Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Podobné dokumenty
Biologie buňky struktura

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Základy buněčné biologie

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

(molekulární) biologie buňky

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Cytologie. Přednáška 2010

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Eukaryotická buňka. Milan Dundr

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Schéma rostlinné buňky

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

prokaryotní Znaky prokaryoty

Cytologie I, stavba buňky

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Digitální učební materiál

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Prokaryotní a eukaryotní buňka

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Přírodní polymery proteiny

5. Lipidy a biomembrány

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Struktura buňky - maturitní otázka z biologie

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

1. Buňka základní funkční jednotka organismu

- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Lipidy a biologické membrány

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Biofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

9. Lipidy a biologické membrány

Úvod do mikrobiologie

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Interakce látek s membránami z pohledu výpočetní chemie

Digitální učební materiál

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Bílkoviny a rostlinná buňka

ISBN Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript:

Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory, katalýza

Cytoplasmatická membrána struktura fosfolipidu Amfipatické lipidy fosfatidylcholin

Figure 10-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

. Cytoplasmatická membrána asymetrie o Dvojvrstva, 7nm o Vnější (obě) hydrofilní o vnitřní hydrofobní

Table 10-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

. Cytoplasmatická membrána fluidní (dynamický) charakter

Figure 10-36a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Effect of lipid composition on bilayer thickness and curvature. (a) A pure sphingomyelin (SM) bilayer is thicker than one formed from a phosphoglyceride such as phosphatidylcholine (PC). Cholesterol has a lipidordering effect on phosphoglyceride bilayers that increases their thickness but does not affect the thickness of the more ordered SM bilayer. (b) Phospholipids such as PC have a cylindrical shape and form more or less flat monolayers, whereas those with smaller head groups such as phosphatidylethanolamine (PE) have a conical shape. (c) A bilayer enriched with PC in the exoplasmic leaflet and with PE in the cytosolic face, as in many plasma membranes, would have a natural curvature.

Figure 10-9a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Cytoplasmatická membrána o Trans membránové (integrální) proteiny specifická fce: tok látek, E, info o Povrchové (periferní) proteiny (polární interakce, kovalentní vazba) o Lipidově-vázané proteiny (Lipid-anchored membrane proteins) (jednoznačná orientace)

Poriny barrels

Figure 10-25 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-27 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-28b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-17a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-37 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-39 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-41a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-42a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-40 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 10-38 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

. Cytoplasmatická membrána semipermeabilní (selektivně propustná) Transport látek: oprostá difuze ousnadněná difuze oaktivní transport (membránové pumpy, endocytóza a exocytóza) (

Figure 11-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-4a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-3b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-7 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-4b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-22 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-14 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-15 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-9 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-16 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-17 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-11 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-20 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-21 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-25 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 11-26 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

. Aktivní transport exo/endo - cytóza (

. Buněčné jádro (karyon, nucelus) o Ve všech dělících se buňkách o rozmanitý tvar, velikost stáří, fce o fce- genetická, metabolická o složení: NA, proteiny chromozomy (chromatin) o Části: jaderná membrána jaderná šťáva chromatin nukleoskelet jadérko/ka (

. Jaderná membrána (karyoteka) odvojitá, perinukleární prostor oselektivně prospustná ootvory (poriny) - transport velkých molekul (RNA) (

. Mitochondrie ov cytoplasmě 50-5000, 1um odvojvrstevná membrána vnitřní kristy (velký povrch, enzymy)

. Mitochondrie ofce: buněčné dýcháníoxidativní fosforylace ATP ometabolizmus: cukry, tuky, aa ovnější X Vnitřní membrána rozdílné složení - > různá propustnost omatrix, oxizomy o semiautonomní druhý genetický systém cirkulární DNA 16,5kbp mitoribozomy ATP

. Endoplasmatické retikulum o Soustava kanálků a dutých lamel prostupujících základní cytoplazmu, vystupují na povrch bky, mezi póry JM o membrána, 5 nm o Vnitrobuněčný transport : CM-jádro o Drsné ER - povrch pokryt ribozómy, synt. bílkovin, tuků o hladké ER synteza glykogenu, steroidů, detoxikace

. Lysozomy o Kulovité částečky 250-800nm, 1 membrána o Obsah: hydrolytické enzymy (proenzymy) o po aktivaci ph 5 (pinocytóza/fagocytóza) o Fce: trávící vakuoly - rozklad bílkovin, NA, sacharidů (tuky NE) o Hladovění: částečná autolýza o Umírání bky, apoptóza: vylití lysozomů úplná autolýza (rychlé odstranšné bněk z tkání)

. Golgiho systém (aparát) o Shluky plochých cisteren, vaků, váčků (podobné ER) o Spojení s jádrem a povrchem bky o Fce: zpracovává produkty ER (tuky, hormony, enzymy, cukry) Produkty odškrcuje v podobě váčků (hydrolytické enzymy-lysozomy) Sekreční váčky exocytoza Sekrece regulovaná/neregulova ná Poskytuje cukry pro tvorbu glykoproteinů

. Golgiho aparát o GA řídí pohyb makromolekul v bce výběr proteinů pro exprt (glykosilace) o Schema sekreční dráhy v buňce Jádro-mRNA ER-AA GA-sekreční váček