BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM

Podobné dokumenty
V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

TELENCEPHALON. Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS)

Funkce prodloužené míchy

Funkce prodloužené míchy

Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů

CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga

Motorický systém. Biomedicínská technika a bioinformatika

Nervový systém přehled funkcí

Korová centra. Anatomie pro antropology III

ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)

Funkční neuroanatomie

LIMBICKÝ SYSTÉM David Kachlík

Basální ganglia. Veronika Němcová. Pohled z mediální strany

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)

Retikulární formace = Formatio reticularis

Retikulární formace Formatio reticularis

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD BAKALÁŘSKÁ PRÁCE TOURETTŮV SYNDROM

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Nervový systém lidského mozku

Motorický systém a řízení motoriky

7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

Úvod do CNS. David Kachlík

Telencephalon. Veronika Němcová

Centrální nervový systém 1

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

Centrální nervový systém

Řízení a poruchy motoriky,vyšetření, syndromologie. Kmenové syndromy. Kateřina Zárubová

Deficit kognitivních funkcí u pacientů s Parkinsonovou chorobou Cognitive deficits in patients with Parkinson`s disease

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Variace Nervová soustava

I. MOTORIKA (HYBNOST)

Centrální nervový systém 3

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

Senzorická fyziologie

Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání

MEZIMOZEK. David Kachlík

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Hluboká mozková stimulace (u Parkinsonovy nemoci)

Apraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie

Extrapyramidový systém: anatomie, fyziologie a klinická syndromologie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Neuroanatomie chování a paměti

Neuroanatomie chování a paměti

Extrapyramidový systém Vyšetření

Receptorové informační vstupy

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Obsah. 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí PŘEDMLUVA... 11

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

Neurobiologie drogových závislostí. MUDr. Tomáš Páleníček Psychiatrické centrum Praha, PGS student 3.LFUK

Patofyziologie nervového systému

Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení

Zpracování nociceptivní aference

Extrapyramidový systém: syndromy, symptomy, vyšetření

LOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3

Digitální učební materiál

Plexus brachialis (C4-Th1)

Neurony a neuroglie /

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

MOZKOVÉ DRÁHY. David Kachlík

Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZÁKLADY NEUROVĚD. PSY113 Fyziologie člověka, PSY451 Fyziologie člověka, PSY713 Fyziologie člověka

Extrapyramidový systém.

7. Nervová soustava člověka

Mozek v informačním toku

Marek Baláž I. neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny Brno

Okruhy otázek předmětu Neurovědy Zubní lékařství. Neuroanatomie

NEGLECT SYNDROM A JEHO TERAPIE VYBRANÝMI PROSTŘEDKY LÉČEBNÉ REHABILITACE

Univerzita Karlova v Praze

SOUVISLOST EXEKUTIVNÍCH a KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ u ADOLESCENTŮ STANOVENÍ ORIENTAČNÍCH NOREM PRO TEST HANOJSKÉ VĚŽE

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

Fyziologie a patofyziologie

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

Mozkový kmen Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: lékařství

Fyziologie centrálního nervového systému

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Transkript:

BAZÁLNÍ GANGLIA K základním strukturám bazálních ganglií je řazeno striatum, pallidum a ncl. subthalamicus (viz základní kurz neuroanatomie). Z funkčního hlediska je však nutno klasifikaci struktur bazálních ganglií dále rozšířit. STRIATUM Hlavní struktury striata, ncl. caudatus a putamen jsou označovány jako dorzální striatum. Dorzální striatum není homogenní, v 85% jeho hmoty (tzv. matrix) se nachází velké množství synapsí s acetylcholinem (ACh) jako transmiterem. Zbývajících 15% dorzálního striata neobsahuje cholinergní synapse. K ventrálnímu striatu je řazen ncl. accumbens, který je lokalizován před předním raménkem capsula interna. Anatomové jej většinou řadí k přednímu limbickému mozku. PALLIDUM Globus pallidus (dorzální pallidum) je dále členěno na pars lateralis (GPpl) a pars medialis (GPpm), které má rozšíření až do středního mozku, kde tvoří pars reticulata substantiae nigrae. Ta podobně jako GPpm obsahuje větší množství čistě GABA-ergních neuronů. Ventrálně od bazálních ganglií se nachází struktury obecně označované jako substantia innominata, jejíž část přiléhající těsně ke globus pallidus se nazývá ncl. basalis Meynerti. Obě struktury označované jako ventrální pallidum jsou rovněž součástí limbického předního mozku a hrají významnou úlohu při plánování a iniciaci pohybů. Mimo striatum, pallidum a ncl. subthalamicus jsou z funkčního hlediska k bazálním gangliím řazeny substantia nigra a motorická jádra thalamu (ncl. ventralis ant. a lat.), označovaná jako ventrolaterální thalamus. Substantia nigra obsahuje dva odlišné oddíly: pars reticulata má velmi podobnou cytologickou stavbu jako mediální část globus pallidus, kterého je vlastně výběžkem. Neurony pars reticulata obsahují velké množství železa. Pars compacta je tvořena neurony, které díky vysokému obsahu pigmentu melaninu daly jméno celému útvaru. Tyto neurony syntetizují dopamin, který je transportován axonálním prouděním do striata (tr. nigrostriaticus). Základem výkladu funkce bazálních ganglií je jejich spojení, proto je vhodné se zmínit o 1

rozdělení jednotlivých struktur bazálních ganglií podle jejich spojů. Vstupní jádra jsou tvořena dorzálním a ventrálním striatem. Striatum dostává převážně informace z kortexu. Vstupní axony tvoří excitační synapse, ve kterých je transmiterem glutamát nebo aspartát. Jádra vnitřních spojů. Vnitřní propojení bazálních ganglií je vytvořeno hlavně mezi globus pallidus pars lateralis (GPpl), substantia nigra pars compacta (SNpc) a ncl. subthalamicus (NSTh). Vzájemná spojení a spojení se vstupními a výstupními jádry jsou prováděna axony s převážně inhibičními synapsemi, kde jako transmiter slouží GABA. V případě projekce substantia nigra pars compacta do striata je transmiterem dopamin. Výstupní jádra jsou tvořena globus pallidus pars medialis (GPpm), substantia nigra pars reticulata (SNpr) a ventrálním pallidem. Uvedená jádra tvoří převážně inhibiční spoje (GABAergní) s jádry ventrolaterálního thalamu. Základní aferentní, vnitřní a eferentní spoje bazálních ganglií významné pro motoriku končetin a trupu jsou uvedeny na schématu. Obr. XX. Schéma hlavních aferentních spojů bazálních ganglií (upraveno podle Stewarda 2000). AFERENTNÍ SPOJE BAZÁLNÍCH GANGLIÍ Veškerá aferentace bazálních ganglií se děje přes putamen a ncl. caudatus, jádra společně označovaná jako striatum. Striatum přijímá informace ze tří hlavních zdrojů: i/ Z mozkové kůry Spojení kůry se striatem je topicky uspořádané. Projekce z area 4,6 a area 3,1,2 je převážně do putamen, zatímco asociační kůra frontálního, parietálního a okcipitálního laloku společně s temporálním kortexem projikují hlavně do ncl. caudatus. Spojení kůry se striatem se děje cestou tr. corticostriaticus. 2

ii/ Z ncll. intralaminares thalami Aferentní spoje z thalamu pocházejí převážně z ncl. centromedianus, který přijímá informace z motorické kůry. Jedná se o další cestu zabezpečující vliv motorické kůry na bazální ganglia. iii/ Ze substantia nigra Velmi významná dopaminergní projekce z pars compacta. Obr. XX. Schéma uspořádání kortikální aferentace bazálních ganglií. SPOJE MEZI BAZÁLNÍMI GANGLII Neurony z ncl. caudatus a putamen mají projekci do obou segmentů globus pallidus a do pars reticulata v substantia nigra. Globus pallidus a substantia nigra mají spojení s ncl. subthalamicus. Většina výstupních informací z globus pallidus pars lateralis je určeny pro ncl. subthalamicus. Z tohoto jádra je naopak napojení do obou segmentů globus pallidus a do pars reticulata v substantia nigra. EFERENTNÍ SPOJE BAZÁLNÍCH GANGLIÍ Výstupní informace z bazálních ganglií vycházejí převážně z globus pallidus pars medialis a z pars reticulata v substantia nigra a směřují do ncl.ventralis lateralis et ventralis anterior thalami. Mediální segment globus pallidus má navíc spojení s ncl. centromedianus. Neurony v ncl. ventralis lateralis et ventralis anterior thalami převádějí informace do prefrontálního a 3

premotorického kortexu. přímé (-) GABA nepřímé (-) GABA, (+) glutamát Obr. XX. Schéma hlavních vnitřních spojů bazálních ganglií (upraveno podle Stewarda 2000). Obr. XX. Schéma hlavních eferentních spojů bazálních ganglií (upraveno podle Stewarda 2000). 4

Axony vystupující z globus pallidus a vstupující do thalamu se podstatnou měrou podílejí na tvorbě bílé hmoty, která je označována jako ansa lenticularis a fasciculus lenticularis. V blízkosti thalamu se oba svazky spojují a vytvoří útvar označovaný jako fasciculus thalamicus. + SNPC cortex striatum D1 - + D2 - - pallidum - + subthalamus cortex + thalamus Obr. XX. Zjednodušené schéma spojů bazálních ganglií OBECNÉ SCHÉMA FUNKČNÍCH SPOJŮ BAZÁLNÍCH GANGLIÍ přímé striatopallidální dráhy nepřímé striatopallidální dráhy Obr. XX. Schéma výsledného působení přímé a nepřímé striatopallidální dráhy. Při funkčním výkladu složitých spojení bazálních ganglií lze vycházet ze zjednodušeného schématu. 5

Specifické kortikální oblasti mají excitační projekce (glutaminergní) do struktur striata, která jak již bylo uvedeno představují vstupní jádra bazálních ganglií. Striatum má spojení s oběma částmi pallida (pars externa i interna), odtud jde informace do thalamu (ncl. ventralis anterior a ventralis lateralis thalami). Tyto spoje jsou GABAergní a mají inhibiční efekt. Svazek axonů z ventrální části GP tvoří ansa lenticularis a z dorzálních neuronů GP jdou axony tvořící fasciculus lenticularis - oba se spojují a tvoří fasciculus thalamicus. Z ncl. ventralis anterior th. jdou axony převážně do premotorické kůry a z ncl. ventralis lateralis th. do motorické kůry, které mají spojení se striatem. SPOJE FUNKČNÍCH SMYČEK BAZÁLNÍCH GANGLIÍ V současné době se ukazuje, že spojení struktur bazálních ganglií je organizováno do vzájemně nezávislých okruhů (smyček), které se uplatňují v konkrétních funkcích. Předpokládá se, že pro jednotlivé nezávislé funkční smyčky existují ve strukturách bazálních ganglií k tomu vyčleněné skupiny neuronů. Ze zjednodušeného schématu spojení můžeme odvodit čtyři funkční smyčky bazálních ganglií, které zde uvádím pro ilustraci a pochopení funkce bazálních ganglií. Motorická smyčka Z motorického, premotorického, ale také ze somatosenzorického kortexu existuje ipsilaterální projekce do putamen a odtud přes GPpl do GPpm (s významnou větví do FR). Z GPpm se dostávají zpracované informace přes ncl ventralis ant. et lat. thalami (ventrolaterální thalamus) zpět do motorické a premotorické kůry. Všechny spoje jsou somatotopicky uspořádané. Uvedená spojení zabezpečují zpracování impulsů určených pro kontrolu svalů končetin a trupu. Je důležité si uvědomit, že vlastní povel k akci svalů zabezpečuje tr. corticospinalis a tr. reticulospinalis. Základní propojení bazálních ganglií v klidu a při pohybu V klidu Nigrostriatická dráha je spontánně aktivní, tato aktivita je dostatečná pro uklidnění striata. 6

Rovněž neurony obou částí pallida jsou spontánně aktivní na úroveň, která je dostatečná pro klid v ncl. ventrolateralis thalami a ncl. subthalamicus, což se projevuje i v klidu motorického a suplementárního motorického kortexu. suplementární motor. kortex (a 6) putamen prim. motor. kortex (a4) premotor. kortex (a 6) somatosenzor. kortex (a 3,2,1) SNpc globus pallidus pars ext. ncl. subth. globus pallidus pars int. ncl. ventrolateralis th. Obr. XX. Motorická smyčka. Během pohybu Somatotopicky uspořádaná skupina striatálních neuronů se stává aktivní a tím odpovídající neurony pallida jsou více inhibovány. Výsledkem je zrušení inhibice (disinhibice) odpovídající oblasti ncl. ventrolateralis thalami se zahájením excitace motorického kortexu a suplementárního motorického kortexu. Ncl. subthalamicus je rovněž stimulován přímo z kortexu a v závislosti na aktivitě globus pallidus pars lateralis (GPpl) může ncl. subthalamicus modulovat výstup z globus pallidus pars medialis (GPpm). Během provedení pohybu, odpovídající neurony bazálních ganglií mohou snižovat nebo zvyšovat svůj potenciál. Snížení potenciálu (discharge) u neuronů GPpm/SNpr má značný význam pro kontrolu pohybu, protože vytváří disinhibici jader ventrolaterálního thalamu a tak usnadňují kortikálně iniciovaný pohyb přes excitační thalamokortikální spoje. Při zvýšení napětí v neuronech GPpm/SNpr dochází k opačné reakci jader ventrolaterálního thalamu. Ukazuje se, že v GPpm/SNpr patrně existují oddělené soubory neuronů, které přímou nebo nepřímou cestou mají vliv na vytváření motorických vzorců. 7

Stimuly pro spuštění pohybu se objevují v kortexu o něco dříve než v subkortikálních strukturách motorických okruhů bazálních ganglií. Současné znalosti o bazálních gangliích ukazují, že senzoricko-motorické smyčky se podílejí nejen na kontrole pohybů, ale i na jejich přípravě. prefrontální kortex (a 9, 10) premotorický kortex (a 6) ncl. caudatus (caput) parietální kortex (a 7) globus pallidus pars int. substantia nigra pars ret. ncl. ventralis anterior th. Obr. XX. Asociační (prefrontální) smyčka. Asociační (prefrontalní) smyčka Informace vychází z asociačního kortexu prefrontálního (a 9,10), orbitofrontálního, parietálního, okcipitálního a temporálního laloku, včetně premotorického kortexu (a6). Primární projekce existuje do ncl. caudatus s odbočkou pro motoriku mozkového kmene, která zahrnuje spoje přes GPpm a SNpr na FR a tectum mesencefala. Přes ncl. ventralis anterior thalami jde hlavní trasa do prefrontální kůry a odtud do motorické kůry. Provedení pohybu se děje prostřednictvím tr. corticospinalis, tr. reticulospinalis a tr. tectospinalis. Funkce smyčky je komplikovaná, mimo jiné ovlivňuje také naši prostorovou paměť. Limbická smyčka Začíná v předním cingulárním kortexu (a24), mediálním orbitofrontálním kortexu (a 10,11) a v amygdalárním jádře a přes ncl accumbens (ventrální striatum) a ventrální pallidum se napojuje na jádra thalamu (ncl. ventralis ant. a ncl. medialis dorsalis thalami) odkud je 8

projekce do premotorické kůry. Touto cestou jsou organizovány motorické projevy emocí, agresivní nebo submisivní postoje, gesta a smích apod. cingulární (a24), mediální orbitofrontální kortex (a 10, 11) amygdala ventrální striatum (ncl. accumbens) ventrální pallidum globus pallidus (pars int.) substantia nigra (pars reticulata) ncl. ventralis ant. th. ncl. medialis dorsalis th. Obr. XX. Limbická smyčka. Okulomotorická smyčka Informace vychází z vizuálního asociačního kortexu, z premotorické frontální kůry a zrakového okohybného pole. Po přepojení ve striatu jsou informace vedeny přes substantia nigra pars reticulata (SNpr) do ncl. ventrolateralis a z tohoto jádra thalamu do frontálního okohybného pole. Ze SNpr existují významná odbočení do tecta. Provedení vlastních pohybů opět zabezpečují tr. corticospinalis a tr. reticulospinalis. 9

frontální zrakové pole (a 8) prefrontální kortex (a 9, 10) parietální kortex (a 7) ncl. caudatus (corpus) globus pallidus pars int. substantia nigra pars ret. ncl. colliculi sup. ncl. ventrolateralis th. ncl. medialis dorsalis th. Obr. XX. Okulomotorická smyčka. 10