Starověké Řecko jih Balkánského poloostrova první evropská civilizace základy moderních věd: matematika, fyzika, filosofie, historie základy demokracie umění (řecká a římská kultura) společné kulturní dědictví
Starověké Řecko mírné deštivé zimy, horká, suchá léta hornatá krajina, pobřeží moře - zálivy, ostrovy/ poloostrovy, úrodné roviny povrch kamenitý, hornatý, řeky (málo vody v létě vysychání) moře Středozemní, Jónské, Egejské
Starověké Řecko Obživa: mnoho převzato z Předního východu pěstitelství pšenice, ječmen, luštěniny, fíky, ovoce, olivy (výroba oleje), vinná réva chov dobytka NE!! (nedostatek pastvin), ovce, kozy, prasata rybolov lov vysoké zvěře, kanců řemeslo, obchod
Olivovníkový háj
Kréta doba bronzová 5. největší ostrov ve Středozemním moři vznik měst již od počátku 2. tis. př. n. l. město Knossos král Mínós (syn boha Dia a jeho vyvolené Europy) mínojské období báj o Mínótaurovi (labyrint stavitel Daidalos)
Palác v Knossu spletitý systém chodeb, obytných i kancelářských místností, ložnic, koupelen, bazénů, fontán, skladů, zásobáren obilí či oleje více jak tisíc místností nástěnné malby - fresky
Společnost správní a hospodářská střediska palácové hospodářství obchod lodě dovoz mědi a cínu, drahokamů a slonoviny (Egypt) vlastní písmo (archeologické nálezy) výbuch sopky Santorini 14. stol. př. n. l. ničivé zemětřesení vpád Achájů zánik mínojské kultury
Mykénské období příchod prvních řeckých kmenů cca 2000 let př. n. l. ze severu patřili k Indoevropanům (jako my) na nižší úrovni než starousedlíci, snaha se vyrovnat vedlo k rychlému vývoji
Mykénské období opevněné paláce na vyvýšených místech (obytné místnosti, sklady, hospodářské budovy na hliněné tabulky tesali úřední záznamy správní střediska písmo převzaté z Kréty
Mykénské období opevnění paláců kyklopské zdivo (mohutné kamenné kvádry stavěné na sebe) hrobky králů s bohatou výbavou (zbraně, zbroj, zlaté a stříbrné předměty, posmrtné masky) nejvýznamnější palác v Mykénách (dále lokality Athény, Théby)
Mykénské období Společnost: prostí lidé (vesnice chýše) zemědělství, řemeslo lovci, válečníci, obchodníci (dálkový obch.) - nedostatek surovin (hl. kovů) malé státy války o moc, území a majetek největší rozmach 13. stol. př. n. l., posléze časté války a nájezdy dalšího řeckého kmene DÓRŮ (Achájů, Aiolů, Iónů) konec mykénského Řecka 12. stol. př. n. l.
Homérské období 12. - 9. stol. př. n. l. po vpádu Dórů Řekové vytlačeni do oblasti Malé Ásie a na ostrovy Egejského moře Dórové na nižší vývojové úrovni úpadek společnosti a kultury rozpad rodového zřízení, vytvořeny FRÁTRIE (menší rodové jednotky spojené příbuzenstvím a majetkem)
Homérské období frátrie se sdružovaly ve FÝLY (kmeny), vládl jim náčelník ze stařešinů rodu vznikala rodová šlechta, tzv. aristokracie (bohatí, urození, nadřazení) společnost: a) král b) aristokracie c) svobodní občané d) bezzemci e) otroci lidová shromáždění
Trójská válka https://www.youtube.com/watch?v=hs25vp5fq9o (Bohové a hrdinové antických bájí) TROJSKÁ VÁLKA Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovodila Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka. Paris Helenu unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, které Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro. Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky či hroby.
Trója cca 1200 př. n. l. pramen: básník Homér: báseň o Íliu, neboli Ilias město na severozápadě Turecka objevitel Heinrich Schliemann (1870) amatérský archeolog