Název lekce: BOJ ZA PRAVDU Téma: DOBRO A ZLO Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka Předmět: Občanský výchova, Dějepis, Právo, Rodinná výchova, Psychologie Obtížnost: 2 Předpokládaný čas: 90 min. Pomůcky: příběh, papíry, tužky, symboly, plakáty, pracovní listy, lepidlo a nůžky, filmový dokument Cíle: - Studenti pochopí a vysvětlí pojmy: vlastenectví, odboj - Studenti porovnají rozdíly DOBRA a ZLA - Spolupráce studentů v rámci skupin Postup: Evokace: 1. Rozdělíme studenty do skupin po 4. Vyzveme studenty, aby na základě předložených obrázků (symbolů), které dostanou nastříhané v obálce, tyto znaky rozdělili do dvou skupin tak, aby skupinu symbolů spojovala společná charakteristika jedním slovem. (příloha č. 1 vytisknout 2x) 2. Poté studenti budou přiřazovat z druhé obálky jednotlivá slova, která budou opět rozstřihaná a promíchaná k již roztříděným symbolům tak, jak jim nejvíce dle jejich představ evokuji s daným obrázkem. (příloha č.2) 3. Nakonec poslední dva termíny - DOBRO a ZLO, přiřadí k danému sloupci 4. Symboly společně se slovy lepí studenti na plakáty, aby mohli po skupinové práci své roztřídění prezentovat před ostatními 5. Učitel se dotazuje při prezentaci skupin u jednotlivých plakátů, proč rozdělili symboly a slova tak, jak je mají nalepené na plakátu a jaké pocity a dojmy ve studentech jednotlivé symboly vyvolaly
Uvědomění si významu informací: Nejprve si přečteme příběh paní Herty Stach. PŘÍBĚH Paní Herta se narodila v Odrách v roce 1928. Její otec se jmenoval Herman Stach a její matka se jmenovala Elza Stach. Oba rodiče byli Němci. Její otec i dědeček byli spoluzakladatelé levicové komunistické strany. Alžběta Stachová, matka paní Herty pracovala jako tovární dělnice, manžel byl u vojska. Byla to Němka, která se hlásila k radikálním komunistům. Když začala válka, bylo paní Hertě 10 let. 10. 10. 1938 do Oder vjížděly první německé tanky. Celé Odry jásaly, pekly koláčky, čekaly Němce na náměstí, ale rodina paní Herty po předzvěstech, které měly, tak věděly, že příjezd Němců nehlásá nic dobrého. V Odrách žilo 95% Němců a zbylých 5 % byly české rodiny, které pomáhaly různým zajatcům. Matka paní Herty za války pomáhala Rusům k útěku, obstarávala jim cigarety, jídlo a zbraně. Herta se také podílela na pomoci. Ruští zajatci se skrývali v okolí Oder, Herta jezdila do oderského lesa na kole, vozila jídlo, oblečení a v krabici od vložek ruční granáty. V roce 1944 rodina Stachova pomáhala čtyřem sovětským zajatcům, kteří utekli z nacistického vězení. Do úkrytu jim nosili jídlo, šaty, ruční granáty, mapy, střelné zbraně. Po prozrazení, Němci tři sovětské zajatce zastřelili a Dimitrij Novikov, který jako jediný přežil, se vrátil, jelikož nevěděl, co má dělat. 1. 7. 1944 jako obvykle babička napekla koláče a paní Herta jela na kole na smluvené místo. Když tam Dimitrije nenašla, vložila jídlo do vydlabané vrby. Všimla si, že jí pozorují dva muži. Večer k nim domů přišli Němci se zatykačem. Vzali její matku i jí. Později její babičku i švagrovou. Jí a její matku odvezli do Nového Jičína, kde bylo vězení. V zatykači stálo, že byly uvězněny pro velezradu a za pomoc nepříteli - sovětským zajatcům. Všechny prozradil Dimitrij Novikov, jeho další osud není znám. Ve věznici v Novém Jičíně její matku dvakrát zmlátili až do mdlob, nezvládla německé mučení, a proto se oběsila na řemenu od šicího stroje, který tam měla její spoluvězenkyně. 13. 1. 1945 Elza Stach umírá. Herta měla být souzena v Berlíně. Soud byl ale odložen, jelikož se chýlil konec války. 2. 5. 1945 byla podmínečně propuštěna a řízení bylo zatím přerušeno.
V roce 1947 získala zpátky své státní občanství a byl jí vrácen dům. Herta se nikdy nehlásila ke komunistům, dle jejího názoru byli nejhorší. Na základní škole měla samé jedničky, a proto chtěla po válce dále studovat, ale nebylo ji to umožněno. Dostala zaměstnání v továrně jako účetní. Paní Herta žije dodnes v Odrách, a i přesto, co všechno prožila, prohlašuje: PROŽILA JSEM NÁDHERNÉ DĚTSTVÍ Po příběhu rozdělíme studenty do skupin po 4. Po přečtení příběhu rozdáme každé skupině tištěný text příběhu paní Herty. S příběhem budou studenti dále pracovat tak, že na plakát nadepíši velkými písmeny - NÁZOROVÝ STŘET. Skupina určí mluvčího, který výsledek jejich práce za pomoci ostatních členů bude prezentovat dalším skupinám. Jednotlivé skupiny odpovídají na tyto otázky: 1. Co podle vašich představ bylo v příběhu pozitivního a co negativního? 2. Myslíte si, že podobný příběh lze najít i v dnešní době? Pokud si myslíte, že ano, pokuste se uvést příklad. 3. Proč si myslíte, že někteří lidé se v tehdejší situaci přidali na stranu fašistů či zůstali na straně komunistů? A co toto rozhodnutí pro ně znamenalo? 4. Jak vy sami byste reagovali, kdyby se měnil politický systém ve vašem okolí? (Například - demokracie x totalita) 5. Jak si myslíte, že v příběhu dopadl Dimitrij Novikov, o kterém se dodnes nic neví? 6. Jak byste se vy sami zachovali v jeho roli (Dimitrie Novikova)? 7. Myslíte si, že matka v příběhu zvolila způsob sebevraždy jako správné řešení dané situace? Jestliže si myslíte, že bylo její řešení správné, pak tento názor zdůvodněte. Poté mluvčí skupiny názory prezentuje před ostatními a skupiny na jejich odpovědi nereagují. Závěrem shrneme nejdůležitější a nejzajímavější názory a odpovědi. Reflexe: Rozdáme studentům do skupin velké archy papírů. Každý student si vybere jeden obrázek ze skupiny dobra a jeden ze skupiny zla. Každý si nalepí na velký arch svoje obrázky a budou
vypracovávat mentální mapu. Do myšlenkové mapy budou psát další slova, které se jim s daným slovem pojí ve spojitosti s dnešní dobou. Necháme jim 10 minut na vypracování úkolů a poté každý předvede svůj plakát. Na konci lekce studenti vyjádří své pocity z práce na jednotlivých úkolech a zároveň se vyjádří, co jim lekce dala. Na závěr hodiny můžeme promítnout filmový dokument, ve které vystupuje paní Herta Stach, a tím se studenti přesvědčí o opravdivosti tohoto životního příběhu. Filmový dokument se jmenuje Neznámí hrdinové, vysílaný na ČT 24 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/210452801390029- neznami-hrdinove-pohnute-osudy/
Příloha č. 1 - Zlo
Dobro
Příloha č 2 VÁLKA MÍR MUČENÍ ČISTOTA POHROMA NADĚJE
SMRT POHODA OTROCTVÍ ROVNOVÁHA MANIPULACE LÁSKA DOBRO ZLO
PŘÍBĚH Paní Herta se narodila v Odrách v roce 1928. Její otec se jmenoval Herman Stach a její matka se jmenovala Elza Stach. Oba rodiče byli Němci. Její otec i dědeček byli spoluzakladatelé levicové komunistické strany. Alžběta Stachová, matka paní Herty pracovala jako tovární dělnice, manžel byl u vojska. Byla to Němka, která se hlásila k radikálním komunistům. Když začala válka, bylo paní Hertě 10 let. 10. 10. 1938 do Oder vjížděly první německé tanky. Celé Odry jásaly, pekly koláčky, čekaly Němce na náměstí, ale rodina paní Herty po předzvěstech, které měly, tak věděly, že příjezd Němců nehlásá nic dobrého. V Odrách žilo 95% Němců a zbylých 5 % byly české rodiny, které pomáhaly různým zajatcům. Matka paní Herty za války pomáhala Rusům k útěku, obstarávala jim cigarety, jídlo a zbraně. Herta se také podílela na pomoci. Ruští zajatci se skrývali v okolí Oder, Herta jezdila do oderského lesa na kole, vozila jídlo, oblečení a v krabici od vložek ruční granáty. V roce 1944 rodina Stachova pomáhala čtyřem sovětským zajatcům, kteří utekli z nacistického vězení. Do úkrytu jim nosili jídlo, šaty, ruční granáty, mapy, střelné zbraně. Po prozrazení, Němci tři sovětské zajatce zastřelili a Dimitrij Novikov, který jako jediný přežil, se vrátil, jelikož nevěděl, co má dělat. 1. 7. 1944 jako obvykle babička napekla koláče a paní Herta jela na kole na smluvené místo. Když tam Dimitrije nenašla, vložila jídlo do vydlabané vrby. Všimla si, že jí pozorují dva muži. Večer k nim domů přišli Němci se zatykačem. Vzali její matku i jí. Později její babičku i švagrovou. Jí a její
matku odvezli do Nového Jičína, kde bylo vězení. V zatykači stálo, že byly uvězněny pro velezradu a za pomoc nepříteli - sovětským zajatcům. Všechny prozradil Dimitrij Novikov, jeho další osud není znám. Ve věznici v Novém Jičíně její matku dvakrát zmlátili až do mdlob, nezvládla německé mučení, a proto se oběsila na řemenu od šicího stroje, který tam měla její spoluvězenkyně. 13. 1. 1945 Elza Stach umírá. Herta měla být souzena v Berlíně. Soud byl ale odložen, jelikož se chýlil konec války. 2. 5. 1945 byla podmínečně propuštěna a řízení bylo zatím přerušeno. V roce 1947 získala zpátky své státní občanství a byl jí vrácen dům. Herta se nikdy nehlásila ke komunistům, dle jejího názoru byli nejhorší. Na základní škole měla samé jedničky, a proto chtěla po válce dále studovat, ale nebylo ji to umožněno. Dostala zaměstnání v továrně jako účetní. Paní Herta žije dodnes v Odrách, a i přesto, co všechno prožila, prohlašuje: PROŽILA JSEM NÁDHERNÉ DĚTSTVÍ