aneb děláme maximum pro zlepšení integrované dopravy v Plzeňském kraji a na dopravních trasách směřujících do kraje.

aneb děláme maximum pro zlepšení integrované dopravy v Plzeňském kraji a na dopravních trasách směřujících do kraje.

1 Záběr pořízený na plzeňském Gottwaldově nádraží před půl stoletím Pondělí dokumentuje i první známky modernizace jižní část kolejiště je dokonce zatrolejována. Krásná parní lokomotiva.01 z roku 1 zde sloužila už skoro 0 let, a ve své době Středa byla velmi moderní. V roce 1 jí ale zbývalo už jen necelých pět let provozu. Čtvrtek Sobota Neděle 1 2 1 1 2 2 2 1

2 Snímek stanice Plzeň-Jižní předměstí na tratích do Chebu a Domažlic byl Pondělí pořízen krátce po roce 11, kdy byla dokončena její přestavba. Obě budovy byly v té době plně funkční a nástupiště v době ranních a odpoledních dopravních špiček plná Středa 1 dojíždějících škodováků a ostatních cestujících. Blíže ke kameře je novější Čtvrtek 2 budova, dodnes sloužící železnici i veřejnosti starší je nyní bohužel pouhou ruinou. Sobota Neděle 1 1 2 2 2

Typy vozidel, které neznámý fotograf zachytil na snímku na přelomu 0. a 0. Pondělí let u nádraží v Plzni dávno odnesl čas. Dvounápravové železniční osobní vozy smíšené konstrukce, tj. ocelové a dřevěné stavby, dosloužily v běžném provozu počátkem 0. let. A také Středa autobusy kde mezi vozy československé výroby ŠKODA 0 lze identifikovat dokonce vozidla značky Čtvrtek 1 Ikarus maďarské výroby dnes už nenávratně patří do historie. 2 Sobota Neděle 1 1 2 2 2 1

Autobus ŠKODA 0 RTO i parní lokomotiva řady.0 z padesátých Pondělí let představovaly ve své době absolutní vrchol technického pokroku, a to i ve světovém měřítku. Dnes už oba dopravní prostředky v běžném provozu nenajdeme jen Středa některé jsou jako technické památky občas přece jen k vidění. Autobus na snímku vyráběný od roku 1 Čtvrtek vjíždí na plzeňskou hlavní třídu, tehdy krátce přejmenovanou ze Stalinovy na Moskevskou, nyní Americkou. Sobota Neděle 1 2 1 1 2 2 2

Psala se sedmdesátá léta a na plzeňské Náměstí Republiky přijížděly z Pražské ulice tramvajové vozy typu T2 a T1, oba zkonstruované v letech padesátých za použití americké licence. Byla doba minisukní, ale také méně radostných událostí končila normalizace a nastávala doba dlouhé stagnace. Pondělí Středa Čtvrtek Sobota Neděle 1 2 1 1 2 2 2 1

Končila 0. léta a dopravní prostředky zachycené na snímku z Prahy Libně Pondělí tomu odpovídají: na trati z Vysočan přijíždí osobní vlak s parní lokomotivou řady.1 vyrobená ve třicátých letech, stejně jako některá z tramvají. Jen automobil spartak Středa a motocykl zvaný dvousedadlový pionýr byly nové výroby. Čtvrtek 1 Sobota 2 Neděle 1 1 2 2 2

Padesátá léta ještě neskončila, když do pionýrského tábora odjížděly Pondělí z Plzeňského Gottwaldova nádraží v děti z rodin železničářů. Posilovými vozy na osobním vlaku do Českých Budějovic byly takzvané dřeváky. Název byl podle jejich sedadel avněkterých případech už sloužily Středa přes let a dalších dvacet ještě měly před sebou. Dnes už je najdeme jen Čtvrtek v nostalgických vlacích, vypravovaných u příležitosti železničních oslav. Sobota Neděle 1 2 1 1 2 2 2 1

Je krátce po poledni a u 2.nástupiště západní část plzeňského nádraží je Pondělí připraven k odjezdu osobní vlak Os do Domažlic. Psal se rok 1 a lokomotiva. vyrobená v roce 1 plzeňskou škodovkou má před sebou poslední tři roky provozu. Středa 1 Autobusy už v té době před nádraží už jezdily jen pro náhradní dopravu při konání výluk na železničních tratích. Čtvrtek 2 Sobota Neděle 1 1 2 2 2 1

Na točně u konečné stanice na Nové Hospodě na jihozápadním konci Pondělí Plzně se v roce 1 připravoval k odjezdu do rumem proslulého Božkova na opačné straně města spoj linky. Ta je na stejné trase sdrobnými odchylkami vedena Středa ještě dnes, ale trolejbusy typu Tr z padesátých let tu už dávno nejezdí. Čtvrtek Sobota 1 Neděle 2 1 1 2 2 2

Přednádražní prostor před budovou plzeňského nádraží kdysi umožňoval co nejkratší přestup na dopravní prostředky silniční dopravy původně sem zajížděly i koňské dostavníky a ještě počátkem 0. let tu byl přestupní bod na autobusy a také tramvaje i trolejbusy. Jak je patrné, kapacitu autobusů často doplňovaly vlečné vozy, které jsou v současnosti naprosto neznámým fenoménem. Pondělí Středa Čtvrtek Sobota Neděle 1 2 1 1 2 2 2 1

1 Autobusové nádraží Praha Florenc je situováno v sousedství železniční stanice Praha-Masarykovo, která v době pořízení snímku tj. před skoro 0 lety nesla název Praha střed. Pohodlnou blízkost přestupu ostatně vyjadřuje i náš snímek: jen v té době jeden z nejmodernějších typů autobusu ŠKODA 0 RTO doplňuje ještě parní lokomotiva v kolejišti stanice ČSD. Pondělí Středa Čtvrtek Sobota Neděle 2 1 1 2 2 2

1 Pro dálkové turistické cesty sloužily před půl stoletím také autobusy ŠKODA 0 RTO lux. Jak je patrné ze snímku, mycí box měl tehdy také úplně jinou podobu než známe dnes. Skvělé výtvarné provedení skříně autobusu navržené geniálním designérem Otakarem Diblíkem ale dosud nebylo a snad už ani nikdy překonáno nebude. Pondělí Středa Čtvrtek Sobota Neděle 2 1 1 2 2 2 1

Jeden z legendárních plzeňských Albatrosů.0 ještě s mohutnou hvězdou na dýmnici symbolem pseudolidomoci na jaře roku 1. Po srpnové invazi spřátelených vojsk všechny hvězdy plzeňské lokomotivní čety spontánně odstranily a v mnoha případech je nahradily národní trikolorou. aneb co děláme dnes. Než byl vynalezen parní stroj, lidé jen málokdy cestovali do větší vzdálenosti. Jezdili buď na koni nebo v kočáře taženém koňským spřežením. Technické vynálezy jsou mnohdy výsledkem úsilí změnit postupně způsob života v jednodušší. Ne vždy ale byly technické objevy výsledkem jen touhy dosáhnout pohodlí. Mnohdy nejlepší technické věci vznikaly náhodně, z nouze a bídy, ale i z rozmaru a pýchy. Století páry brzy rozhýbalo rozvoj dopravy. Rozhýbalo další energií síly strojů, nápadů lidí, dalšího rozvoje techniky. Lidé se stěhovali do měst, aby našli práci v nových továrnách. A tento proces trvá. Věříme optimisticky, že bude trvat po další dlouhá staletí, že veřejná doprava se bude vracet k dobrým tradicím našich dědů a otců. Protože to, co mnohdy pracně vymýšlíme, stačí se podívat do historie. Ve firmě KTA technika se každý rok snažíme podpořit dobré lidi, dobré projekty. Několikrát jsme podpořili publikace z historie dopravy, různých tratí, lokálek, návěstních dílen a připravili kalendář o lokomotivách na železnici. Historických fotek je plno, ale málo která se dá vytisknout ve větším formátu. Vždy jsem přemýšlela, že mám všechny fotky malé a nevhodné k použití pro kalendář. Letos se ale dosastal do rukou výběr, který stojí za publikování. Letošní kalendář s mašinkami byl rozebrán během týdne. Rozhodla jsme se pro vydání druhého kalendáře. Ale proč jen železniční koleje a pára? Vždyť doprava začínala na kolech a bez kolejí. Postupně se zrodil pojem přestupní stanice. Přestupovalo se z koňských povozů a prvních parních aut do prvních vozů železniční dopravy. S rozvojem cestování rostla touha o zkrácení přepravních časů a to byl již skok k informování cestujících. Ale to bychom se ponořili do historie dopravy a spojů až příliš. Samotným vám přijde na mysl, co se v kraji změnilo? Co je jiné ak čemu se vracíme? Tedy se o letošních vánocích vraťte do vzpomínek a fotografie si prohlédnete. A najdete-li doma nějaký skvost z časů minulých, podělte se o něj. Určitě se k v dal - ších letech vrátíme k podobnému námětu. Na silvestrovské číslo bychom měli spous - ty fotografií, ale byly až příliš osobní a vyvolávaly spousty nostalgických vzpomínek. Mnozí si řeknete, takhle jsme mávali také při jízdě mimořádného vlaku do Luhu u Sušice. Do tábora malých železničářů, dětí dopraváků, z nichž mnozí se dopravě věnují dnes sami. Prohlédněte si, jak vypadala doprava v dobách, kdy jsme vyrůstali. Tentokrát jsem se zaměřila na pojem integrovaná doprava. Naši otcové měli krásných fotografií plné skříňky v práci, doma, ve fotokomorách, v různých klubovnách. Doma jsme měli nejhezčí fotografie uložené v tátově skříni v obýváku a jako malí jsme je potajmu rozkládali na koberec a opatrně prohlíželi,abychom je nepoškodili, nepřeházeli, aby táta nepoznal. Táta byl zavřený v koupelně a ve tmě domácí fotokomory vytvářel další záznamy ze života kolem sebe a kolem nás. Jak jsme rostli bral nás s sebou a poznávali jsme věci z okolí jeho práce, práce jeho kolegů, kamarádů z gymplu, z okolí přírodních krás kraje. Poznávali jsme budování fakultní nemocnice, budování Škodovky, přesuny autobusových nádraží, budování pomníků a bourání pomníků. Přesouvání dopravních křižovatek do míst zbouraných vzpomínek a cestovali jsme po Plzni, po kraji, do Prahy. Průřezem celou Plzní a mnoha obory. Každý měl ten svůj. Každý někam spěchal, někam přejížděl a všichni jsme se potkávali. Potkávali jsem se v dopravních uzlech a mělo to své kouzlo. Svatopluk Čech by řekl jak vlny osením, po tobě hrají, mé vzpomínky a touhy rodný kraji... Našlo se leccos po sklepích a kufrech. Posuďte sami. Leccos se nedalo publikovat, leccos jsme si schovali pro příště. Na titulní straně: Vlaky už 0 let odjíždějí z plzeňského hlavního nádraží směrem na západ, původně po jediném, ale nyní už čtyřech železničních mostech nad řekou Radbuzou. Dnes se už stejný záběr pořídit ale nedá, protože přibyl ještě most silniční, který železniční viadukty zastiňuje. Jarního dne roku 1 objektiv zachytil odjezd osobního vlaku do Domažlic s lokomotivou řady.1 Vydalo pro KTA Technika, s. r. o. nakladatelství Růžolící Chrochtík, s. r. o. Grafická úprava: Bohumír Golda Fotografie: Miroslav Petr, archiv ÚV a archiv Miroslava Petra Text: Miroslav Petr (popisky) a Ing. Irena Hrnčířová (text) Projekty a stavby v dopravě www.kta-technika.cz