A.00 SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1 Identifikační údaje stavby Název stavby: Karlín industriál_kulturní centrum Místo stavby : parcela č. 4132, 428, 4272 Mezi ulicemi Thámova a Pernerova v Praze Karlíně Autor projektu: Markéta Korbeliusová Stupeň PD: dokumentace pro stavební povolení Charakteristika: novostavba Datum zpracování: 5/2011 1.2 Základní chharakteristika stavby a její užití Novostavba Kulturního centra V Praze Karlíně mezi ulicemi Thámova a Pernerova. Centrum je polyfunkčním objektem, ve kterém se nachází knihovna, galerie, prostor pro konání workshopů a přednášek, kavárna a obchod v rámci galerijních prostor. Kulturní centrum je rozděleno do několika částí a hmot. Hlavními částmi jsou hmota knihovny, hmota galerie s obchodem a střední, propojovací hmota, s kavárnou, administrativou a atelierem. Centrum má v části knihovny čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží, ve střední části tři nadzemní a v části galerie sedm nadzemních a jedno podzemní podlaží. Budova má sedm vchodů vedoucích do knihovny, galerie, prostor administrativy, galerie a kavárny. V podzemním podlaží se nachází šatna, toalety a technické místnosti, identicky pod objektem knihovny i galerie. První podlaží je rozděleno na několik částí - vstupní prostory knihovny, galerie, vstup do administrativní části, kavárnu se zázemím a toalety. Prostory knihovny jsou ve druhém až čtvrtém nadzemním podlaží, samotné prostory galerie ve čtvrtém až sedmém nadzemním podlaží včetně využitelných ploch na dvoře, hmota administrativy je rozdělena na kavárnu a vstup v prvním podlaží, atelier ve druhém a administrativu ve třetím podlaží. Střechy jsou ploché a nepochozí. Část samotné knihovny je vynesena nad první nadzemní podlaží a vzniklý prostor tvoří velkorysý průchod do areálu kulturního centra a zachovává hravost a průchodnost celého bloku, ve kterém se objekt nachází. Stavba je z konstrukčního hlediska řešena jako kombinace železobetonového stěnového a sloupového systému. V části knihovny kombinovaná s ocelovými táhly.
1.3 Kapacita stavby Plocha pozemku: 2700m² Zastavěná plocha: 815m² 1.4 Údaje o průzkumech a napojovacích bodech technických sítí V okolí pozemku jsou dostupné všechny veřejné sítě. Objekt je napojen na kanalizaci, vodovodní řad, horkovod a elektrovodní přípojku z ulice Thámova. Inženýrskogeologický průzkum byl proveden pouze orientační na základě archivního šetření dostupné geologické dokumentace. Převážná část Prahy a tedy i Karlín se nachází na Pražské plošině. Morfologii tzv. Pražské plošiny rozhodujícím způsobem utvářel tok Vltavy a její přítoky. Řeka vytvářela mohutné terasy říčních nánosů na bázi zvětralých břidlic štěrky, písky apod. Tyto říční terasy jsou zhlediska geologického období označovány jako kvartér, který se v Karlíně projevuje nejvýrazněji (mocnosti až 15m). Tvoří je písky a štěrky, které jsou pokryty holocénními povodňovými hlínami a svahovými splachy z vrchu Vítkov. Území je však hodně ovlivněno nejen přirozenou geologickou skladbou, ale také četnými antropogenními navážkami, které vytvářejí souvislou vrstvu po celém území. Karlín leží na pravém břehu Vltavy. Jejím tokem je ohraničen ze severu, na jihu se zvedá výrazná pražská dominanta vrch Vítkov. Lokalita je výrazně protáhlá ve směru východ západ. Terén je rovinný, mírně zvlněný. Nadmořské výšky terénu jsou v rozmezí 184 až 190 m n. m. Terén je rovinný, typ hornin: sedimenty nezpevněné, nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk). Třída těžitelnosti- III. Základové spáry objektu nedosahují úrovně podzemní vody. 1.6 Věcné a časové vazby na okolí a související investice Ke staveništi je možný jeden příjezd a to z ulice Thámova. Staveniště bude oplocené a bude zabírat celou plochu pozemku.
2. TECHNICKÁ ZPRÁVA ARCHITEKTONICKO_STAVEBNÍ ČÁST 2.1 Účel stavby Kulturní centrum doplňuje vybavenost v dané lokalitě. Projekt byl zpracováván ve fázi studie v širším rozsahu a byl vypracován koncept celku zahrnujícího kromě popisované novostavby také konverzi přiléhajících industriálních hal doplňujících funkce kulturního centra a vytvářející celek s mnoha možnostmi využívání. Centrum je polyfunkčním objektem, ve kterém se nachází knihovna, galerie, prostor pro konání workshopů a přednášek, kavárna a obchod v rámci galerijních prostor. Kulturní centrum je rozděleno do několika částí a hmot. Hlavními částmi jsou hmota knihovny, hmota galerie s obchodem a střední, propojovací hmota, s kavárnou, administrativou a atelierem. Objekt je navržen jako výrazný prvek, co se týká panoramatu části Karlína, kdy věž galerie převyšuje okolní zástavbu, aby byla jasně viditelným orientačním bodem. Centrum se nachází v zástavbě. Tvar budovy vychází z prostorových analýz okolí. Objem reaguje svým tvarem na pravoúhlý industriál a věž galerie je analogí k továrním komínům. Věž galerie by měla sloužit jako maják, který bude viděným bodem z mnoha míst, fasáda do ulice má speciálně navrženou úpravu lehkého obvodového plástě jako výrazný odlišující prvek. Objekt většinu prosklených fasád a jednoduché tvary. Karlín industriál by měl jako centrum obohatit Karlín o novostavbu v přímém kontaktu s industriální architekturou. Mělby se stát se místem, kam jít na výstavu, studovat do knihovny, posedět v kavárně nebo na dvoře, zajít na přednášku a pod. 2.2 Dopravní řešení včetně dopravy v klidu Objekt je umístěn v zástavbě. Pro pěší je přístupný z ulice Thámova, pro automobilovou dopravu je možný příjezd také z této ulice. Parkování je možné na přilehlých ulicích. Při dovozu exponátů či zásobování je možné vjet také na plochu dvora. 2.3 Zásady urbanistického, architektonického a dispozičního řešení Novostavba Kulturního centra v Praze Karlíně mezi ulicemi Thámova a Pernerova se nachází v zástavbě. Tvar budovy vychází z prostorových analýz okolí. Objem reaguje svým tvarem na pravoúhlý industriál a věž galerie je analogí k továrním komínům. Věž galerie by měla sloužit jako maják, který bude viděným bodem z mnoha míst, fasáda do ulice má speciálně navrženou úpravu lehkého obvodového plástě jako výrazný odliřující prvek. Objekt má mnoho prosklených fasád a jednoduché tvary. Stavbou objektu dojde k doplnění proluky v zástavbě a k uzavření uliční čáry.
Část samotné knihovny je vynesena nad první nadzemní podlaží a vzniklý prostor tvoří velkorysý průchod do areálu kulturního centra a zachovává hravost a průchodnost celého bloku, ve kterém se objekt nachází. Kulturní centrum je rozděleno do několika částí a hmot. Hlavními částmi jsou hmota knihovny, hmota galerie s obchodem a střední, propojovací hmota s kavárnou, administrativou a atelierem. Konstrukční výšky celého objektu mají základní výšku 3,6m a 5,4m. Poslední nadzemní podlaží knihovny a galerie tvoří vyjímky. V případě knihovny je to 4,2m a v galerii je to 6,7 m. Objekt má několik oddělených vstupů do jednotlivých částí. V prostoru kavárny jsou navrženy čtyři vstupy sloužící v letních měsících spíše jako možnost otevření prostor do exteriéru. Veškeré technické prostory se nacházejí v 1.PP. V podzemním podlaží se nachází šatna, toalety a technické místnosti, identicky pod objektem knihovny i galerie. První podlaží je rozděleno na několik částí - vstupní prostory knihovny, galerie, vstup do administrativní části, kavárnu se zázemím a toalety. Prostory knihovny jsou ve druhém až čtvrtém nadzemním podlaží, samotné prostory galerie ve čtvrtém až sedmém nadzemním podlaží včetně využitelných ploch na dvoře, hmota administrativy je rozdělena na kavárnu a vstup v prvním podlaží, atelier ve druhém a administrativu ve třetím podlaží. Střechy jsou ploché a nepochozí. 2.4 Konstrukční a technické řešení stavby a jeho odůvodnění ve vazbě na architektonické řešení, užitné vlastnosti objektu a jeho životnost 2.4.1 Způsob založení objektu Posudek základových poměrů pro výstavbu je zpracován na základě geologických map. Převážná část Prahy a tedy i Karlín se nachází na Pražské plošině. Morfologii tzv. Pražské plošiny rozhodujícím způsobem utvářel tok Vltavy a její přítoky. Řeka vytvářela mohutné terasy říčních nánosů na bázi zvětralých břidlic štěrky, písky apod. Tyto říční terasy jsou zhlediska geologického období označovány jako kvartér, který se v Karlíně projevuje nejvýrazněji (mocnosti až 15m). Tvoří je písky a štěrky, které jsou pokryty holocénními povodňovými hlínami a svahovými splachy z vrchu Vítkov. Území je však hodně ovlivněno nejen přirozenou geologickou skladbou, ale také četnými antropogenními navážkami, které vytvářejí souvislou vrstvu po celém území. Karlín leží na pravém břehu Vltavy. Jejím tokem je ohraničen ze severu, na jihu se zvedá výrazná pražská dominanta vrch Vítkov. Lokalita je výrazně protáhlá ve směru východ západ. Terén je rovinný, mírně zvlněný. Nadmořské výšky terénu jsou v rozmezí 184 až 190 m n. m. Terén je rovinný, typ hornin: sedimenty nezpevněné, nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk). Třída těžitelnosti- III. Základové spáry objektu nedosahují úrovně podzemní vody. Objekt je založen na základové desce se zesílením při hranách objektu. Spodní stavba je z vodonepropustného betonu. Jako vodonepropustný beton je použit beton třídy C20/25. K odstranění nepravidelností odtěženého půdního podkladu je pod základovou deskou vrstva podkladního betonu, která má tloušťku 100mm. Základová deska má tloušťku 500mm, v zesílení
1000mm. Je zesílena při hranách a pod sloupy. Konstrukce spodní stavby je v místě pracovních spár napojení suterénní stěny na desku a prostupů potrubí - těsněna bentonitovými pásky. 2.4.2 Nosné kontrukce Nosná konstrukce spodní stavby je železobetonový stěnový systém na základové desce. Spodní stavba s deskou je z vodonepropustného betonu. Konstrukční výška podlaží je 3,6 m. Konstrukce vrchní stavby je kombinovaný železobetonový systém se ztužujícími jádry schodišťových a výtahových šachet. V části knihovny je konstrukce nad volným průchozím parterem navrhnutá jako vysoký příhradový nosník z důvodu překlenutí velkého rozponu 21m bez podpory sloupů a je od konstrukce zbytku budovy oddělena dilatací. V této části je železobetonový sloupový systém kombinován s ocelovými táhly, ty slouží jako diagonály příhradového nosníku. Svislé konstrukce Svislé konstrukce spodní stavby tvoří železobetonové stěny. Nosné stěny mají tloušťku 300mm. Železobetonová komunikační jádra jsou z monolitického železobetonu o tloušťce stěny 200 mm. Svislé konstrukce vrchní stavby tvoří kombinovaný železobetonový systém. Nosné stěny mají šířku 200mm. Sloupy v celém objektu jsou o průměru 500mm. Použitý beton C 20/25 na stěny a C 40/50 na sloupy. Vodorovné konstrukce Stropní konstrukce jsou tvořeny železobetonovými bezprůvlakovými stropními deskami působícími ve dvou směrech. Tloušťka desky je 300mm. Použitý beton C 30/35. Deska nad průchozím parterem knihovny a stropní desky galerie jsou předepnuty. Vynesení části knihovny nad průchozím parterem je koncipováno jako vysoký příhradový nosník. Horní a dolní pásnice jsou tvořeny silně vyztuženými železobetonovými deskami působícími ve dvou směrech /deska nad průchozím parterem je předepnutá/, jako stojky slouží železobetonové sloupy a diagonály jsou tvořeny ocelovými táhly. 2.4.3 Vertikální komunikace V objektu se nacházejí tři dvouramenná železobeotnová monolitická schodiště, která slouží jako chráněné únikové cesty. Schodiště v galerii a v administrativní části jsou ve ztužujících železobetonových jádrech. Schodiště v knihovně je za protipožární prosklenou stěnou. V knihovně je další, liniové schodiště probíhající přes všechna patra části knihovny nad průchozím parterem. Schodišťové stupně jsou široké 250mm a vysoké 150mm. Liniové schodiště má rozměry stupňů 300mm šířka a 150mm výška.
2.4.4 Obvodový plášť Fasáda objektu je dvojího typu. Těžký obvodový plášť je tvořen monolitickou sendvičovou stěnou o tloušťce nosné stěny 200mm, tepelná izolace XPS 140mm a pohledový beton 120mm. Lehký obvodový plášť je proveden jako celoplošné zasklení s různými typy povrchové úpravy izolačních skel - reflexní folie a pokovené. Proti oslunění a přehřívání prostor jsou v prostoru knihovny a ve střední části objemu navrženy automatické žaluzie, v části galerie jsou pak v podobě rolet. Lehký obvodový plášť je fasádní systm Hueck Hartmann typu VF 50 RR SG - dvojsklo 13-10, včetně systémových dvěří. Kotveno systémovými kotvami do stropní konstrukce. Rozměry skel o výškách 2975, 2375, 5975, 1575 mm a o šířkách 1600, 1680 a 3275mm. 2.4.5 Střešní plášť Střešní plásť je v několika úrovních. V části knihovny nad 4.NP, ve střední části nad 3.NP a v galerii nad 7.NP. Všechny střechy jsou nepochozí a ploché. Skladba - viz tabulka skladeb - S1. Střechy jsou odvodněny pomocí střešních vpustí PVC, DN 100 a jedním zaatikovým žlabem svedeným pod fasádou lehkého obvodového pláště. 2.4.6 Dělící konstrukce Příšky tloušťky 150mm jsou ze železobetonu, příčky o tloušťce 100mm z CP a celoskleněné příčky jsou dvojího typu - protipožární o tl. 80mm a dále o tl. 50mm. 2.4.7 Skaldby podlah viz tabulka skladby podlah 2.4.8 Povrchové úpravy konstrukcí ŽB stěny jsou natřeny uzavíracím nátěrem. Dělící příčky jsou opatřeny omítkou a v hygienických prostorech jsou do výšky 1,8m obloženy keramickým obkladem. 2.4.9 Výplně otvorů viz tabulka oken
2.4.10 Doplňkové konstrukce Zábradlí kolem schodišť v galerii, administrativní části a liniové schodiště v knihovně je tvořeno hliníkovými uzavřenými profily se sklěněnou výplní. Kotveno do B konstrukce rozpěrnými kotvami Fischer. Únikové schodiště v knihovně je tvořeno plné. viz tabulka zámečnickžch výrobků 2.5 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů Všechny stavební konstrukce vyhovují hodnotám součinitele prostupu tepla určených normou ČSN 730540-2. K zateplnení těžkého obvodového plaště jsou je použit XPS o tl. 140mm, u vodorovných konstrukcí o min.tl. 200mm. Tepl. izolace ve střešním plášti je také 200mm. 2.6 Vliv stavby a jejího užívání na životní prostředí Provoz budovy nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Zdrojem tepla pro vytápění a horkovzdušné vytápění je tepelný výměník, objekt tedy nebude zdrojem nadměrných exhalací. Navržená vzduchotechnická zařízení budou splňovat požadavky na chladící média. Odtah znehodnoceného vzduchu bude veden vzduchovodem do exterieru. Hluk ze vzduchotechnických zařízení, umístěných v suterénní části budovy, bude splňovat požadované parametry. Produkce odpadu bude pouze na bázi tuhého komunálního odpadu. Nebude zde žádná výroba, která by mohla produkovat odpady zvláštního charakteru.