GrafoTherm popis systému antikondenzační mikroporézní systém do interiéru ochranný, sanační Kondenzace 1.1. Vznik kondenzátu Kondenzát na střešní konstrukci ze strany interiéru Vzduch obsahuje vlhkost (RV), což je označováno jako relativní vlhkost. V oblasti ČR se RV pohybuje v rozsahu 50%-100%. Teplý vzduch obsahuje více vlhkosti a naopak. Když se teplý vzduch dostane do kontaktu s plochou s nižší teplotou, potom se jistá množství vlhkosti přemění na kondenzát, který se vysráží na studené ploše. Grafické znázornění kondenzace na neodizolované ploše s GrafoTherm a bez GrafoTherm Na ploše ošetření GrafoTherm vzniká také kondenzát, ale v okamžiku vzniku kondenzátu je nasát a znovu odevzdán zpět do interiéru ve formě vodní páry. Stránka 1 z 12
1.2. Škody způsobené kondenzátem Kapající kondenzát má za příčinu škody - Na skladovaném zboží, které je citlivé na vlhkost - Škody způsobené korozí - Negativní vliv na stavební konstrukci ztráta tepelně izolačních vlastností, degradace, - Ve střešní oblasti může vznikat led, díky zmrznutí kondenzátu - Betonové stropy jsou ničeny nashromážděným kondenzátem beton karbonizuje, mnohdy odkapává voda obsahující vápník Použitím GrafoTherm můžeme škodám zabránit. Před aplikací GrafoTherm je dobré zjistit zdroj vlhkosti, zda se jedná opravdu o kondenzát. Abychom dosáhli požadované ochrany před kondenzací, musí být zabezpečena funkčnost fází odevzdání vlhkosti z GrafoTherm do prostoru. Tento cyklus funguje pouze tehdy, když funguje správná výměna vzduchu (odvod vlhkého vodní parou nasyceného vzduchu a přívod vzduchu s nižší relativní vlhkostí). Obsah vody a měrná hmotnost vzduchu nasyceného vlhkosti při různých teplotách Stránka 2 z 12
1.3. Muzeum WASA ve Stockholmu Jedním z nejznámějších objektů, který je sanován produktem GrafoTherm je muzeum WASA ve Stockholmu. V tomto muzeu se nachází stará dřevěná loď, která byla vyzdvižena z mořského dna. Aby se dřevěná konstrukce lodi nerozpadla, je nutno v muzeu nepřetržitě udržovat vysokou relativní vlhkost vzduchu. Za těchto podmínek dochází samozřejmě ke kondenzaci vody. Kondenzace byla tak masivní, že mnohdy připomínala déšť. Stalo se běžným, ze k projití muzea bylo zapotřebí deštník. Odkapávající kondenzát byl opravdu problém. Po sanaci produktem GrafoTherm si mohou návštěvníci muzeum prohlédnout aniž by byli mokří. Relativní vlhkost vzduchu přitom zůstala stejná. Změna nastala v tom, že kondenzát již nemůže odkapávat. Zkondenzovaná voda se uvolňuje do vzduchu ve formě vodní páry. Předpokladem úspěchu sanace bylo odvětrání/větrání prostoru přizpůsobené vlhkostním poměrům. Takto se přebytečná vlhkost odevzdaná vzduchu mohla dostat mimo objekt. Před provedením každé sanace produktem GrafoTherm je nutné zajistit přiměřené dostatečné větrání. 2. Otázky a odpovědi k systému GrafoTherm 2.1. Co znamená ochrana proti kondenzaci? Ochrana před kondenzací nezabrání kondenzací samé. Rozhodující je příjem a výdej vzniklého kondenzátu a zabránění vzniku kondenzátu ve formě kapek vody. Kapky zkondenzované vody, to je problém. Výhodou suchého povrchu (bez kapek kondenzátu) je jeho odolnost proti zašpinění. Při procesu zašpinění hraje významnou roli elektrostatické pole, které vzniká díky povrchovému napětí materiálu. Tím je špína přitahována jako magnetem. Přítomnost vlhkosti zašpinění jenom zesiluje. GrafoTherm má suchý povrch a elektrostaticky se nenabíjí. Špinění povrchu ošetřeného GrafoTherm probíhá ve srovnání s ostatními běžnými povrchy velmi pomalu. GrafoTherm se dá znovu čistit. Pozor nečistit vysokotlakým způsobem. Očista se provádí za nízkého tlaku prostředkem BioWash. 2.2. Proč a jak funguje GrafoTherm? GrafoTherm GrafoTherm má obrovskou plochu. 1 m 2 vrstvy GrafoTherm o tloušťce 1,5 mm má celkovou účinnou plochu cca 18.000 m 2. Tato vlastnost GrafoTherm umožňuje: - Pojmout vznikající kondenzát/vodu ve velkých množstvích a na dlouhou dobu - zrušit povrchové napětí kapiček vody a za jistých podmínek okolního ovzduší vodu ve formě páry rychle odevzdat ze sebe do okolí a to vše bez velkého přísunu energie potřebné na změnu skupenství z kapalného v plynné viz. poznámka 1 - GrafoTherm je schopen vydat velmi rychle vodu ve formě vodní páry znovu do vzduchu, pokud je tento schopen vlhkost přijmout Stránka 3 z 12
2.3. GrafoTherm a ochrana životního prostředí? Bez problémů. Rozpustný vodou. Není klasifikován jako nebezpečná látka. Nemusí se likvidovat ve zvláštním odpadu. Stránka 4 z 12
3. Práce se systémem GrafoTherm GrafoTherm je antikondenzační ochrana povrchů. Současně má tepelně izolační účinky (potrubí, nádrže, stropy a stěny (ocel, hliník, beton, dřevo). GrafoTherm se dodává již připravený k použití, v případě potřeby je možno zředit do 5% vodou. Před použitím nutno důkladně promíchat pomaloběžným míchacím zařízením (500-600 otáček/min.). 3.1. Příprava podkladu GrafoTherm vykazuje velmi dobrou přídržnost na všech druzích podkladu. Před aplikací je nutno odstranit všechny látky, které by narušily přídržnost (mastnota, olej, rez, ). Zbytky rezu mohou GrafoTherm probarvit. Kovové podklady nutno opatřit základním antikorozním nátěrem. Sající podklady je nutno penetrovat produktem GrafoSeal. Vysoce se lesknoucí podklady je nutno opatřit nátěrem zprostředkujícím přídržnost následné vrstvy. Nejlepší přídržnost GrafoTherm zajistíme, když podklad vyčistíme technickým benzinem. GrafoTherm nedrží na mastných umělých hmotách jako např. polyetylén. Nanášení GrafoThermu je nutno provádět vždy na suchý podklad. Plochy, na které nemá být GrafoTherm nanesen je nutno pečlivě zakrýt. Před nanášením je vhodné provést zkoušku přídržnosti (mřížkou). Při nanášení GrafoTherm na trapézové plechy se doporučuje stříkat z leva doprava s cílem zabezpečit rovnoměrné nanesení ve žlábku plechu. 3.2. Zpracování U nesavých podkladů je doporučeno nanášet potřebné množství ve dvou po sobě jdoucích pracovních krocích. Při silném zatížení kondenzátem je nutno nanést 0,9-1,2 kg/m 2 a to ve dvou pracovních operacích. Mezi první a druhou pracovní operací je nutno dodržet cca 3 hodinovou přestávku na schnutí první vrstvy materiálu. GrafoTherm obsahuje vodu, proto je nutné pro schnutí zabezpečit dostatečnou výměnu vzduchu. 3.3. Doporučené vybavení Nejlepší způsob je GrafoTherm kvalitu airless aplikovat všemi pneumatickými stříkacími zařízeními, které mají požadované vlastnosti: pracovní tlak od 60 do 150 bar, výměnná tryska 0,89 až 1,2 mm, 3/8 hadice. Vhodná stříkací zařízení mají parametry odpovídající stříkacímu zařízení Wagner Finish 211 E, Wagner Finish 300, Wagner Finish 400. Před začátkem je nutno odstranit ze stříkacího zařízení veškerá síta a filtry (GrafoTherm obsahuje armovací vlákna). V případě potřeby je možno provést aplikaci i stříkacími zařízeními poháněnými vzduchem. Vhodná vzduchová stříkací zařízení jsou například Graco President 10:1, Model 225-889. Používat stříkací pistoli pro vysoce viskózní nebo hrubozrnné materiály. Výměnná tryska2 mm až 4,5 mm, 3/4 hadice. Menší plochy je možno nanést ve dvou vrstvách válečkem nebo štětcem. Stránka 5 z 12
4. Reference Po celém světě bylo aplikováno více jak 15 milionů čtverečních metrů produktu GrafoTherm. Dopravní lodě interiér Stránka 6 z 12
Chladící linka při výrobě pneumatik Trapézové střešní plechy, střešní konstrukce Stránka 7 z 12
Kovové konstrukce Kontejnery interiér Interiéry hal a přístřešků Stránka 8 z 12
Sportovní stadion Turbína Stránka 9 z 12
Vodárny Stáje Stránka 10 z 12
Nádražní přístřešek Poznámky: Změna skupenství a energie Vypařování je přeměna kapaliny v páru. Vypařování probíhá na volném povrchu kapaliny za každé teploty. Rychlost, kterou se kapalina vypařuje, závisí na látce (líh se vypařuje rychleji než voda), na teplotě kapaliny (voda se vypaří rychleji v létě než pozdě na podzim, kdy je teplota kolem nuly), na ploše volného povrchu (rychleji se vypaří litr vody, když ho rozlijeme po zemi než když ho necháme ve sklenici) a na množství par nad volným povrchem kapaliny (z tohoto důvodu se nevypaří všechna kapalina v uzavřené nádobě; po dosažení určitého množství par se už látka dál nevypařuje vypařování lze zvýšit odsáváním, foukáním, větrem). Při vypařování získávají molekuly na povrchu kapaliny kinetickou energii, která je větší než potenciální, takže překonají síly, které je poutají k ostatním molekulám a uniknou do volného prostoru na kapalinou a vytvoří páru. Vypařování, var a kapalnění Vypařování je přeměna kapaliny v páru. Vypařování probíhá na volném povrchu kapaliny za každé teploty. Rychlost, kterou se kapalina vypařuje, závisí na látce (líh se vypařuje rychleji než voda), na teplotě kapaliny (voda se vypaří rychleji v létě než pozdě na podzim, kdy je teplota kolem nuly), na ploše volného povrchu (rychleji se vypaří litr vody, když ho rozlijeme po zemi než když ho necháme ve sklenici) a na množství par nad volným povrchem kapaliny (z tohoto důvodu se nevypaří všechna kapalina v uzavřené nádobě; po dosažení určitého množství par se už látka dál nevypařuje vypařování lze zvýšit odsáváním, foukáním, větrem). Při vypařování získávají molekuly na povrchu kapaliny kinetickou energii, která je větší než potenciální, takže překonají síly, které je poutají k ostatním molekulám a uniknou do volného prostoru na kapalinou a vytvoří páru. Pára patří do plynného skupenství látky, ale má jiné vlastnosti než plyn. Když je volný povrch kapaliny ve styku se vzduchem, uniknou částice a rozptýlí Stránka 11 z 12
se ve vzduchu. Některé molekuly se opět vracejí do kapaliny, proto se z uzavřené nádoby nevypaří všechna kapalina. Když kapalinu zahříváme, při dosažení určité teploty se pára začne tvořit po celém objemu kapaliny, a bubliny stoupají k volnému povrchu. Tento děj se nazývá var. Teplota t v, při které kapalina začne vřít, je teplota varu. Teplota varu je závislá na vnějším tlaku. S rostoucím tlakem zvětšuje ( Papinův hrnec je tam vyšší tlak, proto voda vře až při asi 110 C; naopak při sníženém tlaku vře voda při mnohem nižší teplotě výroba sirupů, krystalového cukru) Teplo, které musíme kapalině dodat, aby se přeměnila na páru stejné teploty a tlaku, se nazývá skupenské teplo varu L v, vztažené na jeden kilogram měrné skupenské teplo varu l v ( tab. 152) Lv lv m Při vypařování se musí molekulám, které se uvolňují z kapaliny, dodat kinetická energie skupenské teplo vypařování, ale při tom látce nedodáváme žádné teplo zvnějšku. Při vypařování se snižuje teplota kapaliny toho se využívá pro konstrukci chladniček. Obrácený děj k vypařování a varu je kapalnění (kondenzace). Při tomto ději se pára v důsledku zmenšování svého objemu nebo snížení teploty přemění na kapalinu. Při kapalnění se uvolní skupenské teplo kondenzační, vztaženo na kilogram měrné skupenské teplo kondenzační. Je stejně velké jako skupenské teplo varu a měrné skupenské teplo varu. Stránka 12 z 12