Srovnání vybraných burzovních trhů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Srovnání vybraných burzovních trhů Bakalářská práce Autor: Petr Pančochář Bankovní Management Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. Praha březen 2017

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 24. 4. 2017 Petr Pančochář

Poděkování: práce. Děkuji doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za odbornou pomoc a užitečné rady při psaní této

Anotace V posledních letech dochází ke změnám v Evropě, které mění i finanční trh a jejich systém. Má bakalářská práce se zabývá komparací pražské, vídeňské a varšavské burz cenných papírů. Předmětem této práce je komparace burz z hlediska historie, organizační struktury, členství, předmětu obchodování, tržní segmentace a analýza dat tržních kapitálů a objemů obchodů ve zvoleném období. Cílem mé práce je porovnání jednotlivých burz v rámci zvolených hledisek. Klíčová slova: Česká republika, Rakousko, Polsko, burza cenných papírů, komparace, objem obchodů, tržní kapitalizace Annotation In recent years, there are changes in Europe, which changes the Financial market and system. My thesis deals with the comparison of Prague, Vienna, and Warsaw stock exchanges. The subject of this thesis is the comparison exchanges in terms of history, organizational structure, membership, subject of trading, market segmentation and analysis of capital market and transaction volumes in the selected period. The aim of my work is to compare the various exchanges within the selected criteria. Key words: Czech Republic, Austria, Poland, stock exchange, comparison, trading volume, market capitalization

Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1. Historie, orgány a členství srovnávaných burz... 3 1.1. Historie porovnávaných burz... 3 1.1.1. Historie Burzy cenných papírů Praha... 3 1.1.2. Historie Wiener Börse... 4 1.1.3. Historie WSE... 5 1.2. Orgány porovnávaných burz... 5 1.2.1. Orgány Burzy cenných papírů Praha... 6 1.2.2. Orgány Wiener-Börse... 8 1.2.3. Orgány WSE... 8 1.3. Členství porovnávaných burz... 9 1.3.1. Členství Burzy cenných papírů Praha... 9 1.3.2. Členství Wiener-Börse... 10 1.3.3. Členství WSE... 11 1.4. Srovnání BCPP, WB a WSE z hlediska historie, orgánů a členství... 13 2. Předmět obchodování, systém obchodování a druhy obchodů porovnávaných burz... 15 2.1. Předmět obchodování porovnávaných burz... 15 2.1.1. Předmět obchodování BCPP... 15 2.1.2. Předmět obchodování WB... 19 2.1.3. Předmět obchodování WSE... 22 2.2. Systém obchodování a druhy obchodů porovnávaných burz... 24 2.2.1. Systém obchodování a druhy obchodů BCPP... 25 2.2.2. Systém obchodování a druhy obchodů WB... 27 2.2.3. Systém obchodování a druhy obchodů WSE... 29 2.3. Srovnání BCPP, WB a WSE z hlediska předmětu obchodování a druhů obchodů... 30 3. Analýza burzovních dat tržních kapitálů, indexů a objemu obchodů... 32 3.1 Indexy porovnávaných burz a jejich vývoj... 32 3.1.1. Indexy BCPP... 32 3.1.2. Indexy WB... 37 3.1.3. Indexy WSE... 40 3.2. Objem obchodů a tržní kapitalizace porovnávaných burz... 42 3.2.1. Objem obchodů a tržní kapitalizace BCPP... 43 3.2.2. Objem obchodů a tržní kapitalizace WB... 45 3.2.3. Objem obchodů a tržní kapitalizace WSE... 46 3.3. Shrnutí... 48 Závěr... 50 Seznam použitých zdrojů... 52 Tištěná monografie... 52 Internetové stránky... 53 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 55 1

Úvod Burza cenných papírů je součástí každé vyspělé tržní ekonomiky daného státu, prošla dlouhým vývojem a v dnešní podobě je velmi odlišná než dříve. Burza je instituce, kde se obchoduje s investičními nástroji. Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat. Je to akciová společnost, pro kterou platí ustanovení daná obchodním zákoníkem, reguluje jí národní banka daného státu. Slovo burza je spojováno s belgickým městem Bruggy. 1 Ve městě žil kupec zvaný Van den Burse, za kterým se sjížděli bohatý kupci, aby s ním vyměnili svoje zboží. Podle něho vznikl název burzy. V době 15. století byly Bruggy významným obchodním městem. Existuje i jiné vysvětlení slova burza. Uvádí se, že slovo bursa pochází z latiny, které v překladu znamená kožený měšec. Cílem této práce je komparace pražské, vídeňské a varšavské burz z hlediska historie, orgánů, členství, předmětů obchodování, tržní segmentace a analýza burzovních dat tržních kapitálů a objemů indexů obchodů. Moje bakalářská práce má tři hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá historií, organizační strukturou a členstvím srovnávaných burz. Poslední podkapitola uvede celkové shrnutí této kapitoly. Druhá kapitola se zaměřuje na porovnání předmětů obchodování a druhy obchodů probíhajících na pražské, vídeňské a varšavské burz cenných papírů. Poslední podkapitola rovněž uvede moje shrnutí této kapitoly. Třetí poslední kapitola uvede analýzu burzovních dat tržních kapitálů a indexů objemů obchodů. V této kapitole je uveden vývoj burzovních indexů, objemy obchodů a tržní kapitalizace. V závěrečném shrnutí jsou uvedeny ukazatele a data porovnávaných burz. 1 Zdroj: Pavlát Ladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1993. 392 s. str. 201 2

1. Historie, orgány a členství srovnávaných burz První kapitola se zabývá historií, organizační strukturou a podmínky pro členství pražské burzy cenných papírů BCPP, vídeňské burzy cenných papírů (Wiener Börse) - WB a varšavské burzy cenných papírů WSE. 1.1. Historie porovnávaných burz V této podkapitole stručně uvedu historii jednotlivých burz. 1.1.1. Historie Burzy cenných papírů Praha Burza cenných papírů Praha (dále BCPP) je největší burza na území České Republiky se sídlem v Praze. Předchůdcem dnešní BCPP byla historická Pražská bursa pro zboží a cenné papíry. 2 Tyto burzy dělí více jak 50 let a jedná se o velmi rozdílné instituce. Zmínky o založení Pražské burzy sahají až do doby Rakouska-Uherska vlády Marie Terezie. Činnost na burze začala již roku 1871. Obchodovalo se s cennými papíry a komodity jako obilí a jiné zemědělské plodiny. Pražská burza se proslavila díky obchodu s cukrem, kde se nacházel hlavní trh pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce se obchodovalo už jen s cennými papíry. Meziválečné období bylo pro pražskou burzu velmi významné. Zažívala velký rozvoj a byla dokonce více vyhledávaná než burza vídeňská. V září roku 1938 po podepsání Mnichovské dohody činnost pražské burzy skončila a obchodovat na burze bylo zakázáno. V období druhé světové války byla burza zavřená a ani po skončení války nebyla znovu otevřena. Znovu otevřena byla v květnu roku 1991. Nejdříve jako spojení 8 bankovních domů. Dne 24. 8. 1992 byla tato společnost přeměněna na sdružení a po přijetí zákonu o burze se sdružení změnilo na akciovou společnost s názvem Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla dne 24. 11. 1992 zapsána do obchodního rejstříku. První obchodování se uskutečnilo v dubnu 1993. Obchodovalo se pouze se čtyřmi dluhopisy, dvěma podílovými listy a jednou akcií. Objemy obchodů byly nízké, a to pouze v řádu desítek tisíc korun. Velká změna nastala při kupónové privatizaci, kdy bylo na BCPP emitováno 955 nových cenných papírů. Druhá vlna kupónové privatizace nastala v roce 1995, kdy bylo uvedeno na trh 674 emisí cenných papírů. V roce 1997 došlo k vyřazení 1301 emisí z důvodu nízké likvidity. 2 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 118 3

Dne 15. března 1996 bylo zahájeno obchodování v systému KOBOS s 5 emisemi akcií a dvěma emisemi obligací. Roku 1998 byl zaveden nový systém SPAD (systém pro podporu trhu akcií a obligací). V říjnu roku 2002 se začalo na BCPP obchodovat s první zahraniční akcií společnosti Erste Bank. Vstupem České Republiky do Evropské Unie roku 2004 se BCPP stalo členem Federace evropských burz (FESE). 1.1.2. Historie Wiener Börse Vídeňská burza má nejstarší historii z porovnávaných burz. Udává se 3, že burza byla otevřena již v roce 1771 v tehdejším Rakousko-Uhersku. Patří k nejstarším burzám světa. Důvodem založení bylo zlegalizovat obchod s cennými papíry. V roce 1818 se na vídeňské burze poprvé obchodovalo s akciemi. V době habsburské monarchie byla vídeňská burza velmi uznávaná a velmi se jí dařilo. Rostoucí ekonomika přitahovala na burzu množství nových investorů. To vše se změnilo roku 1873, kdy nastala ekonomická krize, ke které vedlo velké množství spekulací prováděné na burze. Vídeňská burza se potřebovala modernizovat. Vytvořila se nová pravidla pro obchodování. Koncem 19. století na burze obchodovala spíše střední třída s dluhopisy a bohatý finančníci investovali do akcií. Začátkem první světové války byla burza uzavřena. Otevření se burza dočkala až v novém rakouském státě. Burza se musela vypořádat se silnou inflací a velkou zadlužeností. V následujících letech burza zaznamenala velký rozvoj, který byl přerušen krachem na newyorkské burze v říjnu 1929. Nastala globální hospodářská krize, která se nevyhnula ani vídeňské burze. Začátkem druhé světové války se Rakousko přidalo k Německé říši a vídeňská burza se stala součástí německého burzovního systému a musela se řídit německými zákony o burzách. Burza byla otevřena i během války i když velmi omezeně. Po válce Rakousko bylo pod vlivem silných státních zásahů a muselo platit velké reparace. Vídeňská burza znovu otevřela roku 1948. Obchodovalo se s vládními dluhopisy. V osmdesátých letech došlo znovu k oživení burzy. Na trh přicházeli noví investoři a emise akcií. Objemy obchodování výrazně vzrostly, což způsobilo velké změny v ekonomice. 3 Zdroj: Pavlát Ladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1993. 392 s. str. 315 4

V roce 1991 byl zaveden na WB nový index ATX. V letech 2001 a 2002 došlo k výrazným změnám v segmentaci trhu a burzovních pravidel. Roku 2003 rakouští investoři úspěšně expandovali do zahraničních trhů ve střední Evropě. Roku 2008 koupila WB majoritní podíly Lublaňské burzy a také Burzy cenných papírů Praha. 1.1.3. Historie WSE Varšavská burza je nejstarší burza v Polsku. Byla založena v roce 1817 pod názvem Gielda Kupiecka. 4 Obchodovalo se tenkrát převážně s cennými papíry a nejvíce s dluhopisy. Akcie se začaly obchodovat na varšavské burze až ve dvacátém století. Po první světové válce vzniklo v Polsku dalších 6 burz. Varšavská burza přesto zůstala jako hlavní burza, kde se uskutečňovalo nejvíce obchodů. V období druhé světové války byla burza zavřená. Burza nebyla otevřena ani po skončení války. Během komunistického režimu byla varšavská burza zavřená. Po pádu režimu se rozhodlo o vybudování nového kapitálového trhu po vzoru zahraničí. Začalo se znovu obchodovat od roku 1991. V roce 1994 varšavská burza vstoupila do Federace evropských burz jako jedna z prvních. Roku 1994 došlo v Polsku k velké důchodové reformě, která vedla k rozvoji domácích investic. Roku 1998 varšavská burza cenných papírů se stala členem mezinárodní federace IOSCO. Začalo se obchodovat s akciovými a měnovými futures. Po znovuotevření burzy Varšavská burza získala velmi dobré postavení ve střední a východní Evropě, které si udržuje i nyní. V roce 2000 došlo ke spuštění nového systému s názvem WARSET. 5 Roku 2004 vstoupilo Polsko do EU. Tento krok významně pomohl burze k silnějšímu postavení a novým obchodům. Burza zůstala ve statním majetku Polska až do roku 2010, kdy bylo uvedeno IPO. Polská vláda se rozhodla prodat 66 % akcií burzy, které byly koupeny investory. V roce 2010 byla uzavřena smlouva o spolupráci s aliancí NYSE Euronext. WSE může vybrané instrumenty propojit s obchodní platformou na NYSE. 1.2. Orgány porovnávaných burz V této podkapitole je popsána organizační struktura burzy cenných papírů Praha, vídeňské burzy cenných papírů a varšavské burzy cenných papírů a jejich komparace. Burza cenných papírů může mít podobu veřejnoprávní instituce nebo soukromé instituce jako akciová 4 Zdroj: Pavlát Ladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1993. 392 s. str. 373 5 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 146 5

společnost. V této práci porovnávané burzy mají právní formu akciové společnosti a jejich organizační struktury jsou podobné. 1.2.1. Orgány Burzy cenných papírů Praha Burza cenných papírů Praha je právně upravena podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Její organizační struktura je popsána ve stanovách BCPP. Orgány burzy jsou: a) Valná hromada b) Burzovní komora c) Dozorčí rada d) Burzovní výbory Nejvyšším orgánem BCPP je valná hromada. Každý akcionář burzy má právo chodit na jednání valné hromady a podávat návrhy. Jednání se dále mohou zúčastnit členové dozorčí rady, zástupce České národní banky, členové burzovní komory a generální ředitel burzy. Valná hromada rozhoduje o základním kapitálu burzy, volí a odvolává členy burzovní komory a dozorčí rady a stanovuje velikost jejich odměn. Dále valná hromada schvaluje účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku, zprávu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku, změnu stanov, Řád burzovního rozhodčího soudu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení. Jednání valné hromady probíhá minimálně jednou za rok, a to tak, aby se vždy konala nejpozději do 30. června daného roku. Valná hromada je svolávána burzovní komorou. Za výjimečných podmínek může valnou hromadu svolat dozorčí rada nebo soud. Svolává se doporučeným dopisem na jméno akcionáře nejméně třicet dní před konáním valné hromady. Burzovní komora je statutární orgán burzy, který řídí činnost burzy a jedná jejím jménem. Burzovní komora má 6 členů. Členem může být i generální ředitel burzy. Členové burzy jsou voleni valnou hromadou na funkční období 5 let a musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas od České národní banky. Členství zaniká uplynutím funkčního období, odvoláním, vzdáním se funkce. Burzovní komora volí předsedu a dva místopředsedy. Předseda řídí činnost, podepisuje usnesení a předkládá návrh ke schválení změn. Místopředsedové zastupují předsedu. Působnost burzovní komory je upravena ve stanovách. Do její působnosti patří schvalování burzovních pravidel, statuty burzovních výborů, poplatkový řád, sazebník poplatků, burzovních 6

indexů, harmonogramu burzovních dní. Rozhoduje o přijetí nových členů burzy, o přijetí cenných papírů k obchodování. Jmenuje generálního ředitele burzy. Zřizuje Burzovní rozhodčí soud a schvaluje jeho rozpočet. Schvaluje burzovní výbory a stanovuje zaměření a zásady jejich činnosti. Dozorčí rada je statutární orgán, který dohlíží na výkon působnosti dozorčí komory a fungování burzy. Má 6 členů volených valnou hromadou na délku funkčního období 5 let. Dozorčí rada si volí mezi sebou předsedu rady, který řídí zasedání dozorčí rady. Její působnost je upravena ve stanovách. Do působnosti dozorčí rady patří kontrolovat účetní zápisy burzy, její činnost, doklady a záznamy. Zastupuje Burzu před úřady a soudy. Účastní se valné hromady a seznamuje ji s výsledky své činnosti. Burzovní výbor je statutární orgán burzy, který řídí její činnost a jedná jejím jménem. Mohou být stále nebo dočasné. Burzovní výbory jsou burzovní výbor pro kotaci a burzovní výbor pro burzovní obchody. Burzovní výbory se scházejí podle potřeby. V následujícím schématu je vidět organizační struktura pražské burzy cenných papírů. Obrázek č. 1.1. Orgány BCPP Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-11-04] Dostupné z: https://www.pse.cz/o-nas/burza-cennych-papirupraha/organy-a-struktura-burzy/ 7

1.2.2. Orgány Wiener-Börse WB je právní formou akciová společnost stejně jako BCPP. Základní kapitál WB je pět miliónů euro a je rozdělen na 500 000 akcií. Akcionáři jsou převážně finanční instituce. Nejvyšší akcionáři jsou UniCredit Bank Austria AG (13,36%), Erste Group Bank AG (11.29%) a Vienna Insurance Group AG (7,79%) 6. Podílové akcie WB má celkem 56 akcionářů. Orgány WB jsou: a) valná hromada b) dozorčí rada c) představenstvo Nejvyšší orgán je valná hromada. Akcionáři prosazují na valné hromadě svoje práva. Volí a odvolávají členy burzovní komory a dozorčí rady. Další orgán WB je dozorčí rada, která vykonává funkci kontrolování. Dozorčí rada se skládá ze 16 členů. 12 členů volí dozorčí rada a 4 členy volí zaměstnanci institucí, které zastupují. Statutární orgán burzy, který je složen ze 2 členů je představenstvo. Představenstvo řídí WB pomocí zastoupených oddělení jako je finanční, marketingové, personální, právní, informačních technologií a mezinárodní akvizice, rozvoj a prodej. Členové představenstva řídí burzu na vlastní zodpovědnost. 1.2.3. Orgány WSE Právní forma WSE je stejně jako u BCPP a WB akciová společnost. Orgány WSE jsou: a) Valná hromada b) Dozorčí rada c) Správní rada Nejvyšším statutárním orgánem varšavské burzy cenných papírů je valná hromada. Je tvořena členy z ministerstva financí, zástupců velkých bank a akcionářů burzy. Do působnosti valné hromady patří schvalování stanov a změna stanov, vytváření burzovních pravidel, 6 Zdroj: Složení burzy Wiener Börse [on-line]. [cit. 2016-11-12] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/about-us/organization/shareholders/ 8

rozhodování o výši základního kapitálu a volba členů dozorčí rady burzy. Je složena ze zástupců z velkých polských bank, ministerstva financí, makléřských společností a akcionářů burzy. Kontrolní orgán WSE je dozorčí rada. Dozorčí rada kontroluje, zda vše na burze probíhá dle platných zákonů a burzovních pravidel. Skládá se z pěti až sedmi členů. Členové jsou voleni na funkční období 3 let. Mezi její pravomocí patří udělovat či odebírat statut člena burzy, schvalovat emise nových cenných papírů. Správní rada je orgán burzy, který dohlíží na veškeré finanční transakce na burze. Skládá se ze 4 členů v čele s předsedou. Mezi pravomoci správní rady patří udělování povolení k obchodování s cennými papíry, stanovování pravidel pro obchodování a vykonávání dohledu nad činností burzovních makléřů a obchodníků s cennými papíry. 1.3. Členství porovnávaných burz Třetí podkapitola se zabývá podmínkami pro členství porovnávaných burz. Pražská burza cenných papírů, vídeňská burza cenných papírů a varšavská burza cenných papírů jsou založené na členském principu. Přístup na burzu mají jenom členové burzy, kteří mají licenci pro obchod s cennými papíry. 1.3.1. Členství Burzy cenných papírů Praha BCPP je založena na členském principu. To znamená, že na burze mohou obchodovat pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. Podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu je oprávněna na BCPP obchodovat Česká národní banka (ČNB) a Ministerstvo financí (MF). Podmínky členství upravuje burzovní předpis nazvaný burzovní pravidla. Mezi burzovní pravidla patří: Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje kapitálovou přiměřenost a má základní kapitál ve výší 10 milionů Kč. Dále členem burzy může být osoba, která vykonává svou činnost minimálně 1 rok a jejíž objem obchodů s investičními nástroji činil před podáním žádosti o přijetí na burzu alespoň 5 mil. Kč měsíčně. Počáteční kapitál člena burzy musí činit minimálně 730 000 eur. Členem burzy nemůže být osoba, na kterou je uvalena nucená správa nebo na kterou bylo insolvenčním soudem vydáno rozhodnutí o úpadku. O udělení členství na burze rozhoduje burzovní komora na návrh burzovního výboru pro členské otázky. Uchazeč o členství musí vlastnit povolení k poskytování investičních služeb vydaným Českou národní bankou nebo jinou centrální bankou země Evropské Unie. Člen musí 9

splňovat všechny podmínky stanovené burzovními pravidly. Členové burzy mají povinnost platit poplatky dané sazebníkem burzy. Člen burzy jedná vždy svým jménem prostřednictvím makléře. Makléř je zaměstnancem členů burzy a musí splňovat oprávnění daná zákonem. Pokud člen porušil pravidla burzy může mu burzovní výbor uložit některou z následujících sankcí podle vážnosti porušení pravidel. Jedná se o výtku, peněžní sankci, zveřejnění, že člen porušil pravidla nebo pozastavení činnosti. Burza cenných papírů Praha, a.s. má 18 členů včetně České národní banky a Ministerstva financí. Následující tabulka zobrazuje členy BCPP: Tabulka č. 1.1. Seznam členů BCPP člen burzy 1. BH Securities a.s. 2. CYRRUS, a.s. 3. Česká spořitelna, a.s. 4. Československá obchodní banka, a.s. 5. EQUILOR ZRt 6. Fio banka, a.s. 7. IPOPEMA Securities S.A: 8. J & T BANKA, a.s. 9. Komerční banka, a.s. 10. Patria Finance, a.s. 11. PPF banka, a.s. 12. Raiffeisen Centrobank AG 13. Raifeisenbank a.s. 14. Société Générale S.A. 15. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia a.s. 16. WOOD and Company Financial Services, a.s. 17. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 18. Ministerstvo financí ČR Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-11-04] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/clenove-burzy/seznamclenu-burzy/ 1.3.2. Členství Wiener-Börse Wiener-Börse je založena stejně jako BCPP na členském principu. To znamená, že obchodovat smí pouze členové burzy. 7 Ty musí splňovat podmínky dané burzovními pravidly a také mít potřebné technické vybavení a lidské zdroje. Nařízení WB ze srpna roku 1999 určuje, 7 Zdroj: členství ve Wiener Börse [on-line]. [cit. 2016-11-26] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/members/membership/ 10

že členy burzy mohou být: Kreditní instituce zemí EEA a zemí mimo EU. Investiční firmy zemí EEA a zemí mimo EU a Místní firmy zemí EEA a zemí mimo EU. EEA (European Economic Area) je evropský hospodářský prostor, který vznikl roku 1994 a má celkem 31 členských zemí. Na WB je více druhů členství rozdělených podle druhu obchodování. Záleží, zda člen obchoduje s akciemi či dluhopisy nebo s kuponovými poukázky či futures. Členství se dále člení podle toho, jakým způsobem členové obchodují a jaké mají pravomoci. Na stránkách WB jsou uvedeny 4 typy členství.: Direct Clearing Members (DCM) Členové mohou provádět operace na svůj vlastní účet a na účet klientů. General Clearing Members (GCM) Členové smí provádět operace na svůj účet i účet ostatních, které nemají členství GCM a s nimiž mají uzavřenou clearingovou dohodu. Non Clearing Members (NCM) Členové mají přístup do obchodovací systému, avšak velmi omezeně a obchody uzavírají prostřednictvím GCM. Clearing Agent Členem burzy je technický asistent, který vyřizuje obchody prostřednictvím DCM. Wiener Börse má celkem 67 členů z toho 27 domácích a 40 zahraničních. Mezi zahraničními členy je i jeden člen z České Republiky a to WOOD & Company Financial Services a.s., který má statut člena DCM. 1.3.3. Členství WSE WSE je také založena na členském principu. Podmínky členství upravují burzovní pravidla. Obchodovat smí na varšavské burze pouze osoby, které mají statut člena burzy. Členy burzy tvoří tři skupiny 8.: První skupinu tvoří společnosti, které obchodují na vlastní účet nebo účet klienta. Druhou skupinu tvoří subjekty, které jsou členy Národního depozitáře. Ty obchodují pouze na vlastní účet. Třetí skupinu tvoří subjekty, které nejsou členy Národního depozitáře a které 8 Zdroj: Jak se stát členem burzy Gielda Papierow [on-line]. [cit. 2016-11-12] Dostupné z: https://www.gpw.pl/jak_zostac_czlonkiem_gieldy_en 11

obchodují na burze na svůj účet pouze pokud subjekt, který je členem národního depozitáře bude souhlasit že splní závazky spojené s vyrovnáním domluvených transakcí. Členem WSE se může stát pouze právnická osoba, která splňuje následující.: Má povolení k provádění zprostředkovatele. Splňuje podmínky určené burzovními pravidly. A také má dostupné vybavení a technologie, které umožní obchodování. Podle stránek WSE 9 má burza 29 místních členů a 26 zahraničních členů. Celkem má WSE 55 členů. Na WSE je také jeden člen z České Republiky WOOD & Company Financial Services a.s. 9 Zdroj: Gielda Papierow [on-line]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné z: https://www.gpw.pl/lista_czlonkow_gieldy_en#list_of_exchange_members_local 12

1.4. Srovnání BCPP, WB a WSE z hlediska historie, orgánů a členství Na závěr první kapitoly shrnu porovnávané burzy z hlediska historie, organizační struktury a členství. Základní údaje srovnání BCPP, WB a WSE ukáže následující tabulka. Tabulka č. 1.2. Srovnání BCPP, WB a WSE z hlediska historie, organizační struktury a členství BCPP WB WSE Vznik burzy 1871 1771 1817 Základní kapitál 265 216 000 Kč 5 000 000 EUR 41 972 000 PL Vlastnická struktura 92,7 % CEESEG 57 akcionářů, (UniCredit Bank Austria AG 13,36 %) Akcionáři (stát 35 %, ostatní 65 %) Organizační struktura valná hromada, burzovní komora, dozorčí rada, burzovní výbory valná hromada, dozorčí rada, představenstvo valná hromada, dozorčí rada, správní rada Členství na burze členský princip, pouze členové burzy členský princip, pouze členové burzy členský princip, pouze členové burzy počet členů 18 členů, 2 členové ze zákona 27 místních členů, 40 zahraničních 29 místních členů, 26 zahraničních členů Zdroj: Vlastní úprava Srovnávané burzy BCPP, WB a WSE jsou si geograficky velmi blízké, avšak každá z nich si prošla jiným historickým vývojem, který se odrazil v jejich současné podobě. Své stopy na vývoji zanechaly nejvíce dvě světové války a následná rekonvalescence ekonomiky. Všechny tři burzy mají dlouhou historii. Nejdelší historii má Burza cenných papírů ve Vídni, u které se udává dokonce rok 1771. Varšavská burza vznikla roku 1817 a od té doby má stabilní a silné místo na trhu ve střední a východní Evropě. Všechny tři porovnávané burzy jsou právní formou akciová společnost. Mají velmi podobnou organizační strukturu typickou právě pro akciovou společnost, avšak jsou zde drobné rozdíly. Hlavní orgány BCPP jsou valná hromada, burzovní komora, dozorčí rada a burzovní 13

výbory. Zatímco u WB jsou hlavními orgány valná hromada, dozorčí rada a představenstvo. WSE má hlavní orgány organizační struktury valnou hromady, dozorčí radu a správní radu. Z hlediska podmínek pro členství a druhů členství jsou si burzy opět velmi podobné. Všechny tři burzy fungují na členském principu. To znamená, že obchodovat na burze smí pouze členové burzy. Členy burzy se smí stát pouze právnické osoby, které splňují podmínky pro vstup na burzu. BCPP má pouze jeden standardní typ členství, zatímco WB rozlišuje členství na burze do čtyř kategorií podle pravomocí na Direct clearing members, General clearing Members, Non clearing members a Clearing agents. WSE má 3 typy členství. První typ jsou ty, co obchodují na vlastní účet nebo účet klienta. Druhou skupinu tvoří členové Národního depozitáře (ti obchodují na vlastní účet) a třetí skupinu tvoří subjekty, které nejsou členy Národního depozitáře a které obchodují na burze na svůj účet ve spolupráci s členy Národního depozitáře, kteří plní závazky za ně. Nejvíce členů burzy má WB celkově 67, na druhém místě je WSE s 55 členy a třetí a nejnižší počet členů má BCPP pouhých 18 členů burzy. 14

2. Předmět obchodování, systém obchodování a druhy obchodů porovnávaných burz Druhá kapitola se zabývá předmětem a systémem obchodování a druhy obchodů na BCPP, WB a WSE. Burzy cenných papírů mají systém a předmět obchodování uveden ve svých interních předpisech, které udávají, co musí splňovat jednotlivé emise cenných papírů a jejich emitenti. Na závěr druhé kapitoly shrnu a porovnám jednotlivé burzy. 2.1. Předmět obchodování porovnávaných burz Na peněžních burzách bývají běžně obchodovány tyto druhy finančních instrumentů: akcie, dluhopisy, podílové listy, warranty, investiční certifikáty. Na peněžních burzách může být obchodován jen ten finanční instrument, který splňuje podmínky pro kotaci na burzovním trhu. Finanční instrumenty, které se obchodují na peněžní burze bývají rozdělovány do tržních segmentů. Většinou se rozdělují na oficiální trh a neoficiální trh nebo také jako hlavní trh, vedlejší trh a volný trh. Tyto trhy se liší v základních požadavcích na emitovaný cenný papír. Na hlavním trhu jsou kótovány emise nejbonitnějších společností. Hlavní trh je považován za velmi výnosný a nejméně rizikový. 2.1.1. Předmět obchodování BCPP Finanční instrumenty běžně obchodované na BCPP jsou akcie, dluhopisy, warranty, investiční certifikáty, obchodovatelné fondy (ETF). Od roku 2006 do roku 2012 se obchodovalo na BCPP i s futures, dnes se s futures neobchoduje. Burza člení jednotlivé finanční instrumenty do obchodních skupin. Obchodování na pražské burze probíhá v automatizovaném obchodním systému XETRA. XETRA je systém řízený objednávkami a kotacemi, který provozuje Deutsche Börse. 10 Burza cenných papírů Praha má rozdělení trhů na regulované trhy a mnohostranný obchodní systém. Dělení regulovaných trhů je podle druhu cenných papírů a dělí se na trh s akciemi, trh s dluhovými cennými papíry, trh se strukturovanými produkty a trh s cenným papíry kolektivního investování. Oficiální trhy BCPP jsou trhy s akciemi a trhy s dluhovými 10 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 143 15

cennými papíry. Mnohostranný obchodní systém je druh volného trhu provozovaný BCPP a dělí se na free market a start market. Strukturu burzovních trhů znázorňuje obrázek níže. Obrázek č. 2.1.: burzovní trhy BCPP Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-12-11] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/trhy 2.1.1.1. Prime market Prime market BCPP (dříve hlavní trh) je nejprestižnější trh burzy. Obchodují se zde cenné papíry největších společností. Jednotlivé emise musí splňovat přísné podmínky stanovené zákonem a burzovními pravidly. Tyto podmínky posuzuje burzovní výbor pro kotaci. O přijetí emise cenného papíru žádá emitent papíru nebo pověřený člen burzy. Přijímaná emise musí splňovat tyto základní podmínky pro přijetí na hlavní oficiální trh burzy. 16

Tabulka č. 2.1.: Podmínky pro přijetí emise na prime market tržní kapitalizace emise akcií 1 milion EUR objem emise dluhopisů 200 000 EUR část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost 25 % doba podnikatelské činnosti nejméně 3 roky Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-12-17] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/trhy/prime-market/ Pro přijetí emise je třeba předložit potřebné dokumenty jako jsou: Žádost o přijetí Prospekt cenného papíru s uvedeným datem, způsobem a místem jeho uveřejnění Doklad o přidělení ISIN 11 či obdobného identifikačního kódu Roční účetní uzávěrky za poslední tři roky Výpis z obchodního rejstříku Doklad centrálního depozitáře o zaregistrování emise Společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta 12 Společnosti, které emitovaly cenné papíry a ty byly přijaty na Prime market, musí splňovat širší okruh informačních povinností, mezi které patří: čtvrtletní výsledky hospodaření společnosti, výroční a pololetní zprávy, pro investory informace, které vedou ke změně kurzu jako například: změny ve finanční situaci, změna ve vedení společnosti a majetkové změny. Na tyto informační povinnosti dohlíží burzovní výbor pro kotaci. S obchodováním na prime market se váží i poplatky, které mohou být jednorázové či periodické. Poplatky jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka č. 2.2.: Poplatky pro obchodování na prime market BCPP jednorázový poplatek za přijetí cenných papírů k obchodování 50 000 Kč roční poplatek za obchodování cenných papírů (z objemu emise) 0,05 %, max. 300 000 Kč jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu 100 000 Kč Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-12-30] Dostupné z: https://www.pse.cz/uploads/u/pse/legislativa/pse_poplatkovy_rad.pdf 11 ISIN: mezinárodní identifikační číslo cenného papíru 12 Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2016-12-17] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/trhy/prime-market 17

V případě, že emitent porušuje burzovní pravidla a předpisy a nedodržuje svoje povinnosti, může mu BCPP podle závažnosti udělit výtku. 2.1.1.2. Standard market Standard market stejně jako prime market patří mezi oficiální regulované trhy burzy. Obchodují se zde cenné papíry společností, které zatím nesplňují podmínky pro obchodování na hlavním trhu, avšak společnosti mají zájem o jejich obchodování. Podle stránek burzy: Na Standard market mohou být přijaty buď emise splňující náročnější zákonné podmínky oficiálního trhu s cennými papíry, nebo pouze zákonné podmínky regulovaného trhu. Burza rovněž umožňuje přijetí akcií bez souhlasu emitenta, a to, pokud jsou již obchodovány na jiném regulovaném trhu v rámci EU. 13 Pro přijetí emise na standard market jsou potřebné obdobné dokumenty jako pro přijetí na prime market. O přijetí emise rozhoduje generální ředitel burzy. Na trhu standard market není informační povinnost emitenta tak vysoká jako na prime market. Společnostem stačí posílat na burzu informace o konání valné hromady, výroční a pololetní zprávy a změny v ratingu emitenta. Na trhu standard market lze obchodovat i s dluhopisy, jež mají splatnost do 1 roku. Poplatky jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka č. 2.3.: Poplatky pro obchodování na standard market BCPP jednorázový poplatek za přijetí cenných papírů k obchodování 50 000 Kč Jednorázový poplatek za přijetí investičních nástrojů derivátového typu 5000 Kč za emisi, max. 100 000 Kč/rok jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu 100 000 Kč Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2017-01-03] Dostupné z: https://www.pse.cz/uploads/u/pse/legislativa/pse_poplatkovy_rad.pdf 2.1.1.3. Dluhové cenné papíry Na trhu s dluhovými cennými papíry se obchoduje s dluhopisy, vydávanými subjekty z veřejné správy a z oblasti korporátní a finanční. Trh s dluhopisy je rozdělen na oficiální trh a regulovaný trh. Dluhopisy obchodované na oficiálním trhu jsou také obchodovatelné na regulovaném trhu. Je možné přijmout pouze emise dluhopisů se splatností větší jak jeden rok. Obchody se řídí burzovními pravidly a předpisy. Podle pravidel oficiálního trhu musí být splněno kritérium pro minimální objem emise dluhopisu v hodnotě 200 000 euro. 13 Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2017-01-03] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/trhy/standard-market/ 18

Na regulovaném trhu se obchoduje s dluhopisy vydanými veřejnou správou, nebo bankovním či korporátním sektorem. Na regulovaný trh lze přijmout emise dluhopisů, které splňují méně náročné podmínky regulovaného trhu. Dluhopisy jsou převoditelné bez omezení a zcela splacené. Dluhopisy přijaté k obchodování na regulovaném trhu se obchodují pouze na regulovaném trhu. 2.1.1.4. Strukturované produkty Na regulovaném trhu BCPP se obchoduje i s investičními nástroji derivátového typu jako jsou warranty, investiční certifikáty a strukturované dluhopisy nebo s obchodovatelnými fondy (ETF). 2.1.1.5. START Market START market je nový typ tržního segmentu v mnohostranném obchodním systému. Je regulován burzou a burzovními pravidly. Obchodují zde spíše firmy menší a střední velikosti. START Market umožňuje firmám rychlý a cenově výhodný přístup k potřebnému kapitálu. Jednoduchá administrativa a nepříliš přísná pravidla pro vstup na tento typ trhu jsou pro malé a střední firmy velmi dobré. Obchoduje se zde s investičními nástroji, vydávanými v souladu s obecně závaznými předpisy, které jsou zastupitelné, převoditelné a byly přijaty burzou k obchodování. Důležitou roli hraje na trhu START garant emise. Jeho hlavní úkolem je poskytovat firmám potřebné informace a pomáhat jim se vstupem na trh. Dále také připravuje roční analytické zprávy, která informuje o plnění záměru emitenta. Tuto funkci na burze plní firma Cyrrus a Raiffeisen Bank. Hlavní rozdíl mezi hlavním trhem a trhem START je v kritériích potřebných pro vstup na trh. Na trhu START jsou kritéria méně přísná. 2.1.2. Předmět obchodování WB Obchodování na Wiener Börse je oproti BCPP rozmanitější. Obchoduje se zde s akciemi, dluhopisy, investičními certifikáty, ETF, instrumenty emitované fondy a s energetickými a enviromentálními produkty. 14 Vídeňskou burzu s cennými papíry můžeme rozdělit na regulovaný trh a neregulovaný trh. Burza má dva regulované trhy s akciemi oficiální trh (Official Market) a druhý regulovaný 14 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 146 19

trh (Second regulated market) a jeden neregulovaný trh (Third market). Oficiální trh je nevýznamnější trh WB, zde se obchodují ty nejbonitnější akcie a jsou zde také nejpřísnější podmínky pro kotaci instrumentů. Třetí trh je zařízen na mnohostranném obchodním systému MTF. Třetí trh nevyžaduje takové nároky pro kotaci instrumentů jako první dva trhy. Trhy WB znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 2.2. Trhy Wiener Börse AG Zdroj: Wiener Börse [on-line]. [cit. 2017-01-17] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/tradinginformation Na WB se obchoduje s finančními instrumenty, které můžeme rozdělit do čtyř segmentů. Trh s akciemi (equity market) Trh s dluhopisy (bond market) Trh strukturovaných produktů (structured products) Ostatní cenné papíry (other Securities) Tržní segmenty WB zachycuje následující obrázek. 20

Obrázek č. 2.3. Tržní segmenty WB Zdroj: Wiener Börse [on-line]. [cit. 2017-01-17] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/marketsegmentation/ 2.1.2.1. Akciový trh Akciový trh WB (equity market) se dělí na tři segmenty prime market, mid market a standard market. 15 Prime market neboli hlavní trh je místo, kde jsou obchodovány nejbonitnější a nejlikvidnější akcie. Podmínky pro kotaci emisí jsou velmi přísné. Účastníci trhu musí plnit kritéria kvality, zveřejňování informací a transparentnosti. Mezi požadavky na emitenty patří tržní kapitál společnosti vyšší jak 15 milionů eur a 25 procent akcií držených v rukách veřejnosti. Obchoduje se na kontinuální bázi. Mid market je určený pro společnosti, které nesplňují přísné podmínky primární trhu jako například dostatečný tržní kapitál a zveřejňování informací. Obchoduje se formou aukce nebo na kontinuální bázi. 15 Zdroj: Wiener Börse [on-line]. [cit. 2017-01-17] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/marketsegmentation/equity-market-at/ 21

Standard market je určený pro obchodování akcií, které byly přijaty na oficiální trh nebo druhý regulovaný trh, ale nesplňují podmínky pro prime market nebo mid market. Obchoduje se zde na kontinuální bázi nebo formou aukce. 2.1.2.2. Dluhopisový trh Dluhopisový trh WB (bond market) se dělí na pět segmentů veřejný sektor, korporátní sektor prime a standard, finanční sektor a dluhopisy vázané na podkladové aktivum. Obchoduje se zde s vládními dluhopisy, státními pokladničními poukázky, korporátními, bankovními a konvertibilními dluhopisy. Obchoduje se formou aukce. Veřejný sektor obsahuje dluhopisy emitované vládními orgány jako jsou rakouské vládní dluhopisy a státní pokladniční poukázky. Korporátní sektor obsahuje korporátní dluhopisy, které jsou emitovány společnostmi na financování jejich investic. Na WB se obchoduje s více jak 100 firemních dluhopisů. Korporátní sektor má stále zvyšující se význam na burze. Finanční sektor obsahuje dluhopisy, které vydávají banky a pojišťovny. Je to nejobjemnější sektor z hlediska počtu emisí na dluhopisovém trhu. Obchoduje se zde s hypotečními zástavními dluhopisy, fixní úrokovou sazbou dluhopisů, dluhopisy s proměnlivou úrokovou sazbou a dluhopisy s nulovým kupónem. Dluhopisy vázané na podkladové aktivum obsahují strukturované dluhopisy, jejichž úroky se odvozují od podkladového aktiva. Podkladové aktivum může být například index nebo komodita. 2.1.2.3. Strukturované produkty Strukturované produkty WB (structured products) se dělí na tři segmenty trh investičních certifikátů, trh s ETF (burzovně obchodovatelné fondy) a trh s warranty. Obchoduje se zde na kontinuální bázi. 2.1.2.4. Ostatní cenné papíry Trh ostatních cenných papírů je posledním tržním segmentem WB. Obchodují se zde cenné papíry, které nelze přiřadit k jinému trhu. 2.1.3. Předmět obchodování WSE Obchodování na Varšavské burze je obdobné jako na BCPP, také se obchoduje na regulovaném trhu a neregulovaném trhu. Obchoduje se zde s akciemi, dluhovými cennými 22

papíry, investičními certifikáty, obchodovatelnými fondy (ETF), warranty a s finančními instrumenty derivátového typu (opce, futures). Na WSE se obchoduje převážně na regulovaném hlavním trhu (Main Market). Některé instrumenty se také obchodují na neregulovaném trhu New Connect. Celkově na obou trzích obchoduje více jak 880 společností. Mezi 43 zahraničních společností obchodovaných na burze jsou i známé společnosti jako UniCredit Group, ČEZ, New World Resources a MOL. Od roku 2009 je otevřen trh Catalyst, kde se obchoduje s dluhovými cennými papíry vydanými vládou, bankami a společnostmi. Trh Catalyst se v posledních letech velmi rychle rozvíjí. 16 Obrázek č. 2.4.: Tržní segmenty WSE Zdroj: Gielda Papierow [on-line]. [cit. 2017-02-18] Dostupné z: https://www.gpw.pl/gpw_markets 2.1.3.1. Main Market (Hlavní trh) Na hlavním trhu se začalo obchodovat v dubnu 1991. Hlavní trh je nejprestižnějším trhem WSE, kde se obchodují ty nejbonitnější emise společností. Emise cenných papírů musí splňovat přísné podmínky regulované burzou. Je zde vysoká informační povinnost kotovaných firem. Obchodují se zde akcie, dluhové cenné papíry, warranty, investiční certifikáty a jiné. Hlavní trh je regulován polskými zákony a také zákony evropské unie. Na hlavní trh musí emitenti uvést nejméně 25 % hodnoty všech akcií. 16 Zdroj: The-european news [on-line]. [cit. 2017-02-17] Dostupné z: http://www.the-european.eu/story- 3385/wse-leading-central-eastern-europe.html 23

2.1.3.2. New Connect Trh New Connect je neregulovaný typ trhu pro rozvíjející se malé podniky s nepříliš dlouhou historií a malým tržním kapitálem do 20 milionů PLN. Na trhu New Connect se začalo obchodovat v roce 2007. Od té doby obchoduje na trhu více jak 300 společností. Investování do akcií na trhu New Connect je více rizikové, ale výnosy jsou, zato mnohem vyšší než na hlavním trhu. Náklady na emise cenných papírů jsou velmi nízké. Informativní povinnost společností je oproti hlavnímu trhu také nízká. Čtvrtletní zprávy jsou volitelné. 2.1.3.3. Catalyst Trh Catalyst byl otevřen roku 2009. Obchoduje se na 4 obchodních platformách. Obchoduje se zde s bankovními, vládními a firemními dluhovými cennými papíry. 2.2. Systém obchodování a druhy obchodů porovnávaných burz Tato podkapitola se věnuje způsobu obchodování na BCPP, WB a WSE. Budu se věnovat systému obchodování, druhy obchodů a vypořádáním obchodů na jednotlivých burzách Všechny obchody, které se na burzách uzavírají jsou přesně definovány ve stanovách burzy a burzovních pravidlech. Na burze jsou stanoveny minima pro obchodování, které jsou vyjádřeny v lotech (například minimum 1000), v peněžních jednotkách nebo v počtech kusů jednotlivých finančních instrumentů. Burzovní operace jsou prováděny v násobkách těchto lotů. 17 Uzavírání obchodů v menších jednotkách se většinou nedělá nebo není možné. Existuje tzv. odd-loty, což jsou neúplné jednotky obchodování. Obchodování s odd-loty je většinou drahé, proto se tyto transakce realizují jen zřídkakdy. Obchody na burze lze rozdělit podle času na promptní a termínované. U promptních obchodů dochází k uzavření a plnění obchodů hned po sobě. Promptní obchody se realizují s akciemi, dluhopisy a jinými finančními instrumenty. Mohou být automatizované, blokové, nebo neautomatizované. U termínovaných obchodů většinou je delší časový odstup než tři dny. Obchody fungují na odlišných očekávání stran. Jedna strana očekává vzestup a druhá pokles kurzu. Riziko nesou obě strany. 17 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 86 24

Všechny tři porovnávané burzy jsou elektronické burzy. Obchoduje se v elektronických obchodních systémech. BCPP a WB používají stejný obchodní automatizovaný systém XETRA a WSE používá systém UTP (Universal Trading Platform). BCPP používala do konce roku 2012 systém AOS. Obchodní systém XETRA je kombinovaným obchodním systémem, který obsahuje obchodní systémy centrální objednávková kniha, systém řízený cenou a jednotnou cenovou aukci. Denně v systému XETRA proběhne v průměru 2 milióny operací. V současnosti je v systému zapojeno více jak 250 bank a finančních institucí po celém světe 2.2.1. Systém obchodování a druhy obchodů BCPP BCPP je elektronická burza, kde se obchoduje v obchodním systému XETRA. Systém XETRA používají i další členové skupiny CEESEG. Dříve se obchodovalo v systému SPAD (systém na podporu trhu akcií a dluhopisů) a KOBOS (kontinuální burzovní obchodní systém). Po přechodu ze systémů KOBOS a SPAD na systém XETRA se změnilo následující: Už nejsou tržní segmenty trhu SPAD a KOBOS. Cenné papíry obchodované ve SPADu se nyní obchodují na trhu Prime market. Obchodní systém XETRA je zcela anonymní. Není možné zjistit, který účastník burzy zadal objednávku do systému. Je zveřejňováno pouze 10 nejlepších nabídek a 10 nejlepších poptávek Objednávky jsou zpracovávány dle cenových a časových priorit Velikost objednávky není nijak cenově omezena Kontinuální obchodování začíná v 9:00 a končí v 16:20 Neobchodují se futures kontrakty 18 Také došlo ke změně burzovních podmínek a burzovních pravidel a ke změně poplatků za emise cenných papírů. Od zavedení systému XETRA se na BCPP realizují pouze promptní obchody. Přeměnou v systém XETRA došlo ke zrušení SPAD obchodů, blokových obchodů, obchodů s účastí specialisty a futures obchodů. Ostatní cenné papíry se obchodují na trzích Standard a Start. 18 Zdroj: Veselá Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 780 s. str. 123 25

Dluhopisy se obchodují na BCPP pouze v obchodním segmentu samostatná aukce, zatímco akcie se obchodují formou kontinuálního obchodování a samostatné aukce. Strukturované produkty se obchodují formou kontinuální aukce. 2.2.1.1. Harmonogram burzovního dne na BCPP Změna obchodního systému na systém XETRA sebou přinesla i změnu času obchodování. Obchodování je rozděleno do fází, které je jsou uvedeny v tabulce č. 3.1. pro akcie, v tabulce č. 3.2. pro dluhové cenné papíry a v tabulce č. 3.3. pro investiční certifikáty (IC) a warranty. Kontinuální obchodování akcií je nově od 9:00 do 16:20. Aukce dluhových cenných papírů je od 11:00 do 16:00. A obchodování investičních certifikátů a warrantů je od 9:15 do 16:30 hodin. Tabulka č. 3.2.: Harmonogram burzovního dne na BCPP Akcie (od 29.12.2014) Čas Obchodní režim kontinuální obchodování 8:00-8:50 Předobchodní fáze (sběr objednávek) 8:50-9:00 Aukce úvodní 9:00-16:20 Kontinuál činnost tvůrců trhu 16:20-16:30 Aukce závěrečná 9:00-16:30 Průběžný výpočet indexu PX 16:30-17:00 Poobchodní fáze (sběr objednávek pro další den) 17:15 Zveřejnění výsledků Kurzovní lístek 17:15-20:00 Stahování výsledků Čas Obchodní režim samostatná aukce 8:00-11:10 Předobchodní fáze (sběr objednávek) 11:10-16:15 Aukce 16:20-17:00 Poobchodní fáze (sběr objednávek pro další den) 17:15 Zveřejnění výsledků Kurzovní lístek 17:15-20:00 Stahování výsledků Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2017-02-19] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/informace-oobchodovani/harmonogram-burzovniho-dne/ 26

Tabulka č. 3.3.: Harmonogram burzovního dne na BCPP Dluhové cenné papíry (od 29.12.2014) Čas Obchodní režim samostatná aukce 8:00-11:00 Předobchodní fáze (sběr objednávek) - státní a municipální sektor 8:00-11:10 Předobchodní fáze (sběr objednávek) - korporátní sektor 8:00-11:20 Předobchodní fáze (sběr objednávek) - finanční sektor 11:00-16:20 Aukce státní a municipální sektor 11:10-16:15 Aukce korporátní sektor 11:20-16:05 Aukce finanční sektor 9:00-16:30 Průběžný výpočet indexu PX 12:20-17:00 Poobchodní fáze (sběr objednávek pro další den) 17:15 Zveřejnění výsledků kurzovní lístek 17:15-20:00 Stahování výsledků Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2017-02-19] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/informace-oobchodovani/harmonogram-burzovniho-dne/ Tabulka č. 3.4.: Harmonogram burzovního dne na BCPP Investiční certifikáty a Warranty (od 29.12.2014) Čas Obchodní režim kontinuální aukce 8:00-9:15 Předobchodní fáze sběr objednávek 9:15-16:30 Kontinuální aukce činnost tvůrců likvidity 16:30-17:00 Poobchodní fáze (sběr objednávek pro další den) 17:15 Zveřejnění výsledků Kurzovní lístek 17:15-20:00 Stahování výsledků Zdroj: BCPP [on-line]. [cit. 2017-02-19] Dostupné z: https://www.pse.cz/obchodovani/informace-oobchodovani/harmonogram-burzovniho-dne/ 2.2.2. Systém obchodování a druhy obchodů WB WB je stejně jako BCPP také elektronická burza. Obchoduje se zde v elektronickém obchodním systému XETRA, který je převzatý od Deutsche Börse AG. XETRA byl spuštěn na WB v listopadu 1999. WB obsahuje, jak burzu cenných papírů, tak komoditní burzu, která ovšem není tak významná. Na WB se uzavírají promptní i termínované obchody. Na oficiální primární trh dodávají likviditu market makeři (tvůrci trhu). S market makery spolupracují specialisté, kteří pomáhají ke zvýšení likvidity. V obchodním systému XETRA probíhají tři typy obchodů kontinuální aukce, kontinuální obchodování a samostatná aukce. Kontinuální obchodování s jednotnou denní aukcí se používá u akcií a obchoduje se na trzích Prime Market, Mid Market, Standard Market. Kontinuální obchodování bez jednotné denní aukce se používá u ostatních cenných papírů. Na samostatné aukce se obchodují pouze dluhopisy. Strukturované produkty se 27

obchodují formou kontinuální aukce, samostatné aukce nebo formou kontinuálního obchodování. 2.2.2.1. Harmonogram burzovního dne na WB Na WB se obchodní časy liší podle druhu tržního segmentu a podle typu aukce. Typy aukce obchodované na WB jsou kontinuální obchodování, samostatná aukce a kontinuální aukce. Pouze dluhopisy se obchodují v aukčním modelu každý obchodní den od 11:30 do 14:20 hodin. Promptní instrumenty se obchodují v aukci jednotně od 12:30 do 13:30 hodin. Tabulka č. 3.5.: Harmonogram burzovního dne na WB Akcie Obchodní režim Kontinuální obchodování Předobchodní fáze 8:00-8:55 Otevírací aukce 8:55-9:00 Kontinuální obchodování do jednotné aukce 9:00-12:00 Jednotná denní aukce 12:00-12:03 Kontinuální obchodování do zavírací aukce 12:03-17:30 Zavírací aukce 17:30-17:33 Poobchodní fáze 17:33-17:45 Obchodí režim samostatná aukce Předobchodní fáze 8:00-12:30 Aukce 12:30-13:30 Stanovení ceny 13:30 Poobchodní fáze 13:30-17:45 Zdroj: Wiener Börse [on-line]. [cit. 2017-02-25] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/tradinginformation/trading-hours/ Tabulka č. 3.6.: Harmonogram burzovního dne na WB Dluhové cenné papíry obchodní režim čas Předobchodní fáze od 8:00 jednotná denní aukce záleží na typu Poobchodní fáze do 16:00 Zdroj: Wiener Börse [on-line]. [cit. 2017-02-25] Dostupné z: https://www.wienerborse.at/en/trading/tradinginformation/trading-hours/ 28