Biodiverzita. Tomáš Kopta Zahradnická fakulta MENDELU. Biodiverzita (biologická rozmanitost)

Podobné dokumenty
Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Mgr. Vladimír Ledvina

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/ Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Agroekologie Základy agroekologie

Zemědělské systémy I týden

Základy pedologie a ochrana půdy

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIODIVERZITA. Pozitivní vliv principů ekologického zemědělství na biologickou rozmanitost.

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

ití trvalých travních porostů

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Operační skupina ORLICKO

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Zoologie, živočichové a prostředí

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.


Biologické základy rostlinné produkce

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

Projektování přechodného období

Bilogická rozmanitost a ekosystémové služby. Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. Mgr. David Vačkář, Ph.D.


Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

ends/pictures/f10_1.gif

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

AGROLESNICTVÍ Šance pro krajinu? Vilém Jurek

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Agrolesnictví potenciál pro české zemědělství. Bohdan Lojka ČZU v Praze Český spolek pro agrolesnictví ČSAL

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. Pěstování rostlin

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Biodiverzita a zemědělství

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti

Ekosystémové služby. Základní koncept rozdělení ES metody hodnocení scénáře budoucího vývoje

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Žádost o fin. podporu z OP VK - IP obl. podpory unit costs

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Vývoj ekologického zemědělství v ČR a ve světě, trendy, příležitosti a úskalí v současném postavení biopotravin na trhu

CZ.1.07/1.5.00/

Seznam bakalářských a diplomových prací rok 2013/2014 Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

Modrá kniha biodiverzita

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU VE MĚSTECH :PŘÍKLADY ZE ZAHRANIČÍ. VOJTĚCH LEKEŠ architekt, MSc.

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno


Geneticky modifikované potraviny a krmiva

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

ŽIVOTADÁRNÉ EKOSYSTÉMY a MY aneb Jaký je stav s využitím hodnocení ekosystémových služeb v České republice?

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

Půda a potraviny. Souvislosti tušené i netušené. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

2007R0834 CS

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce


Tematické okruhy závěrečné zkoušky

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

AGROLESNICTVÍ Šance pro krajinu? Vilém Jurek

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Předvídat budoucnost je vždy velmi složité a riskantní

Zemědělství minulých století

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Transkript:

Biodiverzita Tomáš Kopta Zahradnická fakulta MENDELU Biodiverzita (biologická rozmanitost) druhová rozmanitost živých organismů na určitém území v určitém čase rozmanitost uvnitř druhů, mezi druhy i rozmanitost ekosystémů a je výsledkem vzájemného působení druhů a jejich prostředí je výsledkem vývoje trvajícího tisíce let k této rozmanitosti zásadně přispěl člověk (Roudná, Dotlačil, 2007).

Genetická biodiverzita - rozmanitost genů v rámci druhů. Druhová biodiverzita - rozmanitost druhů v rámci lokality. ekosystémovou, funkční, krajinnou biodiverzitu Funkční biodiverzita větší váha na roli jednotlivých složek biodiverzity v ekosystému než na počtu druhů skupiny druhů, podle jejich schopností vykonávat určité typy činností identifikace funkčních skupin, které by měly být schopné podporovat, udržovat a vylepšovat specifické ekologické služby (ekosystémový servis) (Altieri & Nicholls 1999; Huang et al.2002)

Ekologické (ekosystémové) služby Podpůrné služby: tvorba půdy, fotosyntéza, primární produkce, koloběh živin a vody. Zásobovací služby: potraviny, vlákno, palivo, genetické zdroje, přírodní léky, pitná voda Regulační služby: regulace kvality ovzduší, vodní regulace, regulace eroze, čištění vody, regulace chorob a škůdců, opylování, regulace přírodních nebezpečí Kulturní služby: nemajetkové přínosy které člověk získává z ekosystémů prostřednictvím duchovního obohacení, kognitivního vývoje, reflexe, rekreace a estetické hodnoty (http://www.ecosystemservices.org.uk/ecoserv.htm) Funkční skupiny Funkční skupina je definována jako soubor druhů (taxonů) s biologickými vlastnostmi, které určují jejich chování a jejich efekt na konkrétní biogeochemické procesy (1)primární producenti - vegetace jako hlavní zdroj surovin (2)poskytovatelé služeb - velká komunita bezobratlých, funkce rozkladu a mineralizace organické hmoty (3)primární a sekundární regulátoři - opylovači, herbivoři, predátoři, paraziti atd. (Huang et al. 2002, Swift et al. 2004).

Cyklus živin, Potlačen ení chorob Půdní fauna opylovači opylování predátoři a paraziti Biologická ochrana Agroekosystémová biodiversita Recyklace biomasy, cyklus živin Půdní struktura, cyklus živin (Altieri, Nicholls, 2004) žížaly mimoprodukční vegetace býložravci Konkurence, alelopatie, zdroj přirozených p nepřátel Dravé a parazitické druhy nebo opylovači Skupina tvořená především bezobratlými živočichy Významné ekologické služby Jejich úloha se většinou ignoruje Větší druhová pestrost v agroekosystémech a víc funkčních skupin = stabilnější sytém = víc ekologických služeb Menší diverzita funkčních skupin = větší dodatky energie. (Boháč a kol. 2006)

Vlivy zemědělství Omezené množství pěstovaných plodin a chovaných zvířat. Světová rozloha zemědělsky využívaných půd je osázena asi 12 druhy zrnin, 23 druhů zeleniny, 35 druhů ovoce a ořechů. Méně než 70 druhů se nachází na ploše 1 500 mil ha zemědělských ploch. Srovnání s hektarem deštného lesa, kde je kolem 100 druhů stromů (Altieri, Nicholls, 2004) Intenzifikace zemědělsk lské produkce Homogenizace zemědělsk lské krajiny Odstranění necílov lové vegetace Snižov ování biodiversity

Využívání monokultur Dočasné ekonomické výhody pro farmáře, ale z dlouhodobého hlediska nepředstavují ekologické optimum. Homogenní zemědělská krajina s nízkou kvalitou prostředí pro volně žijící druhy. Snížení diverzity využíváním uniformních vysoce výnosných odrůd. Příklady: - Filipíny odstranění 300 domácích tradičních odrůd rýže. - Anglie 86% jabloní a 88% hrušní pěstovaných v letech 1804-1904 již nejsou v produkci. (Altieri, Nicholls, 2004)

Experiment s dřepčíky A emigrace brouků mimo plochu B přesun z di-kultury do mono-kultury C kolonizace z okolních ploch D brouci co zůstali na dané ploše (Garcia, Altieri 1992) Zranitelnost systému který využívá omezený počet druhů a uniformních odrůd. kolaps produkce brambor v Irsku (1845) Francie v 19 století, zničeny 4 mil ha vinohradů.

Ne všechny formy zemědělství vedou ke snížení biodiverzity Dokonce i v mírném pásmu, před příchodem moderních odrůd a rozšíření mechanizace, bylo využití smíšených kultur běžné. Např.. v roce 1923 bylo ve státě Ohio 57 % rozlohy sóji pěstovp stováno v kombinaci s kukuřic icí).

využití smíšených kultur v tropických oblastech Dle odhadů se s tímto systémem (intercropping) hospodaří na 17% pěstebních plochy v Indii a 94% ploch v Malavi. Např. v El Salvador bylo skoro nemožné najít čirok, který by nebyl pěstován dohromady s kukuřicí Indikátory diverzity v zemědělství počet druhů rostlin používaných v regionu nebo na jednotlivých farmách, rozdělení polí do menších částí, velikost jednotlivých polí, procentuální zastoupení a velikost biotopů nevyužívaných pro produkci (mezí, stromořadí, atd.), intenzita a frekvence vkladů (hnojení, aplikace pesticidů, sklizeň, atd.), diverzita nezemědělské vegetace včetně plevelů, diverzita doprovodných rostlin, počet farem v regionu. (Boháč a kol. 2006)

děkuji za pozornost Literární zdroje Huang W, Luukkanen O, Johanson S, Kaarakka V, Räisänen S and Vihemäki H (2002) Agroforestry for biodiversity conservation of nature reserves: functional group identification and analysis. Agroforestry Systems 55: 65-72 Swift MJ, Izac A and van Noordwijk M (2004) Biodiversity and ecosystem services in agricultural landscapes - are we asking the right questions? Agriculture, Ecosystems and Environment 104: 113-134 Altieri M and Nicholls C (1999) Ecosystem function and insect pest management in agricultural systems. In: Collins WW and Qualset CO (eds), Biodiversity in Agroecosystems. CRC Press, Boca Raton, US. J. Boháč, J. Moudrý, L. Desetová: Biodiversity and Agriculture. Život. Prostr., Vol. 41, No. 1, P 24-29 2006. Altieri, M.A., Nicholls, C.I. Biodiversity and pest management in agroecosystems. 2nd ed. Food product press, 2004. 236 p. Bianchi, F.J.J.A., Booij, C.J.H., Tscharntke, T. Sustainable pest regulation in agricultural landscapes: a review on landscape composition, biodiversity and natural pest control. Proceedings of the Royal Society B. 2006. 273: 1715-1727. Pfiffner, L.; Luka, H.; Schlatter, M.; Lichtenhahn, M.: Wildflower strips to reduce lepidopteran pests in cabbage crops. In: Landscape Management for Functional Biodiversity. IOBC/WPRS Bulletin Vol. 29 (6) 2006. p.97-99