Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014
Českého pivovarství Vladimír Balach
Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5 19,2 19,3 19,0 18,6 18,5 18,0 18,1 17,5 17,0 2009 2010 2011 2012 2013
Miliony Výroba piva pro tuzemsko v mil. hl 17,0 16,7-178 tis. hl. 16,5 16,0 16,0 15,8 15,5 15,5 15,1 15,0 14,5 14,0 2009 2010 2011 2012 2013
Miliony Vývoz piva vyrobeného v ČR ( mil. hl) 291 tis. hl. 3,6 3,5 3,5 3,4 3,3 3,2 3,1 3,2 3,1 3,2 3,0 3,0 2,9 2,8 2,7 2009 2010 2011 2012 2013
Export do EU a mimo EU 2012/2013 V rámci Evropské unie se meziroční index zvýšil na 104 %, což v absolutních číslech tvoří 99 tis. hl. Mimo Evropskou unii se meziroční index zvýšil na 135 %, což v absolutních číslech tvoří 192 tis. hl. EU 24 států Mimo EU 53 států
Meziroční indexy exportu dle druhů 2012/2013 Podíl z celkového exportu Export výčepního piva 88 % 18% Export ležáků 109 % 74% Export speciálních piv 117 % 8%
Meziroční indexy exportu dle obalů 2012/2013 Podíl z celkového exportu Lahvové pivo 101 % 53% Sudové pivo 102 % 31% PET lahve 105 % 2% Pivo v plechovkách 124 % 14%
Hl Export piva do nejvýznamnějších teritorií v roce 2012-2013 (v hl) 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 362% 400% 350% 300% 250% 500 000 200% 400 000 300 000 200 000 100 000 99% 114% 130% 104% 109% 107% 108% 102% 59% 81% 112% 106% 112% 142% 141% 68% 156% 150% 100% 50% - 0% 2012 2013 index 13/12
Vývoz v roce 2012 a 2013 největší rozdíly (v hl.) Největší propad Rakousko Německo USA Největší nárůst Slovensko Polsko Velká Británie Itálie Švédsko Rusko Země mimo EU
1950 1955 1960 1965 1970 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Výstav piva [tis. Hl] Historie českého vývozu piva 1950-2013 4 000 Historie českého exportu 2008 2010 3 500 3 000 2 500 2 000 1978-82 1992 1 500 1 000 500 0 Vývoz piva [ tis. Hl ]
SWOT analýza proexportní politiky SILNÉ STRÁNKY IMAGE ČESKÉ PIVO ČESKÝ SLAD (Plzeňského typu..) ČESKÝ CHMEL??? SLABÉ STRÁNKY Vzdálenost náklady na dopravu??? PŘÍLEŽITOSTI TRHY (kde je potenciál?) EU 3 ZEMĚ Rostoucí spotřeba (ve 3 zemích) Liberalizace trhů??? HROZBY Importní překážky Obchodní restrikce Daňové překážky???
4P(4C) Marketingový mix Produkt x Hodnota pro zákazníka Rozmanitost produktů Kvalita Design Balení Trvanlivost Podpora investic (zvýšení konkurenceschopnosti exportu) Místo distribuce x pohodlí pro zákazníka Distribuční cesty Pokrytí Sortiment Zásoby Doprava Cena x Náklady Ceníková cena Slevy Podpora dotace Platební podmínky Garance Propagace x Komunikace Podpora prodeje Prodejní personál (lidé, vzdělání.) Reklama Výstavy
Kde očekáváme proexportní podporu? Produkt x Hodnota pro zákazníka Cena x Náklady Místo distribuce x pohodlí pro zákazníka Propagace x Komunikace
Sladařství v České republice Richard Paulů, Dušan Falge, Vladislav Žaloudek
Základní fakta 30 domácích sladoven má výrobní kapacitu 569 tis. tun a vyrobilo v roce 2013 přibližně 530 tis. t sladu. Obchodní sladovny vyprodukují 78 % z celkové produkce sladu u nás. Největší producentem sladu jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrábí celkem 350 tis. tun sladu a na tuzemské produkci se podílejí 65 %; na celkovém exportu českého sladu potom 93 %. Největší sladovnou je Nymburk s kapacitou 108 000 t Pivovarské sladovny vyrobí 22% sladu. Největší je sladovna v Plzni; Do zahraničí se vyváží přibližně polovina tuzemské výroby sladu, (v roce 2013: 253 650 t, což je 48 % z celkové výroby sladu v ČR, v roce 2012 byl podíl vývozu 49 %) Podíl ČR na světové výrobě sladu činí asi 2,5% a na vývozu 4%.
Výrobní kapacita sladoven v EU v letech 2010-2012 Rok 2010 2011 2012 Pořadí Země 1 Německo 2 128 000 2 128 000 2 233 000 2 Velká Británie 1 517 000 1 567 000 1 600 000 3 Francie 1 423 000 1 441 000 1 442 000 4 Belgie 800 000 786 000 781 500 5 Česká republika 576 000 578 000 569 000 6 Španělsko 490 000 490 000 490 000 7 Polsko 375 000 375 000 375 000 Celkem 9 489 500 9 428 000 9 549 000 Zdroj: Euromalt
EXPORT sladu v EU (v tis. tunách) 2009 2010 2011 2012 Francie 909 1 130 1 202 1 147 Belgie 731 700 707 719 Německo 342 342 366 435 ČR 244 241 269 250 Velká Británie 161 200 225 195 Slovensko 141 165 159 185 Celkem EU-27 3 215 3 362 3 446 3 652 (Zdroj: Eurostat )
V tisících tun Český sladařský průmysl 2000-2013 600 500 474 436 453 485 512 517 522 529 542 525 499 520 523 530 400 300 200 217 144 184 220 281 218 263 233 244 244 241 279 258 254 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Výroba Export
Tradiční..
.. i moderní technologie
Druhy sladu vyráběné v ČR Text, obrázky
Použití sladu
V tisících tun Vývoz a dovoz sladu z ČR v letech 2002 2013 v tunách 300 250 220,0 280,6 217,9 263,0 233,5 243,9 243,7 241,0 278,8 258,2 253,6 200 184,4 150 100 50 0 11,5 17,1 21,7 28,1 15,5 3,1 8,8 14,9 10,5 13,7 7,9 11,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 export sladu import sladu import sladu 24
Exportní výsledky českého sladařství Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko Spolková republika Německo a v posledních letech i Maďarsko. Nejdynamičtější nárůst zaznamenal vývoz do Velké Británie, naopak výrazně klesl vývoz do Švýcarska. Český slad se vyváží do 47 zemí. Z druhů sladu tvoří více než 97 % český slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný.
V procentech Export sladu do nejvýznamnějších teritorií v roce 2013 a 2012 (procentní podíl) 40 35 37,6 37,7 30 25 20 2012 15 2013 10 5 0 11,3 11,4 10,4 10,4 6,7 9,9 5,9 4,7 5,8 3,8 3,1 3,4 2,8 3,1 2,7 2,7 2,6 2,5 2,1 1 10,5 7,9
Výměra v ha Trend osevních ploch v ČR v 2000 2014 (ha) 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Pšenice Ozimý ječmen Jarní ječmen Kukuřice na zrno Silážní kukuřice Řepka Cukrová řepa Kukuřice celkem Rok
Zahraniční obchod s českým ječmenem 2000-2013 Dovoz (tis. tun) Vývoz (tis. tun) 2000/2001 95,9 15,8 2001/2002 22,5 9,3 2002/2003 12,1 41,7 2003/2004 9,9 199,4 2004/2005 5,6 262,9 2005/2006 4,6 363,3 2006/2007 199,3 403,6 2007/2008 105,1 220,3 2008/2009 25,4 242,4 2009/2010 16,2 260,3 2010/2011 34,6 310,7 2011/2012 39,6 336,3 2012/2013 35,3 261,0
Důsledky nadměrného pěstování bioenergetických plodin Úbytek ploch pro pěstování tradičních plodin pro výživu obyvatelstva Potřeba plochy na 1 MW výkonu bioplynové stanice až dvojnásobná oproti projektované ploše 300 ha Nedostatek zelené hmoty nutí k nedodržování vhodné obměny plodin, důsledkem je klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců (např. bázlivce kukuřičný) Kukuřice snižuje půdní úrodnost, zvyšuje půdní erozi, vyčerpává spodní vodu a živiny i zvyšuje zaplevelení půd, šíření škůdců a fusárií (zdroj mykotoxinů pro následně pěstovanou plodinu)
Důsledky nadměrného pěstování bioenergetických plodin Bioplyn v ČR k 1. 1. 2014 Počet stanic: 500 Instalovaný výkon: 392.35 MW Výroba elektřiny: 2243 GWh Podíl bioplynu na OZE: 22.1% 2012 2013 Celková spotřeba elektřiny v ČR netto 58 799 GWh 58 656 GWh Podíl OZE na spotřebě 15,0 % 17,3 % Podíl bioplynu na spotřebě 2,4 % 3,8 %
Hodnota ječmene a sladu v 0,5 l 12 piva v ČR 85 gramů sladu na 0,5 l 12 piva v 0,5 l 12 piva je 2400 zrníček sladu to odpovídá 90 100 klasům ječmene při hustotě 900 klasů/m² 10 sklenic 0,5 l 12 piva na m² orné půdy
Tvorba hodnoty od ječmene k pivu Pivovarnictví, sladařství a chmelařství
Děkujeme za pozornost! www.ceske-pivo.cz