LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD 3

OBSAH LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD 3 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO, OXIDŮ DUSÍKU, TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK, AMONIAKU, OXIDU UHELNATÉHO, BENZENU, OLOVA, KADMIA, NIKLU, ARSENU, RTUTI A POLYCYKLICKÝCH AROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ KRAJE VYSOČINA 7 A. ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 7 B. VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE 12 C. VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 79 D. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI 80 E. VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM 81 F. VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ 85 G. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ, JE-LI STANOVEN 100 H. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU 101 I. VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A EMISÍ 102 J. POŽADAVKY DOKUMENTŮ ÚMLUVY EHK/OSN O DÁLKOVÉM ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PŘEKRAČUJÍCÍM HRANICE STÁTŮ PŘEDEVŠÍM PROTOKOLU K OMEZENÍ ACIDIFIKACE, EUTROFIZACE A TVORBY PŘÍZEMNÍHO OZONU A PŘEHLED MOŽNOSTÍ JEJICH SPLNĚNÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 120 K. HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH REGIONU V ROCE 2010 137 L. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 146 M. PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE 166 N. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ 167 O. FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU 407 P. MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘES-HRANIČNÍ 411 Q. SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU 413 R. TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU 415 S. ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU 417 T. NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ 418 U. JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 434 strana 2

Legislativní základ Povinnost připravit krajské programy snižování emisí vyplývá z ustanovení 6, odstavce 5 až 7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o ochraně ovzduší ) a je upravena takto:!" (5) Orgán kraje je povinen zpracovat pro své území krajský program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin a orgán obce může zpracovat pro své území místní program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, s cílem zlepšení kvality ovzduší zejména dosažením imisních limitů jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Krajské programy snižování emisí musí být v souladu s národními programy a místní programy snižování emisí musí být v souladu s národními programy i s krajskými programy snižování emisí. Obsah národního, krajského a místního programu snižování emisí je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.!" (6) Krajské a místní programy snižování emisí vydávají orgány kraje a obcí ve svých nařízeních, která jsou závazná pro všechny orgány a správní úřady konající v řízeních podle 17, odstavec 9 (zákona o ochraně ovzduší). Informace o krajských a místních programech snižování emisí musí být uvedeny na úředních deskách příslušného kraje a příslušné obce spolu s oznámením, kde lze do nich nahlédnout, a tyto programy se zveřejňují v elektronické podobě ve veřejně přístupném informačním systému. Plnění těchto programů orgány kraje průběžně kontrolují a vyhodnocují.!" (7) Z programů snižování emisí podle odstavce 6 se vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, a při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, nebo rozvojových koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. 6, odstavec 4 zákona o ochraně ovzduší zavádí možnost využívat v rámci programů snižování emisí dobrovolných dohod:!" (4) Programy podle odstavců 2 a 5 mohou být realizovány na základě dohod mezi orgány ochrany ovzduší a provozovateli stacionárních zdrojů nebo osobami jimi zřízenými o řešení problémů souvisejících s místními nepříznivými klimatickými a rozptylovými podmínkami, případně i s jinými vlivy na imisní situaci. Na základě dohody může přistoupit provozovatel na plnění zpřísněných emisních limitů, přičemž ustanovení 17 odst.2 písm. f) není tímto dotčeno. strana 3

Lhůta pro přípravu krajských a místních programů snižování emisí vyplývá z ustanovení 54, odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší a je upravena takto:!" (4) Orgány krajů a orgány obcí vypracují nejpozději do 1. ledna 2003 programy ke zlepšování kvality ovzduší podle 7, odstavec 6 a programy snižování emisí podle 6, odstavec 5. Základní obsah krajského programu snižování emisí vyplývá z přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší a je upraven takto: Krajský program ke snižování emisí obsahuje: a) název programu *), jeho základní cíle a souvislosti, b) výchozí situace obraz emisní situace, c) vztah k Národnímu programu snižování emisí, d) vztah k územní energetické koncepci, e) vztah k dalším koncepčním dokumentům (např. strategie regionálního rozvoje), f) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů, g) vztah ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší, je-li stanoven, h) obecné zásady strategie programu, i) vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí, j) požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu a přehled možností jejich splnění na území kraje, k) hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010, l) rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje, m) podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje, n) základní nástroje programu snižování emisí, a to 1. technická a technologická opatření, 2. technicko-organizační opatření, 3. administrativní opatření, 4. evidence stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dalšími orgány veřejné správy, strana 4

7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty, 8. práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi, 9. využívání ekonomických nástrojů, o) finanční zajištění programu, p) mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční, q) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu, r) termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu, s) způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu, t) názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů, u) jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu. *) Vztahuje-li se program na více znečišťujících látek, použije se pro základ jeho názvu pojem Integrovaný krajský program snižování emisí s následným vyjmenováním znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, jejichž emise jsou předmětem programu. Zadání krajských programů snižování emisí je upřesněno v nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, 3, odstavec 3 (Dosažení a závaznost hodnot emisních stropů), takto: (3) Hodnoty emisních stropů rozepsané pro jednotlivé kraje jsou doporučené. Emisní stropy jsou navrženy s ohledem na směrné cílové hodnoty, které jsou v citovaném nařízení vlády č. 351/2002 Sb. Přílohou č. 3 jsou směrové cílové hodnoty stanoveny takto: a) pro acidifikaci snížení výměry území, kde je překročena kritická zátěž pro acidifikaci, o nejméně 50 % vzhledem k roku 1990 (pro každou územní jednotku sítě), b) pro lidské zdraví snížení výměry území, kde zátěž ozónem překračuje kritickou úroveň pro lidské zdraví (AOT60 = 0), ve všech územních jednotkách sítě o dvě třetiny vzhledem k roku 1990. Zatížení ozónem v žádné územní jednotce sítě nesmí překročit absolutní limit 2,9 ppm.h, c) pro úrodu a vegetaci snížení výměry území, kde zátěž ozónem překračuje kritickou úroveň pro úrodu a vegetaci (AOT40 = 3 ppm.h), ve všech územních jednotkách sítě o jednu třetinu vzhledem k roku 1990. Zatížení přízemním ozónem v žádné územní jednotce sítě nesmí překročit absolutní limit 10 ppm.h, vyjádřený jako překročení kritické úrovně 3 ppm.h. strana 5

Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou v citovaném nařízení vlády č. 351/2002 Sb., Příloha č. 2 stanoveny takto: Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak: Kraj SO 2 NO x VOC NH 3 kt rok -1 kt rok -1 kt rok -1 kt rok -1 Jihočeský 19,0 18,5 13,0 11,5 Jihomoravský 10,5 20,0 18,0 10,5 Karlovarský 20,0 12,5 6,0 2,5 Vysočina 11,5 16,0 16,5 9,5 Královéhradecký 15,0 13,5 11,0 7,0 Liberecký 13,0 8,0 7,5 3,5 Moravskoslezský 33,0 26,0 24,5 6,5 Olomoucký 11,0 13,0 11,5 7,5 Pardubický 20,0 19,5 12,0 7,0 Plzeňský 14,5 17,5 15,5 8,0 Praha 8,5 13,5 12,5 1,0 Středočeský 35,0 41,5 36,5 16,0 Ústecký 60,0 58,0 25,5 5,0 Zlínský 12,0 8,5 10,0 5,5 Tabulka 1 Doporučené emisní stropy pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak stanovené k roku 2010 strana 6

Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků kraje Vysočina A. Základní cíle a souvislosti Programu Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků kraje Vysočina (dále jen Program ). Základní cíle Programu jsou:!" dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro kraj Vysočina jsou v nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, Příloha č. 2 stanoveny takto: Rok SO 2 NO x VOC NH 3 kt rok -1 kt rok -1 kt rok -1 kt rok -1 2010 11,5 16,0 16,5 9,5 Tabulka 2 Doporučené emisní tropy pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak pro kraj Vysočina stanovené k roku 2010!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,!" udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti. strana 7

Pro ochranu lidského zdraví jsou v nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší (Příloha č. 1) stanoveny následující imisní limity: Látka Typ limitu Hodnota limitu Počet povolených překročení za rok Mez tolerance Termín Oxid siřičitý Hodinový průměr 350 μg m -3 24x 90 μg m -3-0 1.1.2005 Oxid siřičitý Denní průměr 125 μg m -3 3x - 1.1.2005 Oxid siřičitý Roční průměr 50 μg m -3 - - 14.8.2002 PM 10 Denní průměr 50 μg m -3 35x 15 μg m -3-0 1.1.2005 PM 10 Roční průměr 40 μg m -3-4,8 μg m -3-0 1.1.2005 PM 10 Denní průměr 50 μg m -3 7x Bude stanovena 1.1.2010 PM 10 Roční průměr 20 μg m -3-10 μg m -3 1.1.2010 Oxid dusičitý Hodinový průměr 200 μg m -3 18x 80 μg m -3-0 1.1.2010 Oxid dusičitý Roční průměr 40 μg m -3-16 μg m -3-0 1.1.2010 Ozón Nejvyšší 8hod. klouzavý denní průměr 120 μg m -3 Cílový imisní limit 1.1.2010 Ozón Nejvyšší 8hod. klouzavý denní průměr za rok 120 μg m -3 Dlouhodobý imisní cíl - Olovo Roční průměr 0,5 μg m -3-0,3 μg m -3-0 1.1.2005 Oxid uhelnatý 8-hodinový průměr 10 mg m -3-6 mg m -3-0 1.1.2005 Benzen Roční průměr 5 μg m -3-5 μg m -3-0 1.1.2010 Kadmium Roční průměr 5 ng m -3-3 ng m -3 0 1.1.2005 Amoniak Denní průměr 100 μg m -3-60 μg m -3-0 1.1.2005 Arsen Roční průměr 6 ng m -3-6 ng m -3 1.1.2010 Nikl Roční průměr 20 ng m -3-16 ng m -3 1.1.2010 strana 8

Rtuť Roční průměr 50 ng m -3 - - 1.1.2010 Benzo(a)pyren Roční průměr 1 ng m -3-8 ng m -3 1.1.2010 Prašný spad Úhrnné množství za 1 měsíc 12,5 g m 2 - - 14.8.2002 Tabulka 3 Imisní limity pro ochranu lidského zdraví stanovené nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou dále nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoveny následující hodnoty imisních limitů: Látka Typ limitu Hodnota limitu Termín Oxid siřičitý Aritmetický průměr v zimním období (1.10. 31.3.) 20 μg m -3 14.8.2002 Oxidy dusíku Roční aritmetický průměr 30 μg m -3 14.8.2002 Ozón cílový limit AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července -1 18 000 μg m -3 h zprůměrovaná za 5 let 1.1.2010 Ozón dlouhodobý cíl AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července 6 000 μg m -3 h -1 - Tabulka 4 Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace stanovené nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Kromě výše uvedených imisních limitů je nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g m -2 za měsíc.!" omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů. Vedlejší cíle Programu jsou:!" přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu,!" přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji,!" přispět k omezování vzniku odpadů. strana 9

Krajský program snižování emisí není a ani nemůže být izolovaným dokumentem a je proto koncipován v základních horizontálních i vertikálních souvislostech. Nejvýznamnější vertikální souvislostí, která přímo vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je vazba na národní program snižování emisí a na místní programy snižování emisí. Další významnou vertikální souvislosti je Národní program snižování emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, upravený ustanovením 54, odstavec 7 zákona o ochraně ovzduší. Národní program se týká stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (tj. spalovacích zdrojů s jmenovitým tepelným příkonem 50 MW t nebo vyšším, k nimž bylo vydáno původní stavební povolení u prvního objektu zdroje či jiné obdobné rozhodnutí do 1. července 1987). V souladu se směrnicí 2001/80/EC Evropského parlamentu a Rady o omezování emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení může být takto vymezená kategorie zdrojů regulována dvěma alternativními způsoby:!" plošné dosažení emisních limitů pro tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku, stanovených pro nové zdroje nejpozději k 1. lednu 2008,!" zařazení těchto zdrojů do národního programu, jehož implementace povede v daném termínu k celkovému snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých látek z této skupiny zdrojů shodnému se snížením, kterého by bylo dosaženo plošnou aplikací emisních limitů. Nejvýznamnější horizontální souvislostí, která přímo vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je vazba na krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší. 7, odstavec 6 zákona ukládá orgánům krajů a obcí povinnost vypracovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance, v případě troposférického ozónu cílové imisní limity, a to za účelem plnění limitních hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší). V případě překračování limitních hodnot pro více než jednu znečišťující látku se připravuje integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší. Pro území, kde jsou překračovány imisní limity, nikoliv však meze tolerance, mohou orgány kraje připravit programy v přiměřeném rozsahu. Obsah krajského a místního programu ke zlepšení kvality ovzduší je uveden v příloze č. 3 zákona o ochraně ovzduší. Termín pro zpracování krajských a místních programů snižování emisí je zákonem ( 54, odstavec 4) stanoven na 1. leden 2003. Další horizontální souvislosti, i když nikoliv tak silné jako v případě programů ke zlepšení kvality ovzduší, existují v následujících případech:!" Státní politika životního prostředí ČR a (pokud existují) obdobné dokumenty na úrovni kraje,!" Státní energetická politika ČR a energetické koncepční a programové dokumenty na úrovni kraje,!" Státní program podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů, strana 10

!" Národní program ke zmírnění změny klimatu,!" Strategie regionálního rozvoje ČR a dokumenty navazující a odvozené pro krajskou úroveň (Strategie rozvoje Jihlavského kraje 1999, Regionální operační program 2000 2006 regionu Jihovýchod, Aktualizace Programu rozvoje kraje Vysočina 2001, Společný regionální operační program 2002),!" Státní dopravní politika,!" Státní zemědělská politika,!" relevantní územní plány. Z hlediska legislativních souvislostí je, kromě pochopitelné vazby na zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy, významná vazba na následující zákony:!" zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění!" zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů!" zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon!" zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií!" zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí!" zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech!" zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích!" zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích!" zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích!" včetně jejich prováděcích předpisů. Z hlediska mezinárodních souvislostí je významná, kromě vazby na relevantní politické dokumenty Evropské unie (6. akční program, program CAFE Clean Air for Europe), zejména vazba na Úmluvu EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států včetně jejích protokolů. Významnou souvislostí je dále vazba na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu a její ( Kjótský ) protokol a na Evropskou dopravní politiku (Bílá kniha COM(2001)370 z 19.9.2001). strana 11

B. Výchozí situace obraz emisní situace B.1. SWOT analýza SWOT je zkratka anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats. V překladu jde o silné stránky, slabé stránky, pozitivní očekávání - příležitosti a rizika. Tato metoda se dá obecně použít ve fázi plánování jakéhokoliv projektu. Metoda se opírá o nutnost určit, před rozhodnutím o schválení projektu (Program ochrany ovzduší je v tomto případě projekt), všechny přednosti, slabiny, příležitosti a hrozby každé z uvažovaných variant a na základě této analýzy vybrat tu nejoptimálnější. Níže uvedená SWOT analýza je rozdělena do čtyř sloupců podle výše uvedené struktury. Silné a slabé stránky uvádějí zjištěné skutečnosti a poznatky, které by měly být řešeny, nebo využívány v rámci připravovaných kroků v ochraně ovzduší. Sloupec zahrnující pozitivní očekávání a příležitosti a sloupec rizik zahrnuje možné přínosy nebo ohrožení, které je třeba podporovat nebo naopak je třeba jim předcházet. Uvedené teze v těchto dvou sloupcích vycházejí z úvah postavených na zkušenostech, nových poznatcích a znalostech zpracovatelů. Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Emisní situace Na území kraje jsou pouze dva zvláště velké stávající spalovací zdroje. Středem území kraje prochází jeden z nejexponovanějších dopravních tahů ČR dálnice D1. Podporovat všemi přímými a nepřímými prostředky změnu systému vytápění domácností z tuhých paliv na přijatelnější způsoby. Nejrizikovějšími kategoriemi zdrojů znečišťování ovzduší jsou zdroje mobilní a dále malé stacionární zdroje. Měrné emise oxidu siřičitého na obyvatele jsou nižší než republikový průměr. Měrné emise na obyvatele tuhých látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků jsou cca 2x vyšší než republikový průměr. Krajský emisní strop pro amoniak bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn. Nejvýznamnější stacionární zdroj znečišťování ovzduší v kraji (KRONOSPAN) nespadá do kategorie IPPC a jeho regulace bude obtížná. Měrné emise na jednotku plochy jsou u všech hlavních znečišťujících látek nižší než republikový průměr. Mobilní zdroje mají dominantní podíl na emisích oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Krajský emisní strop pro oxid siřičitý bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn Kraj bude mít pravděpodobně problém s dosažením doporučené hodnoty emisního stropu pro oxidy dusíku. U spalovacích zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 má dominantní podíl na výrobě tepla zemní plyn. Malé zdroje (lokální topeniště) mají rozhodující podíl na celkových emisích oxidu siřičitého v kraji a dále velmi významný podíl na celkových emisích tuhých látek. Krajský emisní strop pro těkavé organické látky bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn. Podíl emisí NO x, NO 2, CO a VOC z mobilních zdrojů nadále poroste s nárůstem intenzivní dopravy. Podíl využívání biomasy překračuje republikový průměr. Jeden z nejvýznamnějších zdrojů emisí NO x v kraji Dřevozpracující závod Lukavec poskytuje omezené možnosti regulace. Cca 20 zdrojů bude zřejmě překategorizováno ze středních do zvláště velkých zdrojů, tím se výrazně rozšíří možnosti jejich regulace. Nepodaří se podchytit všechny zdroje specifických emisí (např. těžké kovy, PAU, POP atp.). strana 12

Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Převážná většina zdrojů podléhajících regulaci podle zákona o IPPC je zemědělských. Podíl zvláště velkých zdrojů, u kterých je možná flexibilní regulace, na celkových emisích kraje, není významný. Nekorespondence údajů o emisích z nejvýznamnějšího zdroje v Jihlavě závodu KRONOSPAN v databázích REZZO a údajích ČIŽP Havlíčkův Brod. strana 13

Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Dva zvláště velké stávající spalovací zdroje již splňují individuální emisní stropy se značnou rezervou. V důsledku snížení imisní zátěže oxidy dusíku by mělo dojít i k poklesu imisního zatížení přízemním ozónem. Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě závod KRONOSPAN předpokládá zvýšení kapacity výrobního zařízení o více než 50 %, což zvýší i objem emisí NO x. Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě KRONOSPAN předpokládá zavedením koncových technologií na snížení emisí benzenu k roku 2010 Krajský úřad se nestihne připravit na výkon administrativní činnosti při výkonu státní správy zvláště velkých zdrojů, velkých zdrojů a IPPC zdrojů. V kraji existuje poměrně vysoký potenciál úspor energie a využívání biomasy. Rozsáhlá plynofikace výrazně omezí možnost rozvoje zásobování teplem z biomasy nebo jiných alternativních zdrojů. Imisní situace Na území kraje nejsou, s výjimkou ozónu, překračovány imisní limity pro ochranu zdraví. Na celém území kraje (99,13 % rozlohy) bylo zjištěno překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozón. Imisní situace ve městech a obcích se bude výrazněji zlepšovat s realizací plánovaných staveb dopravní infrastruktury (obchvaty a přeložky). Nesoulad priorit mezi ŘSD a KÚ kraje Vysočina způsobí zpoždění termínu realizace některých přímosných staveb dopravní infrastruktury. Imisní limit pro ochranu ekosystému pro oxidy dusíku je překračován pouze na malé části území, imisní limit pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý není překračován vůbec. Na části území kraje je překračován imisní limit pro NO x pro ochranu ekosystémů a vegetace. Předpokládané imisní zatížení území k roku 2010 by nemělo dosahovat na sledovaném území hodnot imisního limitu pro ekosystémy a vegetaci. Na stanici č. 505 Jihlava Znojemská provozované OHS Jihlava bylo zjištěno opakované překračování imisního limitu pro nikl. Pro další specifikaci problému bude třeba prověřit údaje a případně nalézt zdroj emisí. Je k dispozici malé množství informací o imisním zatížení specifickými látkami jako těžké kovy, PAU, POP atp. Ekonomické faktory Dobrý technický stav a dostatečná kapacita rozvodů elektřiny a plynu. Nízký HDP na obyvatele v porovnání s průměrem ČR a EU. Nízký HDP na obyvatele umožní snáze dosáhnout na prostředky z EU (strukturální a kohezní fondy). Krajský úřad nebude připraven na předkládání projektů v odpovídajícím formátu pro získání prostředků z fondů EU. Administrativní a institucionální faktory Rozdrobená sídelní struktura s vysokým počtem malých Relativně menší problémy s ochranou ovzduší Připravenost administrace a zejména administrace strana 14

Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika obcí. umožňují věnovat se specifickým problémům a přípravě na budoucí legislativu ochrany ovzduší. pověřených obcí a obcí. Sociální a politické faktory Příznivá úroveň porodnosti a úmrtnosti, věková struktura obyvatelstva a naděje na dožití u mužů i žen. Tabulka 5 SWOT analýza Nízká hustota zalidnění a nízký stupeň urbanizace. Včasná identifikace budoucích problémů umožňuje kraji podílet se na podobě budoucí legislativy. strana 15

B.2. Makro-emisní část V následujícím textu je provedena analýza dostupných dat o základních emisích v Kraji Vysočina. Pro hodnocení na této úrovni byla využita souhrnná data poskytnutá ČHMÚ za rok 2000. Cílem kapitoly je provést ucelené srovnání jednotlivých okresů v řešeném kraji a uvést celkové emisní údaje o hlavních znečišťujících látkách prezentované na měrných ukazatelích, které je možné porovnat s celorepublikovými průměry. V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje o emisích v kraji v jednotlivých kategoriích zdrojů: Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t rok -1 % kg osoba -1 t km -2 t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % TL 3 162,6 100 12,1 0,457 397,0 12,6 480,1 15,2 1 599,3 50,6 686,1 21,7 SO 2 5 525,1 100 21,1 0,798 910,5 16,5 714,2 12,9 3 311,2 59,9 589,3 10,7 NO x 21 097,2 100 80,4 3,046 1 315,8 6,2 339,3 1,6 817,5 3,9 18 624,6 88,3 CO 36 373,0 100 138,7 5,252 632,7 1,7 835,8 2,3 10 407,4 28,6 24 497,0 67,3 C xh y 10 142,5 100 38,7 1,464 421,5 4,2 324,8 3,2 2 318,6 22,9 7 077,6 69,8 VOC 13 042,8 100 25,0 1,883 2 428,6 18,6 1 327,3 10,2 2 917,1 22,4 6 369,8 48,8 NH 3 6 640,0 100 12,7 0,959 280,0 4,2 1 860,0 28,0 4 500,0 67,8 - - Benzen 961,8 1000 1,86 0,139 40,2 4,2 32,0 3,3 693,3 72,1 196,5 1 20,4 1 Tabulka 6 Emise znečišťujících látek v kraji Vysočina za rok 2000; Údaje byly získány metodikou, užívanou ČHMÚ v roce 2001. 1 Údaj byl získán výpočtem z dat ČHMÚ o emisích C x H y z mobilních zdrojů a byl k němu přičten údaj o emisích z nesilničních mobilních zdrojů. strana 16

Pro možnost srovnání měrných hodnot byly ze stejných zdrojových dat vypočteny měrné ukazatele pro celou Českou republiku: Jednotka Tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 obyv -1 5,5 25,8 38,6 61,5 14,4 kg rok -1 km -2 715,2 3 356,9 5 028,1 8 004,8 1 881,7 Tabulka 7 Měrné emise znečišťujících látek do ovzduší v České republice za rok 2000 Z porovnání měrných hodnot je patrné, že u čtyřech z pěti hlavních sledovaných polutantů dosahují v kraji ukazatelé přepočtu emisí na hlavu vyšší hodnoty než vypočtený průměr v ČR:!" u emisí tuhých znečišťujících látek (cca 2x),!" u NO x (cca 2x),!" u CO (více než 2x),!" u C x H y (cca 2,5x). Jedině u emisí SO 2 je tento ukazatel o něco nižší, než je republikový průměr. Toto zjištění je poněkud překvapivé s ohledem na převážně zemědělský charakter kraje. Je to však způsobeno spíše nízkou hustotou zalidnění regionu než nižší expozicí (republikový průměr je cca 130 obyvatel na km 2, zatímco v kraji Vysočina je tento ukazatel na úrovni 38 obyvatel na km 2 ). Porovnáním měrných hodnot zátěže území pak dospějeme k opačným poměrům: (TZL více než polovina, SO 2 - cca jedna čtvrtina, NO x - cca 3 / 5, CO více než polovina a C x H y zhruba 80 %). Tento ukazatel již více vypovídá o měrné expozici území. Důležitým vodítkem je dále kritická zátěž území acidifikací a eutrofizací 2. 2 I v případě, že budou v roce 2010 splněny emisní stropy pro síru, oxidy dusíku a amoniak, které jsou uvedené v příloze II Protokolu ACETO, budou přesto v celé ČR na: - 198 000 ha plochy ekosystémů (tj. 7,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže acidity, - 2 214 000 ha plochy ekosystémů (tj. 83,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže nutričního dusíku. strana 17

Podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích v kraji Porovnáním jednotlivých kategorií REZZO je patrný vysoký podíl tuhých emisí z domácích topenišť (nízký stupeň plynofikace malých zdrojů) a z některých průmyslových podniků s vyššími prachovými úlety. U emisí SO 2 jsou dominantním zdrojem topeniště na tuhá paliva u obyvatelstva. U emisí NO x je jednoznačně vysoký podíl z dopravy (dálnice D1) a u emisí CO a C x H y synergický efekt domácích topenišť a mobilních zdrojů. Tato skutečnost je velice dobře patrná z podílu jednotlivých zdrojů (REZZO 1 až 4) v kraji. Pro ilustraci jsou uvedeny grafy podílů pro TZL, SO 2 a NO x : Emise tuhých znečišťujících látek v roce 2000 REZZO 4 20% REZZO 3 55% REZZO 1 12% REZZO 2 13% Obrázek 1 Emise tuhých znečišťujících látek v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v roce 2000 REZZO 4 10% REZZO 3 64% REZZO 1 17% REZZO 2 9% Obrázek 2 Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 18

Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v roce 2000 REZZO 4 88% REZZO 1 6% REZZO 2 2% REZZO 3 4% Obrázek 3 Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 NO x : Pro srovnání republikové podíly jednotlivých kategorií REZZO na celkové emisi Emise oxidů dusíku v České republice v roce 2000 REZZO 1 36% REZZO 4 60% REZZO 2 1% REZZO 3 3% Obrázek 4 Emise oxidů dusíku v České republice v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Z obou grafů je zřejmé, že postavení mobilních zdrojů je v obou případech dominantní, avšak podíl dopravy na emisích NO x je v kraji Vysočina vyšší než v celostátním měřítku. V dalším rozboru se zaměřme na jednotlivé okresy a jejich vzájemné proporce z emisního hlediska. V následující tabulkách jsou uvedeny emise základních škodlivin v jednotlivých okresech, měrné emise na obyvatele a na km 2 území okresu. strana 19

Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 Pelhřimov 813 1 223 4 066 7 161 1 910 Havlíčkův Brod 718 1 237 3 849 7 079 1 928 Jihlava 724 847 4 214 6 619 2 020 Třebíč 545 917 3 810 6 814 1 856 Žďár nad Sázavou 709 1 649 5 207 9 238 2 548 Celkem 3 508 5 873 21 147 36 911 10 263 Tabulka 8 Emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 Pelhřimov 22,0 33,2 110,3 194,2 51,8 Havlíčkův Brod 15,0 25,8 80,3 147,6 40,2 Jihlava 13,2 15,4 76,6 120,3 36,7 Třebíč 9,2 15,4 64,1 114,6 31,2 Žďár nad Sázavou 11,3 26,2 82,6 146,5 40,4 Tabulka 9 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 Pelhřimov 630 948 3 152 5 551 1 481 Havlíčkův Brod 567 978 3 043 5 596 1 524 Jihlava 613 718 3 571 5 609 1 712 Třebíč 359 604 2 510 4 489 1 223 Žďár nad Sázavou 424 986 3 114 5 525 1 524 Tabulka 10 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 strana 20

Ukazatelé měrných emisí na osobu a na km 2 území nemají přímou vazbu na expozici území a vypovídají spíše o rozložení emisních zdrojů. Vzhledem k tomu, jak jsme již upozornili, že dominantní kategorií zdrojů jsou v řešeném území doprava a domácí topeniště a hustota osídlení je nízká, jsou ve většině případů hodnoty měrných ukazatelů na řádově stejné úrovni ve všech okresech bez výrazných rozdílů. Zajímavější informace poskytne grafické porovnání podílů kategorií zdrojů v jednotlivých okresech. Zde se ukazují rozdíly, které lze vysvětlit odlišnou strukturou průmyslu, dopravy a bytové zástavby. Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 16% REZZO 3 50% REZZO 1 14% REZZO 2 20% Obrázek 5 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 18% REZZO 3 58% REZZO 1 6% REZZO 2 18% Obrázek 6 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 21

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 3 37% REZZO 4 17% REZZO 2 12% REZZO 1 34% Obrázek 7 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 4 26% REZZO 3 66% REZZO 1 2% REZZO 2 6% Obrázek 8 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 22

Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000 REZZO 4 26% REZZO 3 66% REZZO 1 2% REZZO 2 6% Obrázek 9 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Grafy ukazují, že podíl domácích topenišť na emisích tuhých látek je dominantní ve všech okresech kraje, kromě Jihlavského, kde převažuje podíl průmyslových zdrojů (velké (REZZO 1) a střední (REZZO2) zdroje znečišťování ovzduší). Vyšší podíl průmyslových zdrojů na celkových emisích TZL vidíme ještě v okrese Pelhřimov. Další grafy poukazují na rozdíly podílů v emisích oxidu siřičitého. Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 9% REZZO 3 63% REZZO 1 23% REZZO 2 5% Obrázek 10 Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 23

Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 9% REZZO 3 67% REZZO 1 8% REZZO 2 16% Obrázek 11 Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 4 13% REZZO 3 61% REZZO 1 16% REZZO 2 10% Obrázek 12 Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 24

Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 4 13% REZZO 3 77% REZZO 1 3% REZZO 2 7% Obrázek 13 Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 U oxidu siřičitého se rozdíly v jednotlivých okresech příliš nevyskytují a ve všech okresech je dominantní kategorie domácích topenišť. Ani u emisí NO x nelze nalézt podstatné rozdíly mezi okresy, ve všech okresech mají dominantní podíl emise z mobilních zdrojů: Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 85% REZZO 1 10% REZZO 2 1% REZZO 3 4% Obrázek 14 Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 25

Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 4 85% REZZO 1 9% REZZO 2 2% REZZO 3 4% Obrázek 15 Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 1 2% REZZO 4 91% REZZO 2 2% REZZO 3 5% Obrázek 16 Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 26

Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000 REZZO 4 91% REZZO 1 2% REZZO 2 2% REZZO 3 5% Obrázek 17 Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Grafické porovnání ostatních znečišťujících látek (oxid uhelnatý, uhlovodíky) v jednotlivých okresech již neuvádíme neboť tyto grafy se navzájem velice podobají a vypovídají o tom, že zcela dominantní úlohu zde sehrává doprava, podíl domácích topenišť je na úrovni cca 50 % dopravy a význam zvláště velkých, velkých a středních zdrojů je naprosto minoritní. To je rovněž patrné i z výše uvedených tabulek. strana 27

Emise v roce 2001 V následující tabulce jsou uvedena data ČHMÚ za rok 2001 (oproti roku 2000 byla v případě emisí z mobilních zdrojů použita odlišná metodika): Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t rok -1 % kg obyvatel -1 t km -2 t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % TL 3 560 100 6,08 0,514 580 16,3 380 10,7 1 560 43,8 830 23,3 SO 2 6 930 100 13,31 1,001 2 600 37,5 540 7,8 3 230 46,6 560 8,1 NO x 16 640 100 31,95 2,403 2 060 12,4 330 2,0 810 4,9 13 940 83,8 CO 38 930 100 74,75 5,622 1 110 2,9 710 1,8 10 150 26,1 26 960 69,3 Tabulka 11 Předběžné emise znečišťujících látek do ovzduší v kraji Vysočina za rok 2001 zdroj ČHMÚ 2002 I tyto údaje potvrzují dominantní podíl malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje. strana 28

Závěry Makroemisní části Analýza ukázala na skutečnost, že měrné emise na jednoho obyvatele přesahují republikové průměry. Tento ukazatel je však ovlivněn nízkou lidnatostí v kraji, což dobře koresponduje s ukazatelem měrných emisí na plochu, kde jsou krajské hodnoty pro všechny sledované látky nižší (a to i výrazně) než republikové průměry. Dále bylo zjištěno, že vedle emisí z dopravy má vysoký emisní potenciál kategorie malých zdrojů znečištění, což je způsobeno vysokým podílem tuhých paliv na výrobě tepla. Zde se nabízí řada opatření. První prioritou by mělo být postupné rozšiřování plynofikace, která zde má ještě významný potenciál. Dále se jedná o podporu rozšiřování spotřeby propanu, nebo propan butanu (PB) v místech, kde doposud chybí distribuční síť zemního plynu. Tento záměr je přínosem jak pro místní distribuční společnosti PB, tak i pro distribuční společnosti zemního plynu. Zní to sice paradoxně, ale distribuce PB zavede v oblasti plynové spotřebiče a v okamžiku, kdy distribuční společnost se zemním plynem rozšíří svoji síť až k těmto spotřebitelům, zpravidla všichni přejdou na odběr zemního plynu. V neposlední řadě je třeba upozornit i na určitý potenciál v úsporách paliv jako takových, které mohou být podpořeny různými programy (zateplování budov, využití obnovitelných zdrojů apod.) i nepřímými způsoby. Určitý potenciál k výraznějšímu omezení emisí z velkých a středních zdrojů lze nalézt v okrese Jihlava. Zdroje s nejvyššími emisemi (obecně) jsou uvedeny v následují tabulce. Společnosti jsou seřazeny sestupně podle jejich podílu na celkových emisích v okrese Jihlava. Tři z nich navíc emitují přímo na území krajského města. Provozovatel Provozovna Název Obec Ulice č.p. KRONOSPAN CR, spol. s r.o. Jihlava Na Hranici 6 TELČ NÁBYTEK, a.s. Telč Třebíčská 319 Správa vojenského bytového fondu Pistov Nová Kasárna KRONODOOR Jihlava, s.r.o. Jihlava Na Hranici 6 JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s. Dobronín 52 SAPELI, s.r.o., Polná Polná Na Podhoře 185 JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s. Jihlava Antonínův Důl SKLÁRNA JANŠTEJN, s.r.o. Janštejn 39 Tabulka 12 Nejvýznamnější zdroje emisí v okrese Jihlava strana 29

B.3. Mikro-emisní část Zdroje podléhající regulačnímu režimu IPPC V kraji Vysočina je Českým ekologickým ústavem celkem evidováno 57 zdrojů, které podléhají regulačnímu režimu IPPC. Na internetové stránce ČEÚ je uveden celkový počet zdrojů 58, ale skládka Služeb města Jihlavy, s.r.o. je na seznamu duplicitně. Tyto zdroje na různých adresách v kraji provozuje celkem 30 provozovatelů. Jejich abecední seznam, IČ, obec a typ provozu (podle zákona č. 76/2002 Sb.) je uveden v následujícím přehledu. Zdroje evidované ČEÚ IČ Obec Typ provozu ASAP, s.r.o. 45535183 Věž asanační zařízení Transgas, a.s. 26460815 Rapotice energetika - kompresní stanice ŽĎAS, a.s. 46347160 Žďár nad Sázavou energetika, metalurgie a strojírny XAVEROV holding, a.s. 25781928 Valdíkov chov drůbeže Biospol, s.r.o. 47454318 Chotěboř chov drůbeže Proalimex s.r.o. (Galus) 60319879 Kožichovice chov drůbeže TEVAM a.s. 60742135 M. Budějovice chov drůbeže PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod 46505873 Světlá nad Sázavou chov prasat SPV Plevnice s.r.o. 46679740 Olešná chov prasat SELMA, a.s., Jihlava 46904671 Kamenice chov prasat MAVET, a.s. 46973591 Nový Telečkov chov prasat JHYB, s.r.o. 46976191 Křižanov chov prasat AGROFARM, a.s. 46976337 Záblatí chov prasat TXP Brno, spol. s r.o. 25325965 Martínkov chov prasat KOSTELECKÉ UZENINY a.s. 46900411 Kostelec jatky, porážka drůbeže a masná výroba TOKOZ a.s. 25670042 Žďár nad Sázavou povrchové úpravy Sdružení obcí pro hosp. s odpady "SOMPO" 45035920 skládka odpadů Město Přibyslav 268097 Přibyslav skládka odpadů strana 30

Zdroje evidované ČEÚ IČ Obec Typ provozu SOMPO a.s. Pelhřimov 25172263 Pacov - Hrádek skládka odpadů Technické služby města Chotěboře 83542 Chotěboř skládka odpadů Svazek obcí "skládka TKO" 47438541 Třebíč skládka odpadů SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. 60727772 skládka odpadů Technické služby Velká Bíteš spol. s r.o. 25594940 Velká Bíteš skládka TKO DH Dekor spol. s.r.o. 26028263 Humpolec sloučeniny organické chemie Huhtamaki Česká republika, a.s. 47901969 Přibyslavice výroba buničiny JIP - CEREPA Červená Řečice, a.s. 45022542 Červená Řečice výroba buničiny Sklo Bohemia, a.s. 48173371 Světlá nad Sázavou výroba skla Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. 49452801 Jihlava výroba skla DIAMO, s.p. 2739 Bukov, Rožná výroba solí uranu, detoxikace a skládka TKO MADETA a.s. 15777774 Pelhřimov zpracování mléka Tabulka 13 Evidované zdroje IPPC v databázi ČEÚ ke dni 7. listopadu 2002 Ze seznamu je patrné, že průmyslové výroby jsou v kraji minoritní a hlavní podíl zdrojů v režimu IPPC pochází z kategorií zemědělských živočišných výrob. Řada zdrojů z pohledu minulého zákona o ovzduší (resp. vyhlášky č. 117/1997 Sb.) byla zařazena do kategorie velkých zdrojů, část zdrojů (zejména chovů) přechází přímo z původní kategorie středních zdrojů znečišťování. Tato skutečnost bude patrná z dalšího přehledu. Poznamenejme, že na seznamu se objevuje i zdroj: TXP Brno, spol. s r.o. v obci Martínkov. Jedná se o nový zdroj, který byl původně v majetku společnosti MAVET. Podle minulého zákona o ochraně ovzduší byl zařazen do kategorie středních zdrojů. Podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. bude zařazen do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Šetřením přímo na zdroji bylo zjištěno, že kapacita ustájení přesahuje 2000 kusů prasat, což znamená, že výše uvedená kategorizace je oprávněná. Provozovatel zdroje byl upozorněn na jeho povinnost zdroj nahlásit České inspekci životního prostředí OI Brno. strana 31

Veškeré zdroje, které byly doposud zařazeny mezi zdroje IPPC jsou tabelovány v přílohové části zprávy. Tabulka obsahuje vedle adresy a stručného popisu zdroje i zařazení jednotlivých zdrojů podle původní kategorizace do REZZO 1 a 2, kategorizaci podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. V průběhu řešení projektu pro zpracování Krajského programu snižování emisí byl uvedený seznam doplněn o následující zdroje. Název zdroje Provoz IPPC kategorie Transgas, a.s. Kompresní stanice Kralice nad Oslavou 1.1 ŽĎAS, a.s. Divize metalurgie 2.4 TOKOZ a.s. Povrchové úpravy 2.6 DIAMO, s.p. Závod GEAM (výroba solí uranu) 4.2 d) DIAMO, s.p. Závod GEAM (skládka TKO Bukov) 5.4 Technické služby Velká Bíteš spol.s r.o. Skládka TKO 5.4 MADETA a.s. Závod Pelhřimov - zpracování mléka 6.4 c) PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod Středisko chovu prasat Kojetín 6.6 c) Tabulka 14 Nově identifikované zdroje v průběhu zpracování Programu V následujícím přehledu jsou uvedeny zdroje, které bude na základě provedeného šetření pravděpodobně nutno přeřadit ze středních zdrojů přímo do zvláště velkých zdrojů. Jedná se pouze o farmy s chovy hospodářských zvířat. Název provozovatele Ulice č.p. Obec Provozovna AGROFARM, a.s. 1 Nížkov Nížkov AGROFARM, a.s. 1 Nové Město na Moravě Slavkovice AGROFARM, a.s. 1 Vídeň Vídeň Biospol, s.r.o. Okrajová 4 Chotěboř drůbež JHYB, s.r.o. Dlouhá 92 Křižanov prasata JHYB, s.r.o. Dlouhá 92 Křižanov prasnice MAVET, a.s. 1 Nový Telečkov Nový Telečkov MAVET, a.s. 1 Vladislav Vladislav strana 32

Název provozovatele Ulice č.p. Obec Provozovna MAVET, a.s. 1 Vladislav Vladislav SELMA, a.s., Jihlava 1 Kamenice Kamenice SELMA, a.s., Jihlava 1 Kamenice Kamenice (od r. 2001) SELMA, a.s., Jihlava Úzká 1 Telč Telč SELMA, a.s., Jihlava 10 Zhoř Zhoř SPV Plevnice s.r.o. 2 Litohošť výkrmna prasat Litohošť SPV Plevnice s.r.o. 1 Olešná porodna prasnic Plevnice SPV Plevnice s.r.o. 1 Vyskytná výkrmna prasat Vyskytná TEVAM a.s. K Hoře 1123 Moravské Budějovice provoz živočišné výroby Ratibořice TEVAM a.s. K Hoře 1123 Moravské Budějovice provoz živočišné výroby M. Budějovice TXP Brno, s.r.o. Martínkov výkrmna prasat XAVEROV holding, a.s. 1 Valdíkov farma Valdíkov Tabulka 15 IPPC zdroje, které bude pravděpodobně nutno překategorizovat z kategorie REZZO 2 do kategorie zvláště velkých zdrojů Další podezřelé zdroje Při analýze dat REZZO 1 byly identifikovány mezi spalovacími zdroji následující zdroje, které mají kotelnu s celkovým příkonem přesahujícím 50 MW t. IČ Název zdroje Celkový výkon Celkový příkon 795230041 ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna 122,0 144,0 760510111 SKLOBOHEMIA a.s. 79,0 94,0 630090111 DIAMO, O.Z. GEAM, závod chemická úpravna 52,0 60,0 649320171 Českomoravský len, závod 01 50,1 57,2 769730041 BOPO A.S. Třebíč - Borovina 46,2 55,7 Tabulka 16 Podezřelé IPPC zdroje strana 33

Uvedené zdroje jsou kategorizovány na seznamu IPPC zdrojů různým způsobem. Rozbor situace je uveden v další tabulce viz poznámka Název zdroje ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna DIAMO, o.z. GEAM, závod chemická úpravna SKLOBOHEMIA a.s. Českomoravský len, závod 01 BOPO a.s., Třebíč - Borovina Poznámka u energetiky je kategorizace správná, v databázi REZZO 1 byly doplněny chybějící údaje o metalurgii v průběhu řešení Programu a kategorizace 2.2, 2.b), 2.4 byly potvrzeny provozovatelem zdroje, povrchové úpravy jsou uvedeny jako lakovna se spotřebou nad 10 t nátěrových hmot - kategorie 2.6 je zařazen do IPPC v kategoriích pro výrobu solí uranu 4.2 d), pro odstraňování nebezpečného odpadu (5.1) a pro skládky TKO; instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazen i do kategorie 1.1 je zařazen do IPPC v kategorii pro výrobu skla (3.3), instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazena i do kategorie 1.1 není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1 není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1 Tabulka 17 Rozbor kategorizace vybraných IPPC zdrojů Další technologické nebo průmyslové zdroje již v kraji Vysočina do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší s největší pravděpodobností nebudou zařazeny. Jiná situace je však u zdrojů s chovy hospodářských zvířat. V databázi REZZO 2 je uvedeno cca 300 dalších zdrojů s emisemi amoniaku. Z nich zhruba 50 zdrojů překračuje celkovou emisi amoniaku 8 t rok -1, což signalizuje poměrně velký chov. Z následující tabulky je patrné jaké roční emise amoniaku lze očekávat při limitních počtech kusů hospodářských zvířat. Jako signifikantní hranice byla vybrána úroveň 8 t amoniaku za rok. strana 34

Druh hospodářských zvířat emisní faktor limitní počet odpovídající emise NH 3 kg NH 3 ks -1 ks k rok -1 prasnice 11,9 750 8 925 březí prasnice 19,7 750 14 775 výkrm prasat 8,3 2 000 16 600 nosnice 0,27 40 000 10 800 brojleři 0,21 40 000 8 400 kachny a ostatní 0,73 40 000 29 200 Tabulka 18 Očekávané emise amoniaku z limitních počtů chovaných zvířat podle kateorizace IPPC Z uvedených 50 zdrojů byly při šetření vypuštěny chovy skotu a ty chovy, které počtem hospodářských zvířat se značnou rezervou nedosahují limitních hodnot dle zákona č. 76/2002 Sb. V konečném výběru pak zůstávají následující chovy, které je třeba pečlivě sledovat a případně je zařadit pod režim zdrojů zvláště velkých. Název provozu specifikace Obec NH 3 poznámka MAVET a.s. *) živočišná výroba Martínkov 40,1 cca 4 000 kusů prasat ZVOZD "Horácko" živočišná výroba Opatov 23,0 cca 2 000 kusů prasat AGRO družstvo vlastníků Puklice výkrmna Střížkov Brtnice 21,7 2 080 kusů prasat SELMA a.s. Jihlava živočišná výroba Jersín 17,7 cca 4 000 kusů prasat SELMA a.s. Jihlava farma Kamenice 17,1 cca 4 000 kusů prasat AGROFARM, a.s. živočišná výroba Měřín 15,4 cca 4 000 kusů prasat Zemědělská spol. Stará Říše s.r.o. provozovna Stará Říše 14,2 brojleři 27 000 kusů a prasata 480 kusů SELMA a.s. Jihlava farma Nadějov 11,9 AGRO HYBRÁLEC s.r.o. chov prasat Smrčná 9,8 celkem 1037 kusů selat, prasnic a prasat BIKOS, s.r.o. farma Košíkov Velká Bíteš 9,7 cca 40 000 kusů drůbeže? Zemědělské družstvo Roštýn farma Hodice 8,8 brojleři 32 936 kusů Tabulka 19 Podezřelé zemědělské IPPC zdroje doporučené k dalšímu sledování strana 35

Poznámka: *) Výkrmna prasat v Martínkově přešla pod nového majitele TXP Brno, s.r.o. a zdroj byl zařazen mezi zvláště velké zdroje viz. předchozí text. Hodnocení podílu zdrojů IPPC na celkových emisích v kraji Při hodnocení podílu emisí ze zdrojů v režimu IPPC byly tabelovány základní znečišťující látky na tomto typu zdrojů: Název provozovny Obec Provozovna TZL SO 2 NO x CO C x H y NH 3 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 ŽĎAS, a.s. Žďár n. S. Divize Energetika 5,74 302,36 166,81 23,19 30,02 Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. Jihlava Antonínův důl 0,40 0,36 86,96 0,37 0,40 Sklo Bohemia, a.s. Žďár n. S. 1,45 0,05 18,56 1,36 0,24 DIAMO, s.p. - o.z. GEAM Dol. Rožínka linka detoxikace 1,83 0,09 9,57 1,70 0,20 6,61 Huhtamaki Česká republika, a.s. Přibyslavice 3,73 0,06 17,42 15,01 0,76 JIP - CEREPA - Č. Řečice, a.s. Červená Řečice 0,10 0,05 6,20 0,22 0,63 KOSTELECKÉ UZENINY a.s. Kostelec celá živočišná výroba 2,22 0,08 12,53 0,17 0,35 ASAP, s.r.o. Věž kafilérie 0,09 0,04 6,88 0,16 0,83 0,28 Biospol, s.r.o. Chotěboř chov drůbeže 0,73 Proalimex s.r.o. Kožichovice chov drůbeže Kožichovice 0,00 0,15 0,03 0,01 37,88 TEVAM a.s. M. Budějovice provoz ŽV Ratibořice 0,03 0,00 0,14 0,03 0,01 10,17 TEVAM a.s. M. Budějovice provoz ŽV M.Budějovice 0,00 0,00 0,04 0,00 0,02 18,55 XAVEROV holding, a.s. G. Jeníkov farma Golčův Jeníkov 0,00 8,24 XAVEROV holding, a.s. Valdíkov farma Valdíkov 0,00 24,40 AGROFARM, a.s. Nové M. n. M. Slavkovice 0,00 5,12 AGROFARM, a.s. Rozsochy Rozsochy 0,09 0,04 0,01 19,33 strana 36