II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány nejen jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku, ale také jako toky - potenciální množství pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací, která bude k dispozici v budoucnosti, což je předmětem této kapitoly. Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií (HRST) nám poskytují informace o přílivu a odlivu lidských zdrojů ve vědě a technologiích v určitém časovém intervalu. Můžeme je definovat jako: Příliv - počet osob, které nesplňují žádnou z podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku sledovaného období, ale splní alespoň jednu z nich během tohoto období. Odliv - počet osob, které splňují jednu nebo více podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku daného období, avšak během tohoto období ji přestanou splňovat. Systém vzdělávání představuje hlavní tok do národní zásoby HRST. Tato oblast nám poskytuje roční údaje o reálném (absolventi) a potenciálním (studenti) přílivu do národní zásoby HRST. Zdrojem informací pro tuto oblast statistiky jsou údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání. Součástí této kapitoly jsou tedy údaje o počtu studentů a absolventů terciárního stupně vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6) v přírodovědných (biologické, fyzikální a chemické vědy, matematické vědy a statistika, informatika a výpočetní technika) a technických vědách a naukách (technické vědy a technicky zaměřená řemesla, výroba a zpracovatelský, ). Statistika v České republice se řídí podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 97, podle které se řídí všechny země OECD. Do terciárního vzdělávání (ISCED stupeň 5A, 5B a 6) se řadí většina vzdělávacích programů, jež následují po maturitní zkoušce a mají délku trvání alespoň dva roky prezenčního studia. V českém terciárním vzdělávání dosud převládají tzv. dlouhé, typicky vysokoškolské programy v magisterských studijních programech (ISCED stupeň 5A) umožňující absolventům další studium v doktorských studijních programech (ISCED stupeň 6) vedoucí k získání titulu Ph. D. Forma studia na vysokých školách je buď prezenční, distanční nebo kombinovaná. Počet soukromých vysokoškolských institucí se po roce 2000 vzedmul doslova raketově, nyní je jich v ČR dokonce více než škol veřejných. Od roku 1999 působí na území ČR i soukromé vysoké školy neuniverzitního typu, které poskytují vzdělávání zejména v bakalářských studijních programech. Nevysokoškolské terciární vzdělávání v pravém slova smyslu vzniklo v ČR v roce 1996/97, kdy nově vzniklé vyšší odborné školy (nový typ škol určený pro vzdělávání žáků, kteří ukončili studium na střední škole maturitní zkouškou; ISCED stupeň 5B) poprvé přijaly studenty. Studium je více prakticky orientováno než je tomu u vysokých škol. Podrobné statistické údaje a metodiku k lidským zdrojům ve vědě a technologiích v ČR naleznete na webových stránkách ČSÚ v sekci: Lidské zdroje ve vědě a technologiích. Nejnovější mezinárodní data a metodika jsou pak volně dostupné na webových stránkách Eurostatu nebo v publikaci OECD: Education at a Glance 2006. Data za ČR pocházejí z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) 1. 1 http://www.uiv.cz/

KAPITOLA II. Studenti přírodovědných a technických studijních oborů Tab. 54 Studenti terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem studenti v přírodovědných a technických studijních oborech 4+5 75 394 80 193 85 463 93 026 98 375 102 686 podle stupně terciárního vzdělávání stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B 3 702 3 881 4 070 4 698 4 351 4 207 Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A 63 034 66 969 70 984 76 995 81 948 86 326 Doktorské studium na VŠ 6 8 658 9 343 10 409 11 333 12 076 12 153 podle studijních oborů kód Přírodní vědy, matematika a informatika 4 21 321 23 517 26 189 28 559 31 121 32 794 Vědy o živé přírodě () 42 4 584 5 022 5 737 6 207 6 697 7 461 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 5 259 5 760 6 309 6 707 7 255 7 480 Matematické vědy a statistika 46 2 628 2 725 2 935 3 146 3 246 3 443 Informatika a výpočetní technika 48 8 850 10 010 11 208 12 499 13 923 14 410 Technické vědy; výroba a 5 54 073 56 676 59 274 64 467 67 254 69 892 Technické vědy a řemesla 52 34 473 36 529 38 055 41 799 42 942 44 666 Výroba a zpracování 54 5 409 5 467 5 699 6 329 7 509 7 685 Architektura a 58 14 191 14 680 15 520 16 339 16 803 17 541 podle pohlaví a studijních oborů kód Muži celkem přírodní a technické vědy 4+5 56 521 59 740 63 735 69 431 72 272 75 025 Přírodní vědy, matematika a informatika 4 13 572 14 972 16 721 18 162 19 654 20 436 Vědy o živé přírodě () 42 1 757 1 829 2 072 2 101 2 206 2 462 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 3 267 3 504 3 722 3 869 4 097 4 142 Matematické vědy a statistika 46 1 437 1 498 1 619 1 726 1 737 1 805 Informatika a výpočetní technika 48 7 111 8 141 9 308 10 466 11 614 12 027 Technické vědy; výroba a 5 42 949 44 768 47 014 51 269 52 618 54 589 Technické vědy a řemesla 52 29 815 31 512 33 078 36 656 37 613 39 363 Výroba a zpracování 54 2 432 2 387 2 549 2 762 3 099 3 081 Architektura a 58 10 702 10 869 11 387 11 851 11 906 12 145 Ženy celkem přírodní a technické vědy 4+5 18 873 20 453 21 728 23 595 26 103 27 661 Přírodní vědy, matematika a informatika 4 7 749 8 545 9 468 10 397 11 467 12 358 Vědy o živé přírodě () 42 2 827 3 193 3 665 4 106 4 491 4 999 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 1 992 2 256 2 587 2 838 3 158 3 338 Matematické vědy a statistika 46 1 191 1 227 1 316 1 420 1 509 1 638 Informatika a výpočetní technika 48 1 739 1 869 1 900 2 033 2 309 2 383 Technické vědy; výroba a 5 11 124 11 908 12 260 13 198 14 636 15 303 Technické vědy a řemesla 52 4 658 5 017 4 977 5 143 5 329 5 303 Výroba a zpracování 54 2 977 3 080 3 150 3 567 4 410 4 604 Architektura a 58 3489 3 811 4 133 4 488 4 897 5 396 Graf 102 Studenti přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví; 2000-2005 Muži Ženy podíl na studentech celkem (v %) 32,0% 32,1% 31,5% 3 30,4% 29,3% 18 873 20 453 21 728 23 595 26 103 27 661 56 521 59 740 63 735 69 431 72 272 75 025 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

Graf 103 Studenti v přírodovědných studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; 2000-2005 15 000 14 000 VOŠ bakalářské/magisterské doktorské 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Graf? Studenti v přírodovědných studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; 2000-2005 Graf 104 Studenti v technických studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; 2000-2005 45 000 VOŠ bakalářské/magisterské doktorské 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005) 10 000 5 000 0 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

KAPITOLA II. Absolventi přírodovědných a technických studijních oborů Tab. 55 Absolventi terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem absolventi přírodovědných a technických studijních oborů 4+5 8 855 9 351 9 850 10 286 11 782 12 847 podle stupně terciárního vzdělání stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B 962 1 023 840 650 847 1 046 Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A 7 433 7 784 8 369 8 875 10 076 10 827 Doktorské studium na VŠ 6 460 544 641 761 859 974 podle studijních oborů kód Přírodní vědy, matematika a informatika 4 2 656 2 772 2 979 3 167 3 967 4 322 Vědy o živé přírodě () 42 612 569 686 736 921 1 027 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 559 584 666 783 916 964 Matematické vědy a statistika 46 304 283 361 324 376 366 Informatika a výpočetní technika 48 1 181 1 336 1 266 1 324 1 754 1 965 Technické vědy; výroba a 5 6 199 6 579 6 871 7 119 7 815 8 525 Technické vědy a řemesla 52 3 943 4 299 4 354 4 542 5 000 5 576 Výroba a zpracování 54 792 800 885 854 994 1 037 Architektura a 58 1 464 1 480 1 632 1 723 1 821 1 912 podle pohlaví a studijních oborů kód Muži celkem přírodní a technické vědy 4+5 6 384 6 800 7 029 7 323 8 272 9 269 Přírodní vědy, matematika a informatika 4 1 643 1 706 1 782 1 899 2 384 2 622 Vědy o živé přírodě () 42 246 218 245 268 289 343 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 326 345 395 433 515 522 Matematické vědy a statistika 46 158 153 197 161 199 185 Informatika a výpočetní technika 48 913 990 945 1 037 1 381 1 572 Technické vědy; výroba a 5 4 741 5 094 5 247 5 424 5 888 6 647 Technické vědy a řemesla 52 3 345 3 687 3 710 3 845 4 201 4 880 Výroba a zpracování 54 328 329 330 331 376 432 Architektura a 58 1 068 1 078 1 207 1 248 1 311 1 335 Ženy celkem přírodní a technické vědy 4+5 2 471 2 551 2 821 2 963 3 510 3 578 Přírodní vědy, matematika a informatika 4 1 013 1 066 1 197 1 268 1 583 1 700 Vědy o živé přírodě () 42 366 351 441 468 632 684 Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) 44 233 239 271 350 401 442 Matematické vědy a statistika 46 146 130 164 163 177 181 Informatika a výpočetní technika 48 268 346 321 287 373 393 Technické vědy; výroba a 5 1 458 1 485 1 624 1 695 1 927 1 878 Technické vědy a řemesla 52 598 612 644 697 799 696 Výroba a zpracování 54 464 471 555 523 618 605 Architektura a 58 396 402 425 475 510 577 Graf 105 Absolventi přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví; 2000-2005 24,1% Muži Ženy podíl na absolventech celkem (v %) 26,6% 25,6% 25,9% 24,7% 24,6% 2 471 2 551 2 821 2 963 3 510 3 578 6 384 6 800 7 029 7 323 8 272 9 269 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

Graf 106 Absolventi přírodovědných studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; 2000-2005 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 VOŠ bakalářské/magisterské doktorské Graf 107 Absolventi technických studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; 2000-2005 6 000 5 500 VOŠ bakalářské/magisterské doktorské 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

Graf 108 Podíl studentů přírodovědných a technických oborů na studentech celkem; 2004 technické obory přírodovědné obory Finsko 26,7% 11,6% Řecko Španělsko Německo 15,1% 15,4% 17,7% 16,6% 13,1% 14,9% Česká republika Portugalsko 20,6% 21,6% 9,4% 7,8% Bulharsko 22,1% 5,0% EU 15 Švédsko Slovensko Makedonie 14,3% 16,8% 17,4% 18,0% 12,2% 9,7% 9,1% 8,4% Rumunsko Litva 19,5% 21,2% 5,0% 6,2% EU 25 Švýcarsko Rakousko Itálie Chorvatsko Irsko 14,3% 13,6% 12,6% 16,1% 17,1% 1 1 11,6% 12,0% 7,7% 6,7% 12,3% Spojené království 8,0% 14,5% Estonsko 12,0% 10,0% Slovinsko Turecko NMS 10 14,3% 14,3% 16,8% 5,1% 7,3% 7,0% Belgie Polsko 11,5% 13,3% 9,3% 6,8% Japonsko 16,8% 3,0% Dánsko Maďarsko 10,4% 12,9% 9,1% 5,7% Norsko 6,5% 10,4% Kypr 4,0% 12,6% Lotyšsko 9,6% 6,9% Island Nizozemí Malta 6,7% 8,2% 8,9% 9,2% 7,6% 5,9% Albánie 8,1% 4,2% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Zdroj: Eurostat (2006)

Graf 109 Studenti přírodovědných a technických oborů podle pohlaví (v %); 2004 přírodovědné obory muži přírodovědné obory ženy technické obory muži technické obory ženy Nizozemí Japonsko Švýcarsko 87% 88% 86% 13% 12% 14% Belgie Slovinsko 77% 76% 23% 24% Dánsko 66% 34% Norsko Malta Kypr Lotyšsko Maďarsko Německo Slovensko Rakousko Island Česká republika Španělsko Litva Spojené království EU 15 EU 25 Řecko NMS 10 Estonsko Turecko Polsko 76% 73% 79% 71% 79% 69% 80% 72% 72% 76% 77% 72% 77% 73% 77% 24% 27% 90% 10% 21% 29% 21% 31% 20% 28% 28% 24% 23% 28% 23% 27% 23% Irsko Finsko 83% 17% Švédsko Chorvatsko Itálie Portugalsko Bulharsko Makedonie Rumunsko Albánie 72% 75% 73% 73% 68% 68% 70% 74% 28% 25% 27% 27% 32% 32% 30% 26% -100% -75% -50% -25% 0% 25% 50% 75% 100% Zdroj: Eurostat (2006)

Graf 110 Absolventi v přírodovědných a technických studijních oborech; 2004 (podíl na celkovém počtu absolventů terciárního vzdělávání) přírodovědné obory technické obory ostatní obory Švédsko Rakousko Turecko Španělsko Irsko Řecko Německo EU 15 Portugalsko Slovensko 9,6% 8,4% 9,5% 1 14,8% 17,2% 10,1% 11,5% 10,7% 9,4% 22,2% 20,5% 19,3% 16,9% 12,6% 10,1% 16,8% 13,9% 14,6% 14,8% EU 25 10,2% 12,8% Rumunsko 5,3% 17,6% Makedonie Itálie 7,6% 7,4% 15,3% 15,3% Spojené království 14,6% 8,1% Česká republika 7,6% 14,8% Litva4,8% 17,0% Švýcarsko Japonsko 3,0% 9,9% 12,0% 18,6% Bulharsko 4,9% 16,1% Dánsko Belgie 9,4% 9,0% 10,0% 9,9% Slovinsko3,7% Chorvatsko 5,6% 14,9% 12,3% Estonsko Spojené státy 8,6% 8,8% 8,3% 7,7% Island 11,1% 5,1% Nizozemí Norsko 7,1% 8,0% 9,0% 8,0% NMS 10 5,4% 8,7% Kypr 9,8% 3,4% Lotyšsko 5,3% Polsko 5,1% Maďarsko3,9% 7,7% 7,0% 7,8% Lichtenštejnsko 5,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: Eurostat (2006)

Graf 111 Absolventi doktorského stupně studia (ISCED 6); 2004 (podíl na absolventech všech stupňů terciárního vzdělávání) absolventi doktorského stupně terciárního vzdělávání celkem z toho absolventi přírodovědných a technických studijních oborů Švédsko 3,8% Rakousko Německo Portugalsko Švýcarsko Řecko Česká republika EU 15 Slovinsko Spojené království EU 25 Dánsko Nizozemí Belgie Itálie Španělsko Slovensko Chorvatsko Irsko Estonsko Rumunsko Japonsko Spojené státy Makedonie NMS 10 Polsko Litva Bulharsko Maďarsko Turecko Kypr Island Lotyšsko Norsko 0,9% 0,9% 1,8% 1,6% 1,6% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1% 1,7% 1,9% 2,0% 1,9% 0,7% 1,2% 0,6% 0,6% 2,0% 1,8% 0,6% 1,4% 0,5% 2,0% 0,5% 0,5% 0,4% 1,3% 1,3% 1,1% 0,3% 0,3% 0,8% 0,9% 0,3% 1,3% 0,3% 2,4% 2,7% 2,5% 2,3% 2,7% 3,2% 3,0% 2,4% 2,6% 2,7% 2,8% 2,7% 2,4% 4,9% Zdroj: Eurostat (2006)