UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTAV TECHNIK Y A ŘÍZENÍ V ÝROBY ZÁMĚR ROZVOJE

ÚSTAV TECHNIKY A ŘÍZENÍ VÝROBY UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTAV TECHNIK Y A ŘÍZENÍ V ÝROBY ZÁMĚR ROZVOJE 23-21 ŘÍJEN 23

OBSAH. I. Výchozí stav.. 3 1. Pedagogická oblast 3 2. Oblast vědy a výzkumu. 11 3. Zahraniční aktivity, mezinárodní spolupráce. 15 4. Personální oblast a organizace.. 16 5. Materiální zajištění.. 19 II. Zdůvodnění a cíle záměru 21 1. Umístění vytvářeného pracoviště. 21 2. Demografický vývoj Ústeckého kraje.. 23 3. Odlišnosti, požadavky firem 25 4. Cíle a jejich rozsah 28 III. Studijní programy.. 34 IV. Harmonogram realizace 395 V. Cílový stav. 44 1. Organizační zabezpečení a personální stav 44 2. Pedagogická činnost. 44 3. Materiální zajištění. 45 2

I. VÝCHOZÍ STAV 1. PEDAGOGICKÁ OBLAST 1.1 Studijní záležitosti V současnosti Ústav techniky a řízení výroby zajišťuje studijní program UJEP 233R Strojírenská technologie, obor Řízení výroby v prezenční a kombinované formě studia. Počet studentů programu k 8. 1. 23 je 371, v prezenční formě 147, v kombinované 224. Studium v prezenční a kombinované formě studia probíhá v Ústí nad Labem, část studia ve formě kombinované probíhá ve spolupráci s VOŠ v Chomutově Dále se ústav podílí na výuce studijních programů akreditovaných Pedagogickou fakultou UJEP: M753 Učitelství pro základní školy, studijní obor Technická výchova pro 2. st. ZŠ, B171 Fyzika, studijní obor Počítačové modelování ve fyzice a technice, B182 Aplikovaná informatika, studijní obor Informační systémy, B282 Chemie a technická chemie, studijní obor Technicko manažerské studium pro chemické a jim příbuzné obory. V rámci celoživotního vzdělávání na ústavu probíhá celá řada kurzů určených pro pracovníky výrobních podniků (viz tab.viii) Zároveň pro vlastní studenty ústav zajišťuje přednášky renomovaných a zahraničních odborníků, navíc studenti mají možnost zahraničních pobytů v rámci programu Erasmus aj. 1.2 Počet studentů na ústavu Počet studentu na ústavu a jeho rozložení vzhledem k roku studia studenta odpovídá délce studia bakalářského studijního programu, jeho náročnosti a dalším faktorům jako jsou: propadovost, zájem uchazečů o studium, aj. (viz níže). Tab.I Počet studentů podle doby studia (stav k 8. 1. 23) Forma 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Součet Kombinovaná 1 82 21 12 5 4 141 Prezenční 64 44 26 5 4 3 1 147 Celkem 164 126 47 17 9 7 1 371 Pozn,: Počty jsou převzaty z agendy STAG, kde je u studentů započítáno do doby studia i jeho přerušení 18 16 14 12 Počet studentů podle roku studia 1 8 Prezenční studium Kombinované studium 6 4 2 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Obr.1 Počet studentů podle roku studia 3

1.2.1 Vývoj počtu studentů v letech 1999 až 23 Tab.II Vývoj počtu studentů v letech 1999 až 23 Rok Prezenční studium Kombinované studium Celkem 1999 76 45 121 2 67 54 121 21 87 94 181 22 124 171 295 23 147 224 381 4 35 3 25 2 15 Prezenční studium Kombinované studium 1 5 1999 2 21 22 23 Obr.2 Vývoj počtu studentů v letech 1999-23 Počet studentů ústavu se za dobu jeho existence více než ztrojnásobil. Využito bylo zájmu absolventů středních škol technického a ekonomického zaměření, který byl podpořen ze strany ústavu řadou propagačních akcí. Na základě demografického vývoje Ústeckého kraje, ze kterého je takřka 8% všech studentů ústavu je možné očekávat v budoucích letech mírný nárůst, či stagnaci. Udržitelnost trendu z minulých let (viz obr. 2) nelze bez výrazného kvalitativního posunu v ústavem nabízených studiích předpokládat. 1.2.2 Počet absolventů Počet absolventů odpovídá počtu přijímaných a náročnosti studia. V budoucnu lze očekávat jejich nárůst. Ústav neměl dosud nezaměstnané absolventy, vzhledem ke stálému zájmu výrobních podniků (viz obr. 4) je možné podobnou situaci očekávat i nadále. Tab.III Počet absolventů Rok Prezenční studium Kombinované studium Celkem 1999 5 4 9 2 9 9 21 14 2 16 22 7 3 1 23 9 6 15 4

18 16 14 12 1 8 6 4 2 1999 2 21 22 23 Prezenční studium Kombinované studium Obr.3 Vývoj počtu absolventů v letech 1999 23 Potřeba absolventů vysokých škol strojního inženýrství ve strojírenských podnicích Technika životního prostředí Aplikovaná mechanika Tepelně energetická zařízení Optimalizace řízení a inženýrská informatika Materiálové inženýrství Skutečný počet absolventů Požadovaný počet absolventů Výrobní a inovační inženýrství Ekonomika a řízení strojírenské výroby Dopravní technika Výrobní stroje a zařízení Strojírenská technologie 2 4 6 8 1 Obr.4 Potřeba absolventů strojírenských studijních programů v průmyslu Zdroj: Mádlová, D. Využití marketingového výzkumu pro stanovení nabídky/poptávky odborných zaměření absolventů strojních fakult v České republice. Strojírenská technologie, 1998, roč.3, č.3, s.3-8 1.3 Přijímací řízení Tab.IV Počet přihlášených, přijatých a zapsaných studentů v letech 1999 až 23 Přihlášeno Přijato Zapsáno Roky PS KS Celkem PS KS Celkem PS KS Celkem 1999-2 42 28 7 27 13 4 2 13 33 2-21 23 4 63 15 24 39 11 24 35 21-22 1 65 165 59 48 17 48 45 93 22-23 18 166 274 7 14 174 58 9 148 23-24 12 127 247 75 16 181 64 11 165 5

Počet zapsaných studentů v letech 1999 až 23 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Prezenční studium Kombinované studium 1999-2 2-21 21-22 22-23 23-24 Obr.5 Počet zapsaných studentů v letech 1999 23 Přijímací zkouška je tvořena testem technicko ekonomických předpokladů, zaměřeným spíše než na zkoušení sumy vědomostí, na schopnost uchazeče řešit problémy, logicky myslet. Od vzniku ústavu je pro přijímací řízení využíváno i druhé kolo, obvykle probíhá na začátku měsíce září. 3 25 2 15 1 Přihlášeno Přijato Zapsáno 5 1999-2 2-21 21-22 22-23 23-24 Obr.6 Vývoj počtu přihlášených, přijatých a zapsaných studentů v letech 1999-23 1.4 Studijní neúspěšnost za rok 22 Studium studijního programu Strojírenská technologie je poměrně náročné. Počet neúspěšných studentů, tedy těch, kteří opouští studium bez diplomu je přibližně 15% ze všech studentů ústavu. Propadovost v prvním roce studia se dlouhodobě pohybuje kolem 25%. Hlavní příčiny tohoto jsou známé. Na začátku studia je to především přechod do nového studijního i sociálního prostředí. Problémy přináší naplánování studia v kreditním systému, který umožňuje volbu vlastního studijního tempa, na druhou stranu předpokládá odpovědný přístup studenta. Tradičním úskalím studia jsou některé stěžejní předměty: matematika, fyzika, mechanika, konstruktivní geometrie aj. U studentů kombinované formy 6

studia se jako důvod uváděný pro přerušení, či ukončení studia často objevuje pracovní zaneprázdněnost. Studenti prezenčního studia odcházejí do zahraničí, nebo za zdánlivě výhodnými pracovními nabídkami. Ústav se snaží těmto problémům předcházet. Aby byl zmírněn dopad vysokoškolského tempa výuky na studenty v 1. roce studia, pořádá pro ně ústav před začátkem zimního semestru od akademického roku 21 týdenní kurz matematiky. Pro akademický rok 23 24 byl kurz rozšířen na dva týdny. Obdobná situace ve výuce fyziky byla řešena zvýšením její hodinové dotace o 1hod/týden. Studentům je k dispozici studijní oddělení, studenti mají možnost své problémy konzultovat se zástupcem pro studium. Tab.V Studijní neúspěšnost za rok 22 Důvody Počet Zanechání studia 23 Ukončení pro nesplnění stud. podmínek 39 Úmrtí Přestup na jiný stud. program (školu, fakultu) 3 % 5% 35% Zanechání studia Ukončení pro nesplnění stud. podmínek Úmrtí 6% Přestup na jiný stud. program (školu, fakultu) Obr.7 Důvody studijní neúspěšnosti 1.5 Počet studentů podle trvalého bydliště Jak dokládají uvedené tabulky je zřejmý regionální dosah ÚTŘV. Takřka 8% studentů je z Ústeckého kraje, více než 3% má trvalé bydliště přímo v okresu Ústí nad Labem. To odpovídá ambicím ústavu být regionálním arbitrem technického vzdělávání Ústeckého kraje. 7

Tab.VI Počet studentů podle krajů Kraj Počet [%] Ústecký 235 79,1% Středočeský 22 7,4% Liberecký 11 3,7% hl.m.praha 9 3,% Karlovarský 7 2,4% Pardubický 4 1,3% Jihlavský 3 1,% Plzeňský 2,7% Královéhradecký 2,7% Budějovický 2,7% Zlínský,% Ostravský,% Olomoucký,% neurčeno,% Brněnský,% Celkem 297 1,% 25 2 15 1 5 hl.m.praha Obr.8 Počet studentů ústavu podle krajů bydliště 8

Tab.VII Počet studentů podle okresu trvalého bydliště Okres trvalého bydliště Počet [%] Okres trvalého bydliště Počet [%] Ústí nad Labem 91 3,85% Ústí nad Orlicí 2,68% Chomutov 44 14,92% Benešov 1,34% Teplice 32 1,85% Beroun 1,34% Litoměřice 22 7,46% Havlíčkův Brod 1,34% Děčín 19 6,44% Cheb 1,34% Most 16 5,42% Jičín 1,34% Mladá Boleslav 14 4,75% Jihlava 1,34% Hl.m. Praha 9 3,5% Kladno 1,34% Louny 9 3,5% Klatovy 1,34% Česká Lípa 8 2,71% Mělník 1,34% Karlovy Vary 5 1,69% Náchod 1,34% Liberec 3 1,2% Plzeň-město 1,34% Rakovník 3 1,2% Praha-východ 1,34% Chrudim 2,68% Sokolov 1,34% Písek 2,68% Třebíč 1,34% 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Chomutov Teplice Most Hl.m. Praha Louny Karlovy Vary Liberec Chrudim Obr. 9 Počet studentů podle okresu trvalého bydliště Tab.VIII Kurzy ÚTŘV v rámci celoživotního vzdělávání Poř. číslo Název kurzu Datum Trvání kurzu Počet účastníků 1. Nové poznatky v obrábění kovů 2. Kryogenní inženýrství Duben květen 22 Duben 22 červen 23 Místo konání 5x8 hodin 6 ÚTŘV Ústí n. L. 3 semestry 19 Ferox Děčín 9

3. CAD/CAM Květen 22 červen 22 4. Obrábění kovů Listopad prosinec 22 6x8 hodin 4 ÚTŘV Ústí n. L. 4x8 hodin 11 Aisan Louny 1.6 Studentské hodnocení výuky Jedním z prostředků vlastní evaluace libovolné složky vysoké školy je hodnocení výuky studenty. Na ústavu je využíváno dvou nástrojů, celouniverzitního dotazníku, který je určen pro hodnocení konkrétního kurzu, zadává si jej a vyhodnocuje sám vyučující a průzkumu ÚTŘV, který hodnotí ústav jako celek, vznikl a je vyhodnocován s podporou interního grantu ústavu. Tento dotazník je v nezměněné podobě zadáván již po čtvrté. Výsledky průzkumu z roku 22 jsou shrnuty v následujících odstavcích. V charakteristikách otázek které můžeme zařadit do okruhu obecné hodnocení studia převažuje pozitivní názor na tázaná témata, neutrální názor je významný, negativní názor je ve většině případů zanedbatelný. Studenti považují skladbu předmětů a předávané informace za aktuální a důležité pro jejich budoucí praxi, výuka kurzů splňuje jejich očekávání. Atmosféra studia je hodnocena jako spíše příjemná. Existuje segment studentů kteří se pozitivně vyjadřují k mimostudijním aktivitám organizovaných ústavem a požadují jejich rozšíření. Otázky týkající se okruhu Hodnocení procesu výuky lze rozdělit na tři témata: hodnocení procesu výuky z hlediska odborného, pedagogického a z hlediska materiálně technického zabezpečení. Lze konstatovat, že studenti považují výuku z hlediska úrovně odbornosti za vysokou, přestože spíše teoretickou; kladně hodnotí i aktuálnost získávaných poznatků a jejich využitelnost. Z hlediska pedagogického vedení je výuka považována spíše za vhodnou. Účast na přednáškách považují studenti za nutnou. Významná část studentů navštěvující pravidelně přednášky navštěvuje pravidelně i knihovnu, zároveň to považují za předpoklad absolvování kurzů. Většina seminářů navazuje na přednášky a požadavky k zápočtům a zkouškám jsou považovány za přiměřené až vyšší. Studenti zastávají neutrální názor na aktivní či pasivní způsob přijímání informací ve výuce, přestože pasivní znalost problematiky nepovažují za dostačující pro získání zkoušky nebo zápočtu. Materiálně technické zabezpečení výuky je považováno za průměrné až mírně nedostačující, stejně jako jeho využívání. Studenti doporučují vybavenost ústavu zlepšovat kvalitativně. Přístup k vybavení učeben mimo vyučování považují za přínosný. Počítačovou učebnu mimo dobu vyučování nikdy nenavštívilo plných 35% studentů, na druhou stranu významné negativní vztahy k ostatním otázkám zdůvodňují nedostatečné využívání počítačové učebny jejím umístěním. Doporučená literatura je z větší části dostupná a to formou zapůjčování v knihovně čemuž odpovídají i pravidelné návštěvy studentů v knihovnách. Skladba studijního programu je hodnocena spíše kladně. Studenti považují výběr předmětů za odpovídající jejich budoucí praxi a předávané informace za využitelné. Celkově hodnotí výuku jako spíše teoretickou a tomu odpovídají i požadavky na rozšíření rozsahu aplikovaných, komunikačních a praktických předmětů, zatímco rozsah abstraktních a teoretických předmětů je považován za optimální. 1

Okruh hodnocení provozu a poskytovaných služeb lze rozdělit do těchto témat: konzultace, nabídka bakalářských prací, informovanost studentů a mimostudijní aktivity organizované ústavem. Konzultace nejsou častým jevem, spíše příležitostným a jsou považovány za pomoc při studiu. Nepřítomnost vyučujícího v době vypsaných konzultačních hodin je jev spíše ojedinělý, ale vyučující jsou ochotni podávat informace i mimo konzultační hodiny. Informovanost je považována za dobrou a informace o studijních záležitostech jsou získávány převážně z oficiálních zdrojů. Nabídka bakalářských prací spíše vyhovuje. Mimostudijní aktivity organizované ústavem studentům vyhovují a panuje názor je spíše rozšířit. 2. OBLAST VĚDY A VÝZKUMU Výzkum prováděný na ústavu je zaměřen do tří směrů. Jedná se: - o výzkum obrábění, - výzkum v oblasti mechaniky strojů, - aplikace mikrovln v průmyslu, kdy záměrem je ustavení Centra přesných technologií, nebo realizace Výzkumného záměru na národní úrovni ve spolupráci s ostatními pracovišti strojírenské technologie českých vysokých škol. V této oblasti byla podniknuta řada kroků (podány granty GA ČR, MŠMT atd.) včetně sjednocení pracovišť strojírenské technologie českých vysokých škol. Úzkou spoluprací pracovišť vznikl také celostátní časopis Strojírenská technologie (od roku 1996), později (od roku 2) s anglickou verzí Manufacturing Technology. Časopis zveřejňuje nejnovější poznatky dosažené v uvedené oblasti výzkumu na vysokých školách a slouží k propojení vysoké školy a výroby, tj. vědy výzkumu a výroby. Při časopise je vydávána knižnice odborné literatury. V oblasti obrábění ústav velice úzce spolupracuje s výrobní sférou (např. Carborundum Electrite, BMD Teplice, Best Kunštát, Škoda Auto Mladá Boleslav). V této oblasti publikovali pracovníci ústavu řadu prací. Ústav řeší úlohy GA ČR z oblasti vysoce přesných technologií a technologické terminologie. Ústav založil tradici Mezinárodního kongresu přesného obrábění a v roce 21 byl jeho hlavním organizátorem a pořadatelem za účastí 9 evropských zemí. Další oblastí výzkumu je stanovení momentů setrvačnosti rozměrných těles ve spolupráci s Výzkumným ústavem železničním. Oblast je řešena také interními granty. Jedná se zejména o stanovení momentů setrvačnosti velkých a nepravidelných těles s proměnlivým těžištěm. Aplikace je možno zaměřit do oblasti automobilů a kolejových vozidel. Třetí oblastí je aplikace mikrovln pro průmyslové využití, kdy byla úspěšně odzkoušena aplikace pro komparační měření drsnosti povrchu. Další výzkum je zaměřen na použití metody k měření úbytku brousicích kotoučů v průběhu jejich činnosti. Poznatky z výzkumu jsou předávány studentům a odborné veřejnosti formou publikací a odborných kurzů. Četnost předkládání projektů a úspěšnost v grantových soutěžích ukazuje obr.1 a 2 a tab.ix a X. Do výzkumné činnosti ústavu jsou také zapojováni studenti, kteří se podíleli na řešení projektů FRVŠ G1 (Studentská vědecká činnost) v roce 22 a 23. Jednalo se o projekty Atlas mikrostruktur kovů a Stanovení únosnosti obráběných povrchů. Dalším projektem zapojení studentů je GA ČR, kde se podílejí na řešení 11

grantu 956 Základní výzkum progresivních technologií. Projekt je řešen na úrovni spoluřešitele. 2.1 Grantová činnost ÚTŘV za roky 1994-23 Tab.IX Předložené projekty 1. 1994 Rozvoj technických bakalářských studií FRVŠ 2. 1995 Přednáškový pobyt FRVŠ 3. 1995 Ekologické broušení kovových materiálů GA ČR 4. 1996 Inovace elektrotechnické laboratoře FRVŠ 5. 1996 Časopis kateder VŠ MŠMT 6. 1996 Dlouhodobý projekt ve výuce FRVŠ 7. 1996 Účast na konferenci v USA MŠMT 8. 1996 Databanka broušení PF UJEP 9. 1997 Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT 1. 1997 Experimentální stanovení momentů setrvačnosti PF UJEP 11. 1997 Inovace výuky bakalářského studia FRVŠ 12. 1997 Příprava laboratoře přesných technologií MŠMT 13. 1997 Účast na konferenci ICPR v Osace MŠMT 14. 1997 Výzkum přesných technologií GA ČR 15. 1997 Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP 16. 1998 Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT 17. 1998 Pracovní pobyt na University Bristol TEMPUS 18. 1998 Výzkum vysoce přesných technologií GA ČR 19. 1998 Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP 2. 1999 Výzkum broušení keramických materiálů GA ČR 21. 1999 Základní výzkum přesných technologií GA ČR 22. 1999 Konference přesných technologií GA ČR 23. 1999 Účast na konferenci ICPR v Irsku GA ČR 24. 1999 Výzkum tuhosti technologického systému GA ČR 25. 1999 Časopis a knihovnička strojírenské technologie GA ČR 26. 1999 Strojírenská technologie-časopis prezentace VŠ ČLF 27. 1999 Vytvoření jednotné koncepce technického vzdělávání GA ČR 28. 1999 Rozšíření nabídky bakalářského technicko-ekonom. studia FRVŠ 29. 1999 Experimentální stanovení vlastních frekvencí - 3. 1999 Příjem družicových signálů ÚTŘV 31. 1999 Licí technologie ÚTŘV 32. 2 Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT-BG 33. 2 Atlas mikrostruktur kovů FRVŠ 34. 2 Pracoviště pro analýzu zapojení a výrobu ploš.spojů FRVŠ 35. 2 Vytvoření koncepce tech.vzdělávání FRVŠ 36. 2 Učebna CAPP-CAD-CAM FRVŠ 37. 2 CD-ROM technika GA ČR 38. 2 Výzkum náhrady síry při impregnaci brous.kotoučů GA ČR 39. 2 Výzkum tuhosti technologického systému GA ČR 12

4. 2 Strojírenská technologie-časopis pracovišť VŠ MŠMT 41. 2 Výzkumné centrum přesných technologií MŠMT 42. 2 Propagace stroj.technologie na středních školách MŠMT 43. 2 Strojírenská technologie-časopis pro vědu a výzkum MŠMT 44. 2 Analýza a vývoj objemových funkcí ÚTŘV 45. 2 Vyšetřování vlivu nesymetrie desky ÚTŘV 46. 2 Měření úbytku brousicího kotouče ÚTŘV 47. 2 Studentské hodnocení výuky ÚTŘV 48. 21 Terminologie strojírenské technologie GA ČR 49. 21 Základní výzkum nano a mikro technologií GA ČR 5. 21 Výzkum náhrady impregnace sírou GA ČR 51. 21 Stanovení tuhosti technologického systému GA ČR 52. 21 Metody hodnocení efektivnosti investic GA ČR 53. 21 Strojírenská technologie-nástroj rozvoje MŠMT, MZV 54. 21 Budování univerzitního institutu v Bolívii MŠMT 55. 21 Atlas mikrostruktur kovů FRVŠ 56. 21 Rozvoj bakalářského studia FRVŠ 57. 21 Laboratoř měření FRVŠ 58. 21 Tvorba mediálního zázemí IC ÚTŘV FRVŠ 59. 21 Informační systém stroj.technologie MŠMT 6. 21 Laboratoř elektrických pohonů ÚTŘV 61. 21 Ráz a přenos impulzu ÚTŘV 62. 21 Účast na konferenci v Košicích ÚTŘV 63. 21 Úspory energií v průmyslovém sektoru ÚTŘV 64. 21 Studentské hodnocení výuky ÚTŘV 65. 21 Vliv parametrů broušení-konference v Madridu ÚTŘV 66. 21 Strojírenská technologie, studij.obor Řízení výroby MŠMT 67. 22 Laboratoř měření FRVŠ 68. 22 Výzkum únosnosti povrchu po obrábění FRVŠ 69. 22 Audiovizuální laboratoř pro výuku FRVŠ 7. 22 Vyšetřování vlivu obecné nesymetrie při kmitání GA ČR 71. 22 Technicko ekonomický bakalářský program na Universidad El Alto v Bolívii MZV 72. 23 Databáze informací pro podnikání CESNET 73. 23 Multimediální laboratoř s volným přístupem FRVŠ 74. 23 Vliv obecné nesymetrie při kmitání těles GA ČR 75. 23 Ráz a přenos impulzu GA ČR 76. 23 Výzkum vzniku a stanovení zbytkových napětí GA ČR 77. 23 Rozvoj technického vzdělávání na Polytechnic of Namibia MZV 78. 23 Výzkum použití a způsobu dodávky kapaliny při broušení MŠMT 13

Tab.X Získané externí grantové projekty 1. 1994 Rozvoj technických bakalářských studií FRVŠ 2. 1995 Přednáškový pobyt FRVŠ 3. 1996 Inovace elektrotechnické laboratoře FRVŠ 4. 1996 Časopis kateder VŠ MŠMT 5. 1996 Účast na konferenci v USA MŠMT 6. 1996 Databanka broušení PF UJEP 7. 1997 Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT 8. 1997 Experimentální stanovení momentů setrvačnosti PF UJEP 9. 1997 Inovace výuky bakalářského studia FRVŠ 1. 1997 Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP 11. 1998 Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT 12. 1998 Pracovní pobyt na University Bristol TEMPUS 13. 1998 Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP 14. 1999 Časopis a knihovnička strojírenské technologie GA ČR 15. 1999 Experimentální stanovení vlastních frekvencí a tuhosti ÚTŘV 16. 2 Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT(BG) 17. 2 Propagace stroj.technologie na středních školách MŠMT 18. 2 Strojírenská technologie-časopis pro vědu a výzkum MŠMT 19. 21-3 Základní výzkum nano a mikro technologií GA ČR 2. 21-2 Budování univerzitního institutu v Bolívii MŠMT 21. 2-2 Strojírenská technologie-nástroj rozvoje MŠMT 22. 21 Tvorba mediálního zázemí IC ÚTŘV FRVŠ 23. 2-2 Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT(BG) 24. 21-3 Strojírenská technologie, studij.obor Řízení výroby MŠMT 25. od 1999 Výzkumný záměr Doc.Novák - 26. 22-4 Terminologie strojírenské technologie GA ČR 27. 22 Laboratoř elektrických pohonů FRVŠ 28. 22 Tepelné a mechanicko tepel.zprac.kovů FRVŠ 29. 22-3 Strojírenská technologie rozvoj oboru MŠMT 3. 23 Výzkum únosnosti povrchu po obrábění FRVŠ 31. 23 Databáze informací pro podnikání CESNET 32. 23-6 Technicko ekonomický bakalářský program na Universidad El Alto v Bolívii MZV 33. 24-6 Rozvoj technického vzdělávání na Polytechnic of Namibia MZV 34. 23-4 Výzkum použití a způsobu dodávky kapaliny při broušení MŠMT 14

9 8 7 6 5 4 3 2 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 1 Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté FRVŠ GA ČR MŠMT Ostatní Interní Obr.1 Úspěšnost podaných projektů v grantových soutěžích 9 8 7 6 5 4 3 2 1 FRVŠ Podané FRVŠ Přijaté GA ČR Podané GA ČR Přijaté MŠMT Podané MŠMT Přijaté Ostatní Podané Ostatní Přijaté Interní Podané Interní Přijaté 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 Obr.11 Četnost podaných a přijatých projektů v jednotlivých rocích 3. ZAHRANIČNÍ AKTIVITY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 3.1 Studenti Probíhají výměny a pobyty studentů v rámci programu ERASMUS. V roce 21 řešili 3 studenti ze Švédska diplomové práce na ÚTŘV. Následně absolvovali ve Švédsku v zimním semestru semestrální studium 4 studenti třetího roku bakalářského studia. V letním semestru probíhala výuka Programování výrobních 15

strojů pod garancí švédské univerzity. Na závěr semestru proběhla zkouška studentů ve Švédsku. V letním semestru 24 studenti 2. roku studia budou semestr absolvovat na švédské univerzitě. Ve výměnách a pobytech studentů bude dále pokračováno. V letním semestru přednáší volitelný kurz Applied Mechanics profesor bristolské univerzity dr. G. J. Trmal. Tento kurz probíhá pravidelně od roku 22. Uvedené aktivity umožňuje na ústavu již delší dobu zavedený mezinárodní kreditní systém ECTS. 3.2 Pedagogové Zahraniční aktivity pedagogů lze rozdělit na oblast účasti na konferencích a oblast odborných pobytů. Na konferencích v zahraničí se zúčastňují všichni pedagogové. Jedná se o země: Slovensko, Irsko, Španělsko, Slovinsko, Polsko, USA atd. Ústav také inicioval vznik Kongresu přesného obrábění, který pořádal v 1. ročníku roku 21. V roce 23 se podílel na kongresu v Praze, v roce 25 se kongres stěhuje do zahraničí na univerzitu do Vídně. Pedagogové ústavu se účastní také pobytů v zahraničí a výměnných pobytů. Mezi nejdůležitější můžeme zařadit: 1998 Bristol 1 měsíc 2 23 týdenní několikatýdenní pobyty pedagogů na Kristianstad University ve Švédsku 22, 23 pobyt bolívijských pedagogů na ÚTŘV v délce 1 měsíce 21, 22 pobyt pedagogů ÚTŘV v Bolívii 23 návštěva děkana Univerzity z Namibie 22, 23 pobyt britského profesora na ÚTŘV 23, 24 půlroční pobyt pracovníka ústavu na liverpoolské univerzitě Pedagogové ústavu vyučovali na University Kristianstad a Universidad Pública de El Alto v Bolívii. Ústav řeší 2 projekty zahraniční rozvojové pomoci zavedení technicko ekonomického studia na Universidad Pública El Alto v Bolívii a University of Namibia v Jižní Africe. 4. PERSONÁLNÍ OBLAST A ORGANIZACE Současný stav personální oblasti je uveden v tabulce XI. od roku 1999. Řada pracovníků ústavu je zapojena v doktorandském studiu, pracuje na habilitačních pracích a zvažuje profesorské řízení. Plán růstu pracovníků je jmenovitě v tabulce XII. Ústav spolupracuje s řadou externích spolupracovníků, kteří se podílejí přímo na výuce (cvičení, přednášky) nebo vedou závěrečné bakalářské práce a praxe studentů. Externí pracovníky tvoří specialisté z praxe. 16

Ústav je vnitřní organizací jednolitý útvar tvořený jednotlivými sekcemi. Současné organizační schéma ústavu znázorňuje obr.12. Současné personální obsazení ústavu: Profesoři: Prof. Ing. Milan Apetaur, DrSc. Prof. Ing. Alexandr Grečenko, DrSc. Docenti: Doc. Ing. Zdeněk Bayer, CSc. Doc. Dr. Ing. František Holešovský Doc. Ing. Jan Mlčoch, CSc. Doc. Ing. Peter Ponický, CSc. Doc.Ing.Iva Ritschelová, CSc. Odborní asistenti: PhDr. Stanislav Kunc, CSc. Ing.Sylvia Kuśmierczak, PhD. Ing. Josef Soukup, CSc. (předložena habil.práce) Ing.Jaroslav Šípal, PhD. Mgr. Jaroslav Zukerstein, PhD. Ing.Tomáš Hrala (doktor.studium) Ing.Michal Hrala Mgr. Jan Janovec (doktor.stud.) Ing. Nataša Náprstková (doktor.stud.) Mgr.Jan Novotný (doktor.studium) Ing.Bronislav Převrátil (příprava doktor.studia nový pracovník) Ing. Michael Straka Ing.Ladislav Stančík Externí spolupracovníci: Mgr. Michal Gruber fyzika PhDr. Jan Hanousek ergonomie Ing. Zdenek Kubišta - logistika Ing.Vladimír Náprstek informatika Prof. Ing. Jaroslav Tměj, CSc. technologie Doc. Ing. Zdenek Vorlíček, CSc.- stavba strojů Ing.Petr Zahálka řízení jakosti Ing.Miroslav Led cizí jazyky Ing. Libor Rejf, CSc. organizační chování Tab.XI Současný stav pracovníků ústavu Evidenční počet Přepočtený počet Průměrný věk Příprava na prof./habilitaci/ disertaci Profesoři, DrSc. 2 2 72 - Docenti 5 3.5 51 1 prof.říz.příprava Odborní asistenti 5 4.6 48 /1/ CSc. Odborní asistenti 8 8 38 /4 Asistenti Lektoři Ostatní pracovníci Celkem 2 18.1 48 1/1/4 17

Tab.XII Předpoklad habilitačních a jmenovacích řízení Habilitační řízení Obor Rok Mgr. Jaroslav Zukerstein, PhD. Inženýrská 26 pedagogika Ing. Sylvia Kusmierczak, PhD. Materiály 26 Ing. Josef Soukup, CSc. Procesní 24 inženýrství Ing. Jaroslav Šípal, CSc. Energetika 26 Jmenovací řízení Doc. Dr. Ing. František Holešovský Doc. Ing. Peter Ponický, CSc. Strojírenská technologie Management kvality 25 25 Doc. Ing. Zdeněk Bayer, CSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor termomechanika Prof. RNDr. Jiří Cihlář, CSc. UJEP Ústí n. L., prorektor, obor matematika Doc. Ing. Naděžda Čuboňová, CSc. TU Žilina, Slovensko, obor řízení procesů Doc. Ing. Jaroslav Daďourek, CSc. TU Liberec, obor materiály Prof. Ing. Alexandr Grečenko, DrSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor konstrukce Doc.Dr. Ing. František Holešovský UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor technologie Prof. Ing. Stanislav Holý, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor mechanika Doc. Ing. Karel Chadt, CSc. ŠKODA Mladá Boleslav, obor ekonomie Ing.Václav Chrz, CSc. Ferox Děčín, ředitel pro inženýrské činnosti Doc.Ing.Josef Kout, CSc. TU Pardubice, obor mechanika Vědecká rada ÚTŘV Prof. Ing. Karel Macík, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor řízení a ekonomika podniku Prof. Ing. Jan Mádl, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor technologie 18

Doc.Ing.Peter Ponický,CSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor materiály Doc. Ing. Přemysl Pokorný, CSc. TU Liberec, fakulta strojní, obor konstrukce strojů a zařízení Dr. Ing. Helena Sjölander Kristiandstat University, Švédsko, obor management Prof. RNDr. Karel Vacek, DrSc. MFF Praha, obor fyzika Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc. MPO - náměstek ministra průmyslu, obor stroje a zařízení 5. MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ V současné době je ústav umístěn v hlavní budově v ulici Na Okraji, kde probíhají přednášky a výuka na počítačích. Druhým objektem je budova laboratoří a dílen Za Válcovnou vzdálená asi 2 km. V této budově probíhá praktická výuka. 1. Učebny 2 posluchárny pro 5 posluchačů 2 posluchárny pro 25 posluchačů zasedací místnost ústavu pro 18 osob (místnost je užívána také k výuce jazyků při dělení do skupin a ke konzultacím kombinovaného studia) 2. Laboratoře. Tab.XIII Seznam laboratoří a odborných pracovišť Název ks kapacita rozloha m 2 Laboratoř projektování strojů a zařízení 1 15 45 Laboratoř materiálů 1 1 45 Laboratoř technologie 1 1 4 Laboratoř elektrických pohonů 1 5 35 Elektrotechnická laboratoř 1 1 35 Počítačová učebna CAD/CAM 1 15 45 Dílny kovo ruční, strojní 1 1 235 Dílna dřevo ruční 1 1 75 Dílna dřevo strojní 1 145 Kovárna, svařovna 1 35 Sklady 2 2*3 Výzkumná laboratoř broušení 1 3 Knihovna a studovna 1 55 19

Obr.12 Organizační schéma ústavu 2

3. Informační systémy Ústav je napojen na celouniverzitní informační síť optickým kabelem. V oblasti použití počítačů je dáno 24 PC k dispozici studentům a každý pracovník ústavu má svůj počítač. Další počítače jsou použity v laboratořích. Celkově má ústav 54 počítačů a 2 pracovní stanice ve spolupráci se Škoda Auto Mladá Boleslav k využití a výuce grafického produktu Catya 5. Ústav má vytvořenu učebnu výpočetní techniky (CAD/CAM), studovnu a knihovnu napojenou na internet a zaveden knihovní výpůjční systém TINLIB. Knihovna a studovna zahrnují v současné době 5942 svazků knih a 186 časopisů v převážně v českém, anglickém a německém jazyce. Dále je k dispozici studijní VHS a CD fond. Publikační fond knihovny a studovny je neustále doplňován. Ústav dále využívá odborný fond knihoven univerzitních složek (technická a ekonomická literatura). II. ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE ZÁMĚRU 1. UMÍSTĚNÍ VYTVÁŘENÉHO PRACOVIŠTĚ Ústav techniky a řízení výroby byl zřízen a je budován ve městě Ústí nad Labem. Toto město se stalo sídelním místem hejtmana Ústeckého kraje. Ve městě je od roku 1953 Vyšší pedagogická škola, Pedagogický institut, Pedagogická fakulta a nyní Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Polohou se Ústecký kraj nachází na severozápadě České republiky, kde hraničí s Německem. Kraj je tradičně zaměřen na zemědělství a průmysl. Velmi hustá je dopravní infrastruktura. Doprava je zajišťována silniční sítí, kdy je ve výstavbě také dálnice D8 z Prahy do Drážďan, železniční dopravou a dopravou lodní při využití toku řeky Labe. Ústecký kraj má již tradičně rozvinutou oblast průmyslové výroby. Přestože došlo k zániku řady dříve úspěšných firem (Desta Děčín) dochází v současné době k přílivu investic do kraje a realizaci nových výrob. Z průmyslových oblastí se jedná zejména o výroby: - strojírenská (BMD Teplice, Teplické strojírny, Krušnohorské strojírny, Metal Ústí nad Labem, Armaturka, Ferox Děčín, Kovohutě Povrly, Strojírny Louny, MEVA Roudnice, Obaly Ústí nad Labem, Chabařovické strojírny, TRCZ Lovosice, Sandvik Chomutov, TOS Varnsdorf a další) - chemická (Spolchemie Ústí nad Labem, Lovochemie Lovosice, Chemopetrol Litvínov) - potravinářství (Pivovar Ústí nad Labem, Louny, Most, KB Likér Ústí nad Labem, Mlékárna Bohušovice, Opavia Lovosice atd.) - těžba (Mostecká uhelná, Severočeské doly a.s. atd.) - energetika (elektrárny Tušimice, Ledvice, Počerady) 21

Průmysl kraje se objevuje na předních místech v České republice při srovnání příchodu investic, tvorbě hrubého domácího produktu a tržbách z průmyslové činnosti. Vývoj uvedené oblasti od roku 1997 ukazuje graf (obr. 13). Z dalšího grafu (obr. 14) lze usoudit neměnný rozsah průmyslové výroby v posledních letech, kdy se jedná o porovnání podniků s více než 1 zaměstnanci. Z uvedených fakt vyplývá potřeba absolventů vysokých škol a zejména potřeba absolventů technicky orientovaných vysokých škol, kteří jsou základní složkou investic, inovací a rozvoje průmyslu. Ukazatele průmyslové výroby 25 2 15 Obr. 13 Vývoj průmyslové výroby od roku 1997 počet podniků 16 14 12 1 8 6 4 2 Celkem zpracovatelský průmysl Těžba surovin Výroba kovů a kovodělných výrobků mil.kč 1 5 1997 1998 1999 2 21 Pořízené hmotné a nehmotné investice Tržby z průmyslové činnosti Hrubý domácí produkt v tržních cenách Výroba strojů a zařízení Výroba přístrojů Výroba dopravních prostředků Výroba a rozvod energií Obr.14 Vývoj počtu podniků s více než 1 zaměstnanci v letech 1999-21 1999 2 21 Na problém je nutno podívat se také historicky, což je dáno zejména těžbou uhlí, rozvinutou energetikou, strojírenskou a chemickou výrobou. K zajištění uvedeného typu průmyslu migrovala do kraje velká skupina obyvatel bez hlubšího vzdělání. Dnešní stav navazuje na stav posledních desítek let a je alarmující zejména v oblasti vzdělanosti a návaznosti na požadavky moderní výroby včetně nových investic v kraji. 22

Kraj sousedí s kraji Karlovarský, Středočeský a Liberecký. Uvedené kraje mimo Středočeský nemají tak výrazně průmyslové zaměření jako kraj Ústecký. Přesto jsou kraje např. Středočeský a Liberecký zajišťovány technickou vysokou školou v kraji. Průmyslová oblast Ústeckého kraje byla před rokem 1989 zajišťována absolventy nejprve pomocí umístěnek později jako úkol pro členy strany. Kraj, dříve Severočeský, měl vždy problémy se získáváním pracovníků se středním a vysokoškolským vzděláním. Od roku 1989 se tento nedostatek vzdělaných lidí v kraji projevuje stále výrazněji, v současné době přes funkci univerzity, narůstá vzdělanost velmi pomalu a technickou vzdělanost v kraji zajišťuje pouze ÚTŘV a částečně FŽP UJEP. Naivní je domnívat se, že z ostatních technických vysokých škol se absolventi budou umísťovat v Ústeckém kraji. Stále je tomu spíše naopak. Absolventi v Praze, Liberci a Plzni mají řadu možností v atraktivních lokalitách a raději pracují i mimo obor jen proto, aby nemuseli opouštět tyto lokality. Tento stav navazuje přímo na strukturu obyvatel. V kraji žije menšina německé národnosti a z dob rozvoje důlní činnosti romská menšina. Kraj má zvýšenou kriminalitu zejména v oblasti krádeží, devastovanou krajinu po důlní činnosti a pomalu se obnovující přírodu. Kvalita životního prostředí patří k nejnižším v rámci České republiky. 2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ÚSTECKÉHO KRAJE Podíváme-li se na graf (obr. 15), musíme konstatovat, že také Ústeckého kraje se dotýká snížení porodnosti a postupné snižování populace mladé generace. Přesto nelze počítat s radikálními změnami ve vzdělání vyšších stupňů, ale nastává výrazný úbytek žáků základních škol. Vyšší typy škol (střední s maturitou, vyšší odborné školy a vysoké školy) by výrazný úbytek neměly zaznamenat, protože je nutno brát v úvahu celosvětový trend ve vzdělávání s růstem kvality populace. To znamená, že primární, sekundární i 7 osob 6 5 4 3-14 let 15-64 let 65 a více let 2 1 1 988 1 99 1 992 1 994 1 996 1 998 2 2 2 Obr. 15 Demografický vývoj v Ústeckém kraji od roku 1988 23

Vývoj počtu žáků 9. třídy ZŠ, 1.ročníku SŠ a maturitního ročníku SŠ do roku 21 18 16 14 12 1 8 6 4 2 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 9.třída 1.ročník SŠ maturitní ročník Obr. 16 Vývoj počtu žáků a studentů základních a středních škol na základě demografického vývoje terciální sektor budou vyžadovat stále kvalifikovanější pracovníky. Tam, kde před roky byla dostatečná kvalifikace odborné učiliště s maturitou je dnes nutno mít úplné střední vzdělání nebo vyšší odborné či dokonce bakalářský stupeň vzdělání VŠ. Je to dáno složitostí technologií, nároky výroby i dalších činností na pracovníky organizací. Trend je znám již dlouhou dobu z nejvyspělejších zemí USA, Japonsko. U maturitních ročníků středních škol došlo k největšímu propadu absolventů v letech 1999-2 (viz.graf obr. 16). V závislosti na vývoji lze větší pokles absolventů středních škol očekávat až v roce 212. 2.1 Vysokoškolské vzdělání Velmi alarmující je situace v dosaženém stupni vzdělání obyvatel Ústeckého kraje. Jedná se o skupinu pracovně aktivních obyvatel, kdy procentuální zastoupení jednotlivých stupňů vzdělání ukazuje graf na obr. 17. V grafu uvedená čísla nejsou potěšující přesto, že řada orgánů dokládá a tvrdí, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí do kraje bude vychován na ostatních vysokých školách v oblastech, které nelze studovat na Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, na univerzitě, která má zajišťovat vzdělání v kraji. Podíváme-li se na složení vysokoškolsky vzdělané populace (obr. 18), musíme konstatovat, že průmyslový rozvoj kraje není zajištěn personálně v žádném případě. Od roku 1991 poklesl počet technicky vzdělaných pracovníků s VŠ vzděláním asi o 8%, největší nárůst zaznamenalo ekonomické vzdělání, snad i za pomoci Fakulty sociálně ekonomické UJEP 7% nárůst. Potom se nelze divit, že noví investoři v kraji, např.japonské firmy TRCZ, RCZ, anglická firma Black&Decker a další musí pracovníky dovážet ze Středočeského a dalších krajů, případně přijímat zahraniční pracovníky s VŠ vzděláním. 24

45 4 35 3 25 2 15 1 5 1991 21 základní 24,2 27,3 střední 41,8 39,3 střední s maturitou 28,7 25,2 vysokoškolské 4,3 5,3 ostatní 1 2,9 Obr. 17 Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel kraje v aktivním věku Podíl jednotlivých směrů vysokoškolského vzdělání [%] 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 1991 21 Obr. 18 Zastoupení jednotlivých typů vzdělání u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 3. ODLIŠNOSTI, POŽADAVKY FIREM Studijní program, který v současné době zajišťuje ÚTŘV 233 Strojírenská technologie, obor Řízení výroby je vytvořen a koncipován na základě řady jednání a diskusí s výrobními podniky Ústeckého kraje (dříve DESTA Děčín, FEROX Děčín, Krušnohorské strojírny, Metal Ústí nad Labem, Teplické strojírny, BMD, Temos Teplice atd.) a Škoda Auto Mladá Boleslav. Stavba programu vychází z požadavků uvedených podniků a dalších podniků s nimiž jsou studium a profil absolventa diskutována při pravidelných setkáních vedení ÚTŘV a vedení podniků. 25

Současnou podobu ukazuje obr. 11 v porovnání k zaměření kurzů. Uvedená stavba programu koresponduje s požadavky podniků Ústeckého kraje je vyžadován absolvent se znalostí ekonomických zákonů, základních technologií a konstrukčních výpočtů, znalý základů personalistiky a práce s lidmi. Důležitá je znalost 2 světových jazyků. Z toho hlediska vychází i jazyková nabídka ústavu, kdy jedním jazykem je vždy angličtina a druhý jazyk je možno doplnit ze seznamu: Německý jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Francouzský jazyk 1991 bohoslov ecké % zemědělské 8% umělecké 1% ostatní 5% univ erzitní 42% ekonomické 8% technické 36% univerzitní technické ekonomické zemědělské umělecké bohoslovecké ostatní 21 umělecké 1% zemědělské 5% bohoslov ecké 1% ostatní 7% univ erzitní 44% ekonomické 13% technické 29% univerzitní technické ekonomické zemědělské umělecké bohoslovecké ostatní Obr. 19 Procentuální podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel V porovnání s ostatními programy českých vysokých škol je záběr studia širší. Porovnání ukazuje obr. 2. U programu ÚTŘV celé studium provází ekonomické a technologické kurzy a kurzy organizační (Podnikové právo, Organizační chování) což 26

jiné programy neobsahují. Tvorba studijního plánu programu Strojírenská technologie vycházela také z poznání obdobných studií v zahraničí (Anglie, Švédsko). Celá koncepce je dovršena navazujícím inženýrským studiem oboru, kdy si student při vlastní zodpovědnosti vybírá k povinným kurzům kurzy další. Tím se vytváří profil jednotlivých absolventů. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 8 2 4 2 2 9 2 12 5 2 7 8 12 11 8 16 13 52 13 45 8 2 2 2 2 2 2 4 5 5 9 3 4 12 9 všeobecné praxe jazyky organizace informatika ekonomika technologické technické vědní základ % 1ÚTŘV 1VŠB 1ČVUT 2ÚTŘV 2VŠB 2ČVUT 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 8 2 2 2 2 2 2 2 2 8 2 28 4 12 8 4 5 7 12 16 4 4 14 9 24 2 14 14 33 14 32 13 11 8 4 7 3ÚTŘV 3VŠB 3ČVUT 4ÚTŘV 4VŠB 4ČVUT 27

1% 8% 6% 4% 2% % 8 2 7 4 8 9 9 18 19 12 4 18 8 13 23 8 45 4 21 35 6 15 6 4 12 7 5ÚTŘV 5VŠB 5ČVUT 6ÚTŘV 6VŠB 6ČVUT Obr. 2 Porovnání jednotlivých plánů studia v jednotlivých semestrech Důvodem vytvoření navazujícího inženýrského programu je požadavek podniků Ústeckého kraje, který je totožný s požadavkem řady úspěšných absolventů na možnost pokračování ve studiu. Podniky Ústeckého kraje nutně potřebují velkou skupinu absolventů Bc. studia, ale také přibližně stejně velkou skupinu inženýrů pro svůj další rozvoj, investiční záměry, inovace atd. Bakalář k uvedeným činnostem není připravován a je nutno jeho znalosti a dovednosti pro uvedené činnosti rozšířit. Stejně jako bakalářské studium se liší podílem jednotlivých skupin předmětů. Lze konstatovat, že studium programu Strojírenská technologie a management na ČVUT je výrazněji zaměřeno technicky s vysokým podílem vědního základu. Studium Technologický management na VŠB v Ostravě odpovídá svému názvu a je zaměřeno zejména na technologii výroby. V porovnání s uvedenými typy studia je studium na ÚTŘV vyvážené v zaměření kurzů, technické a technologické kurzy jsou dotovány obdobným počtem hodin přímé výuky. Studijní program je rovnoměrně doplněn ekonomickými předměty od 1. semestru studia. Studium má také nižší dotaci matematiky, která je zaměřena více aplikovaně jako podpora dalšího studia (ČVUT 23 hodin, ÚTŘV 14 hodin), jako jediné studium vysílá budoucí absolventy na 5-ti týdenní řízenou praxi. Profil absolventa bakalářského studia odpovídá požadavku výroby na pracovníka pro výrobní útvary podniků Ústeckého kraje. 4. CÍLE A JEJICH ROZSAH Dva roky po podpisu Boloňské deklarace a tři roky po Sorbonnské deklaraci se v Praze setkali evropští ministři zodpovědní za vysoké školství, kteří reprezentují 32 signatářů těchto dokumentů, aby zhodnotili pokrok, jehož bylo dosaženo, a vytyčili směry a priority pro následující období probíhajícího procesu. Ministři znovu potvrdili 28

svůj závazek vytvořit do roku 21 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Musí se pokračovat v úsilí na podporu mobility, aby studenti, učitelé, výzkumní a administrativní pracovníci mohli využívat bohatství Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání včetně jeho demokratických hodnot, různorodosti kultur, jazyků i vysokoškolských systémů. 4.1. Další opatření, která sledují šest cílů boloňského procesu Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je podmínkou pro to, aby se zvýšila atraktivita a konkurenceschopnost evropských vysokých škol. Vysokoškolské vzdělávání je veřejný statek a i v budoucnosti zůstane - veřejnou odpovědností. Studenti jsou plnohodnotnými členy akademické komunity. - Přijetí srozumitelného a srovnatelného systému titulů Na institucionální, národní i evropské úrovni zavést jednoduché, účinné a spravedlivé uznávání, které bude brát v úvahu zásadní rozmanitost kvalifikací. - Přijetí systému založeného v podstatě na dvou hlavních cyklech Úlohou je vytvořit strukturu založenou na dvou hlavních cyklech pregraduálním a graduálním (bakalářské - /v Helsinkách (únor 21)/ i magisterské ). - Zavedení kreditového systému Podmínkou větší flexibility procesu vzdělávání a získávání kvalifikací je přijetí společných evropských základů kvalifikací a že je nutné podpořit tento krok kreditovým systémem, jako je např. ECTS, nebo jiným systémem, který je s ECTS kompatibilní, který zaručí jak přenosovou, tak akumulační funkci. Spolu se vzájemně uznaným systémem zajišťování kvality mohou tato opatření usnadnit přístup studentů na evropský trh práce a posílit kompatibilitu, atraktivitu a konkurenceschopnost evropského vysokého školství. Je žádoucí používání kreditového systému a Dodatku k diplomu. - Podpora mobility Nejdůležitějším cílem, Boloňské deklarace, je zlepšit mobilitu studentů, učitelů, výzkumných a administrativních pracovníků. Proto je zapotřebí hledat cesty k odstranění překážek volného pohybu studentů, učitelů, výzkumných a administrativních pracovníků. - Posílení Evropské spolupráce v zajišťování kvality Nutnost těsné evropské spolupráce a vzájemné důvěry jsou i základem kvality, i akceptování kvality. Vysoké školy, národní agentury a Evropská síť pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) ve spolupráci s odpovídajícími institucemi z jednotlivých zemí, by měli vytvořit společné referenční rámce k rozšiřování tech nejlepších zkušeností. - Posílení evropské dimenze ve vysokoškolském vzdělávání V uvedené oblasti je důležité posílení rozvoje modulů, kursů a sylabů na všech úrovních s evropským obsahem, zaměřením či uspořádáním. V tomto smyslu jde 29

především o moduly, kursy a studijní programy nabízené ve spolupráci institucí různých zemí, které vedou k uznávanému společnému titulu. - Celoživotní učení Celoživotní učení je základní prvek Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. V budoucí Evropě, jejíž společnost i ekonomika budou založeny na znalostech, musí strategie celoživotního učení přijmout výzvu ke zvyšování konkurenceschopnosti, využívání nových technologií a přispívat ke zlepšování sociální soudržnosti, rovných příležitostí a kvality života. - Vysoké školy a studenti Zapojení univerzit i dalších vysokých škol a studentů jako kompetentních, aktivních a konstruktivních partnerů do budování a utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je potřebné a vítané. Vysoké školy pokládají vytváření kompatibilního a efektivního, jakkoli diversifikovaného a adaptabilního, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání za velmi důležité. - Posílení atraktivity Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání Srozumitelnost a srovnatelnost evropských vysokoškolských titulů na celém světě by měla být podpořena vypracováním společného rámce kvalifikací, koherentními mechanismy pro zajišťování kvality a akreditačními/certifikačními mechanismy i zlepšením informovanosti. Zejména kvalita vysokoškolského vzdělávání a výzkumu je a měla by být důležitým znakem mezinárodní přitažlivosti a konkurenceschopnosti Evropy. Rozvoj spolupráce mezi evropskými zeměmi je prioritou v zavádění a využívání perspektiv transnárodního vzdělávání. Dle ujednání z Prahy, další konference se bude konat v druhé polovině roku 23 v Berlíně s cílem zhodnotit dosažený pokrok a stanovit priority a směry pro další fáze procesu směrem k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání. Je zapotřebí vytvořit strukturu pro pokračování procesu, která se bude skládat z řídící skupiny (Follow-up Group) a přípravné skupiny (Preparatory Group). Řídící skupina (Followup Group) bude složena ze zástupců všech signatářských zemí, nových účastníků a Evropské komise, a měla by být řízena příslušnou předsednickou zemí. 4.2 Terciální vzdělávání Terciální vzdělávání, jsou všechny typy státem uznávaného vzdělávání, které navazuje na vzdělání zakončené maturitní zkoušku a to buď na střední škole a nebo na střední odborné škole (studium jazyků, rekvalifikační nebo inovační kurzy, celoživotní vzdělávání apod.). Obecné rysy terciálního vzdělávání: dospělí lidé (mají motivaci a vetší zodpovědnost) vztah mezi učiteli a studenty vliv studentů na chod vzdělávací instituce V terciálním vzdělávání se dosahuje nejvyšších stupňů vzdělání, což ovlivňuje kvalitu celé společnosti. Terciální vzdělávání má vliv na celé vzdělávání, neboť učitelé na všech typech škol jsou vzděláni v tomto sektoru. 3

- Cíle terciálního vzdělávání: do roku 25 umožnit 1/2 19ti-letých nastoupit do některého typu terciálního vzdělávání rovný a v maximální míře otevřený přístup ke vzdělání vylučující diskriminaci z jakéhokoliv důvodu rozvoj celoživotního vzdělávání stejně jako v zemích EU to, že každý student v terciálním vzdělávání stráví část svého studia mimo svojí školu, pokud možno, tak v zahraničí využívat a podporovat rozvoj lidských zdrojů a) pečovat o osobností i odborný růst b) pomáhat studentům v orientaci ve studijních příležitostech) 2/3 3/4 mladých lidí budou mít maturitní zkoušku a to buď na střední škole nebo střední odborné škole Zvyšováním počtu vzdělaných lidí v populaci, patří k prioritám každé země a svedší o její kultuře, ekonomickém postavení a vyspělosti. Studijní a vzdělávací programy v terciálním vzdělávání se zaměří na budoucí společenské uplatnění absolventů a rychle se měnící skladbu trhu práce. Všichni studenti v terciálním vzdělávání by měli mít možnost aktivně propojovat tvůrčí práci s výukou, toto propojení vytváří podnětově bohaté prostředí a silně motivuje k další činnosti. Struktura úrovní terciálního vzdělávání: pomaturitní odborné studium - osvědčení o získání odborné znalosti na úrovni vyšší než středoškolské vyšší odborné studium - diplomovaný specialista v oboru bakalářské studium - umožňuje uplatnění na trhu práce, ale i další navazující studium magisterské magisterské studium - zaměřeno na získání teoretických i praktických poznatků založených na vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti doktorské studium - nejvyšší stupeň terciálního vzdělávání, zaměřeno především na výzkum, vývoj a samostatnou tvůrčí činnost různé další státem uznávané typy studia - patří do rámce celoživotního vzdělávání, obvykle to jsou krátké typy studia, orientované buď na povolání a nebo na zájmovou činnost Kapacita terciálního vzdělávání musí počítat se zvyšujícím se zájmem starší populace o studium, která může mít potřebu si doplnit formální stupeň studia. Podstatnou část terciálního vzdělávání tvoří vysoké školy. Základní činností vysokých škol je výuka neoddělitelně propojená s výzkumem, vývojem a další tvůrčí či uměleckou činností. Rozvoj vysokých škol neuniverzitního typu bude pokračovat, jednak zřizováním soukromých vysokých škol (umožňuje to od 1.1.1999 zákon o vysokých školách) a zřizováním neuniverzitních vysokých škol zákonem o vybraných státních vyšších odborných škol. Rozvoj systému vysokých škol je ale také úzce spojen s kvalifikačním růstem akademických pracovníků. Kvalita výuky, výzkumu a ostatních tvůrčích činností vysokých škol je úzce spjata s kvalitou těchto odborníků. Vysoké školy proto připravují vzdělávání mladých akademických pracovníků zejména v doktorských programech s cílem snížit nepříznivou věkovou strukturu. Předpokládá se využití krátkodobých a střednědobých kurzů a zahraničních stáží. Mezinárodní spolupráci, jejímž základem je mobilita studentů i učitelů, usnadňuje prostupnost studia a postupná harmonizace organizace studia. Důležitým krokem k podpoře myšlenky vytvořit otevřený evropský prostor vysokoškolského 31

vzdělávání (3 stupňové vysokoškolské studium (1.stupeň bude bakalářské studium na něj naváže stupeň postgraduální, tento stupeň může být buď krátký titul magistr a nebo dlouhý ukončený získáním doktorátu). Mezinárodní spolupráce vyžaduje zlepšení, rozšíření a prohloubení jazykové přípravy, která usnadní jak mobilitu studentů, tak i pedagogů. Nabídka studia nemá u vysokých škol plně kopírovala nabídku obsahu akreditovaných studijních programů a tito lidé by studovali bezplatně a druhá skupina by za totéž studium platila. Na druhé straně je však žádoucí, aby vzdělávání takto dosažené bylo na základě příslušných osvědčení akceptováno při vstupu do akreditovaného studijního programu v co nejvyšší míře ve shodě s představou obsaženou v Boloňské deklaraci. 4.3 Vzdělávání dospělých Prognózy ukazují, že potřeba vzdělávání dospělých se bude v příštím období dále zvyšovat a že vzdělávání dospělých bude čím dál víc ovlivňovat výsledky na úrovni jak makro tak i mikroekonomické. Vzdělání se rozšířilo od mladých po dospělé a ze škol do řady dalších institucí a při tomto rozšiřování zasáhlo všechny odvětví lidské činnosti. Vzdělávání dospělých je zaměřeno na velmi rozmanité skupiny (zaměstnance podniků, uchazeče o zaměstnání a občany vůbec) a proto i tématika vzdělávání musí být velmi rozmanitá, ale i metody učení a výuky se uplatňují různě. Náklady na vzdělávání dospělých jsou hrazeny z různých zdrojů jak veřejných tak i z soukromých. Vzdělávání dospělých má 3 části: vzdělání vedoucí k dosažení stupně vzdělání (vyšší školy, vysoké školy) další profesní vzdělávání (rekvalifikační a kvalifikační kurzy) ostatní součásti vzdělávání dospělých (zájmové vzdělávání, vzdělávání seniorů) Pokud porovnáváme vzdělávání dospělých u nás a v zemích EU, vzdělávání dospělých u nás se rozvíjí pomaleji. Vzdělávání dospělých má 3 hlavní problémy : problém kompetencí a právního rámce ve vzdělávání dospělých (nikdo nemá odpovědnost za toto vzdělávání) problém motivace (neexistují pobídky a mechanismy k stimulaci tohoto vzdělávání) problém mechanismů systémového rozvoje (není zajišťována kvalita, systém certifikace a monitorování mezinárodní spolupráce) Velmi rozsáhlou součástí vzdělávání dospělých je další profesní vzdělávání, např. péče o rozvoj lidských zdrojů a to jak na úrovni sektorů tak i regionů. Nejvýznamnějším a nejznámějším vzděláváním je rekvalifikační vzdělávání a to jak 32