Název: Čína Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, historie, Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie Stručná anotace: Výukový materiál slouží k seznámení se zemí, jejíž vliv je stále patrnější jak v ekonomické tak i v politické oblasti. Opakuje pojmy z oblasti fyzické i sociální geografie a seznamuje se specifiky čínské politické, sociální i ekonomické sféry. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pracovní list Čína Vypište a do mapy zakreslete: Státy sousedící s Čínou a jejich hlavní města Řeky pramenící v Číně Horstva, plošiny a nížiny Pobřeží moře ostrovy https://commons.wikimedia.org/wiki/file:china_location_map.svg?uselang=cs[cit. 2015-04-11] Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8c%c3%adnsk%c3%a1_republika Studijní část
OBLASTI ČÍNY Fyzická geografie 1. SZ - pánve: Džungarská na severu a Tarimská na jihu. Džungarská pánev - rozsáhlé plochy písečné a kamenité pouště a podporuje závlahové zemědělství. 2. S Čína (mongolské hranice) - Vnitromongolská náhorní plošina s písečnými, kamenitými a štěrkovitými pouštěmi, souhrnně známými jako Gobi. 3. SV - historické území Mandžuska východně od Velkého Chinganu - Mandžuskou nížinurozsáhlé oblasti úrodných půd, vrchoviny jsou pahorkaté až hornaté s četnými širokými údolími a mírnými svahy. 4. S Čína mongolské pohraničím na severu a údolím Chang Jiangu na jihu. Severočínská nížina je důležitou zemědělskou oblastí. 5. Jižní Čína oblast zahrnuje údolí Chang Jiangu. Údolí Chang Jiangu provází řada kotlin a nížin s úrodnými půdami, které křižují vodní cesty umělé i přirozené + jezera. Sichuanská pánev na západě je známá intenzivním terasovým zemědělstvím. 6. Tibetská náhorní plošina jihozápad Číny,průměrná nadmořskou výškou 4 510 m (nejvyšší náhorní plošinou na světě a se svou plochou 2,3 miliónů km 2 patří i k největší) Plošina je pokryta jezery a mokřinami a pramení zde řeky Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Huang He, Chang Jiang rozloha jako Evropa Vynálezy - knihtisk, střelný prach - ohňostroj, toaletní papír, magnet. střelka, vrtné soupravy pro hloubkovou těžbu (sůl), drak - pro vojenské účely, hedvábí, seismograf, ozubená kolečka Plodiny původní kokosový ořech, bambus, broskve, čínské zelí, kiwi, proso, oves, pohanka, sója, čaj Objevné cesty - Číňané dopluli k jižní Africe
Obyvatelstvo 1,35 mil (červenec 2013), každý pátý na světě je Číňan problém s poměrem muži x ženy - do 15- ti let 40 mil. mužů nenajde manželku přírůstek obyvatelstva - 0,93 % - 1997, 0,46 % - 2013 očekávaná délka života - 70 (1997), 75 (2013) fertilita (plodnost) - 1,55 (2013) průměrná hustota - 140 obyv./km. (400 obyv./km) městské obyvatelstvo - 51%, venkov (1970 70%) 91,5 % obyvatel Číny tvoří Číňané Chanové, 8,5 % tvoří menšiny. Na území Číny žije 55 oficiálně uznávaných menšin, například Mongolové, Tibeťané, Kazaši, Ujgurové, národy Čuangů, Iů a Miaoů a další. Nejpočetnější část obyvatelstva tvoří lidé ve věku 15 64 let (zhruba 73 %), dále 17 % jsou to děti do 15 let a zbylých 10 % tvoří lidé starší 64 let. Průměrný věk obyvatelstva je kolem 36 let. Délka dožití je v průměru 75 let, z toho ženy se dožívají průměrně 77 let, muži 73 let Čína je oficiálně ateistickou zemí, náboženství v Číně konfucianismus, taoismus, budhismus, křesťanství, islám Změna populační politiky 1949-0,5mld obyvatel, 70. léta velký nárůst populace (přírůstek 34/ 1000 obyvatel) -- nutná změna, 1979 - politika jednoho dítěte - týká se Číňanů ne menšin, druhé dítě - jen na vesnici pokud první holčička, dnes možno i ve městech pokud rodič jedináček, zákaz informací o pohlaví x korupce, - dnes lidé začínají budovat kariéru -- vývoj jako v západní Evropě, mladí " rozmazlení" podnikají - roste agresivita Číny migrace venkov - město (při přestěhování musí vše platit sami - škola, lékař,...), často práce ve městech, ale posílání peněz na venkov!!! Migrace do měst je nutná, jelikož je přílivem levné pracovní síly!!! Města 1949 132 měst, 1999-667 měst Sanghaj - 16,5 mil., Peking - 16 mil., Chongqing- 9,4 mil. - Brána ke Třem soutěskám
ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA 1949- politický a ekonomický vývoj Po 1949 komunistická diktatura- centrální plánování, experimenty- Velký skok, Kulturní revoluce vedli k ekonomickému kolapsu (miliony vzdělaných lidí popraveno, ve vězení či na převýchově ve vesnicích) Mao Cetung upravil ideologii a vznik maoismus, začal si činit nároky na méně rozvinutých územích. Slabá ekonomika dominuje zemědělství, těžba surovin a těžký průmysl!!, vše manuální práce velkého počtu obyvatelstva!!!! Mezinárodní izolace do roku 1971 reprezentovali Čínu zástupci Tchajwanu (Strana Kuomintang podlehla KSČ 1949), Hongkong okno do světa brit. kolonie do 1997 Po roce 1976- ekonomické reformy přilákání zahraničního kapitálu celní a daňové úlevy, vytvořena síť otevřených přístavů + ZEZ (zvláštní ekonomické zóny): okolo Hongkongu Macaa (bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky), má vysoký stupeň autonomie na Tchajwanu a v Šanghaji - zde se soustřeďoval zahraniční kapitál a moderní technologie, příchod vzdělaných Číňanů, osvojovali si kapitalistické metody a technologie a šířili je do vnitrozemí - velký úspěch ZEZ vyrostly v bohatá města a vznikla rozsáhlá zóna na Hainanu 10% růst HDP Snaha o politické reformy (1989 potlačení demonstrací v Pekingu) zpomalení reforem i příliv zahraničního kapitálu - 1999 podpis dohody s USA o obchodních vztazích - růst ekonomiky vedl k mírnému zlepšení životní úrovně, (zavedení politiky jednoho dítěte), motivace Chanů (Číňanů) ke stěhování na území menšinových národů Ujgurská oblast (SZ)- 1949-3% a v roce 2000 60% + Tibet, pouze fiktivní autonomie komunističtí předáci realizují politiku komunistického centra - v roce 1990 čínská vláda rozhodla budovat a otevírat světu novou oblast Pu-tong v Šanghaji, rovněž otevírat světu velký počet měst na pobřeží řeky Jang-c. Tím se vytvořilo otevřené pásmo v čele s oblastí Pu-tong.
- v některých velkých a středních městech bylo založeno 15 bezcelních zón, 49 hospodářsko-technických rozvojových zón na státní úrovni a 53 rozvojových zón s novou a špičkovou technikou. Tak byl v Číně vytvořen stav všestranného otevírání se světu. Pět prvních ZEO původně se zaměřovaly na vývoz čínských výrobků, nyní jsou zahraničně orientovanými oblastmi, které spojují vědu a průmysl s obchodem a těží z uplatňování preferencí a speciálních řídicích systémů. ttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/consular_district_of_china_map.jpg/7 19px-Consular_District_of_China_Map.jpg [cit. 2015-04-11] V posledních letech zvláštní ekonomické oblasti podněcovaly Čínu k zavádění nových systémů, celkovému zvyšování úrovně výroby a otevírání se světu. Slouží jako vzory. ZEO Šenčen byla v roce 1998 vybrána jako druhá pilotní čínská oblast, kde mohou banky, hospodařící se zahraničními finančními fondy, rozvíjet svou činnost v čínské měně. Do Šen-čenu přišla celá řada nadnárodních společností z Evropy a Ameriky, aby zde vedla obchodní jednání, což se odrazilo v dalším rozvoji této ZEO.
Obrovský pokrok udělala od svého založení v r. 1992 pchutongská nová zóna v Šanghaji - příjem zahraničního kapitálu, urychlení ekonomického rozvoje povodí řeky Jang-c'. Vláda udělila této zóně některé zvláštní preference- které zatím nikde jinde nebyly uplatněny (celní a daňové úlevy), v této zóně je dovoleno zahraničním obchodníkům otevírat finanční instituce a podnikat v terciární sféře Vláda také povolila Šanghaji provozovat burzu cenných papírů, rozšířila ji kontrolní a schvalovací práva nad investicemi a dovolila bankám se zahraničními finančními fondy rozvíjet svou činnost v čínské měně. DNES - Tržní mechanismus, výnosné obory pod kontrolou státu, rozvoj lehkého průmyslu 90 % exportu, těžký průmysl vlastní zdroje surovin, dovoz ropy!!! Problémy 7 % světové zemědělské půdy, 3 % světových lesů, přelidnění průmyslových regionů, velké rezervy ve službách, 90 % zahraničních investic v pobřežních oblastech, vysoká produkce plodin, ale i tak nutný dovoz (15-20 %) ČÍNA práce s mapou, textem a doporučenými zdroji Najděte rozlohu ( kterým kontinentům se blíží) Do kterých podnebných a vegetačních pásů patří Čína Popište princip monzunů + jak ovlivňují čínské území Obyvatelstvo - průměrná hustota zalidnění (vypočítej) :
Napište, co vše lze vyčíst obecně z věkových pyramid a čím je zvláštní pyramida Číny. Prostudujte, jaké události jsou spojeny s výraznými změnami v nárůstu/ úbytku obyvatelstva. https://commons.wikimedia.org/wiki/file:china_sex_by_age_2010_census.png?uselang=cs[cit. 2015-04-11] Charakterizujte politiku jednoho dítěte (důvody zavedení, nástroje, důsledky)