Situační a výhledová zpráva VEPŘOVÉ MASO

Transkript

1 Situační a výhledová zpráva VEPŘOVÉ MASO ZÁŘÍ 2014

2 Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Ministerstvo zemědělství České republiky Agra Europe AMI, Vieh und Fleisch Český statistický úřad Česká národní banka EUROSTAT Generální ředitelství cel Meat and Livestock Commission Ministerstvo financí České republiky Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Rybářské sdružení České republiky Státní veterinární správa ČR Státní zemědělský intervenční fond, a.s. United States Department of Agricultural Slovenský štatistický úrad Ústav zemědělské ekonomiky a informací Odbor živočišných komodit Kolektiv autorů odboru živočišných komodit Ředitel odboru živočišných komodit: Ing. Jiří Hojer Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná Situační a výhledová zpráva Vepřové maso byla autory zpracována samostatně s použitím pramenů ve zprávě uvedených. Navazuje na Situační a výhledovou zprávu Vepřové maso, která byla vydána v měsíci říjnu Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny zájemce z řad chovatelů, studentů, pedagogů odborných škol a podnikatelských subjektů a dalších k dispozici také na internetu na adrese: Vydalo: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1 Internet: info@mze.cz ISBN , ISSN , MK ČR E Tisk a distribuce: Ústav zemědělské ekonomiky a informací,

3 Situační a výhledová zpráva Vepřové maso září 2014

4 2 Obsah Úvod 3 Souhrn 3 Vývoj komodity vepřové maso 4 Cenový vývoj vepřového masa 13 Zahraniční obchod 17 Tuky 21 Situace na zahraničních trzích vepřového masa 22 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů v chovu prasat 31 Zásahy státu 43 Legislativní předpisy 43 Některé předpisy upravující dovoz a vývoz zboží 43 Přehled dovozních cel EU komodita vepřové maso 43 Dovoz a vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby 45 Některé právní předpisy EU týkající se oblasti chovu prasat 46 Legislativa ČR předpisy vydané související s chovem prasat 48 Dotační politika v České republice 56 Dotační politika v chovu prasat v roce Využívání dotací v chovu prasat v roce Program rozvoje venkova ČR na období , stav na období Bilance schválení projektů 60 Opatření administrovaná prostřednictvím PGRLF, a.s. 61 Podpora zemědělského pojištění 63 Opatření v oblasti veterinární 64 Opatření administrovaná prostřednictvím SZIF 66 Poskytování subvencí v sektoru vepřové maso 67 Užití obilovin v živočišné výrobě 68 Zpracovatelský průmysl 73 Klasifikace jatečně upravených těl 77 Spotřeba masa, kvalita a bezpečnost potravin ve vztahu k vepřovému masu v České republice 78 V zahraničním obchodu jsou v této publikaci za dovoz a vývoz považovány i dodávky zboží v rámci intrakomunitárního obchodu ČR se zeměmi EU. Metodika vykazování statistických dat se mezi ČSÚ a MZe - SZIF liší. Proto jsou některá zveřejněná data odlišná. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na síti Internet, na adrese:

5 úvod a souhrn 3 ÚVOD Ministerstvo zemědělství vydává každoročně Situační a výhledovou zprávu Vepřové maso, jejímž cílem je informovat širokou odbornou veřejnost, zástupce příslušných vzdělávacích institucí a také studenty zemědělských, či ekonomických škol o aktuální situaci a změnách, které se uskutečnily v oblasti unijních a českých legislativních předpisů, dotační politiky, oblasti veterinární a v neposlední řadě o vývoji samotné produkce a spotřeby vepřového masa, vývoji početních stavů prasat v ČR a vývoji zemědělských, potravinářských a spotřebitelských cen. Publikace se dále poměrně podrobně zabývá oblastí zahraničního obchodu s živými prasaty a vepřovým masem. V jednotlivých kapitolách jsou také popsány např. výroba a užití obilovin v živočišné výrobě, které jsou s chovem monogastrických zvířat neodmyslitelně spjaty, nebo zpracovatelský průmysl, tedy detailnější popis využití vepřové suroviny v aktuálním období tohoto roku a v minulých letech. Tato zpráva je předkládána odborné veřejnosti, včetně studentů odborných škol, aby umožnila komplexnější úvahy o dané problematice. Situační zpráva je určena i laické veřejnosti, která sleduje problematiku chovu prasat a dožaduje se vyvážených informací týkajících se současného stavu zemědělství, s důrazem na chov prasat. Autoři děkují za zaslané podněty a připomínky k doplnění či rozšíření této Situační a výhledové zprávy. SOUHRN Celkový stav prasat v České republice k 1. dubnu 2014 dosáhl, podle Soupisu hospodářských zvířat k , kusů. Meziročně došlo k nárůstu celkových stavů prasat dokonce o 1,9 %. U prasnic se objevuje obdobný trend. Stav prasnic k 1. dubnu 2014 činil kusů, což představuje meziroční zvýšení o 0,6 %. Spotřeba vepřového masa v ČR v roce 2012, v posledním zjištěném údaji o spotřebě, dosáhla 41,3 kg/obyv./rok. V roce 2013 se průměrná měsíční cena zemědělských výrobců dle ČSÚ za jatečně upravená těla prasat pohybovala na stejné úrovni jako v roce 2012, tedy cca 37,7 Kč/kg. Cena se dostala na vyšší úroveň během prvních čtyř měsíců roku 2013, poté zaznamenala tříměsíční pokles s opětovným vzestupným trendem na konci roku Během prvních pěti měsíců roku 2014 cena pokračovala v příznivém vývoji zaznamenaném na konci roku 2013 a byla dokonce o téměř 5 Kč/kg vyšší ve srovnání se stejným obdobím roku V roce 2013 se narodilo 3 mil. ks selat, což je o 6,6 % více oproti roku Počet odchovaných selat na prasnici v roce 2012 činil 23,9 kusů a v roce 2013 to bylo dokonce již 25 kusů selat, toto souvisí s nárůstem počtu narozených selat na prasnici za rok (meziroční nárůst o 4,1%). Tento výsledek předznamenává, že se naši chovatelé již blíží výsledkům srovnatelným s chovatelsky nejvyspělejšími zeměmi. Dlouhodobě nízká konkurenceschopnost odvětví výroby vepřového masa se odráží především v pasivní bilanci zahraničního obchodu. Celkové saldo ve vepřovém mase včetně živých prasat vykázalo v roce 2013 po dlouhé době zlepšení, i když se stále výrazně podílí (více než 46 %) na celkovém pasivním saldu agrárního zahraničního obchodu. Ve finančním vyjádření dosáhlo celkové saldo v živých prasatech a vepřovém mase mil. Kč a v objemovém vyjádření 180,3 tis. t j. hm. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k mírnému zlepšení bilance o 14,6 tis. t j. hm. a o 428 mil. Kč. Objemové saldo zahraničního obchodu v živých prasatech se proti roku 2012 zlepšilo a vykázalo již kladnou hodnotu (6,8 tis. t ž. hm.), ale ve finančním vyjádření bylo dosud v červených číslech ( 43,4 mil. Kč). Záporná bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem se meziročně mírně zlepšila na 185,6 tis. t j. hm., ve finančním vyjádření však došlo vlivem nárůstu cen v Evropě k jejímu mírnému zhoršení na ,7 tis. Kč.

6 4 Ve výrobě krmných směsí v ČR dominují krmiva pro prasata. V roce 2013 se jejich produkce meziročně zvýšila o 9,4 %, tj. o 67,8 tis. t. Ministerstvu zemědělství se podařilo notifikovat nové ozdravovací dotační podprogramy, kterými od roku 2010 podpořilo chovy prasat výhradně z národních zdrojů ve výši několika set miliónů Kč ročně. V roce 2013 dosáhla tato podpora 360 mil. Kč. Vývoj komodity vepřové maso Statistické sledování potvrdilo pozitivní trend vzestupu celkových stavů prasat také v roce V roce 2013 došlo po cca třech desítkách let poklesu stavů prasat k zastavení tohoto nepříznivého trendu, přihlédneme-li k meziročnímu dubnovému srovnání let 2012 a Celkový stav prasat v České republice podle Soupisu hospodářských zvířat k 1. dubnu 2014 dosáhl kusů. Meziročně došlo k nárůstu celkových stavů prasat o 1,9 % (tj. o 30,4 tis. ks). U prasnic se objevuje obdobný trend. Stav prasnic k 1. dubnu 2014 činil kusů, což představuje meziroční zvýšení o 0,6 % (tj. o 606 ks). Stavy prasat podle hmotnosti a účelu chovu v České republice k v tisíci kusech Index 2014/2013 (v%) Prasata celkem ,9 Selata do 20 kg ž. hm ,9 Mladá prasata kg ž.hm ,8 Výkrm celkem: ,6 z toho: kg ž.hm , kg ž.hm ,8 110 a více kg ž.hm ,8 Chovná prasata celkem: ,4 z toho: kanci ,0 Prasnice celkem ,6 z toho zapuštěné prasnice ,4 Prasničky ,8 z toho zapuštěné prasničky ,5 Pramen: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat Nárůst stavů je v meziročním srovnání zřejmý téměř u všech kategorií prasat mimo kategorií předvýkrmu a výkrmu. To již svědčí o určité stabilizaci sektoru, která začala v roce 2011 patrně také v souvislosti se státní podporou ozdravování chovů v oblasti dotační politiky. Tato koncepce ozdravování pokračuje také v letošním roce a bude pokračovat i v období následujícím.

7 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 5 Vývoj stavů prasnic v ČR k 1. 4., a k (k od roku 2010) příslušného roku (v ks) / Vývoj celkových stavů prasat v ČR k 1. 4, a k (k od roku 2010) příslušného roku (v ks) / Pramen: ČSÚ Soupis hospodářských zvířat Výsledky chovu prasat V ČR byl v roce 2013 vývoj v komoditě vepřové maso ovlivněn především vývojem cen v EU, ale i podporami z národních zdrojů, které byly určeny na ozdravení chovů prasat. V ČR došlo po několika letech k oživení odvětví, což se projevilo především mírným růstem stavů prasat i prasnic, mírným zvýšením celkové výroby, omezením dovozů, nárůstem vývozů a mírným zlepšením salda zahraničního obchodu. Obdobně jako v celé EU 28 došlo také v ČR ke zvýšení CZV jatečných prasat a vepřového masa. To však bylo provázeno mírným poklesem spotřeby vepřového masa. Rentabilita výkrmu prasat se meziročně zhoršila. V roce 2013 mohli chovatelé prasat, obdobně jako v předchozích letech, čerpat podpory z národních zdrojů (např. udržování a zlepšování genetického fondu, kontrola užitkovosti, speciální poradenství, nákazový fond aj.). Kromě toho již třetím rokem byla v rámci Nákazového fondu vyplacena žadatelům podpora na ozdravování chovů, která v roce 2013 představovala celkovou částku 360,4 mil. Kč. Pro selata z toho bylo vyčleněno 302,1 mil. Kč a ostatní suma byla určena pro chovy prasnic, prasniček a kanečků. To byl jeden z hlavních důvodů rozšíření stavu prasat. Dlouhodobý pokles stavů prasat v ČR, který se výrazně prohloubil v předchozích letech ( ) se v roce 2013 podařilo zastavit. Česká republika se řadila v rámci EU 28 k těm zemím, kde v roce 2013 došlo k oživení chovů prasat. Podle údajů ČMSCH bylo k na našem území evidováno celkem hospodářství zabývajících se chovem prasat s průměrným počtem 674 zvířat na podnik. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 se jejich počet sice téměř nezměnil, ale změnila se jejich struktura. Ubylo 48 hospodářství s chovy od 101 do ks prasat, naproti tomu vzrostl o 46 počet malých hospodářství s kapacitou do 100 ks prasat a přibylo 7 chovajících nad 2 tis. ks prasat. Rozhodující počet prasat celkem byl chován v podnicích s koncentrací nad 2 tis. ks, kdy v roce 2013 jich bylo evidováno 172, tj. o 4 % více než v roce Na celkových stavech prasat v ČR se podílely téměř 82 % (v roce 2012 to bylo 80 %). V chovu prasnic přibylo nejvíce malých podniků (10), které evidovaly do 100 ks jedinců, naopak ubylo 6 podniků s chovy o velikosti od 501 do ks. Celkem bylo v ČR evidováno podniků chovajících prasnice s průměrným počtem 65 ks jedinců na podnik. Zvyšování stavů základního stáda prasnic v roce 2013 mělo pozitivní dopad především na celkový počet narozených selat, kdy ve srovnání s rokem 2012 došlo ke zvýšení o 6,6 %, (o 188,2 tis. ks) na 3,0 mil. ks.

8 6 Meziročně se zároveň zvýšil počet odchovaných selat celkem o 7,0 %, (o 176,9 tis. ks) na 2,7 mil. ks. Vyšší počet odchovaných selat z tuzemských chovů se projevil v omezení jejich dovozů. V roce 2013 byla celková produkce vepřového masa (tj. prodej prasat ze zemědělského podniku včetně exportu a samozásobení) v ČR pozitivně ovlivněna oživením stavů a vysokými cenami jatečných prasat na evropském trhu, které podpořily tuzemské vývozy a redukovaly dovozy. Celková produkce vepřového masa se v roce 2013 proti roku 2012 zvýšila o 2,6 % na 242,4 tis. t j. hm. Její podíl z celkové produkce vepřového masa v EU 28 se meziročně nezměnil a mírně převyšoval 1,0 %. Masný průmysl nakoupil 234,2 tis. t j. hm. jatečných prasat, což představovalo proti roku 2012 snížení o 2,3 % (tj. o 5,5 tis. t j. hm.). Podle údajů SVS došlo v roce 2013 ve srovnání s předchozím rokem k poklesu počtu porážek celkem o 2,7 % (tj. o 74,9 tis. ks) na 2,7 mil. ks. Z toho u jatečných prasat o 2,8 % (o 74,7 tis. ks). Hlavním důvodem poklesu porážek a snížení masné výroby proti celkové produkci, byl především nárůst vývozu živých prasat, který odčerpal z trhu domácí surovinu. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat je skutečnost, že Česká republika není ve výrobě vepřového masa soběstačná, ale musí se vzhledem k aktuální spotřebě spoléhat z velké části na dovoz vepřového masa. Vývoj v chovu prasat a produkce vepřového masa v ČR Ukazatel Jednotka Stavy prasat celkem k tis.kusů z toho stav prasnic k Stavy prasat celkem k (do roku 2009 k 1.12.) Z toho stav prasnic k (do roku 2009 k 1.12.) tis.kusů tis.kusů tis.kusů Počet narozených selat mil. kusů 5,63 5,27 5,15 4,17 3,59 3,47 3,02 2,84 3,03 Produkce jatečných prasat*) Spotřeba vepřového masa*) Spotřeba vepř. masa na kosti Dovoz prasat a vepřového masa Vývoz prasat a vepřového masa Soběstačnost ČR v produkci vepřového masa tis. tun ž.hm. tis. tun ž.hm. kg/osoba/ rok tis. tun ž.hm. tis. tun ž.hm. Pramen: ČSÚ, MZe Poznámka: *) po přepočtu na živou hmotnost **) odhad MZe a ÚZEI 472,0 449,3 463,7 431,6 370,3 366,4 350,0 311,6 569,9 564,0 588,9 583,0 568,9 574,0 576,3 303,6 540,7 41,5 40,7 42,0 41,3 40,9 41,6 42,1 xxx 147,0 154,6 177,7 212,4 256,2 279,5 301,7 556,6 317,8 44,7 42,3 51,5 64,6 58,8 68,6 76,8 41,3 86,2 % 82,8 79,7 78,7 74,0 65,1 63,8 60,8 54,5 57,6 xxx **) xxx **) xxx **) 313,0 **) 545,0 **) xxx **) 320,0 **) 88,0 **) 57,4 **)

9 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 7 Soběstačnost ve výrobě základních potravin v ČR (%) Ukazatel MLÉKO (výroba) MLÉKO (mlékárny) 123,3 125,5 123,0 119,6 123,2 121,2 118,9 121,3 126,0 128,4 118,2 113,5 106,3 106,1 107,0 102,6 102,5 104,9 109,1 108,6 SÝRY 97,3 87,5 81,8 77,5 76,2 73,1 73,5 74,0 73,2 72,0 SÝRY tavené HOVĚZÍ MASO DRŮBEŽÍ MASO 73,5 74,0 70,1 71,3 69,4 66,7 66,7 62,3 64,9 72,8 117,2 105,6 106,8 104,2 122,2 121,1 104,4 111,3 131,5 140,1 88,2 90,6 85,0 85,0 83,3 78,8 84,9 73,2 69,3 70,8 VEJCE 95,5 89,7 83,4 84,6 80,6 84,3 84,1 81,6 80,9 85,7 VEPŘOVÉ MASO 96,9 82,8 79,7 78,7 74,0 65,1 63,8 60,8 54,5 57,6 Zdroj: Zelená zpráva bilance komodit, v případě sýrů výpočty MZe Výroba vepřového masa byla na hranici soběstačnosti v roce 2004, kdy činila 96,9 %. Postupně se tento ukazatel dostal až na 60,8 % v roce 2011 a 54,5 % v roce V roce 2013 již byla zaznamenána vyšší soběstačnost, která se pohybovala na úrovni 57,6 %. Na snížení soběstačnosti mají vliv rostoucí dovozy vepřového masa, které konkurují tuzemské nabídce jatečných prasat i rentabilita tohoto odvětví. Dlouhodobý pokles soběstačnosti ve výrobě vepřového masa, a celkových stavů prasat i prasnic patří k největším problémům, se kterými se živočišná výroba v České republice potýká. Souvisejícím jevem je dynamický růst dovozů vepřového masa a živých prasat ze zemí EU, což se projevuje záporným saldem zahraničního obchodu. ČR dovezla v roce 2013 celkem 489,1 tis. ks (21,4 tis. t ž. hm.) živých prasat, což představovalo proti předchozímu roku poměrně výrazné snížení o 35,2 % (o 266 tis. ks). Hlavním důvodem byl především meziročně nižší nákup selat v zahraničí (o 37,3 %) vlivem jejich vyšších cen a nárůstu tuzemských odchovů, zároveň také klesl počet importovaných jatečných prasat (o 25 %). Největší podíl (77 %) z importu měla opět selata, kterých bylo v loňském roce dovezeno 353 tis. ks. Pocházela převážně ze třech zemí Unie (Dánska, Nizozemska a Německa). Další kategorií, která se v roce 2013 významněji podílela na importu živých prasat do ČR, byla jatečná prasata. Jejich nákup se meziročně snížil o 34,6 tis. ks a dosáhl 103 tis. ks (tj. 10,6 tis. t ž. hm.). Předními dodavateli bylo Německo, Nizozemsko a Slovensko, odkud pocházelo 91 % těchto zvířat. Na celkových porážkách prasat v ČR se import jatečných zvířat podílel necelými 4 % (v roce 2012 to bylo 5 %). Ostatní prasata se na dovozu podílela necelými 2 % a pocházela především z Polska a Dánska. Aritmetický průměr počtu narozených selat a počtu porodů za 1 měsíc Počet Porodů v tis. ks Narozených selat tis. kusů Pramen: ČSÚ Výsledky chovu prasat

10 8 Počet narozených selat v ČR v tis. kusech Počty narozených selat v letech leden - březen leden - červenec leden - prosinec xxx xxx xxx xxx Pramen: ČSÚ Výsledky chovu prasat Zároveň se zvyšováním početního stavu prasnic a zvyšujícímu se počtu narozených selat dochází k omezování dovozu selat do České republiky. V roce 2012 bylo dovezeno téměř 529 tisíc selat, z toho z Dánska 336 tis. kusů. V roce 2013 bylo dovezeno 353 tis. kusů selat, z toho dovoz z Dánska poklesl na 202 tis. kusů. V období leden až květen 2014 dosáhl dovoz selat 135,4 tis. ks, podíl dovozu z Dánska činil 54 %, z Německa 25 % a z Nizozemí 21 %. Vyvezeno za toto období bylo kusů, z toho téměř 50 % na Slovensko. V roce 2013 se počet narozených selat meziročně zvýšil o 6,6 %. Počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2012 činil 23,9 kusů a v roce 2013 to bylo dokonce již 25 kusů selat, což souvisí s nárůstem počtu narozených selat na prasnici za rok (meziroční nárůst o 4,1 %). Tento výsledek předznamenává, že se naši chovatelé již blíží výsledkům srovnatelným s chovatelsky nejvyspělejšími zeměmi jako je například Nizozemsko a Německo.

11 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 9 Počet odchovaných selat v České republice na 1 prasnici za kalendářní rok ,0 odchovaných selat Pramen: ČSÚ Výsledky chovu prasat Postupný pokles stavů prasat v minulých letech se přirozeně projevil v množství porážených jatečných prasat a tím i na konkurenceschopnosti zpracovatelských zařízení. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2011 Ukazatel I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem Tis. kusů Tis. t jat. hm. 19,6 20,2 22,8 21,3 21,6 20,9 19,3 21,2 20,9 20,6 21,6 21,0 251,1 Ø porážková hmotnost 111,3 112,0 111,4 111,4 110,3 110,2 110,1 110,8 111,7 111,4 111,6 110,4 111,1 Pramen: ČSÚ V roce 2011 bylo poraženo 74 tis. kusů prasnic (měsíční průměr kusů) v průměrné živé hmotnosti 237,4 kg a v celkové jatečné hmotnosti 11,6 tis.tun (odpovídá 17,8 tis.tun živé hmotnosti). V roce 2011 bylo poraženo kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 142,8 kg. To odpovídá 431 tunám živé a 282 tunám jatečné hmotnosti. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2012 Ukazatel I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem tis. kusů tis. t jat. hm. 18,2 19,4 20,0 19,2 19,4 18,9 18,3 20,1 17,5 21,0 20,0 18,8 230,3 Ø porážková hmotnost 112,1 112,6 112,0 111,7 111,4 111,0 110,9 110,6 110,4 111,3 112,0 110,5 111,4 Pramen: ČSÚ

12 10 V roce 2012 bylo poraženo 58 tis. kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 243 kg a v celkové jatečné hmotnosti 9,2 tis.tun (odpovídá 14,1 tis.tun živé hmotnosti). V roce 2012 bylo poraženo kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 139,9 kg. To odpovídá 455 tunám živé a 297 tunám jatečné hmotnosti. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2013 Ukazatel I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem Tis. kusů Tis. t jat. hm. 18,5 17,5 19,7 19,1 19,8 17,8 19,3 18,3 17,9 18,4 18,9 19,5 224,7 Ø porážková hmotnost Pramen: ČSÚ 112,3 113,3 112,7 112,2 111,8 110,5 110,2 110,1 110,2 111,6 111,9 110,9 111,5 V roce 2013 bylo poraženo necelých 58 tis. kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 244,7 kg a v celkové jatečné hmotnosti 9,2 tis. tun (odpovídá 14,2 tis. tun živé hmotnosti). V roce 2013 bylo poraženo kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 143,3 kg. To odpovídá 442 tunám živé a 289 tunám jatečné hmotnosti. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2014 období leden květen Ukazatel I. II. III. IV. V. Celkem I. V. Tis. kusů Tis. t jat. hm. 19,0 16,9 18,9 20,0 19,1 93,9 Ø porážková hmotnost 112,8 112,4 113,6 112,8 112,0 112,7 Pramen: ČSÚ Za období leden až květen 2014 bylo poraženo kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 248,1 kg a v celkové jatečné hmotnosti 4,1 tis. tun (odpovídá 6,3 tis. tun živé hmotnosti). Za stejné období roku 2014 bylo poraženo kusů kanců o průměrné živé hmotnosti 146,8 kg. To odpovídá 148 tunám živé a 97 tunám jatečné hmotnosti. Vyřazování prasnic v příslušném roce v kusech Způsob vyřazení I.-V Porážkou k jatečným účelům Vývozem z ČR (rozdíl vývoz dovoz) Celkem Měsíční úbytek způsobený porážkou Průměrný měsíční úbytek způsobený vývozem a porážkou k jatečným účelům Pramen: ČSÚ Pozn.: Ve výše uvedené tabulce není uveden úbytek prasnic způsobený úhynem a v důsledku nutných porážek prasnic (tj. cca 700 kusů měsíčně)

13 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 11 Od roku 2004 se způsob vyřazení prasnic prodejem k jatečným účelům na domácím i zahraničním trhu proti předchozím letům snižoval. V letech 2012 a 2013 dochází k výraznému snížení vyřazování prasnic, které mimo jiné souvisí s ozdravováním chovů podle individuálních ozdravovacích programů, na které lze čerpat národní dotace. Ve výše uvedené tabulce Vyřazování prasnic není uveden úbytek prasnic způsobený úhynem, který by neměl v běžně provozovaném chovatelském zařízení činit více než 1 % ze stavu prasnic. Tj. pro doplnění bilance náhlý úhyn by podle vykazovaných stavů prasnic neměl překročit 2,0 tis. kusů prasnic za rok v České republice. Do tabulky není rovněž zahrnut úbytek v důsledku nutných porážek prasnic, jehož podíl je zhruba dvojnásobný proti úbytku způsobenému úhynem. Jatečné porážky prasnic Pramen: ČSÚ Produkce jatečných prasat v České republice (tis. t ž. hm.) Rok leden březen duben červen červenec září říjen prosinec kalendářní rok ,9 *20 127,5 *20 123,9 *10 137,1 *20 515,4 * ,9 *20 128,2 *20 125,0 *10 130,2 *15 511,3 * ,6 *20 120,9 *10 116,8 *10 120,7 *20 487,0 * ,4 *20 104,3 *10 102,7 *10 110,6 *10 422,0 * ,0 *10 102,0 *5 101,0 *5 112,0 *10 449,0 * ,9 *10 100,0 *2 107,7 *3 115,1 *10 438,7 * ,3 *10 100,5 *2 95,0 *3 95,8 *10 406,6 * ,3 *8 88,0 *1 75,0 *1 83,0 *10 350,3 * ,2 *8 84,0 *1 72,0 *1 78,0 *10 338,0 * ,0 *8 65,0 *1 79,0 *1 92,0 *10 330,0 * ,0 *5 59,0 *1 66,0 *1 82,0 *7 291,0 * ' 82,0 *5 55,0 *1 63,0 *1 80,0 *7 280,0 * '' 85,0 *5 55,0 *1 70,0 *1 85,0 *7 295,0 *14 Pramen: ČSÚ, MZe, VÚZE (od ÚZEI) Vysvětlivky: - * odhadovaná netržní spotřeba (domácí porážky) na základě hmotnostních kategorií prasat ve výkrmu ' - předběžná skutečnost na základě propočtu MZe a ÚZEI " - odhadovaná produkce na základě propočtu MZe a ÚZEI

14 12 Bilance vepřového masa Sektor chovu prasat se stále potýká se zvyšujícím se záporným saldem zahraničního obchodu. Tuto skutečnost ovlivňuje dovoz nejen vepřového masa, ale i živých prasat, zejména selat, kterými je nahrazován tuzemský nedostatek prasat k dalšímu dokrmu. Na vnitřním trhu České republiky není vepřového masa díky dovozům, které snižují domácí produkci, nedostatek. Vliv na současnou nepříznivou situaci mají značné výkyvy cen zemědělských výrobců v minulých letech a růst nákladů, především zvyšování cen obilovin, které zvyšují nejistotu chovatelů prasat pro další období. Skutečností však je, že Česká republika není ve výrobě vepřového masa dlouhodobě soběstačná a tento stav bude v nejbližších letech i nadále přetrvávat. Spotřeba vepřového masa bude pravděpodobně dále stagnovat na úrovni mezi kg na osobu a rok a nelze očekávat její výrazné zvýšení. V celkové představě o vývoji komodity vepřové maso je nutno brát v úvahu i další druhy obchodovatelného zboží s podílem vepřového masa, mezi které náleží uzené maso solené (CS 0210), dále uzenky a salámy (CS 1601). Ty mají vyšší přidanou hodnotu než živá prasata a výsekové vepřové maso čerstvé, či zmrazené. Tyto produkty vykazovaly také v roce 2013 nárůst vývozu z České republiky. Saldo zahraničního obchodu s uzenkami a salámy je kladné od roku 2008 a tento trend pokračuje. Bilance výroby a spotřeby vepřového masa (tis. tun živé hmotnosti) Ukazatel * 2014** Počáteční zásoba 19,2 15,3 19,7 17,3 18,3 14,7 13,5 16,9 15,8 13,7 16,2 Výroba 547,0 472,0 449,3 463,7 431,6 370,3 366,4 350,3 303,6 311,6 313,0 Dovoz 89,3 147,0 154,6 177,7 212,4 256,2 279,6 301,7 328,5 317,8 320,0 Celková nabídka 655,5 634,3 623,6 658,7 662,3 641,2 659,5 668,9 647,9 643,1 649,2 Domácí spotřeba 564,6 569,9 564,0 588,9 583,0 568,9 574,0 576,3 556,6 540,7 545,0 Vývoz 75,6 44,7 42,3 51,5 64,6 58,8 68,6 76,8 77,6 86,2 88,0 Celková poptávka 640,2 614,6 606,3 640,4 647,6 627,7 642,6 653,1 634,2 626,9 633,0 Konečná zásoba 15,3 19,7 17,3 18,3 14,7 13,5 16,9 15,8 13,7 16,2 16,2 Soběstačnost v % 96,9 82,8 79,7 78,7 74,0 65,1 63,8 60,8 54,5 57,6 57,4 Pramen: Výsledky chovu prasat Celní statistika, materiály VÚZE(od ÚZEI) a MZe Poznámka: * předběžná skutečnost MZe a ÚZEI; ** odhad MZe a ÚZEI

15 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 13 Bilance výroby a spotřeby vepřového masa (tis. tun jatečné hmotnosti) Ukazatel * 2014** Počáteční zásoba 14,9 11,9 15,3 13,4 14,2 11,4 10,5 13,1 12,3 10,6 12,6 Výroba 425,6 367,2 349,6 360,8 335,8 288,1 285,1 272,5 236,2 242,4 243,5 Dovoz 69,5 114,4 120,3 138,3 165,2 199,3 217,5 234,7 255,6 247,2 248,9 Celková nabídka 510,0 493,5 485,1 512,5 515,3 498,8 513,1 520,4 504,0 500,3 505,1 Domácí spotřeba 439,3 443,4 438,8 458,2 453,6 442,6 446,6 448,4 433,0 420,7 424,0 Vývoz 58,8 34,8 32,9 40,1 50,3 45,7 53,4 59,8 60,4 67,0 68,5 Celková poptávka 498,1 478,2 471,7 498,2 503,8 488,4 499,9 508,1 493,4 487,7 492,5 Konečná zásoba 11,9 15,3 13,4 14,2 11,4 10,5 13,1 12,3 10,6 12,6 12,6 Pramen: Výsledky chovu prasat Celní statistika, materiály VÚZE(od ÚZEI) a MZe Poznámka: * předběžná skutečnost MZe a ÚZEI; ** odhad MZe a ÚZEI Na základě vývoje v sektoru vepřového masa v roce 2013, vývoje v prvních čtyřech měsících roku 2014 v ČR a na trhu EU, lze očekávat, že v letošním roce dojde v naší zemi k mírnému zvýšení produkce vepřového masa. Očekává se, že celková produkce vepřového masa (prodej ze zemědělských podniků včetně domácích porážek) v roce 2014 meziročně vzroste o 1,0-1,5 %, (tj. o 2 3 tis. t j. hm.). Domácí spotřeba vepřového masa bude v důsledku odhadovaného poklesu cen mírně růst (o 1,0-2,0 %). Její úroveň však bude ovlivněna také vývojem ceny ostatních druhů masa, především drůbežího. Míra soběstačnosti v důsledku očekávaného růstu domácí produkce i spotřeby bude meziročně stagnovat na úrovni roku CENOVÝ VÝVOJ VEPŘOVÉHO MASA V roce 2013 byl vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat v ČR ovlivněn vývojem cen vepřového masa na trhu Unie a měl zejména ve druhé polovině roku shodný průběh. Jejich meziroční nárůst nebyl tak výrazný jako v roce 2012 (kdy to bylo o 15,4 %), přesto však dosáhly ceny jatečných prasat placené zemědělcům v ČR v roce 2013 nejvyšší úrovně od roku V roce 2014 cena zemědělských výrobců jatečných prasat v ČR ve srovnání s rokem 2013 podle odhadu klesne asi o 2 3 %. Tato prognóza vychází z vývoje CZV predikovaného pro ostatní členské země, především Německo a Polsko, kde je pro letošní rok předpovídáno její meziroční snížení přibližně o 3,0 %, resp.1,5 %. Je však možné, že restrikce vývozu vepřového masa do Ruska budou v průběhu roku pro EU zrušeny a tím by mohlo dojít k oživení cen. Další otázkou však je vývoj v oblasti nákaz prasat v rámci Evropy, ale i Severní Ameriky, který by mohl podstatně ovlivnit globální obchod s vepřovým masem a prognózy EU i ČR významně ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, změnit.

16 14 Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v živé hmotnosti Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v živé hmotnosti odpovídá třídě jakosti S, E, U Kč/kg ž. hm. Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Ø roku ,48 24,41 27,00 30,03 30,33 31,14 35,13 36,17 36,18 37,09 35,38 34,72 33, ,33 32,27 31,78 31,40 29,98 31,03 33,07 33,39 33,19 32,57 31,98 32,33 32, ,21 30,49 29,17 29,17 29,63 30,76 32,60 33,67 34,53 33,87 31,57 29,68 31, ,89 26,93 26,10 26,07 26,53 28,21 30,55 32,72 32,95 31,20 28,39 27,67 28, ,01 26,75 26,11 27,68 29,31 32,16 33,15 32,66 33,27 33,41 31,72 30,43 30, ,83 28,98 28,92 30,23 30,73 31,37 31,90 31,61 31,08 29,67 27,61 26,93 29, ,95 26,31 26,00 26,22 26,40 27,52 29,26 28,99 28,36 27,71 26,73 26,15 27, ,47 26,24 26,20 27,33 28,89 29,20 29,26 29,66 29,41 29,45 30,19 31,66 28, ,02 31,03 31,06 32,05 32,35 32,79 32,83 32,91 34,40 36,10 36,18 35,36 33, ,50 31,69 31,45 31,51 31,47 31,78 33,10 34,48 35,77 36,33 35,46 34,63 34, ,45 33,13 32,06 32,00 32,68 Pramen: ČSÚ V roce 2012 se průměrná měsíční cena pohybovala již o 4,60 Kč výše za 1 kg než v roce Cena se držela na této úrovni, opět s postupným zvyšováním na konci roku 2012 také díky nedostatku vepřového masa na trhu EU, který nastal mj. i tím, že se zvýšila poptávka po tomto druhu zboží v Rusku a dovoz ztížil i pevnější kurz české koruny. Průběh roku 2013 potvrdil poměrně příznivou cenu roku předešlého ve srovnání s roky minulými. Cena v roce 2013 se zvýšila o 1, 17 Kč za 1 kg oproti roku 2012 a její průměrná měsíční výše činila 34,43 Kč za 1 kg jatečně upravených těl prasat. Za prvních pět měsíců roku 2014 je patrný vzestupný trend v cenách zemědělských výrobců jatečních prasat v živé hmotnosti a v JUT. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v JUT (jatečně upravené tělo) odpovídá třídě jakosti S, E, U Kč/kg JUT Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Ø roku ,17 29,70 34,20 37,52 37,38 39,63 45,86 46,02 46,20 47,88 44,96 44,64 41, ,32 40,57 40,85 40,26 37,90 40,44 43,15 43,09 42,95 41,91 41,04 42,24 41, ,31 39,03 37,57 38,10 38,75 40,12 42,66 44,04 45,19 43,57 40,43 38,33 41, ,31 35,61 34,13 34,10 34,88 37,09 40,06 42,66 42,87 40,22 36,44 36,07 37, ,45 34,61 34,12 36,81 38,37 42,36 42,39 42,04 43,12 42,98 39,93 38,99 39, ,42 37,33 37,63 39,24 39,64 40,89 41,70 40,79 40,05 38,40 35,52 34,53 38, ,30 33,46 32,98 33,53 34,02 36,47 38,01 37,25 36,52 35,61 34,39 34,35 35, ,79 33,60 33,98 35,38 37,41 37,33 37,78 38,50 37,54 37,58 38,95 40,22 36, ,14 39,83 36,48 35,47 37,16 36,11 36,23 36,27 36,81 36,92 40,15 39,93 37, ,62 39,59 36,58 37,75 34,51 35,59 36,45 37,76 38,56 39,55 38,63 37,91 37, ,43 42,76 41,87 41,81 42,57 Pramen: ČSÚ Poznámka: jatečně upraveným tělem se rozumí vykrvené a vykolené tělo poraženého prasete, celé nebo rozdělené středem, bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice (Nařízení EK 3220/84) upravená Nařízením rady (ES) č. 3513/93 a 1234/07).

17 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 15 Kolísání cen během roku se týká i cen docilovaných za odstavená selata. Z uvedené tabulky vyplývá, že ceny z let 2007 a 2008 jsou výrazně nižší než v letech předešlých. Po relativně příznivějších cenách pro producenty selat v roce 2009 se naopak roky 2010 a zvláště pak 2011 projevily výrazně nižšími cenami. V roce 2012 došlo k prudkému nárůstu cen odstavených selat, který byl ještě posílen výsledky roku 2013, kdy se ceny za odstavená selata dostaly na úroveň let před ekonomickou krizí, tedy 2005 a Tyto ceny mají vliv na rentabilitu chovu prasnic a jsou jedním z důsledků výkyvů stavů prasnic. Ceny za odstavená selata v prvních pěti měsících roku 2014 kopírují z pohledu výše cen za tuto komoditu velmi dobré výsledky za stejné období roku Ceny odstavených selat Kč/kg ž. hm. Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Ø roku ,66 44,53 46,36 50,56 53,61 52,75 58,33 60,21 60,61 61,29 60,03 59,50 56, ,01 58,19 58,40 58,58 58,49 58,36 61,02 61,46 60,60 59,78 57,72 58,50 59, ,71 58,17 57,90 57,22 58,54 59,79 60,26 60,95 62,27 61,34 58,86 57,06 59, ,81 54,41 54,07 53,07 53,37 53,60 54,98 55,61 56,80 53,62 50,93 48,85 53, ,41 47,19 47,65 49,82 51,68 54,41 55,95 56,12 56,29 56,03 56,19 54,22 52, ,40 54,78 55,19 56,84 59,60 60,58 61,89 62,39 60,73 57,41 53,35 52,61 57, ,55 50,20 51,69 51,85 52,70 55,73 60,29 58,99 58,50 49,21 51,18 51,57 53, ,29 49,43 46,71 47,60 46,42 47,42 47,95 48,37 52,44 50,56 46,38 47,87 48, ,21 48,43 51,16 57,88 58,32 59,72 57,98 57,48 58,36 59,87 61,51 60,99 56, ,02 59,25 57,53 56,88 58,70 58,85 55,67 59,79 62,35 60,73 59,75 60,33 59, ,61 58,39 59,13 59,31 60,48 Pramen: ČSÚ Ceny průmyslových výrobců (CPV) vepřového výsekového masa se v roce 2013 meziročně zvýšily u všech jeho sledovaných druhů v rozmezí od 0,27 do 1,63 Kč/kg. Průměrná CPV vepřového výsekového masa, podle TISČR SZIF, v roce 2013 dosáhla 62,04 Kč/kg, což představovalo meziroční navýšení o 1,9 % (o 1,16 Kč/kg). První tři měsíce roku 2014 dosahují vyšší hladiny cen za sledované komodity (vepřový bok a vepřová kýta bez kosti) ve srovnání se stejným obdobím roku Vývoj cen průmyslových výrobců (obchodních cen) Kč/kg Měsíc Vepřový bok Vepřová kýta (bez kosti) Leden 47,65 48,24 46,80 55,61 59,56 60,37 82,46 78,55 77,11 82,65 85,39 88,94 Únor 47,24 47,16 46,54 55,29 57,07 59,37 80,87 76,35 75,27 81,73 82,90 87,41 Březen 48,64 46,97 47,07 55,52 57,28 58,03 79,50 75,64 76,24 82,15 83,20 86,18 Duben 49,63 45,76 46,96 55,93 57,53 82,25 75,44 77,24 84,09 83,31 Květen 49,44 46,89 49,68 56,48 57,45 83,47 74,64 80,97 83,58 86,03 Červen 50,11 47,53 50,26 56,72 57,55 84,70 75,77 80,85 84,97 83,57 Červenec 50,04 49,17 49,80 56,81 58,60 85,03 78,62 81,29 83,28 85,86 Srpen 49,68 49,37 49,39 58,14 60,25 82,63 78,47 80,20 84,18 90,86 Září 50,11 47,56 50,74 62,79 62,27 82,48 77,09 80,90 86,91 89,50 Říjen 48,74 47,65 50,27 62,18 60,67 80,96 75,50 79,60 86,18 87,53 Listopad 47,63 47,30 53,84 63,30 59,15 78,76 75,59 80,07 87,94 86,68 Prosinec 48,83 47,84 55,89 62,13 61,37 80,21 76,40 83,54 87,79 90,37 Průměr roku 48,90 47,59 49,90 58,39 59,10 59,32* 81,87 76,47 79,63 84,54 86,17 87,50* Pramen: TIS CR SZIF - průměr roku je vážený průměr Pozn.:*= vážený průměr leden březen

18 16 Například cena vepřového boku byla v roce 2013 vyšší o 0,71 Kč za 1 kg než v roce předešlém. V roce 2012 byla cena vyšší ve srovnání s rokem 2011 o 8,50 Kč za 1 kg vepřového boku. Cena průmyslových výrobců u vepřové kýty byla v roce 2013 vyšší oproti roku 2012 o 1,63 Kč za 1 kg, v meziročním srovnání 2012/2011 to bylo již 4,90 Kč za 1 kg. Za první tři měsíce roku 2014 došlo v meziročním srovnání ke zvýšení cen u obou těchto komodit. Spotřebitelské ceny (SC) Kč/kg Měsíc Vepřový bok Vepřová kýta upravená na řízky Leden 67,0 66,6 63,9 73,5 82,7 85,7 109,9 105,0 102,7 110,6 119,5 125,4 Únor 66,6 66,2 63,2 73,5 83,3 85,6 110,6 104,1 102,7 110,0 118,6 125,1 Březen 66,5 65,2 63,6 73,8 82, 8 84,6 109,3 103,3 101,8 108,5 117,9 124,2 Duben 67,2 64,4 64,7 75,0 82,0 83,7 108,8 100,7 102,7 109,1 117,7 121,9 Květen 67,8 63,9 66,1 75,2 81,8 82,3 110,6 101,8 102,1 109,2 116,1 120,3 Červen 67,3 64,1 64,8 74,9 82,4 109,7 101,7 104,3 110,7 117,4 Červenec 67,0 64,9 65,5 75,6 83,0 110,7 101,9 103,4 112,5 118,5 Srpen 67,9 64,9 66,4 76,7 82,9 111,0 102,4 104,1 112,1 118,0 Září 67,7 65,8 66,8 80,8 85,7 110,4 104,5 103,1 115,1 123,6 Říjen 67,7 66,3 66,3 82,3 85,3 110,0 102,8 101,0 119,4 124,0 Listopad 66,6 65,0 67,5 82,8 84,2 108,4 104,0 103,2 119,2 122,0 Prosinec 66,15 64,89 70,8 83,17 86,4 106,6 102,4 104,9 118,0 123,0 Průměr roku 67,1 65,2 65,8 77,3 83,6 109,7 102,9 103,0 112,9 119,7 Pramen: ČSÚ, Pozn.:průměr roku je aritmetický průměr U bůčku byla spotřebitelská cena přes 70 Kč/1 kg zaznamenána před rokem 2012 naposledy na počátku roku V roce 2012 byla cena bůčku vyšší v průměru o 11,50 Kč než v roce 2011 což souvisí s vyššími cenami docilovanými za jatečná prasata i s vývojem cen průmyslových výrobců. V meziročním srovnání let 2013/2012 došlo k dalšímu navýšení cen o 6,30 Kč/ 1 kg. Spotřebitelská cena vepřové kýty bez kosti upravené na řízky byla v roce 2011 vyšší o 0,11 Kč/ 1 kg v porovnání s údaji roku V meziročním srovnání 2012/2011 to bylo již o 10 Kč/1 kg. V meziročním srovnání let 2013/2012 došlo k dalšímu navýšení cen o 6,80 Kč/ 1 kg. Ceny spotřebitelské budou u obou sledovaných produktů podle prvních pěti měsíců roku 2014 pravděpodobně vyšší také v celém roce Na výši dosahovaných nákladů i ve svém důsledku na spotřebitelskou cenu vepřového masa mají zásadní vliv nejen náklady na krmiva, ale i náklady vynaložené na převoz živých prasat a následně i vepřového masa a masných výrobků ke konečnému spotřebiteli, tj. k přímé konzumaci. A zcela zásadně vývoj nabídky a poptávky na zahraničních trzích, ale i na trhu domácím. Odhadované náklady na krmiva se v roce 2013 podílely na celkových nákladech výkrmu prasat 66,6 % a v meziročním srovnání došlo k jejich zvýšení o 10,3 %. Zároveň došlo v roce 2013 také k růstu u většiny ostatních nákladů. Proti roku 2012 došlo ke zhoršení souhrnné rentability ve výrobě vepřového masa o 3,2 p. b. Průměrný denní přírůstek prasat ve výkrmu v roce 2013 se podle odhadu ÚZEI mírně zvýšil o 1,5 % na 0,764 kg/kd. Z tohoto pohledu má pro spotřebitele pozitivní vliv orientace nákupu podle nabízené ceny, popřípadě důraz na nákup domácích výrobků, tedy i vepřového masa a masných výrobků a tato vazba by měla být čím dál více zdůrazňována.

19 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 17 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod s živými prasaty a vepřovým masem Dlouhodobě nízká konkurenceschopnost odvětví se odráží především v pasivní bilanci zahraničního obchodu. Celkové saldo ve vepřovém mase včetně živých prasat vykázalo v roce 2013 po dlouhé době zlepšení, i když se stále výrazně podílí (více než 46 %) na celkovém pasivním saldu agrárního zahraničního obchodu. Ve finančním vyjádření dosáhlo celkové saldo v živých prasatech a vepřovém mase mil. Kč a v objemovém vyjádření 180,3 tis. t j. hm. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k mírnému zlepšení bilance o 14,6 tis. t j. hm. a o 428 mil. Kč. Objemové saldo zahraničního obchodu v živých prasatech se proti roku 2012 zlepšilo a vykázalo již kladnou hodnotu (6,8 tis. t ž. hm.), ale ve finančním vyjádření bylo dosud v červených číslech ( 43,4 mil. Kč). Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem se meziročně mírně zlepšila na 185,6 tis. t j. hm., ve finančním vyjádření došlo vlivem nárůstu cen v Evropě k jejímu mírnému zhoršení na ,7 mil. Kč. Graf Vývoj bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem v ČR ČR dovezla v roce 2013 celkem 489,1 tis. ks (21,4 tis. t ž. hm.) živých prasat, což představovalo proti předchozímu roku poměrně výrazné snížení o 35,2 % (o 266 tis. ks). Hlavním důvodem byl především meziročně nižší nákup selat v zahraničí (o 37,3 %) vlivem jejich vyšších cen a nárůstu tuzemských odchovů, zároveň také klesl počet importovaných jatečných prasat (o 25 %). Největší podíl (77,3 %) na importu měla opět selata, kterých bylo v loňském roce dovezeno 378 tis. ks. Pocházela převážně ze třech zemí Unie (Dánska, Nizozemska a Německa). Další kategorií, která se v roce 2013 významněji podílela na importu živých prasat do ČR, byla jatečná prasata. Jejich nákup se meziročně snížil o 34,6 tis. ks a dosáhl 103 tis. ks (tj. 10,6 tis. t ž. hm.). Předními dodavateli bylo Německo, Nizozemsko a Slovensko, odkud pocházelo 91 % těchto zvířat. Na celkových porážkách prasat v ČR se import jatečných zvířat podílel necelými 4 % (v roce 2012 to bylo 5 %). Ostatní prasata se na dovozu podílela necelými 2 % a pocházela především z Polska a Dánska.

20 18 V roce 2013 se meziročně objem vepřového masa nakoupený v zahraničí příliš nezměnil (pokles o 0,5 %) a dosáhl 230,7 tis. t v celkové hodnotě 13,6 mld. Kč. Nejvýznamnějším dodavatelem bylo Německo, odkud pocházelo více než 45 % dovezeného vepřového masa v hodnotě 6,1 mld. Kč. Dále se na importu významněji podílely čtyři členské země Unie Španělsko, Belgie, Rakousko a Polsko (37 % nákupu). Dovoz vepřového masa ze třetích zemí meziročně klesl o 1,1 tis. t na 0,4 tis. t a pocházel především z Chile. Vývoz živých prasat se v roce 2013 meziročně vzrostl o 12,9 % na 286,4 tis. ks. Byl realizován zejména v jatečných prasatech, která se na celkovém exportovaném počtu podílela téměř 81,4 %. Nevýznamnějšími odběrateli bylo Slovensko, Maďarsko a Německo, kam směřovalo téměř 90 % z celkového počtu vyvezených prasat. Vývoz vepřového masa se v roce 2013 v objemovém vyjádření meziročně mírně snížil o 7,3 % (o 3,1 tis. t) na 45,1 tis. t, ve finančním vyjádření došlo k jeho nárůstu o 0,2 mld. Kč na 2,7 mld. Kč. Nejvýznamnějším odběratelem pro ČR bylo tradičně Slovensko, kam bylo prodáno více než 81 % vepřového masa a dále Maďarsko, Německo a Polsko (14,7 %). Objem zahraničního obchodu v mil. Kč s vepřovým masem a živými prasaty (0203 a 0103) Dovoz Vývoz (nejvíce na Slovensko 70%) (nejvíce na Slovensko 79%) (nejvíce na Slovensko 81%) (nejvíce z Německa 47%) (nejvíce na Slovensko 77%) (nejvíce z Německa 43%) (nejvíce na Slovensko 74%) (nejvíce z Německa 44%) (nejvíce na Slovensko 74%) I. V (nejvíce z Německa 42 %) (nejvíce na Slovensko 76%) I. V (nejvíce z Německa 43%) (nejvíce na Slovensko 69%) SALDO Pramen: Celní statistika Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) skupina celních položek 0203 za období kalendářního roku Ukazatel I. V změna 2013/2012 v tunách v % Dovoz Vývoz SALDO x Pramen: Celní statistika Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) skupina celních položek 0203 za období: leden květen Ukazatel I. V změna 2013/2012 v tunách v % Dovoz Vývoz ,5 SALDO x x Pramen: Celní statistika

21 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 19 Dovoz drůbežího, hovězího a vepřového masa do České republiky (tis. t) v mase Rok I. V I. V Drůbeží maso ,7 59,4 51,7 63,6 77,5 78,6 90,5 98,9 91,9 39,0 36,2 Cena Kč/kg 47,6 40,58 47,45 45,09 42,27 43,6 46,91 49,53 50,44 47,41 49,27 Hovězí maso ,3 16,5 17,6 14,7 18,5 21,4 21,5 18,9 20,6 8,1 9,1 a 0202 Cena Kč/kg 70,87 79,88 91,73 93,57 92,78 89,59 113,24 113,92 116,81 117,35 Vepřové maso ,4 114,4 130,2 150,0 176,9 195,6 212,6 226,0 224,8 87,6 95,0 Cena Kč/kg 49,9 52,65 52,3 52,48 52,99 49,46 50,30 57,55 59,09 56,06 58,20 Vývoj zahraničního obchodu s živými prasaty (tuny) skupina celních položek 0103 za období kalendářního roku Ukazatel změna 2013/2012 v tunách v % Dovoz Vývoz SALDO x x Pramen: Celní statistika Dovoz a vývoz selat v kusech Pramen: Celní statistika Od vstupu České republiky do EU nastala zásadní změna objemu vývozu a dovozu živých prasat. Před vstupem do EU se dovoz živých selat neuskutečňoval. Dovoz živých prasat od roku 2004 dynamicky narůstal. Souviselo to především s poklesem celkových stavů prasat a nedostatkem vepřového masa a zástavových selat z domácích chovů. Téměř nulový dovoz živých zvířat před rokem 2004 byl vždy pozitivně hodnocen i z pohledu ochrany zdraví a pohody zvířat. Selata, která se v posledních letech masivně dováží do České republiky se převáží ze značných vzdáleností (například silniční vzdálenost Kodaň Praha činí 730 km), což rozhodně i při dodržení všech pravidel pro přepravu zvířat neodpovídá obecným požadavkům na eliminaci stresu. Značné jsou i náklady na přepravu a nezanedbatelná je ekologická zátěž samotné přepravy.

22 20 V roce 2013 bylo dovezeno celkem kusů selat, z čehož bylo 57 % z Dánska, zbytek především z Nizozemí (21 %) a Německa (19 %). Průměrná dovozní cena za 1 kg živé hmotnosti činila 66,39 Kč. Vyvezeno bylo kusů selat celkem, z toho 78 % na Slovensko, zbytek do Chorvatska, Rumunska a Rakouska. Průměrná vývozní cena selat byla 80,45 Kč/kg živé hmotnosti. V období leden až květen 2014 bylo dovezeno celkem kusů selat, podíl dovozu z Dánska činil 54 %, z Německa 25 % a z Nizozemí 21 %. Vyvezeno za toto období bylo kusů, z toho téměř 50 % na Slovensko. Dovoz a vývoz jatečných prasat v kusech Pramen: Celní statistika V roce 2013 bylo vyvezeno kusů jatečných prasat, a to především na Slovensko (44 %) a do Maďarska (36 %). Dovezeno bylo kusů (71 % ) z Německa, dále z Nizozemska (10 %). V období I. V bylo vyvezeno na Slovensko kusů a do Maďarska kusů jatečných prasat. Průměrná vývozní cena činila 33,06 Kč/kg. Ve stejném období bylo dovezeno z Německa kusů a z Nizozemska kusů jatečných prasat. Průměrná dovozní cena činila 34,86 Kč/kg. Zahraniční obchod s položkami souvisejícími s výrobou vepřového masa S odvětvím chovu prasat souvisí rovněž položky, které jsou jednak důležitou surovinou a jsou určeny pro další zpracování v nejrůznějších oborech průmyslové výroby a jednak produkty potravinářské výroby s poměrně vysokou přidanou hodnotou zboží. Mezi potraviny s vyšší přidanou hodnotou, které se z České republiky daří vyvážet a zároveň dosahují kladné saldo zahraničního obchodu patří uzenky a salámy, které jsou vyváženy do 19 zemí, mezi nimiž je nejvíce zastoupeno Slovensko, Maďarsko a Polsko. Tato skutečnost, kladné saldo zahraničního obchodu u této skupiny položek celního sazebníku, není dlouhodobá záležitost, ale nastala v roce 2008 se zvyšujícím se trendem v následujících letech. Opačnou bilanci i trend lze pozorovat u konzerv, kde je záporné cenové saldo zahraničního obchodu v rámci celního kódu CS Konzervy v rámci tohoto kódu neobsahují výlučně vepřové maso, převažující podíl masa v konzervách tvoří maso drůbeží. V uvedené tabulce je výběr položek obsahující výlučně vepřové maso (CS , , ).

23 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 21 dovoz Uzenky a salámy (CS ) Konzervy a přípravky (CS , 42, 49) Tuk vepřový (CS , 0019, 0030)* Obchodní partneři v pořadí objemu tuny mil. Kč tuny mil. Kč zboží Polsko, Německo, Slovensko Slovensko, Polsko, Německo, Francie Německo, Itálie, Polsko Štětiny (CS ) Čína, Německo Střeva (CS ) Kůže prasat surové (CS , ) Čína, Německo, Slovensko ,1 Makedonie, Řecko VÝVOZ Uzenky a salámy (CS ) Konzervy a přípravky (CS , 42, 49) Tuk vepřový (CS , 0019, 0030)* Obchodní partneři v pořadí objemu tuny mil. Kč tuny mil. Kč zboží Slovensko, Maďarsko, Polsko Slovensko, Německo, Polsko, Maďarsko Slovensko, Mongolsko, Německo Štětiny (CS ) Střeva (CS ) Kůže prasat surové (CS , ) Polsko, Slovensko, Francie, Německo, Polsko, Slovensko Pramen: Celní statistika Poznámka: od roku 2012 změna na CS ,1019 a 1030 TUKY Spotřeba tuků na obyvatele se v posledních letech postupně sice pozvolna, ale snižuje. Roste i možnost výběru mezi rozšířeným sortimentem tuků. Spotřeba sádla a vepřové slaniny činila po druhé světové válce v Československé republice pod 4 kg na 1 obyvatele a rok. Prudký nárůst nastal v padesátých letech, kdy spotřeba přesáhla 6 kg a v roce 1954 činila 6,9 kg. Po mírné stagnaci spotřeby nad hodnotou 6 kg se významně zvýšil podíl spotřeby sádla a vepřové slaniny v roce 1965, kdy dosáhla rekordních 8,1 kg na 1 obyvatele a rok. V roce 1990 činila spotřeba 6,9 kg sádla včetně vepřové slaniny na 1 obyvatele České republiky a rok. V posledních letech, kdy zaznamenáváme výrazný odklon od spotřeby tučných potravin k masu libovému, se spotřeba ustálila. V roce 2010 dosáhla spotřeba sádla včetně slaniny 4,7 kg na 1 obyvatele za rok. V roce 2011 spotřeba dosáhla 4,8 kg na 1 obyvatele za rok, což je oproti roku 2010 nárůst o 2 %. V roce 2012 se spotřeba sádla s hodnotou 4,7 kg na 1 obyvatele vrátila na úroveň roku I přes to, že se spotřeba vepřového tuku od počátku nového století snížila, je zřejmý nedostatek této suroviny na českém trhu. Dokládá to stále se zvyšující objem dovozu tohoto sortimentu do České republiky. V roce 1998 bylo dovezeno tun, v roce 2013 bylo dovezeno tun, což činí více než šestinásobek roku 1998.

24 22 Vepřový tuk ve formě slanin (CS a 1019) a sádla (CS ) byl dovážen v roce 2013 nejvíce z Německa (32 %) a z Itálie (26 %) celkové dovezené množství činilo tun. Itálie byla v předchozích letech dominantním dovozcem (až 36 % vepřových tuků pocházelo z Itálie). Za období od ledna do konce května 2014 bylo dovezeno tun. Situace na zahraničních trzích vepřového masa Celková produkce masa ve světě V roce 2013 celková produkce masa ve světě podle posledních předběžných údajů USDA FAS z dubna 2014 proti roku 2012 vzrostla o 1,7 % (tj. o 4,39 mil. t) na 257,6 mil. t. Největší podíl na tomto vývoji měl meziroční nárůst výroby vepřového masa o 2,5 % (tj. o 2,6 mil. t). Produkce hovězího masa včetně telecího se meziročně zvýšila méně, a to o 1,7 % (1 mil. t) a výroba drůbežího masa stoupla pouze o 0,9 % (0,8 mil. t). Vývoj globální produkce masa vykazuje již několik let po sobě růstový trend. Dlouholetý růst produkce je ovlivněn zvyšující se poptávkou a spotřebou především v rozvíjejících se regionech, kde se s rostoucí ekonomikou zvyšuje také kupní síla obyvatelstva. To se zároveň odráží v poměrně dynamickém růstu světového dovozu masa (viz graf. 1 ). Graf 1. Vývoj světové produkce, spotřeby masa a dovozu v letech Pramen: F.O.Licht ISSR 2.World Sugar Balances 2004/ /14 Globální spotřeba masa celkem se podle USDA-FAS v roce 2013 meziročně zvýšila o 1,8 % (tj. o 4,5 mil. t) a dosáhla 253,6 mil. t. K jejímu nejprogresivnějšímu nárůstu došlo především u vepřového masa a to meziročně o 2,6 % (2,8 mil. t). Nárůst byl evidován také u drůbežího masa (o 1,1 %, tj. 0,9 mil. t) a hovězího masa (o 1,3 %, tj. 0,7 mil. t). Pro rok 2014 se odhaduje, že spotřeba masa meziročně vzroste, obdobně jako produkce, o 1,1 %, přičemž vepřové a drůbeží maso k tomu přispějí shodně 1,2 %, zatímco konzumace hovězího masa stoupne mírněji, a to o necelé 1,0 %. Důvodem jsou poměrně vysoké ceny hovězího masa ve srovnání s cenami vepřového a drůbežího masa.

25 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 23 Světová produkce a spotřeba masa v letech v mil. t Ukazatel Hovězí a telecí Produkce** 2013 předběžně 2014 odhad 2014/13 v % 57,366 57,576 57,422 57,623 58,620 58,856 0,4 Vepřové 100, , , , , ,703 1,1 Drůbeží* 78,784 83,447 86,507 88,723 89,490 90,799 1,5 Maso celkem Hovězí a telecí 236, , , , , ,358 1,1 Spotřeba** 56,408 56,427 55,718 56,090 56,825 57,240 0,7 Vepřové 100, , , , , ,435 1,2 Drůbeží* 77,669 82,116 84,918 86,708 87,651 88,667 1,2 Maso celkem 234, , , , , ,342 1,1 Pozn.:* Drůbeží maso zahrnuje kuřecí a krůtí,** údaje pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS April 2014, oficiální statistiky a výsledky výzkumu Zahraniční obchod s masem v roce 2013 opět meziročně vzrostl. Vývoz masa (uvedeno pouze za sledované země) se proti roku 2012 zvýšil o 3,4 % (tj. o 0,88 mil. t) a dovoz vzrostl o 2,9 % (0,65 mil. t). Výrazně se zvýšil obchod s hovězím masem (o 12,3 %, resp. 11,6 %), především díky vyšší poptávce v Číně, Venezuele, Angole, Chile, Saúdské Arábii a Íránu. Obchod s vepřovým masem na rozdíl od uvedených dvou druhů masa meziročně oslabil. Jedním z důvodů byla jeho poměrně vysoká cena. Produkce vepřového masa je sice ve srovnání s ostatními druhy masa nejvyšší, podíl obchodu s vepřovým na celkovém obchodu s masem je naopak nejnižší. Obchod s drůbežím masem si udržel rostoucí trend. V roce 2014 se podle odhadu USDA-FAS globální obchod s masem opět meziročně zvýší. Ve srovnání s rokem 2013 se očekává jeho nárůst především u drůbežího masa, mírněji u hovězího masa, zatímco poptávka po vepřovém mase na světovém trhu patrně opět oslabí. Její úroveň však bude záviset především na vývoji cen této komodity a výskytu chorob prasat. Světový obchod s masem v letech v mil. t Ukazatel předběžně 2014 odhad 2014/13 v % Produkce** Hovězí a telecí 6,555 6,622 6,413 6,652 7,423 7,759 4,5 Vepřové 5,547 5,891 6,611 6,896 6,662 6,593-1,0 Drůbeží* 7,660 8,163 8,560 8,918 9,034 9,276 2,7 Maso celkem 19,762 20,676 21,584 22,466 23,119 23,628 2,2 Spotřeba** Hovězí a telecí 7,450 7,822 8,095 8,164 9,165 9,514 3,8 Vepřové 5,632 6,031 6,947 7,260 7,019 6,860-2,3 Drůbeží* 8,965 9,449 10,167 10,797 10,917 11,434 4,7 Maso celkem 22,047 23,302 25,209 26,221 27,101 27,808 2,6 Pozn.:* Drůbeží maso zahrnuje kuřecí a krůtí,** údaje pouze za sledované země tvoří rozdíl mezi dovozem a vývozem Pramen: USDA-FAS April 2014, oficiální statistiky a výsledky výzkumu

26 24 Zahraniční trhy vepřového masa Charakteristika světového trhu v roce 2013 a očekávaný vývoj v roce 2014 Vývoj v roce 2013 y Zvýšení spotřeby vepřového masa o 2,6 %, zejména v Číně (podíl na světovém růstu téměř 82 %) a významněji také v USA, Mexiku a Rusku. y Nárůst světové produkce o 2,5 % především díky jejímu vzestupu v Číně a dále v Rusku, J. Koreji a na Ukrajině. y Útlum světového obchodu vlivem vysokých cen vepřového masa pokles globálního dovozu o 3,4 % a to u všech významných importérů Japonska, Ruska, Hongkongu a J. Koreji (vyjma Číny, Mexika). y Omezení globálního exportu především na základě snížení nabídky ze strany významných světových vývozců USA a Brazílie. y Nárůst cen vepřového masa na globálním trhu (v USA o 1,2 %). Očekávaný vývoj v roce 2014 y Nárůst produkce proti roku 2013 (o 1,1 %) především díky dynamicky rostoucí výrobě vepřového masa v Číně, Rusku, Brazílii a Vietnamu bude kompenzovat pokles výroby v USA. y Zvýšení spotřeby meziročně o 2,0 %, a to zejména v Číně a EU. y Další oslabení světového obchodu s vepřovým masem, což je dáno především ruskými restrikcemi na dovoz vepřového z EU a nízkými vývozními zásobami ve Spojených státech. y Pokles světového exportu přibližně o více než 2,0 % na základě nižšího vývozu dvou nejvýznamnějších destinací EU a USA, naopak mírný vzestup vývozu Brazílie a Číny. y Snížení světového importu cca o 1,0 % v důsledku omezení poptávky zejména Ruska, zatímco Japonsko a Mexiko import meziročně mírně navýší. y největší dopad na predikce mají výskyty nákaz prasat ve světě. Epidemie prasečího průjmu ovlivnila odhady produkce v některých severoamerických, asijských a jihoamerických zemích. To se dále odráží na poptávce po dovozech i vývozní nabídce. Africký mor prasat se pak cituje jako významný důvod Ruska pro restrikci importu vepřového z EU. Vývoj na světovém trhu v roce 2013 Rok 2013 byl v odvětví vepřového masa charakterizován nárůstem cen na globálním trhu, které se již druhým rokem po sobě držely poměrně vysoko a v některých regionech také výskytem onemocnění prasat. Tento vývoj se projevil meziročním útlumem světového obchodu. Někteří významní importéři reagovali na rostoucí ceny jednak omezením poptávky po této potravině na globálním trhu (např. Japonsko, Rusko, Hongkong), někteří z nich zároveň navýšily vlastní produkci, aby se tak stali méně závislými na dovozech (především Rusko, Ukrajina a Jižní Korea). K celkovému omezení světové produkce ani spotřeby vepřového masa však v roce 2013 nedošlo, pouze v některých zemích došlo k jejich mírnému snížení.

27 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 25 Graf 2. Vývoj produkce, spotřeby a vývozu vepřového masa ve světě Podle posledních předběžných údajů USDA FAS z dubna t. r. se v roce 2013 proti roku 2012 zvýšila produkce vepřového masa ve světě o 2,5 %, tj. o 2,6 mil. t a dosáhla 109,5 mil. t. Produkce vepřového masa ve světě v letech v tis. t Země předpoklad 2014 odhad 2014/2013 Čína ,4 EU ,4 USA ,9 Brazílie ,7 Rusko ,3 Vietnam ,8 Kanada ,0 Filipíny ,0 Japonsko ,3 Mexiko ,3 Jižní Korea ,5 Taiwan ,2 Chile ,8 Ukrajina ,4 Argentina ,5 Austrálie ,4 Ostatní ,3 Celkem ,1 Pozn.: Údaje za svět celkem jsou pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2014, oficiální statistiky a výsledky výzkumu,

28 26 Nejvýrazněji se na tomto růstu podílí již několik let největší světový producent vepřového masa Čína, kde v důsledku rychle se rozvíjející ekonomiky progresivně stoupají nejen stavy prasat, ale i výroba. Za posledních deset let (období ) se čínská produkce vepřového masa zvýšila o 28 % (tj. o 12,1 mil. t), zatímco ve zbylé části světa představoval nárůst necelých 11 %. Dynamický vzestup produkce byl v roce 2013 zaznamenán také v Rusku (meziročně o10,3 %, tj. o 0,2 mil. t), které se snaží snižovat svou závislost na importech rozšiřováním stavů prasat a podporou vlastní výroby. Od roku 2004 do roku 2013 Rusko navýšilo produkci o 68 %, což představovalo v objemovém vyjádření 1 mil. t. Jižní Korea patří k zemím, kde se v roce 2013 proti předchozímu roku zvýšila výroba vepřového masa nejvýrazněji (o 15,3 %, o 0,17 mil. t). Po prudkém útlumu produkce v roce 2009 v zemi vlivem výskytu onemocnění prasat se podařilo do roku 2013 jihokorejským prvovýrobcům nejen vrátit výrobu na původní úroveň dosahovanou před obdobím útlumu, ale ještě ji navýšit. Rovněž Filipíny a Vietnam se v posledních letech snažily o navyšování vlastní produkce a tento trend pokračoval také v roce 2013 (meziroční nárůst o 3,1, resp. 2,1 %). Ze čtyř nejvýznamnějších světových producentů vepřového masa došlo v roce 2013 u třech z nich (EU, USA a Brazílie) naopak k omezení výroby. V EU se výroba vepřového masa proti roku 2012 snížila o méně něž 1 %. Také v USA, které jsou třetím největším světovým producentem a významným hráčem na světovém trhu s vepřovým masem (pozice druhého nejvýznamnějšího dovozce i vývozce), byl v roce 2013 zaznamenán velmi mírný útlum produkce vepřového masa (o 0,2 %). Ten byl způsoben zejména poklesem porážek jatečných prasat, neboť díky výskytu průjmového virového onemocnění (tzv. PED) mu od května 2013 v USA podlehlo přibližně 5 mil. ks prasat. Světová spotřeba vykazuje trvale rostoucí trend (graf 2.), k jejímu navyšování dochází především v rozvíjejících se regionech. V roce 2014 se ve srovnání s rokem 2013 očekává její nárůst o 1,2 %, tj. o 1,4 mil. t. Výraznou zásluhu na tomto vývoji bude mít především Čína, kde spotřeba meziročně vzroste o 1,3 mil. t, ale také EU a některé země jihovýchodní Asie (Vietnam, Hongkong). Naopak i přes vyšší produkci klesne spotřeba v Rusku meziročně o 68 tis.t, neboť utlumení dovozů z EU zvyšovalo spotřebitelskou cenu vepřového masa a produktů z něj na ruském trhu. Rovněž USA a Kanada spotřebu vepřového masa meziročně sníží o 115 tis. t, resp. 33 tis. t. Omezení konzumace čeká v letošním roce také Japonsko (o 20 tis.t). Tab. Spotřeba vepřového masa ve světě v letech v tis. t Země předpoklad 2014 odhad 2014/2013 Čína ,4 EU ,7 USA ,3 Brazílie ,1 Rusko ,1 Vietnam ,8 Kanada ,8 Filipíny ,4 Japonsko ,0 Mexiko ,8 Jižní Korea ,9 Taiwan ,1 Chile ,3 Ukrajina ,8 Argentina ,6 Austrálie ,2 Ostatní ,0 Celkem ,0 Pozn.: Údaje za svět celkem jsou pouze za sledované země Pramen: USDA-FAS, April 2014, oficiální statistiky a výsledky výzkumu,

29 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 27 Očekávaný vývoj na světovém trhu v roce 2014 Globální produkce vepřového masa se v roce 2014 podle odhadu USDA-FAS z dubna t. r. meziročně zvýší o 1,0 %, tj. o 1,3 mil. t na rekordních 110,7 mil. t. Největší vliv na predikci vývoje trhu v tomto sektoru má výskyt některých onemocnění prasat v různých regionech světa. Tak např. epidemie prasečího průjmu (PED Porcine epidemic diarrhea) ovlivnila odhady produkce v některých severoamerických, asijských a jihoamerických zemích. Její výskyt má zároveň dopad na poptávku po dovozech a na objemu vepřového masa určeném na export. Dalším onemocněním je africký mor prasat (ASF African swine fever), jehož výskyt v Evropě má za následek omezení globálního obchodu s vepřovým masem a bylo hlavním důvodem Ruska pro zavedení restrikcí na importované vepřové maso z EU. Charakteristika trhu EU v roce 2013 a očekávaný vývoj v roce 2014 Vývoj v roce 2013 y Snížení celkových stavů prasat cca o 0,6 % na 146,3 mil. ks, pokles u většiny významných producentů, vyjma Dánska, Španělska a Velké Británie. Redukce základního stáda prasnic o 1,7 % na 12,5 mil. ks, z toho nejvýrazněji v Polsku, Itálii a Belgii. y Velmi mírné omezení produkce vepřového masa o 0,4 % na 21,9 mil. t ve všech členských zemích kromě Velké Británie, Španělska, Itálie, Irska a Rumunska vlivem zhoršené rentability v předchozích letech (vysoké náklady na krmiva). Snížení porážek jatečných prasat o 0,60 % (o 5mil. ks) na 243 mil. ks. y Pokles spotřeby vepřového masa EU 27 v průměru o 1,3 % na základě vysokých cen. y Mírné zvýšení celkového objemového vývozu vepřového masa včetně živých prasat o 1,0 % na 3,1 mil. t, z toho nejvýrazněji na trhy Číny, Filipín a Hongkongu. Naopak výrazné omezení exportu do Jižní Koreje, na Ukrajinu a do Běloruska. Omezení celkového dovozu vepřového masa včetně živých prasat téměř o 9,0 % na 37,1 tis. t, zejména z Chile a Švýcarska, naopak zvýšení importů z USA a Srbska. Ve finančním vyjádření pokles hodnoty exportu o 0,6 % na 6,1 mld. a nárůst hodnoty importu o 5,3 % na 63 mil.. y Mírný meziroční vzestup CZV jatečných prasat ve většině členských zemích, v EU 27 v průměru o 2,9 % vlivem omezení produkce a zvýšené poptávce po vepřovém mase na globálním trhu. y Očekávaný vývoj v roce 2014 y Mírné oživení hrubé produkce o 0,6 % vlivem, omezení vývozů živých prasat a oživení stavů prasnic a tím i narozených selat především v Dánsku a Nizozemsku. y Pokles porážek jatečných prasat o 0,6 % vlivem omezování výroby v producentsky významných zemích (Německo, Španělsko, Polsko, Francie). y Snížení vývozu na globální trh přibližně více než o 10 %, z důvodů obchodních omezení nejvýznamnějšího Unijního trhu Ruska. y Pokles CZV meziročně o 3,0 % vlivem vyšší nabídky na trhu EU a omezení exportu.. y Mírné zvýšení spotřeby vepřového masa meziročně o necelé 1,0 %, vlivem očekávaného oslabení cen. Vývoj na trhu v roce 2013 EU reprezentuje druhého největšího globálního chovatele prasat a producenta vepřového masa ve světě a nejvýznamnějšího světového vývozce. Unijní trh je proto bezprostředně ovlivněn vývojem sektoru vepřového masa na světovém trhu, ale zároveň i tento trh ovlivňuje. Na základě těchto vzájemných souvislostí dochází k poměrně rychlému transferu změn, které vznikají na globálním trhu do vnitřního trhu EU s vepřovým masem a tedy zároveň i do trhu ČR. V roce 2013 byl trh s vepřovým masem v EU charakterizován již jen mírným meziročním snížením stavů prasat, mírném omezení produkce i spotřeby, vysokými vývozy, omezením dovozů a rekordními cenami jatečných prasat. Stálá poptávka po vepřovém mase na světovém trhu zejména díky Číně udržela ceny vepřového masa také v roce 2013 u všech významných exportérů na vysoké úrovni. EU si udržela svou pozici největšího světového exportéra (při započtení vývozu živých prasat), kterou získala v roce 2011.

30 28 S ohledem na úbytek stavů prasat, se hrubá produkce vepřového masa v EU v roce 2013 podle předběžných údajů EK meziročně snížila již mírněji, a to o 0,7 % na 22,4 mil. t v důsledku kombinací dvou faktorů: Jedním byly vysoké náklady na krmivo a druhým nová směrnice EU zavedená od , která stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Porážky prasat se meziročně snížily o 2,0 % (o 5 mil. ks) na 243 mil. ks. Poměrně dynamický trend snižování stavů prasat, který byl v EU nastartován od roku 2006, se v roce 2013 zpomalil a zdá se, že dochází pozvolna k jejich stabilizaci. Stavy prasat celkem v EU 28 podle EUROSTAT k prosinci roku 2013 meziročně oslabily pouze nepatrně, a to o 0,4 % (0,6 mil. ks) na 146,4 mil. ks. V EU 15 byl úbytek již zanedbatelný o 0,3 % (o 0,3 mil. ks) na 121,2 mil. ks, naproti tomu v NČZ 13 bylo jejich snížení o něco výraznější a to o 1,2 % na 25,3 mil. ks. Na meziročním poklesu celkového počtu prasat v Unii v roce 2013 se podíleli především někteří velcí evropští výrobci vepřového masa, jako je Německo ( 1,0 %), Itálie ( 1,2 %), Polsko ( 1,2 %) a Francie ( 2,4 %). Částečně byl ale kompenzován zvýšenými stavy prasat ve Velké Británii (o 2,6 %, Španělsku (o 1,6%) a Dánsku(1,0 %). Mírné oživení stavů zaznamenaly také v ČR a na Slovensku (shodně 0,9 %). Ke stagnaci došlo v Rumunsku a Portugalsku. Stavy prasnic v EU dlouhodobě klesají a hlavní příčinou je dlouhodobě nízká rentabilita produkce selat, což se dále promítlo do vývoje celkové produkce vepřového masa v EU. Navíc nová směrnice o ustájení prasnic platící pro chovatele v EU od 1. ledna 2013 měla vliv na rušení chovů v některých regionech a zejména pak v některých ekonomicky slabších zemědělských podnicích. V EU 28 se stavy prasnic meziročně snížily o 1,7 % na 12,5 mil. ks, to bylo již mírnější tempo než v předchozích letech. Z toho v EU 15 klesly mírněji (o 1,6 %), zatímco v NČZ byl jejich úbytek výraznější (o 2,4 %). V jednotlivých členských zemích byl ale vývoj odlišný. Úbytek počtu prasnic proti roku 2012 byl zaznamenán především v Polsku ( 5,6 %), Itálii ( 5,0 %) v Maďarsku ( 3,2 %), Rakousku ( 3,1 %), Německu ( 3,0 %) a Španělsku ( 1,5 %). Naopak vyšší stavy prasnic v meziročním srovnání vykazovala ČR (o 2,2 %) a dále řada významných evropských vývozců selat jako jsou např. Dánsko a Nizozemsko (o 2,4, resp. 1,3 %) se počty prasnic meziročně téměř nesnížily. Tab. Vývoj stavů prasat a z toho prasnic v EU v letech 2012 a 2013 v tis. ks Země /2012 v % /2012 v % Německo , ,0 Španělsko , ,1 Francie , ,1 Dánsko , ,4 Nizozemsko , ,3 Polsko , ,6 Itálie , ,0 Belgie , ,8 Rumunsko , ,7 V. Británie , ,4 Maďarsko , ,2 Rakousko , ,1 ČR , ,8 Švédsko , ,3 Irsko , ,1 Slovensko , ,5 Bulharsko , ,2 EU , ,6 Pramen: EUROSTAT

31 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 29 Spotřeba vepřového masa v EU má od roku 2010 klesající trend. Také v roce 2013 došlo podle odhadu k jejímu omezení především z důvodu vysokých cen vepřového masa. Celková spotřeba v EU 28 v roce 2013 meziročně klesla o 1,0 % na 20,2 mil. t. Roční spotřeba vepřového masa na obyvatele v roce 2013 podle odhadu EK dosáhla 39,5 kg, což představovalo proti roku 2012 její snížení o 0,3 kg. Na celkové spotřebě masa ve Společenství se vepřové maso podílelo téměř polovinou (49,1 %), což je dlouhodobě nejvíce ze všech druhů masa. Míra soběstačnosti v roce 2013 podle odhadu EK dosáhla 109,6 % a byla o 1,2 p. b. nižší než v roce Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem včetně živých prasat v EU 28 se v roce 2013 meziročně zlepšila, byla jak ve finančním tak v objemovém vyjádření opět vysoce aktivní a dosáhla 3 067,0 tis. t (6,0 mld. ). Ve srovnání s rokem 2012 došlo v objemovém vyjádření k jejímu mírnému zlepšení o 1,0 % (o 28,4 tis. t), ve finančním se naopak mírně zhoršila o 0,5 %, neboť jednotková hodnota dovezeného zboží byla vyšší než vyvezeného. Dovozní omezení uložená Čínou a Ruskem na severoamerické vepřové maso v souvislosti s používání látky ractopamin v krmivech prasat vytvořily příznivé podmínky pro exportéry vepřového masa EU. Meziročně export Unie mírně vzrostl, však nepřekročil rekordní úroveň z roku Ve srovnání s rokem 2012 se zvýšil vývoz vepřového masa včetně živých prasat do třetích zemí o necelé 1,0 % (tj. o 28 tis. t) na 3,1 mil. t v hodnotě 6,1 mld.. Třetím rokem po sobě tak překonal export hranici 3 mil. t a představoval nejvyšší obchodovaný objem na globálním trhu (souhrnně obchod s vepřovým masem i živými zvířaty). Podíl vývozu z celkové produkce vepřového masa EU v roce 2013 dosahoval 13,8 % a byl obdobný jako v roce Hlavním artiklem bylo tradičně především mražené maso a dále také vepřový tuk. Nejvýznamnější trh pro Unii představovalo tradičně Rusko, kam byl v roce 2013 exportován téměř shodný objem jako v roce 2012 (tj. 747 tis. t). Více než 24% podíl z celkového vývozu vepřového masa EU směřoval právě na ruský trh. Výrazně se prosadila EU na trzích svého druhého největšího odběratele Číny, kam navýšila prodej o 13,4 % a proti roku 2012 rovněž navýšila export na Filipíny a do Hongkongu (o 38 %, resp. 1,6 %). Naproti tomu v meziročním srovnání oslabil unijní prodej vepřového masa na trhy Jižní Koreje o 24,9 %, kde se zvýšila vlastní produkce a méně bylo vyvezeno také na Ukrajinu a do Běloruska (o 24,0 %, resp. o 29,0 %). Očekávaný vývoj na trhu v roce 2014 Předpokládá se, že trh s vepřovým masem v EU bude v letošním roce ovlivněn negativním vývojem zahraničního obchodu s Ruskem, očekávaným poklesem cen jatečných prasat, mírným zvýšením hrubé produkce, oživením spotřeby ale naopak oslabením porážek. Nezanedbatelnou roli bude hrát také vývoj výskytu onemocnění afrického moru prasat, jehož výskyt byl zjištěn na Litevsko-polské hranici. Následně Ruská federace od ledna 2014 zakázala dovoz vepřového masa z EU. Kvůli tomu v polovině roku ohlášené sankce na řadu zemědělských výrobků neměly prakticky vliv na obchod. Hrubá produkce vepřového masa v EU se podle odhadu EK v roce 2014 meziročně mírně zvýší přibližně o 0,6 % (tj. o 123 tis. t j. hm.) na 22,7 mil. t j. hm. Porážky prasat v průměru EU ve srovnání s rokem 2013 klesnou o 0,6 % (tj. o 1,4 mil ks) na 241,7 mil. ks. V jednotlivých členských zemí se však očekává rozdílný vývoj. Např. v Dánsku a Velké Británii výroba poroste, díky zvyšujícím se stavům prasat. Naopak v Itálii a Polsku, kde se očekává ještě další výraznější snižování zejména stavů prasnic, patrně produkce ještě meziročně mírně klesne a její úbytek bude kompenzován nárůstem dovozů selat a jatečných prasat. V roce 2014 by mohl podle EK vývoz vepřového masa EU do třetích zemí mírně oslabit (o 1,0 %) z důvodu stávajících obchodních omezení Ruska kvůli výskytu africké moru prasat v Litvě a Polsku. Nicméně dlouhodobě rostoucí poptávka v Číně, kam EU již několik let po sobě zvyšuje vývoz, by mohla toto snížení částečně kompenzovat. Za první tři měsíce roku 2014 však podle údajů DG Agri klesl meziročně unijní vývoz vepřového masa o 9 %. Nejvýznamněji to bylo na trhy Ruska, kde se propadl více než o 70 % (tj. o 116,5 tis. t) a v případě Běloruska o 75 % (o 13,2 tis. t). Rovněž oslabil, i když jen mírně (o 2,0 %), v meziročním srovnání export na čínský trh. Naopak výrazně se EU začala uplatňovat na trzích Jižní Koreji a Filipín (nárůst o 91, resp. 69 %), ale vyšší objemy vepřového masa prodala do Hongkongu a Japonska (graf 2.2.9). Nejvýraznější pokles exportu

32 30 do třetích zemí byl za I. čtvrtletí 2014 evidován v Německu (-21,6 %), Polsku a Španělsku ( 19,4 %, resp. 13,2 %). Meziročně navýšily vývoz Rakousko (21,4 %), Itálie (o 16,6 %) a Nizozemsko (o 9,7 %). Spotřeba vepřového masa v EU bude ovlivněna poklesem cen vepřového masa a očekává se, že meziročně oživí o 0,4 % na 20,5 mil. t. V přepočtu na obyvatele bude o 0,2 kg vyšší a dosáhne 31,4 kg/obyv./rok. Její podíl na celkové spotřebě masa, která v průměru EU vzroste v roce 2014 o 0,7 kg na 65,5 kg/obyv./rok, zůstane téměř shodný s rokem 2013 a dosáhne 48,9 %. Očekává se, že ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2014 v průměru EU meziročně klesnou přibližně o 5 Ct/kg j. hm., tj. o 3 % a dosáhnou ve třídě E (standard) 1,70 /kg j. hm. za studena (tab ). Přitom ve druhém a třetím čtvrtletí 2014 dojde proti předchozím čtvrtletím 2014 k jejich nárůstu, a tím by se zmenšil zároveň i jejich meziroční rozdíl. Cenové prognózy vycházejí ze současných ruských restrikcí na dovoz vepřového masa z EU. Pokud by Rusko opět obnovilo v plném rozsahu import a omezení by zrušilo, pak by se ceny mohly na unijním trhu proti dubnovým předpovědím zvýšit asi o 10 až 15 %. Zejména vývoj v prvním čtvrtletí t.r. byl výrazně ovlivněn omezením vývozů na ruský trh. V Německu, ale i ostatních sousedních zemích, se CZV jatečných prasat v I. čtvrtletí 2014 meziročně snížily v rozmezí od 6,0 % ve Francii, přes 8,0 % v Německu až téměř o 10,0 % v Nizozemsku. V průměru EU 28 pak byly za I. čtvrtletí 2014 nižší o 4,5 %.Teprve koncem března 2014 se trh začal opět stabilizovat a CZV jatečných prasat i selat začaly opět mírně růst. Předpovědi téměř pro všechny členské státy uvádí snížení cen ve druhém až čtvrtém čtvrtletí 2014 meziročně o 1 % až 2 %. Po dvou slabých sezónách grilování v letech 2012 a 2013 se očekává v roce 2014 zlepšení poptávky. Stagnující nebo jen mírně rostoucí produkce vepřového masa v EU a zlepšující se hospodářský vývoj ve světě by mohly v roce 2014 podpořit export a ceny vepřového masa. Zároveň by s klesajícími náklady na krmiva mohlo dojít ke zlepšení ekonomiky výkrmu prasat a tím i ke zlepšení efektivity produkce vepřového masa. Stále se zvyšující úhyny selat vlivem výskytu viru PED v USA a Kanadě vedly v těchto regionech k citelnému poklesu produkce. Následkem toho došlo v březnu v USA k nárůstu cen jatečných prasat až na rekordní úroveň 1,90 /kg j. hm. kdy poprvé po dlouhé době překročily významně úroveň cen v EU. Díky tomu mohou exportéři z Unie navyšovat a rozšiřovat vývozy do svých asijských destinací. Jen velmi těžko lze odhadnout a předpovídat vývoj obchodu s Ruskem, neboť vztahy s EU se od dubna t.r. velmi zhoršily vzhledem k politickému vývoji na Ukrajině a na Krymu. Je však zřejmé, že existuje na světovém trhu několik alternativ: USA a Kanada se staly na základě vysokých cen a také z důvodů již existujících obchodních omezeních (využívání ractopaminu v krmivu) pro ruský trh nezajímavými. Brazílie připadá v úvahu pouze jako nouzové řešení. Ke stoupající poptávce po vepřovém mase dochází v Rusku na úkor vývozu. Alternativní dovozy, které Rusko uvažuje pro pokrytí domácí poptávky, jako je maso z vodního buvola z Indie, nebo vepřové maso z Číny však nemohou být dostatečné. EU zůstává stále pro ruský trh potenciálním dodavatelem. Pokud by se měl ruský trh pro Unii znovu otevřít, došlo by patrně k oživení cen a prognózy uvedené v tab by neplatily. Očekává se rovněž, že poptávka po vepřovém mase v jednotlivých zemích i v EU ve srovnání s předchozími roky, kdy klesala, opět mírně vzroste.

33 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 31 Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů v chovu prasat Data k mezinárodnímu srovnání ekonomiky výkrmu prasat byla získána na základě spolupráce ÚZEI s mezinárodní sítí InterPIG. Projekt InterPIG byl v roce 2003 iniciován skupinou expertů 1 nejvýznamnějších producentských zemí EU. Cílem skupiny InterPIG je podat reprezentativní srovnání nákladů výroby vepřového masa mezi zúčastněnými zeměmi. Aktuálně je v síti InterPIG zastoupeno 12 zemí EU (dále v textu označováno jako průměr EU) a 3 zámořské země. Česká republika je od roku 2011 (data od 2009) členem této sítě a je zastoupena Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Data finanční a naturální povahy (tj. náklady, výnosy, produkce ) vycházejí z národních šetření 2 nákladů prováděných v jednotlivých spolupracujících zemích a odpovídají průměrným nákladům a výkonnosti v jednotlivých zemích. Pro zajištění srovnatelnosti výsledků mezi jednotlivými zeměmi byla vytvořena jednotná šablona, ve které byl obsah a náplň jednotlivých položek sjednocen tak, aby byly finanční a naturální položky porovnatelné mezi jednotlivými zeměmi. Zpracování dat za všechny zúčastněné země probíhá v zemědělském výzkumném ústavu LEI Wageningen UR v Nizozemsku. Výsledky poskytují relativně přesné informace umožňující mezinárodní srovnání průměrných výrobních nákladů především v rámci EU. Náklady v chovu prasat V grafu T2.1/01 je znázorněn vývoj výrobních nákladů na produkci vepřového masa ve 12 zemích EU (dále v textu označováno jako průměr EU) a ve 3 zámořských zemích. Z nových členských zemí EU je členem sítě InterPIG pouze Česká republika. Výrobní náklady zahrnují celkové variabilní a fixní náklady vyjádřené v EUR na 1 kg JUT za tepla. Náklady v celém období v zemích zapojených do sítě InterPIG rostly. Růst nákladů byl ovlivněn především rostoucími cenami krmiv (graf T2.1/02), ale i rostoucími ostatními variabilními náklady, mezi které můžeme zařadit např. veterinární náklady, náklady na energie, opravy a udržování, nebo náklady na obnovu stáda. Průměrné výrobní náklady 12 zemí EU zahrnutých do sítě InterPig v roce 2012 byly 1,77 /kg JUT za tepla, což bylo ve srovnání s rokem 2011 o 5,3 % více a proti roku 2010 o 15,8 % více. Z grafu T2.1/01 vyplývá, že v roce 2012 se výrobní náklady prasat v zemích EU pohybovaly v rozmezí 1,62-2,09 /kg JUT za tepla. Nejnižší náklady byly vynaloženy ve Francii, Španělsku, Dánsku a Nizozemsku (1,62-1,66 /kg JUT), naopak nejvyšší náklady (řazeno vzestupně) byly zjištěny v České republice ve Velké Británii, Itálii a Švédsku (1,82-2,09 /kg JUT). Výrobní náklady ve všech zemích zahrnutých do sítě InterPig oproti roku 2011 vzrostly v rozmezí 0,03 0,18 /kg JUT za tepla. Nejvýrazněji vzrostly v Rakousku, Belgii, Irsku, Velké Británii a Švédsku (o více než 0,1 /kg JUT za tepla). V ostatních zemích vzrostly náklady v průměru o 0,6 /kg JUT (v ČR +0,07 /kg JUT). Česká republika vykázala v letech náklady 1,72-1,82 Eur/kg JUT, tj. přibližně o eurocentů/kg JUT za tepla více, než dosáhli nejlepší producenti EU. V ČR byly zjištěny srovnatelné náklady s Německem, Velkou Británií a Irskem. V letech 2011 a 2012 se náskok nejlepších producentů EU vůči ČR výrazně snížil, ČR ztrácela na 1 kg JUT eurocentů. Česká republika patřila k těm zemím, ve kterých náklady na 1 kg JUT v letech 2011 a 2012 vzrostly nejméně, a to i přes rostoucí ceny krmiv (graf 6, 7, 8 v příloze). Hlavní příčinu menšího růstu nákladů a přiblížení se nejlepším producentům EU lze spatřovat v nejvyšším meziročním nárůstu užitkovosti prasnic ze všech sledovaných zemí, díky čemu byl z velké míry eliminován vliv rostoucích cen krmiv. 1 LEI Wageningen UR - Agricultural Economics Research Institute (NL), AHDB - Agriculture and Horticulture Development Board (UK), IFIP Institute du porc (FR), Danish Pig Production (DK) 2 V ČR je hlavním zdrojem dat Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, ÚZEI.

34 32 Graf T2.1/01 Výrobní náklady prasat ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig Graf T2.1/02 Průměrná cena krmiv ( /t) Pramen: InterPig V roce 2011 výrobní náklady prasat v rámci EU kolísaly v rozmezí 1,56 1,92 /kg JUT za tepla. Nejnižší výrobní náklady byly v roce 2011 zjištěny v Dánsku, Belgii, Španělsku a Nizozemsku. Ve všech těchto zemích se náklady na 1 kg JUT pohybovaly pod hranicí 1,6. Naopak ve skupině s náklady převyšujícími průměrné náklady EU (1,7 /kg JUT) bylo Německo, Česká republika, Itálie a Švédsko. Náklady prasat v České republice patřily v období mezi nejvyšší, ale v roce 2011 Českou republiku předstihly Itálie a Švédsko. Za nejvýznamnějšími producenty EU Česká republika zaostávala v nákladech přibližně o 18 eurocentů. Z grafu T2.1/02 je zřejmé, že ve všech zemích došlo k výraznému meziročnímu nárůstu nákladů v rozmezí 0,03 0,24 /kg JUT. Nejvíce vzrostly náklady ve Francii, Švédsku a Německu, nárůst se pohyboval kolem %, tj. přibližně o 0,24 /kg JUT. Z podrobnější analýzy chovu prasat vyplývá (Poláčková a kol., 2012), že v závislosti na intenzitě výroby, kterou lze charakterizovat přírůstkem prasat ve výkrmu a počtem odstavených selat na prasnici, dosahovaly podniky ve skupinách s nejvyšší užitkovostí prasat a prasnic nákladů kolem 1,65 /kg JUT za tepla, tj. výsledků srovnatelných s průměrnými náklady předních evropských producentů.

35 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 33 V roce 2010 náklady na produkci u hlavních evropských producentů rostly jen nepatrně, nebo dokonce mírně poklesly (Dánsko, Francie, Nizozemsko, Německo, Španělsko), ale např. v ČR, Belgii, Velké Británii, Irsku a Švédsku byl zaznamenán nárůst nákladů. Průměrné náklady v EU proti roku 2009 vzrostly o 4,5 %. Tento vývoj nákladů byl velkou měrou ovlivněn příznivým vývojem cen krmných obilovin během roku 2009, který přetrvával téměř do poloviny roku Náklady největších evropských producentů se v roce 2010 pohybovaly v rozmezí 1,36 1,50 /kg JUT. Také v zámoří náklady na produkci prasat v období rostly. Avšak ve srovnání s nejlepšími evropskými producenty (Francie, Dánsko, Nizozemsko, Belgie) byly v zámoří (Brazílie, Kanada a USA) dosahovány výrazně nižší výrobní náklady prasat. Náklady na 1 kg JUT se v období pohybovaly v USA v rozmezí 1,10-1,37 /kg JUT, v Kanadě 1,09-1,43 /kg JUT, v Brazílii 1 1,0-1,43 /kg JUT. Kdežto průměrné náklady nejlepších producentů EU se v letech 2010 až 2012 pohybovaly v rozmezí 1,36 1,70 /kg JUT tj. přibližně o eurocentů výše. V posledních 3 letech se rozdíl v nákladech mezi zámořskými producenty a nejlepšími producenty EU snižoval, protože náklady v zámoří rostly rychlejším tempem, než v zemích EU. Ve všech zámořských zemích se zvyšovaly především náklady na krmiva, v USA rostly také pracovní náklady, odpisy a v Brazílii náklady na energie. V ČR a u zámořských výrobců byly náklady na produkci ovlivňovány také směnným kurzem koruny k euru. V případě oslabování měny vůči euru dochází ke zlepšování výsledku vyjádřeného v EUR a naopak. Jelikož měny zámořských výrobců (brazilský real, kanadský a americký dolar) v roce 2011 vůči euru posilovaly, meziroční růst výrobních nákladů byl částečně ovlivněn také směnným kurzem. Obdobná situace nastala v České republice, kdy v letech 2010 a 2011 koruna vůči euru posílila, což negativně ovlivňovalo postavení České republiky v evropském srovnání. V roce 2012 oproti roku 2011 oslaboval brazilský real v průměru o 7,8 % a česká koruna o 2,26 %, naopak kanadský a americký dolar (+6,7 %, resp +7,8 %) a libra (+6,6 %) vůči euru posílily Struktura nákladů Mezi nejvýznamnější nákladové položky v nákladech na produkci prasat se řadí náklady na krmiva, pracovní náklady a odpisy. Náklady na krmiva během let 2011 a 2012 ve všech sledovaných zemích EU významně narostly, zatímco v roce 2010 byly průměrné náklady na krmiva v zemích EU 0,88 /kg JUT, v roce 2011 to bylo 1,05 /kg JUT a v roce 2012 vzrostly náklady na krmiva o dalších 9 eurocentů (tj. +8,8 %) na průměrných 1,14 /kg JUT (graf T2.2/03). V jednotlivých zemích EU v roce 2012 náklady na krmiva vzrostly o 3,6-14 %, přičemž více než 10% růst byl vykázán v Rakousku, Belgii, Velké Británii, Irsku a Švédsku, v ostatních zemích EU vzrostly náklady na krmiva průměrně o 6 %. Náklady na krmiva se v roce 2012 v zemích EU pohybovaly v rozmezí 1,0-1,22 /kg JUT za tepla. Výjimkou byla pouze Itálie, specializující se na výkrm prasat do hmotnosti až 160 kg, kde byla dosažena podstatně horší konverze krmiva. Náklady na krmiva dosahovaly v Itálii 1,33 /kg JUT. V ČR se náklady na krmiva pohybovaly na horní hranici uvedeného rozpětí, tj. na stejné úrovni jako např. ve Velké Británii a Irsku. Rakousko a Německo, jakožto nejbližší konkurenti ČR vynakládaly v letech nižší náklady na krmiva o 7-16 eurocentů/kg JUT. Vyšší náklady na krmiva v České republice jsou způsobeny především horší konverzí krmiva ve srovnání s evropskými producenty (viz graf T2.4/11). V zámoří náklady na krmiva v letech 2011 a 2012 vzrostly více než v zemích EU. Obdobně jako v Evropě rostly náklady na krmiva nejvíce v roce 2011, kdy např. v Kanadě a Brazílii vzrostly o více než 0,22 /kg JUT, ale v USA to bylo jen o 0,09 /kg JUT. Růst nákladů na krmiva pokračoval v roce 2012 v USA, Kanadě i Brazílii o dalších 0,14 /kg JUT. Zatímco v roce 2010 náklady na krmiva v zámoří nepřesáhly 0,75 /kg JUT, v roce 2011 se především v Brazílii náklady na krmiva dotáhly na úroveň 1 V Brazílii jsou rozlišeny náklady pro oblast Santa Catarina (v jižní části Brazílie), která je charakteristická spíše menšími až středně velkými podniky a oblast Mato Grosso (středozápadní Brazílie), která je typická velkými podniky s chovem prasat. V obou oblastech převažuje oddělená produkce selat od výkrmu prasat a tzv. production contract, kdy je zabezpečován smluvní odchov selat, nebo výkrm prasat až do jatečné hmotnosti. Zemědělec je odměňován za poskytnutí ustájení a za péči o zvířata, přičemž zvířata jsou majetkem dodavatele.

36 34 Nizozemska a Dánska. V roce 2012 se na úroveň nákladů předních evropských producentů (Dánsko, Nizozemsko a Francie) dorovnaly i USA a Kanada. V Brazílii byly náklady na krmiva dokonce vyšší, než u nejlepších evropských producentů. Výjimkou jsou výsledky z brazilské oblasti Mato Grosso, ve které jsou provozovány velkokapacitní chovy prasat. Graf T2.2/03 Náklady na krmiva na jatečné prase ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig Průměrné pracovní náklady v EU v letech stagnovaly na hodnotě 0,15 /kg JUT za tepla (graf T2.2/04). V roce 2012 vynaložili nejnižší náklady ve Španělsku (0,09 /kg JUT), nejvyšší naopak ve Švédsku (0,19 /kg JUT). V USA a Kanadě byly pracovní náklady srovnatelné s průměrem zemí EU, v Brazílii byly pracovní náklady nižší, přibližně na úrovni Španělska. V ČR byly v roce 2012 zjištěny pracovní náklady ve výši 0,16 /kg JUT tj. na srovnatelné úrovni s hlavními producenty EU (Dánsko, Nizozemsko, Německo, Francie, Belgie). Graf T2.2/04 Pracovní náklady na jatečné prase ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig

37 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 35 Jak uvádí graf T2.2/05, náklady práce se v jednotlivých zemích v EU velmi lišily. Zatímco v ČR byly náklady práce nižší než 6 /h, ve Švédsku, Nizozemsku a Dánsku vynaložili přes 20 /h práce. Ukazuje se přímá souvislost mezi množstvím vložené práce a cenou práce. Země s nízkou cenou práce (Brazílie, ale i ČR) dosahovaly podstatně horší produktivity práce. Pouze díky nízké ceně práce v ČR (téměř 3x nižší než průměr zemí EU) bylo možné udržet pracovní náklady na 1 kg JUT na srovnatelné úrovni s pracovními náklady vynaloženými západními producenty, protože produktivita práce byla v evropském měřítku velmi slabá. Na 1 tunu JUT za tepla bylo v ČR potřeba přibližně 27 hodin 4 práce. V Dánsku, Nizozemsku, Německu a Belgii to bylo 6-9 hodin, tzn., že za 1 h práce bylo v ČR vyrobeno 37 kg vepřového masa, kdežto ve vybraných zemích EU to bylo kg. Vyšší produktivita práce v západních zemích EU je dána vyšší úrovní organizace, modernizace a automatizace chovů prasat, což je spojeno s poměrně vysokou investiční náročností. Zvýšení produktivity práce v českých chovech na úroveň nejvyspělejších zemí EU by znamenalo velké investice, proto bychom při současných cenách práce nemohli očekávat příliš významné úspory v nákladech. Nicméně se zmenšujícím se rozdílem ceny práce v ČR a v západních zemích EU budou investice k zajištění vyšší produktivity práce nezbytné. Graf T2.2/05 Náklady práce a počet hodin práce vynaložených na 1 t JUT prasat Pozn. počet hodin práce na jatečné prase resp. na produkci se v ČR nesleduje, jedná se o odhad Pramen: InterPig Položka ostatní variabilní náklady (graf T2.2/06) zahrnuje náklady na obnovu stáda, veterinární náklady, náklady na léčiva a desinfekční prostředky, pojištění, daně a náklady na energie. V roce 2012 se v zemích EU ostatní variabilní náklady pohybovaly v rozmezí 0,12 0,21 /kg JUT za tepla. Meziročně vzrostly především náklady na opravy a udržování (+5,2 %), veterinární náklady a léčiva (+4 %), náklady na energie (+2,6 %). Česká republika patřila společně s Rakouskem, Německem a Irskem k představitelům s nejvyššími ostatními variabilními náklady (kolem 0,2 /kg JUT). 4 Počet hodin práce vynaložených na odchov jatečného prasete resp. na 1 t JUT se v ČR nesleduje. Pro účely srovnání vycházíme z celkových pracovních nákladů na jatečné prase zjištěných z Výběrového šetření nákladů a výnosů ÚZEI a průměrné hrubé hodinové mzdy chovatelů hospodářských zvířat podle ČSÚ povýšené o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen za zaměstnance odvádět zaměstnavatel.

38 36 Graf T2.2/06 Ostatní variabilní náklady na jatečné prase ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig V Nizozemsku, Dánsku a Francii naopak vynaložili na ostatní variabilní náklady méně než 0,15 /kg JUT. Ve srovnání s průměrem západních zemí EU byly v České republice vynaloženy vyšší veterinární náklady včetně nákladů na léčiva, o 0,07 /kg JUT. Náklady na energie byly v České republice lehce pod průměrem zemí EU. Podstatně nižší byly náklady na obnovu stáda 5, které v ČR dosáhly přibližně poloviční úrovně, než je průměr zemí EU, v absolutním vyjádření se však jedná o zanedbatelnou částku. Náklady na opravy a udržování budov byly v ČR v roce 2011 mírně nižší než průměr zemí EU, v roce 2012 byly tyto náklady srovnatelné s průměrem zemí EU. V zámoří byly ostatní variabilní náklady ve srovnání s průměrem evropských producentů přibližně o 30 % nižší (graf T2.2/06). Rozdíly ve srovnání s průměrem zemí EU byly zjištěny především v nákladech na energie, veterinárních nákladech a nákladech na léčiva. Evropští producenti v nákladech na energii nemohli konkurovat nákladům v Brazílii (oblast Santa Catarina) a USA, které byly téměř o 80 % resp. 50 % nižší, než byl průměr zemí EU. Nízkým nákladům na energie v USA a Brazílii se z evropských zemí přiblížila pouze Velká Británie. V Kanadě byly náklady na energie přibližně o 20 % nižší, než byl průměr zemí EU, tj. obdobné jako v ČR a Francii. V brazilských velkochovech prasat, v oblasti Mato Grosso se náklady na energie pohybovaly na srovnatelné s průměrem zemí EU. Veterinární náklady a náklady na léčiva a desinfekční prostředky se vyvíjely rozdílně v severní a jižní Americe. V USA a Kanadě vynaložili srovnatelné veterinární náklady a náklady na léčiva jako v Nizozemsku a Švédsku, tj. přibližně o 40 % méně než byl průměr zemí EU. V Brazílii byly veterinární náklady a náklady na léčiva o 25 % vyšší, než průměr zemí EU, ale jen mírně vyšší než např. v Německu, Irsku a Španělsku. V Kanadě a Brazílii byly vykázány přibližně třetinové náklady na opravy a udržování ve srovnání s průměrem zemí EU, v USA se pohybovaly na úrovni Belgie, Francie, Irska a Španělska. 5 Kalkulováno jako obnova stáda prasnic v % (cena nakoupené prasničky cena vyřazené prasnice)

39 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 37 Graf T2.2/07 Odpisy a ostatní smíšené náklady na jatečné prase ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig Poslední agregovanou položkou je položka odpisy a ostatní smíšené náklady, kde jsou kromě odpisů zahrnuty náklady pomocných činností, ostatní přímé náklady, úroky a za ČR také režijní náklady (grafu T2.2/07). V zemích EU bylo v roce 2012 rozpětí položky odpisy a ostatní smíšené náklady 0,21-0,58 /kg JUT. V průměru představovaly odpisy a ostatní smíšené náklady v zemích EU 0,32 /kg JUT, z toho odpisy tvořily více než 50 %. Odpisy souvisejí s investicemi do chovů prasat. V období byly nejnižší odpisy zjištěny v České republice a Španělsku (cca 0,1 /kg JUT), naopak nejvyšší ve Švédsku (více než 0,30 /kg JUT). U zbývajících evropských producentů se odpisy pohybovaly v rozmezí 0,13-0,19 /kg JUT. V zámoří byly odpisy přibližně o 60 % nižší, než průměrná výše odpisů v zemích EU. V roce 2012 se odpisy v zámoří pohybovaly v rozmezí 0,05-0,09 /kg JUT, přičemž odpisy na spodní hranici vykázala Brazílie a naopak na horní hranici byla Kanada a USA. Řádově vyšší odpisy evropských producentů prasat souvisí s vyšší mírou investic do chovů. Vývoj realizačních cen, zisku/ztráty Vývoj realizačních cen prasat v období v jednotlivých zemích uvádí graf T2.3/08. Cena za 1 kg JUT za tepla zahrnuje srážky a bonusy uvedené jednotlivými zeměmi jako např. klasifikace jatečného těla, poplatky na výzkum, marketing, přeprava na jatka, ale neobsahuje přímé ani nepřímé podpory. Za Českou republiku je uvedena cena prasat ve třídách jakosti prasat SEU 6 podle TISČR SZIF. 6 Třídy jakosti SEU podle systému SEUROP, který se využívá k hodnocení jakosti poražených hospodářských zvířat.

40 38 Graf T2.3/08 Realizační ceny prasat ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig Ceny prasat v období každoročně rostly, ale až v roce 2012 byl zaznamenán významný nárůst cen prasat napříč všemi zeměmi EU. Ve srovnání s průměrnou cenou prasat v roce 2011 se ceny prasat zvýšily o více než 12 % tj. přibližně o 0,2 /kg JUT (v jednotlivých zemích růst o 10 17%). Nejvyšší ceny prasat byly v letech stabilně vykazovány ve Velké Británii a Rakousku, naopak nejnižší ve Francii a Nizozemsku. V roce 2012 se ceny za 1 kg JUT v zemích EU pohybovaly v rozmezí 1,57 1,78 /kg JUT za tepla (v roce ,39 1,60 /kg JUT). Výjimkou je Itálie, kde ocenění prasat jakožto speciálního produktu (těžká prasata pro výrobu parmské šunky), který má svůj stálý odbyt na italském trhu, dosahuje nejvyšších hodnot ze všech sledovaných zemí tj. 1,81 /kg JUT v roce 2012 resp. 1,76 /kg JUT v roce Avšak v roce 2012 se rozdíl mezi cenou prasat v Itálii a průměrnou cenou zemí EU snížil cca na polovinu, zatímco v letech 2010 a 2011 činil kolem 0,27 /kg JUT, v roce 2012 to bylo jen 0,13 /kg JUT. V České republice se ceny prasat pohybovaly kolem průměru zemí EU, avšak ve srovnání s cenami v Německu, Dánsku, Belgii byly mírně nižší. V zámoří byl vývoj realizačních cen prasat odlišný od Evropy, protože ceny prasat v roce 2012 na rozdíl od Evropy stagnovaly na úrovni 2011, pouze v USA vzrostly o 3,8 %. V roce 2012 byly ceny prasat v USA přibližně o 0,2 /kg JUT nižší než průměr zemí EU, Kanadě a Brazílii (Santa Catarina) dokonce o 0,4 /kg JUT. V roce 2012 se meziročně cenový rozdíl prasat v zámořských zemích ve srovnání s EU zvýšil. V Brazílii byl v roce 2012 dokonce zaznamenán meziroční pokles cen, především v oblasti Mato Grosso, kde ceny prasat poklesly oproti roku 2011 o 0,3 /kg JUT. Graf T2.3/09 znázorňuje čistý zisk/ztrátu v EUR na 1 kg JUT za tepla. Z porovnání nákladů a výnosů vyplývá, že v letech , byla ve všech 12 zemí EU vykázána ztráta ve výši -6 až -44 eurocentů /kg JUT. Nejnižší ztráta byla v letech 2010 a 2011, díky nízkým výrobním nákladům a relativně dobré realizační ceně, zjištěna ve Španělsku, v Rakousku a Dánsku (zhruba 10 eurocentů/kg JUT). V Německu, Irsku, České republice a Švédsku byla ztráta nejvyšší a dosahovala eurocentů/kg JUT. V roce 2011 se ztráta ve všech zemích EU oproti roku 2010 prohloubila, pouze v České republice a Rakousku došlo ke snížení ztráty o 2 7 eurocentů/kg JUT. V roce 2012 došlo vlivem rostoucích realizačních cen prasat k výraznému zlepšení výsledků ve všech sledovaných zemích. V ČR dosáhla ztráta -0,13 /kg JUT, tj. obdobného výsledku jako ve Francii, Německu a Velké Británii. V Rakousku, Belgii a Španělsku byl v roce 2012 vykázán zisk ve výši 0,02 0,08 /kg JUT.

41 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 39 Graf T2.3/09 Čistý zisk ( /kg JUT za tepla) Pramen: InterPig V roce 2012 byly výsledky chovu prasat v zámořských zemích značně nepříznivé. Především v Brazílii a Kanadě došlo v roce 2012 k významnému meziročnímu prohloubení ztráty přibližně o 0,2 /kg JUT na -0,21 až -0,29 /kg JUT. Takto nepříznivý výsledek byl způsoben hlavně nepříznivým vývojem realizačních cen prasat při rostoucích nákladech. Zisk ve výši 0,11 /kg JUT byl realizován pouze v USA, ale ve srovnání s rokem 2011 poklesl zisk přibližně o 40 %. Ukazatele intenzity Intenzita produkce je vyjádřena počtem prodaných prasat na prasnici, přírůstkem v předvýkrmu a ve výkrmu prasat a množstvím vyrobeného masa celkem na prasnici. Ukazatel počet prodaných prasat na prasnici je ekvivalentem počtu narozených, nebo odstavených selat na prasnici, pouze je navíc uvažován úhyn ve výkrmu prasat. Nakoupená ani prodaná selata nejsou do tohoto ukazatele uvažována. Dánsko a Nizozemsko patřily v roce 2012, stejně jako v předchozích letech, mezi země s nejvyšší produkcí prasat na prasnici. Počet prodaných prasat na prasnici přesáhl v obou zemích 27 ks. U Dánska se dá předpokládat, že v příštím roce překročí hranici 28 prodaných prasat na prasnici. Francie a Německo se zařadily s 25 prodanými prasaty na prasnici ihned za Dánsko a Nizozemsko. Německo dosahuje ve srovnání s Francií výrazně lepšího meziročního růstu užitkovosti prasnic, v příštím roce pravděpodobně Francii předstihne. Průměrný počet prodaných prasat na prasnici se ve 12 vybraných zemí EU v roce 2012 meziročně zvýšil o 1,8 %, tj. o 0,43 ks na 24,09 prasat (růst v roce 2011 o 2,6 %, tj. o 0,65 prodaných prasat/ prasnici na 23,65 ks). V ostatních zemí EU se počet prodaných prasat na prasnici pohyboval v rozmezí 21,57 24,4 ks (graf T2.4/09). Nejméně prasat na prasnici bylo prodáno v České republice (21,57 ks) a ve Velké Británii (21,69 ks). V České republice užitkovost prasnic rostla v posledních letech nejrychlejších tempem ze všech 12 sledovaných zemí EU. Z podrobnější analýzy nákladů, provedené z výběrového šetření nákladů a výnosů ÚZEI 2012 vyplývá, že ve skupině podniků s nejvyšší užitkovostí prasnic byly zjištěny srovnatelné parametry užitkovosti i nákladovosti s průměrnými hodnotami 12 zemí EU.

42 40 Graf T2.4/09 Vývoj počtu prodaných prasat na prasnici/rok Pramen:InterPig V Brazílii byl v roce 2012 počet prodaných prasat na prasnici mírně nižší než průměr zemí EU, dosahoval cca 23,7 kusů (průměr zemí EU 24,09 ks). V obou brazilských oblastech, Santa Catarina a Mato Grosso, došlo v roce 2012 k meziročnímu poklesu počtu prodaných prasat na prasnici, což pravděpodobně souvisí s nepříznivou ekonomickou situací v sektoru prasat v Brazílii (rostoucí náklady, nízké realizační ceny). V USA a Kanadě byl počet prodaných prasat na prasnici o 1 kus nižší než v Brazílii. Ve srovnání se zeměmi EU to bylo o 1,3-1,7 ks méně, počtem prodaných prasat na prasnici se tak USA i Kanada zařadily do horší poloviny zemí EU. Obdobně jako v minulém roce byl v ČR v roce 2012 zjištěn nižší úhyn selat od narození do doby převodu do výkrmu o 2-3 p. b. (úhyn v ČR 13,2 %) než v Dánsku, Nizozemsku, Německu, Francii. Naopak úhyn ve výkrmu prasat dosahoval v ČR hodnoty 2,9 %, tj. mírně vyšší hodnoty, než byl v průměru úhyn v zemích EU (2,6 %). Celkový úhyn od narození až do prodeje prasat dosahoval v ČR hodnoty 16,1 %, kdežto v Nizozemsku, Dánsku, Francii a Německu se celkový úhyn pohyboval v rozmezí %. Dalším důležitými ukazateli produktivity jsou souhrnná konverze krmiva, přírůstky v předvýkrmu a výkrmu prasat a množství vyprodukovaného masa na prasnici za rok. Souhrnná konverze krmiva představuje množství krmiva v kg potřebného na vyprodukování 1 kg vepřového masa. Tento ukazatel není v ČR sledován, jeho hodnota je odhadnuta za pomoci modelu. Model vychází z nadefinovaného průměrného denního příjmu krmné směsi v jednotlivých fázích odchovu, doplněného o přírůstek v jednotlivých fázích odchovu prasat, zjištěný z výběrového šetření ÚZEI. Srovnání souhrnné konverze krmiva evropských a zámořských producentů uvádí graf T2.4/10. Nejlepší souhrnné konverze krmiva ze zemí EU bylo v období dosahováno v Nizozemsku 2,7 2,8 kg/kg ž. hm. Ve většině ostatních zemí EU se v letech 2011 a 2012 konverze krmiva pohybovala v rozmezí 2,8 3,0 kg/kg ž. hm. Více než 3 kg krmné směsi na 1 kg ž. hm. bylo spotřebováno v Belgii (3,06 kg), ČR (3,58 kg) a Itálii (3,62 kg). Česká republika vynakládá ve srovnání s průměrem zemí EU o 0,58 kg krmiva na 1 kg ž. hm. více, tj. při jatečné hmotnosti prasete 110 kg o 64 kg krmiva více (graf T2.4/11). Horší konverze krmiva v ČR je způsobena nižší užitkovostí prasnic i nižšími přírůstky v předvýkrmu a výkrmu prasat. V Brazílii byla zjištěna velmi dobrá konverze krmiva na úrovni Nizozemska a Dánska, v USA a Kanadě se konverze krmiva pohybovala na úrovni průměru zemí EU.

43 VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO 41 Graf T2.4/10 Spotřeba krmiva v kg na 1 kg ž. hm. jatečného prasete Pozn. Údaj za ČR je pouze odhad odvozený z nákladů na krmiva na jatečné prase a průměrné ceny krmiva Pramen: InterPig Graf T2.4/11 Celková spotřeba krmiva na jatečné prase a konverze krmiva v roce 2012 Pramen:InterPig

44 42 Průměrný přírůstek ve 12 zemích EU v roce 2012 v předvýkrmu i výkrmu prasat oproti roku 2011 mírně vzrostl a dosahoval hodnoty 0,42 kg/kd v předvýkrmu prasat a 0,80 kg/kd ve výkrmu prasat. Španělsko, Belgie a Nizozemsko vykázaly nejnižší přírůstky v předvýkrmu (max. 0,33 kg/kd), což souviselo s nejnižší převodní hmotností do výkrmu, která nepřesáhla 25 kg. V ostatních zemích byla prasata do výkrmu převáděna v hmotnosti vyšší než 30 kg a přírůstek se pohyboval v rozmezí 0,41-0,49 kg/kd. Česká republika se pohybovala na spodní hranici tohoto intervalu, tj. mírně pod průměrem zemí EU. Ve výkrmu prasat byly nejlepší přírůstky zjištěny v Irsku, Dánsku, Švédsku (více než 0,8 kg/kd). Pod průměrem zemí EU (0,78 kg/kd) se pohybovala Itálie, Belgie, Španělsko, ČR (0,75 kg/kd), (vzestupně). Pro eliminaci vlivu rozdílné hmotnosti zvířat při převodu z předvýkrmu do výkrmu a při prodeji na jatka na přírůstek živé hmotnosti, byl proveden přepočet na standardizovanou hmotnost zvířat tj. sjednocení na jednotnou hmotnost od kg (graf T2.4/12). Poté byly nejvyšší přírůstky zjištěny v Dánsku, Švédsku a Velké Británii (>0,7 kg/kd), sestupně podle zjištěného přírůstku následovalo Rakousko, Francie, Německo, Irsko, Nizozemsko, Česká republika (0,64 kg/kd), Španělsko a Belgie (0,61 a 0,59 kg/kd). V České republice se standardizovaný přírůstek pohyboval 5 % pod průměrným přírůstkem zemí EU. Graf T2.4/12 Standardizovaný přírůstek hmotnosti od 8 do 120 kg Pramen:InterPig Množství vyrobeného masa na prasnici za rok je výsledkem počtu prodaných prasat a průměrné jatečné hmotnosti. Průměrná produkce na prasnici byla ve 12 vybraných zemích EU již v roce 2009 vyšší než 2 t a v roce 2012 dosáhla 2,17 t. Na špici v produkci masa na prasnici se umístila Itálie a Nizozemsko, na opačném konci s méně než 1,9 t na prasnici skončili producenti z Velké Británie, Španělska, České republiky (vzestupně). Vysoká produkce v Nizozemsku (2,46 t) je odrazem vysoké užitkovosti prasnic, v Itálii (2,98 t) zase vysokou porážkovou hmotností prasat. Relativně nízká produkce masa na prasnici v ČR (1,87 t) byla způsobena nízkým počtem prodaných prasat na prasnici, kdežto ve Velké Británii (1,7 t) byla nízká produkce způsobena především nižší porážkovou hmotností prasat (103,7 kg). V zámoří přesahovala produkce na prasnici 2 t ve všech sledovaných zemích, ale stále nedosahovala průměru zemí EU.

45 ZÁSAHY STÁTU 43 zásahy státu 1. Legislativní předpisy 1. a) Některé předpisy upravující či podmiňující dovoz a vývoz zboží Vstupem České republiky (dále jen ČR ) do Evropské unie (dále jen EU ) dnem převzala ČR celní legislativu EU, včetně celního sazebníku a obchodně politických opatření. Pracovníci oddělení TARICu a kvót Generálního ředitelství cel (dále jen GŘC) připravili v této souvislosti rozsáhlý doplněk publikace Český integrovaný tarif, který je vydáván již od roku 1994 a slouží široké podnikatelské a obchodní veřejnosti i pracovníkům celní správy a dalších státních institucí, jako neocenitelná pomůcka při orientaci ve spleti tzv. celních předpisů, tzn. předpisů, které upravují nebo podmiňují dovoz a vývoz zboží a které je třeba při provádění celního dohledu aplikovat. Tento doplněk byl vydáván pod názvem Český integrovaný tarif po vstupu do Evropské unie (dále jen ČIT ). Rok 2009 byl posledním rokem, pro vydání ČITu v podobě tištěné publikace. Od roku 2010 přechází GŘC na digitální verzi Elektronického českého integrovaného tarifu (dále jen EČIT 2014 ). Souběžně s verzí PDF je spuštěna aplikace e-čit, kterou naleznete: Aplikace / TARIC CZ. Tato verze v budoucnu zcela nahradí současnou formu PDF. EČIT 2014 je výpisem z elektronického integrovaného společného celního sazebníku EU, který je pod názvem TARIC (TARIF INTÉGRÉ DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES) vydáván Generálním ředitelstvím pro daně a celní unii (DG TAXUD) a slouží jako zdroj informací o tarifních a netarifních opatřeních EU při dovozech a vývozech z a do nečlenských států EU. Základní informace TARIC jsou v EČITu doplněny o tzv. národní opatření v oblastech neupravených TARIC, jako jsou sazby daně z přidané hodnoty, sazby spotřebních daní a předpisy veterinární, fytosanitární, předpisy o chemických látkách a další národní legislativa. EČIT 2014 tvoří tabulky nomenklatury TARIC s tarifními i obchodně politickými opatřeními EU a ČR včetně poznámek ke třídám a jednotlivým kapitolám. Do EČITu 2014 byly zapracovány údaje a data se stavem k 31. prosinci 2013, které byly převzaty z různých pramenů, zejména z aktuální elektronické verze TARIC na internetových stránkách Evropské unie. EČIT 2013 je nutno považovat za pracovní pomůcku usnadňující orientaci ve složitém celním systému EU, která není právním předpisem, a tudíž nemá právně závazný účinek. Náměty, připomínky či dotazy směrujte na telefonní čísla , fax Přehled dovozních cel EU platných od Kód KN Komodita vepřové maso název zboží Živá prasata Smluvní celní sazba pro třetí země tj. země, které nejsou členy EU Plemenná čistokrevná zvířata (*) bez cla Ostatní živá prasata O hmotnosti menší než 50 kg 41,2 /100 kg net O hmotnosti menší než 50 kg ne domácí druhy bez cla O hmotnosti 50 kg nebo vyšší bez cla Prasnice s hmotností nad 160 kg 35,1 /100 kg net Ostatní 41,2 /100 kg net.

46 44 Vepřové maso čerstvé nebo chlazené V celku nebo půlené 53,6 /100 kg net Kýty a kusy z nich nevykostěné 77,8 /100 kg net Plece a kusy z nich nevykostěné 60,1 /100 kg net Přední části a kusy z nich nevykostěné 60,1 /100 kg net Hřbety s kostí a kusy z nich 86,9 /100 kg net Bůčky prorostlé a kusy z nich 46,7 /100 kg net až 59 Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané Vepřové maso zmrazené 86,9 /100 kg net V celku nebo půlené 53,6 /100 kg net Kýty a kusy z nich nevykostěné 77,8 /100 kg net Plece a kusy z nich nevykostěné 60,1 /100 kg net Přední části a kusy z nich nevykostěné 60,1 /100 kg net Hřbety s kostí a kusy z nich 86,9 /100 kg net Bůčky prorostlé a kusy z nich 46,7 /100 kg net až 59 Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané Droby 86,9 /100 kg net až 49 Jedlé droby vepřové čerstvé, chlazené či mrazené bez cla Tuk vepřový, neprorostlý libovým masem Čerstvý, chlazený, solený, zmrazený 21,4 /100 kg net Sušený nebo uzený 23,6 /100 kg net Jiný tuk než a ,9 /100 kg net. Vepřové maso a jedlé droby solené (nebo ve slaném nálevu), uzené (nebo sušené) Kýty a kusy z nich nevykostěné solené 77,8 /100 kg net Plece a kusy z nich solené 60,1 /100 kg net Kýty a kusy z nich nevykostěné uzené 151,2 /100 kg net Plece a kusy z nich uzené 119,0 /100 kg net / Ostatní - solené, uzené 15, Bůčky (prorostlé)a jejich části solené 46,7 /100 kg net Bůčky (prorostlé)a jejich části uzené 77,8 /100 kg net Slaninové půlky nebo přední tři čtvrti solené 68,7 /100 kg net Zadní tři čtvrti nebo půlky solené 75,1 /100 kg net Přední části a kusy z nich solené 60,1 /100 kg net Hřbety a kusy z nich solené 86,9 /100 kg net Kýta ve slaném nálevu zabalená 86,9 /100 kg net Přední části a kusy z nich uzené 119,0 /100 kg net Hřbety a kusy z nich uzené 149,6 /100 kg net Kotleta uzená, vepřová krkovička sušená na vzduchu 151,2 /100 kg net Ostatní 15, Droby játra 64,9 /100 kg net Droby ostatní 47,2 /100 kg net.

47 ZÁSAHY STÁTU 45 Štětiny Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat, bez cla Střeva Střeva, měchýře a žaludky z jiných zvířat než ryb bez cla Tuk pro průmyslové účely Vepřový tuk pro průmyslové účely (jiný než 0209 nebo 1503) bez cla Uzenky a salámy z masa, drobů či krve Z jater ze zvířat s výjimkou divokých prasat 15, Uzenky a salámy, suché nebo pomazánkové, tepelně neuprav 149,4 /100 kg net. Přípravky a konzervy z masa, drobů a krve nezahrnuté do Homogenizované přípravky z vepřového masa a krve 16, Z kýty 156,8 /100 kg net Z plece 129,3 /100 kg net Hřbety s kostí včetně směsí ze hřbetu a kýty (s výjimkou krkovičky) 156,8 /100 kg net Krkovička, včetně směsi krkovičky a plece 129,3 /100 kg net Směsi z kýty, krkovičky, plec, hřbet s kostí 129,3 /100 kg net. Kůže Vepřové surové kůže - kusy bez cla /32 Vyčiněné nebo polovyčiněné kůže vepřové kusy v mokrém stavu (včetně wet-blue) i suchém stavu (crust) Usně po vyčinění nebo polovyčinění m 2 2,0 Pramen: EČIT 2011 Vysvětlivky: (*)- Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené právními předpisy Společenství (viz směrnice Rady 88/661/EHS (Úř. věst. L 382, , s. 36); směrnice Rady 94/28/ES (Úř. věst. L 178, , s. 66); rozhodnutí Komise 96/510/ES (Úř. věst. L 210, , s. 53)). - tučně uvedené hodnoty celní sazby náleží položkám s celní kvótou WTO- viz. příloha EČITu. 2,0 Dovoz a vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby (kapitoly CS 01 24) Objem zahraničního obchodu v roce 2013 s živými prasaty a vepřovým masem v mld. Kč v porovnání s celkovým objemem zboží zemědělské a potravinářské výroby Dovoz do České republiky Veškeré zboží (kapitoly 1-24) Z toho položky živá prasata a vepřové maso (0103 a 0203) Vývoz z České republiky Veškeré zboží (kapitoly 1-24) Z toho položky živá prasata a vepřové maso (0103 a 0203) Členské státy EU ,9 14,3 136,5 3,441 Ostatní země světa 25,2 0,07 14,2 0,036 CELKEM 174,1 14,37 150,7 3,477 V rámci zahraničního obchodu se členskými zeměmi EU se v roce 2013 ve srovnání s rokem 2013 zvýšil dovoz zboží zemědělské a potravinářské výroby, a to o 10 %. Vývoz zboží zemědělské a potravinářské výroby se v meziročním srovnání 2013/2012 zvýšil o 12 %. Dovoz živých prasat a vepřového masa je v roce 2013 na stejné úrovni jako v roce 2012 a trend vývozu se zvýšil oproti roku 2012 o 10 %. Stále, i v roce 2013, se tedy prohluboval trend vyšších dovozů nad vývozy. V roce 2013 hodnota vyváženého zboží z České republiky (zboží zahrnuté do kapitol 1-24 CN) dosáhla 150,7 mld. Kč (v roce 2012 to bylo 138,1 mld Kč), z toho v 90 % se jednalo o vývoz do EU-28.

48 46 Tendenci vzestupu hodnoty sledujeme také u zboží, které je do České republiky dováženo. Jeho hodnota v roce 2013 dosáhla 174,1 mld. Kč (v roce ,2 mld Kč), z toho zboží zemědělské a potravinářské výroby, které bylo dovezeno do ČR z členských zemí EU 28 tvořilo 85 %. 1. b) Některé právní předpisy EU týkající se zahraničního obchodu v oblasti chovu prasat Povinně prováděný statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy EU, tj. mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU se nazývá Intrastat. Základním předpisem je vyhláška č.201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, kterými jsou vyhlášky č.563/2006 Sb., č.393/2008 Sb., a nejnověji vyhláškou č. 317/2010 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, ve znění pozdějších předpisů, tato vyhláška ze dne obsahuje řadu podstatných změn. Počínaje výkazem za leden 2011 se výkazy Intrastatu předávají pouze elektronicky. Písemně lze předat pouze opravy za uplynulé období a při jednorázovém dosažení prahu pro vykazování. Pro spodní hodnotu zásilek bude důležitá hodnota v Eurech a nikoliv jako dosud v korunách. Informace o jeho provádění lze získat v publikaci Příručka pro Intrastat CZ, která byla vydána Českým statistickým úřadem a Generálním ředitelstvím cel, která obsahuje vysvětlení všech základních ustanovení předpisů o provádění Intrastatu s řadou příkladů a je zveřejněna na adrese v části Intrastat Příručku lze najít přímo na adrese: Regulace společného trhu s vepřovým masem Pro rok 2013 byla stanovena místní příslušnost celních úřadů zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nomenklatura zboží se určuje dle nařízení Komise (ES) č. 1006/2011 (Úřední věstník L 282 z ). Změny kombinované nomenklatury platné od srovnávající kódy KN pro rok 2012 s kódy platnými v roce 2013 najdeme na adrese: pod označením Korelace_KN2013. Postup při výpočtu kurzu Kč - je stanoven čl. 168 až 171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. Úřední věstník EU (Official Journal of the European Union) Obsahuje nařízení, směrnice a rozhodnutí. Právní předpisy jsou obsaženy v řadě L (Legislation), v řadě C jsou informace, oznámení a přípravné akty. Řady L a C je možné nalézt na internetové adrese Důležitou skutečností je, že platným předpisem je znění zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Základním nařízením upravujícím všeobecné podmínky společné organizace trhu je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty. Toto nařízení obsahuje dále uvedená opatření: Podpora soukromého skladování prostřednictvím finanční podpory je legislativně upravena nařízenim Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Dále pak nařízením Komise (ES) č. 826/2008. Systém podpory soukromého skladování je založen na uzavírání smluv s Intervenčními agenturami. Základním závazkem je uskladnění vepřového masa po stanovenou dobu. Účelem této podpory je stažení přebytků vepřového masa po stanovenou dobu z trhu. Tento zásah je považován za mimořádné intervenční opatření, které může Evropská komise vyhlásit na základě dlouhodobě nepříznivé situace v komoditě vepřové maso. Výše podpory soukromého skladování může být poskytnuta dvěma způsoby: a) podpora soukromého skladování je stanovena na základě nabídkového řízení, b) výše podpory je stanovena paušální sazbou předem.

49 ZÁSAHY STÁTU 47 Regulace vývozu a dovozu vepřového masa je upravena prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1373/2013 ze dne 19. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa, a dále nařízením Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. U žadatelů o podporu exportu se vyžaduje zkušenost s obchodem v daném odvětví minimálně po dobu jednoho roku. Na doložení vážnosti záměru se skládá kauce za každých 100 kg zamýšleného exportu, která při neuskutečnění obchodu propadá. Dovozní licence se u vepřového masa předpokládá u dovozu v rámci kvót. Při dovozu mimo rámec kvót se licence nepředkládá. Kvóty pro vepřové maso jsou otevřeny a spravovány nařízením Komise (ES) č. 442/2009, kterým se otevírají a spravují celní kvóty Společenství v odvětví vepřového masa, a nařízením Komise (ES) č. 1301/2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty podléhající režimu dovozních licencí. Dovozní kvóty umožňují držiteli licence dovézt produkt za snížené clo. V tomto případě musí žadatel o dovozní licenci prokázat, že v uplynulých dvou letech obchodoval s danou komoditou se třetími zeměmi. I v případě dovozu se skládá kauce. Subvencovaný vývoz je upraven nařízením Komise (ES) č. 612/2009 ze dne , kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. Evropská komise vydává aktualizované sazby minimálně 1 x za čtvrtletí. Dovoz vepřového masa je upraven nařízením Komise (ES) č. 376/2008. Současná úprava nařízení neobsahuje žádnou licenční povinnost pro dovoz vepřového masa za plné clo. Dovoz za snížené clo je upraven již výše zmíněným nařízením Komise (ES) č. 442/2009. Je třeba podotknout, že uvedené nařízení obsahuje jak celní kvóty spravované prostřednictvím licencí, tak celní kvóty založené na metodě časového pořadí. Dovozy uskutečněné na základě metody časového pořadí nejsou podmíněny dovozní licencí. Ochrana trhu připouští využívání dodatečných cel za podmínek dodržení spouštěcí úrovně dovozu podle kritérií dohodnutých ve WTO. Neopominutelným faktorem společné organizace trhu s vepřovým masem v Evropské unii je v současné době jednotná klasifikace obchodních tříd jatečných prasat (SEUROP). Tato klasifikace je v Evropské unii povinná od roku Dalšími prvky, které ovlivňují organizaci trhu s vepřovým masem, jsou prognózy stavů zvířat a předpoklad produkce. Zvláštní tržní opatření obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 dle čl. 220: Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví výjimečná podpůrná opatření v zájmu postiženého trhu, aby se zohlednily: a) omezení obchodu uvnitř Unie a obchodu se třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat; a b) závažná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin a nákazy. Členské státy mají za povinnost sledovat a poskytovat EK tyto druhy informací: y informace o cenách y informace o uplatňování intervenčních opatření y statistické údaje y prognózy Cenová hlášení u vepřového masa se řídí nařízením Komise (EU) č. 792/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů. Dále pak nařízením Komise (ES) č. 1249/2008, kterým se stanoví pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen.

50 48 Státní zemědělský intervenční fond zajišťuje v České republice informace o nákupních cenách jatečných prasat a je zodpovědný za předávání informací z reprezentativních trhů do příslušného orgánu Evropské unie ke stanovení referenční ceny za kalendářní týden. 1. c) Legislativa ČR předpisy vydané ve Sbírce zákonů České republiky a ve Věstníku MZe ČR v letech 2004 až 2013 související s chovem prasat. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. y Vyhláška č. 173/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (účinnost od ). y Vyhláška č. 213/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství (účinnost od ). y Vyhláška č. 320/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č.212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování činnosti zemědělského podnikatele (účinnost od ). y Nález Ústavního soudu ze dne ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č.441/2005 Sb., y Nařízení vlády České republiky č. 512/2006 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti strukturálních opatření v zemědělství (účinnost od ). y Zákon č. 35/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském a intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském a intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Zákon č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (účinnost od , některá uvedená ustanovení od , a ). y Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor (účinnost od , některá uvedená ustanovení od ). y Zákon č. 171/2012 Sb., o rozpočtových pravidlech o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). Oblast činnosti SZIF Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. y Nařízení vlády České republiky č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 249/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek provádění patření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro

51 ZÁSAHY STÁTU 49 hovězí a telecí maso a pro některé druhy hovězího masa (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 99/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 257/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky ve znění nařízení vlády č. 99/2005 Sb., (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 332/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (účinnost od ). y Zákon, č.251/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů (účinnost ). y Nařízení vlády České republiky č. 448/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády (účinnost od ). Oblast veterinární péče a péče o pohodu zvířat (welfare) Zákon č.166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů y Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od , některá ustanovení od ). y Vyhláška č. 202/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat (účinnost od ). y Vyhláška č. 208/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od ). y Vyhláška č. 356/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o sledování (monitoringu) zoonóz a změně vyhlášky č.299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (účinnost od ). y Vyhláška č. 389/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č.299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č.356/2004 Sb., (účinnost od ). y Vyhláška č. 122/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 378/2003 Sb., kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz (účinnost od ). y Vyhláška č. 425/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č.208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od ). y Zákon č. 48/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (účinnost od ). y Zákon č. 77/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 155/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb.,

52 50 o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami, embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (účinnost od ). y Vyhláška č. 156/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí ve znění vyhlášky č.260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č.383/2003 o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí (účinnost od ). y Vyhláška č. 289/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropského společenství (účinnost od , část - Hlava sedmá pozbyla platnosti ). y Vyhláška č. 316/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (účinnost od ). y Zákon č. 182/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 288/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka (účinnost od ). y Vyhláška č. 289/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče (účinnost od ). y Zákon č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 344/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (účinnost od ). y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2008, Oznámení o uveřejnění seznamu nákaz, jejichž výskyt musí být podle právních aktů Evropských společenství upravujících hlášení nákaz a výdaje ve veterinární oblasti hlášené Evropské komisi a členským státům. y Vyhláška č. 3/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost od ) zrušeno y Vyhláška č. 4/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při přepravě (účinnost od ). y Vyhláška č. 5/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu (účinnost od ) zrušeno y Vyhláška č. 464/2009 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb., (účinnost od ). y Vyhláška č. 12/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Zákon č. 75/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (účinnost od ). y Nařízení vlády České republiky č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností

53 ZÁSAHY STÁTU 51 příjemcům živočišných produktů v místě určení. V návaznosti na nařízení 882/2004/ES o úředních kontrolách za účelem dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat je jedním z prováděcích předpisů veterinárního zákona. Příjemce je povinen poskytnout veterinární správě požadované informace tak, aby je obdržela nejpozději 24 hodin před příchodem živočišných produktů na místo určení (účinnost od ). y Vyhláška č. 143/2011 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (účinnost od ). y Zákon č. 308/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 26/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví výše paušální částky nákladů spojených vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly (účinnost od ) zrušeno y Vyhláška č. 51/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 78/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 161/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 342/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemisťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých veterinárních činností (účinnost od ). y Zákon č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 418/2012 Sb. Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při usmrcování (účinnost od ). y Vyhláška č. 419/2012 Sb. Ministerstva zemědělství, o ochraně pokusných zvířat (účinnost od ). y Vyhláška č. 22/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost ). y Vyhláška č. 72/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 108/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 125/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ).

54 52 y Vyhláška 372/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost od ). y Vyhláška 429/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemisťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností (účinnost od ). y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2012, 2. Seznam schválených národních referenčních laboratoří, 3. Zásady pro vypracování pohotovostních plánů, 4. Oznámení o zrušení Vyhlášení testačního zařízení pro testování finálních hybridů prasat. y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 1, v květnu Úprava metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2012, 2. Seznam schválených národních referenčních laboratoří. y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 1, v březnu Úprava metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok y Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 3, v prosinci Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok Oznámení kontaktního místa podle 5d zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. y Vyhláška č. 136/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. y Vyhláška č. 370/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (účinnost od ). y Vyhláška č. 447/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o genetických zdrojích zvířat (účinnost od ). y Vyhláška č. 448/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). Oblast zahraničního obchodu y Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (účinnost od , některá ustanovení od ). y Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od , některá ustanovení od ). y Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (účinnost od , některá ustanovení od ). y Vyhláška č. 317/2010 Sb., Českého statistického úřadu a Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška č.201/2005 Sb.,o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění vyhlášky pozdějších předpisů (účinnost od ).

55 ZÁSAHY STÁTU 53 y Zákon č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb. (účinnost od ). y Zákon č. 17/2012 Sb., zákon o Celní správě České republiky (účinnost od ). y Zákon č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (účinnost od ). Oblast potravinářství Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů. y Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb. a č. 169/2009 Sb. (účinnost od ). y Vyhláška č. 194/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti (účinnost od ). y Vyhláška č. 212/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od ). y Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 113/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (účinnost od ). y Zákon č. 120/2008 Sb., kterým se mění zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových y výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení Oblast krmivářství Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. y Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (účinnost od , některá ustanovení od ). y Nařízení vlády České republiky č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy (účinnost od ). y Vyhláška č. 356/2008 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 336/2010 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Zákon č. 33/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 198/2011 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost y od ).

56 54 y Vyhláška č. 25/2012 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od ). y Vyhláška č. 27/2013 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony, vykonávané v působnosti y Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů y (účinnost od ). INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ (IPPC) y Úplné znění zákona č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (zákon o IPPC), jak vyplývá z pozdějších změn. Podstatou zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), je dosáhnout maximální možné prevence znečištění všech složek životního prostředí a zabezpečit tak plnou slučitelnost právního řádu České republiky v této oblasti ochrany životního prostředí s právem Evropského společenství, zejména se směrnicí Rady 96/61/ES (od již v kodifikovaném znění č.2008/1/es o integrované prevenci a omezování znečištění). V r byla předložena Radou Evropy a Evropským parlamentem k implementaci do národních legislativ a k projednání členskými státy EU tzv. Směrnice o průmyslových emisích (IED) č. 2010/75/EU jako hlavní podklad k implementaci do českého práva, která vyvrcholila dnem vložením novely zákona o IPPC do sbírky zákonů ČR pod č. 69/2013 Sb. Pro výrobní odvětví resortu Ministerstva zemědělství nejsou navrhována oproti původní Směrnici o IPPC žádné zásadní změny, ani u kategorií 6.4 pro potravinářská a zpracovatelská výrobní odvětví, ani u kategorie 6.5 pro kafilerní a asanační výrobní činnosti, ani pro kategorie 6.6 pro intenzivní chovy drůbeže a prasat dle přílohy č. 1 původně uvedeného zákona. K výše uvedenému zákonu o IPPC byla novelizována původní prováděcí vyhláška č. 554/2002 Sb. v platném znění. Na základě návrhu, diskuse a připomínek členů pracovní skupiny byla projednána a schválena vládou ČR na podzim roku 2013 nová prováděcí vyhláška pod č. 288/2013 Sb. Oproti původní vyhlášce obsahuje formulář Žádosti o vydání integrovaného povolení, vzor nově koncipované Základní zprávy o půdě, dále odborné posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a Zprávu o plnění podmínek integrovaného povolení. Ministerstvo zemědělství v rámci resortu pro provozovatele zařízení IPPC k novému zákonu a prováděcí vyhlášce o IPPC (kromě výše uvedených dílčích úprav) nenavrhuje žádná další environmentální nebo technologická opatření, ani zásadní změny oproti původnímu znění. Členské státy mají v integrované prevenci a omezování znečištění podporovat vývoj a uplatňování nejlepších dostupných technik (BAT) a nově vznikajících technik (emerging technique).

57 ZÁSAHY STÁTU 55 Stav podání žádostí o IPPC v ČR pro kategorii 6. 6 Intenzivní chovy hosp. zvířat ke dni Typ zařízení Chovy drůbeže o kapacitě větší než ks celkem Chovy prasat celkem: z toho: výkrm prasat nad ks nad 30 kg Počet žádostí podána rozhodnuta v řízení zastavena chovy prasnic nad 750 ks prasnic chovy prasnic nad 750 ks prasnice se současným výkrmem Celkem kategorie Zdroj: MŽP,CENIA, MZe Pozn.: Uváděný typ zařízení se týká možné ustájovací kapacity prostoru zařízení nikoliv aktuálního stavu ve stáji Chovatelských zařízení pro chov prasat a drůbeže, která podala žádost o pasportizaci ve smyslu výše uvedeného zákona k bylo celkově 452, což zhruba odpovídá kvalifikovanému odhadu cca 99 % ze všech relevantních zařízení spadajících do procesu IPPC v ČR. Ve srovnání s předcházejícím rokem evidované počty podání žádostí, rozhodnutí a pozastavení žádostí u všech kategorií v zařízení pro chov drůbeže a prasat v rámci systému IPPC zůstávají prakticky nezměněny, avšak v administraci procesu IPPC krajské úřady zaznamenávají nárůst změnových řízení u stávajících zařízení i nárůst změn vlastnických subjektů. Všechna zařízení IPPC spadající pod resort Ministerstva zemědělství (potravinářské a zpracovatelské podniky, kafilerie, bioplynové stanice, kompostárny, asanační podniky, velkochovy drůbeže a prasat), která obdržela od Krajských úřadů Rozhodnutí o vydání integrovaného povolení (IP) mají tímto certifikátem předpoklady a možnosti prosadit se na národní i celosvětové úrovni. Ministerstvo zemědělství jako odbornou pomoc a podporu procesu IPPC a výměny informací o nejlepších dostupných technikách (BAT) koordinuje a řídí tři odvětvové Technické pracovní skupiny (TPS) a podle potřeb praxe další expertní pracovní skupiny. Odborníci z praxe, státních institucí, univerzit, vědeckých a výzkumných organizací v těchto skupinách se pak podílejí formou řízené odborné diskuse na řešení a konkrétním projednávání celkové problematiky IPPC a připravují odborná stanoviska nebo vyjádření pro nejvyšší státní a evropské instituce. V rámci národní výměny informací o BAT je každoročně organizováno Ministerstvem průmyslu a obchodu tzv. Fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro všechny průmyslové, potravinářské a zemědělské výrobní činnosti dané zákonem o IPPC. Kontrolní činnost v oblasti IPPC vykonává Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP): y kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, y omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody, y rozhoduje o správních deliktech podle 37 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění platných předpisů, y hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadů

58 56 V roce 2011 z iniciativy a podpory Ministerstva zemědělství (Úřad pro potraviny Úsek potravinářských výrob, Odbor bezpečnosti potravin, Oddělení environmentálního a technologického rozvoje), Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP OSA 5) na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZF JU v Č.Budějovicích) a na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně (Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky) vznikla po letech odborných a organizačních příprav Centra pro nejlepší dostupné techniky tzv. BAT centra v rámci odborné působnosti resortu Ministerstva zemědělství. Obě BAT centra, první ve střední Evropě, jsou vzdělávacím, konzultačním a poradenským orgánem řešící problematiku eko-inovací, environmentálních technologií, nejlepších dostupných technik (BAT), metodik, postupů a nově vznikajících technik (emerging technique) zejména v oblastech potravinářské, asanační a zemědělské problematiky. Hlavním cílem a posláním BAT centra je zavádění a aplikace vědy, výzkumu a inovací do praxe včetně aplikace know-how, odborné pomoci a podpory při posilování konkurenceschopnosti podniků v resortu MZe. Se vznikem obou center BAT výhledově předpokládá MZe posílení expertní činnosti, rozšíření odborného zázemí členské základny Technických pracovních skupin MZe a současně vzájemné propojení prioritních projektů aplikovaného výzkumu, vědy, vývoje a inovací s potřebami praxe, poradenstvím a vzdělávacími programy na národní, mezinárodní i evropské úrovni. Další informace o procesu IPPC: Dotační politika v České republice Ministerstvo zemědělství ČR vydalo na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 74 ze 4. schůze konané dne 19. prosince 2013 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok Podpora ministerstva zemědělství zahrnuje mimo jiné i dotační programy uvedené v následujících odstavcích (pro přehlednost je zachováno číslování používané v Zásadách ). a) Dotační politika v oblasti chovu prasat v roce 2014 b) Využívání dotací v chovu prasat v roce 2013 a) Dotační politika v oblasti chovu prasat v roce A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č.154/2000 Sb. ) a vyhlášek MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona č.154/2000 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 166/1999 Sb. ) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. 2.A. a. Podpora ověřování původu Podpora majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu pro účely ověření jejich původu. Týká se plemenných kanců používaných a nově zařazovaných do nukleových a rezervních chovů. Výše dotace: do 500 Kč za provedenou analýzu prasat, do 70 % nákladů za analýzu vykonávanou třetí stranou nebo jejím jménem s cílem stanovení genomické plemenné hodnoty.

59 ZÁSAHY STÁTU A. b. Podpora zavádění a vedení plemenných knih (dále jen PK ) dle plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat Podpora uznanému chovatelskému sdružení na zavádění a vedení PK podle plemen. y do 55 Kč na kus prasat, vedených v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hospodářských zvířat), 2. A. e. Kontrola užitkovosti (dále jen KU ), výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a posuzování a kontrola dědičnosti (dále jen KD ) užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat 2.A.e.1) Kontrola užitkovosti 2. A. e.1.a) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace, prasata, y do Kč na jednu prasnici matku kanců (dle kritérií PK) v KU v uznaných nukleových chovech, y do Kč na jednu prasnici (plemene bílé ušlechtilé nebo landrase) zařazenou do tvorby superplodných linií (dle kritérií PK), y do 200 Kč na jednu prasnici v uznaných rezervních chovech, 2. A. e. 2) Výkonnostní zkoušky, kontrola dědičnosti, odhad plemenné hodnoty (dále jen KD ): 2. A. e. 2. e) Podpora uznanému chovatelskému sdružení a osobě oprávněné k provádění a zabezpečování KD prasat v období od do y do 29 Kč na jedno změřené prase v nukleových a rezervních chovech prasat zkouška vlastní užitkovosti. 2. A. e. 2. g) Podpora chovateli za testování kanečků unifikovaným testem vlastní užitkovosti v uznaných nukleových a rezervních chovech, kteří pocházejí od vybraných matek kanců, podle šlechtitelského programu uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat a kteří ukončili test vlastní užitkovosti v období od do y u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc a hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní) do Kč/kus y u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní), pokud prokáže, že pochází z chovu sérologicky negativního na PRRS do Kč/kus y u plemen bílé ušlechtilé, landrase, bílé otcovské, duroc, hampshire, české výrazně masné a pietrain (stresstabilní), v případě unifikované testace s individuálním zjišťováním spotřeby testovací y krmné směsi pokud prokáže, že pochází z chovu sérologicky negativního na PRRS do Kč/kus 2. A. e. 2. h) Podpora majitelům kanců pocházejících z uznaných nukleových a rezervních chovů prasat za testování kanců v období od do podle metodiky uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat do Kč/kus.

60 58 2. A. e. 3) Podpora testování Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat a chovatelským podnikům prasat: prasat, stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat a chovatelské podniky prasat, y do 600 Kč na jedno dokrmené prase použité pro odhad plemenné hodnoty. y do Kč za 1 prověřenou skupinu v roce 8. Nákazový fond odstraňování kadáverů 8. B) částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů - udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 8. B. c. Podpora neškodného odstraňování kadáverů asanačními podniky (dle zákona č. 166/1999 Sb.) tento program v roce 2014 nebude realizován. 8. F. a) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasnic Podpora vybraných opatření zaměřených proti rozšiřování chorob prasat souvisejících s plněním Ozdravovacího programu od vyjmenovaných nákaz prasat (dále jen OP VNP ) schváleného příslušnou Krajskou veterinární správou (dále jen KVS SVS ) v souladu s 49 odst.1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb. Předmět dotace: podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů na úkony provedené formou služeb (uvedené v části D těchto Zásad) spojených s prováděním opatření zaměřených proti rozšiřování vyjmenovaných chorob prasat. Subjekt: chovatel prasnic podnikající v zemědělské výrobě podle 420 zákona č. 89/2012 Sb., který provedl ozdravení od vyjmenovaných chorob prasat podle OP VNP v období od do Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční) Výše dotace: do Kč za 1 ozdravené ustájovací porodní místo prasnic Poznámka: a) poskytnutí dotace na 1 ozdravené ustájovací porodní místo prasnice je podmíněno dokončením naskladnění ozdravených míst zdravými zvířaty minimálně v poměru 1 : 4 (na 1 ozdravené porodní místo prasnice 4 ks naskladněných zdravých zvířat). b) dotace nemůže být poskytnuta žadateli, kterému bylo přiznáno preferenční kriterium na ozdravení předmětného chovu v rámci pravidel Programu rozvoje venkova opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků, kdy předmětem projektu byla budova/stavba/technologie určená pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu a získání tohoto zvýhodnění vyžadovalo povinnou přílohu Potvrzení KVS podle Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období a žadatel toto potvrzení doložil pro období od do c) předmětné vyjmenované choroby prasat: Brucelóza prasat, Aujeszkyho choroba prasat, Klasický mor prasat, Vezikulární choroba prasat, Reprodukční a respirační syndrom prasat. Na dotační podprogram 8. F. a) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat je termín ukončení přijímání žádostí F. b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat Podpora vybraných opatření zaměřených proti šíření nákaz prasat zvýšením biologické bezpečnosti související s plněním Ozdravovacího programu od vyjmenovaných nákaz prasat (dále jen OP VNP ) schváleného příslušnou Krajskou veterinární správou (dále jen KVS SVS ) v souladu s 49 odst.1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb.

61 ZÁSAHY STÁTU 59 Předmět dotace: podpora chovatelům prasat na částečnou úhradu nákladů na úkony provedené formou služeb (uvedené v části D těchto Zásad) spojené s prováděním opatření zaměřených proti rozšiřování vyjmenovaných nákaz prasat s cílem zvýšení biologické bezpečnosti ve stájích určených pro příslušnou kategorii prasat: a) selata od odstavu do 25 kg ž.hm., jejichž otec je zapsán v ústředním registru plemeníků, b) plemenné prasničky a kanečci ve věku do 8 měsíců, jejichž otec je zapsán v ústředním registru plemeníků, c) prasnice základního stáda. Subjekt: chovatel prasat podnikající v zemědělské výrobě podle 420 zákona č. 89/2012 Sb., který provedl úkony v souvislosti s ozdravováním od vyjmenovaných nákaz prasat s cílem zvýšení biologické bezpečnosti podle OP VNP v období od do Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční) Výše dotace: do Kč za 1 ozdravené ustájovací místo pro příslušnou kategorii prasat. Poznámka: a) poskytnutí dotace na 1 ozdravené ustajovací místo pro příslušnou kategorii prasat je podmíněno naskladněním zdravým zvířetem, v souladu se schváleným OP VNP b) předmětné vyjmenované nákazy prasat: Brucelóza prasat, Aujeszkyho choroba prasat, Klasický mor prasat, Vezikulární choroba prasat, Reprodukční a respirační syndrom prasat a Salmonelóza. Na dotační podprogram 8. F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat je termín ukončení přijímání žádostí b) Využívání dotací v chovu prasat v roce 2013: Dotační politika v chovu prasat se týkala udržování a zlepšování genetického potenciálu prasat a využívání národních dotačních programů v chovech prasat v roce 2013 bylo následující: Podpora ověřování původu majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu: vyplaceno ,- Kč Podpora zavádění a vedení plemenných knih uznanému chovatelskému sdružení: vyplaceno ,- Kč. Kontrola užitkovosti - podpora chovateli, jehož prasata jsou zařazena do KU: vyplaceno ,- Kč. Kontrola dědičnosti: vyplaceno Kč. Celkem bylo vyplaceno z dotačního programu 2. A. za rok 2013 prasata: ,- Kč (v roce 2012 tato podpora činila ,- Kč). Dále Ministerstvo zemědělství dotačním programem 9. A. a. Speciální poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podporuje pořádání seminářů a školení ( tento podprogram nebyl v roce 2013 realizován), vydávání poradenských publikací poskytovaných chovatelům zdarma (tento podprogram nebyl v roce 2013 realizován), zveřejňování výsledků plemenářské práce, zabezpečování pořádání výstav a přehlídek v oblasti chovu prasat. Celkem bylo v roce 2013 z výše uvedených podprogramů využito pro prasata cca 3,4 mil. Kč (v roce 2012 tato podpora činila 3,3 mil. Kč). Chovatelé prasat využili v roce 2013 dotační podprogram 8. B. a) na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů, kdy čerpali finanční prostředky v celkové výši 29,9 mil. Kč (v roce 2012 tato podpora činila 9,03 mil. Kč).

62 60 Dalšími dotačními programy pro využití v oblasti chovu prasat byl dotační program 8. F. a) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasnic a dotační program 8. F. b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat přehled a čerpání uvedeno v následující tabulce: Kategorie Počet ozdravených ustajovacích míst Aritmetický průměr sazby za 1 místo Prasnice ,28 % z požadavku na dotaci celkem Vyplaceno v mil.kč Selata ,1 Prasničky 70,19 a kanečci ,86 22,3 CELKEM x 360,4 (v roce 2012 podpora pro dotační podprogram 8.F) činila 372,7 mil. Kč). 36,0 Program rozvoje venkova ČR na období Ministerstvo zemědělství ČR podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu (EAFRD), na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a dále doplňujíc stávající Program rozvoje venkova ČR vydalo Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace rámci Programu rozvoje venkova České republiky pro období V rámci tohoto Programu rozvoje venkova jsou dotovány mimo jiné i modernizace zemědělských podniků. Dotace z opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků jsou zaměřeny na investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb),včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Opatření je dále zaměřeno na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu. Částka celkových způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. V opatření I.1.1 Modernizace podniků jsou pro živočišnou výrobu způsobilé ke spolufinancování pouze následující investice: výstavba a rekonstrukce staveb sloužících k ustájení a zlepšení welfare hospodářských zvířat, pořízení technologií sloužících k chovu hospodářských zvířat, výstavba a rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby, výstavba a rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva. Z výše uvedeného vyplývá, že z opatření I.1.1 nelze dotovat nákup zvířat. Opatření Modernizace zemědělských podniků obsahuje podporu investic pro chovatele hospodářských zvířat, přičemž jednotlivé projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií. Bilance schválení projektů Sektor chovu prasat: Od roku 2008 jsou výrazně bodově zvýhodněni chovatelé, kteří požadují finanční prostředky na základní prostředky pro chov prasat. Preferenční kritéria: Předmětem projektu je budova/stavba/technologie pouze pro chov prasat. 10 Předmětem projektu je budova/stavba/technologie určená pouze pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu. 5

63 ZÁSAHY STÁTU 61 V případě, že žadatel/příjemce dotace získal bodové zvýhodnění za předmět projektu určený pouze pro zapuštěné, březí prasnice a prasničky a prasnice po porodu, pak při Žádosti o proplacení předkládá potvrzení Krajské veterinární správy (KVS), že zvířata byla 30 dnů před naskladněním laboratorně vyšetřena s negativním výsledkem v akreditované laboratoři Státních veterinárních ústavů (SVS ČR) na PRRS (prasečí reprodukční a respirační syndrom), sípavku prasat a aktinobacilovou pleuropneumonii prasat. U opatření Modernizace zemědělských podniků probíhal příjem žádostí v rámci 1., 3., 6. a 9. a 13. kola příjmu žádostí. Bilance schválení projektů jednotlivých kol v sektoru chovu p r a s a t je následující: Kolo příjmu počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč Registrované Schválené V sektoru chovu prasat bylo schváleno celkem 685 projektů ve výši cca 1,395 mld. Kč. V roce 2012 neproběhl, s ohledem na vyčerpání rozpočtu opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků, příjem žádostí. V roce 2013 proběhl příjem žádostí, který však nebyl zaměřen na podporu ustájení prasat a drůbeže. V roce 2013 proběhl příjem žádostí, který však nebyl zaměřen na podporu ustájení prasat a drůbeže. Další možnosti poskytují i jiná podopatření, například podopatření zaměřené na podporu rozvoje inovací v rámci zemědělské výroby spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji, podpora mladých začínajících zemědělců a další formy dané především osou I - Programu rozvoje venkova. Pravidla jsou včetně ostatních informací k dispozici na internetové stránce info@mze.cz, nebo přímo v budově ministerstva zemědělství na adrese: Těšnov 17, Praha 1. Podpora chovu prasat bude pokračovat i v rámci nového programového období , a to v obdobném rozsahu. Podpora Programu rozvoje venkova pro období je vymezena nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Dne 9. července 2014 Vláda ČR již schválila programový dokument k novému programovému období. Finální schválení dokumentu Evropskou komisí je předpokládáno na začátku příštího roku, první kolo příjmu žádostí by tak mohlo proběhnout na podzim roku Podpora administrovaná prostřednictvím PGRLF, a.s. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (dále jen PGRLF ) je jedním ze základních pilířů dotační politiky Ministerstva zemědělství. Jde o jeden z nejefektivnějších nástrojů českého zemědělství působící v rámci tzv. národní pomoci (state aid). PGRLF byl založen na základě usnesení vlády České republiky č. 337 ze dne 23. června 1993, do obchodního rejstříku byl zapsán 16. září Od se PGRLF řídí zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Za dobu svého působení v ČR se stal neodmyslitelnou součástí podpor v resortu zemědělství. Pomohl zejména v dobách, kdy bylo nutné zajistit začínajícím subjektům výraznou garanci, aby se pro ně staly úvěry od bank dostupnou formou zajištění zejména rozšířené produkce. Dosud umožnil čerpat úvěry pro české zemědělce v objemu téměř 151 mld. Kč (k ). Jeho úloha se nikterak nezmenšuje ani v dnešní době, kdy umožňuje zajišťovat investice, které jsou pro zemědělský resort neustále vysoce potřebné.

64 62 Efektivita fondem poskytovaných podpor je velmi vysoká, jelikož s vloženou 1 Kč státní podpory je pořizován majetek do zemědělství ve výši 14 Kč. Hlavním předmětem činnosti PGRLF je v současné době subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. Programy PGRLF INVESTIČNÍ PROGRAMY: y ZEMĚDĚLEC Cílem programu je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti. Do programu se mohou přihlásit pouze žadatelé, kteří jsou zemědělskými podnikateli a zároveň zemědělskými prvovýrobci. Maximální hrubá míra podpory nebude vyšší než 40 % způsobilých investic. Podpora poskytovaná Fondem se bude vztahovat na úvěry, jejichž doba splatnosti nepřesáhne 7 let. Aktuální výše maximální základní sazby podpory 2,5% (pro rok 2013 a 2014). Navýšení podpory pro mladé zemědělce o 1 %. Příjem žádostí byl v roce 2013 zahájen 8. března a ukončen 30. září. V roce 2014 je tento program opět časově omezen, a to od 3. února do 30. září. Po tomto termínu již nebude možné zvyšovat požadavek na objem finančních prostředků. y PODPORA NÁKUPU PŮDY Cílem programu je podpořit zemědělské prvovýrobce v jejich úsilí získání vyššího podílu obdělávané půdy do svého vlastnictví, a tím přispět k rozvoji trhu se zemědělskou půdou. Program je zpřístupněn pouze malým a středním podnikům. Podpora je poskytována ve formě subvence části úroků z úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup nestátní zemědělské půdy, a to v režimu de minimis. Maximální procentní sazba podpory činí 5 %. Úrokové zatížení příjemce podpory je minimálně 1 %. Maximální výše podpory u jednoho žadatele je korunový ekvivalent částky až 7500 EUR = cca 195 tis. Kč. Příjem žádostí bude otevřen až do vyčerpání poskytnutých finančních prostředků, což předpokládá schválení přibližně 500 žádostí o podporu úroků z úvěrů. ELIMINACE RIZIK ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ: y program PODPORA POJIŠTĚNÍ y podprogram Podpora pěstiteli na úhra du nákladů spojených s pojištěním plodin y podprogram Podpora pěstiteli na úhra du nákladů spojených s pojištěním speciálních plodin Podpora bude poskytnuta pěstiteli, který splňuje všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění a který na své jméno sjednal smluvní pojištění plodin a uhradil pojistné ve výši minimálně 1000,- Kč za příslušný rok. Za plodiny se nepovažují lesní porosty a lesní školky. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění plodin zejména pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu. y podprogram Podpora chovateli na úhra du nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat Podpora bude poskytnuta chovateli hospodářských zvířat, který splňuje všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění a který na své jméno sjednal smluvní pojištění hospodářských zvířat pro případ nákaz a dalších hromadných onemocnění a uhradil pojistné ve výši minimálně 1000,- Kč

65 ZÁSAHY STÁTU 63 za příslušný rok. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění hospodářských zvířat zejména pro případ živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu. Předmětem podpory je úhrada části nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat. Výše podpory je stanovena až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění. V roce 2013 byly žádosti přijímány od 1. března do 1. října. Stejně tak tomu bude i v roce Žádosti o poskytnutí podpory je možné podávat průběžně - potvrzení pojišťovny o výši zaplaceného pojistného předepsaného na příslušný rok a doklady prokazující úhradu pojistného na příslušný rok je možné předložit dodatečně, nejpozději však ke dni 1. listopadu příslušného roku. y program PODPORA POJIŠTĚNÍ POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY POJIŠTĚNÍ PRODUKCE ŠKOLEK S PRODUKCÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN Cílem je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění. Více informací lze nalézt v Pokynech a Zásadách k těmto programům, které jsou k dispozici na internetových stránkách PGRLF, a.s. ( v části Ke stažení. Přehled podpory pojištění podle podprogramů v roce 2013 (údaje k ) Podprogram Počet žádostí celkem Pojistné v tis. Kč Výše podpory v tis. Kč Výše podpory v % Hospodářská zvířata Ostatní plodiny Speciální plodiny Lesní školky Celkem ,22 Pramen: PGRLF podle stavu k Výše podpory pojištění hospodářských zvířat se po dvou letech vrátila na své maximum a v roce 2013 tak činila 50 % prokázaných uhrazených nákladů. K mírnému navýšení sazby podpory dopomohla dotace od ministerstva zemědělství, která alokované prostředky ve výši 200 mil. Kč navýšila o dalších 100 mil. Kč. Pojistné hospodářských zvířat dosahovalo v roce 2013 více než 149 mil. Kč a nadále má snižující se trend, který souvisí s vývojem celkových stavů hospodářských zvířat. Propojištěnost u hospodářských zvířat je u nás na vyšší úrovni, jedná se přibližně o 80 % pojištěných zvířat ze všech evidovaných. V rámci jednotlivých podprogramů podpory pojištění bylo v roce 2013 zaevidováno žádostí, z toho na hospodářská zvířata bylo podáno žádostí. Díky možnosti podání žádostí o podporu od 1. března, byla jejich značná část schválena již před koncem roku. Propojištěnost v rostlinné výrobě představuje podíl výměry pojištěných plodin k celkové výměře pěstovaných plodin a v současné době dosahuje téměř 65 %. Pojistné speciálních plodin (jde o jahody, přadné a okrasné rostliny, konzumní zeleninu, révu vinnou, ovoce, chmel) v roce 2013 činilo 213 miliónů a ostatních plodin 673 mil. Kč, tj celkové pojistné rostlinné výroby činilo 886 mil. Kč. Celková podpora nákladů na pojištění v roce 2013 činila 303 mil. Kč (v roce 2012 to bylo 285 mil. Kč). Do sektoru rostlinné výroby bylo prostřednictvím podpory PGRLF, a.s. v roce 2013 poukázáno 227 mil. Kč, z toho 107 miliónů činila podpora speciálních plodin. Celkové pojistné s podporou PGRLF v roce 2013 dosáhlo výše mil. Kč.

66 64 y PODPORA VE FORMĚ ÚROČENÝCH POVODŇOVÝCH PŮJČEK Cílem programu bylo poskytnout finanční prostředky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm, přičemž účelem bylo pořízení neinvestičního majetku a základního stáda. Podpora byla poskytována ve formě úročené půjčky až do výše 10 mil. Kč pro jednoho žadatele, přičemž kritériem pro stanovení konkrétní výše bylo počet žadatelů o poskytnutí podpory v rámci jednoho kola příjmů žádostí a finanční zdraví žadatele. Půjčka byla poskytnuta na dobu nejdéle 5 let, s 6 měsíčním odkladem splácení jistiny. Splácena je dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy o poskytnutí podpory. Příjem žádostí byl otevřen v období od 6. listopadu do 31. prosince Opatření v oblasti veterinární Opatření jsou dána každoročně Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace (dále jen Metodika). Návrh Metodiky zpracovává Státní veterinární správa, v souladu s 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje a vydává ji ve svém Věstníku ministerstvo zemědělství. Tímto ministerstvo stanovuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce. Rovněž určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu a které jsou nařízené, hrazené chovatelem. Zdravotní zkoušky musí být provedeny do jednoho roku od předchozího provedení v roce 2012 a výsledek zkoušek, vyšetření a úkonů musí být předložen do jednoho měsíce od provedení místně příslušné krajské veterinární správě. Všechny níže uvedené zdravotní zkoušky jsou v kapitole nařízených úkonů hrazených ze státního rozpočtu. Klasický mor prasat (KMP) Klasický mor prasat je nebezpečná nákaza, která postihuje prase domácí a černou zvěř. Původcem je RNK virus, který se šíří nemocnými prasaty, výměšky nemocných prasat a masem. Vakcinace je v ČR od roku 1992 zakázána. KMP se na území ČR nevyskytuje od roku 1999, kdy byl zjištěn poslední případ výskytu viru u černé zvěře. Poslední ohnisko u domácích prasat bylo v roce 1997 na okrese Kroměříž. Poslední sérologický nález u divokých prasat byl v srpnu 2010 v okresu Jindřichův Hradec. Monitoring nákazové situace je prováděn dle Metodiky kontroly zdraví SVS ČR, která stanovuje rozsah a způsob odběru vzorků jak u domácích tak divokých prasat. V roce 2010 došlo ke změně Metodiky v oblasti monitoringu u divokých prasat a to z důvodů velice nízkého výskytu protilátek v populaci divokých prasat. Rozsah vyšetření u prasat domácích U domácích prasat se na klasický mor prasat vyšetřují plemenní kanci před přijetím a ve střediscích pro odběr spermatu a 3% poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Počet sérologických vyšetření Rok Sérologické vyšetření Počet pozitivních Virologické vyšetření Počet pozitivních Rovněž se provádí vyšetření všech prasnic, které zmetaly, nebo porodily málo životaschopná selata. Provádí se jeden odběr bezprostředně po zmetání.

67 ZÁSAHY STÁTU 65 Počet vyšetření zmetalek Rok Vyšetřeno zmetalek Počet pozitivních Rozsah vyšetření u prasat divokých Na celém území České republiky se sérologicky vyšetřuje 5% odlovených prasat divokých a to do doby prvního pozitivního sérologického vyšetření. Dále se sérologicky a virologicky vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasat. Rok Sérologické vyšetření Počet pozitivních Virologické vyšetření Počet pozitivních Vezikulární choroba prasat Vezikulární choroba prasat (VCHP) je nakažlivé onemocnění prasat vyvolané enteroviry a charakterizované tvorbou puchýřů na koronárním okraji končetin, příležitostně na pyscích, jazyku, rypáku a strucích. Kmeny viru VCHP mohou být z hlediska virulence velmi variabilní a vyvolávají příznaky subklinické až po velmi výrazné v závislosti na ustájovacích podmínkách. Hlavním významem VCHP je to, že ji nelze klinicky rozlišit od slintavky a kulhavky (SLAK) a ohniska VCHP musí být považována za ohniska SLAKu až do výsledku laboratorního vyšetření. Tato nákaza nebyla v ČR nikdy diagnostikována. Rozsah vyšetření u prasat domácích Vyšetření se provádí u cca 3% poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Rok Počet vyšetřených prasnic a kanců Počet pozitivních Aujeszkyho choroba u domácích prasat Aujeszkyho choroba je nebezpečná nákaza více druhů, přičemž prase je považováno za přirozeného hostitele, od kterého je nákaza přenosná na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy, u kterých vyvolává nesnesitelné svědění a následný úhyn. Nákaza se na člověka nepřenáší. U prasat je morbidita téměř 100 % mortalita u selat činí %. Dospělá prasata nákazu většinou přežívají. Při vstupu ČR do EU bylo rozhodnutím Komise č. 320/2004 ze dne 31. března 2004 celé území České republiky prohlášeno za úředně prosté Aujeszkyho choroby prasat ve vztahu k chovu domácích prasat. Poslední případ se vyskytl v malochovu v Nové Vsi na okrese Benešov v březnu Jednalo se o přenos nákazy z uloveného divočáka na domácí prasata. Všechna prasata v chovu byla vyšetřena, pozitivní tři kusy byly utraceny, negativní byly poraženy. Rozsah vyšetření u prasat domácích U domácích prasat se na Aujeszkyho chorobu vyšetřují plemenní kanci před přijetím a ve střediscích pro odběr spermatu, zmetalky a všechny poražené prasnice a kanci. Rok Počet poražených prasnic Počet pozitivních Počet vyšetřených zmetalek Počet pozitivních

68 66 3. Brucelóza prasat Brucelóza prasat je infekční onemocnění většinou latentního průběhu, projevující se aborty (opakování říje za 5 8 týdnů po připuštění), porody mrtvých selat, neplodností obou pohlaví. Onemocnění je vyvoláno bakterií Brucella suis, která proniká do organismu alimentárně (infikované krmivo/voda), šíří se lymfatickými cestami do mízních uzlin. Následně propukají ve tkáních a orgánech nekroticko-zánětlivé procesy. Nejpříznivější podmínky pomnožení brucel jsou v březí děloze a pohlavních orgánech samců. Onemocnění může probíhat chronicky s afinitou k pohlavnímu ústrojí. V posledních letech se vyskytovaly falešně pozitivní reakce, které však kultivačně nepotvrdily výskyt Brucela suis. Rozsah vyšetřování u domácích prasat U domácích prasat se na brucelózu vyšetřují plemenní kanci před přijetím a ve střediscích pro odběr spermatu, zmetalky a všechny poražené prasnice a kanci. Rok Počet vyšetřených prasnic Počet pozitivních Počet vyšetřených zmetalek Počet pozitivních Africký mor prasat V roce 2007 byl potvrzen výskyt afrického moru prasat v Gruzii, poté hlásilo Rusko četná ohniska této choroby u domácích a divokých prasat po celé evropské části svého území. V červnu 2013 informovalo Bělorusko o tom, že se potvrdil výskyt afrického moru prasat u prasat v domácím chovu v regionu Grodno, v blízkosti hranic s Litvou a Polskem. V České republice se africký mor prasat nikdy nevyskytoval. Dlouhodobě se vyskytuje v rámci EU pouze na Sardinii, kde je izolován a dále se nešíří. Česká republika považovala riziko zavlečení afrického moru prasat do chovů prasat na území EU za velmi vysoké. Zavlečení a rozšíření afrického moru prasat by mělo na české zemědělství významné ekonomické dopady. Jednalo by se zejména o přímé ztráty způsobené úhynem, utracením prasat a výpadkem ve výrobě. Větší a mnohdy i finančně nevyčíslitelné ztráty by byly způsobené zastavením obchodu se všemi produkty živočišného původu pocházejících z prasat. Státní veterinární správa je připravena v návaznosti na vývoj nákazové situace přijmout konkrétní opatření. V případě dovozu je nezbytné, aby se dovozce živých zvířat nebo živočišných produktů předem informoval u místně příslušné Krajské veterinární správy na veterinární podmínky dovozu a to i v rámci intrakomunitárního obchodu (povinná očkování, vyšetření, nákazová situace atd.). Potřebné formuláře pro veterinární osvědčení pro dovoz do ČR i pro obchodování v rámci EU jsou volně k dispozici na webové stránce SVS ČR: Opatření administrovaná prostřednictvím SZIF Dovozní a vývozní licence Dovozní a vývozní licence pro živočišné a rostlinné komodity vystavuje na SZIF v Praze Samostatné oddělení zahraničního obchodu a správy záruk. Informace o dovozních a vývozních licencích naleznete též na internetových stránkách Subvence Subvence jsou poskytovány vývozcům vyvážejícím mimo EU z prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, a to Samostatným oddělením zahraničního obchodu a správy záruk v souladu s nařízením vlády č. 181/2004 Sb., v platném znění.

69 ZÁSAHY STÁTU 67 Sazby subvencí podle položek celního sazebníku jsou stanovovány minimálně 1 x za čtvrtletí formou nařízení Evropské komise. K uplatnění nároku na subvenci při vývozu byly nezbytné následující dokumenty: y vývozní doprovodný doklad podle nařízení vlády č. 181/2004 Sb., v platném znění, odepsaná vývozní licence nebo osvědčení o stanovení subvence předem AGREX y prvopis kontrolního výtisku T5 (dokládá opuštění území EU), y přepravní doklady, y veterinární atest y potvrzení o původu y osvědčení zpracovatele y v některých případech potvrzení o dovozu do třetí země. Poskytování subvencí v sektoru: Vepřové maso V roce 2008 bylo požádáno o vývoz vepřových půlek se subvencí v celkovém množství 820 tun a téhož roku došlo k vývozu celého množství. Vývozy byly uskutečňovány do Ruska. V roce 2009 bylo vyvezeno 14,227 tun vepřových konzerv se subvencí. Vývozy byly uskutečňovány do Hong Kongu. V roce 2010 ani v roce 2011 nebyly uskutečněny žádné subvencované vývozy vepřového masa. V roce 2011 bylo požádáno o vývozní licence na 170,8 tun vepřových konzerv, ovšem o subvenci si subjekt nepožádal. V roce 2012 byly sazby vývozních subvencí pro vepřové maso nulové. Vývozní subvence pro vepřové maso v euro/100 kg použitelné od 20. dubna 2012 Sazby subvencí stanovuje Evropská komise na základě vývoje na trhu, měnovém kurzu, limitů WTO a jiných faktorů minimálně 1 x za čtvrtletí. Kód položky Vepřové maso uzené kýty Vepřové maso uzené hřbety Vepřové maso uzené ostatní, jinde neuvedené Uzenky a salámy tepelně neupravené Uzenky a salámy tepelně neupravené-neobsažené v předchozím Přípravky a konzervy z kýty Přípravky a konzervy z plece Přípravky a konzervy ostatní, včetně směsí Výše subvence 0,0 Pramen: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 342/2011 ze dne (účinnost od ) Sazby vývozních subvencí pro vepřové maso byly v roce 2013 nadále nulové, o subvence nebylo žádáno a žádné subvence nebyly vyplaceny. Kontakt na Samostatné oddělení zahraničního obchodu a správy záruk: Ing. Romana Černá telefon: , romana.cerna@szif.cz Bc. Eva Schoříková telefon: , eva.schorikova@szif.cz Podrobné informace naleznete též na

70 68 UŽITÍ OBILOVIN V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ Krmiva Výroba krmných směsí Celková výroba krmných směsí byla v roce 2013 činila tun, tzn., že proti roku 2012 stoupla o tun (8,6 %). Nejvíce krmných směsí se vyrobilo pro drůbež a pro prasata, méně pak pro skot, domácí zvířata a pro ostatní zvířata. Vzhledem k výrobě předcházejícího roku byl zaznamenán v roce 2013 růst výroby u všech krmných směsí. U krmných směsí pro prasata se výroba zvýšila proti roku 2012 o tun ( 9,4 %), u krmných směsí pro drůbež došlo v tomto srovnání ke zvýšení výroby o tun (5,7 %) podobně jako u krmných směsí pro skot, kde nárůst činil tun ( 10,9 %) a krmných směsí pro ostatní zvířata, kterých bylo v roce 2013 vyrobeno o tun více ( 21,5 %). Nárůst výroby v roce 2013 proti roku 2012 byl zaznamenán také u krmných směsí pro domácí zvířata a to o tun (4,0 %). Bylo zjištěno, že produkce pro uvedení do oběhu pro cizí odběratele výrazně převažuje nad produkcí pro vlastní spotřebu. Produkce pro vlastní spotřebu vzhledem k celkové produkci činí u krmných směsí pro prasata 10,7 %, pro drůbež 4,7 % a pro skot 19,0 %. Výroba krmných směsí v ČR pro ostatní a hospodářská zvířata (tun) Ukazatel Prasata celkem Uváděné do oběhu pro , cizí odběratele Určené pro vlastní spotřebu Drůbež celkem Uváděno do oběhu pro cizí odběratele Určeno pro vlastní spotřebu Skot celkem Uváděné do oběhu pro cizí odběratele Určeno pro vlastní spotřebu Ostatní zvířata Uváděné do oběhu pro cizí odběratele Určené pro vlastní spotřebu Celkem Pramen: Statistické zjišťování MZe Poznámka: Položka Ostatní zvířata obsahuje ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř a zvířata v ZOO.

71 UŽITÍ OBILOVIN V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ 69 Vývoj výroby krmných směsí celkem v ČR (tuny) Krmné směsi pro hospodářská zvířata a ost. Krmné směsi pro domácí zvířata Celkem krmné směsi Pramen: MZe Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí V roce 2013 byla celková spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí zjištěna ve výši 2 379,9 tis. tun a došlo tak k meziročnímu nárůstu o 163,6 tis.tun (7,4 %). Nejvýznamnější surovinou pro výrobu krmných směsí byly z krmných surovin obiloviny (63,65 %) s tím, že obiloviny v roce 2013 byly tvořeny z 49,34 % pšenicí, 21,39 % ječmenem, 22,49 % kukuřicí, 3,88 % žitem a tritikale, 4,52 % ovsem a dále ostatními obilovinami, jejichž podíl je 2,26 %. U obilovin byl oproti roku 2012 zaznamenán růst celkové spotřeby k výrobě krmných směsí o 108,6 tis tun (7,7 %). Ze spotřeby obilovin k výrobě krmných směsí klesly v roce 2013 proti roku 2012 pšenice o 2,6 %, zatímco všechny ostatní obiloviny stouply. Ječmen o 19,7 %, oves o 17,9 %, žito a triticale o 25,5 %, kukuřice o 19,3 % a ostatní o 29,8 %. Pokles oproti roku 2012 byl zjištěn u luštěnin o 1,3 tis.tun (5,1 %). Naopak u mlýnských krmných surovin byl nárůst o 10,9 tis. tun (9,4 %). Nárůst byl zjištěn u krmných surovin z olejnatých semen a sice o 29,1 tis.tun (6,7 %), u ostatních produktů potravinářského průmyslu byl nárůst o 11,1 tis. tun (41,9 %), krmných surovin živočišného původu byl vykázán ale pokles o 2,2 tis. tun (2,9 %). Spotřeba premixů pro výrobu krmných směsí se zvýšila v roce 2013 proti roku 2012 o tun (19,1 %). V roce 2013 se také zvýšila spotřeba nakoupených doplňkových krmiv určených pro výrobu krmných směsí o 5,8 %. Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí (tis. tun) Druh krmné suroviny Obiloviny 1 993, , , , , , , 7 Pšenice 1 076,1 936,2 850,4 882,8 812,5 766,9 747,3 Ječmen 524,7 413,2 391,9 419,9 327,5 270,8 324,1 Oves 33,8 29,4 26,5 26,9 23,9 22,8 26,9 žito a tritikále 48,1 60,8 69,7 56,3 48,4 54,5 68,4 Kukuřice 293,1 415,1 339,7 265,3 260,1 285,4 340,6 Ostatní 17,6 7,8 3,7 7,2 6,3 5,7 7,4 Luštěniny 21,1 8,5 8,7 9,9 8,9 8,7 7,4 Hrách 15,0 6,8 5,1 6,7 6,8 6,4 * Ostatní 6,1 1,7 3,6 3,1 2,2 2,2 * Mlýnské krmné suroviny 154,0 134,8 117,9 117,9 113,3 116,3 127,2 Krmná mouka 38,5 35,9 36,5 35,8 32,5 27,2 32,3 Otruby 110,5 94,5 79,1 78,2 72,9 80,5 84,8 Ostatní 4,9 4,4 2,3 3,9 7,9 8,6 10,0

72 70 Krmné suroviny z olej. semen 613,4 585,0 557,6 493,6 439,5 435,5 464,6 Sojový extrahovaný šrot 462,5 430,9 365,1 352,6 311,9 296,2 296,7 řepkový extrahovaný šrot a výlisky 100,6 111,0 153,8 105,9 96,6 100,6 124,6 Slunečnicový extrahovaný šrot a výlisky 15,4 10,7 12,4 9,8 10,8 14,5 20,9 Ostatní 34,9 32,4 26,2 25,3 20,1 24,1 22,4 Sušené pivovarské mláto 0,5 1,1 1,4 1,6 0,2 1,5 * Ostatní produkty potr. průmyslu 17,3 19,5 23,1 22,1 23,9 26,5 37,6 Krmiva živočišného původu 70,9 78,5 91,2 67,6 59,0 77,1 74,9 živočišné moučky 30,5 31,9 26,6 27,2 31,1 39,9 37,9 Rybí moučka 9,3 9,8 9,4 5,9 3,5 2,6 2,4 sušené mléko 2,9 3,6 3,5 3,1 2,6 2,6 3,0 Ostatní 28,2 33,2 51,7 31,2 21,9 32,0 31,6 Úsušky pícnin 19,4 16,7 16,3 13,0 12,9 11,9 12,8 Minerální krmiva 101,7 104,3 92,2 91,7 73,5 75,3 87,0 Ostatní krmné suroviny 78,7 73,0 83,4 59,9 68,7 57,5 50,3 Celkem krmné směsi 3 070, , , ,7 2278, , ,9 Pramen: Statistické zjišťování MZe Spotřeba premixů pro výrobu krmných směsí (tis. tun) Ukazatel Spotřeba premixů celkem pro všechna zvířata 31,029 15,258 18,025 18,352 17,263 20,560 Pramen: Statistické zjišťování MZe Spotřeba nakoupených doplňkových krmiv (DK) určených pro výrobu krmných směsí (tis. tun) Ukazatel DK pro prasata 9,190 9,190 11,834 3,664 4,097 7,210 5,019 5,486 DK pro drúbež 2,738 2,738 1,287 1,037 0,499 4,654 1,071 1,123 DK pro skot 12,957 12,957 10,357 7,333 7,497 12,056 12,207 12,171 DK pro ostatní zvířata 1,227 1,227 0,575 0,925 0,542 0,655 0,585 1,195 Celkem DK 26,112 26,112 24,053 12,959 12,635 24,575 18,882 19,978 Pramen: Statistické zjišťování MZe Vývoz obilovin v marketingových ročnících (tis. tun) 2006/ / / / / / / /2014 *) 1 472, , , , , , ,2 1842,0 Pramen: ČS Poznámka: *) údaje za VII./13 II./14 Vývoz obilí se uskutečňuje především do Německa (cca 82 % celkového objemu), Polska (cca 9,6 %) a Rakouska (cca 6,8 %). České ceny jsou cca o Kč/tunu nižší než ceny evropské, ale věrně kopírují světové trhy Vývoz tak zcela kompenzuje výpadek v domácí spotřebě tj., kdy došlo k jeho snížení z 6 mil. tun na nynějších 5,4 mil. tun v posledních 5 letech.

73 UŽITÍ OBILOVIN V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ 71 Výroba obilovin v marketingovém roce Ukazatel Jedn / / / / / / / / /2014 Osevní plocha tis. ha 1 611, , , , , , , , ,1 Výnos t/ha 4,75 4,17 4,53 5,37 5,08 4,70 5,60 4,53 5,32 Výroba tis. t 7 659, , , , , , , , ,6 Pramen: ČSÚ Poznámka: marketingový rok zahrnuje období od do příslušného uvedeného roku. Ozimá pšenice si svojí výměrou pěstování stále zachovává mezi ostatními obilovinami své výjimečné postavení, které se bezprostředně promítá do celkových výsledků sklizně s vlivem na celkovou bilanci obilovin. Konečná celková sklizeň obilovin v ČR v roce 2013 ve výši 7 512,6 tis. tun je stanovena na základě definitivní sklizně základních obilovin, kukuřice a ostatních obilovin (dle ČSÚ k ). Proti skutečnosti předchozího roku je o 917,1 tis. tun (tj. o 13,9 %) vyšší. Podobná sklizeň byla v marketingovém roce 2005/2006 ve výši 7 659,9 tis. tun. Celková výše sklizně obilovin v roce 2013 v množství 7 512,6 tis. tun je v ČR svojí úrovní řazena mezi mírně nadprůměrné sklizně (sedmá nejvyšší sklizeň od roku 1990). Takto vysoká produkce obilovin dostatečně pokrývá domácí poptávku ve všech základních obilních surovinách. Na domácím trhu se tak objeví výrazné přebytky některých druhů obilovin. Přesto, tyto přebytky obilovin v ČR by neměly výrazně ceny jednotlivých obilních druhů, a to především vzhledem k situaci na světových a evropských trzích, kde ceny obilovin buď stagnují či různě kolísají. Podle předpokladu Mezinárodní obilní rady (IGC) z konce září 2013 by světová produkce obilovin (bez rýže) měla v aktuálním marketingovém roce 2013/2014 vzrůst na 1 954,4 mil. tun, což je o 171,4 mil. tun (10,0 %) více než v předchozím marketingovém roce (1 783 mil. tun v marketingovém roce 2012/2013). Meziroční nárůst celosvětové produkce obilovin zahrnuje 53,7 mil. tun pšenice, 96,6 mil. tun kukuřice a 12,4 mil. tun ječmene. Meziroční nárůst produkce obilovin je předpokládán téměř ve všech hlavních producentských zemích. Mírný pokles produkce obilovin je předpokládán v Indii vzhledem k poklesu produkce pšenice. Na základě odhadů IGC se předpokládá pro aktuální marketingový rok 2013/2014 přebytková světová bilance obilovin. Světová spotřeba obilovin (bez rýže) odhadovaná IGC na celkem 1,89 mld. tun zaznamenává v marketingovém roce 2013/2014 meziroční nárůst o 4,0 %. Hlavní podíl na tomto nárůstu by v aktuálním roce mělo mít zejména užití na krmné (812 mil. tun) a průmyslové (319,0 mil. tun) účely, které by dle předpokladu IGC měly meziročně stoupnout cca o 5,0 %. Pokud jde o poptávku po krmivech, předpokládá se zejména vyšší zastoupení kukuřice. Spotřeba obilovin k potravinářskému užití by měla stoupnout pouze mírně (tj. cca o 1,0 % oproti marketingovému roku 2012/2013). Hlavní podíl na nárůstu celosvětové poptávky po obilovinách bude mít zejména kukuřice (nárůst o 44,5 mil. tun) a pšenice (nárůst o 13,8 mil. tun). Vzhledem k předpokladu vyšší světové produkce obilovin, v porovnání s jejich spotřebou, budou vyšší i světové zásoby obilovin, jejichž výše na konci marketingového roku je dle IGC odhadována na 367,4 mil. tun, což je podobná úroveň zásob jako v marketingovém roku 2010/2011. Tento nárůst je způsoben zejména díky zvýšení zásob kukuřice (nárůst o 26,3 mil. tun) a pšenice (nárůst o 5,3 mil. tun). K nárůstu zásob na konci roku by mělo dojít téměř u všech hlavních světových exportérů (s největším vzestupem zásob v USA díky nárůstu zásob kukuřice). Předpoklad globální úrovně obchodu s obilovinami dosahující dle předpokladu IGC 270,2 mil. tun je vyšší než vloni (265,7 mil. tun), což je zejména odrazem nárůstu obchodu s kukuřicí vzhledem k vysoké sklizni v USA. Obchod s pšenicí a ječmenem by měl být srovnatelný s loňským rokem. Realizace intervenčního nákupu obilovin v marketingovém roce 2013/2014 je předepsána nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace

74 72 zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), dále nařízením Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence s tím, že v marketingovém roce 2013/2014 vstoupí v platnost nové jednotné nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým bude stanovena společná organizace trhů se zemědělskými produkty a dále vstoupí v platnost nová prováděcí nařízení. V České republice je intervenční nákup obilovin realizován dle nařízení vlády ČR č. 180/2004 Sb., kterým se stanoví bližší podmínky při provádění opatření společné organizace trhu s obilovinami. V marketingovém roce 2013/2014 bude realizován intervenční nákup pšenice s množstevním omezením 3 miliony tun pro celou EU. Ke každé nabídce pšenice bude nabízející povinen složit na účet SZIF v české měně nabídkovou záruku ve výši 20 EUR na každou nabídnutou tunu. V marketingovém roce 2012/2013 nebyl, vzhledem k výši tržních cen, intervenční nákup pšenice realizován. SZIF neevidoval v marketingovém roce 2012/2013 žádné intervenční zásoby obilovin. Celková smluvní skladová kapacita pro intervenční skladování obilovin v ČR ke dni 20. září 2013 vykazovala 555 tis. tun, z toho Loco vlastní činí 392 tis. tun, Loco cizí 34 tis. tun, destinace 129 tis. tun. Skladovatelé mohou operativně snižovat či navyšovat smluvní skladové kapacity. Za držení volných skladových kapacit SZIF skladovatelům nehradí žádné poplatky. SZIF měl ke dni 20. září 2013 uzavřeno 48 smluv v 85 skladech, přičemž jsou všechny smlouvy dlouhodobého charakteru. Obiloviny jsou rozhodující surovinou pro výrobu krmných směsí. V České republice je v krmných směsích nejvíce z obilovin zastoupena pšenice podíl činí 54 %. Tímto složením krmných směsí se Česká republika odlišuje od průměru EU, kde je z obilovin nejvíce zastoupena pšenice, a to ale pouze 36,2 %. Odlišnost spočívá také ve vyšším zastoupení kukuřice, jejíž podíl v EU činí 26 %, zatímco v České republice 15 % z obsahu obilovin v krmných směsích. Zastoupení obilovin v krmných směsích pro drůbež i prasata je relativně vysoké a změna procentického zastoupení jednotlivých komponentů se v budoucnosti bude řídit i cenou těchto komponentů. Příkladem je nejen nižší obsah obilovin v krmných směsích v EU-27, ale i příklad Nizozemska, kde v době zdražování obilovin na trhu došlo k změně receptur ve prospěch sóji a extrahovaných šrotů tak, že obilovin bylo v krmných směsích pro prasata použito pouze 20 %. Z tohoto důvodu lze očekávat změnu pohledu na tvorbu receptury krmných směsí i v České republice. Prudké snížení zastoupení obilovin v krmných směsích pro drůbež a prasata by mělo závažné důsledky i pro uplatnění obilovin vypěstovaných v České republice. Z důvodů rozdílného zastoupení komponentů KS ať už vypěstovaných či nakoupených není reálné hodnověrně porovnat ceny KS mezi Českou republikou a ostatními státy EU-27. Rovněž průměr cen je na hranici objektivního srovnání. Je nutné si uvědomit, že i nákup komponentů (soja, kukuřice aj.) například z USA, vyjde levněji pro odběratele z přímořských zemí oproti odběratelům od přístavů vzdálenějších, neboť cena dopravou po souši významně prodražuje cenu KS pro konečného odběratele. KS pro prasata - Průměrné roční ceny průmyslových výrobců v Kč/t od roku 2004 Krmná směs KS pro prasata nad 65 kg ž. hm KS pro předvýkrm (8-25 kg ž. hm) Pramen: ČSÚ Poznámka: rok počítán aritmetickým průměrem Cena krmných směsí má nesporný vliv na rentabilitu výroby vepřového masa. Nárůst cen krmných směsí, který nastal od července 2007 (úroveň zvýšené ceny lze pozorovat na grafu do července 2008) nesporně nepříznivě ovlivnil rentabilitu odvětví, neboť krmné směsi jsou významnou nákladovou položkou, která představuje například u prasat ve výkrmu s průměrnou užitkovostí 62 % přímých materiálových nákladů (a krmiva nakupovaná tvoří 43 % z celkových nákladů podle výběrového šetření ÚZEI o nákladovosti zemědělských výrobků v průběhu roku 2011).

75 Zpracovatelský průmysl v ČR 73 V České republice lze očekávat změnu pohledu na tvorbu receptury krmných směsí i z důvodů optimalizace krmné dávky z pohledu ekonomické náročnosti na jednotlivé živiny. Čeští zemědělci by uvítali znovuzavedení možnosti zkrmování masokostních mouček, o kterém EK uvažuje po několikaletém zákazu jejich používání pro krmení hospodářských zvířat. Obecně je třeba nezapomínat při posuzování možnosti vývoje změn receptur KS na skutečnost, že případné prudké snížení zastoupení obilovin v krmných směsích pro monogastrická zvířata, tedy především pro drůbež a prasata, by mělo závažné důsledky i pro uplatnění obilovin vypěstovaných v České republice. Zpracovatelský průmysl v ČR Výroba masa a masných výrobků Změna skladby suroviny pro vlastní výrobu v masokombinátech ČR (v tunách) Období Skladba v tunách Skladba v % Průměrná CPV Spotřeba Spotřeba hov. masa z toho surovina: z toho surovina: suroviny suroviny (Kč/kg) hovězí vepřová hovězí vepřová celkem celkem dle skladby roku 2013 Průměrná CPV vepř. masa (Kč/kg) dle skladby roku ,6 72,4 95,41 59, ,9 75,7 103,61 58, ,2 76,6 105,63 57, ,2 77,7 106,96 54, ,7 78,5 106,62 56, ,3 78,2 107,40 54, ,2 76,5 104,56 51, ,5 78,4 109,48 53, ,0 79,5 120,70 60, ,9 80,2 123,23 62, ,3 79,5 123,60 59, ,6 80,2 123,68 60,99 Index / ,4 97,2 95,1 x 102,7 100,9 100,1 102,1 Pramen: TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy Z údajů zpracovatelského průmyslu je patrná mírně nižší spotřeba vepřové i hovězí suroviny v roce 2012 i Tento trend je patrný také z dostupných údajů prvního čtvrtroku 2014 ve srovnání se stejným obdobím roku V roce 2013 pokračoval pokles ve spotřebě suroviny celkem, tedy v rozdělení na surovinu hovězí a vepřovou vyjádřené v tunách. Pokles činil v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 cca 6 %, byl tedy zaznamenán stejný pokles jako v meziročním srovnání let 2011/2012. Vepřové maso také vykazuje trend poklesu použití pro vlastní výrobu a kleslo jeho zastoupení v surovině pro vlastní výrobu. Ke snížení došlo také u masa hovězího, kdy v meziročním srovnání 2011/2010 došlo ke snížení o cca 8 %, v meziročním srovnání 2012/2011 se tento pokles ještě prohloubil a činil 18 %. K dalšímu poklesu došlo také v meziročním srovnání let 2013/2012, a to o 7 %.

76 74 Z časových řad vyplývá pokles spotřeby suroviny celkem od roku 2004 do roku 2012 o 76,7 tis. tun, což představuje 22,7 %. Pokles hovězí suroviny za uvedené období činil 54,6 %. Na tomto poklesu se podílí růst ceny hovězího masa a snížení nabídky na českém trhu. Mírnější vývoj spotřeby lze sledovat u podílu vepřové suroviny. Zastoupení vepřového masa ve výrobě se snížilo v roce 2013 oproti roku 2004 o 14,4 %. Vliv na tuto skutečnost je opačný než u hovězího masa snížení ceny v důsledku vyšší nabídky na trhu. Podíl vepřové suroviny v období leden až březen 2013 činil 79,5 % a jeho absolutní množství potvrzuje meziroční mírné snížení použití vepřového masa. Podíl výroby výsekového masa, masných výrobků a konzerv na celkové výrobě výrobků z masa v masokombinátech ČR Rok Výroba výrobků z masa celkem Skladba v tunách Skladba v % z toho: výsekové maso masné výrobky masové konzervy Výroba výrobků z masa celkem z toho: výsekové maso masné výrobky masové konzervy ,3 52,5 2, ,6 51,7 1, ,3 50,3 1, ,3 50,5 1, ,1 52,8 1, ,2 52,9 0, ,7 53,6 0, ,7 53,7 0, ,5 56,0 0, ,9 57,8 0, ,6 57,0 0, ,6 58,1 0,4 Index / ,9 91,6 95,6 86, ,6 101,9 91,9 Pramen: TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy V roce 2013 byl zaznamenán i pokles výroby výrobků z masa. Tento vývoj postupného snižování je patrný od roku Na tomto poklesu se podílelo především maso výsekové. Výroba masa výsekového v roce 2014 (období leden až březen) je nižší ve srovnání se stejným obdobím roku K poklesu dochází také u masných výrobků a masových konzerv.

77 Zpracovatelský průmysl v ČR 75 Vývoj výroby jatečného masa, odbytu masa Výroba jatečného masa (tis. t) Tržní odbyt 1) (tis. t) Měsíc Index 13/12 v % Index 14/13 v % Index 13/12 v % Index 14/13 v % Leden 13,8 13,7 11,7 12,0 11,7 102,8 97,3 24,6 22,1 20,7 20,3 21,2 98,2 104,2 Únor 13,8 13,8 12,2 10,8 10,3 88,7 95,4 24,0 22,0 21,8 20,3 19,4 93,0 95,5 Březen 16,1 15,8 12,4 12,1 11,3 97,8 93,3 28,9 25,9 23,0 21,4 19,3 93,2 90,0 Duben 14,5 14,7 11,6 11,4 97,9 25,6 25,9 22,4 20,4 91,3 Květen 14,4 14,6 12,1 12,0 99,0 25,2 25,0 23,5 22,6 96,4 Červen 14,6 14,0 11,7 10,6 90,5 27,1 25,7 22,5 19,9 88,2 Červenec 13,6 12,8 11,6 11,8 102,0 26,2 24,0 22,4 22,4 100,1 Srpen 14,7 14,3 12,8 11,1 86,7 26,1 25,5 23,8 21,4 89,8 Září 14,4 13,8 11,0 10,6 96,0 26,6 24,9 20,6 19,8 95,9 Říjen 14,0 13,2 13,1 11,3 86,1 26,1 24,0 24,0 21,2 88,6 Listopad 15,2 13,5 12,2 11,2 92,1 27,5 24,9 22,5 20,4 90,8 Prosinec 16,0 13,0 11,4 11,6 101,4 29,5 25,4 22,4 22,6 101,0 I.-III. 43,7 43,3 36,2 34,9 33,3 96,4 95,3 77,5 70,1 65,5 62,1 59,9 94,7 96,5 I.-XII. 175,2 167,2 143,7 136,3 94,9 317,4 295,4 269,7 252,9 93,8 Pramen: TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy Poznámka : 1) Odbyt výrobků z masa - z toho vnitřní trh celkem Pro výpočet údajů o porážkách skotu a prasat v mase byl použit koeficient výtěžnosti jatečných prasat 71 %, pro skot byl použit koeficient jatečné výtěžnosti 53 %. Vzhledem k vývoji počtu poražených zvířat a jejich průměrné porážkové hmotnosti poklesla výroba jatečného masa v období leden až březen 2014/2013 meziročně o cca 5 %. Celkově bylo v roce 2013 vyrobeno 136,3 tis.tun jatečného masa (v roce 2003 to bylo 255 tis. tun). V letech 2009 a 2010 byla výroba jatečného masa na stejné úrovni a činila cca 175 tis.tun. Od roku 2010 však dochází k poměrně dramatickému snížení výroby jatečného masa.

78 76 Vývoj provozních zásob masa v letech 2010 až 2014 Měsíc Celkem (tis. t) Z toho vepřového masa (tis. t) Index 13/ Index 13/12 I. 5,57 5,45 4,48 4,88 4,98 109,0 3,79 4,12 3,40 3,81 3,32 112,0 II. 6,49 5,64 5,38 5,27 5,12 97,9 4,69 4,33 4,15 4,08 3,45 98,4 III. 6,41 5,74 4,91 5,71 5,92 116,3 4,70 4,53 3,68 4,45 4,12 121,0 IV. 6,26 5,78 4,89 5,06 103,4 4,52 4,33 3,74 3,83 102,4 V. 6,10 6,12 4,37 5,24 120,0 4,24 4,74 3,33 3,98 119,6 VI. 6,04 6,08 4,59 5,70 124,2 4,10 4,70 3,52 4,38 124,5 VII. 5,85 5,85 4,96 5,30 106,7 4,01 4,61 3,81 4,09 107,5 VIII. 5,44 5,44 5,13 5,18 101,0 3,93 4,37 4,06 3,89 95,8 IX. 5,55 5,70 4,55 5,67 127,6 4,24 4,30 3,68 4,18 113,6 X. 5,69 5,53 5,26 5,48 104,2 4,22 4,34 4,32 4,05 93,8 XI. 5,84 4,41 4,60 5,25 114,2 4,28 3,27 3,71 3,68 99,0 XII. 5,05 3,67 4,55 4,72 103,8 3,68 2,59 3,56 3,38 95,0 Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy V roce 2013 a během prvních tří měsíců roku 2014 dochází k růstu provozních zásob, a také zásob hotových výrobků. Nižší nabídka jatečných prasat na tuzemském trhu je vyvolaná nejen poklesem stavů, ale i vývozem zvířat do zahraničí. Dlouhodobou příčinou poklesu rentability je růst nákladů a snížení cen zemědělských výrobců. Je nutno konstatovat, že z cenových důvodů surovina pro vlastní výrobu zpracovatelského průmyslu (tj. vepřové a hovězí maso) je také doplňována o jiné druhy masa, zejména o maso drůbeží. Vývoj zásob hotových výrobků (tis. t) Měsíc Index 13/11 v % Index 13/12 v % Index 14/13 v % Leden 4,56 4,22 4,86 5,44 6,70 8,65 9,70 159,0 129,2 112,1 Únor 4,87 4,14 5,32 5,74 7,34 8,88 8,13 154,7 120,9 91,6 Březen 4,62 5,03 5,66 5,94 8,05 8,78 8,28 147,8 109,1 94,3 Duben 4,18 4,82 5,32 5,59 7,76 9,44 168,9 121,6 Květen 4,13 3,93 5,36 5,76 8,31 8,99 156,1 108,2 Červen 4,36 4,29 5,34 5,95 8,44 9,28 156,0 109,9 Červenec 4,36 4,50 5,39 5,49 8,21 9,39 170,9 114,4 Srpen 4,01 4,62 5,12 5,35 7,83 9,64 180,1 123,1 Září 4,41 4,82 5,23 5,34 8,37 9,82 184,0 117,4 Říjen 4,35 5,09 5,34 5,81 8,15 10,44 179,8 128,1 Listopad 5,23 5,83 6,65 6,81 9,82 11,65 171,0 118,7 Prosinec 4,06 4,63 5,88 6,35 8,25 10,96 172,8 132,9 Pramen: TIS CR SZIF Poznámka: - sledování TIS CR SZIF zahrnuje přibližně 50 % nákupu jatečných prasat v České republice, - výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy

79 Klasifikace jatečně upravených těl prasat (JUT) 77 Klasifikace jatečně upravených těl prasat (JUT) Součástí snahy přerušit vývoj vysoké spotřeby tuků byla snaha šlechtitelů prasat již v druhé polovině minulého století vyšlechtit jedince s ideálním poměrem tuku a kosterní svaloviny a složením mastných kyselin, které nepůsobí negativně na zdraví lidí. V důsledku tlaku spotřebitelů na snižování obsahu tuku v potravinách byla zaznamenána vyšší poptávka po libovém mase. Následoval legislativní požadavek na povinnou klasifikaci hospodářských zvířat, včetně prasat. V návaznosti na legislativu EU bylo zavedení klasifikace SEUROP ve všech členských zemích EU, ale i ve Švýcarsku a Norsku. Klasifikační schéma, které podle tohoto záměru vzniklo, tvoří jednotný systém a umožňuje stanovení ceny na základě zmasilosti prasat a umožňuje i srovnání úrovně zmasilosti jatečných těl na úrovni vnitrostátní i mezinárodní a představuje informace pro šlechtitele, producenty a zpracovatele. V některých zemích jsou východiskem pro národní systémy kvality jatečných zvířat pro něž tvoří vhodný doplněk posuzování souboru požadavků. Při hodnocení jatečných prasat podle SEUROP systému je základním ukazatelem kvality jatečného těla podíl svaloviny. Povinnost klasifikovat jatečná prasata se podle nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 vztahuje na všechny jatecké provozy, členské státy se však mohou rozhodnout, že nebudou stupnici SEUROP uplatňovat v provozech s průměrem týdenních porážek nepřesahujícím 200 kusů a v těch, kde porážejí pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a která všechna získaná JUT bourají. V České republice je zákonem č. 110/1997 Sb., stanovena povinnost zajistit klasifikaci ve všech podnicích porážejících více než 100 kusů prasat týdně v ročním průměru. Klasifikace JUT se smí provádět pouze metodami schválenými Evropskou Komisí. Česká republika má schválených celkem 6 metod klasifikace JUT prasat, a to metodu ZP, FOM, UFOM, HGP, IS-D-05 a IS-D-15. V průběhu let proběhla revize metod klasifikace a byly odvozeny nové regresní rovnice pro výpočet odhadovaného podílu libového masa. Nové rovnice a metody hodnocení jsou popsány v rozhodnutí Komise 2013/187/EU a jsou platné od Vzhledem k úpravě metod odhadu podílu libového masa v JUT prasat uvádíme následující výsledky zvlášť za jednotlivá pololetí roku Výsledky klasifikace JUT prasat podle tříd jakosti v roce pololetí Počet jedinců Zastoupení jedinců ve třídě v % Průměrná hmotnost Průměrný podíl svaloviny v JUT v % S 60 a více % ,14 86,55 61,08 E 55 až 59,9 % ,65 89,17 57,53 U 50 až 54,9 % ,62 92,66 53,14 R 45 až 49,9 % ,20 96,28 48,28 O 40 až 44,9 % ,16 99,25 43,28 P méně než 40 % 219 0,02 98,20 37,92 N - JUT do 59,9 kg ,75 47,87 T - JUT nad 120 kg ,47 127,03 Celkový součet ,00 88,56 56,27 Pramen: MZe - Výsledky klasifikace jatečně upravených těl za rok 2013

80 78 2. pololetí Počet jedinců S 60 a více % E 55 až 59,9 % U 50 až 54,9 % R 45 až 49,9 % O 40 až 44,9 % P méně než 40 % N - JUT do 59,9 kg T - JUT nad 120 kg Zastoupení jedinců ve třídě v % Průměrná hmotnost Průměrný podíl svaloviny v JUT v % ,57 84,99 61, ,73 89,28 57, ,52 92,57 53, ,10 95,09 48, ,13 96,64 43, ,02 96,34 37, ,67 48, ,28 129,37 Celkový součet ,00 87,58 57,79 Pramen: MZe - Výsledky klasifikace jatečně upravených těl za rok 2013 Spotřeba vepřového masa Česká republika, která měla k 31. prosinci 2013 podle údajů Českého statistického úřadu obyvatel, patří ve spotřebě vepřového i drůbežího masa k zemím nadprůměrným. Spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele České republiky byla v roce v dosud posledním roce hodnoceném Českým statistickým úřadem 41,3 kg na 1 obyvatele z celkové spotřeby masa 77,4 kg. Spotřeba masa v České republice za kalendářní rok v kg na obyvatele (podle bilanční metody) Maso celkem: 22,1 38,1 48,6 61,0 77,3 90,3 96,5 79,4 81,4 78,8 79,1 78,6 77,4 Z toho : Hovězí 11,6 15,2 15,0 18,3 26,2 29,2 28,0 12,3 9,9 9,4 9,4 9,1 8,1 Telecí 3,1 3,0 2,1 2,1 0,8 0,4 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Vepřové 6,9 14,6 25,1 32,4 36,5 44,9 50,0 40,9 41,5 40,9 41,6 42,1 41,3 Skopové, kozí i koňské 0,7 0,7 0,7 0,5 0,3 0,6 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Drůbež 2,2 2,4 3,9 7,7 11,6 13,6 22,3 26,1 24,8 24,5 24,5 25,2 Zvěřina 0,5 0,4 0,3 0,4 0,3 0,5 0,4 0,6 0,9 0,9 0,7 0,9 Králíci 3,8 3,2 3,4 3,0 2,8 2,3 2,2 1,8 1,4 Ryby 1,1 2,1 3,5 5,4 6,0 5,8 5,4 5,4 5,8 6,2 5,6 5,4 5,7 Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Poznámka: a) Celková spotřeba masa nezahrnuje spotřebu rybího masa b) u spotřeby ryb uváděna mrtvá hmotnost ryb. c) v roce 2012 bylo spotřebováno 4,0 kg vnitřností, které jsou však zahrnuty do celkové spotřeb masa a uvedeny též u jednotlivých druhů mas. d)*z toho sladkovodních ryb 1,37 kg (odhad Rybářského sdružení)

81 Spotřeba vepřového masa 79 zvěřina 0,9 králičí 1,4 hovězí a telecí 8,2 dtůbeží 25,2 skopové, kozí koňské 0,4 vepřové 41,3 Spotřeba masa v kg na 1 obyvatele České republiky v roce 2012 celkem 77 kg/rok Úroveň spotřeby je ovlivňována mnoha faktory, mezi než patří demografické vlivy včetně věkové struktury obyvatel, spotřební zvyklosti, kupní síla spotřebitelů a jiné. Při posuzování spotřeby je nutno vnímat i skutečnost, že například vepřové maso je konkurentem i ostatním druhům mas, především masu drůbežímu a hovězímu a naopak. Ale i případné zvýšení spotřeby masa rybího by pravděpodobně vedlo ke snížení spotřeby ostatních druhů mas, tedy i vepřového. Vepřové maso hraje v lidské výživě významnou roli jako dobře využitelný zdroj bílkovin a některých vitaminů a minerálních látek. Nedostatečná spotřeba masa může mít negativní vliv na zdraví rostoucích organismů (dětí a mladistvých). Maso obsahuje všechny esenciální aminokyseliny v příznivých poměrech z hlediska jejich využití pro vytváření a obnovu bílkovinných struktur v těle. Obsahuje všechny vitaminy kromě vitaminu C, železo, fosfor, zinek, hořčík a další minerální a stopové prvky. Železo z masa hradí průměrně 20 % potřebného množství, dobrým zdrojem jsou především červená masa (v drůbežím mase je obsah železa nižší). Hemové, snadněji dostupné, železo z masa je využitelné z 20 až 30 %, zatímco nehemové (např. ze špenátu a luštěnin) jen z 1 až 7 %. Vepřové maso patří mezi potraviny vhodné k vytvoření pestré stravy, a proto je u obyvatel České republiky v oblibě. Proto je otázkou, zda zpracovatelé vepřového masa vyčerpali veškeré možnosti, jak své zákazníky ovlivňovat ve smyslu znalostí jednotlivých druhů nabízeného zboží co se týče chuťových i lokálních odlišností. Propagace v takto pojatém smyslu není jednoduchá, ale je zřejmé, že se situace z pohledu těsnějšího propojení vazby spotřebitele a zpracovatele obrací k lepšímu. Ministerstvo zemědělství vnímá otázku kvality a bezpečnosti potravin jako jednu ze svých priorit, kterou podporuje např. prostřednictvím projektů národní značky kvality Klasa a Regionální potravina. Národní značka kvality KLASA po dobu své existence od roku 2003 směřuje primárně k podpoře výrobků, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky, jenž zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu. Celkem bylo k značkou Klasa oceněno 1161 výrobků od 230 výrobců, z nichž 237 jsou masné výrobky. Česká republika podporuje také kvalitní regionální potraviny, a to prostřednictvím značky Regionální potravina. Program Regionální potravina vznikl na počátku roku 2010 a organizuje ho Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s jednotlivými kraji za podpory Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Tento projekt je důležitý jak pro podporu tradičních regionálních výrobků, je zde zdůrazňován zejména prvek specifiky místa a vazby na region, na jeho charakter, tradice, kulturu či historii, včetně velkého potenciálu pro cestovní ruch. Značka je určena pro malé a střední podniky.

82 80 K bylo oceněno celkem 373 regionálních potravin v 9 kategoriích, z nichž 70 jsou masné výrobky. Kromě Klasy a Regionální potraviny, které mají význam zejména pro prodej potravin v České Republice, mohou naši producenti využívat registraci produktů v systémech platných v celé Evropské unii, kterými jsou: Zaručeně tradiční specialita, Chráněné označení původu a Chráněné zeměpisného označení. Tato označení napomáhají ke zvýraznění a zdůraznění kvality výrobků na trhu. Chráněné zeměpisné označení a chráněné označení původu je vyhrazeno zemědělským produktům a potravinám vyprodukovaným nebo zpracovaným v určitých oblastech nebo místech. V případě zaručené tradiční speciality jde o marketingový nástroj pro výrobky s tradiční recepturou či tradičním způsobem zpracování nebo produkce. Česká republika má doposud zapsány výrobky špekáček, lovecký salám, spišské párky a liptovský salám a v současné době má podánu žádost na zápis výrobku Pražská šunka.

83 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: e mail: info@mze.cz ISBN