Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2
Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu a postavení v čase Od standardizované velkovýroby k flexibilní výrobě s vysokou přidanou hodnotou Globalizace lokalizace atraktivita území Schopnost generovat a využívat inovace, kvalitu LZ a schopnosti ekonomických subjektů vzájemně spolupracovat způsobem přinášejícím dodatečnou přidanou hodnotu v území, VaV Role PS a VS 2
Základní terminologie Konkurenceschopnost na úrovni firmy je dána její kapacitou realizovat takové aktivity, které zajistí nejlepší stav a dlouhodobý růst produktivity a schopností maximalizovat tak hodnotu firmy pro její vlastníky Schopnost proniknout na trhy a svými výrobky a službami se prosadit oproti konkurenci konkurenceschopnost je schopnost konkurovat, obstát v konkurenci, čelit jí, přežít její tlaky 3
Konkurenceschopnost v kontextu rozvoje regionů Studie OECD, SB, MMF, EU: mezinárodní komparace Decentralizace řízení, autonomie územních samospráv hodnocení ekonomiky na subnárodní úrovni Schopnost regionů (firem v regionech) vystavených vnější konkurenci dosahovat poměrně vysoký příjem a vysokou úroveň zaměstnanosti Jak jsou jednotlivé regiony (ve spolupráci s národní i lokální úrovní) schopné podpořit produktivní firmy, pracovní příležitosti Základní hypotéza: dostatečné kompetence regionů (územní plánování, regionální plánování, ekonomické nástroje aj.) Podmínky pro pracovní příležitosti, firmy, Vav aj. 4
Teritoriální konkurenceschopnost Konkurence obcí, regionů o podnikatelské prostředí, inovace, firmy, pracovní příležitosti Soutěž mezi ÚS při vytváření, získávání, udržení a podporování ekonomických subjektů schopnost místní ekonomiky přitáhnout firmy se stabilními nebo rostoucími podíly na trhu a současně schopnost této regionální ekonomiky zajistit stabilní nebo rostoucí životní standard participujících stran úspěšnost regionů a měst, se kterou mezi sebou vzájemně soutěží např. v oblasti podílů na exportních (národních či mezinárodních) trzích nebo v přilákání kapitálu a zaměstnanců na své území 5
Role regionů Město pro byznys Inovace v podnikání x inovace v nabídce služeb (měkké lokalizační faktory)- komparativní výhody vůči ostatním regionům 6
Faktory konkurenceschopnosti obcí, měst a regionů Podnikatelské prostředí Nemovitostní politika Rozvoj a zvyšování kvality infrastruktury Finanční nástroje, dotace, slevy Komunikace s firmami x lobbing Podpora vzdělávání na všech úrovních studia Marketing území Profesionalizace VS (CAF, benchmarking, apod.) Partnerství Image a inovace v nabídce území 7
Konkurenceschopnost území Konkurenceschopný region, konkurenceschopná obec: je atraktivní, má vysoce pozitivní interní i externí image (subjektivní faktor) jehož občané jsou spokojení s kvalitou života a s regionem se identifikují z kterého se exportuje do kterého přicházejí investoři, kvalitní pracovní síly, turisté, studenti (aj. skupiny) ve kterém se dynamicky rozvíjí podnikatelská aktivita jeho občanů a je dostatek pracovních míst je jako harmonická mozaika tvořen specificky atraktivními obcemi, mikroregiony, městy a atraktivními městskými centry s vysokou úrovní urbanity 8
Inovace a konkurencechopnost Kdo neinovuje je v dlouhodobé perspektivě obrazně mrtev Podniky inovují, aby vytvořily zisk Aktéři rozvoje regionu inovují, aby zvýšili kvalitu života ve REGIONU ve kterém žijí (osobní individuální zájem, např. veřejná doprava, obnovitelné zdroje, podpora veřejného prostoru) nepřímo pak své volební preference (politici řídící veřejný sektor) nebo zase zvýšili zisk (podnikatelé) Inovace jsou kontextuální záleží na kontextu: např. co je ve švýcarských městech s vysokou kvalitou života standardem již dlouhou dobu to je u nás budoucností a je to podmíněno schopností imitovat a učit se od druhých 26.2.2014 9
Image oblasti Rozhodování soukromého sektoru: lidské zdroje, kvalita infrastruktury, komunikace, atraktivita prostředí, daňová pravidla, administrativní zatížení přesvědčení, že příslušné území je atraktivní a nabízí něco nového co jinde není (kvalitní školy pro děti manažerů, nadstandardní služby v hotelích, dostupnost parkovacích míst apod.) 26.2.2014 10
11
Index regionální konkurenceschopnosti Hustota výskytu firem (počet firem na obyv.) podíl znalostně založených/fungujících podniků celková ekonomická participace (tj. míra ekonomické aktivity Průměrné mzdy Míra nezaměstnanosti PZI 12
13
Úkoly pro regiony Smysl řešení konkurenceschopnosti na úrovni regionů? Přínosy vnějších / vnitřních stimulů v podpoře konkurenceschopnosti? Jaké propojení existuje mezi regionální konkurenceschopností a regionální ekonomickou prosperitou? 14
Posilování regionální konkurenceschopnosti Podpora LZ Vzdělávání, vzdělávací systém! Podpora motivace ke vzdělávání aktivní vzorce jednání, redukce tendencí obyvatel k pasivitě Rozvoj místního kulturního prostředí, psychologické aspekty LZ, rozšiřování určitých ekonomických vzorců chování jako základ konkurenceschopnosti Vhodné nastavení podpůrných nástrojů rozvoje LZ s ohledem na psychologické aspekty 15
ZAMĚSTNANOST Růst nezaměstnanosti ve vybraných regionech, dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost vybraných sociálních skupin (problémové regiony, 50+, absolventi škol ) Dopad nadnárodních trendů do problematiky zaměstnanosti (globální trh, mobilita kapitálu, propojenost) Státní politika zaměstnanosti, detašovaná pracoviště ÚP Celoživotní vzdělávání dle místních potřeb Od memorování k výcviku kompetencí Role krajů, obcí a měst? Veřejná služba 16
V a V Konkurenční výhoda levné pracovní síly, přírodních zdrojů x kvalita, technologický pokrok (nejlevnější pracovní síla RZ) Kvalita atraktivita na straně poptávky Inovace nové výrobky a služby, nabídka Nutnost aplikace a posilování nových znalostí: vazba mezi podniky a VaV Inovační potenciál regionů: konkurenceschopný region Absorbční kapacita obyvatel přijímat technologie Důraz EU po roce 2014 problém pro příhraničí a málo urbanizované lokality, nemetropolitní, periferní regiony 17
Regionální inovační potenciál schopnost regionu za daných okolností efektivně využívat vlastní vnitřní zdroje, flexibilně reagovat na vnější rozvojové podněty, vytvářet a rozvíjet aktivity s vyšší přidanou hodnotou, a tím nabývat nových, hierarchicky vyšších kvalit. 18
19
20
Role pro regiony Přibližovat akademický svět Vav a praxi, rozvoj spolupráce v oblasti Vav Podpora vědeckovýzkumných základen v území, technologická centra, klustery Podpora vědeckovýzkumných institucí Nejen finance, ale i organizace vztahů Podpora regionálně perspektivních Poradenské služby, vzdělávací a školicí programy, vhodného materiální zázemí oborů, služby pro inovace Kreativní ekonomika tvůrčí prostředí Start-upy, podpora začínajícím podnikatelům 21
klastr Geografická blízkost firem, které se pohybují v příbuzných oborech Konkurence i spolupráce Provázaná odvětví průmyslu, CR aj. Sdílení specializované infrastruktury, LZ a dalších služeb Sítě vzájemně závislých firem a institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce (OECD) 22
23
24