Práce k VZ Skauting a dnešní doba (Využití geocachingu ve skautingu) Jan Vacek - Krolík
Geocaching ve skautingu Při přemýšlení o programu mě napadlo zda by se nedalo při schůzkách a různých jiných akcích využít geocachingu. Chtěl jsem totiž přijít s něčím novým, moderním, co by děti chytlo. Proto tedy geocaching. Jedná se o velmi moderní hru. To je důležité pro udržení kroku s ostatními nabízenými aktivitami. Děti dnes žijí v modernizovaném světě, a proto se již příliš nezajímají o určování severu podle lišejníků. Zaujmou je spíše nejnovější technologie pro hry na počítači a mobilních telefonech. Právě proto se mi geocaching jeví jako ideální prostředek pro spojení techniky a skautingu. Jak již bylo psáno v jednom čísle časopisu Kmen, není lepší reklamy pro skauting, než když se dítě ve škole zmíní, že s touto novinkou již pracovali na schůzce. Co to je? Geocaching je hra, jejíž cílem je objevení schované kešky. Keška, anglicky cache = skrýš, je krabička nejrůznějších rozměrů, ve které se nachází hlavně tzv. logbook. Jedná se o notýsek, kam nálezce napíše své jméno a datum nálezu. Vedle logbooku mohou v kešce být i nejrůznější předměty na výměnu. Kdo kešku najde, může si nějakou drobnost vyměnit za věc z krabičky. Stále ještě nezodpovězená otázka zní: Jak kešku najít? Nejprve je nutné přihlásit se na internetu na stránky www.geocaching.com. Tyto stránky jsou sice v angličtině, ale pro ty, kteří preferují české stránky, existují i stránky v češtině. Jedná se o stránky www.geocaching.cz. Po registraci se můžete podívat na mapu, kde jsou jednotlivé kešky zakresleny. Když pak kliknete na některou z nich, můžete si přečíst souřadnice, na kterých se nachází. Tyto souřadnice již jen zadáte do své GPSky a necháte se navigovat k úkrytu. Při hledání je nutno chovat se nenápadně, neboť hrozí prozrazení kešky nezasvěceným lidem, a tak i její zničení. Zápis do logbooku ale nestačí. Aby byl uznán i z pohledu pořadatelů, musíte se zapsat i na internetu. Tam také můžete vyhledat informace, kdo kolik kešek již navštívil, a která je nalézána nejčastěji. Tímto způsobem pak můžete 2
přes internet soutěžit o to, kdo uloví víc kešek. Dokladem toho, že je geocaching velmi oblíbený, svědčí jistě i statistiky z roku 2009, které říkají, že v ČR se nachází přes 15 000 kešek. Nikdo se tedy nemusí bát, že by je vypotřeboval všechny. Při nejhorším je možné vycestovat do zahraničí. Hlavní nevýhody a možnosti řešení Jediná nevýhoda je potřeba GPS navigace, což není zrovna nejlevnější záležitost. Cenu ale samozřejmě určuje typ GPSky. Jsou navigace, které se dají koupit za 3 000,- Kč, ale jsou i takové, které stojí 12 000,-. Existují ale i jiná řešení. Lze také koupit GPS modul, který se dá přes kabel či bluetooth připojit například k počítači, notebooku či mobilnímu telefonu. Doporučoval bych asi tu poslední možnost. Pobíhat sem a tam s otevřeným notebookem po městě nevypadá moc nenápadně. Taková zařízení se pohybují v nižší cenové kategorii, tudíž jsou dostupnější. V případě připojení přes bluetooth, což doporučuji, se ceny pohybují od 1 000,- Kč do 3 000,-. Některé novější mobilní telefony mají dokonce GPS modul vestavěný. Bohužel, jak to tak bývá, vestavěná zařízení a levnější modely mívají problém s chytáním signálu a přesností. Za 2 000,- Kč se ale dá koupit velmi kvalitní modul, který výkonnostně patří k těm nejlepším. V případě navigace je potřeba ještě ověřit, zda jsou v přístroji nahrané nějaké mapy oblasti, v níž se hodláme geocachingu věnovat. Takovéto mapy ovšem bývají zpoplatněny. Proto opět doporučuji GPS modul k mobilnímu telefonu. V tomto případě si sice musíme ještě sehnat program, ale i některé velmi dobré jsou zcela zdarma ke stažení na internetu i s nejrůznějšími mapami. Z vlastní zkušenosti bych doporučil třeba program Trekbuddy. Mapy si pak můžete volně stahovat z internetu, případně si vyrábět svoje vlastní. 3
Jak to probíhá U každé kešky je to samozřejmě malinko jiné, ale nakonec to probíhá trochu podobně. Ať už nálezu předchází cokoliv (o různých začátcích se zmíním později) konec je dost podobný. Jeden či více lidí se snaží vypadat nenápadně a při tom jakoby nic prohmatat okapovou rouru, nadzvedávat dlaždice a lézt na stromy. Pro kluky, kteří vždy rádi objevují něco nového, umí se nenápadně plížit a něco zkoumat, je toto ideální. Přesně takový tajný úkol, jaký si každý skaut či vlče přeje. Jak jsem již předeslal, všechny začátky hledání nejsou shodné. Existují totiž různé typy kešek. Zmíním se zde jen o některých. Nejrychlejším typem k hledání je tzv. Traditional cache. U té už od začátku víte, kde se nachází. To znamená, že na internetu jsou napsány přesné souřadnice úkrytu. Jedná se o nejoblíbenější typ keše při návštěvě libovolné lokality. Nepotřebuje totiž žádnou speciální domácí přípravu, stačí si pouze opsat souřadnice. Dalším typem jsou tzv. Multi-cache. Tento typ se hledá trochu delší dobu, protože se většinou jedná o několik zastávek. Na internetu se zjistí výchozí pozice, kde je nutno získat několik informací, bez kterých není možné pokračovat. Typicky to bývá spočítání nějakých objektů v daném místě. Podle toho, jaké informace jste zjistili, odhalíte, kam se máte vydat dále. Občas to bývají souřadnice finální krabičky, ale někdy se zjišťování informací může opakovat několikrát. Tímto způsobem nás vlastně tvůrce Multi-cache provede nějakou trasou a tím nám v podstatě naplánuje výlet. Občas to může vypadat trochu jako šipkovaná, kde je hráč odkazován od jedné krabičky k druhé. Kešce, která chce zároveň vyzkoušet naší inteligenci, se říká Mystery cache. To je tedy další typ, o kterém se zmíním. Většinou je totiž na začátku nějaká šifra, kterou musí hráč vyluštit, aby získal požadované souřadnice. Občas se jedná o jednoduchou morseovku, ale u některých šifer jednodušší spočítat index koincidence. Občas bývá rozšifrování spojeno ještě s nějakým hledáním informací, jako v případě Multi-cache. Nalezení tohoto typu keše bývá proto většinou časově náročnější. Posledním typem, asi 4
nejmodernějším a nejzábavnějším, o kterém bych se chtěl zmínit, je takzvaná Wherigo cache. U té je potřeba použít určitý typ navigace, aby se do ní mohl nahrát program. V tomto případě se opět vyplácí (již zmiňovaný) GPS modul k mobilnímu telefonu, protože do mobilu se takovéto programy nahrávají jednoduše. Telefonu pouze stačí podporovat Javu. Tu ale stejně musí mít už na to, aby se v něm dal spustit program na navigování, v dnešní době se ale jedná o normální součást mobilu. Pro nalezení kešky je nutné zapnout program a pak už se jen řídit jeho pokyny. Je to téměř jako nějaká počítačová hra. Neovládá se ale mačkáním kláves, nýbrž chozením a běháním v terénu. Je to úplně nový způsob hraní, proto jistě zaujme všechny příznivce techniky. Hra nahraná v mobilu využívá různých terénních a přírodních úkazů. Pro nalezení kešky zde tedy nestačí jen projít si určitou trasu, ale podle požadavků nahraného programu se například musíte z jednoho místa na druhé dostat za určitý čas. Při jedné hře třeba program zahlásí, že hráč musí utíkat před Vonty a dostat se tak do pěti minut tam a tam. Podle mě se jedná o nejzábavnější typ kešky. Je ale bohužel také nejobtížnější na přípravu, proto jich zatím není tolik jako jiných popsaných typů, přesto jen v Ústeckém kraji jich je šest. To není nijak vysoké číslo, ale podotýkám, že mluvím jen o Wherigo cache. Nejvíc takovýchto kešek v republice má samozřejmě Praha. Co z toho? Na závěr bych chtěl vyzdvihnout některé skvělé vlastnosti geocachingu. Jednak nenásilným a zábavným způsobem vytáhne mnoho lidí od počítačů a televizí někam ven na procházku. Takováto aktivita se může některým členům zalíbit a mohou pak chodit do přírody častěji než předtím. Tímto způsobem se také zvýší jakési pouto a soužití s přírodou. Při hledání nejrůznějších skrýší se děti naučí pohybovat v terénu, všímat si věcí kolem sebe a luštit nejrůznější šifry. Další skvělou věcí na geocachingu je to, že člověka nejen zavede do míst, kam by třeba jen sotva kdy zašel, ale dokonce mu o tom místě 5
prozradí něco zajímavého. Kešky totiž bývají zakládány právě jako upoutávka na nějaké pozoruhodné místo. Na internetových stránkách u souřadnic pak zpravidla bývá popsána historie místa, legenda či pověst. Můžeme tedy s družinou poznávat zajímavé pamětihodnosti v našem okolí a ještě si u toho užít spoustu legrace. Z pohledu dětí tak nepodnikáme jen fádní výlety za kulturou, takhle je na tom totiž hned něco dobrodružného. Podle skautských příruček je skauting hnutí - nemělo by tedy zůstat na jednom místě, statické. Musíme se tedy pokusit vyvíjet spolu se společností a využívat nové možnosti techniky k výchově dětí. 6