Infekce v graviditě A. Měchurová
Spolupráce s jinými odbornými společnostmi Cíle: Konsenzuální doporučené postupy Snížit morbiditu novorozence i matky v důsledku infekčních komplikací Snížit náklady spojené s léčbou těchto komplikací Zkrátit dobu hospitalizace
Doporučené postupy SPFM Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu Současné názory na management odtoku plodové vody Perinatální infekce a podávání ATB podle nových poznatků doporučený postup Herpes genitalis v graviditě management Očkování v těhotenství
Doporučené postupy SPFM Perinatální infekce a podávání ATB podle nových poznatků doporučený postup 2. revize 2012 Antibiotická profylaxe GBS Antibiotická profylaxe u předčasně odteklé plodové vody Antibiotická profylaxe u hrozícího předčasného porodu bez odtoku plodové vody
Doporučený postup: Perinatální infekce a podávání ATB podle nových poznatků ATB s nejužším spektrem ATB 1. volby: PNC G i.v. 5 mil. IU, dále 2,5 mil. IU po 4 hod. do porodu (AMP i.v.) Při alergii na PNC - nízké riziko anafylaxe: Cefalosporiny I. generace i.v.: Cefazolin 2 g i.v. a dále 1 g po 8 hod. do porodu
Doporučený postup: Perinatální infekce a podávání ATB podle nových poznatků Při alergii na PNC vysoké riziko anafylaxe: Klindamycin - 600 (900) mg i.v. po 8 hodinách do porodu plodu, Azitromycin - 500 mg i.v. a 24 hodin Rezervní ATB - pouze pro pacientky s vysokým rizikem anafylaxe a prokázanou rezistencí k předchozím ATB: Vankomycin 1 g i.v. po 12 hodinách do porodu
Perinatální infekce a podávání ATB podle nových poznatků doporučený postup Volba ATB při pozitivních klinických a/nebo laboratorních známkách infekce: Zahájení empirické terapie: AMP v iniciální dávce 2 g i. v. a dále 1 g po 6 hod. a Gentamicin 240 mg i.v. v intervalu 24 hodin Při alergii na PNC řadu (dle závažnosti): Klindamycin, Azitromycin V případě klinické chorioamnionidy, SIRS matky: Dle konzultace s ATB centrem, pokud není možná => empirická terapie dvojkombinací: AMP + Gentamicin
DP - Dispenzární péče ve fyziologické graviditě Screening BWR, HIV, HBsAG SPM pověřena výborem ČGPS rozborem a přípravou podkladů poměr cena x přínos Nynější stav: Na základě vyhlášky MZ ČR číslo: 306/2012 7 část 3, je povinné skríningové vyšetření na syfilis s použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce u: Všech těhotných ve třetím a sedmém měsíci těhotenství
Pupečníkové krve každého novorozence Každé ženy před provedením interrupce Všech osob ve věku 15-65 let přijímaných k první hospitalizaci na oddělení venerologické Všech osob ve věku 15-65 let přijímaných na jiná než venerologická oddělení, pokud to lékař považuje za odůvodněné
Syfilis Rozbor Na 100 000 vyšetření ročně (přibližný počet porodů v ČR za poslední léta) by se při zrušení testu v 7. měsíci ušetřilo 7 800 000 Kč až 34 000 000 Kč dle použité metody skríningového vyšetření Při 2% falešné pozitivitě - nutno připočítat dalších 2000 konfirmačních vyšetření v ceně 682 až 1166 Kč, což tvoří dalších 1 364 000 až 2 332 000 Kč Celková úspora se pohybuje v rozpětí: 9 164 000 Kč až 36 332 000 Kč na 100 000 porodů
Syfilis Neexistuje přesná statistika záchytu pozitivity u žen v 7. měsíci, které byly při prvním odběru negativní Podle údajů prof. MUDr. Resla (předsedy Venerologické sekce ČDS ČLS JEP) bylo za období 1/2003 5/2011 (8,5 roku) zachyceno celkově 562 případů syfilis u těhotných Z toho po 30. týdnu to bylo 72 případů (13 %) Toto číslo však zahrnuje i ženy, které neprošly prvním skríningem a byly poprvé zachyceny až později, nejčastěji u porodu, protože peak záchytu je 36. týden
Syfilis Aproximace (nepřesná) - záchyt po 30. týdnu cca 9 žen ročně Při cca 100 000 porodů/rok v ČR na záchyt 1 případu pozitivní ženy ve III. trim. vynaloženo ročně 1 018 000 až 4 036 900 Kč Není však zřejmé, kolik žen by bylo zachyceno prvním skríningem ve III. měsíci, kdyby navštěvovaly poradnu Skríningové vyšetření na syfilis v těhotenství se provádí za účelem vyhledání a prevence vertikálního přenosu a vzniku vrozené příjice, proto vyšetření z tohoto důvodu při UPT postrádá svůj smysl Vyhledávání syfilis u žen podstupujících UPT není založené na racionálním základě
Syfilis Neexistuje relevantní recentní studie, která by prokazovala zvýšené riziko latentní nepoznané syfilis u žen podstupujících UPT Stejně tak bychom mohli provádět vyšetření u žadatelek HATK, nebo u žen konzumujících gynekologickou péči z jiného důvodu Povinný odběr výrazně prodražuje zdravotní péči a komplikuje provádění UPT V roce 2011 bylo provedeno 24 055 UPT (r. 2013-22 714) (zdroj ÚZIS - z Národního registru reprodukčního zdraví), což znamenalo náklady od 1 876 290 do 8 178 700 Kč zdravotní indikace - pojišťovna x samoplátci
Syfilis Úprava DP: Serologické vyšetření na syfilis v I. trimestru Serologické vyšetření na syfilis ve III. trimestru výběrově * Serologické vyšetření na syfilis u pupečníkové krve každého novorozence U těhotných žen, kterým v důsledku nedostatečné prenatální péče nebylo stanoveno BWR v I. trimestru, se nabírá krev k vyšetření kdykoliv v těhotenství, u rodičky s neznámým BWR statutem vyšetřujeme BWR za porodu Komentář: *sérologické vyšetření protilátek proti syfilis t.č. není zatím v souladu s vyhláškou MZ ČR, o změně se jedná Názor odborné společnosti se liší od právně závazné vyhlášky
HIV Testování na HIV Rutinní testování těhotných žen na HIV je v ČR povinné ze zákona (zákon č. 258/2000 Sb., 71 odst. 2, písmeno a) o vyšetřování na HIV bez souhlasu fyzické osoby platí i o těhotných ženách Vyšetření má provést lékař těhotenské poradny: při první návštěvě těhotné ženy této poradny a v odůvodněných případech zvýšeného rizika i v posledním trimestru těhotenství (Věstník MZ ČR 2003, částka 8, 2-13) Co nejčasnější detekování infekce a následná aplikace kombinace antiretrovirové léčby těhotné ženě => výrazně ovlivní perinatální transmisi HIV
HBsAG Screening hepatitidy B v těhotenství Poznání HBsAg statutu matky je zásadní pro včasnou imunizaci novorozence HBsAg pozitivita však nijak nemění management péče o těhotnou ženu HBsAg pozitivita ženy nemá vliv na způsob a místo vedení porodu Pro diagnostiku virové hepatitidy B podle DP stačí pozitivita HBsAg, jiné markery VHB není třeba v těhotenství vyšetřovat ani při HBsAg pozitivitě
HBsAG Screening HBsAg se provádí v I. trimestru těhotenství, abychom znali statut i u eventuálního předčasného porodu U těhotných žen, kterým v důsledku nedostatečné prenatální péče nebyl stanoven HBsAg v I. trimestru, se nabírá krev: kdykoliv v těhotenství u rodičky s neznámým HBsAg statutem vyšetřujeme HBsAg za porodu
Děkuji za pozornost