Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
|
|
- Denis Kubíček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 3 Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2005 Státní zdravotní ústav Praha Praha, červen 2006
2 Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitel ústavu: MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant projektu: MUDr. Kateřina Valešová Řešitel: MUDr. Kateřina Valešová Centrum hygieny životního prostředí Spolupracující organizace : Zdravotní ústavy Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/
3 Obsah Úvod... 4 Metodika... 4 Zajištění a kontrola kvality (QA+QC)... 5 Výsledky... 6 Diskuse... 8 Závěr... 8 Souhrn... 9 Přílohová část
4 Úvod Monitoring zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku zahrnuje: - opakované měření hluku v základních tichých lokalitách (5x ročně) a hlučných lokalitách (5x ročně) 19 měst (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Kolín, Ústí nad Labem, Kladno, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Žďár nad Sázavou, Jablonec nad Nisou, Liberec, Praha 3 a 10, Příbram, Děčín, Havlíčkův Brod, Jihlava, Ústí nad Orlicí, Znojmo) - dotazníkové šetření vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatel v měřených základních lokalitách ( v r. 1995, 1997 a 2002) - vyhodnocení odhadu procentuálního nárůstu rizika poškození zdraví nočním hlukem v tzv. navazujících lokalitách ve dvouletých intervalech (v tomto roce za období ). Metodika Ve všech 19 městech, kde probíhá monitoring, je vybrána vždy jedna relativně tichá a jedna relativně hlučná základní lokalita. Lokality jsou vybrané tak, aby v nich bydlelo nejméně 300, nejlépe až 1000 obyvatel. Minimální počet 300 respondentů odpovídá vypočtené statistické potřebě rozsahu souboru. Na základě předchozích studií vlivu hluku na zdravotní stav se tento počet ukázal pro kvantitativní hodnocení jako dostačující. Dále byl výběr podřízen tomu, aby lokality sestávaly z běžné zástavby vícepodlažními činžovními domy, které jsou již minimálně 10 let obydleny, a populace vybraných lokalit byla, co do sociálního a demografického složení, typická. To znamená, že neobsahuje významně vyšší podíl výrazných etnických nebo profesionálních skupin (např. jen pracovníky v hlukovém riziku). Lokality byly také vybírány tak, aby byly pro dané město pokud možno charakteristické. Dalším požadavkem bylo, aby dané lokality nebyly výrazně ovlivněny jiným druhem znečištění životního prostředí, např. exhalacemi. Měřící místa v základních lokalitách jsou vybrána co nejoptimálněji tak, aby měřením byla charakterizována hlučnost celé základní lokality. Měření jsou prováděna zvukoměry firmy Brüel & Kjaer typ 2231 se statistickým modulem BZ Detailní umístění mikrofonu odpovídá požadavkům Metodického návodu hlavního hygienika ČR pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. Znamená to, mimo jiné, že mikrofon je umístěn ve vzdálenosti 2 metry před fasádou obytného objektu, většinou ve výšce okna prvního nadzemního podlaží. V případě, že měření je prováděno z měřícího vozu nebo jinak upevněným mikrofonem než z okna, pak je mikrofon umístěn minimálně 3 metry nad terénem. Měření jsou prováděna vždy jednou měsíčně, střídavě v hlučné a tiché lokalitě (přednostně od hodin ve středu po následujících 24 hodin), a to téměř za všech meteorologických podmínek, pokud tyto podmínky nepřípustným způsobem neovlivňují mikrofon (tj. silný vítr, silné sněžení, dlouhotrvající bouřky). Měření probíhá souvisle 24 hodin, výsledky jsou automaticky ukládány do paměti zvukoměru a zapisovány po 1 hodině. Po celou dobu měření je u měřících přístrojů odborná obsluha pro zajištění jak vlastních přístrojů před různými negativními vlivy, tak pro případnou korekci, resp. zrušení měření v případě, že by měření bylo nepřípustně ovlivněno netypickou hlukovou situací v místě měření (např. oprava prasklého vodovodu v komunikaci). Po skončení měření jsou výsledky přeneseny do počítačů programem pro výpis výsledků. Zde je možné výsledky vizuálně - 4 -
5 kontrolovat. Dále jsou převedeny do programu Epi-Info a jsou z nich vypočteny hodnoty za měřených 24 hodin. Jednotlivé výsledky jsou v programu označeny kódem projektu pro jednotlivá pracoviště s rozlišením na tiché a hlučné lokality. Výsledky uložené v Epi-Infu jsou takto připraveny pro další centrální zpracování. Zdravotní účinky hluku byly v uplynulých 12 letech zjišťovány třikrát dotazníkem vypracovaným na základě dotazníku použitého při studii vlivu hluku na zdravotní stav obyvatel, dokončené v r.1985 (v rámci úkolu hlavního hygienika). Dalším podkladem pro vypracování dotazníku byl dotazník CINDI. Dotazník pro tento projekt monitoringu odpovídá tedy jak ověřeným potřebám výzkumu vlivu hluku, tak je maximálně možným způsobem přizpůsoben dotazníku CINDI. Vzhledem k tomu, že ve vybraných základních lokalitách bydlí relativně málo obyvatel, a s ohledem na jejich malou rozlohu, byly pro hodnocení odhadu zdravotního rizika vybrány navazující - větší lokality. Dalším důvodem byla potřeba zaznamenat případné změny dopravy, která je hlavním zdrojem hluku. V těchto navazujících lokalitách je sledování vývoje hlučnosti a jejich účinků na zdraví prováděno odhadem nárůstu procentuálního rizika poškození zdraví nočním hlukem pomocí programu HLUK M, firmy JPSoft. Údaje o hlučnosti jsou v tomto případě z kapacitních důvodů zjišťovány 30x ročně pouze denními jednohodinovými měřeními hluku. Výsledky měření jsou pak v programu korigovány odborným odhadem na předpokládané noční hodnoty na základě rozdílu mezi zjištěnou denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Noční hodnota hlučnosti je použita proto, že noční hlučnost je v těsnějším vztahu ke zjišťovanému zdravotnímu stavu obyvatel než hlučnost denní již proto, že většina obyvatel je doma a jejich činnost je podobná. Vstupem do tohoto programu jsou počty lidí žijící v navazujících lokalitách, získávané z aktualizovaných volebních seznamů. Do odhadu relativního rizika nejsou zahrnuty počty obyvatel mladších 18-ti let, u nichž nelze předpokládat významné poškození celkového zdravotního stavu hlukem venkovního prostředí. Dalším vstupem do tohoto programu je aktualizovaný vztah mezi hlučností a výskytem vybraných civilizačních onemocnění. Výstupem je odhad procentuálního nárůstu rizika poškození zdraví sledovaných osob nočním hlukem při minimálně desetiletém bydlení v daném místě. Zajištění a kontrola kvality (QA+QC) Věrohodnost výsledků a způsob jejich pořizování jsou systematicky kontrolovány systémem QA + QC, který zahrnuje metodické vedení všech pracovišť a jejich kontrolu na místě. Součástí QA+QC je Příručka kontroly zajištění jakosti, kterou vypracovala a předložila všechna pracoviště provádějící monitoring hluku. Všichni noví pracovníci, kteří provádějí měření hluku, jsou podrobně proškoleni
6 Měření hluku Výsledky Výsledky měření hluku byly předány všemi pracovišti v požadované kvalitě a formátu. Celkové výsledky monitorování hlučnosti za r jsou uvedeny v grafických přílohách č Zjištěné hodnoty hlučnosti, vyjádřené ekvivalentní hladinou akustického tlaku A (L Aeq ) jsou uvedené jak v tabulkové (viz příloha č.1) tak v grafické podobě (přílohy č. 2 a 3). Hlukový ukazatel L Aeq vyjadřuje trvalou ekvivalentní hladinu akustického tlaku v charakteristice A používanou pro nepravidelný proměnný hluk, který je nejčastěji se vyskytujícím hlukem v městském prostředí. Charakteristika A je váhový filtr, jehož použitím se změřená hladina zvuku velmi blíží hladině hlasitosti, což je subjektivně vnímaná intenzita zvuku. Hodnoty hlučnosti dosahují v nejhlučnějších lokalitách až 75 db ve dne a 69 db v noci (viz příloha č. 2) a v tichých lokalitách klesají až na 49 db ve dne a 41 db v noci (viz příloha č. 3). Nejvyšší hlučnost byla zjištěna v hlučných lokalitách Plzně, Olomouce, Prahy 3 a 10 a v Hradci Králové. Nejméně hlučné jsou opakovaně tiché lokality v Kolíně, Příbrami, Českých Budějovicích a v Jablonci nad Nisou. Z naměřených hodnot vyplynulo, že rozdíly mezi jednotlivými měřeními ve sledovaných lokalitách nedosahují výrazných výkyvů (ne více než 5 db). Z přiložených grafických výstupů je dobře patrné, jak je rozdílná hluková situace v jednotlivých městech. Stejné hodnoty hluku jsou pro některá města hodnotami tichých oblastí, v jiných městech jsou tyto hodnoty naměřeny v hlučných oblastech. Srovnání naměřených hodnot denní a noční hlučnosti v měřených lokalitách s požadavky legislativy platné v r Tiché lokality a) L Aeq, 6 22h (denní doba) Hygienický limit hluku [55 db] uvedený v Nařízení vlády č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. splňuje osmnáct lokalit z dvaceti sledovaných. K překročení došlo v lokalitách Plzně [61, 3 db] a Olomouce [58 db]. b) L Aeq, 22 6h (noční doba) Hygienický limit hluku [45dB] byl v loňském roce dodržen ve třinácti lokalitách, v osmi došlo k jeho překročení. Jedná se o lokality v Praze 3, Praze 10, Plzni, Žďáru nad Sázavou, Ostravě, Olomouci, Kladně a Havlíčkově Brodě. 2. Hlučné lokality a) L Aeq, 6 22h (denní doba) Všechny sledované lokality se nacházejí v blízkosti hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující. Při užití příslušné korekce nesplňuje ani jedna lokalita hygienický limit [65 db]. b) L Aeq, 22 6h (noční doba) Hygienický limit [55 db] byl v loňském roce dodržen v šestnácti lokalitách. K jeho překročení došlo ve čtyřech lokalitách (v Praze 3 a 10, Plzni a Olomouci)
7 Při grafickém vyjádření výsledků měření hlučnosti pomocí ekvivalentní hladiny akustického tlaku A za časové období od r do r je patrné, že ve většině lokalit (jak v hlučných - viz příloha č. 4, tak v tichých - viz příloha č.5) nedošlo k významným výkyvům hodnot hlučnosti. Tyto změny jsou obvykle způsobeny lokálními změnami dopravního systému i nárůstem intenzity dopravy na vedlejších komunikacích. Hodnoty hlučnosti se vyjadřují také hlukovým deskriptorem, který odpovídá požadavkům Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Hlavním důvodem jeho zavedení je možnost srovnání hlukové situace v členských státech EU. Hlukový ukazatel L dvn neboli L den+večer+noc popisuje hluk v životním prostředí z hlediska tzv. celodenního i nočního obtěžování hlukem. Tento hlukový ukazatel se liší oproti používanému a z hlediska české legislativy platnému hlukovému ukazateli L Aeq tím, že popisuje hlučnost i ve večerní době od 18 do 22 hodin, denní doba je od 6 do 18 hodin; noční doba zůstává stejná jako při vyjádření hlučnosti pomocí ekvivalentní hladiny akustického tlaku A. Při vyjádření hlučnosti základních lokalit pomocí hlukového ukazatele L dvn se hodnoty v hlučných lokalitách pohybovaly r v rozmezí od 62,4 do 76,3 db (viz příloha č.6). Nejvyšší hlučnost byla zjištěna v hlučné lokalitě Plzně (76,3 db), ihned za ní následovala hlučná lokalita v Olomouci s hodnotou 76,2 db. Z tichých lokalit byla nejvyšší hlučnost zjištěna opět v Plzni (59,8 db), v ostatních tichých lokalitách se hlučnost pohybovala v rozmezí od 49,2 do 60 db (viz příloha č. 7). Pro možnost sledování meziročních změn tohoto hlukového ukazatele je v příloze č. 8 uvedeno rozpětí hodnot L dvn od r do r vztažené k roku Ze zjištěných rozdílů hlučnosti mezi r a 2005 (viz příloha č. 9) vyplývá, že ke změnám hlučnosti přesahující toleranční meze přesnosti měření, tj. +/- 1dB, došlo ve dne v sedmi tichých a čtyřech hlučných lokalitách a v noci ve čtyřech tichých a ve7 hlučných lokalitách. Z rozboru naměřených hladin hluku v průběhu jednoho roku v jednotlivých lokalitách se ukázalo, že ve většině lokalit opět nedošlo k výkyvům hodnot nad 2 db L Aeq. Tyto změny jsou obvykle způsobeny lokálními změnami dopravního systému i nárůstem intenzity dopravy na vedlejších komunikacích. Je to důsledek přelévání dopravní zátěže z přetížených hlavních na vedlejší komunikace. Při tom nezáleží na tom, zda se lokality nacházejí ve velkých nebo malých městech. Dalším důvodem může být změna měřícího místa či stavební činnost. Jednotlivá roční období nemají na hlučnost v monitorovaných lokalitách prakticky žádný vliv. Nárůst či pokles hlučnosti v ČR obecně, ani ve většině jednotlivých lokalit, se neprokázal. K významnému snížení hlučnosti oproti loňskému roku došlo pouze v hlučné lokalitě Kladna. Možné vysvětlení tohoto snížení je uvedeno dále v diskuzi. Počet osob žijících ve vybraných základních hlučných a tichých lokalitách představuje relativně malou část populace ve sledovaných městech, a proto ke zkoumání vztahů mezi hladinami hluku a zdravotním stavem a pro hodnocení zdravotních rizik poškození zdraví hlukem na větším území, byly vybrány tzv. navazující lokality, které na základní lokality těsně navazují. V těchto navazujících lokalitách není možné z kapacitních důvodů provádět úplná 24hodinová měření hluku, proto byl pro stanovení hlučnosti použit aproximativní postup. Údaje o hlučnosti jsou zjišťovány jednohodinovými měřeními hluku ve dne. Výsledky těchto měření jsou programem Hluk M převedeny na předpokládané noční hodnoty na základě vztahů mezi zjištěnou denní a noční hlučností v příslušných základních lokalitách. Dalším vstupem do zpracování je aktualizovaný výsledný vztah mezi hlučností a výskytem tzv. sumy civilizačních nemocí, který byl opakovaně zjištěn v dotazníkových průzkumech - 7 -
8 (v r. 1995, 1997 a 2002). Pomocí tohoto postupu lze i na větším území, pochopitelně s menší přesností, odhadovat rozsah rizika poškození zdraví hlukem. Jedním z hlavních kritérií pro výběr navazujících lokalit byla co největší podobnost s příslušnými základními lokalitami (např. typ stejné zástavby). Počty obyvatel v jednotlivých domech v navazujících lokalitách jsou získávány z aktualizovaných volebních seznamů. Odhad rizika za jednotlivá dvouletá období se stanovuje zvlášť pro Prahu, ostatní města a celkový odhad pro všechna města i s Prahou - viz příloha č. 10. Vyhodnocení za období : Ve všech monitorovaných městech bylo v riziku poškození zdraví vlivem nočního hluku v životním prostředí v navazujících lokalitách celkem 3,96% (jedná se o lidí). V Praze byl odhad rizika 5,5%. Z celkového počtu obyvatel pražských navazujících lokalit se jedná o 867 lidí. V ostatních městech byl odhad rizika z celkového počtu obyvatel navazujících lokalit (47 850) 3,5%, tj lidí. Při srovnání trendů vývoje odhadu procentuálního nárůstu poškození zdraví nočním hlukem lze konstatovat, že rozdíly mezi hodnocenými dvouletými obdobími jsou minimální - viz příloha č. 11. Diskuse Pokles sledovaných měřených hodnot hluku v hlučné lokalitě Kladna za rok 2005 v denním (o 3,7 db) i v nočním období (o 2,3 db) oproti naměřeným hodnotám hluku v roce 2004 byl způsoben zřejmě tím, že v tomto roce již neprobíhaly stavební úpravy komunikací v dané lokalitě. Stavební úpravy, které probíhaly v předchozím období, vedly k nárůstu dopravy v této sledované lokalitě. Dále pak již v této době neprobíhaly ani úpravy obchodních center, které se nacházejí v blízkosti měřené hlučné lokality. Závěr Na základě uvedených výsledků je možné sledovat současný stav hlučnosti ve vybraných lokalitách, které částečně charakterizují situaci v jednotlivých městech. Měření jsou prováděna velmi přesně, minimálně desetkrát v průběhu jednoho roku v každém městě (5x ročně v tiché lokalitě a 5x ročně v hlučné lokalitě) a jsou schopná zachytit hlukový účinek menšího než dvojnásobného vzestupu nebo polovičního poklesu dopravní zátěže. Z porovnání rozdílů hlučnosti v letech 1994 až 2005 (vždy mezi po sobě následujícími roky) je zřejmé, že ke změnám hlučnosti přesahujícím toleranční meze přesnosti měření, t.j. +/- 1dB, došlo jen v menším počtu lokalit. Pouze v jedné lokalitě (hlučné lokalitě Kladna) došlo k poměrně významnému poklesu hlučnosti oproti loňskému roku. Celkově nelze konstatovat nárůst či pokles hlučnosti v ČR, protože k prokazatelné změně došlo pouze v malém počtu lokalit a význam nárůstu v některých lokalitách je snížen poklesem v jiných
9 Sledování účinků hlučnosti na zdraví populace se provádí monitorováním vztahu mezi hlučností a vybranými ukazateli zdravotního stavu dotazníkovým šetřením v základních lokalitách. Tímto šetřením se zjišťuje účinek hlučnosti na obyvatelstvo. Procento nárůstu výskytu vybraných ukazatelů zdravotního stavu, působené hlučností, je dáno rozdílem mezi procentem výskytu v tichých a hlučných oblastech na výsledné regresní křivce. Dotazníkový průzkum byl uskutečněn v základních lokalitách v r. 1995, 1997 a v r Vývoj vlivu hlučnosti na zdraví je možné sledovat srovnáním trendů nemocnosti vybranými civilizačními nemocemi ve vztahu k hlučnosti za jednotlivá monitorovací období, kdy proběhl dotazníkový průzkum. V případě, že podíl hluku na celkovém nepříznivém vlivu škodlivin prostředí zůstane zachován, nezmění se tvar ani postavení výsledné regresní křivky. Při změně hlučnosti se výsledný efekt může projevit tím, že regresní křivka výsledků za další období bude mít jiný tvar nebo při poklesu hlučnosti přestane být statisticky významná. V takovém případě převáží ostatní faktory působící na vznik nemocnosti vlivem jejich případného zvýšení. Opakovaně bylo zjištěno, že poměr mezi hlučností a procentem sledovaných civilizačních onemocnění v jednotlivých lokalitách je téměř neměnný, přestože je celkově pozorován jejich nárůst bez ohledu na typ lokality (hlučná a tichá). To svědčí o stále stejně významném účinku hlučnosti na lidské zdraví a problém hluku v životním prostředí v ČR je třeba považovat za stále aktuální. Na druhé straně, vzhledem k setrvalému stavu úrovně hlučnosti ve sledovaných lokalitách po období 12 let jejího monitorování, nelze hluk považovat za hlavní příčinu nárůstu tzv. civilizačních onemocnění v posledních letech. Jako příčiny tohoto nárůstu je třeba zvažovat řadu jiných faktorů, jako je životní styl, výživa, socioekonomické faktory a také i zlepšení úrovně lékařské péče. Pro možnost monitorování větších území než je přímé sledování zdravotního stavu dotazníky a podrobné měření hlučnosti v základních lokalitách, obsahuje projekt i metodu odhadu zdravotního rizika působení hluku v životním prostředí. Odhad vychází z výše popsaného výsledného vztahu mezi hlučností a vybranými indikátory zdravotního stavu. Využitím výsledků této metody byl vytvořen odhad individuálního rizika poškození zdraví nočním hlukem venkovního prostředí pro případ nejméně 10letého bydlení v místě s udanou hlučností. V tomto roce proběhlo vyhodnocení odhadu procentuálního nárůstu poškození zdraví nočním hlukem za období Souhrn Monitorování zdravotních důsledků a rušivých účinků hluku zahrnuje zdravotní a technickou část. Technická část zahrnuje pravidelné 24 hodinové měření hluku v 19 městech ve 40 základních lokalitách, charakterizujících hlučná a tichá místa těchto měst (v Praze měření probíhá ve 2 tichých a ve 2 hlučných lokalitách). Měření probíhají 24 hodin jednou měsíčně, minimálně pětkrát za rok v každé lokalitě (tj.10x ročně v jednom městě). Hodnoty hluku vyjádřené ekvivalentní hladinou akustického tlaku A se trvale pohybují od hodnot přesahujících ve dne 75 db(a) a v noci 69 db(a) v lokalitách nejhlučnějších až po skutečně tiché lokality s hodnotami pod 49 db(a) ve dne a 41 db(a) v noci. Denní i noční hlučnost jednotlivých lokalit tvoří souvislou řadu hladin. Ze zjištěných rozdílů hlučnosti za uplynulých jedenáct let je zřejmé, že ke změnám hlučnosti, přesahujícím toleranční meze přesnosti měření, t.j. +/- 1dB, došlo jen v malém počtu lokalit. Celkově nelze tedy konstatovat nárůst či pokles hlučnosti v ČR, protože prokazatelný nárůst hlučnosti v menším počtu lokalit je kompenzován poklesem v jiných lokalitách
10 Zdravotní část je založena na dotazníkovém šetření vybraných ukazatelů zdravotního stavu. Je sledován dopad zvýšené hlučnosti na výskyt vybraných onemocnění a dalších obtíží, které by mohly mít souvislost s expozicí hlukem. Vzhledem k multifaktoriálním příčinám vzniku většiny onemocnění jsou zjišťovány i další ukazatele (socio-ekonomické faktory, demografické faktory, pracovní prostředí, faktory životního stylu)
11 Přílohová část Příloha č.1: Průměrné denní a noční ekvivalentní hladiny hluku za r Tiché lokality Kód města LAeq den LAeq noc Počet měření Brno BM 52,28 43,70 5 České Budějovice CB 49,04 45,20 5 Děčín DC 49,90 44,55 6 Havlíčkův Brod HB 52,88 47,88 5 Hradec Králové HK 53,08 45,92 5 Jablonec n. Nisou JN 49,62 40,08 5 Jihlava JI 51,32 42,08 5 Kladno KL 52,66 49,42 5 Kolín KO 49,62 41,45 6 Liberec LB 52,10 43,54 5 Olomouc OL 58,00 49,10 6 Ostrava OS 54,32 47,48 5 Plzeň PM 61,26 49,56 5 Praha 10 A10 55,28 49,94 5 Praha 3 A3 53,74 45,82 5 Příbram PB 48,56 42,08 5 Ústí n. Labem UL 52,66 42,74 5 Ústí n. Orlicí UO 51,15 42,30 6 Znojmo ZN 54,90 43,52 5 Žďár n. Sázavou ZR 56,18 48,88 5 Hlučné lokality Kód města LAeq den LAeq noc Počet měření Brno BM 69,78 62,76 5 Č.Budějovice CB 66,94 59,74 5 Děčín DC 69,90 62,90 5 Havlíčkův Brod HB 69,22 63,08 5 Hradec Králové HK 71,06 64,28 5 Jablonec n. Nisou JN 61,40 54,60 5 Jihlava JI 62,84 54,76 5 Kladno KL 61,72 55,15 6 Kolín KO 68,13 62,08 6 Liberec LB 62,38 54,16 5 Olomouc OL 72,77 69,03 6 Ostrava OS 68,94 63,58 5 Plzeň PM 75,08 67,72 5 Praha 10 A10 71,52 66,44 5 Praha 3 A3 70,84 66,30 5 Příbram PB 63,16 55,64 5 Ústí n. Labem UL 65,70 57,98 5 Ústí n. Orlicí UO 63,32 58,40 6 Znojmo ZN 68,82 61,62 5 Žďár n. Sázavou ZR 64,56 57,
12 L Aeq [db] Příloha č. 2: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L Aeq ) v hlučných lokalitách denní a noční měření, 2005 Denní měření Noční měření PM OL A10 HK A3 DC BM HB OS ZN KO CB UL ZR UO PB JI LI KL JN Kód města L Aeq [db] 80 Příloha č. 3: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L Aeq ) v tichých lokalitách denní a noční měření, Denní měření Noční měření PM OL ZR A10 ZN OS A3 HK HB UL KL BM LI JI UO DC JN KO CB PB Kód města
13 Příloha č.4: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L Aeq ) denní měření, L Aeq [db] Rozpětí Hlučné lokality Tiché lokality 35 PB CB KO JN DCUO JI LI BMUL KL HBHK A3 OS ZNA10ZR OL PM JN KL LI JI PB UO ZR UL CB KO ZN OS HBBMDC A3 HKA10OL PM Kód města L Aeq [db] 80 Příloha č. 5: Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L Aeq ) noční měření, Rozpětí Tiché lokality Hlučné lokality JN KO PB JI UO UL ZN LI BMDC CB A3 HK OS HB ZR OL KLPMA10 LI JN JI KL PB ZR ULUOCB ZNKOBMDCHB OS HK A3A10PMOL Kód města
14 L dvn [db] 90 Příloha č. 6: Průměrné hodnoty hlukového ukazatele L dvn v hlučných lokalitách (r. 2005) Plzeň Olomouc Praha 10 Praha 3 Hradec Králové Havlíčkův Brod Brno Ostrava Děčín Znojmo Kolín České Budějovice Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Žďár nad Sázavou Příbram Jihlava Liberec Kladno Jablonec nad Nisou Město L dvn [db] 70 Příloha č. 7: Průměrné hodnoty hlukového ukazatele Ldvn v tichých lokalitách (r. 2005) Plzeň Olomouc Praha 10 Žďár nad Sázavou Kladno Ostrava Havlíčkův Brod Praha 3 Hradec Králové Znojmo Liberec Brno Ústí nad Labem Děčín Jihlava Ústí nad Orlicí České Budějovice Příbram Kolín Jablonec nad Nisou Město
15 Příloha č. 8: Průměrné hodnoty hlukového ukazatele L dvn, L dvn [db] Rozpětí Hlučné lokality Tiché lokality 35 JN KO PB CB UO JI DC UL LI BMZN HK A3 HB OS KL ZRA10OL PM JN KL LI JI PB ZR UO UL CB KO ZN DC OSBMHBHK A3A10OL PM Město
16 Příloha č. 9: Rozdíly denních a nočních ekvivalentních hladin hluku: r a r Tiché lokality Den Noc Brno -1,1-2,6 České Budějovice 0,4-0,1 Děčín -1,6 0,5 Havlíčkův Brod 1,8 2,4 Hradec Králové -0,3-0,8 Jablonec n. Nisou -0,8-0,2 Jihlava 1,6 0,8 Kladno 0,5 0,5 Kolín -0,6 0,9 Liberec 0,2-0,1 Olomouc -0,6 0,3 Ostrava -1,5 0,5 Plzeň 1,8-1,3 Praha 10-2,0-0,8 Praha 3 0,0-1,7 Příbram -1,1 1,3 Ústí n. Labem 0,6-1,6 Ústí n. Orlicí 0,4 1,1 Znojmo 1,8 0,3 Žďár n. Sázavou 1,0 2,3 Hlučné lokality Den Noc Brno 0,3-0,7 Č.Budějovice 0,2-0,2 Děčín 0,4 1,9 Havlíčkův Brod 0,7-0,6 Hradec Králové 0,0 0,4 Jablonec n. Nisou 0,0 0,0 Jihlava -1,8-1,9 Kladno -3,7-2,3 Kolín -0,2 0,3 Liberec 1,8 0,3 Olomouc -0,6-0,2 Ostrava -0,5-1,2 Plzeň -0,2-1,6 Praha 10-0,7 0,4 Praha 3-0,5 0,3 Příbram -1,0-2,1 Ústí n. Labem 0,3-0,3 Ústí n. Orlicí -1,6-1,2 Znojmo 0,8 1,0 Žďár n. Sázavou 0,4-0,8-16 -
17 Příloha č. 10: PROCENTUÁLNÍ ODHAD NÁRŮSTU RIZIKA POŠKOZENÍ ZDRAVÍ NOČNÍM HLUKEM V OBDOBÍ LET ) Všechny oblasti - celkový počet obyvatel v navazujících lokalitách = odhad podílu postižených obyvatel = 4,0 % noční nárůst hlučnost rizika [L Aeq (db)] v % odhad počtu obyvatel noční hlučnost [L Aeq (db)] nárůst rizika v % odhad počtu obyvatel < , , , , , , , , , , , , , , , , >72 nárůst 221 2) Praha - počet obyvatel Prahy v navazujících lokalitách = odhad podílu postižených obyvatel = 5,4 % noční hlučnost [L Aeq (db)] nárůst rizika v % odhad počtu obyvatel noční hlučnost [L Aeq (db)] nárůst rizika v % odhad počtu obyvatel < , , , , , , , , , , , , , , , , >72 nárůst
18 3) Ostatní města (mimo Prahu) - celkový počet obyvatel v navazujících lokalitách = odhad podílu postižených obyvatel = 3,5 % noční hlučnost [L Aeq (db)] nárůst rizika v % odhad počtu obyvatel noční hlučnost [L Aeq (db)] nárůst rizika v % odhad počtu obyvatel < , , , , , , , , , , , , , , , , >72 nárůst 187 Příloha č. 11: Trendy odhadu procentuálního nárůstu rizika poškození zdraví nočním hlukem v navazujících lokalitách od r do r % 6% 6,3% 6,6% 6,4% 5,8% 5,4% Praha celkem ostatní města 5% 4% 4,7% 4,7% 4,6% 3,9% 3,7% 3,7% 4,2% 4,1% 4,0% 3,5% 3% 2% 1% 0% r r r r r
Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 3 Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2004 Státní zdravotní ústav Praha Praha, červen
VíceVývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR
Vývoj hluku v životním prostředí měst Výsledky 20 let monitoringu hluku prováděného Státním zdravotním ústavem v městských lokalitách ČR MUDr. Zdeňka Vandasová Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva
Víceobyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RUŠIV IVÉ ÚČINKY HLUKU DNY ZEMĚ 1 PRINCIPY A PODMÍNKY MONITORINGU Subsystém III Zdravotní
VíceZdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2014 Státní zdravotní ústav Praha, srpen
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2016 Státní zdravotní ústav Praha, červenec
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2009 Státní zdravotní ústav Praha, červenec
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2015 Státní zdravotní ústav Praha, červenec
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2010 Státní zdravotní ústav Praha, červenec
VícePříloha 1. Výstup pod Baštou. - propojení ulic Palackého a Podhorské (Mostecké) Hluková studie. Člen České asociace akustiků, o.s. Datum:
Příloha 1 Výstup pod Baštou - propojení ulic Palackého a Podhorské (Mostecké) Hluková studie Zpracoval: Mgr. Radomír Smetana Člen České asociace akustiků, o.s. Datum: 25. 8. 2015 Zakázka č.: 15/0610 Počet
VíceProtokol o měření hluku
OBJEDNATEL: Městská část Praha - Satalice František Jenčík starosta MČ K Radonicům 81 190 15 Praha 9 - Satalice Protokol o měření hluku Zak. č.: 1206018 Název měření: 24 hodinové kontinuální měření hluku
VíceVztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.
Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D. Zkoumání vztahů mezi hlukem a jeho zdravotními účinky Vztah mezi hlukem a výskytem
VíceProtokol o zkoušce č. 586-MHK-07
Protokol o zkoušce č. 586-MHK-07 Protokol schválil: Ing. Josef Novák, vedoucí laboratoře 1. Objednatel Akustika Praha s. r. o., Thákurova 7, 166 29 Praha 6, IČ: 60490608, DIČ CZ60490608 Mgr. Daniel Musil,
VíceK O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, MODŘICE IČO: , tel: , HLUKOVÁ STUDIE
K O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, 664 42 MODŘICE IČO: 277 01 638, tel: 739 470 261, email: komprah@komprah.cz HLUKOVÁ STUDIE Předmět studie: NOSISLAV, LOKALITA Z2, Z20 - HODNOCENÍ HLUKU DOPRAVY V
VíceZdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2008 Státní zdravotní ústav Praha, červenec
VíceK O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, MODŘICE IČO: , tel: , HLUKOVÁ STUDIE
K O M P R A H, s. r. o. Masarykova 141, 664 42 MODŘICE IČO: 277 01 638, tel: 739 470 261, email: komprah@komprah.cz HLUKOVÁ STUDIE Předmět studie: NOSISLAV, LOKALITA Z2, Z20 - HODNOCENÍ HLUKU DOPRAVY V
Víceobr. č. 1, Situace umístění měřícího místa M1
Protokol o měření hluku č.: 14/16 Strana č.: 2 Obsah: 1. Situace měřících míst... 2 2. Použitá měřící souprava... 4 3. Metoda a podmínky měření... 4 4. Citace předpisů... 6 5. Popis měření... 6 6. Popis
VícePREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006
Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ČR PREVALENČNÍ ŠETŘENÍ ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ v ČR, 2006 Růžena Kubínová, Centrum hygieny životního prostředí, SZÚ Praha, Česká republika Čeladná 2007 Prevalence
VíceStudie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová
Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku MUDr. Zdeňka Vandasová Účinky hluku na člověka Orgánové účinky Sluchový aparát: akustické trauma (120 140 db), poruchy sluchu (70 db) Kardiovaskulární
VícePROTOKOL O MĚŘENÍ. Název projektu: Výstavba separační linky. Měření hluku v mimopracovním prostředí. Měření chráněného venkovního prostoru staveb
PROTOKOL O MĚŘENÍ Objednavatel: Název projektu: Místo měření: Použité metody: Typ měření: Bucek s.r.o. Výstavba separační linky Tovární 621, 356 01 Sokolov Měření hluku v mimopracovním prostředí Měření
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
HLUK A VIBRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
Více523/2006 Sb. VYHLÁŠKA
523/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky
VíceStudie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy
Studie HELEN Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR porovnání I. a II. etapy MUDr. K.Žejglicová*, MUDr. J. Kratěnová*, RNDr. M. Malý SZÚ Praha, *Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve
VícePROTOKOL O AUTORIZOVANÉM MĚŘENÍ č. A autorizační set G2
strana: 1 z počtu: 12 stran č. protokolu: A-2013-0-31 Praha 9 - Letňany, Novosvětská 188, 199 00 286 920 966, mobil: 602 385 914, fax: 286 920 966, e- mail : milos.mertl@mertlakustika.cz Pracoviště s osobou
VíceVYHLÁŠKA č. 523/2006 Sb. ze dne 21. listopadu 2006,
VYHLÁŠKA č. 523/2006 Sb. ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky
VíceHLUKOVÁ STUDIE Výpočet hladin akustického tlaku liniových zdrojů hluku, porovnání s hyg. limity
HLUKOVÁ STUDIE Výpočet hladin akustického tlaku liniových zdrojů hluku, porovnání s hyg. limity Objednatel: Obec Strančice, Revoluční 383, 251 63 Strančice Zpracovatel: Ing. Aleš Kaluža, Nár. odboje 283,
VíceHluk ze silniční dopravy Hygienické limity hluku Změny v hodnocení hluku
Hluk ze silniční dopravy Změny v hodnocení hluku 2 Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 30 34 Hluk a vibrace povinnosti provozovatelů zdrojů hluku definování
VíceVyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)
Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl
VíceModelování dopravního hluku
Modelování dopravního hluku Ing. Rudolf Cholava Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., http://szp.cdv.cz Modelování dopravního hluku Hluk z dopravy nejvýznamnější zdroj nadměrného hluku v životním prostředí
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém III Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku Odborná zpráva za rok 2013 Státní zdravotní ústav Praha, srpen
VíceÚZEMNÍ PLÁN Š T Ě M Ě CH Y
URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ÚZEMNÍ PLÁN Š T Ě M Ě CH Y PRŮZKUMY A ROZBORY (DOPLNĚNÍ)
VíceZpráva o měření hlukové zátěže vybraných venkovních chráněných prostorů a venkovních chráněných prostorů staveb v Praze 12 - Komořanech
Zkušební laboratoř č. 1065 - akreditovaná ČIA * Ing. Josef Drahota J*D*S Životní prostředí - sekce hluku Na Staré silnici 194, 252 68 Kněževes u Prahy Tel.: 220 560 433, 220 561 648 Fax.: 220 561648 e-mail:
VíceOBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY
HLUKOVÁ STUDIE pro Územní studii OBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY MODŘICE Vypracoval Ing. Rostislav Košťál, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby červen 2017 1 Předmětem hlukové studie je posouzení hlukových
VíceMěření hluku v rámci systému monitorování v kontextu s požadavky legislativy
Měření hluku v rámci systému monitorování v kontextu s požadavky legislativy MUDr. Zdeňka Vandasová ve spolupráci s KHS Jihomoravského kraje, územním pracovištěm Znojmo, Ing. Stehlíkem KHS hlavního města
VíceMístní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21
Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21 Zpráva o měření hluku Řešitel: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská
VíceVěková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva Zpracoval: Věková struktura obyvatelstva Definice: Počet obyvatel podle pohlaví a pětiletých věkových skupin, podíl věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (v %). Ukazatel
VíceIng. Kozel Ing. Kozel Mgr. Reichlová RNDr. Bosák 0 04/ vydání
Doplňující údaje: Ing. Kozel Ing. Kozel Mgr. Reichlová RNDr. Bosák 0 04/2016 1.vydání v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: MORAVIA CONSULT Olomouc,
VíceAKUSTICKÁ STUDIE. Ing. arch. Tomáš Slavík, Komenského nám. 17, Brandýs nad Orlicí
Havlíčkova ul. 26, 412 01 Litoměřice Tel./Fax: 416-742981 http://www.revita.cz E-mail: info@revita.cz ODDĚLENÍ EXPERTIZ, VÝVOJE A PROJEKCE AKUSTICKÁ STUDIE Č. 2977-S34-12 Předmět posouzení : Výstavba RD
VíceVýskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji Porovnání výsledků studie 2015 s celostátním
VíceZkušební laboratoř EKOLA group
Předmět měření: Účel měření: Popis situace: Zdroje hluku: Místa měření: Hluk v mimopracovním prostředí. Zjištění stávající akustické situace s ohledem na dopravu v obci Pavlov. Měření slouží jako podklad
VíceMístní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21
Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21 ZJIŠŤOVÁNÍ HLUKU ZE SILNIČNÍ DOPRAVY Ing. Aleš MATOUŠEK, Ph.D. EKOLA
VíceZkušební laboratoř ATELIER DEK akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. pod číslem 1565 podle ČSN EN ISO/IEC 17025
Zakázka číslo: 2017-012527-JP/01 Protokol o zkoušce Měření hluku Palackého třída, náměstí Jana Pernera Pardubice Zkušební laboratoř ATELIER DEK akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. pod
Vícespol. s r.o. Zlín Útvar Měření emisí a pracovního prostředí Zkušební laboratoř č akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005
EKOME spol. s r.o. Zlín Útvar emisí a pracovního prostředí Zkušební laboratoř č. 1522 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Počet listů: 27 Počet výtisků: 3 Zakázka č.: 383 Protokol o zkoušce
VíceProtokol o měření č. 1805Z62
Zkušební laboratoř č. 475 akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. Tel.: 4 356, E-mail: bp.akustika@seznam.cz www.bpakustika.cz, IČO: 74 6 46 Protokol o měření č. 5Z6 Identifikace použité
VíceMortalita onemocnění jater (K70 K77)
Mortalita onemocnění jater (K7 K77) Zpracoval: Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav obyvatel. Úmrtnost v důsledku onemocnění
VíceZvuk a hluk MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D.
Zvuk a hluk MGR. ALEŠ PEŘINA, PH. D. Fyziologie slyšení Fyzikální podstata hluku Zvuk mechanické kmitání pružného prostředí Hz (Hertz): počet kmitů za sekundu Frekvenční rozsah slyšení u člověka: 16 Hz
VíceMgr. Aleš Peřina, Ph. D.
Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Fyziologie slyšení Fyzikální podstata hluku Zvuk mechanické kmitání pružného prostředí Hz (Hertz): počet kmitů za sekundu Frekvenční rozsah slyšení u člověka: 16 Hz - 16 khz Infrazvuk:
VíceMortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)
Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G3, F F7) Zpracoval: Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G3, F F7): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti
VíceVYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ
Seminář Možnosti řešení hlukové zátěže na železniční infrastruktuře prostřednictvím kolejnicových absorbérů hluku Poděbrady 25. února 2010 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI
Vícekde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1).
5. Hluková kritéria Při hodnocení účinků hluku na člověka je třeba přihlížet na objektivní fyziologické reakce, produktivitu práce a subjektivní slovní reakce na podněty. Při měření účinků hluku na lidi
VíceVýpočet hluku ze silniční dopravy
Výpočet hluku ze silniční dopravy ÚVOD Výpočet hluku z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy pro venkovní prostor intravilánu města Přerov je zpracován jako orientační podklad pro zhotovitele
VíceAKUSTICKÉ CENTRUM. Stavba logistického areálu Goodman Zdiby Logistics Centre Zdiby. Zakázka č Datum vydání:
Subjekt autorizovaný Státním zdravotním ústavem č. A0050100615 ze dne 28.5.2015 k výkonu autorizovaného měření hluku dle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
VíceMěření hluku v monitorovaných lokalitách a zhodnocení jeho vývoje v období
Měření hluku v monitorovaných lokalitách a zhodnocení jeho vývoje v období 1994 2014 MUDr. Zdeňka Vandasová Ing. Ondřej Dobisík Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D. Měření hluku v roce 2014 18 lokalit v 9 městech:
Více5.6.10.7. Hluk http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizace-praci/hluk Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 4 kategorií. Problematiku a ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku stanovuje
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I 10. Měření hluku
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 10. Měření hluku OSNOVA 10. KAPITOLY Úvod do měření hluku Teoretické základy
VíceMortalita - nehody (V01 X59)
Mortalita - nehody (V1 X59) Zpracoval: Mortalita - nehody (V1 X59): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav obyvatel. Úmrtnost
VíceZkušební laboratoř EKOLA group
Předmět měření: Účel měření: Popis situace: Hluk v mimopracovním prostředí. Zjištění počáteční akustické situace z provozu dopravy, ověření výpočtového modelu podklad pro zpracování akustického posouzení.
VíceZkušební laboratoř EKOLA group
Předmět měření: Účel měření: Popis situace: Hluk v mimopracovním prostředí. Zjištění počáteční akustické situace z provozu dopravy, ověření výpočtového modelu podklad pro zpracování akustického posouzení.
VíceMortalita dopravní nehody (V01 V99)
Mortalita dopravní nehody (V1 V99) Zpracoval: Mortalita - dopravní nehody (V1 V99): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav
VíceStavba ZŠ Na Líše 936/16, Praha 4, k.ú. Michle realizace multifunkčního sportoviště
Stavba ZŠ Na Líše 936/16, Praha 4, k.ú. Michle realizace multifunkčního sportoviště Hluková studie stupeň STUDIE zakázkové číslo 13/2012 číslo dokumentu 13/2012 P1 revize 0 datum únor 2012 autor Ing. Petr
VíceMortalita zhoubný novotvar žaludku (C16)
Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16) Zpracoval: Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16): Shrnutí Definice: Počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti je důležitým ukazatelem monitorující zdravotní
Více1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2798/00
1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2798/00 1.1 Obecné údaje 1.1.1 Intenzity dopravy Pozaďové intenzity automobilové dopravy a MHD na hlavních komunikacích v řešeném území byly čerpány
VíceHodnocení dopadů hluku / obtěžování hlukem
Hodnocení dopadů hluku / obtěžování hlukem Výsledky dotazníkového šetření Hluk a zdraví Zdeňka Vandasová Ondřej Dobisík, Marek Malý Státní zdravotní ústav Praha Účinky hluku na zdraví Orgánové účinky Ovlivnění
VíceZpráva o monitorování hluku ze silničního provozu v Praze Ďáblicích
Zkušební laboratoř č. 1065 - akreditovaná ČIA podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 * Ing. Josef Drahota J*D*S Životní prostředí - sekce hluku Na Staré Silnici 194, 252 68 Kněževes u Prahy Tel.: 220 560
VíceSPOLEČENSKÉ A OBCHODNÍ CENTRUM ZLÍN - BŘEZNICKÁ
Červen 2009 SPOLEČENSKÉ A OBCHODNÍ CENTRUM ZLÍN - BŘEZNICKÁ EKOLA group, spol. s r.o. Dodatek k akustické studii Podklad k dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí EKOLA group, spol. s
Vícetechnické poradenství snižování hluku a vibrací, měření, konzultace
technické poradenství snižování hluku a vibrací, měření, konzultace FF Příbram Ing. Vladimír Muff Čechovská 111 261 01 Příbram VIII Zakázka: ÚZEMNÍ STUDIE BŘEZNICE LOKALITA Z 45 Hluková studie pozemní
VíceMěření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)
Měření vnitřního prostředí v základních školách Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Zpracovali pracovníci: SZÚ, centrum hygieny životního
VíceDostavba sportovní haly ZŠ Černošice - Mokropsy VacL. Akustická studie. Zpracováno v období: Září 2012.
Zakázka číslo: 2012-011524-VacL Akustická studie Dostavba sportovní haly ZŠ Černošice - Mokropsy Zpracováno v období: Září 2012 BUDOVA TTC, TISKAŘSKÁ 10/257, 108 00 PRAHA 10, TEL.: 234 054 284-5, FAX:
VíceII/150 Havlíčkův Brod ul. Dolní, Žižkova, Na Ostrově
Akustická studie /1 Havlíčkův Brod ul. Dolní, Žižkova, Na Ostrově Objednatel: M-PROJEKT, nženýrské a mostní konstrukce, s.r.o. Vodní 1 2 00 Brno Datum zpracování: březen 2011 Počet výtisků: 5 Výtisk č.
VíceHloubkové vrty pro využití geotermální energie Tanvald I
EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 Hloubkové vrty pro využití geotermální energie Tanvald I Akustická studie dodatek č. 1 Zakázkové
VíceMĚŘENÍ HLUKU V MIMOPRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Akustika Brod s.r.o. Zkušební laboratoř Žižkova 1667 580 01 Havlíčkův Brod IČ: 28786360 Tel./Fax: +420 569 431 983 GSM: +420 602 558 756 GSM: +420 605 261 729 E-mail: info@akustikabrod.cz
VíceIng. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014
MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 Základní pojmy ZVUK Mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence
VíceProblematika hlukové zátěže z dopravy (koncepční přístupy)
Problematika hlukové zátěže z dopravy (koncepční přístupy) MUDr. Michael Vít, PhD hlavní hygienik CR Nové směry v železniční dopravě 14. 15. 6. 2011 Ostrava Strategické hlukové mapy na hlavních železničních
VíceHlášené případy pohlavních nemocí
Hlášené případy pohlavních nemocí Okres Zpracoval: Hlášené případy pohlavních nemocí (A5-A55): Shrnutí Definice: Hlášené případy pohlavních nemocí jsou důležitým ukazatelem monitorující zdravotní stav
VíceHLUKOVÁ STUDIE Projednání výsledků a návrhů s veřejností
Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21 HLUKOVÁ STUDIE Projednání výsledků a návrhů s veřejností Ing. Libor
VíceAkustická studie. Hygienická laboratoř, s.r.o. Plucárna 1, Hodonín mobil , fax/tel ,
Hygienická laboratoř, s.r.o. Plucárna 1, 695 01 Hodonín mobil 606550094, fax/tel 518323647, e-mail hyg.lab@gmail.com, www.hyglab.cz Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou
VíceProblematika hluku z větrných elektráren. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o.
Problematika hluku z větrných elektráren ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Definice podle legislativy Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní
VícePříloha č. 10: Hluková studie
Příloha č. 0: HLUKOVÁ STUDIE ve smyslu nařízení vlády č. 7/0 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací zpracovaná dle metodického návodu č. j. 45/00-OVZ-3.3-.. 00 pro hodnocení hluku
VíceMonitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality
ZÁVĚRY MONITORINGŮ ZA ROK 2015 Na základě kapitoly 11.2. Integrovaného povolení Čj: MSK 20001/2008 pro výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) tímto zveřejňujeme závěry z monitoringů
VíceProtokol o měření hluku vyvolaného leteckým provozem číslo zakázky 0109, číslo protokolu 52LKPR09
MaREXCOM zkušební laboratoř, akreditovaná ČIA Sosnovecká 578/2, 18100 Praha 8 - Troja Protokol o měření hluku vyvolaného leteckým provozem číslo zakázky 0109, číslo protokolu 52LKPR09 K Horoměřicům 1112/27,
VíceKVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.
KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz ěže e obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly B. Kotlík (1), H. Kazmarová (1), S. Kvasničková
VíceNové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc.
Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Předpisy Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
VíceP R O T O K O L o měření evid.č.36/2010
SON servis spol. s r.o., Šlechtitelů 1, 772 00 Olomouc, tel.: 602704256 P R O T O K O L o měření evid.č.36/2010 Objednatel: EKOSYSTEM, spol. s r.o. Podkovářská 800/6 Strana č.: 1 190 00 Praha 9 Místo měření:
VíceAREÁL INTERLOVU PRAHA 11 VARIANTA B NÁVRHU AKUSTICKÉ POSOUZENÍ
AREÁL INTERLOVU PRAHA 11 VARIANTA B NÁVRHU AKUSTICKÉ POSOUZENÍ Prosinec 2015 Areál Interlovu Praha 11 Varianta B návrhu Akustické posouzení ZADAL: Passerinvest Group, a. s. Vyskočilova 1461/2a 140 00 Praha
VíceProtokol o měření hluku a sčítání intenzit dopravy
Objednatel: Městská část Praha Satalice K Radonicům 81 190 15 Praha 9 - Satalice IČ: 00240711 DIČ: CZ00240711 Zak. č.: 1404016 Protokol o měření hluku a sčítání intenzit dopravy Název měření: Hluk z provozu
Více3.1 Meziokresní stěhování
3.1 Meziokresní stěhování Podíl stěhování mezi okresy kraje za celé období představuje pětinu z objemu celkové migrace, což se nemění ani v jednotlivých rocích. Jeho rozsah v jednotlivých rocích mírně
Více1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2793/00
1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2793/00 1.1 Obecné údaje 1.1.1 Doprava Intenzity dopravy na komunikační síti v řešeném území byly čerpány z výhledového modelového kartogramu intenzit
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce Plzeňský kraj Březen 2013 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 31. 3. 2013 bylo
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Královéhradeckém kraji. Měsíční statistická zpráva srpen 2017
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Královéhradeckém kraji Měsíční statistická zpráva srpen 2017 Zpracoval: Ing. Martin Hodek http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém
VíceSPOLEČENSKO OBCHODNÍ CENTRUM BŘEZNICKÁ
DIVIZE MORAVA LUCEMBURSKÉHO 229, 686 01 UH. HRADIŠTĚ TEL/FAX : 572 550 572, MOBIL : 775 112 769 E m a i l : e k o l a. u h @ e k o l a g r o u p. c z S Í D L O : M I S T R O V S K Á 4, 1 0 8 0 0 P R A
VíceCharakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší
Charakterizace zátěžz ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší.vliv znečišťuj ujících ch látek l na zdraví.návrh postupů ke snížen ení úrovně zátěže B. Kotlík (1), H. Kazmarová (2) (1) SZÚ Praha,
VíceAkustická studie pro dokumentaci stavebních úprav bytového domu Tusarova 1235/32, Praha 7
Akustická studie pro dokumentaci stavebních úprav bytového domu Tusarova 1235/32, Praha 7 Červenec 2014 Zpráva č. 373-SHJ-14 Akustika Praha s. r. o., Thákurova 7, 166 29 Praha 6, Czech Republic IČ 60 49
Víceměsíční přehled o vývoji nezaměstnanosti na okrese Vyškov DUBEN 2013 Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Brně Kontaktní pracoviště Vyškov
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Brně Kontaktní pracoviště Vyškov Informace o počtu nezaměstnaných uchazečů na okrese Vyškov k datu 30.4.2013 měsíční přehled o vývoji nezaměstnanosti na okrese
Více3 Měření hlukových emisí elektrických strojů
3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních
VíceMĚŘENÍ HLUKU V MIMOPRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
Akustika Brod s.r.o. Zkušební laboratoř Tel./Fax: +420 569 431 983 Žižkova 1667 GSM: +420 602 558 756 580 01 Havlíčkův Brod GSM: +420 605 261 729 IČ: 28786360 E-mail: info@akustikabrod.cz Protokol o zkoušce
VíceAKUSTICKÁ STUDIE. č.p. 80, k.ú. Netřebice u Nymburka Posouzení hluku z provozu tepelného čerpadla
Kubíkova 12, 182 00 Praha 8 Tel.: 286 587 763 až 4 greif-akustika@greif.cz, www.greif.cz číslo dokumentu: revize: AKUSTICKÁ STUDIE zpracoval: spolupracoval: ověřil: schválil: Ing. Ondřej Smrž Václav Šulc
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Plzeňský kraj Srpen 2013 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 31. 8. 2013 bylo v Plzeňském kraji evidováno celkem
VíceHlukové ukazatele L dvn a L dn a jejich vzájemný vztah. MUDr. Zdeňka Vandasová RNDr. Alena Fialová Ph.D.
Hlukové ukazatele L dvn a L dn a jejich vzájemný vztah MUDr. Zdeňka Vandasová RNDr. Alena Fialová Ph.D. Princip a definice ukazatelů L dvn a L n Vyjádření hlukové expozice jednočíselnou hodnotou při zohlednění
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém
Více