VEŘEJNÉ STAVEBNÍ PRÁVO: STAVEBNÍ PRÁVO, SPRÁVNÍ PRÁVO A PŘEDPISY O VYVLASTNĚNÍ

DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD CZ VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ VEŘEJNÉ STAVEBNÍ PRÁVO: STAVEBNÍ PRÁVO, SPRÁVNÍ PRÁVO A PŘEDPISY O VYVLASTNĚNÍ 2010-2012 STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ

Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ (CZ.1.07/3.2.13/01.0018) WWW.VZDELAVANIMKEKVALITE.CZ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Vypracoval:. Petr Dovolil, Mgr., Praha, červen 2012 Stránka 2 z 94

OBSAH 1 Úvod... 5 1.1 Cíle seminářů... 5 1.2 Klíčová slova... 5 1.3 Použitá terminologie... 5 1.4 Seznam zkratek a definic... 5 2 ZÁKLADY VEŘEJNÉHO STAVEBNÍHO PRÁVA A STAVEBNÍHO ZÁKONA... 8 2.1 Přehled právních předpisů... 8 2.2 Stavební zákon základní představení... 9 3 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ... 19 3.1 Cíle územního plánování... 19 3.2 Obecné instituty územního plánování... 20 3.3 Nástroje územního plánování... 21 4 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A POVOLOVÁNÍ STAVEB... 29 4.1 Struktura stavebního řádu... 29 4.2 Povolení a ohlášení - výjimky... 29 4.3 Stavební řízení... 29 4.4 Povinnosti a odpovědnosti osob... 33 5 UŽÍVÁNÍ, ÚDRŽBA A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB... 38 5.1 Užívání staveb... 38 5.2 Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení... 40 5.3 Stavební dozor... 42 5.4 Autorizovaný inspektor... 42 5.5 Zákonné požadavky na podnikání ve stavebnictví a požadavky na výstavbu... 43 5.6 Výjimečné a mimořádné postupy... 43 5.7 Státní dozor, související a pomocné instituty... 43 6 ZÁKLADY PRÁVNÍ ÚPRAVY VYVLASTNĚNÍ A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA... 45 6.1 Vyvlastnění základy úpravy... 45 7 SPRÁVNÍ ŘÁD... 49 7.1 Základy a zásady úpravy... 49 7.2 Příslušnost a podjatost... 50 7.3 Základní pravidla řízení... 51 7.4 Účastníci řízení... 56 7.5 Správní řízení první stupeň... 60 7.6 Rozhodnutí... 64 7.7 Usnesení;... 68 Stránka 3 z 94

7.8 Náklady řízení... 68 7.9 Ochrana před nečinností... 69 7.10 Správní řízení - druhý stupeň... 70 7.11 Přezkumné řízení... 71 7.12 Obnova řízení... 71 7.13 Exekuce... 72 7.14 Zvláštní režimy správního řízení... 72 7.15 Vyjádření, sdělení, osvědčení... 74 7.16 Veřejnoprávní smlouvy... 75 7.17 Opatření obecné povahy... 75 7.18 Stížnosti... 77 8 Vyvlastnění a omezení vlastnického práva... 78 8.1 Vyvlastňovací zákon základy právní úpravy... 78 8.2 Podmínky vyvlastnění, práva třetích osob a náhrady... 78 8.3 Vyvlastňovací řízení... 80 8.4 Zákon o urychlení výstavby... 86 9 Novelizace Stavebního zákona a Vyvlastňovacího zákona v roce 2012... 89 9.1 Novela Stavebního zákona... 89 9.2 Novela Vyvlastňovacího zákona... 91 Stránka 4 z 94

1 Úvod 1.1 Cíle seminářů Cílem předmětných seminářů je seznámit strukturovaně jejich účastníky se základními součástmi veřejného stavební práva, které jsou založeny na právních předpisech týkajících se územního plánování a stavebního řízení, správního řádu, vyvlastnění a urychlení výstavby dopravní, energetické a vodní infrastruktury. S ohledem na omezený čas dostupný pro oba semináře však nebude možné se zabývat dalšími otázkami, které jsou také standardně součástí veřejného stavebního práva, zejména procesem posuzování vlivů staveb a činností v území na životní prostředí, ochrany přírody a krajiny či veřejnoprávní úpravou vybraných činností ve výstavbě. Oblast Koncesního zákona byla řešena samostatně v rámci semináře věnovaném partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vzhledem ke stávajícímu legislativnímu procesu v Poslanecké sněmovně budou také představeny dvě velké legislativní novely veřejného stavebního práva, konkrétně Novela Stavebního zákona a Novela Vyvlastňovacího zákona. Tyto dvě novely budou představovat, pokud budou Parlamentem ČR schváleny, největší změny těchto právních předpisů od jejich přijetí v roce 2006 1. S ohledem na skutečnost, že legislativní proces těchto dvou novel není ukončen, budou navrhované změny probírány na seminářích mimo vlastní prezentace. 1.2 Klíčová slova Ve vztahu ke Stavebnímu zákonu: změna v území, zastavěné území, nezastavěné území, územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady, plocha, plocha nadmístního a plocha republikového významu, zastavitelná plocha, koridor, stavební pozemek, zastavený stavební pozemek, nezastavitelný pozemek, veřejná infrastruktura (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení, veřejné prostranství), veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření, pořizovatel, stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor, obecné požadavky na výstavbu, stavba, změna dokončené stavby, změna stavby před jejím dokončením, terénní úprava, staveniště, údržba stavby. Ve vztahu ke Správnímu řádu: správní řízení, příslušnost a podjatost, účastníci řízení, rozhodnutí, usnesení, náklady řízení, ochrana před nečinností, přezkumné řízení, obnova řízení, exekuce, vyjádření, sdělení, osvědčení, veřejnoprávní smlouva, opatření obecné povahy, stížnosti. Ve vztahu k Vyvlastňovacímu zákonu: veřejný zájem, vyvlastnění, nucené omezení vlastnického práva, účely vyvlastnění, věcná práva k věcem cizím, náhrady při vyvlastnění, vyvlastňovací řízení, vyvlastňovaný, vyvlastnitel, zástavní věřitel, podzástavní věřitel. 1.3 Použitá terminologie Potřebné pojmy jsou vysvětleny v textu. 1.4 Seznam zkratek a definic 1 Součástí Novely Vyvlastňovacího zákona je také novela Zákona o urychlení výstavby z roku 2009. Stránka 5 z 94

Níže uvedené zkratky a definice budou mít následující význam: Autorský zákon BOZP ČR Koncesní zákon nebo KZ Listina základní práv a svobod nebo LZPS MF MMR MO Novela Stavebního zákona zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů bezpečnost a ochrana zdraví při práci Česká republika zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Ministerstvo financí (státní orgán České republiky) Ministerstvo pro místní rozvoj (státní orgán České republiky) Ministerstvo obrany (státní orgán České republiky) vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony sněmovní tisk 573 Novela Vyvlastňovacího vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb. sněmovní tisk č. 574 Občanský soudní řád nebo OSŘ zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu, ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník nebo zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších OZ předpisů Obchodní zákoník ObchZ Správní řád nebo SŘ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Stavební zákon nebo SZ zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ÚOHS sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, ve znění pozdějších podepsaných protokolů Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Stránka 6 z 94

Ústava ČR Vyvlastňovací zákon nebo VZ ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů Zákon o hlavním městě zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších Praze předpisů Zákon o krajích Zákon o obcích Zákon o ochraně přírody a krajiny Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon o technických zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů Zákon o urychlení výstavby nebo ZUV zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů Stránka 7 z 94

2 ZÁKLADY VEŘEJNÉHO STAVEBNÍHO PRÁVA A STA- VEBNÍHO ZÁKONA 2.1 Přehled právních předpisů 2.1.1 Stavební právo veřejné versus soukromé Právní předpisy mohou upravovat jak vztahy osob, které vůči sobě vystupují jako rovný s rovným (např. vztahy mezi stavebníkem a stavebním podnikatelem při uzavírání smlouvy o dílo na provedení určité stavby), tak i vztahy, ve kterých orgán veřejné moci vystupuje v nadřazeném postavení vůči účastníkovi nebo účastníkům a za podmínek a v mezích daných příslušným právním předpisem rozhoduje o jejich právech a povinnostech či o určitém právním stavu. Zatímco první kategorie vztahů spadá do oblasti práva soukromého, druhá kategorie vztahů spadá do oblasti práva veřejného. Toto rozlišování je důležité, neboť v případě práva soukromého může každý činit, co není zákonem zakázáno 2, zatímco ve sféře veřejného práva platí, že veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon 3. Stavební právo zahrnuje, jak normy práva veřejného, tak i soukromého. Mezi nejdůležitější předpisy stavebního práva soukromého patří: - Občanský zákoník a Obchodní zákoník, - Autorský zákon a další zákony o právech duševního vlastnictví. Mezi nejdůležitější předpisy stavebního práva veřejného řadíme: - Stavební zákon, - Vyvlastňovací zákon, - Zákon o urychlení výstavby, - Správní řád, - Zákon o veřejných zakázkách a Koncesní zákon, - zákony o stavebních profesích 4, - Zákon o posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), - Zákon o ochraně přírody a krajiny (NATURA 2000), - Zákon o technických požadavcích na výrobky. 2.1.2 Stavební zákon a prováděcí právní předpisy Stavební zákon je nejvýznamnějším předpisem veřejného stavebního práva. Nabyl účinnosti dne 1. ledna 2007 a nahradil do té doby platný a účinný zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2 3 4 Viz 2 odst. 4 Ústavy ČR: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá a čl. 4 odst. 1 LZPS: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Viz 2 odst. 3 Ústavy ČR. Zejména zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Stránka 8 z 94

Ke Stavebnímu zákonu a k jeho provedení bylo vydáno poměrně velké množství vyhlášek, souvisejících předpisů či sdělení, zejména: - vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, - vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně-analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, - vyhláška č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, - vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, - vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, - vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, - vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, - sdělení č. 544/2006 kterým se uveřejňuje podle 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. listopadu 2006. 2.2 Stavební zákon základní představení 2.2.1 Základy pojetí a struktura Stavebního zákona Pojetí českého Stavebního zákona je již tradičně založeno na spojení pravidel pro provádění staveb (stavební řád) a pravidel upravujících využití území pro stavební účely. Stávající Stavební zákon obsahuje i vymezení účelů vyvlastnění a omezení vlastnického práva, které však jsou upraveny specificky i v jiných právních předpisech 5 ; vlastní úprava vyvlastnění je však upravena mimo Stavební zákon, a to ve Vyvlastňovacím zákoně a ve vztahu k dopravní, energetické a vodní infrastruktuře také v Zákoně o urychlení výstavby. V neposlední řadě Stavební zákon obsahuje základní regulaci projektové činnosti ve výstavbě a provádění staveb, jakož i základní vymezení obecných požadavků na výstavbu, které jsou dále podrobně obsaženy ve zvláštním zákoně 6 a na něj navazujících předpisech. Hlavním rysem právní úpravy ve Stavebním zákoně je vyvažování veřejných a soukromých zájmů při využití a stavební činnosti v území. Pro tyto účely jsou ve Stavebním zákoně určeny jak na jedné straně možnosti pro prosazování legitimních soukromých zájmů (např. využití soukromých pozemků a jejich zhodnocení), tak i jejich veřejnoprávní omezení (např. vyvlastnění a omezení vlastnického práva, bezpečnostní požadavky, energetické požadavky atd.). 5 6 Více, viz oddíl 6.1.2 níže. Zákon o technických požadavcích na výrobky. Stránka 9 z 94

Struktura správních úřadů, která svými rozhodnutími následně Stavební zákon uplatňují v praxi pak přirozeně navazuje na členění státu na územně samosprávné celky dané Zákonem o obcích, Zákonem o krajích a Zákonem o hlavním městě Praze. Stavební zákon se člení na těchto sedm částí: - Část první Úvodní ustanovení ( 1 až 3 SZ), - Část druhá Výkon veřejné správy ( 4 až 17 SZ), - Část třetí Územní plánování ( 18 až 102 SZ), - Část čtvrtá Stavební řád ( 103 až 157 SZ), - Část pátá Společná ustanovení ( 158 až 184 SZ), - Část šestá Přechodná a závěrečná ustanovení ( 185 až 197 SZ), - Část sedmá Účinnost ( 198 SZ). 2.2.3 Územní plánování základní vymezení Právní úprava územního plánování má obecně dvě funkce. Na jedné straně má obsahovat pravidla postupů (procesní normy) pro rozhodování o využití území, na druhé straně má stanovit obsahové náležitosti na výsledky takových postupů, tj. výstupy ve formě dokumentů územního plánování. Oblast územního plánování zahrnuje ve Stavebním zákoně právní úpravu těchto dílčích témat: - cíle a úkoly územního plánování, - soustava orgánů územního plánování, - nástroje územního plánování, - vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, - rozhodování v území, - možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, - podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, - evidence územně plánovací činnosti a - kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. 2.2.4 Stavební řád základní vymezení Oblast stavebního řádu obsahuje ve Stavebním zákoně právní úpravu těchto záležitostí: - povolování staveb a jejich změn, - povolování terénních úprav a zařízení, - užívání a odstraňování staveb, - dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, - postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, Stránka 10 z 94

- soustavu stavebních úřadů, - povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. 2.2.5 Právní úprava navazující a související se Stavebním zákonem Stavební zákon mimo oblast územního plánování a stavebního řádu upravuje také celou řadu na tyto oblasti navazujících souvisejících dílčích tématik. Jedná se zejména o: - podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, - obecné požadavky na výstavbu, - účely vyvlastnění, - vstupy na pozemky a do staveb a - ochranu veřejných zájmů. 2.2.6 Základní pojmy Stavebního zákona Pro správné pochopení obsahu norem obsažených ve Stavebním zákoně je nutné dobře znát jeho terminologii a pojmosloví. Pro lepší orientaci jsou níže uvedeny skupiny pojmů i pod nimi podřazené konkrétní pojmy s odkazem na relevantní ustanovení Stavebního zákona: - území: o změna v území ( 2 odst. 1, písm. a) SZ), o zastavěné území ( 2 odst. 1, písm. d) SZ), o nezastavěné území ( 2 odst. 1, písm. f) SZ) o územně plánovací dokumentace ( 2 odst. 1, písm. n) SZ); - plochy a koridory: o plocha ( 2 odst. 1, písm. g) SZ), o plocha nadmístního a plocha republikového významu ( 2 odst. 1, písm. h) SZ), o zastavitelná plocha ( 2 odst. 1, písm. j) SZ), o koridor ( 2 odst. 1, písm. i) SZ); - pozemky: o stavební pozemek ( 2 odst. 1, písm. b) SZ), o zastavený stavební pozemek ( 2 odst. 1, písm. c) SZ), o nezastavitelný pozemek ( 2 odst. 1, písm. e) SZ); - veřejný zájem a stavby: o veřejná infrastruktura: dopravní infrastruktura ( 2 odst. 1, písm. k), bod 1 SZ), technická infrastruktura ( 2 odst. 1, písm. k), bod 2 SZ), občanské vybavení ( 2 odst. 1, písm. k), bod 3 SZ), veřejné prostranství ( 2 odst. 1, písm. k), bod 4 SZ), o veřejně prospěšná stavba ( 2 odst. 1, písm. l) SZ), o veřejně prospěšné opatření ( 2 odst. 1, písm. m) SZ); Stránka 11 z 94

- osoby a orgány: o pořizovatel ( 2 odst. 2, písm. a) SZ), o stavební podnikatel ( 2 odst. 2, písm. b) SZ), o stavebník ( 2 odst. 2, písm. c) SZ), o stavební dozor ( 2 odst. 2, písm. d) SZ); - obecné názvosloví: o obecné požadavky na výstavbu ( 2 odst. 2, písm. e) SZ), o stavba ( 2 odst. 3 a 4 SZ), o změna dokončené stavby ( 2 odst. 5 SZ), o změna stavby před jejím dokončením ( 2 odst. 6 SZ), o terénní úprava ( 3 odst. 1 SZ), o zařízení ( 3 odst. 2 SZ), o staveniště ( 3 odst. 3 SZ), o údržba stavby ( 3 odst. 4 SZ). Některé další pojmy Stavebního zákona jsou dále vymezeny přímo v textu tohoto zákona. 2.2.7 Zásady postupu orgánů dle Stavebního zákona Případy, které mají být řešeny prostřednictvím Stavebního zákona, jsou často velmi různorodé a co do konkrétních skutečností velmi specifické. Není tedy někdy možné, účelné ani hospodárné, aby zákon předepisoval kasuisticky například podrobnosti různých procesů, které mají společný základ. V takovém případě je legislativně technicky vhodné stanovit základní postup a současně zásady, které se na společný základ uplatní a nechat správnímu orgánu prostor pro správní uvážení o jejich správném použití. Mezi základní zásady Stavebního zákona patří: - zásady dle Správního řádu 7, - zásada využití přednostního zjednodušeného postupu (nesmí však být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených staveb), tj. jeden rámec rozhodování: o jedno rozhodnutí, pokud je to možné, o současné řešení stavby hlavní se stavbami vedlejšími, o souhrnné řešení pro soubor staveb, o uzavření veřejnoprávní smlouvy, umožňuje-li to Stavební zákon; - zásada vzájemné součinnosti s orgány chránícími veřejné zájmy (tzv. dotčené orgány, viz 4 SZ), která se projevuje mimi jiné těmito postupy: o vydávání závazných stanovisek pro rozhodnutí podle Stavebního zákona místo samostatných rozhodnutí, 7 Více, viz oddíl 7.1.2 níže. Stránka 12 z 94

o vydávání stanovisek jako závazného podkladu pro postupy podle Stavebního zákona místo samostatných rozhodnutí, o vázanost orgánu předchozím nebo závazným stanoviskem, o omezený rozsah uplatňování navazujících stanovisek a navazujících závazných stanovisek, o omezený rozsah aplikace závazných stanovisek ve stavebním řádu, o možnost kontroly výrokové části rozhodnutí nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle Stavebního zákona, o vydávání koordinovaných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek, o v případě protichůdných stanovisek a protichůdných závazných stanovisek je při řešení postupováno podle Správního řádu. 2.2.8 Územní plánování působnost Jak bylo uvedeno výše, obsahuje Stavební zákon jak právní úpravu využití území, tak i regulaci stavební činnosti v území. Pro obě tyto části právní úpravy jsou k řešení povolány jiné správní orgány. V územním plánování vykonávají věcnou působnost tyto orgány či instituce: (1) orgány obcí (vykonávána jako přenesená působnost, není-li stanoveno, že ve věci rozhoduje zastupitelstvo), (2) orgány krajů (vykonávána jako přenesená působnost, není-li stanoveno, že ve věci rozhoduje zastupitelstvo), (3) Ministerstvo pro místní rozvoj, (4) Ministerstvo obrany. Přitom platí, že je zejména povinností obcí a krajů, aby dbaly na aktuálnost existující územně plánovací dokumentace. Tato povinnost je dána v ustanovení 5 odst. 6 SZ: Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace. Ad 1 Působnost orgánů obcí Působnost orgánů obcí je vykonávána prostřednictvím: - obecních úřadů obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti, které mají v kompetenci tyto činnosti či funkce: o územní plán a regulační plán pro území obce, o územně plánovací podklady, o územní plán, regulační plán a územní studie na žádost obce ve správním obvodu, o vymezení zastavěného území na žádost obce ve správním obvodu, o dotčený orgán v územním řízení (uplatňování záměrů územního plánování) pokud nevydává územní rozhodnutí, Stránka 13 z 94

o dotčený orgán, rozhoduje-li se o změnách v území, o příprava návrhu na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti, o zpravidla pořizování územní studie ( 6 odst. 3 SZ), o další činnost stanovená těmto úřadům dle Stavebního zákona; - stavebních úřadů, které mají kompetenci tyto činnosti či funkce: o územní rozhodnutí (s výjimkami), o územní souhlas, o poskytování informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, o další činnost stanovená těmto úřadům dle Stavebního zákona; - zastupitelstev obcí (samostatná působnost), které mají v kompetenci tyto činnosti či funkce: o rozhodování o pořízení územního plánu a regulačního plánu (jako samostatná působnost), o schvalování zadání, případně pokyny pro návrh územního plánu (jako samostatná působnost), o vydávání územního plánu (jako samostatná působnost), o vydávání regulačního plánu, o projednávání zprávy o uplatňování územního plánu (jako samostatná působnost), o další činnost stanovená zastupitelstvům obce dle Stavebního zákona; - rad obcí (samostatná působnost), v jejichž kompetenci jsou tyto činnosti či funkce: o vydávání vymezení zastavěného území, o schvalování žádosti obce o pořízení územního plánu, regulačního plánu nebo územní studie anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti ( 24 odst. 1 SZ), o vydávání územního opatření o asanaci a územního opatření o stavební uzávěře, o uplatňování v samostatné působnosti námitek k zásadám územního rozvoje a připomínek k územnímu plánu sousední obce, o další činnost stanovená radám obce tam, kde jsou zřízeny, dle Stavebního zákona. Ad 2 Působnost orgánů krajů Působnost orgánů krajů je vykonávána prostřednictvím: - krajských úřadů (přenesená působnost), v jejichž kompetenci jsou tyto činnosti či funkce: o pořizování zásad územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulačních plánů pro plochy a koridory nadmístního významu, o pořizování územně plánovacích podkladů; o jsou dotčenými orgány v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, Stránka 14 z 94

o jsou dotčenými orgány v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, o vydávání územních rozhodnutí v zákonem stanovených případech, o určování stavebního úřadu příslušného k územnímu řízení v zákonem stanovených případech, o vkládání dat do evidence územně plánovací činnosti ve správních obvodech o další činnost stanovená krajským úřadům dle Stavebního zákona. - zastupitelstev krajů: o vydávání v samostatné působnosti zásad územního rozvoje, o schvalování v samostatné působnosti zadání, případně pokynů pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje, o schvalování v samostatné působnosti zpráv o uplatňování zásad územního rozvoje, o vydávání regulačního plánu v zákonem stanovených případech, o další činnost stanovená zastupitelstvům krajů dle Stavebního zákona. - rad kraje: o uplatňování v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje, o vydávání v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře. Ad 3 Působnost MMR MMR je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, přičemž do jeho kompetence spadá: - vykonávání státního dozoru ve věcech územního plánování, - pořizování politiky územního rozvoje a k tomu potřebných územně plánovacích podkladů, - vedení evidence územně plánovací činnosti, - vykonávání další činnosti podle Stavebního zákona. Ad 4 Působnost MO MO je orgánem územního plánování pouze pro území vojenských újezdů a v jejich obvodu má kompetenci: - vydávat územní plán a regulační plán, - projednávat územně analytické podklady a územní studie, - podávat návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti, - vykonávat další působnost újezdního úřadu pro území vojenského újezdu. 2.2.9 Stavební řád působnost Ve stavebním řízení vykonávají věcnou působnost tyto orgány či instituce: (1) obecné stavební úřady, (2) speciální stavební úřady, Stránka 15 z 94

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj, (4) vojenské a jiné stavební úřady. Ad 1 Působnost obecných stavebních úřadů Obecnými stavebního úřady, tj. stavebními úřady vykonávající svoji působnost ve věcech stavebního řádu, pokud Stavební zákon nestanoví jinak, jsou 8 : - MMR, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, - krajský úřad, - Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem, - magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem, - magistrát statutárního města, - pověřený obecní úřad, - městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006. Ad 2 Působnost obecných stavebních úřadů Speciální stavební úřady vykonávají věcnou působnost stavebního úřadu (tj. místo obecných stavebních úřadů), s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, a to u: - staveb leteckých - staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, - staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací - vodních děl. Pro jejich koordinaci s činností obecného stavebního úřadu platí základní pravidlo uvedené v ustanovení 15 odst. 2 S7: Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Ad 3 Působnost MMR MMR je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu. Do jeho působnosti spadá: - vykonávání státního dozoru ve věcech stavebního řádu, - sledování a analyzování závažných nebo opakujících se vad ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhování opatření k zabránění jejich opakování, - sledování účinnosti technických předpisů pro stavby a stavební rozvoj, 8 Tuto činnost vykonávají orgány územních samosprávných celků v přenesené působnosti. Stránka 16 z 94

- navrhování úprav požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podávání podnětů k úpravě Českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením, - koordinace vzájemné součinnosti obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle Stavebního zákona, - vykonávání dozoru nad činností autorizovaných inspektorů. MMR má taktéž věcnou působnost v následujících věcech, přičemž těmito činnostmi může pověřit i příslušné organizační složky státu: - může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů, - může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb. MMR taktéž zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k vyhodnocování příčin havárií staveb Ad 4 Působnost vojenských a jiných stavebních úřadů Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady. Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle Stavebního zákona dále tyto jiné stavební úřady: - Ministerstvo obrany, - Ministerstvo vnitra, - Ministerstvo spravedlnosti, - Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2.2.10 Vyhrazená pravomoc Z výše uvedených přehledů věcné působnosti ve věci územního plánování a stavebního řádu existují tyto výjimky: - nadřízený stavební úřad může u stavebního úřadu 1. stupně věc atrahovat, tj. rozhodovat místo jinak věcně příslušného stavebního úřadu: o u technicky zvlášť obtížné nebo neobvyklé stavby, o jde-li o opatření s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu v jejich okolí, o při výkonu věcí upravených v části čtvrté hlavě I dílu 1 SZ a pravomoc podle 120, 122, 123, 124 a 126 SZ; - atrahace vydání územního rozhodnutí u úřadu 1. stupně v případě záměru posuzovaného dle EIA ve věcech dle části čtvrté hlavě I dílu 1 SZ a při výkon pravomocí podle 120, 122, 123, 124 a 126 SZ. Zvláštní vyhrazenou pravomoc má dále MMR, a to v přeshraničních věcech vztahujících se k hranicím krajů, u stavby s mimořádně negativními vlivy na životní prostředí, případně s vlivy na sousední státy. Stránka 17 z 94

V případě kolize věcné působnosti několika stavebních úřadů platí následující pravidla obsažená ve Stavebním zákoně: - 13 odst. 5 SZ: Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit. - 15 odst. 3 SZ: V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce 1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. - 16 odst. 4 SZ: V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce 2, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká. Stránka 18 z 94

3 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ 3.1 Cíle územního plánování Právní úprava ve Stavebním zákoně je založena na všestranném posouzení záměrů na využití území. Za tím účelem samotný Stavební zákon formuluje cíle územního plánování, které by orgány s působností na úseku územního plánování měly ve svých postupech a rozhodnutích respektovat. Tyto cíle jsou vyjmenovány v ustanovení 18 SZ a pro jejich význam v procesu územního plánování jsou dále citovány: - Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ( 18 odst. 1 SZ); - Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. ( 18 odst. 2 SZ); - Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. ( 18 odst. 3 SZ); - Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. ( 18 odst. 4 SZ); - V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. ( 18 odst. 5 SZ); - Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. ( 18 odst. 6 SZ). Výjimku z výše uvedených cílů, které svým způsobem vyjadřují zásady územního plánování, jsou výjimečně dány na základě schválení zastupitelstvem obce, a to v rozsahu, v jakém toto schválení předvídá ustanovení 188a SZ. Tato výjimka je však dočasná a byla do Stavebního zákona doplněna novelou Stavebního zákona na základě zákona č. 191/2008 Stránka 19 z 94

Sb. účinného od 3. 6. 2008 9. Podle tohoto ustanovení lze na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2015, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v 18 odst. 5 také: - stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. 12. 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury; - stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti; - stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem, - stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m 2 ; - stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m 2. 3.2 Obecné instituty územního plánování Správní řád je obecným právním předpisem, který se uplatní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Toto platí i pro vztah Správního řádu a Stavebního zákona. Stavební zákon však obsahuje v mnoha ohledech odlišnou či podrobnější právní úpravu na úseku územního plánování oproti Správnímu řádu, a to zejména v těchto ohledech: - zveřejňování písemností ( 20 SZ) včetně výkresů, schémat a jiných zobrazení - jsou: o doručovány veřejnou vyhláškou (v zákonem stanovených případech), o vyvěšeny na úřední desky (rozhodující je nejpozdější uveřejnění) s tím, že zvláštní režim platí pro rozsáhlejší dokumenty, o zveřejňovány i jiným způsobem v místě obvyklém; - územně plánovací informace (21 SZ) je: o přístupná na základě žádosti (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů), o platná 1 rok od vydání, respektive do podání informace o její aktualizaci; - veřejné projednání ( 22 SZ): o nařizuje pořizovatel, o může být i více veřejných projednání (rozhodující pro běh lhůt je datum konání posledního projednání), o pořizuje se z něj písemný záznam o jeho průběhu 9 Motivací zařazení ustanovení 188a SZ bylo respektovat situaci, kdy sídelní struktura v ČR čítající více než 6200 obcí vedla k tomu, že velká část obcí nebyla schopná požadavkům nového Stavebního zákona dostát. Stránka 20 z 94

o platí pro něj režim písemného podávání stanovisek, námitek a připomínek, o pořizovatel je povinen zajistit součinnost projektanta pro výklad územně plánovací dokumentace při veřejném projednání; - zástupce veřejnosti (23 SZ): o slouží k zastoupení veřejnosti při návrhu nebo konceptu územně plánovací dokumentace, o je podmíněn zmocněním 1/10 občanů obce (obec méně než 2000 obyvatel) nebo 200 občany s věcně shodným stanoviskem, nebo 500 občany kraje nebo 1/10 občanů, kterékoli obce na území kraje (obec méně než 2000 obyvatel) nebo 200 občany s věcně shodným stanoviskem. Stavební zákon také obsahuje kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost na úrovni správních orgánů, a to v ustanovení 24 SZ. Podle tohoto ustanovení musí mít úředník osvědčení zvláštní odborné způsobilosti a navíc i vzdělání a praxi podle Stavebního zákona, kterou splňuje: - autorizovaný architekt s autorizací pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru, - fyzická osoba: o vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě ("odpovídající praxe"), nebo o vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. 3.3 Nástroje územního plánování 3.3.1 Základní přehled Mezi nástroje územního plánování dle Stavebního zákona patří: - územně plánovací podklady, které tvoří: o územně analytické podklady ( 26 až 29 SZ), o územní studie ( 30 SZ); - politika územního rozvoje ( 31 až 35 SZ) 10 ; - územně plánovací dokumentace, kterou tvoří: o zásady územního rozvoje ( 36-42 SZ), o územní plán ( 43 až 60 SZ), o regulační plán ( 61 až 75 SZ), - územní rozhodnutí ( 76 až 83 SZ) 11 ; 10 11 Aktuální verze je dána usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Územní rozhodnutí je vydáváno v rámci územního řízení ( 84 až 96 SZ) jako individuální správní akt. Stránka 21 z 94

- územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území ( 97 až 100 SZ); - předkupní právo a náhrady za změnu území ( 101 a 102 SZ). 3.3.2 Územně analytické podklady Územně analytické podklady obsahují ( 26 odst. 1 SZ) zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Stavební zákon obsahuje také pravidla pro pořizování ( 27 SZ), aktualizaci ( 28 SZ) i způsobu projednání ( 29 SZ) územně analytických podkladů. Podrobnosti k obsahu a pořizování územně analytických podkladů jsou obsaženy ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 3.3.3 Územní studie Územní studie ( 30 odst. 1 SZ) navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územní studie se povinně zpracovává, pokud je to uloženo územně plánovací dokumentací. Může být zpracována z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie je pořizovatel povinen určit její obsah, rozsah, cíle a účel. V případě schválení územní studie je pak její pořizovatel povinen zpracovat návrh na vložení dat zjištěných územní studií do evidence územně plánovací činnosti. 3.3.4 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje jsou dokumentem územního plánování na krajské úrovni, který v nadmístních souvislostech území kraje ( 36 odst. 3 SZ) zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určuje strategii pro jejich naplňování a koordinuje územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje: - stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, - vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu, - stanovují požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, - stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou dále vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by Stránka 22 z 94

znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 12. Zásady územního rozvoje mohou také stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení, ale jen v dohodě s dotčenými obcemi. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle Správního řádu 13. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Aktualizace zásad územního rozvoje má probíhat ve dvouletých cyklech. Pro přijímání zásad územního rozvoje platí obdobné postupy jako u územních plánů. Konkrétně proces jejich přijímání zahrnuje tyto kroky: (1) návrh, (2) posouzení návrhu ze strany MMR, (3) řízení, (4) přezkum a odůvodnění návrhu krajským úřadem, (5) vydání (zastupitelstvem kraje). Bližší podmínky a podrobnosti k obsahu, pořizování a aktualizaci zásad územního rozvoje jsou obsaženy v ustanovení 36 a násl. SZ a prováděcí vyhlášce MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 3.3.5 Územní plán Územní plán je dokumentem územního plánování na úrovni obcí a měst, který stanoví ( 43 odst. 1 SZ) základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání ), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Smyslem územního plánu je v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňovat a rozvíjet cíle úkoly územního plánování, a to v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje 14. Územní plán se vydává se pro území obce (včetně území hlavního města Prahy 15 ) nebo vojenského újezdu. Územní plán se taktéž vydává formou opatření obecné povahy podle Správního řádu. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování 12 13 14 15 Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. K institutu opatření obecné povahy, viz oddíl 7.17 níže. V územním plánu může být uložena povinnost prověření změn využití vybraných ploch a koridorů územní studií nebo regulačním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je však závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část hlavního města Prahy. Stránka 23 z 94

v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Právě tato vlastnost územního plánování z něho činí naprosto zásadní nástroj územního plánování v České republice. Tato důležitost je dále zvýšena podmínkou, že poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů (např. dotace) na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, a to - z vlastního podnětu, - na návrh orgánu veřejné správy, - na návrh občana obce, - na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Proces pořízení územního plánu se přitom rozpadá do těchto kroků: (1) návrh na pořízení ( 46 SZ), (2) zadání územního plánu ( 47 SZ), (3) koncept územního plánu a jeho projednání ( 48 SZ), (4) pokyny pro zpracování návrhu územního plánu ( 49 SZ), (5) návrh územního plánu ( 50 SZ), (6) řízení o územním plánu veřejné projednání a přezkum a odůvodnění návrhu územního plánu ( 52 a 53 SZ), (7) vydání územního plánu ( 54 SZ). Právní úprava územního plánu ve stavebního zákoně řeší i navazující a související otázky s pořízením územního plánu, zejména: - proces vyhodnocování územního plánu a jeho změny ( 55 SZ), - zvláštní proces úpravy územního plánu ( 188 SZ), - pravidla úhrady nákladů na pořízení územního plánu ( 45 SZ), - řešení průtahů při pořizování územního plánu ( 56 SZ), - spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu ( 57 SZ). - zastavěné území a jeho vymezení ( 58 až 60 SZ). Taktéž regulační plán se vydává formou opatření obecné povahy podle Správního řádu. Bližší podmínky a podrobnosti k obsahu, pořizování a aktualizaci územních plánů jsou obsaženy v ustanovení 43 a násl. SZ a prováděcí vyhlášce MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 3.3.6 Regulační plán Územní plán je dokumentem územního plánování na úrovni krajů či obcí a měst, který ( 61 odst. 1 SZ): Stránka 24 z 94

- v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí, - vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Závaznost regulačního plánu vydaného krajem však nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Bližší podmínky a podrobnosti k obsahu a pořizování regulačních plánů jsou obsaženy v ustanovení 61 a násl. SZ a prováděcí vyhlášce MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 3.3.7 Územní rozhodnutí a územní řízení Územní rozhodnutí ( 76 odst. 1 SZ) představuje závazný individuální správní akt, který, není-li možné ho nahradit územním souhlasem, případně nestanoví-li zákon jinak 16, představuje jediný titul pro umisťování stavby nebo zařízení, jejich změny, změny jejich vlivu na využití území či změny využití území a ochrany důležitých zájmů v území. Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení ( 84 odst. 1 SZ). Účastníci tohoto řízení jsou vymezeny v ustanovení 85 SZ. Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v 90 SZ a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb. Za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územní rozhodnutí nebo územního souhlasu známy. Územní rozhodnutí je na rozdíl od všech ostatních závazných nástrojů územního plánování popsaných v oddílech výše individuálním správním aktem, tj. nikoliv opatřením obecné povahy. Územní rozhodnutí může nabýt jednoho z těchto typů rozhodnutí ( 77 odst. 1 SZ): - o umístění stavby nebo zařízení, - o změně využití území, - o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, - o dělení nebo scelování pozemků, - o ochranném pásmu. Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu 16 Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí Stránka 25 z 94

Výjimku z běžného postupu vydávání územních rozhodnutí představuje ( 77 odst. 2 a 5 SZ): - spojení územního a stavebního řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán, - územní rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení uvedených v 104 odst. 2 písm. d) až m) SZ, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení, - uzavření veřejnoprávní smlouvu s žadatelem o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle 161 až 168 SŘ a se souhlasem dotčeného orgánu 17. Postup v územním řízení se skládá z těchto dílčích kroků ( 86 až 94 SZ) 18 : (1) žádost o vydání územního rozhodnutí, (2) zahájení územního řízení, (3) přerušení územního řízení, (4) stanoviska, námitky a připomínky, (5) posuzování záměru žadatele, (6) posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení (7) vydání územního rozhodnutí. Výjimky z běžného postupu územního řízení představují: - zjednodušené územní řízení ( 95 SZ) a - územní souhlas ( 96 SZ). Bližší podmínky a podrobnosti k obsahu územního rozhodnutí, respektive územního souhlasu, žádostí o ně, jakož i související procesní a věcné otázky jsou obsaženy v ustanovení 76 a násl. SZ a prováděcí vyhlášce MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů. 3.3.8 Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území Územní opatření o stavební uzávěře ( 97 odst. 1 SZ) je závazným dokumentem územního plánování vydávaným ve formě opatření obecné povahy, který omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. 17 18 Ustanovení 167 odst. 3 SŘ se nepoužije. Stavební zákona také dále upravuje podmínky a proces pro změna a zrušení územního rozhodnutí, včetně ukončení doby platnosti územního rozhodnutí. Stránka 26 z 94