ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VÝROBY A VYUŽITÍ PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ SMĚSNÝCH



Podobné dokumenty
Evropské normy: CEMENT + BETON

ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VÝROBY A VYUŽITÍ PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ SMĚSNÝCH

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYUŽÍVÁNÍM SMĚSNÝCH POJIV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PORTLANDSKÉ CEMENTY S VÁPENCEM A PORTLANDSKÉ SMĚSNÉ CEMENTY - VLASTNOSTI, MOŽNOSTI POUŽITÍ

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

VADEMECUM: CEMENT + BETON

Jana Stachová, Marcela Fridrichová, Dominik Gazdič, Karel Dvořák.

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

ANNEX PŘÍLOHA. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu. o účincích článků 199a a 199b směrnice Rady 2006/112/ES v oblasti boje proti podvodům

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie

ENERGETICKÁ POLITIKA EU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Solární energie důležitý obnovitelný zdroj

Navrhované změny v legislativě změny klimatu

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

Rozvoj výrobných kapacít skupiny ČEZ. Karol Balog, ČEZ Slovensko SLOVENERGY október 2006

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

EMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013

Čistá mobilita v ČR Příspěvek plynárenství k plnění klimaticko-energetických cílů v dopravě

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

Několik poznámek k politice ochrany klimatu a emisnímu obchodování. Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Obchodování s povolenkami na emise

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

TISKOVÁ KONFERENCE OČEKÁVANÉ HOSPODAŘENÍ SKUPINY ČEZ V ROCE 2007 A 2008

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990

Ekonomické zhodnocení opatření ke zlepšení kvality ovzduší v MSK

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008

MALÁ ENERGETIKA JAKO PŘÍLEŽITOST PRO VELKÉ ENERGETICKÉ FIRMY

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Analýza teplárenství. Konference v PSP

EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

Luděk Piskač tajemník SVSE

SPOTŘEBA PALIV A ENERGIÍ V DOMÁCNOSTECH

Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy

Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS

Energetická [r]evoluce pro ČR

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0000/2011. předložený v souladu s čl. 88 odst. 2 a odst. 4 písm.

CEMENTÁRNA PRACHOVICE. CZECH REPUBLIC, s.r.o. CEMEX Cement, k.s.

Aktualizovaná státní energetická koncepce a její dopady na ovzduší

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

PŘÍLOHY. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Příloha č. 8 Energetický posudek

PRIORITY MŽP V OBLASTI KLIMATICKO-ENERGETICKÉ POLITIKY - Pavel Zámyslický

Sada 1 Technologie betonu

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE

Chytrá energie vize české energetiky

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

ABSTRAKT ABSTRACT KLÍČOVÁ SLOVA KEYWORDS

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

NAP Čistá mobilita a CNG MSV Brno 2013 Které segmenty uplatnění zemního plynu vypadají nejslibněji?

N. Witzanyová

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

CZ.1.07/1.5.00/

ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/

Národní informační den společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Úloha ČHMÚ při národní inventarizaci skleníkových plynů:

Inovace v digitálním věku: Evropa nabírá opět správný kurs Prezentace J. M. Barossa,

české energetiky, její

ENERGETIKA JAKO PILÍŘ ČESKÉHO NÁRODNÍHO ZÁJMU

1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

VLIV PODMÍNEK SKLADOVÁNÍ NA KVALITU KLASICKÝCH POPÍLKŮ INFLUENCE OF STORAGE CONDITIONS ON THE QUALITY OF CONVENTIONAL FLY ASHES

Zahraniční obchod podle zboží a zemí

Aktuální problémy českého teplárenství

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE. Březen 2002

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

High Volume Fly Ash Concrete - HVFAC

Výsledky projektu. Prezentace pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci projektu

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

Studie předpokládaných dopadů systému obchodování s povolenkami na emise CO 2 po roce 2012 na ekonomiku ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR

ZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek

Cemetobetonové kryty vozovek ze směsných cementů

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Proměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita

Evropský systém obchodování s povolenkami

Zahraniční obchod v roce 2008

ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/

AKČNÍ PLÁN SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO 2 SKUPINY ČEZ DO ROKU Tisková konference, 16. března 2007

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Transkript:

ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VÝROBY A VYUŽITÍ PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ SMĚSNÝCH Potenciál změn sortimentní skladby cementů podle ČSN EN 197-1 vsouvislosti se systémem obchodování spovolenkami na emise skleníkových plynů Ing. Jan Gemrich říjen 2008

Výroba cementu v České republice Českomoravský cement, a.s. nástupnická společnost Lafarge Cement, a.s. - Čížkovice závod Králův Dvůr závod Radotín závod Mokrá Holcim(Česko) a.s. Prachovice člen koncernu Cement Hranice, a.s. Lafarge Cement, a.s. - Čížkovice Holcim (Česko) a.s. Prachovice člen koncernu Českomoravský cement, a.s. - závod Králův Dvůr nástupnická společnost Českomoravský cement, a.s. - závod Radotín nástupnická společnost Českomoravský cement, a.s. - závod Mokrá nástupnická společnost Cement Hranice, a.s.

Agregované údaje - výroba a spotřeba cementu, export a import

ČSN EN 197-1 Cement pro obecnépoužití DRUHY A SLOŽENÍ CEMENTŮ Složení (poměry složek podle hmotnosti) Hlavní druhy Označení 27 druhů cementů pro obecné použití ČSN EN 197-1 Slínek VSP struska Křemičitý úlet Přírodní Pucolány Hlavní složky Popílky Přír. kalc. Křemičité Vápenaté Kalcinovan á břidlice Vápenec Doplňující složky K S D P Q V W T L LL CEM I Portlandský cement CEM I 95-100 0-5 CEM II CEM III CEM IV CEM V Portlandský struskový cement Portlandský cement s křemičitým úletem Portlandský pucolánový cement Portlandský popílkový cement Portlandský cement s kalcinovanou břidlicí Portlandský cement vápencem Portlandský směsný cement Vysokopecní cement Pucolánový cement Směsný cement s CEM II/A-S 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-S 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-D 90-94 6-10 CEM II/A-P 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-P 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-Q 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-Q 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-V 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-V 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-W 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-W 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-T 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-T 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-L 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-L 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-LL 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-LL 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-M 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-M 65-79 21-35 0-5 CEM III/A 35-64 36-65 0-5 CEM III/B 20-34 66-80 0-5 CEM III/C 5-19 81-95 0-5 CEM IV/A 65-89 11-35 0-5 CEM IV/B 45-64 36-55 0-5 CEM V/A 40-64 18-30 18-30 0-5 CEM V/B 20-39 31-50 31-50 0-5 0-5

Agregované údaje - palivová základna

Agregované údaje - spotřeba tepla

Dynamika spotřeby cementu v Evropě v letech 2000-2007 30 25 RO Annual growth rate 2006-2007 (%) 20 LU BG 15 PL NO SI LV HR FI SE 10 FR CZ EE 5 UK DK NL AU TR IE PT 0 CH BE ES -10-8 -6-4 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 IT -5 DE HU -10 Average annual growth 2000-2006 (%)

Agregované údaje - emise CO 2

Kjótský protokol, závazky a bilance Problematika emisískleníkovýchplynů 1. Kjótský protokol ozměně klimatu rámcová úmluva OSN o změně klimatu GHG 82 % CO 2 závazek ČR -8 % mezi roky 1990-2012 2. Stručná evropská a světová emisní bilance odmítnutí USA a pochybnosti Ruska odchylky od aktuálního lineárního plněnícílového programu v r. 2001 Irsko +24 %, Španělsko +23 %, Portugalsko +22 %, Rakousko +17 % Švédsko 6 %, Německo 7 %, Lucembursko 30 % EU +2,1 % 3. Inventarizace skleníkových plynů v ČR 163,2 MtCO 2 r. 1990, 123,4 MtCO 2 r. 1995, 124,2 MtCO 2 r. 2000-24,4 % 1995/1990, -23,9 % 2000/1990

Směrnice 2003/87/ES a program EU pro obchodování emisními limity 1. Průmyslovésektory a energetika neželezné kovy, železo a ocel, cement, vápno, sklo a papír 2. Etapa vykazovací r. 2005-2007 průběžnédolaďování metodologie, r. 2006 vyhodnocení účinnosti (povolení permit, emisní kredit allowance) otázka začlenění kreditů z JI, CDM 3. Etapa obchodovací r. 2008 2012 spojení evropského obchodního schematuetd s Kjotskýmsystémem výrazné snížení přidělovaných povolenek dosud zdarma

Emisní obchodovacíobdobí 2008 2012 cement

Návrh revize Směrnice 2003/87/ES období r. 2013 2020 (2030 2050) 1. Politický klíčový nástroj Směrnice EU ETS vyhlášena nástroj ke snižováníemisí reálný potenciál a stav ekonomika jednotlivých zemí nebere v úvahu 2. Nejpodstatnější změna celková alokace stanovenáadministrativně ze základny emisí 2005 s ročním snižováním o 1,74% jednoznačnéomezení hospodářského rozvoje 3. Podstatná změna metody alokace povolenek aukční nákup povolenek od roku 2013 4. Konečná podoba Směrnice v r. 2011 výraznáinvestičnínejistota

Očekávaný nárůst přímým nákladů na povolenky v poměru k tržbám (obratům) jednotlivých sektorů Přímý dopad BAU 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Výrobaskla 0,0% 0,7% 1,0% 1,3% 1,5% 1,8% 2,0% 2,2% 2,5% Výrobapapíru 0,0% 0,9% 1,2% 1,4% 1,7% 2,0% 2,2% 2,5% 2,8% Výrobavápna 0,0% 4,9% 6,7% 8,5% 10,2% 12,0% 13,5% 15,1% 16,6% Výrobacementu 0,0% 6,7% 9,2% 11,7% 14,1% 16,6% 18,6% 20,8% 22,8% Výroba cihel 0,0% 1,2% 1,7% 2,2% 2,6% 3,1% 3,5% 3,9% 4,2% Hutní výroba 0,0% 3,8% 4,3% 4,8% 5,2% 5,7% 6,1% 6,5% 6,8% Výrobaelektřiny 0,0% 19,6% 19,6% 19,6% 19,6% 19,6% 19,6% 19,6% 19,6% Výrobaelektřiny a tepla (teplárny, výtopny) 0,0% 24,9% 26,7% 28,3% 29,8% 31,2% 32,4% 33,5% 34,5% Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Očekávaný nárůst celkových nákladů v poměru k tržbám jednotlivých sektorů Celkový dopad BAU 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Výrobaskla 0,0% 1,7% 2,1% 2,4% 2,7% 3,1% 3,3% 3,6% 3,9% Výrobapapíru 0,0% 3,3% 3,7% 4,1% 4,6% 5,1% 5,5% 5,9% 6,3% Výrobavápna 0,0% 11,7% 13,9% 16,1% 18,3% 20,6% 22,4% 24,4% 26,3% Výrobacementu 0,0% 16,1% 19,1% 22,2% 25,2% 28,3% 30,9% 33,6% 36,2% Výroba cihel 0,0% 3,0% 3,5% 4,1% 4,7% 5,3% 5,7% 6,2% 6,7% Hutní výroba 0,0% 7,8% 8,6% 9,4% 10,2% 11,0% 11,6% 12,3% 12,9% Výrobaelektřiny 0,0% 26,7% 26,7% 26,8% 26,8% 26,8% 26,8% 26,9% 26,9% Výrobaelektřiny a tepla (teplárny, výtopny) 0,0% 33,9% 36,4% 38,6% 40,6% 42,7% 44,3% 45,8% 47,3% Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Hypotetickézvýšenícen (snížení marží) vybraných komodit Komodita Měrná jednotka Emisní faktor Zvýšení ceny (Kč/m.j.) Přímý dopad na cenu (%) Vápno tuna 1 t CO 2 750 21-38% Cement tuna 0,7 CO 2 525 26-35% Ocel tuna 2 t CO 2 1500 6-15% Papír tuna 0,5 t CO 2 375 3,1-3,8% Elektřina -uhlí MWh 1,17 t CO 2 877,5 29-59% Elektřina -OZE MWh 0 t CO 2 0 0% Elektřina -jádro MWh 0 t CO 2 0 0% Teplo zemní plyn GJ 75 kg CO 2 56 10-14% Teplo hnědé uhlí GJ 150 kg CO 2 110 28-45% Teplo -biomasa GJ 0 kg CO 2 0 0% Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Nejohroženějšíodvětví 1. Teplárenství u zdrojů využívajících jako palivo hnědé uhlí hrozí rozpad soustav a návrat k vytápění v lokálních zdrojích s horšími emisními parametry a s negativními dopady na kvalitu ovzduší 2. Výroba cementu a vápna aukce povedou k výraznému zvýšení nákladů při ceně nad 30 riziko přemístění výrob mimo EU možnost snižovat emise pouze snižováním objemu výroby Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Dopady na ceny v ČR + (26 35) % cement + (29 59) % + (6 15) % ocel vápno + (21 38) % elektřina + 6,7 % + (3,1 3,8) % + 3,9 % vlákniny, papír, lepenky sklo cihlářské výrobky Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Zvýšení nákladů a snížení konkurenceschopnosti vlivem EU ETS 20% 15% 10% 5% 0% BAU 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020-5% -10% Výroba skla Výroba vláknin, papíru, lepenky Výroba vápna Výroba cementu Cihlářský průmysl Výroba dvoustopých motorových vozidel Hutní kombináty Výroba elektřiny Výroba elektřiny a tepla Studie SPD ČR Očekávané dopady systému emisního obchodování

Carbonleakage Boston Consulting Group Study on the carbon leakage

Carbonleakage Dovoz slínku a cementu ze zemí bez systému obchodování CO 2 Doprava po souši 300 km Námořní doprava 700 km 20 Boston Consulting Group Study on the carbon leakage

Nákladový model - produkce cementu v EU Promítnutí ceny povolenky na emise skleníkových plynů do nákladů 100 Výrobní náklady ( / t) 80 60 40 20 0 : CO 2 ( 30/tCO 2 ) Investice Ostatní Surovina Palivo

Alokace povolenek cementářskému sektoru výpočet podle návrhu revize Směrnice EU ETS 30,000,000 Průměr CO2 povolenky (tuny) 25,000,000 20,000,000 PROGRES Nejefektivnější technologie 100% alokace zdarma Objem technicky dosažitelného snížení emisí CO 2 15,000,000 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Navrhovaná redukce alokací CO 2 požadovaná návrhem revize Směrnice Rok

cementářská surovina CaCO 3 s příměsmi SiO 2, Al 2 O 3, Fe 2 O 3 + energie slinek + CO 2 Procesní emise z rozkladu CaCO 3 (cca 2/3 emisí) ovlivnit NELZE. Palivovéemise ze spálení paliva na výpal (cca 1/3 emisí) úspory do max. 2,2% Hlavníúspory nikoliv ve výrobě slínku, ale ve směsnosti cementu

ČSN EN 197-1 Cement pro obecnépoužití DRUHY A SLOŽENÍ CEMENTŮ Složení (poměry složek podle hmotnosti) Hlavní druhy Označení 27 druhů cementů pro obecné použití ČSN EN 197-1 Slínek VSP struska Křemičitý úlet Přírodní Pucolány Hlavní složky Popílky Přír. kalc. Křemičité Vápenaté Kalcinovan á břidlice Vápenec Doplňující složky K S D P Q V W T L LL CEM I Portlandský cement CEM I 95-100 0-5 CEM II CEM III CEM IV CEM V Portlandský struskový cement Portlandský cement s křemičitým úletem Portlandský pucolánový cement Portlandský popílkový cement Portlandský cement s kalcinovanou břidlicí Portlandský cement vápencem Portlandský směsný cement Vysokopecní cement Pucolánový cement Směsný cement s CEM II/A-S 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-S 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-D 90-94 6-10 CEM II/A-P 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-P 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-Q 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-Q 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-V 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-V 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-W 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-W 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-T 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-T 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-L 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-L 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-LL 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-LL 65-79 21-35 0-5 CEM II/A-M 80-94 6-20 0-5 CEM II/B-M 65-79 21-35 0-5 CEM III/A 35-64 36-65 0-5 CEM III/B 20-34 66-80 0-5 CEM III/C 5-19 81-95 0-5 CEM IV/A 65-89 11-35 0-5 CEM IV/B 45-64 36-55 0-5 CEM V/A 40-64 18-30 18-30 0-5 CEM V/B 20-39 31-50 31-50 0-5 0-5

Srovnávacízáklad CEM I Trvanlivost 140 120 Environmentalní hledisko 100 80 60 40 20 0 Konečné pevnosti CEM I Náklady Počáteční pevnosti Zpracovatelnost

Obecný vliv strusky Environmentalní hledisko Trvanlivost 140 120 100 80 60 40 20 0 Konečné pevnosti Náklady Počáteční pevnosti Zpracovatelnost

Obecný vliv popílku Environmentalní hledisko Trvanlivost 140 120 100 80 60 40 20 0 Konečné pevnosti Náklady Počáteční pevnosti Zpracovatelnost

Obecný vliv vápence Environmentalní hledisko Trvanlivost 140 120 100 80 60 40 20 0 Konečné pevnosti Náklady Počáteční pevnosti Zpracovatelnost

Srovnávacízáklad CEM I Trvanlivost 140 120 Environmentalní hledisko 100 80 60 40 20 0 Konečné pevnosti CEM I Náklady Počáteční pevnosti Zpracovatelnost

Hledání detailních řešení Pórovitost a rozložení velikosti pórů Rychlost a hloubka karbonatace Odolnost vůči působení chloridů Odolnost proti zmrazování a rozmrazování Odolnost proti zmrazování a rozmrazování v prostředí rozmrazovací soli Cementy s více hlavními složkami a s omezeným obsahem slinku Významně přispívajík ochraně životního prostředí, a to jak pro hospodárnost jejich výroby, tak i pro efektivnost jejich použití. Tyto cementy jsou vhodnou alternativou portlandských cementů i z technického hlediska. Při vhodnékombinacíhlavních složek mohou portlandskésměsnécementy CEM II-M přispět i ke zvýšení materiálovéstability..

Svaz výrobců cementu ČR Děkuji za pozornost Ing. Jan Gemrich www.svcement.cz svcement@svcement.cz

Uvádění věcí na pravou míru i v emisích CO 2 Vzduch vydechovaný z plic obsahuje cca 5% CO 2. S rostoucí zátěží se zvětšuje dechováfrekvence, vyměněný objem vzduchu i produkce CO 2 klidný dech 0,65 g CO 2 /min. velkázátěž(běh) 14 g CO 2 /min. Průměrnéauto vypouští 170 g CO 2 /km. Na zvládnutí 1 km : auto + 5 osob vyprodukuje 170 + 5 x 0,65 tj. 173 g CO 2 5 osob usilovně 6 min. běží 5 x 6 x 14 tj. 420 g CO 2 Závěr : jezdit autem, neběhat Převzato od Prof. Ing. Františka Hrdličky, CSc. prorektora ČVUT místopředsedy Pačesovy komise