Metodika II. Rozdělení respondentů dle oddělení a počtu let odpracovaných let ve zdravotnictví



Podobné dokumenty
Prevence bodných poranění. Tomáš Kovrzek Aesculap Akademie B.Braun Medical s.r.o

BEZPEČNOST PERSONÁLU, ŠKOLA VERSUS PRAXE

Rozbor hlášených poranění ostrými předměty ve zdravotnických zařízeních roky Fošum P. Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví

Riziková práce a jak riziku předejít? Doc. MUDr. Hana Podstatová, DrSc

BEZPEČNOST NEMOCNIC prevence poranění zdravotnického personálu. MUDr. Helena Sajdlová VZP ČR odbor smluvní politiky

Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice Jihlava

Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň

Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková

Zajištění kardiopulmonální resuscitace


Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví

Nozokomiální infekce Nozokomiální infekce vznikají:

STUDIJNÍ TEXTY PRO SANITÁŘE

KaPr a nemoci z povolání ve zdravotnictví

Klient byl návštěvníkem některé z ambulancí FTNsP v období červen, červenec, srpen 2006.

DOPADY LEGISLATIVNÍCH ZMĚN NA PRÁCI NEMOCNIČNÍHO HYGIENIKA. MUDr. Iva Šípová Nemocnice České Budějovice, a.s.

Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2017

PRŮZKUM V OBLASTI PŘÍPRAVY CYTOSTATIK

Bariérová ošetřovatelská péče.

POHLEDEM MENTORKY. Autor: Hlinecká Miloslava Neurologické oddělení Orlickoústecká nemocnice, a.s.

FN Hradec Králové JIP GMK. Vypracovala: Monika Uhlířová Dis.

Možnosti podpory tělesného i duševního zdraví u zaměstnanců

Modernizace vybavení intenzivní péče

Resortní bezpečnostní cíle

Analýza připravenosti nemocnic III. brněnský DRG den. Ing. Petr Mašek

Bezpečná nemocnice. Chránit (nejen personál) = dobře informovat (používání vhodných OOPP)

BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU

BAROMETR MEZI BUDOUCÍMI ZDRAVOTNÍMI SESTRAMI 2017 (STUDENTY STŘEDNÍCH, VYŠŠÍCH ODBORNÝCH A VYSOKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE)

TC IZS ARENA 2016 aktivace Traumatologického plánu. Fakultní nemocnice Hradec Králové

Diskusní fórum ÚPMD Praha

Nemocniční hygiena a kvalita. RNDr. Renata Podstatová Úsek hygieny FN Ostrava


KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA

MONITORING ČISTOTY PROSTŘEDÍ V NEMOCNICI

BEZPEČNÁ KOMUNITA TŘEBOŇ

Drogová epidemiologie (problémoví uživatelé drog) v Karlovarském kraji. I. Zdroje informací

DOPORUČENÝ OŠETŘOVATELSKÝ POSTUP. Příprava a asistence při pravostranné srdeční katetrizaci

TC IZS ARENA 2016 aktivace Traumatologického plánu. Fakultní nemocnice Hradec Králové

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Chování personálu v čistých prostorech aneb edukace správným směrem a způsobem. Jaroslava Jedličková

BAROMETR MEZI MEDIKY 2017

Rozdíly v pohledu na vlastní praxi NelZP ČR a SR

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN. Mgr Marta Želízková Vrchní sestra

KARIM VFN PRAHA. M. Gregorovičová. strana 1

Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici

Omezení provozu v období letních prázdnin 2016 Oblastní nemocnice Jičín, a.s.

Nežádoucí události za 2. pololetí roku NÁRODNÍ PORTÁL Systém hlášení nežádoucích událostí. Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

Péče o intravaskulární katétry založená na důkazech. Zdeňka Knechtová

Integrovaný operační program. Oblast intervence - Služby v oblasti veřejného zdraví

Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015 Dekubity

Vohrnová Ivana Operační sály Lochotín FN Plzeň. V. Kongres perioperačních sester s mezinárodní účastí června 2016, Plzeň

Řízení rizik v provozu CS NT. LASOTOVÁ Gabriela Vedoucí sestra Centrální sterilizace

PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY

KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA

ÚKLID LEGISLATIVA A PRAXE. Jarmila Kohoutová Oddělení nemocniční hygieny FNOL

Dostupné personální kapacity jako determinant hospitalizační péče

BAROMETR MEZI STUDENTY ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL (studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol v České republice)

PRAVIDLA PROCESU HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ

Chřipka ve zdravotnickém zařízení v sezóně 2012/2013

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

METODICKÉ DOPORUČENÍ O ŘEŠENÍ SITUACÍ SPOJENÝCH S PORANĚNÍM OSTRÝMI PŘEDMĚTY VE ZDRAVOTNICTVÍ A PREVENCI JEJICH VZNIKU

Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015

Snižování nákladů ve zdravotnictví. Zkušenosti s využitím elektronických aukcí v přímo řízených organizacích

Přístroje pro Iktové centrum PKN. Pardubická krajská nemocnice, a.s. - přístrojové vybavení iktového centra

Řízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě

Zákaz kouření na Plzeňsku neměl na tržby restaurací ani na rušení nočního klidu žádný negativní vliv

BAROMETR MEZI MEDIKY (studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice)

Exkurze ve věznici. Prezentace výsledků anketního šetření. Praha dne 22. července 2015

Audity operačních sálů Nemocnice Jihlava. Helena Jašová, Petra Vavřinová Epidemiologické sestry SNEH Brno

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Chování personálu v čistých prostorech aneb edukace správným směrem a způsobem. Jaroslava Jedličková

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

První praktické zkušenosti s psychosociální podporou ve FNKV

Jelen S. Urgentní příjem Traumacentra FNO po deseti letech

Bezpečnostní proces na operačním sále. Michálková Vladislava, DiS. Bc. Havlíková Ladislava

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

Check list pro přípravu na příjem velkého počtu zraněných v lůžkovém zdravotnickém zařízení

Viry jako původci NN. z pohledu epidemiologa. Hradecké virologické dny MUDr. Lenka Hobzová Nemocniční hygienik a epidemiolog

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

USNESENÍ č. 39 ze 4. schůze, konané dne 13. listopadu 2002

Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2002

8. SEZNAM PŘÍLOH. Schéma fyziologické reakce organizmu při stresu (obrázek) Sestry radí, jak zmírnit stres na pracovišti. (text)

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné

Centrální sterilizace a zavádění systému řízení kvality

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

Kategorie PZS: A fakultní a velké nemocnice akutní péče

Název NS - oddělení Anesteziologicko-resuscitační oddělení Centrální chirurgický JIP. Intenzivní medicína - anestezie sál ORL

Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví.


Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Nakládání s odpady. biologické riziko. shromažďovací nádoba se vkládá do infekčního odpadu na pracovišti

Ošetřování portů a permanentních katétrů. O. Ulrych KARIM VFN a 1 LF UK Praha

PŘÍLOHA č. 1: Seznam zkratek

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Transkript:

Bezpečnost práce zdravotnických pracovníků nelékařských profesí se zaměřením na bodná poranění Škochová D., I. chirurgická klinika VFN v Praze Brno 25.9.2013 20. mezinárodní konference SNEH Nemocniční epidemiologie a hygiena

Metodika Počet respondentů: 1 898 Termín sběru dat: leden červenec 2012 Metoda: anketa distribuovaná mezi zdravotnické pracovníky nelékařských profesí v 5 fakultních a 7 regionálních nemocnicích Součástí závěrečné zprávy je srovnání výsledků ankety předcházející, která se uskutečnila v roce 2010, a ankety letošní Do srovnání jsou zahrnuty pouze nemocnice, které se zúčastnily obou anketních šetření Srovnávají se pouze ty otázky, jejichž znění zůstalo beze změny Návratnost ankety: 73,0%

Metodika II Rozdělení respondentů dle oddělení a počtu let odpracovaných let ve zdravotnictví

1. Poranil/a jste se během své praxe ostrým předmětem? Poranil/a jste se během své praxe ostrým předmětem? (N = 1 898) 36% 64% Ano Ne bezmála dvě třetiny účastníků ankety se při výkonu svého povolání poranily nějakým ostrým předmětem

1a. Poranil/a jste se během své praxe ostrým předmětem? Rozdělení podle oboru a délky praxe. Poranění ostrým předmětem v závislosti na medicínském oboru (N = 1 887) Poranění ostrým předmětem v závislosti na délce praxe (N = 1 898) chirurgické obory 66,3% 33,7% 1 až 5 let 55,7% 44,3% JIP akutní medicína 64,1% 74,7% 35,9% 25,3% 6 až 10 let 64,8% 35,2% interní obory 61,0% 39,0% 11 až 15 let 69,6% 30,4% infekce 60,0% 40,0% 16 až 20 let 63,1% 36,9% ambulance centrální operační sály 51,5% 77,4% 48,5% 22,6% 21 až 30 let 65,7% 34,3% ostatní 52,7% 47,3% 31 a více let 66,0% 34,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Ne Ano Ne častěji než ostatní se poranili respondenti pracující na operačních sálech, v akutní medicíně a v chirurgických oborech v první polovině praxe (do 15 let) mírně každým rokem stoupá počet poranění ostrým předmětem v druhé polovině praxe (nad 15 let) se počet stabilizuje, takže v každé z kategorií se přibližně dvě třetiny respondentů některým z ostrých předmětů poranily

1b. Poranil/a jste se během své praxe ostrým předmětem? Srovnání fakultních a regionálních nemocnic Fakultní nemocnice (N = 1 020) Regionální nemocnice (N = 878) Ano 68,1% 31,9% Ne 58,7% 41,3% respondenti působící ve fakultních nemocnicích se během své praxe poranili ostrým předmětem častěji než respondenti z regionálních nemocnic

1c. Poranil/a jste se během své praxe ostrým předmětem? Srovnání let 2010 a 2012 2010 2012 Ano 83,0% 68,1% Ne 17,0% 31,9% došlo k poklesu počtu respondentů, kteří se během své praxe poranili nějakým ostrým předmětem

2. Kdy došlo k poranění ostrým předmětem? Jak došlo k poranění ostrým předmětem (N = 1 164) Poranění před aplikací 60,4% 39,6% Poranění při aplikaci 16,7% 83,3% Poranění po aplikaci 49,3% 50,7% ano ne Poranění během likvidace pomůcek 37,4% 62,6% Poranění při vyhazování použitých pomůcek 18,9% 81,1% 0% 20% 40% 60% 80% 100% nejčastěji k poranění došlo při přípravě, resp. před aplikací tuto zkušenost uvedlo 60,4% respondentů polovina účastníků ankety uvedla, že k poranění došlo po aplikaci, více než třetina se poranila během likvidace pomůcek před aplikací se poranili častěji respondenti z JIP, akutní medicíny a operačních sálů při aplikaci se častěji poranili zaměstnanci chirurgie a operačních sálů po aplikaci se poranili častěji respondenti chirurgických a interních oborů

3. Jakým druhem jehly jste se poranil/a? O jaký ostrý předmět jste se poranil/a? (N = 1 058) Injekční jehla 85,7% 14,3% Jehla pro odběry krve 28,0% 72,0% ano ne Periferní kanyla 12,6% 87,4% Chirurgická šicí jehla 11,4% 88,6% 0% 20% 40% 60% 80% 100% téměř devět z deseti účastníků ankety se poranilo o injekční jehlu, více než čtvrtina účastníků ankety se poranila o jehlu pro odběr krve výrazně častěji dochází k poranění injekční jehlou v akutní medicíně, o jehlu pro odběry krve se častěji poranili pracovníci interních oborů, o periferní kanylu se poranili častěji zaměstnanci akutních oborů medicíny, chirurgickou šicí jehlou se poranili častěji zaměstnanci operačních sálů

3c. Jakým druhem jehly jste se poranil/a? Srovnání fakultních a regionálních nemocnic Fakultní nemocnice (N = 621) Regionální nemocnice (N = 437) ano ne ano ne Injekční jehla 88,1% 11,9% 82,4% 17,6% Jehla pro odběr krve 26,9% 83,1% 29,5% 70,5% Periferní kanyla 13,0% 87,0% 11,9% 88,1% Chirurgická šicí jehla 13,4% 86,6% 8,7% 91,3% respondenti z fakultních nemocnic se poranili o injekční jehlu častěji než účastníci ankety z regionálních nemocnic jehlou pro odběr krve se častěji poranili respondenti působící v regionálních nemocnicích v počtu poranění periferní kanylou nejsou mezi oběma druhy nemocnic významné rozdíly chirurgickou šicí jehlou se poranili výrazně častěji respondenti z fakultních nemocnic

3d. Jakým druhem jehly jste se poranil/a? Srovnání let 2010 a 2012 2010 2012 ano ne ano ne Injekční jehla 83,1% 16,9% 88,1% 11,9% Jehla pro odběry krve 21,2% 78,8% 26,9% 73,1% Periferní kanyla 10,8% 89,2% 13,0% 87,0% Chirurgická šicí jehla 13,1% 86,9% 13,4% 86,6% došlo ke zvýšení případů, kdy se respondent poranil o injekční jehlu, o jehlu pro odběry krve i o periferní kanylu počet případů, kdy došlo k poranění chirurgickou šicí jehlou zůstal nezměněn

3f. Jakým jiným předmětem jste se poranil/a? O jaký jiný ostrý předmět jste se poranil/a? (N = 496) Sklo 67,1% Skalpel 16,7% Jehla 11,3% Instrumentárium 3,2% Nůžky 2,4% Holítko/čepelka 1,8% Sternální dráty 1,4% Punkční jehla 0,6% Trn inzulního setu 0,6% Bain 0,6% Drápek 0,4% Odsávací láhve 0,4% Zubní sonda 0,4% Vrtáček 0,2% Krabice 0,2% Sešívačka 0,2% Scileto 0,2% Ostatní 4,0% Jiná odpověď 1,0% jednoznačně nejčastějším dalším předmětem, o který se účastníci besed poranili, bylo něco skleněného skleněné ampule, stříkačky další větší skupina respondentů se poranila skalpelem pro podrobnější analýzu jsou uvedené případy málo četné

4b. Jak k poranění některou z jehel došlo? Srovnání let 2010 a 2012 2O10 2012 ano ne ano ne K poranění došlo vlastní vinou pracovníka 93,8% 6,2% 91,9% 8,1% K poranění došlo vinou kolegy 12,5% 87,5% 13,8% 86,2% K poranění došlo vinou pacienta 10,2% 89,8% 12,2% 87,8% mírně klesl podíl poranění, k nimž došlo vlastní vinou respondenta zvýšil se podíl situací, kdy k poranění respondenta došlo vinou pacienta nebo kolegy

5. Byl/a jste v době poranění v časovém či jiném stresu? Byl/a jste v době poranění v časovém či jiném stresu? (N = 1 192) 49,2% 50,8% Ano Ne přibližně v polovině případů se jednalo, podle výpovědí respondentů, o stresovou situaci

5a. Byl/a jste v době poranění v časovém či jiném stresu? Rozdělení podle oboru a délky praxe. Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na medicínském oboru (N = 1 187) Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na délce praxe (N = 1 192) chirurgické obory JIP 56,0% 48,3% 44,0% 51,7% 1 až 5 let let 47,2% 52,8% akutní medicína 47,1% 52,9% 6 až 10 let 45,9% 54,1% interní obory 43,3% 56,7% 11 až 15 let 54,1% 45,9% infekce 66,7% 33,3% 16 až 20 let 55,9% 44,1% ambulance centrální operační sály 47,1% 55,6% 52,9% 44,4% 21 až 30 let 51,1% 48,9% ostatní 40,9% 59,1% 31 a více let 42,5% 57,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Ne Ano Ne na poranění vzniklá stresem či častěji stěžují respondenti působí na infekci, nejméně často pak respondenti z interních oborů stres častěji jako důvod zranění uváděli častěji respondenti působící v medicíně 11 20 let

5b. Byl/a jste v době poranění v časovém či jiném stresu? Srovnání let 2010 a 2012 2010 2012 Byl/a jsem ve stresu 52,1% 49,2% Nebyl/a jsem ve stresu 47,9% 50,8% v letošní anketě klesl podíl situací, kdy došlo k poranění vlivem stresu

7. Byl proveden o poranění ostrým předmětem písemný záznam? Byl o poranění ostrým předmětem proveden písemný záznam? (N = 1 197) 26,3% 73,7% Ano Ne písemný záznam byl v téměř třech čtvrtinách případů proveden častěji se podobné případy zaznamenávají v interních oborech a na operačních sálech

7a. Byl proveden o poranění ostrým předmětem písemný záznam? Srovnání fakultních a regionálních nemocnic Fakultní nemocnice (N = 688) Regionální nemocnice (N = 509) Ano 71,8% 76,2% Ne 28,2% 23,8% písemný záznam byl častěji proveden v regionálních nemocnicích

7c. Důvod, proč nebyl proveden o poranění písemný záznam? Proč nebyl proveden písemný záznam o poranění? (N = 234) Nejednalo se o infekční materiál 36,8% Malý rozsah zranění, nebylo vážné 29,5% Dříve se nehlásilo 14,5% Poranění nebylo nahlášeno 5,6% Opomenutí 4,3% Nebyl důvod 2,1% Časová tíseň 1,7% Není/nebylo kam 1,3% trvá to moc dlouho, je to složité 1,3% Jiná odpověď 0,9% Nevím 2,1% nejčastějším důvodem, proč nebyl případ písemně zdokumentován byla skutečnost, že se nejednalo o infekční materiál více než čtvrtina poraněných vyhodnotila incident jako nezávažný pro podrobnější analýzu není dostatek případů

20. Jsou na pracovišti k dispozici prostředky chránící proti přenosu infekce? Jsou na vašem pracovišti v dostatečné míře k dispozici prostředky chránící proti kontaktnímu přenosu infekce? (N = 1 854) 3,5% 1,4% 95,1% ano ne nevím prostředky ochrany proti kontaktnímu přenosu infekce má naprostá většina respondentů na svých pracovištích k dispozici pokud něco chybí, tak se jedná především o rukavice, pláště a ochranné obleky, zmíněn byl také izolační box

20a. Jsou na pracovišti k dispozici prostředky chránící proti přenosu infekce? Rozdělení podle oboru. Přítomnost prostředků proti kontaktnímu přenosu infekce na pracovišti dle medicínských oborů (N = 1 843) chirurgické obory JIP akutní medicína interní obory 94,7% 95,4% 94,6% 93,9% 3,6% 1,7% 3,3% 1,3% 4,3% 1,1% 4,8% 1,3% infekce 93,3% 6,7% ambulance Centrální operační sály Ostatní 90,9% 96,1% 98,0% 6,1% 3,0% 1,9% 1,9% 1,2% 0,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne nevím mírně větší nedostatek prostředků ochrany proti kontaktnímu přenosu infekce pociťují častěji respondenti působící na ambulancích častěji než ostatním chybí informace o zásobování pracoviště těmito pomůckami respondentům z inf. oddělení

20b. Jsou na pracovišti k dispozici prostředky chránící proti přenosu infekce? Srovnání let 2010 a 2012 2010 2012 Ano 92,6% 95,2% Ne 4,9% 3,1% Nevím 2,5% 1,7% zvýšil se podíl respondentů, kteří uvedli, že na jejich pracovišti je dostatek prostředků chránících proti kontaktnímu přenosu infekce

23. Jak by se dalo zabránit poranění ostrými předměty? Jak by se dalo zabránit poraněním ostrými předměty? (N = 1 872) dodržováním předpisů 57,3% 42,7% zvýšenou opatrností 78,4% 21,6% snížením stresu 50,9% 49,1% uvedl/a neuvedl/a modernějšími pomůckami jinak 7,1% 1,2% 92,9% 98,8% 0% 20% 40% 60% 80% 100% dvě třetiny účastníků ankety se domnívají, že poraněním ostrými předměty by se dalo zabránit dodržováním předpisů a standardů více než ¾ respondentů zastávají názor, že pomůže také zvýšená opatrnost a pozornost při práci polovina respondentů je toho názoru, že podobným poraněním lze zabránit snížením stresu a větším klidem na práci do modernizace pomůcek patří nejčastěji periferní kanyly s ochranou hrotu, popř. modernější jehly obecně

23b. Jak by se dalo zabránit poranění ostrými předměty? Rozdělení podle délky praxe. Prevence poranění ostrými předměty v závislosti na délce praxe (N = 1 872) dodržováním předpisů 57,7% 54,8% 55,1% 56,3% 59,0% 59,9% zvýšenou opatrností snížením stresu modernějšími pomůckami 6,6% 9,6% 6,6% 8,2% 5,7% 6,8% 49,4% 52,5% 57,4% 50,4% 52,1% 43,9% 79,4% 80,7% 76,2% 77,7% 77,1% 78,6% 1 až 5 let 6 až 10 let 11 až 15 let 16 až 20 let 21 až 30 let 31 a více let nějak jinak 0,6% 1,0% 1,2% 0,8% 2,0% 1,4% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% požadavek na dodržování předpisů jako cestu prevence poranění ostrými předměty mírně stoupá s délkou praxe (s výjimkou respondentů působících ve zdravotnictví 1 5 let) zvýšenou opatrnost uvádějí častěji respondenti působící ve zdravotnictví 6 10 let respondenti působící ve zdravotnictví 11 15 let se častěji než ostatní domnívají, že podobným poraněním lze zabránit snížením stresu a větším klidem na práci

23c. Jak by se dalo zabránit poranění ostrými předměty? Srovnání fakultních a regionálních nemocnic Fakultní nemocnice (N = 1 011) Regionální nemocnice (N = 861) ano ne ano ne Dodržováním předpisů a standardů 53,9% 46,1% 61,2% 38,8% Zvýšenou opatrností při práci 79,2% 20,8% 77,5% 22,5% Snížením stresu 51,5% 48,5% 50,1% 49,9% Modernějšími pomůckami 7,5% 92,5% 6,6% 93,4% Jinak 1,2% 98,8% 1,3% 98,7% respondenti působící v regionálních nemocnicích se častěji domnívají, že poranění ostrými předměty by se dalo zabránit dodržováním předpisů a standardů účastníci ankety z fakultních nemocnic o něco častěji než ostatní zastávají názor, že podobným poraněním lze zabránit snížením stresu a větším klidem na práci

30. Setkali jste se s činností pracovní skupiny Bezpečnost personálu? Setkal/a jste se někdy s činností pracovní skupiny Bezpečnost personálu? (N = 1 720) 23,0% 77,0% Ano Ne s činností pracovní skupiny Bezpečnost personálu se setkala přibližně čtvrtina respondentů nižší informovanost je také na JIP, na ambulancích a na operačních sálech

34. Jaká témata z oblasti bezpečnosti personálu Vás nejvíce zajímají? Jaká témata z oblasti bezpečnosti personálu vás zajímají? (N = 257) ochranné pomůcky 23,7% rizika profesionální nákazy 17,5% požární cvičení 9,3% psychická zátěž, stres, přesčasy 5,1% ochrana osob 4,7% agresivní pacient 3,5% novinky 3,1% BOZP 1,2% bodná zranění 1,9% právní ochrana zaměstnanců 1,9% hygiena rukou 1,6% fyzická zátěž 1,6% RTG záření na odd. RES 0,8% boxový systém 0,8% zjednoduš. zavádění PŽÚ 0,8% OP 0,8% alergie personálu 0,4% všechny 0,8% žádné, nic 3,5% jiná 8,2% nevím 8,9%

www.bezpecnostpersonalu.cz

Děkujeme za pozornost