocnění močovou inkontinencí Dílčí cíl: Zjistit, které parametry ovlivňují kvalitu života žen s močovou inkontinencí Hypotézy výzkumu: H 0 1: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na vnímání současného stavu H A 1: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na vnímání současného stavu 2

H 0 2: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na typu inkontinence H A 2: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na typu inkontinence H 0 3: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na věku H A 3: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na věku H 0 4: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na informacích o problematice močové inkontinence H A 4: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na informacích o problematice močové inkontinence 3

III. Charakteristika problému 1 Kvalita života O kvalitě života se dnes poměrně často hovoří. Obsah tohoto pojmu však bývá vykládán různě. Můžeme tedy říci, že kvalita života má mnoho podob. Může být chápana jako důsledek spojení mnoha různých faktorů: sociálních, zdravotních, ekonomických, enviromentálních podmínek, které vzájemně mezi sebou reagují a ovlivňují tak lidský rozvoj na úrovni jednotlivce i společnosti. (Kůrková 2005) Do kvality života můžeme zahrnout i to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě, ve spojitosti kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, ve vztahu k osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. Kvalita života spíše vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek jedince. ( Hnilicová 2003) Pod pojmem kvalita života si každý autor představuje něco jiného. Kvalita života vychází z pojetí zdraví dle Světové zdravotnické organizace, kdy zdraví je chápáno jako stav plné fyzické, psychické i sociální pohody, nepřítomnost nemoci nebo vady. Definice kvality života vychází z Maslowovy teorie potřeb, tj. naplnění (saturaci) základních lidských potřeb, mezi které patří naplnění základních fyziologických potřeb (potřeba nasycení, spánku, úlevy od bolesti). Je předpoklad k uspokojení potřeb subtilnějších (potřeby bezpečí, blízkosti jiných, sebeúcty). ( Kůrková 2005) Prakticky lze rozdělit, kvalitu života na dvě složky: objektivní - znamená splnění požadavků, týkajících se sociálních a materiálních podmínek života, sociálního postavení a fyzického zdraví; subjektivní - týká se emocionality a všeobecné spokojenosti se životem. Do kvality života zasahuje mnoho faktorů, např. věk, pohlaví, rodinná 4

situace, upřednostňované hodnoty, ekonomická situace, vzdělání, kulturní zázemí apod. Celkovou kvalitou pak hodnotíme jako souhrn uvedených faktorů. Kvalitu života lze zhodnotit, a to prostřednictvím dotazníků, které hodnotí dopad nemoci na běžný život nemocného. Dotazníků je k dispozici celá řada, které lze rozdělit na dva typy: obecné - zjišťují kvalitu života vůbec, nejsou zaměřeny na žádné konkrétní onemocnění; specifické - jsou vytvořeny pro jednotlivé typy onemocnění. (Huvar 2003) Pojem kvalita života je dnes tedy hodně populární, ale i přesto kritika někdy poukazuje na nejednoznačnost a nepřesnost definice tohoto pojmu. 1.1 Kvalita života u močové inkotinence Kvalitu života ovlivňuje mnoho faktorů, jedním z nich je močová inkontinence. Zasahuje do všech oblastí života. Žena, která trpí močovou inkontinencí, se musí plně podřídit těmto obtížím. Močová inkontinence ovlivňuje oblast fyzické aktivity - je obtížné sportovat, žena je limitována i pracovně - fyzickou práci je schopna vykonávat za cenu nemalých útrap, což může vést dříve nebo později ke ztrátě zaměstnání. Močová inkontinence ovlivňuje i společenský život, kdy má žena strach před společenskou diskvalifikací, uzavírá se doma a vyhýbá se styku se širším okolím a tento styk omezuje jen na své blízké. A dále ani doma u svých partnerů nemá vždy pochopení. ( Kůrková 2005) Močová inkontinence negativně ovlivňuje i sexuální život. Dle cílených studií je inkontinence moči při pohlavním styku častější, než je uváděno, což samozřejmě ústí k závažné sexuální dysfunkci. Při výraznějším nočním močení dochází i k poklesu kvality spánku. Soubor všech těchto příznaků může vést k těžké neurotizaci, frustraci, k pocitu 5

méněcennosti, k pocitu nenaplněného života. ( Kůrková, 2005) Jak již bylo uvedeno, ke stanovení kvality života jsou využívány dotazníky, které jsou zaměřeny na dysfunkce dolního močového traktu. Dotazníky, ve kterých byla ověřena spolehlivost testováním a splňují požadovaná kritéria kvality, byly uvedeny do širší praxe a doporučeny k používání. Dle používané metodiky je lze rozdělit na dvě skupiny: v první je zjištěna citlivost pacienta na jednotlivé symptomy močové inkontinence, druhá skupina vyšetřuje dopad močové inkontinence na pacienta v celku. ( Kůrková 2005) Mezi dotazníky, které se zařazují do první skupiny, patří: (Hnilicová, 2003) BFLUST Bristol Female Lower Urinary Trait Symptoms UDI Urogenital Distress Inventory SSI Symptom Impact Index Do druhé skupiny patří: IIQ Incontinence Impaut Questionnaire IIQ 7 (zkrácená verze) Incontinence Impaut Questionnaire I Qol Quality of Life in persons with urinary incontinence SIQ Stress Incontinence Questionnaire SII Symptom Impact Index YIPS Yort Incontinence Perceptions Saale PCQ Psychological Consequences Questionnaire KHQ Kings Health Questionnaire 1.2 Kvalita života u inkontinentních seniorů Močová inkontinence je velice častým problémem v seniorském věku. Přináší řadu nepříznivých zdravotních, sociálních, psychologických 6

i ekonomických důsledků, které nepřímo kvalitu života ovlivňují. Podle Společnosti pro kontinenci (ICS) je v definici inkontinence obsažen i aspekt kvality života. U osob trpících močovou inkontinencí je nejen důležité zjistit typ močové inkontinence a její závažnost, ale i posoudit její dopad na kvalitu života. U kvality života se hodnotí subjektivní pocit životní spokojenosti, pohody, ale také omezení, která močová inkontinence s sebou přináší. Jedná se především o sociální důsledky a zdravotní problémy močové inkontinence. Většina osob v seniorském věku, které trpí močovou inkontinencí, se zpočátku snaží tento problém zvládnout sama tím, že sníží příjem tekutin a potravin, které obsahují větší množství vody, aby se zmenšilo množství moči. Bohužel si neuvědomují, že ohrožují organismus dehydratací. Při úniku moči je i důležité zvýšit hygienickou péči, to znamená častá výměna prádla a nákup jednorázových pomůcek, které představují pro seniora větší ekonomickou zátěž. Močová inkontinence nese řadu problémů, které negativně ovlivňují osobní, partnerské, společenské vztahy i pracovní uplatnění. Nemocní, kteří trpí močovou inkontinencí, se straní okolí, omezují styk s přáteli a uzavírají se ve svých domácnostech. Tito lidé jsou ohroženi osamělostí, v nejhorším případě i sociální izolací. Také u seniorů žijících s partnerem nebo s dětmi vzniká řada problémů. U starších lidí, kteří mají omezenou zručnost, je horší pohyblivost, obtížně komunikují, hůře vidí nebo trpí poruchou paměti. Močová inkontinence má zvýšené nároky na členy rodiny, kteří musí zajišťovat výměnu inkontinentních pomůcek a pomáhat nemocnému při hygieně. Močová inkontinece není jen problémem jednotlivce, ale lze na ni pohlížet i jako na problém celospolečenský. Celospolečenský pohled vyplývá především z ekonomické nákladnosti v sociální péči a ve zdravotnictví. U starších pacientů trpících močovou inkontinencí se nejen prodlužuje délka hospitalizace, 7

ale je také náročnější ošetřovatelská péče. Mezi další problémy, které močová inkontinence přináší, patří zdravotní rizika. Jedná se o infekty močových cest, ale i o různé kožní problémy. Součástí vyšetření inkotinentních pacientů je zhodnocení vlivu inkontinence na kvalitu života. Lékař i sestra musí posoudit nejen důsledky medicínské, ale také psychologické a sociální, a to u každého inkontinentního seniora. 8

2 Edukace 2.1 Edukace pacienta Edukace je neodmyslitelnou součástí ošetřovatelské péče o nemocného. Základem edukace je správná komunikace mezi edukátorem a pacientem, která by měla být v partnerském vztahu. Základem partnerského vztahu je respekt k osobnosti pacienta, znamená to, že sestra pacienta přijímá jakkoli vypadá, jakkoliv se chová a jakékoli má informace a znalosti. Na edukaci se může podílet více osob. Jedná se o lékaře, kteří pacientovi poskytují odborné informace, zdravotní sestry, které mají pro nemocného více času než lékař. Zdravotní sestry poskytují informace o ošetřovatelské péči, přípravě na vyšetření, vyšetření, působí na emocionální stav pacienta snaží se podporovat pacientovu samostatnost. Aby byla edukace úspěšná, je důležité ji vyjádřit formou, které bude přístupná pro pacienta, to znamená citlivě, jednoduše a opakovaně. Citlivost je důležitá z důvodu odhadnutí emocionálního stavu pacienta, celkové informovanosti a duševní úrovně. Tyto faktory mohou zvýšit pravděpodobnost, že nemocný je schopen pochopit sdělené informace a dobře si je zapamatovat. Jednoduchostí se rozumí komunikace, která musí být na takové úrovni, kde jsou pacientovi předávány informace formou, aby jí pacient rozuměl. Opakování je důležité v každém výchovném působení. Informace, které se nejlépe zapamatují, jsou takové, které se sdělují na začátku hovoru a několikrát jsou důrazně zopakovány. Důležitým krokem v edukačním procesu je zhodnocení pacientových informací, sledování emocionálního stavu, vysvětlení a návrh řešení problémů a ověření si, zda pacient porozuměl daným informacím, požádat jej, aby shrnul svými slovy přijaté informace. 9

K edukaci nemocného používáme různé metody a formy, které závisí na dohodě s klientem a na obsahu komunikace. Mezi metody komunikace patří metody slovní, které jsou založeny na verbální komunikaci lektora s účastníky. ( Bastl 1997) Mezi nejčastější slovní metody mluveného slova patří: - rozhovor - jedná se o metodu, která zahrnuje otázky a odpovědi, u které obsah i náročnost vycházejí z vymezených cílů. - dialog - je vyšší formou rozhovoru, při němž je důležitá spolupráce účastníků, kteří se podílejí při jeho realizaci. Dochází v něm k výměně názorů mezi lektorem a účastníky. Jedná se o sled navazujících otázek a odpovědí. - diskuse - je plně rozvinutý dialog, vedená odborníkem. Cílem diskuse je dospět ke společnému názoru na položené otázky a přijmout navrhnuté řešení. - přednáška - jedná se o přímý kontakt, který lze doplnit názornými ukázkami pomůcek, neměla by trvat déle než 30-40 minut. - beseda - posuzují se zde konkrétní otázky, účastní se jí odborníci v dané oblasti. Mezi nejčastější slovní metody psaného slova patří: - letáky - nachází se zde stručný přehled informací o léčbě, prevenci, životosprávě aj. - brožury - jsou menší publikace, které předkládají veřejnosti odpovědi na otázky. - časopisy - přinášejí nové poznatky o zdraví a nemoci. - knihy - jsou nejrozšířenější metodou, která přináší různé názory, rady aj. Mezi další metody, které se podílí na edukaci jsou názorné prostředky, řadíme sem: - plakáty - obsahují kresby k podpoření zájmu, záleží však na jeho umístění. - nástěnky - vztahují se k určitému tématu, důležité je nezacházet do zbytečných detailů a zvolit vhodný prostor. 10

- diapozitivy - poskytují ilustrační materiály, jedná se o obsah besed, přednášek aj. - videofilmy - přinášejí obrazové informace s komentářem, vhodné pro edukování jednotlivců i skupin. - televize - přináší různé informace a je nejdůležitějším prostředkem pro šíření osvěty. - výstavy - poskytují individuální zájem o vystavovaný materiál. 2.2 Edukace seniorů Při edukaci seniora musíme vzít v potaz, že starší lidé potřebují k naučení čtyřikrát delší dobu, udělají čtyřikrát více chyb a potřebují dvaapůlkrát tolik času. To ovšem neznamená, že starší lidé se nemohou naučit něčemu novému. Učením jim však zabere více času a práce. (Křivohlavý 2002) Obsah edukace seniorů pacientů je stejný jako u pacientů mladšího věku. Hlavní důraz je kladen na způsob předání informací. Na pacienty seniory a nejen na ně je důležité mluvit srozumitelně, hlasitě vzhledem k jejich sluchovým možnostem, pomalu, podané informace sdělovat postupně a opakovat. Důležitý je neustálý oční kontakt. Při edukaci seniora je důležitá forma ústní, ale i písemná, velkou roli také hrají názorné ukázky a používání kompenzačních pomůcek, které bývají neodmyslitelnou součástí edukace. Při edukaci všech pacientů je důležité nechat jim dostatek času na vstřebaní informací a poté si ověřit, zda danou problematiku pochopili. 11

3 Inkontinence moči u žen 3.1 Definice pojmu Podle Mezinárodní společnosti pro kontinenci (ICS) se močovou inkontinencí rozumí stav, při kterém dochází k nedobrovolnému úniku moči, který způsobuje pacientovi zdravotní, hygienické a společenské problémy. (Dvořáček aj. 1998) 3.2 Příčiny močové inkotinence Příčiny močové inkontinence (dle etiopatogeneze) jsou různorodé (např. morfologické, funkční aj.) Morfologické - močové kameny - nádory močového měchýře a močové trubice - nesprávné uložení močovodu - ochabnutí svalstva pánevního dna - zánět močového měchýře - zánět močové trubice a pochvy, vedoucí k jejich zmenšení Funkční neurogenní a) Kongenitální (vrozené) - rozštěp páteře - meningomyelokéla b) Získané traumatické - míšní trauma - trauma CNS - poranění pánevního plexu při gynekologické operaci nebo při operaci rekta 12

c) Získané non-traumatické - demence - infekce CNS - nádory CNS - Parkinsonova choroba - Sclerosis multiplex - onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (diabetes mellitus, tyreopatie) Jiné (většinou přechodné příčiny) - cévní mozkové příhody - imobilizace pacienta - komatózní stavy - psychogenní příčiny - retence moči - obstipace - zánět močového měchýře a močové trubice - vliv léků - vliv prostředí (Dvořáček aj. 1998) 3.3 Diagnostika močové inkontinence u žen Diagnostika je komplexní, patří sem jednoduchá klinická vyšetření a současně náročné zobrazovací metody a přístrojová měření. Díky medicínským znalostem a rozvoji technických vyšetřovacích metod máme možnost provést širou škálu vyšetření, která mohou být velmi nákladná. Proto je důležité provádět jen metody, které jsou klinicky přínosné, rozliší typ inkotinence a pomohou vybrat správnou léčbu pro daný typ inkontinence. O nutném rozsahu diagnostiky se vedou četné diskuse a ani v odborných kruzích není na tento problém jednotný názor. V mé práci vycházím z doporučení Evropské urologické společnosti 13

(EAU), které je nutné respektovat. Základní prioritou v diagnostickém postupu léčby stresové inkontinence je vyloučení evakuační poruchy a zhodnocení funkce detrusoru močového měchýře. Pokud nebude prokázána porucha evakuace moči je možno začít s diagnostikou uzávěrového mechanismu a upřesnit závažnost stresové inkontinence. 1) Anamnéza Často samotná anamnéza pomůže určit typ inkontinence. Na druhou stranu nemusí být zdrojem pravdivých informací, je nutno brát v úvahu bagatelizaci, agravaci potíží či stydlivost nemocných žen. Díky anamnéze lze zjistit příčiny nebo faktory, které mohou inkontinenci vyvolat nebo se na ní spolupodílet. Mezi rizikové faktory patří genetická dispozice, věk, počet porodů, jejich typ, průběh, délka menopauzy, obezita, velká fyzická zátěž, kuřáctví. Anamnéza také slouží také ke sjednocení terminologie udávaných potíží. V praxi mezi nejčastěji kladené otázky patří: Jak dlouhou dobu máte potíže s inkontinencí? Máte únik moči při kašli, smíchu, chůzi či kýchání? Trpíte náhlým nucení na močení, kterému nemůžete vyhovět (urgence)? Vyskytuje se u vás časté denní (polakisurie) či noční močení (nykturie)? Kolik nosíte vložek případně plen během dne a noci? Vyskytují se současně s inkontinencí bolesti při močení, přítomnost krve v moči, obtížný začátek močení, slabý proud moči či pocit postmikčního rezidua? Ke zlepšení objektivizace potíží, usnadnění hodnocení anamnestických dat slouží řada dotazníků. Stále velmi rozšířený je Gaudenzův dotazník ke stanovení stresového a urgentního skóre. Mikční deník nám dává objektivní údaje o frekvenci močení, velikosti porcí 14

moče, výskytu inkontinence v průběhu dne a noci. Stále větší požadavek je kladen na kvalitu života inkontinentních žen a změny v souvislosti s léčbou. Proto je nyní v praxi doporučován dotazník I-Qol podle Patrika a Wagnera. Důležitá je anamnéza léková, například diuretika, látky s obsahem kofeinu vyvolávají urgenci až urgentní inkontinenci. Léky na vysoký krevní tlaky mohou zhoršit stresovou inkontinenci (alfablokátory). Léky používané k léčbě ischemické chroby srdeční (blokátory kalciových kanálů) mohou způsobit retenci moči a tím paradoxní ischurii. 2) Fyzikální (objektivní) vyšetření Aspekce pomůže vyloučit poševní výtok, posoudit atrofické změny. Palpace - při tomto vyšetření lze zjistit např. divertikl uretry, zánět. Vyšetření v zrcadlech - umožní zjistit pokles poševních stěn. Farmakologická léčba těchto nálezů může zlepšit či zcela odstranit inkontinenci. Orientační neurologické vyšetření 3) Laboratorní vyšetření Za základní je považováno vyšetření močového sedimentu, bakteriologické vyšetření moči ze středního močového proudu. Při projevech zánětu je nutné vyšetření poševního a cervikálního sekretu. Vyšetření a léčba infekce v urogenitální oblasti vede ke zmírnění příznaků a je nutná před instrumentačními vyšetřovacími metodami a operační léčbou. 4) Pomocné vyšetřovací testy P-W test - je test vážení vložek, který objektivizuje a kvantifikuje únik moči za určitých předem daných podmínek. Je to standardizovaná jednohodinová 15

procedura. Pacientka vypije během 15 minut 500 ml tekutiny a provádí procedury, které zahrnují vstávání z sedu, chůzi, kašel, běh na místě, mytí rukou v tekoucí vodě. Po skončení činností se vložená vložka či jiná absorpční pomůcka zváží. 5) Endoskopické vyšetření Kalibrace uretry - změřením průměru zevního ústí uretry se vyloučí subvesikální obstrukce. Cystoskopie slouží k posouzení morfologických změn v uretře a močovém měchýři. Pomůže vyloučit závažné patologické stavy jako nádory, polypy uretry, intersticiální cystitis, urolithiásu či cizí těleso. 6) Funkční vyšetření, urodynamické metody Tyto metody popisují transport moči a jeho poruchy. Uroflowmetrie měří hodnotu močového proudu. Na začátku vyšetřování pomůže odhalit evakuační poruchy moče. Příkladem u žen je subvesikální obstrukce, která může být způsobena strikturou uretry. Cystometrie je měření intravesikálního, detrusorového tlaku, objemu močového měchýře v jeho plnící fázi. Toto vyšetření při průkazu kontrakcí detrusoru, snížené hodnotě intravesikálního tlaku při prvním nucení na mikci a nízké compliance potvrdí urgentní inkontinenci a rozliší motorickou či senzitivní normu. Uretrální tlakové profily (profilometrie) je měření tlaků v průběhu uretrální délky, v běžné praxi se snižuje jejich význam. Techniky,,leak-point pressure testují nepřímo uretrální uzavírací tlaky pomocí měření detrusorového (Pdet) a intravesikálního (Pves) tlaku. Zpřesňují diagnosu stresové inkontinence. 16

7) Zobrazovací metody Uretrocystografie - poskytuje informace o změně pozice a mobility uretry, hrdla a spodiny močového měchýře. V minulosti velmi používána v současnosti nahrazena monografií. Dnes jen ve speciálních indikacích. 8) Ultrazvukové vyšetření Zcela nezbytné je vyšetření postmikčního rezidua. Některými lékaři je doporučováno orientační test kapacity močového měchýře,,bladder filling and voiding, který může upozornit na poruchy jímací či vypuzovací funkce močového měchýře. Na specializovaných pracovištích lze provést vyšetření síly levátorové desky, zobrazení os, vzdáleností, uhlů močového měchýře a uretry. Lze zobrazit vesikalizaci uretry, barevným Doplerem detekci úniku moči. Magnetická rezonance je využívána hlavně v klinických studiích. 3.4 Klasifikace močové inkontinence podle Mezinárodní společnosti pro kontinenci (ICS) Ke sjednocení diagnostiky, klasifikace i léčby se doporučuje užívat klasifikaci Mezinárodní společnosti pro inkontinenci. 3.4.1 Uretrální inkotinence K úniku moči dochází močovou trubicí. 1) Urgentní inkontinence Jedná se o únik moči při naléhavém nucení na mikci. Urgence může být motorická, která je způsobena hyperaktivitou detrusoru. Senzorický typ je způsoben zvýšenou citlivostí receptorů detrusoru, např. při nádoru, zánětu močového měchýře nebo cystolithiáse. V současnosti je místo pojmu 17

urgentní inkontinence používán komplexní termín hyperaktivní močový měchýř (overactive bladder - OAB). Náhlým neovladatelným nucením s únikem většího množství moči následkem křečovitých stahů detruzoru. Rozděluje se na senzorickou a motorickou formu. Mezi nejčastější příčiny urgentní symptomatologie patří infekce dolních močových cest, zúžení močové trubice, nádory měchýře, močové kameny, cukrovka a degenerativní onemocnění nervového systému (roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, cévní mozková příhoda). 2) Stresová inkontinence Dochází k mimovolnímu úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku bez současné kontrakce detrusoru a je možnost tento stav objektivně prokázat. Nejčastěji je příčinou patologická pohyblivost uretry, následkem poruchy podpůrných a závěsných struktur uretry. V klinické medicíně se ujala klasifikace dle Ingelmanna-Sundberga, která roděluje inkontineci dle závažnosti do 3. stupňů: I. stupeň - k úniku moči dochází jen po kapkách v situacích spojených s náhlým zvýšením intraabdominálního tlaku, např. při kašli, kýchnutí, smíchu, zvedání těžkých předmětů II. stupeň - moč uniká v situacích s podstatně mírnějším vzestupem intraabdominálního tlaku, při běhu, chůzi po schodech, při lehčí fyzické práci. III stupeň - k inkontinenci dochází již při minimálním vzestupu nitrobřišního tlaku, např. při hlubším dýchání, moč může odtékat permanentně při pomalé chůzi nebo v klidu při vertikální poloze. 3) Smíšená inkotinence Jde o současně se vyskytující přítomnost stresové a urgentní inkontinence. Stupeň závažnosti obou typů bývá různý. Pro praxi je důležité 18

věnovat se v léčbě obou typům inkontinence. Jedná se o kombinaci stresové a urgentní inkontinence. 4) Paradoxní ischurie Je mimovolní únik moči, když intravesikální tlak převýší maximální intrauretrální tlak a zároveň není přítomna detrusorová aktivita, únik moči je způsoben pouze pasivním přepětím stěny močového měchýře. 5) Reflexní inkontinence Je nechtěný únik moči z uretry způsobený abnormální reflexní aktivitou míšního centra bez přítomnosti běžných pocitů nucení na močení. Tento stav nastává při onemocnění centrálního nervového systému, kdy pacienta ztrácí vědomou kontrolu mikčního reflexu. 3.4.2 Extrauretrální inkontinence K úniku moči dochází mimo močovou trubici. 1) Vrozená (kongenitální) - vrozené vývojové vady močové trubice. 2) Získané - pooperační, poúrazové. 3.5 Léčba močové inkotinence Základem úspěšné léčby močové inkontinence je nutné zjištění druhu a stupně poruchy močení před zahájením léčby. Léčebná metoda by měla začínat od nejméně invazivního přístupu, který by v dané situaci měl reálnou šanci na odstranění obtíží. (Halaška aj.2004) 3.5.1 Nefarmakologická léčba stresové inkontinence Pomáhá pouze u lehčích typů poruch, kde nejsou přítomny výrazné morfologické poruchy či u lehkého smíšeného typu inkontinence. 19

a) Gymnastika svalů pánevního dna Je definována dle ICS jako opakovaná selektivní volní kontrakce nebo relaxace určitých svalů pánevního dna. To vyžaduje povědomí a užití správného svalu a vyloučení nechtěné kontrakce připojených svalových skupin. Nejlepších výsledků je dosaženo pod vedením rehabilitační pracovnice či školené instruktorky. Pro zlepšení motivace je vhodné individuální cvičení kombinovat se cvičením ve skupinách s možností zapojení dalších pohybových aktivit, např. různých forem aerobiku. Správná platí treninková zátěž stejná jako pro jiné kosterní svaly. Svalová síla se nejvíce zvyšuje při nižším počtu opakování se submaximální zátěží. Vytrvalosti je nejlépe dosaženo vyšším počtem opakování cviku s menší zátěží. Pro správnou funkci pánevního dna platí obě tyto zásady. Cílem gymnastiky je volní kontrakce svalů pánevního dna před každým očekávaným krátkodobým zvýšením intrabdominálního tlaku hlavně zapojením rychlých (fast twich) vláken, kterým se zapojí aktivní uzávěrový mechanismus uretry. Bylo prokázáno, že gymnastika pánevního dna signifikantně zvyšuje maximální uzavírací tlak v uretře. U zdravých žen dochází k této aktivaci svalů mimovolně. Nevýhodou je, že nacvičenou kontrakci svalů pánevního dna lze použít pouze před jednorázovým zvýšením intraabdominálního tlaku. U dlouhodobých aktivit, třeba při poskocích (aerobic) jí nelze využít. Proto je dalším cílem zlepšit sílu a vytrvalost pánevních svalů. Při posuzování úspěšnosti této metody má významný vliv výběr pacientek. Ženy s poškozením podpůrných pánevních struktur (sestup stěn pochvy, porucha vaginálního septa) mají malou pravděpodobnost na zlepšení 20

kontinence, proto jsou indikovány k chirurgickému operačnímu řešení. Ke zlepšení výsledků lze užít biofeedback, vaginální konusy. Dobré výsledky se dostavují v kombinaci s podáváním tricyklických antidepresích. Princip cvičení vychází z myšlenek Arnolda Kegela. Trénink je rozdělen do čtyř fází: - dokázat si uvědomit svaly, které se mají posilovat a správně je koordinovat - získat jistotu o aktivaci požadovaných svalů, zvýšení síly a koordinace - fáze regenerace - nárůst svalové síly Výsledky léčby lze hodnotit pohovorem, pomocí dotazníků. Objektivněji pomocí elektromyografie, urodynamického vyšetření při profilometrii, PAD testem. Problémem je určit ženy, které by z gymnastiky pánevního dna měli signifikantní benefit. Dále je obtížné identifikovat skupinu žen, u kterých lze očekávat vznik stresové inkontinence v budoucnu a které by mohli mít profit z preventivního cvičení svalstva pánevního dna. Podle posledních studií, kdy u velkého souboru žen bylo pánevní dno znázorněno magnetickou rezonancí, dochází po porodu u 25 % žen k výrazným poraněním pánevních svalů (m. iliopectineus). U těchto žen nemůže konzervativní terapie přinést uspokojivé léčebné výsledky. b) Biofeedback biologická zpětná vazba Technika, při které je pacientce poskytována informace o mimovolních fyziologických procesech audiovizuálním nebo taktilním signálem, který je odvozen od měřitelného fyziologického parametru 21

a je využit k léčebnému účinku. Nejčastěji se jako zpětná vazba užívá změna intravaginálního tlaku. c) Elektrická stimulace Dle definice ICS je to metoda, která užívá elektrického proudu ke stimulaci pánevních orgánů nebo inervace. Využívá se ke zlepšení trofiky pánevních svalů a zlepšení výsledků posilování svalů pánevního dna. Podmínkou účinnosti je zachování integrity nervového zásobení příslušné svalové skupiny. Pulzní proudy s frekvencí okolo 20 Hz vykazují dobrou účinnost na relaxaci močového mechýře. Proudy s vysokou frekvencí 40-45 Hz signifikantně zvyšují uretrální tlak. Některá pracoviště u lehkých a středních stupňů stresové inkontinence dosahují až 75% úspěšnosti v léčbě. Dobrý efekt je u žen se stresovou inkontinencí v poporodním období a u smíšeného typu inkontinence. d) Trénink pomocí vaginálních konusů Metoda zavedena Plevníkem v roce 1985. Zjistil, že vaginálně zavedené závaží ve tvaru konusu má za následek reflektorické zvýšení tonusu pánevního dna. Nejčastěji se používá set pěti vaginálních konusů o váze 20-70 g. Tuto metodu mohou používat jen ženy, které udrží konus alespoň s nejnižší hmotností. Dalším úspěšným předpokladem této formy léčby je optimální uložení konusu, který musí být zasunut hluboko do pochvy. Vaginální konusy nelze použít u pacientek s krátkou pochvou a při výrazném sestupu poševních stěn. Největšího úspěchu v léčbě dosahují ženy se stresovou inkontinenncí I. stupně a I. stupněm poklesu poševních stěn. V těchto případech je úspěšnost léčby až 60%. Dále jsou vaginální konusy doporučovány ženám, u kterých se stresová inkontinence objeví bezprostředně po porodu. 22

e) Pesaroterapie Pesary jsou pomůcky vkládané do pochvy. Užívají se u žen s poklesem rodidel, když nemohou být operovány. Dále jsou užívány jen krátkodobě u žen se smíšenou inkontinencí k posouzení významu poklesu poševních stěn na urgentní složku inkontinence. Dojde-li po zavedení pesaru k úpravě urgentní inkontinence není třeba operaci pro stresovou inkontinenci odkládat až po utlumení urgencí či urgentní inkontinence. Nejvíce používaným materiálem je silikon. Využívají podpory nebo tlaku svalových skupin v okolí. Rozlišují se pesary : - kruhové, které se ukládají na vnitřní části levátorů, kde vytvářejí podporu pro pokleslou pochvu. - kostkové, jsou vkládány do pochvy při insuficienci levátorů a díky svému tvaru a přilnavosti se fixují ke stěnám pochvy. - uretrální, vypadají jako kruhové s doplněním o kuličku, která podpírá uretru. Správně by měl být pesar pokud je indikován zaveden každý den ráno a večer před spaním extrahován, aby nedocházelo k dekubitům tkání. Nutno pravidelně aplikovat lokálně estriol přímo na pesar či aplikátorem hluboko do pochvy. Pesar stačí omývat vlažnou mýdlovou vodou. 3.5.2 Farmakologická léčba stresové inkontinence Podávají se léky zvyšující uretrální uzávěrový tlak. a) Alfasympatomimetika V oblasti hrdla jsou lokalizovány alfa-adrenergní receptory jejichž stimulace zvyšuje uretrální tlak. Příkladem je používání preparátu midodrin hydrochlorid (Guttron). Jeho značné nežádoucí účinky (vzestup krevního tlaku, třes, tachykardie) podávání výrazně omezují. 23

b) Tricyklická antidepresiva Zlepšují jímací funkci močového měchýře. Mají relaxační efekt na detrusor a posilují činnost vnitřního sfinkteru uretry. Známý je jejich centrální sedativní účinek. Nejpoužívanějším preparátem v klinické praxi je imipramin (Melipramin). c) Hormonální preparáty estrogeny Jsou široce podávány u estrogendeficitních stavů. Jejich jednoznačný přínos k ovlivnění inkontinence zatím nebyl prokázán. Mají efekt spíše ve zlepšení celkové kvality života. 3.5.3 Chirurgická léčba stresové inkontinence Je indikována po neúspěchu konzervativní léčby. Cílem operační léčby je řešení příčiny, kterou může být: a) Hypermobilita uretry Nadměrná pohyblivost uretry je důsledkem poruch jejich podpůrných struktur, protože ty udržující oblast uretry a uretrovesikální junkce v optimální pozici v klidu, ale i při zvýšeném intraabdominálním tlaku. Hlavními elementy této podpory jsou endopelvická facie a přední poševní stěna. Elemetární význam má svalstvo pánevního dna, pars pubococcygea levátorů. Při poškození jakékoliv popsané struktury dochází k labilitě uretry. Při zvýšení intraabdominálního tlaku nedochází ke stlačení uretry o plochu endopelvické facie. b) Posun proximální uretry z oblasti působení změn intraabdominálního tlaku. Trvalý pokles, descensus, proximální uretry z míst působení intraabdominálního tlaku. c) Inkompetence vnitřního uretrálního ústí Jedná se o stav trvale otevřeného vnitřního uretrálního ústí. Příčinou 24

je vesikalizace proximální uretry, alterace uretrální mykózy. Principem operace je stabilizace uretry, tím může dojít k přenosu intraabdominálního tlaku na proximální uretru spolu se zvýšením výtokového odporu uretry. Rozlišují se čtyři skupiny výkonů: - kolpopexe (Burch) - poševní plastiky - jehlová suspenze (Pereyra) - slingové operace - miniinvazivní uretropexe - tahuprosté páskové operace - transuretrální aplikace teflonu, silikonu, kolagenu V současnosti je metodou první volby u stresové inkontinence není-li přítomna cystokéla miniinvazivní uretropexe - TVT páska či TOT (transobturatorní) páska, kdy dochází ke kompresi střední a distální uretry intraabdominálním tlakem na zavedenou pásku. Principem metody je beztahové založení pásky pod střední uretru. Provádí se z malého řezu na přední stěně poševní. Parauretrálně je vytvořen prostor pro uložení nevstřebatelné pásky. V případě TVT metody je páska protažena kolem zadního okraje symfýzy. U metody TOT je páska uložena horizontálně a je vyvedena přes foramen obturatum. Obě metody splňují předpoklady, že jde o jednoduchou, rychlou, miniinvazivní metodu s vysokou efektivitou. Komplikace se také mohou vyskytovat. Lze je rozdělit do dvou skupin. První skupina komplikací je spojena s penetrací pásky do retropubického prostoru. Druhou skupinu tvoří pooperační komplikace charakterizované mikčními potížemi (urgence de novo, abnormální postmikční reziduum, polakisurie). 25

3.5.4 Nefarmakologická léčba urgentní inkontinence a) Úprava životního stylu Omezení či odstranění látek (alkohol, káva, kořeněná jídla, nikotin) které dráždí svalovinu močového měchýře. b) Biologická zpětná vazba (biofeedback) Technika při níž je pacientce poskytována audiovizuální kontrola změn intravezikálního tlaku nebo elektromyografických potenciálů análního sfinkteru. c) Trénink močového měchýře (bladder drill) Léčba spočívá v podrobném vysvětlení příčiny vzniklého stavu a poté ve stanovení vhodných časových intervalů, ve kterých žena povinně močí. d) Elektrostimulace Konzervativní léčba bývá úspěšná až v 70 % případů, ale je třeba pacientky léčit 4-6 měsíců. Jen malá část směřuje k chirurgické léčbě. 3.5.5 Farmakologická léčba urgentní inkontinence Dolní močové cesty mají dvě funkce: jímací a vyprazdňovací, hlavní roli hraje detrusor, svalovina hrdla močového měchýře proximální uretry. Jejich funkci a koordinaci zajištuje činnost parasympatického, sympatického a somatického nervového systému. Do inervační osy patří šedá kůra mozku, pontinní mikční centrum, sakrální mikční centrum (S2-S4) a periferní autonomní a somatické nervy. Porucha na jakékoliv úrovni se projeví narušením funkce dolních močových cest. K léčbě hyperaktivního močového měchýře je velké množství léků s rozdílným účinkem, místem působení a nežádoucími účinky. 26

a) Anticholinergika Jsou nejužívanější skupinou. Během mikční fáze je kontrakce detrusoru způsobena parasympatikem, kdy se neurotransmiter acetylcholin naváže na muskarinové receptory svaloviny detrusoru. Z pěti známých subtypů muskarinových receptorů, které se vyskytují na různých místech v celém těle, se ve svalovině detrusoru nacházejí subtypy M2 a M3. Anticholinergika působí inhibici funkce detrusoru, tlumí vnímání náplně měchýře a zlepšují jímací příznaky - urgence, frekvence, nykturie, inkontinence a kapacitu močového měchýře. Neovlivňují normální mikční fázi cyklu. Mezi nevýhody patří nežádoucí účinky léčiv jako je zácpa, sucho v ústech, poruchy akomodace, které jsou způsobené působením na muskarinové receptory mimo urogenitální trakt. Mezi kontraindikace podání anticholinergik patří: těhotenství a laktace, neléčený glaukom s uzavřeným úhlem, močová retence, známá přecitlivělost na látku nebo jiné složky, myastenia gravis, toxický megakolon. Mezi zástupce patří - Trospium hydrochlorid. Výhodou je malá liposolubilita a malá schopnost průniku do CNS. Užívá se v dávce 2 x 15 mg pro die lze je s úspěchem používat v kombinaci s jinými medikamenty. Tolterodin je moderní antimuskarnikum s 8x menší afinitou příušní žláze než oxybutynin. Má malou prostupnost do CNS. Vhodné je podávat tento lék navečer, protože je možno snížit nežádoucí účinky až 7x oproti podávání ráno. V současnosti je na trhu v retardované formě 2 mg a 4 mg SR cps. Solifenacin je také nový, moderní preparát, který je také velmi dobře tolerovaný díky selektivnímu působení na M3 a M2 receptory v močovém měchýři. Je distribuován ve formě 5 mg cps. Výsledky mnoha studií 27

potvrdily rychlý nástup účinku a minimum vedlejších příznaků. Darifenacin je vyráběn ve formě 7.5 a 15 mg tbl. Má rychlý nástup účinku, signifikantní efekt je patrný již za 2 týdny. Oxybutynin je u nás dostupný pouze v 5 mg tbl. Při užívání plné dávky je zvýšená incidence vedlejších účinků a většina pacientů není schopna tuto dávku dlouhodobě tolerovat. Propiverin hydrochlorid je užíván v dávce 2 x 15 mg. Má smíšený spasmolytický a parasympatolytický účinek. b) Tricyklická antidepesiva Imipramin, amitriptylin, dosulepin zlepšují jímací funkci močového měchýře. Mají kombinační vliv s relaxací detrusoru a posílení tonusu vnitřního sfinkteru uretry. c) Beta adrenergní agonisté Příkladem je Salbutamol prostřednictvím beta-adrenergních receptorů způsobují ve svalovině močového měchýře relaxaci detrusoru během jímací fáze mikčního cyklu. Jejich použití není doporučováno. 3.5.6 Chirurgická léčba urgentní inkontinence a) Supravesikální derivace moči - ureterosigmoideostomie, sigma - rektum - pouch b) Augmentační enterocystoplastika Při ní se zvětšuje kapacita močového měchýře pomocí,,záplaty, která se vytvoří z exkludované kličky části gastrointestinálního traktu jako je ileum, ileocékum, žaludek. Jde již o velký chirurgický zákrok s možností významných perooperačních či časných pooperačních komplikací, např. stenosa střevní anastomosy, sterkorální pištěl. Začlenění 28

části zažívacího traktu do močových cest má své nežádoucí účinky a rizika. K nejčastějším patří hyperchloremická acidosa, infekce močových cest, přítomnost hlenu v moči, tvorba konkrementů a nádory. c) Autoaugmentace neboli vesikomyoektomie detrusoru Je alternativním postupem. Při této operaci se odstraňuje svalová vrstva stěny močového měchýře a ponechává se pouze sliznice, která prolabuje a dochází ke zvětšování kapacity močového měchýře a snížení intravesikálního tlaku. d) Náhrada močového měchýře - ortotopická Našitím na uretru, heterotopická, kdy se vytváří cévkovatelný ventil do pupku. 3.5.7 Nefarmakologická léčba reflexní inkontinence a) Intermitentní katetrizace Jedná se o vyprazdňování močového měchýře cévkou. b) Biologická zpětná vazba (biofeedback) 3.5.8 Farmakologická léčba reflexní inkontinence a) Myorelaxancia b) Polysynaptické inhibitory c) Alfa-lytika 3.5.9 Farmakologická léčba reflexní inkontinence a) Blokáda n. pudendus b) Neuromodulace c) Míšní stimulace (Dvořáček aj. 1998) 29

3.6 Jednorázové pomůcky pro inkontinentní K jednorázovým absorbčním pomůckám pro inkontinentní řadíme vložky, vložné pleny, plenkové kalhotky, fixační kalhotky,podložky o různých velikostech podle velikosti pacienta, množství moči a podle konkrétního účelu použití. Účelem jednorázových pomůcek pro inkontinentní je záchyt moči, regulace zápachu a ochrana před poškozením kůže. Pro vybírání pomůcek pro inkontinentní pacienty existují obecná pravidla. Doba použití jedné pomůcky by neměla být více jak 8 hodin. Při každé výměně bychom pokožku měli nechat odvětrat, omýt, očistit a ošetřit prostředky k tomu určenými. Mezi prostředky, které se používají k ošetření kůže patří Menalind pěna, krém, pasta. Zároveň je nutná kontrola kůže z důvodů objevení se prvních příznaků zarudnutí pokožky (dekubitu). Přes noc dáváme pacientovi absorbční pomůcky s větším absorpčním objemem. Absorpční pomůcky jsou označeny indikační páskou, která svým zbarvením ukazuje absorbční kapacitu vložky, vložné pleny, kalhotek za dobu 4 hodin. Jedná se o tzv. barevné kódování výrobků podle stupnice inkontinence: (Kalvach, 2004) Žluté zbarvení indikačního pásku (lehká inkontinence 100ml moči). Pomůcky této kapacity jsou označeny pouze názvem (např. Moliform, Molimed pro ženy, Molimed M pro muže). Zelené zbarvení je určeno pro střední inkontinenci (100 až 200 ml moči). Pomůcky bývají označeny jako plus. Světle modrý zbarvením jsou pomůcky určené pro těžkou inkontinenci (200 až 300 ml moči). Tyto pomůcky jsou označeny jako extra. 30

Tmavě modré zbarvení je pro těžkou formu inkontinence (300 ml a více), s označením extra. Pokud je inkontinentní pacient dlouhodobě ležící, lze mu nabídnout jednorázové pyžamo, podložky, prostěradlo apod. Existují i pomůcky, které jsou v provedení small, medium, large, podle velikosti pacienta. Předpis pomůcek je povolen na dobu 3 měsíce podle číselníku Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pomůcky nejsou hrazeny v ústavní péči, kde spadají do tzv. paušálních nákladů. (Kalvach, 2004) 3.7 Prevence vzniku inkontinence Prevence močové inkontinence není jednoduchá. V prevenci na prvním místě stojí zdravý způsob života, především udržování normální váhy, zdravá výživa, dostatek pohybu a poctivý přístup k léčbě akutních (infekty dolních močových cest) i chronických chorob (diabetes mellitus, astma bronchiale), které mají vliv na inkontinenci. Gymnastika svalů pánevního dna má velký podíl na prevenci vzniku močové inkontinence, jde o sestavu cviků, které je třeba provádět pravidelně a dlouhodobě. Prevence ženské močové inkontinence je multifaktoriální. Podílí se na ní veřejné zdravotní programy, které by měly podávat více informací o rizikových faktorech, které se podílejí na vzniku inkontinence. (Kůrková 2005) 31

IV. Výzkumná část 1 Cíl práce a hypotézy výzkumu Cíl: Zjistit, jak je ovlivněná kvalita života žen při onemocnění močovou inkontinencí Dílčí cíl: Zjistit, které parametry ovlivňují kvalitu života žen s močovou inkontinencí Hypotézy výzkumu: H 0 1: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na vnímání současného stavu H A 1: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na vnímání současného stavu H 0 2: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na typu inkontinence H A 2: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na typu inkontinence H 0 3: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na věku H A 3: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na věku 32

H 0 4: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí nezávisí na informacích o problematice močové inkontinence H A 4: Domnívám se, že kvalita života žen s močovou inkontinencí závisí na informacích o problematice močové inkontinence 2 Metodika a organizace výzkumu Údaje, které byly v této práci použity, jsem získala metodou anonymního dotazníku (Příloha č.1), který byl rozdán ženám v urologických ambulancích. Tyto dotazníky vyplňovaly ženy trpící močovou inkontinencí, které byly náhodně vybrány v urologických ambulancích v Brně, Chocni, Lanškrouně, Opočně, Rychnově nad Kněžnou, Svitavech, Ústí nad Orlicí, Vysokém Mýtě, Žamberku. Mezi respondentkami, které vyplňovaly dotazník, bylo přibližně 40 žen, které tento dotazník vyplňovaly až po edukaci. Proto i některé výsledky tohoto dotazníku mohou být zkreslené. Před započetím dotazníkové akce jsem písemně (příloha č.2) oslovila náměstkyni ošetřovatelské péče Orlickoústecké nemocnice a.s. Mgr. Miluši Kopeckou a ústně lékaře jednotlivých soukromých urologických ambulancí, aby byli seznámeni s důvodem dotazníkové akce. Lékaři, které jsem oslovila, projevili ochotu spolupracovat. Výzkum byl proveden v časovém rozmezí od 14. 3. 2007 do 15. 8. 2007. V dotazníku je vyhotoveno 16 položek rozděleno do tří částí. - osobní údaje (otázky 1-3) - standardizovaný dotazník (I-Qol), který z anglického originálu s mírnou úpravou přeložil Prim. MuDr. Ivan Huvar, CSc., a dle uvedeného vzorce: celkový součet bodů-22/88x100=x%, vypočítává celkovou procentuální kvalitu života. Tento standardizovaný dotazník jsem rozšířila o dvě otázky. Kromě celkové 33

procentuální kvality života, se zabývám i jednotlivými faktory, kterými jsou respondentky ovlivňovány (otázky 4-6) - doplňující otázky, které zjišťují, jak jsou respondentky informovány o užívání pomůcek pro inkontinentní, od koho mají nejvíce informací v dané problematice a zda považují své informace problematice močové inkontinence za dostatečné Položky, které jsou v dotazníku použity: - uzavřené položky (otázky 1,2,5,6,13,15) - uzavřené škálové (otázka 4) - výčtové (otázka 3,7) - částečně otevřená (8,9,10,11,12,14,16) 3 Matematicko - statistické zpracování Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány v tabulkách, grafech a vyjádřené v absolutních a relativních četnostech pomocí programů R verze 2.2.1, MS Word a MS Excel. Statistická analýza otázek je provedena pomocí programu R verze 2.2.1. Rozdíly mezi odpověďmi respondentů dle typu inkontinencí jsou pro hypotézy (1-3) vyhodnoceny použitím Pearson s Chi-squared testu (χ 2 ) na hladině spolehlivosti α = 10 % a pro hypotézu 4 na hladině spolehlivosti α = 5 %. Pod grafem je v textu zhodnocen výsledek statistického zpracování a hladina statistické významnosti p. 34