VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková 23.09.2016 U3V Plzeň LS 2016 EGYPT VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Historická období: pozdně předdynastické období tzv. období dynastie 0 Raně dynastické období (Archaická doba): 3000 2686 BC Stará říše: 2700-2180 BC Postupné upevňování staroegyptské společnosti, proces sjednocování státu a nejstarší státní útvar: Stará říše Kontakty s vnějším světem: Vnitřní Afrika: přes oázy v Západní poušti Přední východ: Byblos: prominentní postavení, Mari, Ebla: přítomnost předmětů se jmény egyptských panovníků Libye: boje s náčelníky: topos Núbie 1
NÚBIE VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Hranice s jižním Egyptem: průchodná. Základní rozčlenění a pojmenování: George Andrew Reisner Skupina A (4500-3100 BC): velmi blízké obchodní kontakty s Egyptem neolit. Závěrečné období: inspirace pro proces sjednocování v Núbii Doklady: královské pohřebiště L v Qustulu: nejznámější předmět: kamenná kadidelnice s reliéfy Skupina B (2700-2100 BC): odvozena od skupiny A, chápána jako její závěrečná fáze - vyznění. Skupina C (2500-2100/1600 BC): více odlišná: keramika, pohřby. Původ: není znám: možný příchod nového etnika ze stále vysychající Sahary Malá protostáty: Ircet, Secau, Yam: egyptská 6. dynastie z tohoto prostředí se následně vyvíjí království Kerma PŘEDNÍ VÝCHOD VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Chalkolit: cca 4500-3500 BC Vznik komplexních společností: vliv vyhledávání, získávání a zpracování nerostného bohatství: především měď odraz ve společenské struktuře, specializace řemesel a vznik specifické struktury osídlení Nástup zdobené keramiky a zpracování mědi: různé kulturní skupiny: halafská kultura (severní Sýrie), ghassulská kultura (S Levanta), beer-ševská kultura (J Levanta). Poklad v Nahal Mišmaru Raná doba bronzová (EBA): cca 3500-2200 BC: Rozdělení vývoje: S a J Levanta S: ustanovení 2 hlavních městských koalic: Ebla, Mari: pevná mocenská struktura, existence písma J: konglomerát menších samostatných městských států: Arad, Megiddo, Chasór: volnější uskupení, bez písma Ustanovení charakteristických stavebních součástí měst (residence, veřejné stavby pod.) Chronologie: přírodovědné datování 2
KONTAKTY EGYPTA A NŮBIE Rozdílný vzorec chování: neexistují permanentní sídla ani kolonie. Egypt vystupuje z pozice síly: snaha kontrolovat místní nerostné zdroje a přístup k dálkovým trasám Vzájemné kulturní ovlivňování: keramika, štípaná industrie, zvířecí pohřby na lokalitě Hierakonpolis (velmi podobné s núbijskou lokalitou Qustul: Dolní Núbie) Importované egyptské předměty v núbijských hrobech: keramika, kamenné nádoby Gebel Šéch Sulejmán: 2. nilský katarakt: 2 skalní reliéfy EDP, OK: písemné prameny: Ircet, Secau, Medžai, Yam Hor-Aha: destička: vojenská výprava proti Núbii Chasechem: socha: podrobení si Núbie Snofru, 4. dynastie: vítězná výprava: kořist: 200 000 kusů dobytka, 7000 zajatců Nekrálovští hodnostáři: Harchuf, Sabni a Mehu a další: 5.-6. dynastie PUNT Punt, Pwenet, Pwene, Ta-necer (země bohů) Tradiční obchodní partner Egypta: zdroj zlata, vonných esencí (myrha), vzácných dřevin (eben), slonoviny a divokých zvířat Poloha: neznámá (Somálsko, Džibuti, Eritrea, SV Etiopie, pobřeží Súdánu). J od Egypta reliéfní vyobrazení v Hatšepsutině zádušním chrámu na Z břehu v Thébách (18. dynastie) Výpravy do Puntu: Sahure (5. dynastie) Zlato z Puntu: Chufu (4. dynastie) 3
EGYPT A POUŠTNÍ OBLASTI V pouštních oblastech (Západní, Východní poušť): skalní rytiny zobrazující lodě, zvířata, lidi: od pozdního paleolitu dále Pouštní oblasti: Západní poušť: Z od oázy Dachla: skupina karavanních zastávek: tzv. vodní hora panovníka Radžedefa (4. dynastie) Východní poušť: wádí na cestě k Rudému moři: Wádí Hamammát Sinajský poloostrov: zdroj přírodního bohatství, strategická poloha KONTAKTY EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU NUTNOST: kritické zhodnocení ikonografických i písemných pramenů: nezobrazují historickou pravdu X upevňují a legitimizují moc egyptského panovníka (rozbíjení hlav nepřátel) Vliv moderních politických konceptů na interpretaci archeologických pramenů 4
KONTAKTY EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU: POČÁTKY Maádí (3800/3600 BC): sídliště ze závěru předdynastického období jediné chalkolitické sídliště v Egyptě Doklady o přítomnosti populace z Předního východu: doklady tavení mědi kamenná architektura z oblasti J Levanty keramika z oblasti J Levanty Sporadické kontakty: přípravná fáze KONTAKTY EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU: USTANOVENÍ A ROZVOJ SYSTÉMU cca 3400 BC: vznik sítě drobných sídlišť mezi deltou a JZ Levantou: nastolení kontaktů 3200 BC:Formalizace směny: egyptská sídliště v J Syropalestině: kolonizace oblasti = státem organizovaná sídelní struktura Tzv. Abydoské zboží (jiholevantská keramika na egyptských pohřebištích): hrobka U-j: cca 700 importovaných nádob Egyptské lokality: povodí Besor a Jarkon: převaha egyptské keramiky: Tell Erání Vně egyptské zóny: žádné egyptské předměty 5
KONTAKTY EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU: FORMALIZACE SYSTÉMU 3100 BC: nástup tzv. dynastie 0, nástup 1. dynastie: projev politického sjednocení země: vrchol: doba vlády panovníka Narmera Eg. hrobky: J levantská keramika, ikonografické doklady (Hor-Aha) S Sinaj: oficiální síť karavanních zastávek: nálezy zásobnic se serechy (jmény) eg. panovníků Egyptská sídliště v J Levantě: vnitřní stratifikace: centra: En Besor a kolem síť závislých menších osad Egyptské předměty: i mimo území ovládané Egypťany (importovaná keramika, kamenné palety, nádoby apod.) KONTAKTY EGYPTA A PŘEDNÍHO VÝCHODU: EDP A STARÁ ŘÍŠE Po Džerovi (1. dynastie, po 3050 BC): rychlý pokles kontaktů reorganizace vztahů Opuštění egyptských sídel v J Levantě přesměrování na mořský obchod a přímé kontakty se severní Levantou Dominantní postavení: severní Levanta a především Byblos: získávání dřeva aš (cedr) tzv. lodě z Byblu: typ egyptských mořských plavidel Kontakty: emisaři vstupují do přímého kontaktu s vládci lokálních městských států: malé celky egyptských předmětů (Byblos, Ebla, Mari apod.) Eg. hrobky: nálezy keramiky inspirované levantskými tvary: znak moci, vyráběné doma v Egyptě Písemné prameny: zprávy o vojenských výpravách, cestách emisarů: Veni starší, Ini 6
BYBLOS 42 km S od Bejrůtu, Libanon Osídlení: od 9. tisíciletí (PPNB) Eg. prameny: kbn, Gubla (amarnský archiv) Arch. výzkum: Pierre Montet (1921-1924), Maurice Dunand (od 1925) Složitý vývoj města: chalkolitická a EBA fáze: 3600-3100 BC Chrám Paní Byblu (Baalat Gebel): tzv. chrám obelisků Vystavěn kolem 2700 BC Část vybavení: předměty s egypstkými nápisy, ztotožnění s Hathorou EBLA Tell Mardích, 55 km JZ od Aleppa = jedno z nejvýznamnějších center S Levanty ve 3. a 2. tisíciletí Jazyk: eblaiština: jeden z nejstarších semitských jazyků, společně s akkadštinou Topografie: centrální akropole a okolní tzv. dolní město Město: celkem 3x zničeno (23., 20., 16. stol.): 3 hlavní horizonty osídlení: 1.-3. království Ebly Založeno: raná doba bronzová (EBA) cca 3500 BC, centrum širokého zemědělského zázemí. Zapojení do dálkových tras 1. království Elby: koalice městských států (více než 60 měst) v čele s Eblou Odhad populace: cca 40 000 obyvatel Od 1964: Italská archeologická expedice 7
KRÁLOVSKÝ PALÁC G A KRÁLOVSKÝ ARCHIV Z EBLY Existence rozsáhlého paláce: cca 2400-2300 BC. Zničen králem Sargonem Akkadským Palác: rezidenční, ceremoniální, administrativní, výrobní a skladovací funkce Královský archiv: původně asi 5000 tabulek (2000 celých tabulek, 5000 velkých zlomků) Rozdělení archivu podle správy paláce a státu Texty: hospodářský a diplomatický charakter, královské texty apod. LOKALITY S DOKLADY PŘÍTOMNOSTI EGYPŤANŮ V JIŽNÍ LEVANTĚ Skupina lokalit s doklady přítomnosti Egypťanů: Architektura ze sušených cihel Charakteristická hmotná kultura: keramika, ozdoby Doklady přítomnosti egyptské administrativy: zlomky pečetí, serechy Oblast povodí řek: Nahal Besor, Jarkon Aškelon, Afridar, Lod, Tel Erání, En-Besor, Nahal Tillah, Tell es-sakan apod. Arad Sídliště plnila různé a specifické funkce 8
TELL EL-FARCHA Významné sídliště ve východní deltě osídlení od komplexu Maádí-Bútó přes dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii Struktura zástavby: palácová stavba s rozsáhlými administrativními a skladovacími prostory několik fází Správa obchodování s Předním východem: administrativní komplex Doklady kultu; základový depozit; 2 sošky ze zlatého plechu PŘÍSTAVY NA POBŘEŽÍ RUDÉHO MOŘE Doklady: od Staré říše dále: obchod s Puntem? Málo poznaná část eg. urbanismu: přístřešky, skladovací prostory (tzv. galerie), mola, výrobní areály (pečení chleba apod.) apod. Přístavy: Ayn Sochna (Z břeh Sinajského poloostrova; skalní nápisy: jméno Džedkarea Isesiho) Wádí el-džarf (základy mol, papyrové zlomky se jménem panovníka Chufua 4. dynastie) 9