Motto Je-li strom mrtev, pak list, který se domnívá být naživu, je prostě k smíchu. Je-li Bůh mrtev, nemůže člověk přežít. Osho

1

Motto Je-li strom mrtev, pak list, který se domnívá být naživu, je prostě k smíchu. Je-li Bůh mrtev, nemůže člověk přežít. Osho Mandala s modlitbou w 2

Předmluva Všude proti nim zvedali ploty - železné, písemné pro volnou chůzi i volné jednání bylo stále méně prostoru. Bauman 1 hovoří o mechanismu zapečetění obětí a popisuje podmínky, které byrokracie vytváří, aby likvidace nepohodlných byla úspěšná: 1. podmínka - cílová skupina musí být a zůstat v kompetenci pouze jedné specializované byrokracie a žádné jiné instituce. To vede k tomu, že mizí pravděpodobnost jakéhokoliv vnějšího zasahování do byrokratického procesu. 2. podmínka - nedotčené skupiny nepřispěchají cílové skupině na pomoc. Odvolání postižené skupiny je posuzováno jako porušení pravidel byrokracie a vede k ještě horším následkům. 3. podmínka než se může byrokraticky organizovaná moc spolehnout na spolupráci skupiny, která má být zničena či poškozena, je třeba tuto skupinu účinně zapečetit. To znamená fyzicky vyčlenit - to zajistí změna působiště, bydliště apod. a psychologicky vydělit, to zajistí jednoznačné diskriminační definice a důraz na výjimečnost skupiny a zároveň je to podmínkou hladkého průběhu fyzického vyčlenění to pak probíhá bez povšimnutí, ostatní je již dávno odstranili ze svého srdce a své mysli. Duchovní izolace se dosahuje těmito postupnými kroky: a) podněcování anti-nálad, využívání sociálně psychologických mechanismů, b) každá opatření musí být mířena rovnou do terče a musí být prohlubováno vše negativní, c) proces separace musí provázet křiklavé ticho. Jestliže je bezduché plnění jakýchkoli úkolů pod rouškou pouhého funkcionálního článku s odstupem od konečných výsledků zárukou vyrovnanosti byrokratického, racionalitou specializovaného úkolu vedeného úředníka, závisely tehdy oběti na tom, jak byrokratičtí úředníci poznali svůj úkol!?! Tyto skutečnosti bezezbytku zasáhly současné klienty DSP Hagibor v období dětství, mládí, uprostřed bezpečí milující rodiny a jistot plynoucích z generacemi budovaných rodinných firem. Z pozice mnohaletého působení v roli dobrovolného terapeuta v oblasti procvičování a rehabilitace kognitivních funkcí a trenéra paměti mám vždy ty negativní prožitky účastníků kurzů na paměti při koncipování konkrétních cvičení. Kromě neosobních cvičení různé náročnosti se také zaměřujeme na jednotlivé druhy paměti. Velmi oblíbená jsou cvičení zaměřená na epizodickou či procedurální paměť, vedená do období dětství. Zde je v procesu cvičení signifikantní jedna odlišnost od práce s ostatními skupinami seniorů. Je to velmi výrazná citová vazba k osobám vystupujícím ve vyprávění. Tatínek, který učil jezdit na kole, dědeček na prázdninové zahrádce, sourozenci a rodiče na letním bytě, otec v rodinném podniku, maminka při pečení, mají do nejmenšího detailu popsán konkrétní oděv, konkrétní výraz obličeje, citace dialogů jsou velmi 1 Bauman, Z.: Modernita a holocaust. Slon. Praha 2003 3

obsažné, doslovné. Vždy s radostí pozoruji, jak příjemné rozpoložení klientům taková cvičení přinášejí, jak se v myšlenkách ocitají v oněch šťastných dobách, ještě před.., jak si je s radostí a notnou dávkou humoru opět doslova prožívají. Ukončení takového cvičení však bývá doprovázeno tichým ponořením do vlastních myšlenek, ty jsou nezřídka i verbálně vyjádřeny a týkají se dalšího osudu postav příběhu. S vědomím závažnosti ztrát a jejich doživotní převahy nad jakkoli velkými a seberadostnějšími zisky u těchto osob mne zajímalo především to, co považují osoby s prožitkem holocaustu za kvalitu života. Z minisondy na toto téma uskutečněné v roce 2010 v DSP Hagibor v Praze vyplývá, že rozpoložení sami senioři klientům nazírají kvalitu taková života nejprve v obecné poloze, pro lidstvo jako uji, jak příjemné itají v oněch takové, šťastných pro všechny dobách, věkové ještě před.., skupiny, teprve pak v poloze pro seniory. Nejčastěji frekventované prožívají. kategorie Ukončení obecné takového kvality života pak byly uváděny těmito pojmy: mír, bez- ru opět doslova ponořením pečí do vlastních rodin i jednotlivců, myšlenek, ty tolerance jsou ne-alšího osudu zdraví, postav přístup příběhu. k lékařské péči, relativní dostatek, práce a finance, voda, potraviny, ostatním kulturám, kontrola nad svým životem, přístup ke vzdělání a zdrojům informací. doživotní převahy Co senioři nad jakkoli považují velkými za kvalitu a se-životne zajímalo uchování především zájmu to, co rodiny považují a přátel, osoby sociální kontakty - ne osamocenost, soběstačnost pro sebe samotné, vyjádřili těmito pojmy: a. a nezávislost v rozhodování, zachování vlastní autonomie do co nejvyššího věku, netrpět nedostatkem, kontrola nad svým životem, uznání podílu na spoluvytváření né v roce 2010 hodnot v DSP v předchozích Hagibor v Praze letech, vyplýta nejprve ci v na obecné nové poloze, technologie, pro lidstvo v pobytových jako zařízeních pak kvalita prostředí a odbornost umožnění užívat společné hodnoty, pomoc v adapta- prve pak v personálu, poloze pro důstojná seniory. Nejčastěji péče v závěrečné frekota pak byly pečovávat, uváděny nezneschopňovat, těmito pojmy: mír, respekt bez- k osobnosti, nenutit do nežádoucích kontaktů etapě života, služby pouze potřebné, nepřeatním kulturám, a navazování kontrola citových nad svým vazeb životem, ty si přejí od své rodiny. 2 ) í dostatek, práce a finance, voda, potraviny, í. V převážné většině byly dotazovány osoby shodné s těmi, které zařadila autorka a pro sebe publikace samotné, do vyjádřili svého těmito výzkumu, pojmy: avšak v jiném časovém období a nezávisle na minisondě - ne na osamocenost, téma kvalita soběstačnost života. Pojmy se vztahem ke kvalitě života deklarované se- lní kontakty í vlastní autonomie niory korespondují do co nejvyššího se zjištěními věku, výzkumu autorky této publikace v tom smyslu, že m životem, pojímání uznání podílu kvality na života spoluvytváření vychází z jimi uznávaných hodnot, z nichž tou nejvyšší je í užívat společné uváděna hodnoty, rodina žijící pomoc v podmínkách v adaptazařízeních pak kvalita prostředí a odbornost míru. etapě života, Ničivé služby pouze možnosti potřebné, současného nepřeosobnosti, lidskými nenutit skupinami do nežádoucích se stává kontaktů vážnou hrozbou pro všechny. Upozorňuje na trvalou hrozbu člověka jsou tak velké, že zejména kolektivní násilí mezi jí od své rodiny. Sokol 23 ). osoby shodné Největší s těmi, nebezpečí které zařadila pro autorka budoucnost pravděpodobně představuje to obohacení o osobní období dimenzi, a nezávisle vlastní na mini- energii, kterou tak přesvědčivě odhalily Milgramovy jiném časovém e vztahem a ke Zimbardovy kvalitě života pokusy. deklarované V obyčejných semu autorky jej této objevil. publikace Steiner v hovoří tom smyslu, o efektu že spáče, probouzejí jej latentní okolnosti jakmile klíč lidech se skrývá latentní Eichmann - Milgram uznávaných zapadne hodnot, do z zámku. nichž tou nejvyšší je ru. Respondenti, které autorka publikace zařadila do výzkumu, spadají do poslední sou tak velké, generace, že zejména která kolektivní může autentické násilí mezi svědectví podat. Svědectví o opakovaném transferu u pro všechny. Upozorňuje na trvalou hrozbu 4 t pravděpodobně představuje to obohace-

hodnot v obdobích pre, peri (zde hlavně smrštění na minimum základních lidských hodnot potřeb) a v post obdobích je tak pre, trvalou peri morální (zde hlavně výtkou smrštění proti jakýmkoli na minimum útokům základních na lidské lidských hodnoty a lidskou a post důstojnost. je tak trvalou Závažnost morální tématu výtkou podtrhuje proti jakýmkoli fakt, že útokům sami dotazovaní na lidské hodno- kladou potřeb) ty velký a lidskou důraz důstojnost. na smysl podání Závažnost svědectví tématu varování podtrhuje pro fakt, současné že sami i dotazovaní budoucí lidstvo. kladou velký důraz na smysl podání svědectví varování pro současné i budoucí lidstvo. Pojistky, které poskytuje pluralitní demokracie se pro některé druhy problematiky Pojistky, sociálního které soužití poskytuje totiž jeví pluralitní jako nedostatečné. demokracie se Stačí pro poznání některé druhy u každého problematiky hluboké sociálního a jinak soužití argumentované totiž jeví jako že nedostatečné. bytost člověk Stačí se nesmí poznání podvolovat u každého organizo- jinak jinak hluboké vanému zlu?? a jinak argumentované že bytost člověk se nesmí podvolovat organizovanému zlu?? PhDr. Diana Chrástková PhDr. Diana Chrástková příjemné rozpoložení klientům taková oněch šťastných dobách, ještě před.., t doslova prožívají. Ukončení takového ením do vlastních myšlenek, ty jsou neosudu postav příběhu. otní převahy nad jakkoli velkými a semalo především to, co považují osoby oce 2010 v DSP Hagibor v Praze vyplýprve v obecné poloze, pro lidstvo jako ak v poloze pro seniory. Nejčastěji frekk byly uváděny těmito pojmy: mír, bezkulturám, kontrola nad svým životem, atek, práce a finance, voda, potraviny, sebe samotné, vyjádřili těmito pojmy: ntakty - ne osamocenost, soběstačnost tní autonomie do co nejvyššího věku, tem, uznání podílu na spoluvytváření at společné hodnoty, pomoc v adaptaních pak kvalita prostředí a odbornost života, služby pouze potřebné, nepřeosti, nenutit 2 Chrástková, do nežádoucích D. Minisonda. kontaktů Kvalita života dle seniorů DSP Hagibor. 2010 3 vé rodiny. 2 ) Sokol, Chrástková, J.: Filosofická D. Minisonda. antropologie. Kvalita Portál. života Praha dle seniorů 2002. DSP Hagibor. 2010 3 Sokol, J.: Filosofická antropologie. Portál. Praha 2002. y shodné s těmi, které zařadila autorka časovém období a nezávisle na minihem ke kvalitě života deklarované setorky této publikace v tom smyslu, že 5 5

Poděkování Velmi ráda bych na tomto místě poděkovala všem seniorům, kteří mi nejen věnovali svůj čas, ale navíc mi otevřeli svá srdce, aby mi sdělili své postoje a názory, podělili se o své prožitky, bolesti, zklamání i své lidské zkušenosti. Velmi si toho cením. Velký dík náleží PaedDr. Kateřině Tlusté, která je pro mne nejen kolegyní, ale také naslouchající a citlivou duší, a v mnohém i učitelkou a inspirátorkou. Velmi si vážím její empatie, citu pro text i ochoty pomoci. Její moudrá duše prosvětluje život svému okolí hudbou, zpěvem a smyslem pro humor. Velmi si cením praktické a profesionální pomoci PhDr. Diany Chrástkové, jejíž široký záběr odborných aktivit je téměř nepochopitelný. Dlouholetá podpora, kterou poskytuje našemu pracovišti se netýká pouze tohoto projektu. Děkuji kamarádce Romaně Ryšavé a panu Mgr. Karlu Cudlínovi za laskavé propůjčení fotografií a svolení k jejich zveřejnění. Současně děkuji seniorům, jejichž fotografie publikace obsahuje, za souhlas s jejich uvedením. Rovněž děkuji výtvarnici a malířce paní Ivetě Číhalové za svolení použít na titulní stránku této publikace její nádhernou mandalu. Vřelý dík za podporu a důvěru náleží ředitelce DSP Hagibor, paní Mgr. Eleně Jaroševské. V neposlední řadě chci poděkovat svému manželovi Jiřímu, který je mi oporou v časech dobrých i těžkých, a který mi neustále dodává odvahu, jistotu a lásku. Bez něj bych nebyla tím, kým jsem. Zvláštní poděkování Zvláštní poděkování patří fotografům a autorce Mandaly, za snímky dokreslující tvář této publikace. Snímky označené: u vyfotografoval Mgr. Karel Cudlín, www.respekt.cz v vyfotografovala, snímek na titulní straně Romana Ryšavá, www.romanarysava.cz w vytvořila Čihalová Iveta, http://cihalova.wz.cz S poděkováním nesmím zapomenout na vedení a klienty DSP Hagibor, www.dsphagibor.cz 6

7

Obsah Předmluva 3 Poděkování 6 Zvláštní poděkování 6 Úvod 10 Odborné teoretické zázemí k předmětu výzkumu 11 Viktor Emanuel Frankl 11 Smysluplnost života 11 Sebetranscendence a spiritualita 12 Metodologie výzkumu 13 Cíle výzkumu 13 Hypotézy 13 Výběr respondentů 13 Dotazník 14 Hodnoty dobra - ctnosti 15 Definice dobra 17 Definice lásky 17 Hodnoty v koncentračním táboře 18 Sedm ctností 18 Ctnosti podle E. Eriksona 19 Hodnoty z pohledu Desatera 20 Vztah člověk Bůh 22 Vztah člověk lidé 22 Největší přikázání v křesťanství 23 Vztah člověk Bůh 23 Vztah člověk lidé 23 Zlo, neboli neřesti 24 Definice zla 24 Smrt 25 Reakce na nespravedlivou smrt 25 Nicholas George Winton 26 Winton Train 27 Příběhy Wintonových dětí 27 Paní Susanne 27 Paní Eva K. 30 Analýza dat z dotazníkového šetření 32 Paní Hana 37 Pan Gustav 37 Dílčí závěry a interpretace výsledků 37 Životní příběhy 39 Paní Eva 39 Pan Gustav 40 Úvaha pana Gustava o životních hodnotách 41 Úvaha pana Gustava o lásce 44 Paní Renka 45 Paní Hilda 47 8

Paní Dora 47 Úvaha paní Dory nad životními hodnotami 48 Paní Věra 48 Vyznání paní Věry 49 Anonimní ukázka dotazníku 50 Obsahová analýza dokumentů zvolených jako teoretické zázemí pro výzkum 51 Vina z přežití 52 Psychologie lidí v koncentračním táboře 53 Ponížení a ztráta důstojnosti 53 Hledání smyslu a podávání svědectví 54 Smysl života i v utrpení 55 Ztráta identity 55 Ztráta identity byla nástupem do transportu završena: 56 Apatie namísto šoku 56 Hlad 56 Pud sebezáchovy versus metapotřeby 57 Víra v Boha 58 Láska 59 Sebetranscendence 59 Humor 61 Umění 61 Hudba 61 Divadlo a hudba 61 Tanec a hudba 62 Štěstí a náhody 62 Náhody 62 Pravda 63 Situační morálka 64 Spravedlnost 64 Svoboda 65 Svoboda versus majetek 66 Čas 67 Naděje 67 Závěr 69 Dosažené výsledky výzkumu je možno využít mnoha způsoby: 70 Doslov 72 Rodina jako hodnota 72 Seznam použité literatury 74 Jiné zdroje 75 Přílohy 76 Životní příběh paní Marie 76 Životní příběh paní Hildy 77 Ukázka úvahy paní Dory 79 Fotografie 81 9

Úvod Čtenáři se dostává do rukou text, který původně vznikal jako má diplomová práce nezbytná k ukončení vysokoškolského studia. Když jsem uvažovala o tom, co bude předmětem mého zkoumání, věděla jsem, že se chci věnovat zkoumání životních zkušeností seniorů, s nimiž se setkávám při své běžné každodenní práci. Při volbě tématu jsem kladla zvláštní zřetel na hodnoty seniorů, kteří prošli zkušeností holocaustu a transformace hierarchie hodnot v průběhu života. Snažila jsem se nejen zmapovat klíčové životní okamžiky, ale ukázat i princip daných změn a odhalit spouštěcí mechanismus (katalyzátor) startující transformaci v žebříčku životních hodnot. Současně bylo mým cílem zprostředkovat svědectví o holocaustu, což se ukázalo být hlavní motivací těchto přeživších svědků - mých respondentů. V průběhu svého výzkumu jsem přicházela na to, jak mně samotné jeho obsah ovlivňuje život a mění i jeho hodnoty. (Mnohem raději bych ale namísto slova výzkum použila termín ponor do duší, do citů lidí, kteří mají přímou a nezprostředkovanou zkušenost účastníků holocaustu.) Stávalo se, že vypovídající přeživší mi sami spontánně odpovídali - vlastně jakoby mimoděk - na mé ještě ani nahlas nevyřčené otázky. Zabývat se všemi těmi životními příběhy a zkušenostmi, prostudovat odbornou literaturu, autobiografické materiály, dokumenty, svědectví doby atd to už člověka nikdy nemůže ponechat stejným jako byl předtím. Nyní, s odstupem dvou let, které uběhly poté, co jsem se tomuto výzkumu věnovala, si mohu své poznání zpětně potvrdit. Dnes vím už také jistě, že jsem se od té doby posunula o kousek dál a z úhlu pohledu svých dnešních zkušeností bych již nejspíš vše pojala trochu jiným způsobem. Zpočátku jsem měla i jisté pochybnosti o vhodnosti veřejně svou práci publikovat. Nakonec však rozhodlo to, že jsem si vzpomněla na nejčastější výroky seniorů, kteří, říkali: Je dobře, že se na to ptáte, chci teď na konci života o tom mluvit, aby se to dostalo k uším a srdcím všech lidí, kteří slyší a cítí. Je to důležité svědectví a jsem rád (ráda), že mohu přispět. Alespoň tak mám pocit, že vše utrpení, které jsme prožili, mělo nějaký smysl. Díky tomu se tedy osměluji předat tyto řádky širší skupině čtenářů a žádám je o shovívavost, jelikož nejsem spisovatel a v žádném případě si nevyhrazuji právo domnívat se, že můj úhel pohledu je jediný možný, nebo že z tohoto výzkumu na relativně malém vzorku respondentů mohu vynášet jakékoliv soudy či závěry všeobecně platné a jakkoli je generalizovat. Pokud tento text alespoň částečně přispěje k probuzení většího pochopení mezi lidmi, tolerance a vzájemného porozumění, ale také k úctě nejen k lidem přeživším holocaust, ale ke všem utlačovaným skupinám, k potřebě zastat se jich a pomoci, potom cítím, že měla taková práce význam a je mi ctí Vám ji předložit. Naše současná generace žije v době, kdy máme mír. Mír neboli ŠALOM ale není samozřejmost je to dar. Život je také dar. Ale prožívat svůj život v míru - jako dar, to většinou neumíme. Někde ve vnějším světě neustále pátráme po něčem, co by nám umožnilo prožívat pocit štěstí a jen chvilkově si připustíme, že to štěstí je uvnitř nás, tady a teď. Alena Siegelová 10

Viktor Emanuel Frankl Odborné teoretické zázemí k předmětu výzkumu V chápání labyrintu duše seniorů se zkušeností holocaustu mi byla velkou pomocí literatura Viktora Emanuela Frankla, kterého potkal podobný osud. Frankl si s tímto údělem nejen svérázně poradil, ale navíc dokázal zprostředkovat své prožitky širší i odborné veřejnosti jak ze svého subjektivního pohledu, tak i s odstupem a objektivitou profesionála. Tyto dvě polohy se v jeho případě nejen nevylučují, ale naprosto unikátně snoubí. Kdo se táže po smyslu života, klade otázku špatně. Otázky nám pokládá život a na nás je, abychom na ně odpovídali. V. E. Frankl byl rakouský psycholog, neuropsychiatr a filosof židovského původu, který byl v letech 1942-45 vězněn v koncentračních táborech. Byl profesorem neurologie a psychiatrie a zakladatelem logoterapie (neboli třetího vídeňského směru psychoterapie). Podle Frankla je podmínkou naplnění lidské existence a zachování duševního zdraví - hledání smyslu života. V roce 1929 začíná používat rozdělení hodnot na zážitkové, tvůrčí a postojové. Již při příchodu do Osvětimi měl pod kabátem rukopis své knihy LÉKAŘSKÁ PÉČE O DUŠI, na kterém dlouho pracoval. Bohužel se jej musel vzdát, jako ostatně všeho ostatního. Po celou dobu v různých lágrech si v duchu přeříkával jednotlivé pasáže své knihy, nebo si představoval, že přednáší na univerzitě svým studentům o útrapách vězňů v koncentračních táborech z pohledu odborníka psychiatra. Později připouští možnost, že mu tento přístup pomohl přežít. Zkušenosti z koncentračního tábora shrnuje ve své knize ČLOVĚK HLEDÁ SMYSL, kde čtenáře ve druhé části uvádí do základů logoterapie. V roce 1945 se snaží zrekonstruovat svou ztracenou knihu. Po osvobození se Frankl navrací do Vídně, kde se dovídá o smrti své ženy a rodinných příslušníků. Snaží se přenést přes toto utrpení a ztrátu prací. Diktuje v pouhých devíti dnech knihu PSYCHOLOG PROŽÍVÁ KONCENTRAČNÍ TÁBOR. Smysluplnost života Vůli lidského hledání smyslu života Frankl popisuje jako jednu z nejlidštějších lidských potřeb. Je to právě vůle ke smyslu, která se v současnosti stává dalekosáhle frustrovanou. Stále častěji se dnešních lidí zmocňuje pocit nesmyslnosti, který se vyskytuje společně s pocitem vnitřní prázdnoty jedná se o jev, který jsem charakterizoval a nazval existenciální vakuum, Projevuje se zejména ve formě nudy a netečnosti. Zatímco v této souvislosti znamená nuda ztrátu zájmu zájmu o svět-,znamená netečnost, nedostatek iniciativy, iniciativy něco ve světě změnit, něco zlepšit. (Viktor E. Frankl, Psychoterapie a náboženství. Hledání nejvyššího smyslu. 2006, str. 67) 11

Smysl nemůže být dán, ale vychází z morální úvahy. Musí být hledán. Nemůže být vypracován protože co se dá vytvořit, to je buď subjektivní smysl, pouhý pocit smyslu, nebo nesmysl. (Frankl V. E., 1998, str. 18). Smysl je na jedné straně subjektivní (každý má jiný smysl), ale také relativní (stojí v nějaké relaci k osobě a situaci která je jedinečná). Smysl musí být nalezen a musí i existovat možnost jeho nalezení. Vůle ke smyslu může být i velkou motivační hodnotou. Frankl i jeho následovníci zjistili, že existenciální frustrace (ztráta smyslu) je spojena s agresí, regresí a objevují se tendence k úchylkám a únikovým reakcím. Smysl nemůže být dán, protože to by směřovalo k moralizování. Hodnotám se nemůžeme učit, ale musíme je žít. My nemůžeme dát smysl životu někoho jiného, ale jen svému. Druhým můžeme dát jen příklad. Na otázku po posledním smyslu lidského utrpení, lidského života nemůže už být intelektuální, nýbrž pouze existenciální odpověď: Neodpovídáme slovy, nýbrž odpovědí je celá naše existence. (Frankl V. E., 1997, str. 19). Frankl uvádí tři cesty k nalezení smyslu, které jsou shodné se třemi osobními hodnotami: 1. Něco dělat, tvořit - hodnoty tvořivé - uskutečňují se tvůrčí činností 2. Něco prožít, někoho milovat - hodnoty zážitkové - uskutečňují se v prožívání, jsou realizovány v přijímání světa (např. vnímání krásy přírody či umění) 3. Zaujetí stanoviska, postoje - hodnoty postojové - člověk se staví k omezení svého života, vůči nezměnitelnému osudu Poslední z těchto bodů se vztahuje hlavně na situace utrpení. Albert Einstein řekl: Kdo pociťuje svůj život jako bezesmyslný, ten je nejen nešťastný, ale také stěží schopen života. (Frankl V. E., 1997, str. 21). Člověk může přežít ve vypjatých situacích pouze tehdy, když žije pro něco toto přežití nemůže být samo o sobě hodnotou, protože být člověkem znamená být zacílen na něco, co není on sám. Velký význam klade Frankl na smysl lásky. Ta je milostí (jsme milováni bez našeho přičinění), kouzlem (zvyšuje u milujícího rezonanci pro plnost hodnot) a zázrakem (zrodí se z ní dítě). Lidská existence dle výše popsaného nemůže být nikdy bezesmyslná, život člověka má svůj smysl až do in ultimus tedy pokud dýchá. (Frankl V. E., 1996, str. 62) Sebetranscendence a spiritualita Sebetranscendence je podstata lidské existence. Být zaměřen na něco nebo někoho, čemuž se člověk věnuje, co miluje nebo čemu slouží (Bohu), ale co není on sám. Lidské bytí je narušeno v té míře, v níž tuto sebetranscendenci neuskutečňuje nebo neprožívá. Volání transcendence naslouchá člověk ve svědomí. Být religiózní chápe logoterapie jako klást si otázku po smyslu života. Frankl vidí, že celost člověka je založena právě duchovnem, které ji nejen tvoří, ale i zakládá a zaručuje. Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl. 12

Metodologie výzkumu Cíle výzkumu Hierarchie hodnot seniorů s prožitkem holocaustu Výzkum vlivu prožitku holocaustu na transformaci životních hodnot Zjištění dalších příčin transformace hodnot u seniorů s prožitkem holocaustu Hypotézy Při výzkumu jsem vycházela z těchto hypotéz: Základní hodnoty vštípené v dětství výchovou si člověk nese po celý život, pokud není okolnostmi donucen k jejich přehodnocení. Hodnotový žebříček se v průběhu života může přetransformovat na základě hlubokého prožitku, ať negativního nebo pozitivního. Senioři s prožitkem holocaustu byli v průběhu života konfrontováni se svými hodnotami, byli donuceni hledat smysl svého života a téma životních hodnot, co bylo a je pro ně aktuální. Tito senioři na sklonku života mají vysokou potřebu hovořit o svých osobních hodnotách a pocitech, o hodnotách společnosti, potřebu rekapitulace životní cesty, její pochopení a smíření se svým životem, pojmenování jeho smyslu a tím i přijetí vlastní konečnosti. U seniorů s prožitkem holocaustu, kteří se nedokázali během života vyrovnat s prožitými útrapami a tomuto tématu se vyhýbali, je pojmenování preference osobních životních hodnot obtížná. Židům ve velké většině pomáhala přežít útrapy 2. svět. války jejich silná víra v Boha Výběr respondentů Cílová skupina zkoumaného vzorku osob jsou senioři s prožitkem holocaustu, a to jak přeživší koncentrační tábory, tak tzv. ukrývané děti, přímí účastnící bojů, tak i senioři, kteří uprchli před nacismem do jiné země, zachránili se, ale dopad na jejich životy byl obrovský, když po návratu zjistili, že zbytek rodiny nepřežil. U většiny z nich se rozvinul tzv. posttraumatický stresový syndrom. Vzhledem k tomu, že pracuji v Domově sociální péče Hagibor, zařízení Židovské obce v Praze (dále jen DSPH), jehož obyvatelé jsou senioři s prožitkem holocaustu, byl výběr respondentů poměrně jednoduchý. Oslovila jsem všechny tyto přeživší seniory, kteří byli ochotní podat svědectví a také schopní spolupráce. Dále jsem oslovila seniory se stejnou životní zkušeností bydlící ještě ve svých domácnostech, eventuálně v domácnostech svých dětí, kteří pravidelně či nepravidelně navštěvují DSPH buď v rámci nabízených terapií, aktivizací, či volnočasových aktivit. Výhodou byl 13

již dříve navázaný vztah, který v každém případě umožnil díky vzájemné důvěře otevřeně hovořit o tématech, která jsou pro většinu lidí velmi intimní. Počet obyvatel DSPH se pohybuje kolem 60 osob, počet pravidelně docházejících seniorů na aktivity do DSPH je zhruba 20, celková zkoumaná skupina tedy v součtu činí cca 80 seniorů, ovšem do tohoto jednoduchého součtu dvou čísel ještě vstupuje jeden proměnný prvek, který zamíchává pomyslnými kartami se součty. V DSPH je několik lůžek vyhrazených na krátkodobé či dlouhodobé pobyty, které jsou využívány např. z důvodu akutní potřeby zvýšené péče (např. po úrazech či po nemoci určených k rekonvalescenci). Dále se jedná o seniory, kteří žijí v kruhu svých blízkých rodinných příslušníků, jsou odkázání na jejich pomoc a tito rodinní příslušníci jsou dočasně mimo domov (např. služební cesta do zahraničí, či dovolená). Tím se zkoumaná skupina postupně rozšiřovala. V neposlední řadě ke zvětšování výzkumného vzorku paradoxně přispěla i úmrtí. Na místo zemřelých seniorů nastoupili další senioři, kteří byli vhodní pro výzkum, čímž se rozšířil i počet seniorů, které jsem mohla využít. Absurdita je tedy v tom, že jednotlivá úmrtí rozšiřovala výzkumný vzorek, namísto, aby jej snižovala Dotazník Dotazník byl sestaven jak z otevřených, polootevřených, tak uzavřených otázek. Důvodem bylo získat co nejvíce informací týkajících se daného tématu i přes náročnější zpracování u otevřených otázek. O tom jsem se přesvědčila během provedeného předvýzkumu, kdy jsem zjistila, že mnoho zajímavých informací vyplyne právě z otevřené otázky. Proto byly otevřené a polootevřené otázky nakonec v dotazníku použity ve větší míře než uzavřené, i přes větší časovou náročnost. Dotazník původně obsahoval baterii celkem 20 otázek, struktura dotazníku byla do jisté míry chronologická, ale jednotlivé položky na sebe nutně nenavazovaly. Důvodem bylo to, aby nedošlo k zamrznutí odpovědí v případě, že by respondent neuměl nebo nechtěl na některou z položek odpovědět (některé otázky se týkaly citlivých a velmi osobních informací). Otázky, které se týkaly nejcitlivějších témat (např. násilná smrt blízkých osob za 2. svět. války atd.) nebyly v dotazníku vůbec použity, protože se domnívám, že by to byla velmi neetické a neprofesionální. Jelikož jsem ovšem chtěla získat co nejvíce informací a citový otřes mívá velký vliv na transformaci životních hodnot, ponechala jsem jako poslední položku v dotazníku prostor k vyjádření se k tomu, co v dotazníku chybělo a respondent vnímá jako důležité sdělit. Z téhož důvodu jsem se rozhodla jako další výzkumnou metodu využít interview a životní příběh. Tím se pochopitelně omezil počet respondentů, především pro velkou časovou náročnost výzkumu. Domnívám se, že to bylo šťastné rozhodnutí, protože mi to umožnilo jít daleko hlouběji v dané problematice. Ostatně potvrzuje to i fakt, že v některých případech respondent uváděl, že tuto informaci dosud nesdělil ani svým nejbližším (např. aby jim nezpůsobil bolest). Návratnost dotazníků byla velmi vysoká z toho důvodu, že jsem je osobně respondentům předala a požádala je o vyplnění. Ve většině případů jsem přímo dotazník vyplňovala dle odpovědí respondenta. Během předvýzkumu jsem zjistila, že baterie otázek je příliš obsáhlá, respondenti jsou ke konci unaveni a některé odpovědi jsou si velmi podobné, proto jsem otázky zredukovala do kratší podoby. Tato druhá verze 14

byla přehlednější, praktičtější a především se vešla na jednu stranu formátu A4, což mi umožnilo často vyplnit dotazník s respondentem během jednoho sezení. Důvodem byl především věk respondentů, kdy nejstarší paní bylo v době výzkumu 99 let, nejmladší seniorce 72 let. Průměrný věk činil 87,3 let. Konkrétního výzkumu se nakonec zúčastnilo celkem 30 seniorů, 25 žen a 5 mužů. Vzhledem k tomu, že dotazník byl respondentům předáván s vysvětlením osobně, nebyl k němu záměrně přiložen žádný průvodní dopis, který by v tomto případě spíše odváděl respondentovu pozornost a zkracoval by dobu pozornosti a koncentrace na vyplnění samotného dotazníku. To vše opět vzhledem k vysokému věku respondentů, k jejich zdravotnímu i psychickému stavu. Důraz byl kladen především na pohodu a klidné prostředí. Bylo velmi důležité, aby se respondent nacházel v optimální kondici. Skloubit tyto požadavky s mým osobním pracovním harmonogramem (vedu s klienty pravidelné skupinové programy, které nelze vynechat ani časově měnit, jelikož na ně dojíždějí i senioři ze svých bytů) se nakonec ukázalo jako úplně nejtěžší na celém výzkumu. Respondent musel být odpočatý, nasycen, zdravotně stabilizován, navíc jsem mu nechtěla nabourávat jeho zaběhnutý program (návštěvy rodiny, kadeřník, pedikúra, programy v denním stacionáři atd.) To byl také důvod, proč jsme v několika případech dotazník vyplňovali během více než jednoho sezení. (Provádět výzkum po mé pracovní době, tj. po 16. hodině, bylo možné jen v několika případech, protože senioři byli vzhledem k vysokému věku opravdu unavení a těšili se na večeři). Pokud jsme se domluvili na konkrétním čase, velmi často se stávalo, že klient na to zapomněl a domluvil si ještě jinou akci na stejnou dobu, nebo onemocněl, případně byl odvezen do nemocnice, ve třech případech zemřel dříve, než jsme dotazník stihli vyplnit. Přes to všechno byla spolupráce s respondenty velmi zajímavá a přínosná. Některé odpovědi z dotazníku jsou na ukázku uvedeny v publikaci na str. 29-30 a 50-51. Zde jsou vypsané hodnoty, které uváděli oslovení senioři Židovské obce v Praze, převážně klienti Domova seniorů Hagibor, ve svých vyprávěních, příbězích a dotaznících jako důležité životní hodnoty. Hodnoty dobra - ctnosti Zde jsou vypsané hodnoty, které uváděli oslovení senioři Židovské obce v Praze, převážně klienti Domova seniorů Hagibor, ve svých vyprávěních, příbězích a dotaznících. Nejčastěji preferované hodnoty byly použity ve výzkumu pro škálování. A: AKTIVITA, AMBICE, ASKETISMUS, ASERTIVITA B: BÁZEŇ BOŽÍ, BEZPEČÍ, BLAHO, BLÍZKOST, BODROST, BRATRSTVÍ, BU- DOUCNOST, BŮH, BYDLENÍ, BYSTROST, BYTÍ C: CESTOVÁNÍ, CÍL, CÍLEVĚDOMOST, CIT, CITLIVOST, CTIŽÁDOST, CTNOST Č: ČEST, ČETBA, ČINORODOST, ČISTOTA D: DAR, DÍTĚ, DĚTI, DOBRO, DOBROTA, DOCHVILNOST, DOJETÍ, DOMOV, DUCHOVNÍ POSELSTVÍ, DŮSTOJNOST, DUŠEVNÍ ROVNOVÁHA, DOB- RÁ SMRT, DOSTATEK, DRUŽNOST, DŮVĚRA 15

16 E: EDUKACE, EKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ, EKUMENISMUS, EMANCIPACE, EMPATIE, ENERGIE, ENTUZIASMUS, ETIKA, EVANGELIUM, EXISTENCE F: FAIR PLAY, FANTAZIE, FINANCE G: GALANTNOST, GRAMOTNOST H: HARMONIE, HOJNOST, HUMOR, HRAVOST, HRDOST, HUDBA CH: CHÁPAVOST, CHARAKTER, CHARISMA, CHRABROST I: INDIVIDUALITA, INSPIRACE, INTELIGENCE, INTUICE, INFORMACE J: JÍDLO, JISTOTA, JUDAISMUS, JSOUCNO K: KAMARÁDSTVÍ, KLID, KLID DUŠE, KNIHA, KOMUNIKACE, KRÁSA, KUL- TURA, KOREKTNOST, KOŘENY RODU L: LÁSKA, LASKAVOST M: MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, MATKA, MICVA, MILOST, MILOSRDNOST, MÍR, MÍRUMILOVNOST, MORÁLKA, MOUDROST, MRAVNOST, MYSL N: NADĚJE, NÁHODA, NAPLNĚNOST ŽIVOTA, NĚHA, NESOBECKOST, NE- ZÁVISLOST, NEZIŠTNOST O: OBDIV, OBĚTAVOST, OBEZŘETNOST, ODDANOST, ODPOVĚDNOST, OD- PUŠTĚNÍ, ODVAHA, ODŘÍKÁNÍ, OHLEDUPLNOST, OCHOTA, OPTIMIS- MUS, OSOBNÍHO RŮST, OTEC, OTEVŘENOST P: PENÍZE, POCIT ŠTĚSTÍ, POCTIVOST, POHODA, POHOSTINNOST, PO- CHOPENÍ, POCHOPENÍ UNIVERZA, POKORA, POMOC, POROZUMĚNÍ, POZNÁNÍ, PRÁCE, PRACOVITOST, PRAVDA, PRAVDIVOST, PRAVDO- MLUVNOST, PROŽÍVÁNÍ, PŘÁTELSTVÍ, PŘÍMOST, PŘÍRODA R: RADOST, RESPEKT, RITUÁL, RODIČE, RODINA, ROZHODNOST, ROZUM, ROZVOJ, RYZOST S: SAMOSTATNOST, SEBEDŮVĚRA, SEBEKÁZEŇ, SEBEOVLÁDÁNÍ,SEBE- REFLEXE, SEBEÚCTA, SEBEURČENÍ, SEBEVĚDOMÍ, SCHOPNOST, SÍLA, SKROMNOST, SLUŠNOST, SMĚLOST, SMRT (DŮSTOJNÁ, RYCHLÁ A BEZ- BOLESTNÁ), SMYSLUPLNOST, SOBĚSTAČNOST, SOCIÁLNÍ CÍTĚNÍ, SO- LIDARITA, SOUCIT, SOUDRŽNOST, SOUKROMÍ, SOUNÁLEŽITOST, SOU- LAD, SOUROZENCI, SPOKOJENOST, SPOLEČENSTVÍ, SPOLEHLIVOST, SPORT, SPRAVEDLNOST, SRDEČNOST, STATEČNOST, SVÉBYTNOST, SVĚDOMÍ, SVOBODA, SYTOST Š: ŠIKOVNOST, ŠLECHETNOST, ŠTĚDROST, ŠTĚSTÍ T: TALENT, TEPLO, TOLERANCE, TOUHA, TRPĚLIVOST, TRADICE, TVOŘI- VOST U: ÚCTA, ÚČAST, UKÁZNĚNOST, UMĚNÍ, UMÍRNĚNOST, UPŘÍMNOST, ÚSILÍ, UVÁŽLIVOST, UVĚDOMĚLOST, UZNÁNÍ, UŽITEČNOST V: VĚDOMOST, VELKOMYSLNOST, VELKORYSOST, VĚRNOST, VIDĚT MO- TÝLA, VÍRA, VÍRA V BOHA, VÍTĚZSTVÍ, VLASTENECTVÍ, VLÍDNOST, VNITŘNÍ SÍLA, VODA, VOLNOST, VŮLE, VÝCHOVA VYROVNANOST, VZDĚLÁNÍ, VZTAH S BLÍZKÝM ČLOVĚKEM Z: ZABEZPEČENÍ, ZÁZEMÍ, ZÁZRAK, ZDVOŘILOST, ZDRAVÍ, ZEMĚ, ZNA- LOST, ZRALOST Ž: ŽIVOT, ŽIDOVSTVÍ

Definice dobra Zde jsou uvedeny doslovné citace výzkumného vzorku již zmíněných seniorů respondentů na otázku, co je dobro: Dobro je v každém činu, kterým člověk pomáhá slabším. Dobro je, když se někdo zastane člověka, který je napaden, nebo pomlouván. Dobro činí člověk, který pomáhá druhému v nouzi (penězi, potravinami, oblečením, vyslechnutím..) Dobro je, když někdo pomůže starému člověku Dobro je lidská vlastnost, která má mnoho podob. Dobro je možno projevovat různými způsoby - např. pomocí jinému tvoru. Dobro zpříjemňuje jakékoliv lidské soužití. Dobro má tvořivý charakter. Dobro je spojeno s láskou vzájemně se vyvolávají láskou se stáváme lepšími. Dobro je pozitivní chování člověka k člověku, zvířeti, přírodě, které prospívá. Dobro je to, co přejeme milovanému člověku. Dobro je třeba dobrý skutek, záslužný čin, obětavost, dobrosrdečnost, laskavost, milé chování, přívětivost a ochota atd. Dobro je pro lidi velmi důležité, je to také základ charity. Dobro je vlastnost, která se nachází v každém slušném člověku. Dobro znamená pomáhat chudým, nemocným, osiřelým, zaostalým, diskriminovaným, chronicky nemocným, slabším atd. Dobro je to, co si představujeme, že Bůh od nás očekává, že máme konat. Je to pocit blaha, které pociťujeme, když vykonáme něco pro druhého člověka (trpícího, potřebného) nebo pro ostatní tvory. Dobro je třeba krásné přátelství nebo láska. Dobro je to, co prospívá pozitivně lidstvu. Dobro je to, co je potřeba konat. Tomáš Akvinský Definice lásky Zde jsou uvedeny doslovné citace výzkumného vzorku seniorů na otázku, co je láska Hluboký cit člověka k partnerovi, k zemi, k životu, k přírodě, k dětem, k rodině, ke všemu živému, k práci, k literatuře... Láska má mnoho podob milenecká, rodičovská, mateřská atd. Těžko se bez ní člověku žije je zřejmě výsadou člověka, ale i u zvířat ji můžeme pozorovat - jako reakci na jednání člověka. Láska je lákavým tématem pro hudbu všeho druhu v hudbě lidové, zábavné, vážné... Láska je cit- nejvznešenější, nejkrásnější a nejlidštější. Láska je to, co nás drží při životě a čemu se učíme celý život. Láska je krásný cit, nádherný pocit a díky lásce máme krásné vztahy. Je to poměr jednoho člověka k druhému člověku. Nejkrásnější láska je láska 17

matky k dítěti. Známe také lásku k vlasti, k zvířatům, ke knihám atd. Říká se, že láska je jen slovo, ale to říkají jen skeptici. Láska je vlastně dar od Boha a mnoho lidí si toho neumí vážit. Kdo dobře ví, co to slovo skutečně obnáší, umí lásku nejen brát, ale také rozdávat a žít v lásce. Je to pocit pohody a štěstí. Láska je také mateřství. Dítě lásku mateřskou potřebuje od narození vlastně po celý svůj život. Láska je také k vlasti. Láska je vztah člověka k člověku, zvířeti, k situaci, k věci... Láska je cit. Může být velkorysá, vášnivá, klidná, povznášející, dobromyslná, tichá, bezděčná, něžná... Láska je někoho milovat. Je láska nebeská, všepřenosná, nezměrná. Upřímná víra je také láska. (Úvahu na téma láska od pana Gustava (96 let) naleznete v příloze) Hodnoty v koncentračním táboře Při rozhovorech se seniory jsem si uvědomila, že rozlišují různé hodnoty v různých situacích, což je pochopitelné. Jinak tedy vypadá preference hodnot v době míru a zcela jinak v době pobytu v koncentračním táboře. Pro zajímavost tedy přikládám seznam hodnot, které senioři v době války považovali za nejdůležitější. Byl nashromážděn jednak z vyprávění seniorů přeživších holocaust, jednak z jejich autobiografických knížek. Být čistý, udržovat čistotu kolem sebe, udržovat pohodu a dobré vztahy, mít informace (např.: co se stalo s rodinnými příslušníky, kdo viděl naposledy blízkého člověka ), mít práci = neumřít hladem, mít známosti, dostávat povolené balíčky (půl kilogramu), nemít blechy a vši, vážit si každého okamžiku života, nacházet střípky štěstí i v těžkých podmínkách, neztrácet hlavu ani uprostřed katastrofy, vyvarovat se ztráty naděje, mít víru v přežití, víru ve smysl života, víru v budoucnost, mít lásku, mít smysl života, mít přátelství, mít vlasy. Přežít den, mít kousek chleba, zachovat si rozum, mít znalost jazyků, být schopen úniku z reality do vzpomínek a do představ, vyvarovat se ztráty naděje, zachovat si klidnou hlavu. Také důslednost, řád, umění, hudba, kniha, solidarita, víra v Boha, vzdělání, umění prožití okamžiku, umět snít atd Uchopit pojmy hodnot a zařadit je do konkrétních kategorií se mi zdálo jako nezbytné, současně však velmi těžké. Jednu možnost nabízí středověk, kdy nejdůležitější hodnoty byly sestaveny do seznamu sedmi nejdůležitějších ctností. Sedm ctností 18 1. Pokora (humilitas) Víra. Skromné chování, nesobeckost, mající respekt. Mít důvěru, když se očekává, nikoliv neúměrně velebit sám sebe. Je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost

či závislost na vyšší požadavky. Vyrůstá z pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí. 2. Štědrost (liberalitas) Láska, charita, velkorysost, ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů. Štědrost je vyváženým středem mezi rozhazovačností a lakotou. Potlačená chamtivost a egoismus. Nepřítomnost žádostivosti a neulpívání na vnímaném objektu. 3. Přejícnost (humanitas, charitas) Laskavost, lidskost, obdiv, charita, soucit, přátelství bez předsudku a bez příčiny. 4. Mírumilovnost (patientia) Trpělivost, schopnost snášet, otužilost, shovívavost, vyrovnanost. Shovívavost a odolnost snášet utrpení dosažené sebeovládáním, umírněností a zdrženlivostí. Vyřešení konfliktu mírumilovně, i když se druhá strana uchýlí k násilí. Schopnost odpustit, smilovat se nad hříšníky. Laskavost je vyvážený střed mezi hněvem a slabošstvím. 5. Cudnost (castitas) Zahrnuje přísnou mravní čistotu, prospěšnost a dosažení čistoty myšlenky pomocí vědomého zdokonalování. Cudnost, zdrženlivost, bezúhonnost, čistota duše. 6. Střídmost (frenum) Sebekontrola, zdrženlivost a umírněnost, vnímání plnou myslí, sebeovládání, uzda. 7. Činorodost (industria) Úsilí, pracovitost, píle, přičinlivost, iniciativa. Horlivá a důkladná přirozenost v činění a konání. Energická pracovní morálka. Hospodařit dobře s časem, sledovat vlastní činnosti a vyvarovat se lenivosti. (Z Wikipedie, otevřené encyklopedie) Seneca považuje za jediné dobro ctnost a pohrdání rozkošemi. Při čemž ctnost a rozkoš definuje takto: Ctnost je něco vysokého, vznešeného, nepřemožitelného a neúnavného Z jeho díla vyplývá, že za ctnost považuje laskavost, cudnost, shovívavost, odpuštění, umírněnost, štědrost, přičinlivost, velkorysost, šetrnost, trpělivost, statečnost, moudrost a spravedlnost. Tomáš Akvinský rozlišuje čtyři ctnosti přirozené - moudrost, spravedlnost, statečnost a uměřenost (nazývají se kardinální ctnosti) - jako základ přirozeného zákona (lex naturalis), který odráží věčný zákon Boží (lex aeterna). Nad nimi však stojí tři božské čili teologické ctnosti křesťanské - víra, naděje a láska - které vždy pocházejí z Boží milosti. Ctnosti podle E. Eriksona Ctnosti se dle Eriksona rozvíjí v souladu s rozvojem osobnosti člověka. Na každém stupni vývoje se musí jedinec vyřešit základní psychologický rozpor. Po jeho vyřešení získává ctnost a pokračuje v rozvoji osobnosti. Etapy lidského života a rozvoj ctností dle Eriksona 0-1 rok díky péči matky získává dítě základní pocit důvěry v životě, ctností 19