Tři základní komponenty gramotnosti v oblasti duševního zdraví (Jorm 2000) ROZPOZNÁNÍ ZNALOSTI POSTOJE Rozpoznávání příznaků je schopnost odhalit přesvědčení, chování a další projevy duševní nemoci, aniž by bylo jasné, které poruchy jsou propojeny. Rozpoznávání nemoci je schopnost idencfikovat prezentaci poruchy, jako je například závažná depresivní porucha. Kde / jak získat informace: sítě a systémy, které jednotlivci používají k získávání informací o duševních poruchách. To může zahrnovat přátele, rodinu, pedagogy nebo širší zdroje, například zábavu nebo sociální média. Rizikové faktory: jaké faktory znamenají největší riziko pro specifické poruchy duševního zdraví. Rizikové faktory mohou být biologické, sociální atd. Svépomoc: co mohou jednotlivci učinit, aby se zotavili vlastní pomoc, včetně použim knih a médií. Odborná pomoc: kde získat odbornou pomoc a / nebo jaká odbornou pomoc je k dispozici. Postoje k duševním poruchám nebo osobám s duševními poruchami Postoje k vyhledání odborné pomoci nebo léčby.
Vývoj postojů k duševním onemocněním-duševně nemocným V roce 1758 anglický lékař Wiliam BaWe, pod vlivem osvícenství ve spise TreaCse on Medness, píše jedno z prvních moderních pojednání o potřebě individuálního hummáního přístupu k duševně nemocným. KriCzuje zacházení s pacienty v Betlehem hospital, označuje je jako nelidské a barbarské. V roce 1792 se v Paříží v nemocnici Bicerte stává ředitelem doktor Phillip Pinel. Hne záhy po svém nástupu realizuje humanitní reformu přístupu k duševně nemocným. Nově zaváděný přístup je nazván morálním léčením. Na území Rakousko- Uherska bylo první specializované zařízení Věž bláznů zbudováno u Vídně v roce 1784.
Boj hmoty s duchem Emil Krapelin zakládá nosologický diagnosccký systém duševních poruch. Věří v jejich biologicky a geneccky podmíněnou podstatu. Sigmund Froid rozvíjí psychologickou teorii ecologie duševních poruch a na ní založenou léčebnou metodu- psychoanalýzu.
Bio-psycho- sociální Přes jisté úspěchy v psycho- farmakologii, zkoumání v oblasc genecky, neuro receptorů a neurověd, podstata duševních onemocnění zůstává stále spíše nejasná, něž jasná. Obecně je spor mezi hmotou a duchem, který v postojích k duševně nemocným a oboru psychiatrie probíhá odedávna, aktuálně uzavírán pojmem svaté trojice :
Zneužití moci psychiatrie NacisCcké německo: T4 program byl vytvořen a koordinován Dr. Karlem Brantem. Od srpna 1939 do prosince 1940 bylo přímo v psychiatrických nemocnicích Říše zabito 70 273 mentálně poscžených a duševně nemocných. SSSR (1970-1990): Osoby, které se postavily proc sovětskému režimu, byly duševně nemocné, protože neexistovalo žádné jiné logické vysvětlení, proč by se měl kdokoliv postavit proc nejlepšímu sociálně policckému systému na světě. Centrem byl Serbskij vědecký insctut v Moskvě a hlavním realizátorem byl dlouholetý ředitel ústavu prof. Marat Vartanyan.
Omezující prostředky I v současné době jsou používány omezující prostředky s argumentem pomoci či ochrany klienta s Mm, že to jinak není možno zařídit. Nicméně existují modely či příklady dokazující, že tomu tak nemusí být. Dr. Franco Basaglia v roce 1972 zahájil proces de insctucionalizace psychiatrické nemocnice v Trieste. V současné době tento model prokazuje ½ nákladů oproc péči v původním nemocničním modelu. Omezující prostředky nejsou používány, aktuálně nejsou využívány ani akutní lůžka ve všeobecné nemocnici.
De-institucionalizace Ervin Goffman v práci "Asylums" popisuje insctucionalizaci jako odpověď pacientů na byrokraccké struktury a umrtvující procesy totální insctuce jako jsou blázince, věznice, koncentrační tábory. V roce 2006 je Valnou hromadou Spojených Národů schválena Úmluva o právech lidí se zdravotním poscžením, která jasně stanovuje i duševně nemocným právo na život v běžných životních podmínkách. WHO Akční plán pro duševní zdraví (2013-2020) jako hlavní cíl určuje přesun péče z velkokapacitních psychiatrických nemocnic do ne specializovaných zdravotních služeb (primární péče) tak i specializovaných komunitních služeb. Plán zdůrazňuje lidská práva, jako hlavní vodítko při plánování i provozu nového systému péče.
Koncept zotavení Zotavení je osobní cestou hledání nového smyslu. Pro proces zotavení jsou důležité faktory jako naděje, hledání idencty, sebe posílení, budování bezpečného zázemí.
Medicinský x recovery model MEDICINSKÝ MODEL Zaměření na symptomy a kontrolu chování Rozhodování v rámci hierarchie, kde lékař je na vrcholu. Lékař ví lépe než pacient Floridní symptomy jsou důvodem umístění pacienta do nemocniční péče Snaha vyhnout se riziku i za cenu omezení svobody pacienta Profesionálové jsou zodpovědní za chování pacientů. PacienC v nemocnici nejsou zodpovědní za své asociální chování. To není reportováno policii. MODEL ÚZDRAVY Zaměření na empowerment Každá profese rozhoduje nezávisle a koncensu je dosahováno v týmové spolupráci Spolu rozhodování v rámci partnerského vztahu Symptomy ne nezbytně určují místo kde má být pomoc poskytována Snaha o hledání nových, individuálních řešení a připravenost k pozicvním rizikům Posilování klientů v jejich sebe zodpovědnosc, v možnosc volby včetně zodpovědnosc za důsledky jejich rozhodnum. KlienC jsou zodpovědní za své chování a pokud produkují asociální chování, mají za to nést právní
Vize budoucí sítě služeb Reforma psychiatrické péče- 2013 Maximální podpora potřebných osob s duševním onemocněním v místě jejich bydliště, prevence jejich umísťování do lůžkové-ústavní péče. kapacity v komunitní péči Aktuálně je 86% všech finančních prostředků využíváno na ústavní péči Proces tranfromace sítě bude znamenat přesun prostředků do komunitní péče kapacity v ústavní péči
Psy Development of CMHC CMHCP: I ( 5) II (16) III ( 9 )
ZVÝŠENÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI JAKO PODMÍNKA ZMĚNY SYSTÉMU Změna myšlení ZVÝŠENÍ GRAMOTNOSTI Změna přístupu Změna systému