Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními zkušenostmi v oblasti této problematiky, - otevřít téma šikany, která se v internetovém světě stále více šíří. Poznámka k cílům: Obětí šikany se mohou stát totiž pokaždé obě komunikující strany. Problémové jsou navíc okrajové sociální skupiny a menšiny, které jsou znevýhodněny vůči zbytku společnosti a jsou častěji vystaveni nepříjemným situacím s většinou populací. Výzkumné otázky: Existuje možnost přátelství na sociálních sítích mezi pedagogy a studenty, a jestli ano, tak jaká je forma přátelství? Setkali se učitelé se šikanou na sociálních sítích, jestli ano v jaké formě a intenzitě? Proměnné: žáci a učitelé (nezávislé nominální proměnné) Úroveň přátelství (závislá proměnná) Poznámka k proměnným: Při takhle koncipovaném typu výzkumného šetření není až tak nutné rozdělovat proměnné na závislé, nezávislé, nominální, intervalové,., protože nedochází k stanovení statistických vztahů a rozdílů. Kdyby byl realizován kvantitativní přístup, tak závislá proměnná by měla charakter intervalové proměnné. Výzkumný vzorek Výběr respondentů pro kvalitativní formu výzkumu byl pečlivý a záměrný. Práce se zaměřuje se na osoby, které působí jako pedagogové a mají zkušenosti, nebo naopak stále odolávají sociálním sítím. Respondenti jsou čtyři - ve věku od 27 let do 52 let ve složení dva muži a dvě ženy. Je tedy dosaženo rovnosti pohlaví, zároveň výzkum oslovuje rozdílnou věkovou skupinu s předpokladem, že zkušenosti s moderními technologiemi mají značně
odlišné. Hlavní důraz je však kladen na fakt, že vnímání přátelství učitelů a žáků na sociálních sítích je mezigeneračně také rozdílný, obecné používání takových portálů nevyjímaje Realizace výzkumu Realizace rozhovorů pro kvalitativní výzkum bude probíhat v období leden až březen 2015, když k oslovení respondentů dojde s předstihem několika měsíců. Na základě výpovědí respondentů bude možné dojít k závěrům práce s přesahem do pedagogické roviny. Základní stavebním kamenem pro výzkum se stal zmíněný semistrukturovaný rozhovor, který se zaměřuje na danou problematiku a oblasti, které byly přínosné pro výzkumné otázky. Vybrané dotazy v okruzích jsem v průběhu rozhovorů rozšiřovala, abych se dostala k podstatě, které jsem chtěla dosáhnout. Rozhovory jsem nahrávala na mobilní telefon s funkcí diktafonu, následně jsem obsah zvukového záznamu přepsala a kódovala. Respondent A byl třiatřicetiletý svobodný muž, vystudoval přírodovědeckou fakultu a nyní působí jako odborný asistent na pedagogické fakultě. Tohoto respondenta jsem kontaktovala a vybrala, jelikož jej znám jako pedagog, který má a používá aktivně sociální sítě. Zároveň jsem mohla pro rozhovor vycházet z předpokladu, že dosud ve zkoumané problematice měl dobré zkušenosti nejen v komunikaci se svými žáky, ale také v navazování nových kontaktů. Tento respondent je vhodný kandidát díky aktivnímu užívání a přátelství uzavřenému na Facebooku a jeho vnímání tohoto přátelství je prozatím pozitivní. Respondent B byl svobodný muž, který vystudoval pedagogickou fakultu a pracuje jako odborný asistent v oblasti pedagogiky, zároveň je logopedem. Druhý respondent byl vybrán s cílem přiblížit konkrétní případ negativní zkušenosti se sociálními sítěmi, které vedly až ke zrušení účtu na internetovém portálů. Jak charakteristika prozrazuje, respondent má tedy naopak negativní pohled na sociální sítě jako celkem a přiblíží důvody, které vedly ke změně názorů a zrušení účtu na Facebooku. Respondent C byla sedmadvacetiletá studentka doktorského programu na pedagogické fakultě. O řádek výše zmíněná žena byla vybrána z důvodu používání sociálních sítí omezené míře za studijními účely. Chce také zůstat v kontaktu s nejbližšími přáteli a nehodlá využívat Facebook k pedagogickým účelům.
Respondent D byla dvaapadesátiletá žena, která vystudovala filozofickou fakultu, kde také získala doktorský titul. Kromě výuky francouzského jazyka se velmi aktivně zabývá divadlem a nácvikem divadelních představení se svými žáky. Tuto respondentku jsem vybrala jako zástupkyni starší generace, která není hlavní cílovou skupinou sociálních síti, využívá především informační systém univerzity, který také může sloužit ke komunikaci se studenty. Vybraná respondentka nám přiblíží důvody, proč se zajímá, popř. nezajímá o sociální sítě, zda v nich také nachází nějaké výhody. Získané rozhovory byly kódovány prostřednictvím otevřeného kódování. Otázky v rozhovore a) Otázky pro pedagogy k tématu Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů 1. Okruh Jaké jsou Vaše zkušenosti s internetem/s internetovými sociálními sítěmi? a) Kdy jste poprvé pracoval na počítači? b) Jaký byl Váš první počítač? c) Používal jste někdy klasické vytáčené připojení dial-up? d) Na jaké internetové stránky jste v té době chodil? e) Kdy jste poprvé přišel do kontaktu se sociálními sítěmi? f) Byl jste uživatelem libimseti.cz nebo lide.cz? Setkával jste se s lidmi z těchto sociálních síti? g) Co říkali Vašemu užívání sociální sítě Vaši rodiče? 2. Okruh Proč používáte/nepoužíváte internetové sociální sítě? Do jaké míry si ve vztahu k internetu a jeho prostředkům chráníte své soukromí? a) Baví Vás kontakt s jinými lidmi přes sociální sítě? b) Nemáte dojem, že kvůli soc. sítím se vytrácí skutečný kontakt? c) Kolik máte přátel na Facebooku? d) Kolik z nich jsou Vaši skuteční přátelé? e) Mažete si někdy přátele z Facebooku? Co musí udělat, abyste učinil tento krok?
f) Jaké statusy a aktualizace profilů Vás na Facebooku doslova otravují, případně vyvedou z míry? 3. Okruh Setkali jste se již s šikanou na internetu nebo podobnými hrozbami? (Jak byl daný problém řešen?) a) Jak jste na daný problém reagoval? b) Přineslo to pro Vás nějaké ponaučení? c) Radíte někomu, co má/nemá na sociálních sítích sdílet a dělat? d) Litoval jste někdy svého zveřejněného příspěvku? e) Byl někdo z Vašeho okruhu známých nešťastný děním, které bylo s ním spojeno na Facebooku? 4. Okruh Může být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a žáky? a) Máte v přátelích své žáky, používáte Facebook k pedagogickým účelům? b) Naznačil Vám někdy dříve některý z Vašich kolegů, že je nevhodné přidávat si do přátel na Facebooku své žáky, případně mít vlastní profil na sociální síti? c) Omezoval jste se nebo změnil své chování, když jste měl v přátelích studenty? d) Kde je hranice, co jako učitel můžete na Facebooku dělat? e) Souhlasíte s tvrzením, že dnes se nedá bez Facebooku dostudovat? f) Nastavujete pro studenty ve svých přátelích taková pravidla, abyste jejich příspěvky neviděl, popř. jak vy omezuje obsah, který sdílíte i se svými studenty? g) Ovlivnil někdy hodnocení práce studenta, resp. jeho známu, obsah, který sdílel na sociální síti (vytvořil jste si o něm nějaký dojem a ovlivnil Vás)? h) Poznáte, když jsou během Vaší přednášky studenti na Facebooku? Budoucnost sociální sítě Facebook ve škole? Výhody Nevýhody Upravené otázky pro respondenta D
Může být na základě Vašich zkušeností sociální síť Facebook (nebo jiná sociální síť, např. Twitter) přínosem pro komunikaci mezi učiteli a žáky? a) Proč nemáte Facebook? b) Myslíte si, že může být Facebook přínosný pro komunikaci mezi učiteli a žáky? Měla jste pozitivní reference od svých kolegů? c) Měla jste někdo dojem, že některý z Vašich kolegů je v nepřiměřeném kontaktu se svými studenty na sociální síti? Doporučila jste mu změnit své chování v této oblasti? d) Viděla jste u někoho, jak Facebook funguje? e) Myslíte si, že byste ztratila soukromí? f) Dávala byste si do přátel své žáky? g) Přemlouval vás někdo, abyste si založila facebookový profil? i) Poznáte, když jsou během Vaší přednášky studenti na Facebooku? j) Nemyslíte si, že by Vám komunikace se studenty přes Facebook usnadnila práci a komunikaci?