Úspory a účinnost využití energie zdroj budoucnosti Ing. Jaroslav Maroušek, CSc. SEVEn, Praha Energetika pro 21. století v ČR, Praha, 25.9. 2012
Spořeba primárních energetických zdrojů na obyvatele [ kg toe/obyv] 2
Spořeba primárních energetických zdrojů na HDP (PPP 2005) [ kg toe/1000 US$] 3
ZTRÁTY Kolik energie skutečně potřebujeme? Česká republika, rok 2010, celková spotřeba energie v PJ 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 PEZ KS Užitečná E Potřebná E Kvantifikovatelné?????? 4
Vývoj měrné spotřeby tepla na vytápění a plateb v bytových domech v ČR (bez TV) Časové období Potřeba tepla na m2 vytápěné plochy ( kwh/m 2 ) Potřeba tepla na průměrnou bytovou jednotku ( GJ/byt) Roční platba při průměrné ceně 500 Kč/GJ (tis. Kč/rok) 1960 až 1980 150 300 40 75 1982 až 1993 120 250 30 60 1994 až 2001 100 180 25 45 20 37 15 30 12 22 Požadovaný standard normou ČSN 73 0540; od roku 2002 Doporučený standard normou ČSN 73 0540; od roku 2002 Nízkoenergetické budovy (definované) normou ČSN 73 0540; od roku 2002 Pasivní budovy definované Technickou normalizační informací TNI od r. 2009 80 150 20 40 50 90 12 25 < 50 < 12 < 15 < 4 10 20 6 12 < 6 < 2 5
Úspory energie a zvýšení efektivnosti Všeobecná shoda, že energetická účinnost trvale roste Různá interpretace průmětu růstu účinnosti do budoucích potřeb energie: předbíhá růst účinnosti růst požadavků na výkony? 6
Vliv technologického vývoje na spotřebu energie: jen zpomalení růstu, nebo pokles? 1. Měrné spotřeby motorových vozidel klesají (v průměru více než 1% ročně), ale: roste výkon vozidel i mobilita=> spotřeba energie roste 2. Měrné spotřeby energie bílého zboží v domácnostech klesají (chladničky o 40% za 10 let), ale roste vybavenost => spotřeba energie stagnuje 3. Ztráty bytových budov se snižují (zateplování a nová výstavba přinášejí nižší potřebu energie na vytápění o 20-50%) => celková spotřeba energie na vytápění klesá 7
Vztah spotřeby a ceny energie: inverzní chování Spotřeba energie není pevně dána: závisí (mimo jiné) na ceně energie Přestože se nedaří statisticky prokazatelně stanovit koeficienty elasticity, závislost je nepochybná Při poklesu cen má spotřeba energie dlouhodobou tendenci růst (a naopak) Dlouhodobé předpovědi poptávky po energii se většinou nesplní
[PJ] Final energy consumption - Industry Energy Statistics and Forecasts for the Year 2000 3 000 2 500 EGU 1971 EGU 1978 EGU 1979 2 000 1 500 1 000 VUPEK 1986 EGU 1982 VUPEK 1990 500 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 Year
Vliv úspor energie (=rozdíl mezi zelenou a červenou křivkou) na konečnou spotřebu dle Aktualizace Energetické koncepce MPO z února 2010 [PJ] 10
(TJ/rok) NEK: Scénář A BAU Vývoj KS podle jednotlivých forem energie 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 Elektrická energie Centralizované teplo plynná kapalná tuhá 400 000 200 000 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 11
(TJ/rok) Scénář E - Vývoj KSE podle jednotlivých forem energie pro všechny sektory NH 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 Elektrická energie Centralizované teplo plynná kapalná tuhá 200 000 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 ENEF 2008 12
Scénář E nízký energeticky efektivní Do r. 2050 předpokládá, že se výrazně sníží průměrná spotřeba na vytápění bytů v sektoru domácností z dnešních 185 až na 74 kwh/m 2, průměrná spotřeba na TUV klesne z dnešních 16 GJ na byt až na 10 GJ/byt a průměrná spotřeba na nezaměnitelnou elektřinu pozvolně klesne z dnešních 6 GJ/byt až na 4,2 GJ/byt. Do r. 2050 se předpokládá, že se sníží průměrná měrná spotřeba na vytápění v terciárním sektoru z dnešních 181 kwh/m 2 až na 72 kwh/m 2. V případě měrné spotřeby na ohřev TUV a nezaměnitelné elektřiny v terciárním sektoru se bude jednat o pokles měrné spotřeby z 37 na 22 kwh/m 2 a z 53 na 37 kwh/m 2 v roce 2050. Průměrný roční pokles měrných energetických náročností v rámci technologické spotřeby v sektoru průmyslu je 3 % ročně. 13
(T J/ro k) Scénář D - Vývoj KS podle jednotlivých forem energie pro všechny sektory NH 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 Ele ktrická e n e rg ie Ce n tra liz o va n é te p lo p lyn n á ka p a ln á tu h á 400 000 200 000 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 14
(TJ/rok) Porovnání scénářů vývoje KS energie v ČR do roku 2050 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 Scénář E - nízký Scénář D - nízký střední Scénář C - střední Scénář A - vysoký 600 000 400 000 200 000 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 15
(GJ/tis. Kč 1995) úspory Porovnání vývoje energetické náročnosti KS na HDP do roku 2050 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Scénář A - vysoký (průměrný roční pokles o 1,4%) Scénář C - střední (průměrný roční pokles o 2,1%) Scénář D - nízký střední (průměrný roční pokles o 2,3%) Scénář E - nízký (průměrný roční pokles o 3%) 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 16
Potenciál úspor energie v celkové KSE podle odvětví NH Vyčíslení intervalu potenciálu úspor energie vychází z rozdílu KSE ve scénáři A oproti scénáři C a oproti scénáři E (min=a-c, max=a-e) TJ do 2025 do 2050 Min Max Min Max Domácnosti 20 037 52 758 55 863 126 044 Terciér 5 928 19 740 19 965 47 153 Průmysl 71 168 178 561 264 420 502 999 Doprava 29 596 95 635 143 551 267 924 Ostatní 3 476 6 852 15 326 28 025 Celkem 130 205 353 546 499 125 972 144 Těžiště uvedených úspor je v sektoru průmyslu, dopravy a v budovách. 17
Závěry Při porovnání všech dostupných zdrojů energie s objemem energie, kterou je možné během následujících 40 let ušetřit, se energetická efektivnost ukazuje jako nejvýznamnější energetický zdroj naší budoucnosti Zvýšení účinnosti užití energie může přinést až 1 EJ ročně, což výrazně přesahuje uvažované objemy kteréhokoliv jiného zdroje. 18
EU: Energy Efficiency Directive Cíl: dosáhnout úspory 20% v roce 2020 oproti prognozovanému stavu (1842Mtoe => 1474Mtoe, úspora=368mtoe) Zahrnuje všechny části energetického řetězce Vybraná opatření: úspory v budovách renovacemi (veř. budovy 3% plochy ročně), energetické audity, vysokoúčinná KVET, zpracování NAP energetické účinnosti, sledování, vyhodnocování, měření, úspory u konečných zákazníků (1,5% ročně), podpora energetických služeb. 19
Energetické služby ve Fakultní nemocnici v Motole: - osmiletý kontrakt (2003 2011) - platby za energie, vodu a související náklady = cca 200 mil.kč ročně - garantované snížení nákladů o více než 50 mil. Kč ročně + garantovaný výnos 140 mil. Kč: překročeno
Energetické služby typu EPC: Zákazník financování a realizace investice platby za slu žby a investici záruky fin. úspor záruky splátek ESCO poskytnutí úv ěru splácení úv ěru Investor (Banka)
Kam směřují dlouhodobé trendy? Budoucnost patří energetické službě, nikoliv prodeji energie v podobě kwh nebo GJ Podnikání na úsporách formou dodávky energetických služeb má slibnou budoucnost: Splňuje lépe představy spotřebitelů o obchodním partnerství přesouvá zisky z prodeje energie od výrobců k poskytovateli energetických služeb a zákazníkovi S růstem cen energie roste i výnosnost podnikání na úsporách energie a to pro obě smluvní strany Snižování spotřeby energie : Limituje růst cen energie (konkurence) Šetří životní prostředí více, než kterýkoliv zdroj energie Dlouhodobě stabilní řešení je naučit se energií účelně využívat, nikoliv vyrábět stále více
Děkuji za pozornost. Kontakt: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 17, Praha 2 jaroslav.marousek@svn.cz www.svn.cz tel.: - 420-224 252 115 fax: - 420-224 247 597 23