Studie HELEN Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR porovnání I. a II. etapy MUDr. K.Žejglicová*, MUDr. J. Kratěnová*, RNDr. M. Malý SZÚ Praha, *Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Studie HELEN (HEalth-Life style-environment) Dotazníkové průřezové šetření zdravotního stavu městské populace ve věku 45 54 let Realizována v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí SZÚ Praha a krajské ZÚ (dříve KHS) V každém městě - náhodný výběr 800 osob (400 mužů a 400 žen) Oporou náhodného výběru - registr obyvatel MV ČR
Studie HELEN Dotazník (70 otázek) vyplnili respondenti samostatně, předání a sběr dotazníků zajistili tazatelé Sledované faktory: zdravotní stav socioekonomická situace RA + životní styl názory na životní prostředí a zdraví Studie je plánována jako dlouhodobá dosud se uskutečnily dvě etapy I. etapa 1998 2002: 27 měst ČR; respondence 70 % II. etapa 2004 2005: 25 měst ČR; respondence 50 %
Porovnání respondence v I. a II. etapě studie HELEN 90 80 respondence (%) I. etapa II. etapa 70 60 50 40 30 20 10 0 KI CB SU SY OV HB OC ZN MO ZR KM HK UO v polovině měst klesla respondence v II.etapě o víc než 20 % celková respondence se v II.etapě snížila o 20,3% KL JI ME LI UL BM DC JN PM PB P10 KT
Faktory ovlivňující respondenci Výsledky zahraničních studií : metoda sběru dat (interview, samostatné vyplnění dotazníku, telefonický dotazník) dovednosti tazatelů instituce, která studii organizuje délka interview nebo dotazníku téma studie název studie Faktory ovlivňující respondenci studie HELEN: snižující se ochota populace ČR zúčastnit se podobných šetření (např. studie MONICA: 1985-respondence 86%, 2001- resp.65%) zákon na ochranu osobních údajů obava ze zneužití dat počet a zkušenosti tazatelů
Non-respondenti studie HELEN Součástí studie HELEN byl formulář pro non- respondenty formulář vyplnil tazatel na základě informací od non-respondenta formulář obsahoval otázky na nejvyšší dosažen ené vzdělání, současnou ekonomickou aktivitu a subjektivní hodnocení zdraví (znění otázek odpovídalo dotazníku studie HELEN) Vyhodnocení proběhlo pouze ve 3 městech (Karviná, Ostrava, Šumperk), kde byl získám dostatečný počet vyplněných formulářů o 20 25 % vybrané populace jsme neměli žádnou informaci vyhodnocení proběhlo na úrovni měst (mezi městy existují v posuzovaných otázkách statisticky významné rozdíly) Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze v Ostravě (non-respondenti měli vyšší vzdělání a lépe hodnotili svůj zdravotní stav, v ekonomické aktivitě nebyly zjištěny rozdíly)
Rozdíly mezi respondenty a non-respondenty (výsledky zahraničních studií) Respondenti mají: vyšší socioekonomický status (včetně vyššího vzdělání, vyšších příjmů), lepší subjektivní hodnocení zdraví, zdravější životní styl (úroveň fyzické aktivity, konzumace alkoholu, kuřáctví) V případě nemocnosti se výsledky studií různí: u studií zaměřených na specifické onemocnění je vyšší nemocnost u respondentů jiné studie nalézají vyšší nemocnost u non-respondentů Vztahy mezi kuřáctvím a socioekonomickými ukazateli a kuřáctvím a subjektivním hodnocením zdraví nebyly u respondentů a nonrespondentů signifikantně rozdílné (Survey Non-rsponse in the Netherlands: Efects on Prevalence Estimate and Associations, 2003)
námi stanovený odhad prevalence rizikových faktorů i sledovaných onemocnění je pravděpodobně nižší než je jejich skutečný výskyt v hodnocené populaci vztahy mezi jednotlivými proměnnými by neměly být významně ovlivněny nižší respondencí
Porovnání výsledků I. a II. etapy Do porovnání byla zahrnuta data z 22 měst podmínkou zařazení města: účast v obou etapách studie respondence neklesla k hranici 30% Porovnávané soubory I. etapa : respondence 69,2 % 11 543 osob (47,0 % mužů, 53,0 % žen) II. etapa : respondence 51,2 % 8 325 osob (45,8 % mužů, 54,2 % žen) průměrný odstup mezi I. a II. etapou byl 4,7 roku
Města zařazená do souboru pro porovnání etap
Rozdíly v socio-ekonomických charakteristikách respondentů v I. a II. etapě soubory se statisticky významně nelišily: v zastoupení mužů a žen v průměrném věku respondentů v podílu ekonomicky aktivních osob v II. etapě bylo statisticky významně více respondentů: s vyšším vzděláním (maturita a VŠ) žijících osaměle s lepší finanční situací Statistická významnost rozdílů mezi I. a II. etapou je u všech ukazatelů stanovena na základě regresních analýz, ve kterých je zohledněn vliv uvedených socio-ekonomických faktorů a je hodnocena na 1% hladině statistické významnosti.
60 50 40 % osob Subjektivní hodnocení zdraví I.etapa II.etapa 30 20 47,5 49,6 41,1 38,8 10 0 11,4 11,7 velmi dobré a dobré průměrné špatné a velmi špatné v subjektivním hodnocení zdraví se muži a ženy v obou etapách významně nelišili p-hodnota pro rozdíl mezi etapami: p = 0,759
Dlouhodobé zdravotní obtíže: muži: 51,4% (I.)... 52,6% (II.) rozdíl v II. etapě + 1,2 p.b.; p=0,038 ženy: 56,1% (I.)... 56,0% (II.) rozdíl v II. etapě 0,1 p.b.; p=0,282 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Dlouhodobé zdravotní obtíže - příčiny % osob I.etapa II.etapa 38,2 38,0 30,4 32,6 13,5 13,5 12,1 10,5 muži ženy * muži ** ženy onem. srdce a cév onem. pohybového aparátu Rozdíl etap: Ženy *: onem. srdce a cév rozdíl v II. etapě 1,6 p.b.; p=0,024 Muži ** : onem. pohyb. aparátu rozdíl v II. etapě + 2,2 p.b.; p=0,001
Lékařem zjištěný vysoký krevní tlak: muži: 29,2% (I.)... 33,4% (II.) rozdíl v II. etapě + 4,2 p.b.; p<0,001 ženy: 26,0% (I.)... 26,6% (II.) rozdíl v II. etapě + 0,7 p.b.; p=0,043 % osob se zjištěným vysokým tlakem 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Podíl osob se zvýšeným krevním tlakem užívajících léky I.etapa 57,6 muži II.etapa 65,9 68,8 69,8 ženy Rozdíl etap v léčbě hypertenze: Ženy: rozdíl v II. etapě + 1,1 p.b.; p=0,222 Muži: rozdíl v II. etapě + 8,4 p.b.; p<0,001
Lékařem zjištěná zvýšená hladina cholesterolu 60 % osob 50 40 I.etapa II.etapa 30 20 10 53,4 55,7 48,2 53,8 34,5 29,4 27,7 30,9 17,2 17,3 16,6 15,3 0 muži ženy muži ženy muži ženy ne ano nevím/nevyšetřen Rozdíl etap v lékařem zjištěné zvýšené hladině cholesterolu: Ženy: zvýšený cholesterol v II.etapě + 3,3 p.b.; p<0,001 Muži: zvýšený cholesterol v II.etapě + 5,1 p.b.; p<0,001
Způsob léčby zvýšené hladiny cholesterolu % osob se zvýšeným cholesterolem 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 I.etapa II.etapa 44,5 44,2 44,6 41,9 42,3 36,4 32,1 26,7 29,1 23,4 19,0 15,9 muži ženy muži ženy muži ženy neléčen/a dieta léky Rozdíl etap v léčbě zvýšené hladiny cholesterolu: Ženy: dieta v II.etapě - 5,3 %; p=0,001; léky v II.etapě + 3,2 p.b.; p=0,018 Muži: dieta v II.etapě - 5,9 %; p=0,001; léky v II.etapě + 5,7 p.b.; p=0,001
Kuřácké zvyklosti Pravidelní kuřáci 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 % osob I.etapa II.etapa Bývalí 40,0 35,4 30,7 28,5 muži ženy Rozdíl etap v podílu pravidelných kuřáků: Ženy: v II.etapě - 2,3 p.b.; p=0,012 Muži: v II.etapě - 4,6 p.b.; p=0,002 Rozdíl etap v podílu: bývalých kuřáků.. muži i ženy beze změny nekuřáků... muži v II.etapě významný pokles, ženy beze změny
Ukazatele životního stylu Nedostatečná fyzická aktivita (méně než 3 hodiny týdně): muži: 51,3% (I.)... 51,3% (II.) rozdíl v II. etapě + 0,0 p.b.; p=0,451 ženy: 54,1% (I.)... 54,6% (II.) rozdíl v II. etapě + 0,6 p.b.; p=0,206 Pravidelné užívání vitamínových preparátů: muži: 12,5% (I.)... 14,6% (II.) rozdíl v II. etapě + 2,2 p.b.; p=0,015 ženy: 21,5% (I.)... 24,2% (II.) rozdíl v II. etapě + 2,7 p.b.; p=0,014 Preference nízkotučných mléčných výrobků: muži: 46,1% (I.)... 37,0% (II.) rozdíl v II. etapě 9,1 p.b.; p<0,001 ženy: 63,1% (I.)... 51,8% (II.) rozdíl v II. etapě 11,3 p.b.; p<0,001 Pití balené pitné vody: muži: 36,7% (I.)... 48,1% (II.) rozdíl v II. etapě + 11,4 p.b.; p<0,001 ženy: 40,9% (I.)... 50,1% (II.) rozdíl v II. etapě + 9,2 p.b.; p<0,001
V II.etapě studie HELEN statisticky významně vzrostl podíl respondentů spokojených se svým životem. Děkuji Vám za pozornost