ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR S KOMODITOU JABLKA FOREIGN TRADE OF THE CZECH REPUBLIC WITH APPLES Dagmar Kudová Anotace: Příspěvek se zabývá vývojem zahraničního obchodu ČR s jablky, hodnotí vývoj spotřeby ovoce mírného pásma a jablek, která od roku 199 mírně stoupá. K predikci vývoje zahraničního obchodu je využita statistická metoda prognózování. Podle této statistické metody by neměl dovoz jablek do ČR během tří následujících let stoupat a vývoz jablek má klesající tendenci. Příspěvek je součástí řešení VZ PEF MZLU v Brně (č.msm 621564894). Klíčová slova: Spotřeba, dovoz, vývoz, ovoce mírného pásma, jablka, lineární trendová přímka Abstract: The paper deals with the development of the foreign trade of the Czech Republic with apples, and it evaluates the development of consumption of apples and fruits of the temperate zone, which is slightly growing from 199. Prediction of the development of foreign trade is based on the statistical method of future development prognosis. Based on this method, the imports of apples to the Czech Republic should not grow, and the exports have a declining tendency. The paper is a part of solution of the research plan of FBE MUAF in Brno (No. MSM 621564894). Key words: Consumption, imports, exports, fruits of the temperate zone, apples, linear trend line ÚVOD Pěstování ovoce je nedílnou součástí rostlinné výroby jako významného odvětví zemědělství v ČR. Hlavním úkolem odvětví výroby ovoce je vypěstovat, uchovat a dodat ovoce v dostatečném množství a kvalitě tak, aby byly uspokojeny požadavky zákazníků. Ovocnářství je také obnovitelným zdrojem bohatství, pomáhá udržitelnému rozvoji venkova, podpoře turistického ruchu a spolupodílí se na tvorbě krajiny. Příspěvek je součástí řešení VZ PEF MZLU v Brně (č.msm 621564894) a projektu FRVŠ 26 (FR1641/112/112). Bariérami vstupu, konkurenčním prostředím a atraktivitou odvětví produkce jablek se zabývala Kudová (24, 25). CÍL A METODY Cílem příspěvku je zhodnotit vývoj zahraničního obchodu s jablky a předpovědět další vývoj pomocí statistické metody prognózování. Jako všechny i tato statistická metoda využívá pro předpověď budoucího stavu současných i minulých hodnot a jejím nástrojem jsou matematické výpočty. Časovou řadou nazýváme řadu pozorovaných hodnot statistického znaku seřazenou zpravidla v přirozeně souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. U ekonomických dat je možno se setkat s řadami denních, týdenních, měsíčních čtvrtletních nebo ročních údajů. Zkoumaný znak se označuje symbolem Y a jeho konkrétní hodnoty y 1, y2,..., y t,..., yn, kde index 447
t = 1,2,...,n označuje příslušný interval nebo okamžik zjišťování a n je délka časové řady. Rozdíl n t se nazývá věk pozorování. Vývoj těchto ukazatelů je pro větší přehlednost znázorňován pomocí různých druhů grafů. Z grafů také snadněji vyčteme budoucí vývoj daného ukazatele a snadněji v něm můžeme vidět jednotlivé složky časové řady [7]. Ke zjištění vstupních dat bylo využito komoditních zpráv MZe. VÝSLEDKY A DISKUZE Ovoce a zelenina se staly nedílnou součástí jídelníčku. Základní ukazatelem, který vyjadřuje poptávku po potravinách, je spotřeba v kilogramech za rok V souladu s trendem správné výživy by měl dospělý člověk zkonzumovat denně 4 6 g ovoce a zeleniny, což je 145 22 kg.osoba -1.rok -1. Údaje o spotřebě ovoce a zeleniny dokumentuje Tab. 1., kde jsou údaje uvedeny v časové řadě od roku 199 do roku 24, položky zahrnují i přepočtenou spotřebu ovocných a zeleninových výrobků na hodnotu čerstvého ovoce a zeleniny. Tab.1: Spotřeba ovoce a zeleniny v ČR v hodnotě čerstvého v kg.osoba -1.rok -1 Ukazatel 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Ovoce 59,7 64,4 69,5 72,7 71,5 72,1 73,5 71,5 72,5 75,6 75, 7,1 73,5 76,2 76,5 celkem Z toho: 44,8 45,6 47, 48,5 42,4 39,1 42,1 4,8 44,3 46,6 47,5 43,4 46,6 47, 47,2 - ovoce m.p. - jablka 14,5 24,3 24,3 27,5 2,5 17,8 19, 19,5 23, 23,5 25, 22, 24,7 23,8 -ovoce jižní 14,9 17,8 22,5 24,2 29,1 33, 31,4 3,7 28,2 29, 27,5 26,7 26,9 29,2 29,3 Zelenina 66,6 73,6 69,7 74,2 78,8 78, 79,5 81,1 82,2 85,3 82,9 82,1 78,7 8, celkem Celkem 126 138 139 147 15 15 153 153 155 161 158 152 152 156 ovoce a zelenina Zdroj: ČSÚ Poznámka: rok 24 odhad MZe od roku 1992 došlo ke změně metodiky šetření, proto nelze přesně srovnávat údaje o spotřebě jednotlivých druhů ovoce před uvedeným rokem a následnou časovou řadou. Z tabulky je patrno, že celková spotřeba ovoce v posledních letech vzrůstá (nárůst o 28,1 % při srovnání let 199 a 24). Na nárůstu celkové spotřeby ovoce se podílí především nárůst spotřeby jižního ovoce, který je téměř dvojnásobný. Tento nárůst byl způsoben dostupností jižního ovoce po roce 1989, z tabulky je však patrné, že od roku 1994 spotřeba jižního ovoce nenarůstá, pouze mírně kolísá. Mírně vzrostla od roku 199 i spotřeba ovoce mírného pásma a to o 5,4 %. V Grafu 1 jsou použity časové řady až od roku 1992 vzhledem ke změně metodiky šetření, která proběhla od roku 1992. 448
Graf.1: Vyjádření spotřeby zeleniny, ovoce, ovoce mírného pásma a jablek v ČR s proloženou lineární spojnicí trendu. kg/os./rok 1 8 6 4 2 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 zelenina ovoce ovoce m.p. jablka Lineární (zelenina) Lineární (ovoce) Lineární (ovoce m.p.) Lineární (jablka) Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Z Grafu 1 lze konstatovat, že dle proložené lineární rovnice trendu ve sledovaných letech spotřeba zeleniny a ovoce stále stoupá a spotřeba ovoce mírného pásma a jablek stoupá velmi mírně. V zemích EU spotřeba ovoce během posledních let kolísá, v roce 24 byla nejvyšší spotřeba v Řecku (17 kg.osoba -1.rok -1 ) a nejnižší v skandinávských zemích, a to 83 kg.osoba - 1.rok -1. Spotřeba ovoce v ČR je ještě o 8 % nižší. Roční spotřeba jablek, což je v ČR nejvíce konzumovaný ovocný druh, v roce 23 byla 23,8 kg.osoba -1.rok -1 a to je 5,6 % spotřeby ovoce mírného pásma. Domnívám se, že je to způsobeno jednak vysokou mírou samozásobitelství a jednak relativně nízkými spotřebitelskými cenami tohoto druhu ovoce (od roku 1995 do roku 24 kolísala v rozmezí od 2,75 do 26,2 Kč.kg -1 ). V Tab.2 je uveden přehled celkové nabídky a poptávky jablek, uvedených ČSÚ a ÚKZÚZ. Tab. 2: Bilance produkce a užití jablek v ČR v. v letech 1996/97 až 24/5 Ukazatel 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 23/4 24/5 Domácí produkce 251,4 291, 283,1 264,1 46, 221,2 316,8 243,4 28,8 Dovoz 5, 42,4 41,9 47,1 28,9 48,6 34,5 5, 48,5 Celková nabídka 31,4 333,4 325, 311,2 488,9 269,8 351,3 293,4 329,3 Prodej do obch. sítě 118,5 14, 167, 184, 195,2 168,6 163,8 167,9 137, včetně samozásobení Nerealiz. produkce 31,7 4,3 38, 5, 25, 8,2 2, 22, 25, Nákup ke zpracování 61,8 72,7 53, 67,9 137,5 57,9 84,2 64, 78,6 Vývoz 89,5 116,4 67, 54,3 131,2 37,1 83,3 39,5 88,7 Celková poptávka 31,4 333,4 325, 311,2 488,9 269,8 351,3 293,4 329,3 Zdroj: [5,6] Na celkové nabídce jablek se během sledovaných let podílel dovoz od 5,9 % (v roce 2/1) do 18, % (v roce 21/2). V Grafu 2 je proložena hodnotami dovozu jablek v jednotlivých letech lineární rovnice trendu, která ukazuje, že vývoj dovozu jablek do roku 27/8 by se neměl měnit a měl by se pohybovat stále ve velmi podobných hodnotách jako dosud. 449
Graf 2: Vývoj dovozu jablek do ČR 6 5 4 dovoz jab. Lineární (dovoz jab.) 3 2 1 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 23/4 24/5 25/6 26/7 27/8 Zdroj: Celní statistika Poznámka: od 1.5.24 údaje zahrnují i intraobchod v rámci EU Při srovnání produkce jablek v ČR a jejich dovozu je vidět (viz Graf 3) mírný pokles dovozu jablek v roce 2/1, kdy byla v ČR vysoce nadprůměrná úroda a to o 58,5 % vyšší než je průměr sledovaných let. I v ostatních letech je vidět mírné kolísání dovozu v závislosti na produkci v daném roce. Graf 3: Srovnání produkce jablek v ČR a dovozu do ČR v letech 1996/97 24/5 5 4 3 2 1 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 23/4 24/5 produkce jablek v ČR dovoz jablek Zdroj: [4,5,6] Nejvýznamnějším dovozcem konzumních jablek do ČR do roku 2/1 byla Itálie, na druhém místě bylo Polsko, pak Nizozemsko a od roku 21/2 je největším dovozcem Polsko, následuje Itálie a Belgie, nejvíce moštových jablek dovezených do ČR pocházelo ze Slovenska. Vývoz jablek z ČR během sledovaných let kolísá (viz Graf 4), nejvyšší byl v roce 2/1, kdy byla v ČR vysoce nadprůměrná úroda. Proložíme-li hodnotami grafu lineární rovnici trendu, tak zjistíme, že i v následujících letech by měl klesající trend pokračovat. 45
Graf 4: Vývoj vývozu jablek z ČR 14 12 1 8 6 4 2 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 23/4 24/5 25/6 26/7 27/8 vývoz jablek Lineární (vývoz jablek) Zdroj: Celní statistika Poznámka: od 1.5.24 údaje zahrnují i intraobchod v rámci EU Největší množství konzumních jablek se vyváží na Slovensko a do Belgie, moštová jablka se nejvíce vyváží do Německa a Rakouska. V roce 23/4 se výrazně snížil vývoz moštových jablek a to více než o 5 %, což se projevilo v poklesu finanční hodnoty vyvezeného ovoce a bylo způsobeno nižší produkcí jablek v ČR. V roce 24/5 opět vzrostl vývoz moštových jablek ( o téměř 43 tis t) a to opět v závislosti na vyšší sklizni jablek v ČR. Graf 5: Srovnání produkce jablek v ČR a vývozu z ČR v letech 1996/97 24/5 5 4 3 2 1 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 23/4 24/5 sklizeň jablek vývoz jablek Zdroj: [4,5,6] Srovnáme-li produkci jablek v ČR s vývozem, tak podle Grafu 5 je možno konstatovat, že výše vývozu v jednotlivých letech kopíruje výši sklizně. Podobný trend lze očekávat i v dalších letech. Celková bilance zahraničního obchodu s jablky je stále vysoce pasivní stejně jako celková bilance zahraničního obchodu s ovocem. Ta se od roku 1996 udržovala s malými ročními výkyvy přibližně na stejné úrovni, v roce 23 se proti předchozímu roku celková množstevní záporná bilance zvýšila o 18,4 %, v roce 24 vzrostl celkový deficit z hlediska hmotnostnímu oproti předešlému roku o 16,5 % a z finančního o 21,9 % [5,6]. 451
ZÁVĚR Celková spotřeba ovoce a zeleniny v ČR odpovídá trendu správné výživy až od roku 1993, kdy se celková spotřeba pohybovala v doporučeném rozmezí, spotřeba ovoce je ale v průměru nižší o téměř 9 % než spotřeba zeleniny. Spotřeba ovoce od roku 199 vzrostla do roku 24 o 28 %, na nárůstu se především podílí nárůst spotřeby jižního ovoce. Dovoz jablek do ČR kolísá v závislosti na produkci jablek v daném roce, pokud proložíme daty lineární rovnici trendu, tak by dovoz jablek neměl během několika následujících let stoupat. Srovnáme-li produkci jablek v ČR s vývozem, tak je možno konstatovat, že výše vývozu v jednotlivých letech kopíruje výši sklizně.v dalších letech by měl mít vývoz jablek z ČR klesající trend. Celková bilance zahraničního obchodu s ovocem a i jablky je pasivní, během sledovaných let zvyšuje celkový hmotnostní deficit. LITERATURA 1. MINAŘÍK,B. Popisná statistika II. část. 1.vydání Brno: MZLU,2. 17stran. ISBN 8-7157-427-9. 2. Kudová,D. Bariéry vstupu v odvětví produkce jablek v České republice. In Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIV. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 25, s. 421--426. ISBN 8-213-1372-2. 3. Kudová,D.,Chládková,H.: Konkurenční prostředí v odvětví produkce jablek v ČR. In Strategické řízení. 1. vyd. Praha: 25, s. 62--69. 4. Situační a výhledová zpráva Ovoce 1999, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1999, 73 s., 5. Situační a výhledová zpráva Ovoce 24, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 24, 57s., ISBN 8-784-319-5 6. Situační a výhledová zpráva Ovoce 25, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 25, 62 s., ISBN 8-784-435-3 KONTAKTNÍ ADRESA Ing.Dagmar Kudová, Ústav managementu, PEF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 Brno, kudova@mendelu.cz 452