ZKOUŠKY POVRCHOVÉ PŘÍDRŽNOSTI, ODTRHOVÉ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ TAHOVÉ ZKOUŠKY CHEMICKÝCH A MECHANICKÝCH KOTEV

ZKOUŠKY POVRCHOVÉ PŘÍDRŽNOSTI, ODTRHOVÉ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ TAHOVÉ ZKOUŠKY CHEMICKÝCH A MECHANICKÝCH KOTEV

ZKOUŠKY POVRCHOVÉ PŘÍDRŽNOSTI, ODTRHOVÉ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ

Definice: Stanovujeme (vyhodnocujeme) soudržnost jednotlivých vrstev, popř. soudržnosti finálních vrstev s jejím podkladem Rozlišujeme dva typy zkoušek: - zkoušení tahové pevnosti podkladu - zkoušení přídržnosti (přilnavosti) finální úpravy k podkladu ČSN 73 2577 ČSN 74 4505 Stanovení přídržnosti povrchové úpravy stavebních konstrukcí k podkladu Podlahy: Společná ustanovení Vyhodnocení měření: Pevnost v tahu povrchových vrstev ( R t ) R t = F / A F je největší dosažená síla v N, A je vypočtená velikost plochy průřezu ze změřeného průměru návrtu v místě roztržení v mm 2 dle ČSN 73 1311. Hodnoty pevnosti Rt v MPa se zaokrouhlují na 1 desetinné místo. Přídržnost (s adh ), resp. přilnavost ( R ) (s adh ), R = F / A F je hodnota síly, při níž nastalo odtržení v N (nebo MN), A je plocha odtržení v m 2 (mm 2 ).

METODIKA PROVEDENÍ ODTRHOVÝCH ZKOUŠEK Nejdříve se provede proříznutí povrchové vrstvy (u měření přídržnosti finální úpravy), vrtačkou s jádrovým vrtákem, jehož průměr odpovídá průměru použitého zkušebního terče. Povrch se očistí a přilepí se zkušební terč. Zkušební terč musí být vzhledem k návrtu vždy vycentrován a musí být přilepen celoplošně. Lepidlo nesmí vniknout do spáry návrtu a tam vytvrdnout. Vlastní odtrh terče probíhá při definované rovnoměrné rychlosti nárůstu napětí a při odtržení se zaznamená nejvyšší hodnota tahové síly.

Zatřídění lomových poruch Označení v protokolu A A / B B B / C - / Y Y Y / Z kohezní porucha podkladu Popis druhu a polohy lomové plochy porušení adheze mezi podkladní vrstvou a první mezivrstvou kohezní porucha první mezivrstvy porušení adheze mezi první a druhou mezivrstvou porušení adheze mezi poslední mezivrstvou a lepidlem (tmelem) terče (symbol "-" může být C,D,E... až X). kohezní porucha v lepidle porušení adheze mezi lepidlem a zkušebním terčem Při výskytu několika druhů lomových poruch na jedné ploše vedle sebe se udává pro každý druh procentní podíl plochy, stanovený odhadem s přesností +/- 10%. Zkoušky, při kterých je více než 25% lomové poruchy zařazeno do skupiny -/Y, Y, nebo Y/Z, se při hodnocení neberou v úvahu, pokud je zjištěná hodnota pevnosti menší než požadovaná hodnota.

Hodnoty minimální pevnosti v tahu podkladu dle ČSN 74 4505: pod plastové, pryžové a textilní podlahoviny - pochůzné 0,50 MPa - pojízdné 0,60 MPa pod mozaikové parkety a keramické dlaždice lepené - pochůzné a pojízdné 0,60 MPa pod lité podlahoviny ze syntetických pryskyřic - pochůzné a pojízdné 1,50 MPa pod lité podlahoviny ze syntetických pryskyřic a polymerbetony - pojízdné s vedlejším zatížením 1,50 MPa pod cementobetonové potěry připojené - pochůzné a pojízdné 0,60 MPa - pojízdné s vedlejším zatížením 1,20 MPa Hodnoty minimální přídržnosti k podkladu dle ČSN 73 2577: venkovní povrchové úpravy - tradiční omítky 0,20 MPa - umělé omítky 0,25 MPa - mozaikové obklady 0,40 MPa - tradiční obklady 0,50 MPa vnitřní povrchové úpravy - tradiční omítky 0,10 MPa - umělé omítky 0,20 MPa - mozaikové obklady 0,40 MPa - tradiční obklady 0,50 MPa

Pokud je zjištěná pevnost podkladu v tahu nižší, než požadovaná, je nutno podklad upravit tak, aby bylo dosaženo požadované pevnosti. K tomuto účelu slouží různé způsoby přípravy podkladu, např.: broušení, frézování, otryskávání apod. Volba a úprava zkušebních míst: Zkušební místa pro provedení zkoušky se vybírají náhodně, nebo záměrným výběrem podle účelu zkoušky. Počet zkoušek na ploše se stanovuje dle ČSN 73 6242 a ČSN 73 2577. Pokud nelze tyto normy použít, doporučuje se provést nejméně: 5 zkoušek na ploše do 500 m 2 9 zkoušek na ploše do 1.000 m 2 dále 5 zkoušek na každých dalších započatých 1.000 m 2 Podle typu zkoušky se volí způsob přípravy povrchu. Při měření tahové pevnosti podkladu (např. betonu), se povrch obrousí do roviny diamantovým kotoučem. Při měření přídržnosti finální úpravy je povrch očištěn pouze pomocí silonového kartáče nebo štětce.

Popis měřicího zařízení: Zkušební terč: zpravidla kruhový kovový terč, přizpůsobený v těžišti pro spojení s trhacím přístrojem a úpravou vhodnou pro přilepení na zkoušený povrch. Většina dodávaných přístrojů je konstruována tak, že lze použít terče o průměru až 100 (příp. 150) mm. Odtrhový přístroj: zařízení s mechanickým ručním, elektrickým, nebo hydraulickým pohonem a se stupnicí. Způsob zatěžování musí splňovat pomalý rovnoměrný nárůst síly stanovený v normě. Zařízení je vybaveno nastavitelnými nožičkami k ustavení tahové osy do směru kolmého na rovinu terče a kulovým kloubovým upevněním zkušebního terče. Lepidlo: zpravidla rychletuhnoucí, tixotropní lepidlo, nebo tmel. Druh lepidla stanovuje uživatel podle materiálů, na které je aplikováno. Nesmí být používáno nízkoviskózní lepidlo, které by mohlo zpevnit povrchovou vrstvu zkoušeného vzorku. Jádrová korunka: zpravidla diamantová řezací korunka, sloužící k obříznutí (návrtu) zkušebního terče. Používají se i vyvrtávací korunky pro suché nebo mokré vrtání s vodícím středovým vrtákem.

Časté chyby Použití nevhodného lepidla: použitím nízkoviskózního lepidla u měření tahové pevnosti betonového podkladu dojde k jeho zpevnění a tím znehodnocení výsledků měření. Nedostatečným vytvrzením lepidla (když se "spěchá"), dojde k lomové poruše typu "Y", čímž je měření znehodnoceno. Špatné vycentrování terče a nekolmý tah: pokud nepůsobí tahová síla kolmo na rovinu terče, jsou výsledky měření zkresleny. Nízký počet provedených měření: protože není možné proměřit úplně celou plochu podlahy, má zásadní význam umístění zkušebních míst a jejich počet. Zejména v místech s očekávaným vyšším zatížením podlahy se doporučuje provést měření s větší hustotou zkušebních míst. Nedodržení rovnoměrného zvyšování zatěžovací síly: snaha o co nejrychlejší dosažení vytržení, nebo naopak přerušované přitěžování může výrazně zkreslit výsledky měření

Srovnání s jinými metodami Tahovou pevnost podkladu je možno zjišťovat také laboratorně na předem vyrobených vzorcích. Zkušební metoda je založena na měření odtrhové síly a je prováděna na laboratorních masivních odtrhoměrech. Tento způsob měření však plně nevypovídá o podmínkách technologie aplikované na konkrétní konstrukci. Laboratorní měření lze případně provádět i na vývrtech odebraných ze zhotovené podlahy. Pro měření pevnosti podkladních betonů, případně bitumenových materiálů se používá podobná metoda, založená na principu vytrhávání, pomocí přístroje CAPO TEST. Metoda je založená na měření odporu při vytržení materiálu na přímo zabetonované podložce ve stanovené hloubce. Pevnost se určuje z tvaru stěn kužele vytrženého materiálu

Používané přístroje Comtest OP MPPV 01 Přístroj je určen pro měření přídržnosti (přilnavosti) nanesených vrstev materiálů nebo prvků všeho druhu (malty, omítky, nátěry, nánosy, lepené obkladové prvky apod.). Velikost průměru zkušebních terčíků do 150 mm.po doplnění příslušnými upevňovacími prvky je možno přístroj použít pro měření axiálních výtažných sil hmoždinek a kotev.

Používané přístroje Odtrhoměr DYNA Vlastní odtrhoměr je vyráběn v mechanickém, nebo elektronickém provedení v řadě 6, 16, 25, 50, 100 kn podle velikosti tahové síly. Základní společné prvky přístrojů obou provedení jsou: těleso přístroje s pevně zabudovanou šnekovou převodovkou (převody uloženy v hydraulickém oleji) s vystupujícím čtyřhranem pro nasazení kliky, nebo jiného pohonu k vývinu zatěžovací síly 3 opěrné nožičky našroubované na těleso, lze buď podle potřeby vyměnit za opěry jiné délky a hlavně nastavit kolmý směr tahové síly k přilepenému terčíku středový tažný válec s přitahovací maticí (v horní části) a s nástavcem pro připevnění tažného čepu, klika

Měření in-situ

Měření in-situ

Měření in-situ

Měření in-situ

Měření in-situ

TAHOVÉ ZKOUŠKY CHEMICKÝCH A MECHANICKÝCH KOTEV

60 Tahová zkouška HVA M12, B20 (26,9 MPa) 50 Zatížení tahovou silou [kn] 40 30 20 10 HVA M12 hef=40 HVA M12 hef=60 HVA M12 hef=70 HVA M12 hef=80 HVA M12 hef=90 HVA M12 hef=100 HVA M12 hef=110 0 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 2,2 2,4 2,6 2,8 3,0 Přetvoření na vrcholu kotevního šroubu [mm]

Závislost síly na mezi porušení na hloubce kotvení 170,0 160,0 150,0 M12 M10 M16 Síla na mezi porušení [kn] 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 M8 M20 M24 0,0 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 hloubka kotvení [mm]