Editorial Tûch v roãí v eho druhu je neustále mnoho, je zajímavé sledovat, kdo si na pfiipomenutí ãasového mezníku, pfiíleïitosti k zamy lení i vzpomínce na to minulé nebo dokonce dávno minulé udûlal ãas nebo dokonce pfiizval pfiátele, zamûstnance nebo partnery. Bohatá a dlouhá historie na í zemû a v eho, co se od prvních stop a zmínek o ní událo, poskytuje pfiíleïitost nejen k v roãím a vzpomínání, ale ãasto otevfie nûkterou jiï zapadlou my lenku na ich pfiedkû ãi nápad, hodn oprá ení a obnovy v nov ch podmínkách. Rád se probírám zprávami z doby pfied tûmi 126 lety Typografie, kdy kolegové typografové, tiskafii a knihafii zakládali v prostfiedí spolkové vzájemnosti a besední pospolitosti Ïivot své branïe, dnes bychom fiekli svého média. Umûli myslet nejen na v konné pracovníky a jejich platy, ale i na dorost, rodiny, dûti, staré kolegy, dovzdûlávání a perspektivy v ech tehdej ích odborností, zdroje nov ch informací, ale také na spoleãenské a kulturní vztahy. Nezapomínali ani na sport, umûní, soutûïení a hodnocení. ZaloÏili si spontánnû informaãní zpravodaj, ãasopis Typografia, ale mûli i Besedu, Besídku, Spolek faktorû, dokonce pûveck sbor Typografia. Jejich mûsíãník vydáváme opût v sloïit ch podmínkách dodnes, ale mnohého pfiekvapí, Ïe dosud tfieba existuje a zpívá slavn muïsk pûveck sbor Typografia, zpívali v nûm i nûktefií kolegové a zajíïdûl i do ciziny, kde byl váïen. Ostatnû zazpíval nám nedávno u pfiíleïitosti otevfiení Expozice tiskafiství v Národním technickém muzeu v Praze. Forem mimopracovních aktivit bylo dost. Sice tak daleko jsme nedo li, jako to dokázali v Británii, kde mají dokonce starobylou hospodu typografû a tiskafiû hned za zády moderní v kové budovy listu Daily Mirror / Sunday Mirror. Poãátkem volnûj ích 60. let jsme do ní dokonce bûhem cesty za první rychlosazbou a poãátky fotosazby u slavné spoleãnosti Intertype nahlédli. Dodnes mám ten letm pohled oti tûn v pamûti, má znaky hluboké a v detailech vzácné historie ãerného umûní vedle sousední velkov roby novin odkud do svého pubu kolegové po smûnû odskoãili. Tam jsem silnû pocítil v znam slov kolega typograf tradice a zatouïil studovat na London College of Printing, coï se uï nevyplnilo. Zaãínala právû dal í etapa mediální a technologické revoluce, která nikdy nekonãí. U nás v âeskoslovensku potom nastoupila jiï neudrïitelná, zpoãátku nesmûlá modernizace edesát ch let a vlastnû i nástup na dlouhou cestu ke svobodû, kterou posléze potfiísnila okupace na kfiídlech a tancích pfiátel a nadlouho opût krtla normalizace. Za pár dní si pfiipomeneme dal í, pfiíjemnûj í den, 17. listopad 1989, kter nám pfiinesl svobodu skuteãnou. Nedávná petice...ani ryba, ani rak... nám dnes naléhavû pfiipomíná, Ïe tu kfiehkou vûciãku Liberté si musíme chránit a rozhodnû stfieïit, protoïe na v chodû nevychází jen slunce... V tûchto dnech oslavuje svá jubilea i fiada firem. V minul ch dnech se pfiipomnûla spoleãnost tiskafiûm a tisku blízká, japonsk v robce fototechniky Canon, sv m kulat m v roãím 20 let pûsobení na ãeském trhu. Bohatá v vojová fiada fotoaparátû, kamer, kopírek a produkãních tiskov ch automatû, digitalizace fototechniky a fotoreportáïe, pfiedznamenávají strmou kfiivku obchodního i technologického úspûchu na ãeském, slovenském a evropském trhu. Dokonce jsme sly eli od pana generálního fieditele zmínku o chystaném pfiedstavení novinek je tû pfied koncem leto ního roku. Podûkování managementu profesionálním i amatérsk m fotografûm, redakcím, médiím a také ocenûní role ãesk ch odborn ch polygrafick ch ãasopisû potvrdilo, Ïe firma ze vzdálené asijské zemû si cení tradic ãesk ch fotografû a tiskafiû. Typografia spolu s agenturou MIP vyhla uje nov roãník soutûïe Kalendáfi roku 2015, také malé patnácté jubileum. Opût vyz váme v echny, kdoï víte o pûkném nástûnném nebo stolním kalendáfii, abyste povzbudili jeho vydavatele, tvûrce, fotografa, tiskafie této malé obrazové galerie, aby svûj kalendáfi pfiihlásili a dodali na adresu ãasopisu Typografia. Nebo nám o nûm jen fieknûte do redakce. Kalendáfi Ïije a má miliony pfiíznivcû i kupujících. Tû íme se na va e pfiíspûvky a také opût na náv tûvu tradiãní v stavy nov ch kalendáfiû na jarním veletrhu Reklama, Polygraf 2015 v Praze LetÀanech. Podzim se zaãíná barvit a my vám pfiejeme pûkné Babí léto. Vladislav Najbrt Obálku podzimní Typografie navrhla Barbora Fi erová (narozena r. 1995 ve Stodu). Jsem studentkou 4. roãníku na Stfiední odborné kole obchodu, uïitého umûní a designu v Plzni. Studuji obor Grafick design, kterému bych se ráda vûnovala i nadále. Právû proto se v souãasné dobû vûnuji pfiípravû na pfiijímací zkou ky do vysoko kolského studia. KaÏd úkol je pro mû v zvou a zpûsob, jak se dále rozvíjet. K práci se snaïím pfiistupovat flexibilnû a nedrïet se stále v zajet ch kolejích. DÛleÏit m aspektem v tvorbû je pro mû i umûní se pfiizpûsobit poïadavkûm a potfiebám. Pfiesto se ráda vûnuji i volnûj í tvorbû a experimentu v oblasti grafického designu. Sleduji tvorbu profesního sdruïení grafick ch designérû a typografû âeské republiky Unie grafického designu, studia ReDesign, sdruïení Typodesignclub, ale i tvorbu studentû vysok ch umûleck ch kol atp.
OBSAH CONTENTS 1 tíhlá v roba Lean management Lean management system 3 Jifií Zápotock Automatizací mûfiení k úsporám a stabilizaci kvality By automating measurement to savings and stabilization of quality 4 Jitka Böhmová Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie tiskárna Bauch, Navrátil, s.r.o. Visiting the member of Kolegium Typografie Bauch, Navrátil, s.r.o. 6 Jitka Böhmová Pfiipravované zmûny v osnovách SP G Upcoming changes in the curriculum of Secondary Graphic School 7 Vladislav Najbrt Îivot s barvami #4 Just modulight 5000, podstropní závûsné svûtlo Living with colors #4 Just modulight 5000, ceiling pendant light 8 Pavel Noga Typoplakát v bratislavském Satelitû Typographic posters in Bratislava 9 Jifií Zápotock Ipex, nejvût í událost svûta tisku, médií a publikování v roce 2014. Opravdu? Ipex, the largest event in the world of press, media and publishing in 2014. Really? 10 Milan Lelek Krátce ze zahraniãí Shortly from abroad 12 Vladislav Najbrt Fespa Digital 2014 ukázala ance a cesty k úspûchu Fespa Digital 2014 showed chances and ways to success 13 V stava Fotokaligrafie Petra Geislera a Petra álka Exhibition Fhotocalligraphy from Petr Geisler and Petr álek 14 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 15 Pfiipravujeme soutûï Kalendáfi roku 2015 We prepare Competition Calendar of year 2015 16 Ondfiej Sedláãek O kalendáfiích vãera i dnes s grafikem a typografem Jaroslavem Faiglem About calendars yesterday and today with a graphic designer and typographer Jaroslav Faigl 18 Novinky ze svûta akcidenãního tisku News from the world of commercial print 19 Ing. Zdenûk Sládek Grafick návrh zdarma není zadarmo Free graphic design is not free of charge 20 Ocenûné exponáty v soutûïi Obal roku 2014 Winners exhibits of the Czech packaging competition Obal Roku 2014 22 O grafickém designu a vizuálním vnímání About Graphic design and visual perception 24 Bienále Brno Osobnosti ãeského grafického designu Rostislav Vanûk Brno Biennial Personalities in Czech Graphic Design Rostislav Vanûk 25 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 28 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem vloïená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 9 10/2014/1256/ROâNÍK 117 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, www.typografiacz.cz ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, +420 776 664 427 marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, +420 776 613 647 bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Barbora Fi erová, Stfiední odborná kola obchodu, uïitého umûní a designu, PlzeÀ Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6, Cena ãísla 130 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 15 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. tíhlá v roba Lean management Lean management system ãesky naz van tíhlá v roba vychází z principû lean a je to zpûsob práce zamûfien na pfiidávání hodnoty pro zákazníka a nepfietrïité odstraàování pl tvání z kaïdé aktivity. Základní principy tohoto pfiístupu, kter vyuïívají i nûkteré tiskárny, Vám pfiiblíïíme v tomto ãlánku. tíhlá v roba ãi lean manufacturing je metodika, kterou vyvinula firma Toyota po 2. svûtové válce jako Toyota Production System (TPS). Duchovními otci této metodiky jsou Taiiãi Óno a igeo ingó. Jedná se o pfiístup k v robû zpûsobem, kdy se producent snaïí uspokojit v maximální mífie zákazníkovy poïadavky tím, Ïe bude vyrábût jen to, co zákazník poïaduje. SnaÏí se vytváfiet produkty v co moïná nejkrat í dobû a pokud moïno s minimálními náklady, bez ztráty kvality nebo na úkor zákazníka. Dosáhne toho minimalizací pl tvání. Tato metodika se snaïí fiídit heslem ná zákazník ná pán. Její princip spoãívá v náhledu na rovnici zisku, a to následujícím zpûsobem: Náklady + Zisk = Cena mûní na: Cena Náklady = Zisk Zmûna rovnice dle filozofie této metodiky by mûla zpûsobit, Ïe zákazník neplatí chyby a náklady firmy, jako v první rovnici. Co to je lean management system? Lean management system (LMS) vychází z principû lean, které jsou v podstatû jednoduché je to zpûsob práce zamûfien na pfiidávání hodnoty pro zákazníka a nepfietrïité odstraàování pl tvání z kaïdé aktivity. Základní principy lean jsou: Zákazník Uspokojení zákazníka Hodnota Zv ení hodnoty skrze redukci pl tvání Tok Zlep ení toku Rychlost Zv ení schopnosti redukce ãasového cyklu Flexibilita Zlep ení schopností reakce na poïadavky zákazníkû a trhu Lean Management System zahrnuje: Lean plánování jasné a transparentní strategické fiízení Lean procesy managementu jednoznaãn a pfiehledn managementu procesû Lean dokumentovan systém jednoduché a pfiehledné dokumenty Lean obchodní procesy tíhl tok, redukce pl tvání v procesech a neustálé zlep ování Lean implementace uspofiádan a disciplinovan systém vedení, kter zaji Èuje to, Ïe strategie budou implementovány a cíle budou dosaïeny (Lean Culture) Hlavní prioritou LMS je soustfiedûní se na zvy ování pfiidané hodnoty pro zákazníka a majitele: Pfiidaná hodnota pro zákazníka Cokoliv je ochoten zákazník zaplatit Aktivity, které se podílejí na zvy ování hodnoty produktu Pfiidaná hodnota pro podnikání Cokoliv co jsou ochotni zaplatit vlastníci Aktivity, které se podílejí na dlouhodobém zvy ování hodnoty podnikání Proã se zab vat LMS? Vytvofiení LMS není samoúãelné, správnû implementovan LMS podporuje rûst v konnosti podniku: 1. Zaji Èuje dosaïení stanoven ch cílû (schopnost efektivnû rozpracovat a realizovat strategické zámûry) 2. Zaji Èuje v nosnost vloïeného kapitálu (nekompromisní odstraàování pl tvání) 3. Zaji tuje reprodukovatelnost v sledkû (schopnost zopakovat v kon) 4. Zaji tuje schopnost tyto v sledky zlep ovat LMS je koncept, kter musí b t pfiizpûsoben individuálním potfiebám organizace. Toto pfiizpûsobení ke specifické situaci je nezbytné k zaji tûní efektivní implementace a udrïitelnosti.
Typografia 9 10 2014 Zamezení pl tvání Lean management system je nekompromisní pfiístup k odstraàování pl tvání. Pl tváním se rozumí Cokoliv, co zákazník není ochoten zaplatit Cokoliv, co nepodporuje potfieby podnikání Cokoliv, co nepfiidává hodnotu finálnímu produktu Tradiãní systém managementu organizace zahrnuje pravidla, politiku, procedury a procesy, kter mi organizace uskuteãàuje své podnikatelské aktivity, bohuïel nezfiídka se stává, Ïe obsahuje i zbyteãné aktivity, které byly do organizace nevhodnû zavleãeny pfii implementaci systémû managementu kvality. Zfiídka organizace vûdomû rozhodují jak bude jejich systém managementu. Systém managementu se obvykle vyvíjí postupem doby, tak jak se organizace zab vala rûzn mi situacemi, strukturou a problémy. Vzhledem k tomu, Ïe lidé neradi mûní své zaïité návyky, systém nereaguje na zmûny podnikatelského prostfiedí, postupnû zastarává a pfiestává plnit svou funkci. Lidé z tohoto dûvodu nejsou schopni rozpoznat, co je to pl tvání. JestliÏe pl tvání nemûïe b t rozpoznáno, buì díky nedostatku vymezení nebo neschopnosti organizace vidût pl tvání, pak nebude odstraàováno. Vût ina organizací se jiï zamûfiuje na redukci pl tvání ve v robû, ale mnohdy základní systém managementu je dûvodem velkého pl tvání v organizacích. 8 druhû pl tvání (ztrát) ve v robních procesech 1. Nadv roba vy í v roba neï je poïadováno nebo provádûní ãinností, které je tû nejsou potfieba 2. Vady v roba vadn ch dílû nebo patnû provedené procesy, opravy, pfiedûlávky, náhradní v roba, atd. 3. Zbyteãná doprava nebo pfiemísèování pfieprava materiálû nebo informací z místa na místo bez pfiidané hodnoty 4. âekání ãekání na dal í zpracování nebo schválení 5. Zbyteãn pohyb zbyteãn pohyb pracovníkû, kter musí vykonávat pfii práci 6. Nadbyteãné zpracování provádûní ãinností, které nejsou potfieba 7. Nadbyteãné zásoby skladování materiálu a informací, které nejsou potfiebné pro proces 8. NevyuÏitá tvofiivost zamûstnancû ztráta nápadû a pfiíleïitosti k zlep ování 5 druhû pl tvání v systémech managementu 1. Zbyteãná práce provádûní ãinností, které nejsou potfieba (systémová norma je striktnû nevyïaduje, ale pfiesto je organizace provádí, napfi. vytváfiení nadbyteãné dokumentace, vytváfiení záznamû a zpráv, které nikdo neãte, provádûní aktivit, které nejsou adekvátní specifikûm organizace a odvûtví) 2. Chybnû provedená práce nevhodnû nastavené procesy a postupy, obcházení postupû (napfi.: bezhlavé pfiejímání obecn ch postupû nezohledàujících specifika firmy, které nerespektují/neobsahují nejlep í praktiky to co se osvûdãilo, ale vychází z poïadavkû certifikaãního orgánu ãi od poradce, pracovníci obcházejí byrokraticky nastavené procedury a vzniká velká variabilita v systému) 3. Neefektivní dosahování cílû systém managementu nepodporuje podnikové zámûry a cíle (napfi.: obecnû nastavené procesy dogmaticky pfiebírající procesní model z normy, formální cíle nepodporující zámûry firmy, aplikace poïadavkû normy bez pfiidané hodnoty, klíãové indikátory v konnosti nevypovídají o zpûsobilosti procesû) 4. Neefektivní vyuïívání pfiíleïitostí ztráty zpûsobené nepochopením principû systému managementu a pouïíváním nevhodn ch metod a nástrojû (napfi.: pouïívání dotazníkû mûfiení spokojenosti zákazníkû v pfiípadech, kdy je to efektivní, bezmy lenkovité vyplàování formuláfiû, tvorba zpráv pro zprávy) 5. NevyuÏitá tvofiivost zamûstnancû nepochopení a nedûvûra v systém managementu (napfi.: systém je zaveden, nikdo jej nezná, systém je byrokratick nástroj vedení a omezuje pfiirozenou kreativitu lidí) Lean cultural change LMS není modrá pilulka, kterou, kdyï firma spolkne, vyfie í si v echny problémy, odstraní pl tvání a vytvofií tíhl podnik. LMS je koncept, kter musí b t pfiizpûsoben poslání, struktufie a kultufie organizace. Toto pfiizpûsobení vyïaduje zavedení tíhlé kulturní zmûny. Existuje 8 hlavních poïadavkû, vypl vajících pro organizaci, k zavedení tíhlé kulturní zmûny. Prvních pût poïadavkû je na zaãátku kritick ch pro pfiekonání pfiirozeného odporu ke zmûnû. Poslední tfii poïadavky jsou nutné pro udrïení filosofie tíhlosti. 1. Zavázat se, Ïe chceme dosáhnout lep ích v sledkû a iniciovat proces zmûny 2. Zapojit klíãové pracovníky 3. Trénovat klíãové dovednosti, nástroje a objasnit pfiístupy 4. Zamûfiit se na pl tvání a plynulost toku 5. Investovat energii do zlep ování 6. Vybudovat nenávist k pl tvání a systematicky jej eliminovat 7. Usilovat o dokonalost 8. OdmûÀovat implementaci lean Zku enosti se tíhlou v robou Oslovili jsme nûkolik tiskáren, které se fiídí pravidly systému lean, abychom se dozvûdûli jak to funguje v praxi, ale bohuïel svoje zku enosti nám byla ochotná sdûlit pouze jedna. Leo Tupec, fieditel tiskárny H.R.G. spol. s r.o. Které my lenky systému Lean se Vám podafiilo zavést do praxe? Systém tíhlé v roby zavádíme od zaãátku roku 2013, postupnû od základû (5s, zamezení pl tvání, motivace, zlep ování, standardizace apod.) za pomoci nûmeck ch konzultantû z firmy hcg Management Consulting. Do souãasnosti se nám více ménû podafiilo zavést v echny ãásti. Nicménû musím s ve kerou pokorou pfiiznat, Ïe ne v echny ãásti jsou 100% splnûny :-). SnaÏíme se systém tíhlého fiízení pfievést do na ich firemních podmínek tak, aby nezniãili t mového ducha. Nemáme zájem o revoluci v HRG, spí e o postupnou evoluci. Vûfiíme, Ïe bez porozumûní a ochoty v ech zamûstnancû nelze násilnû zavádût jakékoliv skvûlé metody. Paradoxnû u nás v HRG bylo nejtûï í zavést pofiádek na pracovi ti :-). Jakou roli hraje kontrola kvality a standardizace tisku? Kontrola kvality a standardizace tisku se tíhlou v robou pfiímo souvisí a to se sniïováním poãtu reklamací tj. sníïením pl tvání. Mít nulovou reklamaci je snem kaïdé tiskárny. U nás v HRG se reklamace rovná pl tvání. Co bychom mohli mít a ztratíme. Cokoliv klient nezaplatí je jednodu e zbyteãné a jen hlupák to dûlá vûdomû. Dûkujeme Vám za rozhovor. Leo Tupec
Automatizací mûfiení k úsporám a stabilizaci kvality Automatick spektrální fotometr základní fiady Techkon SpectroJet Mûfiení tiskov ch parametrû pomocí automatizovan ch systémû bylo a je neprávem opomíjené. Pfiitom se v nûm ukr vá obrovsk potenciál úspor a stabilizace kvality. Tisková produkce smûfiuje uï nûkolik let k nízk m nákladûm. To je nepopirateln fakt. Pfiitom velká ãást strojového parku v âeské republice patfií do generace strojû, u kter ch v robci nekladli tak velk dûraz na rychlé pfiípravy. Kalkulace tiskové zakázky se pak dohání zcela nelogicky sníïením hodinové sazby. U rozdílu pfiípravn ch ãasû mezi generacemi strojû nejde jen o nûjaké sekundy nebo minuty. Reálnû je rozdíl mezi pfiípravou u nového sofistikovaného zafiízení a star ího stroje v fiádu jednotek aï desítek minut. V pfiípadû, Ïe pfiípravy ãiní nûkolik desítek procent z celkové strojové kapacity, uï je to velmi zásadní poloïka. Otázka tedy zní, jak v raznû sníïit tiskové pfiípravy aniï by bylo nutné mûnit stroj. A vûbec nejde jen o staré stroje. Potenciál k v raznému sníïení pfiípravn ch ãasû nasazením vhodné mûfiící techniky, mají i stroje nové. Pojìme ale na problematiku automatizovaného mûfiení od zaãátku. V tiskárnách se ve skuteãnû hojné mífie pouïívají ruãní mûfiicí pfiístroje. UÏ to je samozfiejmû pozitivní, Ïe vedoucí tiskárny ãi tiskafi má zájem tiskové parametry mûfiit a analyzovat. Z principu v ak slouïí ruãní mûfiicí pfiístroje spí e k dodateãnému pfiemûfiování tiskové kály, porovnávání vzoru, resp. nátisku s tiskem. V polygrafii jsou nepostradatelné, patfií v ak spí e do studia, agentur nebo do rukou kvalitáfie. Ruãní mûfiicí pfiístroj bohuïel nemûïe obstát poïadavkûm moderních norem a koneckoncû ani poïadavkûm zadavatelû tisku. MnoÏství tiskov ch parametrû, délka tiskové kály a rychlost tisku vyluãují pouïití ruãního Automatick spektrální fotometr vy í fiady Techkon SpectroDrive pfiístroje pro správnou a neprûstfielnou procesní kontrolu v celé délce tiskové kály a v prûbûhu celého nákladu na tiskovém stroji. K tomuto úãelu jsou vyvinuty mûfiicí pfiístroje, které v e uveden m poïadavkûm vyhoví zcela. Jsou umístûny buì na tiskovém pultu nebo pfiímo v tiskovém stroji a v sledky mûfiení jsou buì zobrazovány tiskafii, aby mohl provést potfiebnou barevnou korekci nebo napojeny pfiímo na fiídící jednotku tiskového stroje a korekce je provedena automaticky. Proã v ak nejsou vyuïívány hojnû v praxi? Prvním dûvodem je osvûta, druh m je cena. Tiskárny si vût inou pofiizují mûfiicí pfiístroj po vzoru kolegû z branïe nebo na základû historick ch zvyklostí ve firmû a zde hrají prim právû ruãní pfiístroje. Cena tûchto ruãních pfiístrojû je také niï í, takïe volba je jasná. Zkusme se ale podívat blíïe právû na automatické mûfiicí pfiístroje a zjistíme, Ïe jejich cena je v pomûru k v sledku pfiekvapivû nízká a pfiínos obrovsk. NeÏ si udûláme v ãet pfiedností automatick ch mûfiicích pfiístrojû a jejich rozdûlení, pár kupeck ch poãtû: Jaká je tedy nabídka automatizovan ch pfiístrojû pfiedního v robce Techkon? SpectroJet Automatick spektrální fotometr základní fiady s ruãním pojezdem, kter mûfií na tiskové kále optickou hustotu, spektrální hodnoty CIElab, nárûst tiskového bodu, tiskov kontrast, vyváïení na edou a dal í klíãové parametry aï pro 6 barev. Je vybaven softwarem, kter umoïàuje pfiehlednou vizualizaci, anal zu a archivaci namûfien ch dat. Velk m pomocníkem a to je spoleãné pro celou fiadu spektrálních fotometrû Techkon je mûfiení spektrální, ale doporuãení ke korekci barevnosti v hodnotách optické hustoty. SpectroDrive Automatick spektrální fotometr vy í fiady, kter mûfií na tiskové kále optickou hustotu, spektrální hodnoty CIElab, nárûst tiskového bodu, tiskov kontrast, vyváïení na edou a dal í klíãové parametry aï pro 6 barev. Je vybaven softwarem, kter umoïàuje pfiehlednou vizualizaci, anal zu a archivaci namûfien ch dat. I zde tiskafi pracuje s doporuãením zmûny optické hustoty Pofiizovací cena vy í fiady automatizovaného mûfiícího zafiízení 500 000 Kã Hodinová cena tiskového stroje B1 5 000 Kã Kapacitní vytíïení 3 smûny / 5 dnû v t dnu Poãet 1. pfiíprav / smûna 10 Úspora pfiípravy (reálnû aï na 30 min) 5 min (0,083 hod) Tiskov arch B1 115 g/m 2 1,75 Kã Návratnost = 500 000 Kã [pofiizovací náklady]/(10 [poãet pfiíprav]*3[smûny]*0,083[úspora]*5000kã[hodinová cena stroje]) = 40,2 dne Za 40,2 dne je v tomto modelovém pfiípadû vstupní investice zpût a to v poãet neobsahuje dal í v raznou úsporu v materiálu. Pokud bychom vzali stejn modelov pfiíklad a vycházeli opût z úspory na spodní hranici moïné úspory 50 tiskov ch archû (reálné zku enosti ukazují na úsporu aï 200 archû pfii první pfiípravû zakázky), vyjde nám mûsíãní úspora pfies 50 000 Kã. Jistû mûïeme pfiípad od pfiípadu polemizovat, Ïe hodinová sazba je v dané tiskárnû tu niï í, tu vy í; naplnûnost nejsou 3 smûny, ale dvû atd. Ale na tomto pfiíkladu je jasnû patrné, Ïe i pfii minimální úspofie pfii pfiípravû stroje je návratnost takového zafiízení v fiádu nûkolika málo t dnû! Jak dále mûïe tiskárna z takového zafiízení profitovat? Tisková kála je vymûfiena rychle a pfiesnû a to v takovém rozsahu, kter odpovídá platn m normám tedy i potfiebám zhotovitele. Záznamy jsou archivovány pro pozdûj í kontrolu, resp. reklamaãní fiízení a odpadá faktor lidské chyby. k docílení ideálního v sledku. Tento pfiístroj je vybaven automatick m pojezdem, ale mûïe fungovat zároveà i jako ruãní mobilní pfiístroj. Samozfiejmostí je export ve formátu JDF, kter slouïí k napojení na tiskov stroj. V tomto pfiípadû mûïe korekce barevnosti provádût pfiímo tiskov stroj. SpectroEdge Tento pfiístroj pfiedstavuje nejvy í fiadu automatick ch spektrálních pfiístrojû Techkon. Tato komponenta slouïí k zabudování pfiímo do tiskového stroje. Mûfiení pak probíhá pfiímo uvnitfi za plné rychlosti a ihned pfiedává informace o potfiebn ch barevn ch korekcích na fiídící jednotku tiskového stroje. Zajímavé je, Ïe toto vyspûlé zafiízení je montováno v robci do nov ch tiskov ch strojû av ak za v raznû vy í cenu neï jak tomu je pfiímo u Techkonu. V takovém pfiípadû se rozhodnû vyplatí provûfiit moïnost instalace od v robce mûfiícího zafiízení. Jifií Zápotock
Náv tûva u ãlena Kolegia Typografie tiskárna Bauch, Navrátil s.r.o. Bauch, Navrátil s.r.o. je pfiedev ím polygrafick podnik, kter se specializuje na v robu obalû ze v ech druhû lepenek s ofsetov m a digitálním potiskem, a v robce kartonáïe velk ch krabic z vlnit ch lepenek a mikrovlny. Spoleãnost sídlící v Novém Mûstû nad Metují s dlouholetou tradicí je vybavená nejmodernûj í technologií a je pfiipravena vyjít vstfiíc v em poïadavkûm zákazníkû. Hlavní v robní náplní tiskárny jsou krabiãky a blistrové karty z natírané skládaãkové lepenky s ofsetov m potiskem. O situaci v obaláfiském prûmyslu jsem hovofiila s panem Ing. Miroslavem Bauchem, jednatelem spoleãnosti Bauch, Navrátil s.r.o. Co máte v tiskárnû za poslední rok nového? Za poslední tfii roky máme celou fiadu nov ch technologií a zafiízení. Povedlo se nám v rámci operaãních programû Ministerstva prûmyslu a obchodu a fondû Evropské unie získat prostfiedky na inovaci a posílení tisku a v seku. Co se t ká tisku, pofiídili jsme estibarvov ofsetov tiskov stroj Roland se dvûma laky a in-line foilerem technologií Prindor. Co se t ká v seku pofiídili jsme plnû automatick v sekov stroj Wupa s vylamováním a oddûlováním uïitkû. To znamená, Ïe v sledn m produktem tohoto stroje je naprosto samostatn uïitek oddûlen od odpadu z tiskového archu. Dále jsme pofiídili novou v robní halu kombinovanou se skladovacími prostory, Bauch, Navrátil s.r.o. sídlí v údolí fieky Metuje v Novém Mûstû nad Metují tím jsme si vytvofiili pfiedpoklad pro dal í roz ifiování v roby a umisèování pfiípadn ch nov ch technologií. ProtoÏe jsme stejnû jako mnohé jiné firmy nevyrostli na zelené louce, tak bojujeme s místem a prostorem. Právû z tohoto dûvodu jsme novou v robní halu pofiizovali. Dal í investicí byl digitální tisk jako doplàková technologie v roby mal ch nákladû obalû. Samozfiejmû jej pouïíváme i pro v robu merkantilu. Tak jako nám poslední dobou zaãaly fu ovat do fiemesla merkantilní tiskárny, které se vrhly na v robu obalû, tak jsme nyní i my schopni obslouïit na e stávající i nové zákazníky v dal ích bûïn ch doplàkov ch tiskovinách. Co fiíkáte na to, Ïe nûkteré komerãní tiskárny zafiadily do své v robní náplnû v robu krabiãek a dal ích ménû komplikovan ch obalû, aby tak nahradily úbytek propagaãních tiskovin? BohuÏel tento trend nastal. Pfietrvává jiï nûkolik rokû situace, kdy odbyt v robního programu polygrafie je na tom hûfie. Pfiíãinu shledáváme zejména v nástupu nov ch informaãních technologií, jako je elektronická kniha, oslovování maily a celkovû zmûna chování lidí ve vyhledávání informací. V neposlední fiadû si polygrafové (v robci obalû za nimi bohuïel moc nepokulhávají) ve své disciplínû díky snaze naplnit vlastní v robní kapacity pokazili ceny na trhu. ada firem se zaãala cenovû podbízet, ãímï vznikla fietûzová reakce a polygrafické firmy se dostali do finanãních problémû. Z dûvodû vylep it si ekonomiku zabrousili i do jin ch tiskov ch oblastí vãetnû na í branïe, kterou je v roba obalû. To vnímáme jako nárûst dal í konkurence, která je jiï tak mezi obaláfii vysoká. Technologické vybavení konkurenãních podnikû je víceménû na stejné úrovni a trh jako takov se o moc nezvût uje, aby v echny novû nastupující dostateãnû uspokojil. Máte oddûlení digitálního tisku, proã jste se rozhodli provozovat tuto technologii? Digitální tisk byl pofiízen jako doplnûk obalové v roby a slouïí k v robû mal ch nákladû obalû. SlouÏí nám pfiedev ím pro zákazníky, ktefií potfiebují rychle a operativnû malé náklady nejen krabiãek ale i jin ch tiskovin. Na tyto poïadavky jsme v minulosti nemohli dostateãnû reagovat. V rychlosti a flexibilitû je síla digitálního tisku, i kdyï má stále své meze a hranice. Jako firma hledící do budoucna víme, Ïe digitální tisk bude hrát v polygrafii i v obalovém prûmyslu velkou roli, takïe to chápeme i jako seznámení se s obchodními moïnostmi souãasn ch generací strojû. Jaké zakázky tisknete digitálnû? Na stroji Konica Minolta 8000 tiskneme malé náklady obalû, vizitky, pfiíbalové letáky, prostû v e, co tisknou polygrafové v oblasti merkantilu, samozfiejmû do urãitého nákladu a do urãité gramáïe papíru. Na UV stroji Anapurna 1600 cílíme do oblasti potisku velk ch formátû a vysok ch gramáïí. Stroj je vhodn pfiedev ím na malé náklady plakátû atp. Je to ale hlavnû v born pomocník pro na i silnou skupinu v robního portfolia prodejních displejû a POS produktû, se kter mi jsme na trhu známí. Jak jste spokojeni s kvalitou digitálního tisku? S kvalitou digitálního tisku jsme spokojeni. Samozfiejmû to klade nároky na kvalitu potiskovaného materiálu, vstupních dat a spolupracovníky z oblasti ofsetu. Ti museli zaãít pfiem let digitálnû, tedy nauãit se pouïívat v hody této technologie. Pfiedstavte mi prosím va i speciální technologii Prindor. Jak ãasto ji zákazníci poïadují? Technologie Prindor je nov zpûsob povrchového zu lechèování ti tûn ch obalû. V tiskovém stroji je moïné na lepenku naná et za studena metalick pigment z fólie, která mûïe b t stfiíbrná, zlatá nebo jakékoli jiné barvy. V sledn metalick efekt je moïné roz ífiit jakoukoliv grafikou a pfietiskem barvami CMYK. To v e jedním prûchodem strojem. Jsou zákazníci, ktefií dokáïí ocenit takové zhodnocení obalu a tudíï nav ení jeho ceny. VyuÏíva- Tiskov stroj Roland 706 LTTLV Hiprint se zafiízením Inline Foiler Prindor Lepící stroj na skládaãky Jagenberg Diana 105 V sekov automat s vylamováním Wupa
Pfiipravované zmûny v osnovách SP G Polygrafick prûmysl se v souãasné dobû mûní, neustále se vyvíjí a pfiizpûsobuje se zmûnám v komunikaci a zpûsobech ífiení informací. Toto si uvûdomují i pedagogové Stfiední prûmyslové koly grafické a proto se rozhodli zmûnit osnovy oboru Polygrafie tak, aby absolventi lépe vyhovovali souãasn m potfiebám trhu práce a mohli reagovat na v voj odvûtví. V souvislosti s uvaïovanou zmûnou uãebního plánu oboru Polygrafie bylo do grafické koly svoláno Kolokvium polygrafick ch odborníkû, kde byl koncept nov ch osnov konzultován pfiímo s lidmi z polygrafické praxe. Co k tvorbû nov ch osnov kolu vedlo a ãeho se zmûny konkrétnû t kají mi vysvûtlili PhDr. Jan Sehnal, fieditel Vy í odborné koly grafické a Stfiední prûmyslové koly grafické, a Ing. Radek Blahák, statutární zástupce fieditele a vedoucí oddûlení polygrafie. Proã jste svolal setkání odborníkû, kde byly pfiedneseny moïné zmûny v osnovách stfiedo kolského oboru polygrafie? Jan Sehnal: Kolokvium polygrafick ch odborníkû jsem svolal proto, abychom plánovanou úpravu uãebního plánu oboru 34-41-M/01 Polygrafie konzultovali s odborníky na eho profesního zázemí. Jejich pfiipomínky a stanovisko k na emu koncepãnímu materiálu pokládám z hlediska úprav uãebního plánu oboru za zásadní; nakonec jsou to oni, kdo musí fiíci, jak by mûl vypadat odborn profil absolventa oboru polygrafie souãasnosti. Co Vás vedlo ke zmûnû uãebního plánu oboru polygrafie? Jan Sehnal: S nástupem a rozvojem moderních informaãních technologií se podstatnû zmûnily a mûní se stále vût í dynamikou technologické a technické parametry oboru. Tomuto v voji je tfieba prûbûïnû pfiizpûsobovat nejen technické vybavení a obsahovou náplà odborné pfiípravy polygrafû, ale i celkové pojetí v uky tohoto oboru. Uãební plán musí b t flexibilnûj í neï doposud, musí umût lépe reagovat na mûnící se potfieby trhu práce, musí také umût bezprostfiednûji reflektovat mûnící se v vojové trendy ve spoleãnosti. Faktory, které aktuálnû ovlivàují potfiebu zmûny struktury i obsahu uãebního plánu, takovou podobu v vojov ch trendû mají: Za prvé je to skuteãnost, Ïe vût ina na ich absolventû oboru polygrafie, ktefií odcházejí Ilustraãní foto: Den otevfien ch dvefií Vy í odborné koly grafické a Stfiední prûmyslové koly grafické, foto: Libu e StaÀková, VO G a SP G do praxe, nacházejí uplatnûní v grafick ch a DTP studiích zejména jako grafici a operátofii, nikoliv v tiskárnách jako technologové nebo manaïefii stfiední úrovnû. Druh m faktorem je nûkolikalet nepfiízniv demografick v voj u absolventû základních kol, kter generuje sniïující se poãet zájemcû o studium oboru polygrafie pro uchazeãe s dobr mi studijními pfiedpoklady. Z tûchto dûvodû cítíme potfiebu hledat takov model oboru, kter zv í jeho atraktivitu u populace stfiedo kolákû a bude lépe neï dosud odráïet realitu profesního uplatnûní absolventa oboru. Co by se ve vzdûlávání mlad ch polygrafû mûlo zmûnit oproti dne ním osnovám? Radek Blahák: Problém je zfiejmû v celkovém konceptu v eobecného polygrafického oboru, kter má poskytovat stfiední vzdûlání s maturitní zkou kou, má charakter studia na kolách prûmyslového typu a nikoli uãebního oboru s maturitou. Vzdûlávání v oboru Polygrafie smûfiuje pfiedev ím k pozicím stfiedního managementu tiskárensk ch podnikû, pfiedev ím k pozici technologa ãi produkãního. PfiestoÏe se polygrafie, chápáno v ir ím kontextu, v souãasnosti v znamnû zmûnila a stala se jednoznaãnû souãástí celé mediální produkce, dokáïe jen stûïí i ten nejvût í odborník odhadnout, jak vzdûlávat Ïáky v tomto natolik promûnûném v eobecnû-polygrafickém oboru. PoÏadavky na to, co by mûlo b t souãástí vzdûlávacího programu, jsou mnohdy pomûrnû specifické. S pfiihlédnutím k úrovni studijních pfiedpokladû, s nimiï v souãasné dobû na stfiední kolu pfiichází absolventi základních kol, a také k tomu, Ïe je nutné tyto Ïáky seznámit s potfiebn m polygrafick m základem a na nûm poté stavût pfii v uce pokroãilej í, úzce vymezené problematiky, jsme pfiistoupili k rozdûlení uãebního plánu oboru Polygrafie od tfietího roãníku na dvû samostatná zamûfiení. První z nich, Grafická a produkãní pfiíprava, vychází z konceptu souãasné pracovní náplnû operátora grafického studia, kter kromû zpracování tiskovin v poãítaãi fie í rovnûï redakãní pfiípravu tiskovin, vãetnû komunikace se zadavatelem. Druhé zamûfiení Management tiskov ch médií je orientováno na pfiípravu a fiízení v roby tiskovin v kontextu technologie a kvality tiskové produkce. Studium v tûchto zamûfieních staví na spoleãném odborném základu, kter m v ichni Ïáci projdou v prvním a druhém roãníku. Jeho souãástí jsou vzdûlávací bloky technické pfiípravy, v tvarné pfiípravy, poãítaãové grafiky a obecné polygrafie. Dûkuji Vám, pánové, za rozhovor. Jitka Böhmová
Îivot s barvami #4 Just modulight 5000, podstropní závûsné svûtlo Kvalitní normalizované svûtlo je dnes jiï zásadní podmínkou standardizace a kvality. Nemûlo by chybût v Ïádné moderní tiskárnû a pfiedtiskové pfiípravû, ale ani v Ïádné agentufie, fotoateliéru a kreativním studiu. Zda v malé jednací místnosti nebo v tiskové hale: Just modulight se pruïnû pfiizpûsobí va im prostorov m podmínkám. Je ho zapotfiebí i v prûmyslov ch a tvûrãích provozech, pracujících se standardní barevností produktû, v ude tam, kde záleïí na pfiesné kontrole nebo opakovatelnosti barev a standardní barevnosti. ModuLight je nedostiïn v kvalitû svûtla, intenzitû a vyrovnanosti osvûtlení, reflexním pfiizpûsobení, které fakticky vyluãuje oslnûní a zrcadlení. Jako opci lze roz ífiit vybavení o digitální tlumení, USB rozhraní a software adjust kalibraci monitoru pro fie ení Softproof- on-press. Vladislav Najbrt Více informací: e-mail: info@printa.cz, tel. +420 602 661 164 modulight 05 s 5 trubicemi osvûtlení pracovní plochy 70 x 100 cm, odpovídající v em kritériím standardu ISO 3664:2009 Digitální tlumení s USB rozhraním a softwarem adjust monitor calibration pro Softproof-on-Press (opce) v robek ã. typ vnûj í rozmûry osvûtlená plocha luxy pfii odstupu 220 V (. x hl. x v. cm) (hl. x. cm) svûtla, plocha (lx/cm) modulight 5000 asymmetrical 64618 HS/ML modulight 2/36-AS 133,5 x 31,0 x 8,5 50 x 100 1650 / 90 81208 HS/ML modulight 2/58-AS 163,5 x 31,0 x 8,5 50 x 140 1650 / 85 64543 HS/ML modulight 4/18-AS 88,0 x 62,0 x 8,5 50 x 70 2000 / 90 64592 HS/ML modulight 5/36-AS 133,5 x 77,5 x 8,5 70 x 100 2000 / 125 81182 HS/ML modulight 6/58-AS 163,5 x 93,0 x 8,5 100 x 140 2900 / 130 modulight 5000 cross-symmetrical 55715 HS/ML modulight 2/36-AS-S 133,5 x 31,0 x 8,5 50 x 100 1300 / 80 81117 HS/ML modulight 2/58-AS-S 163,5 x 31,0 x 8,5 50 x 140 1550 / 80 55707 HS/ML modulight 4/36-AS-S 133,5 x 62,0 x 8,5 60 x 100 2000 / 110 81067 HS/ML modulight 4/58-AS-S 163,5 x 62,0 x 8,5 80 x 140 2000 / 110 Funkce signalizace : vãas a automaticky za pomoci LED kontrolek jsou hlá eny v mûny svûteln ch trubic po uplynutí 2 500 hodin provozu (v drïnost záfiivek Just daylight 5000 prographic) Just modulight 5000 SoftProof asymmetrical 69476 5/36-AS modulight SP 133,5 x 77,5 x 8,5 100 x 70 dimmable 69211 6/58-AS modulight SP 163,5 x 93,0 x 8,5 140 x 100 dimmable Just modulight 5000 SoftProof cross-symmetrical 98517 4/36-SA-S modulight SP 133,5 x 62,0 x 8,5 100 x 60 dimmable 93211 6/58-SA-S modulight SP 163,5 x 93,0 x 8,5 140 x 100 dimmable Asymetrické smûrování svûtla zamezí úãinnû oslnûní a ru iv m reflexûm na plo e
Typoplakát v bratislavském Satelitû Písmo je jedním ze základních nástrojû lidské komunikace a na v stavû Typoplagát se vystavují plakáty, kde písmo hraje hlavní roli. Byli osloveni designéfii ze Slovenska, âeska a Polska, aby se prezentovali vlastním typoplakátem. V kolekci vystaven ch prací pfievaïují autofii spojení aè uï jako absolventi nebo jako pedagogové s Vysokou kolou v tvarn ch umûní v Bratislavû, Vysokou kolou umûleckoprûmyslovou v Praze a Akademií umûní v LodÏi. Jsou to v echno koly s bohatou typografickou tradicí. Akademie umûní v LodÏi navíc zaujímá v rámci tzv. Polské plakátové koly mimofiádné postavení, protoïe se z ní naprosto vymyká. Zatímco tvûrci z jin ch míst Polska po II. svûtové válce získali svûtovou proslulost sv mi umûlecky uvolnûn mi a malífisky budovan mi plakáty, na kter ch mnohdy hraje písmo podfiadnou roli, v LodÏi si naproti tomu dokázali udrïet osobitost modernistického odkazu zakladatele tamûj í akademie W adys awa Strzemiƒského a na písmu postavili svûj umûleck v raz. Na v stavû jsou zastoupeni designéfii také z jin ch mûst a kol: napfi. z Brna, Katovic, Ko ic a Krakova. Pro nûkteré z vystavujících je ãistû typografická forma v jejich tvorbû naprosto dominantní, takïe nemûli problém pro v stavu vybrat nûjak jiï realizovan projekt, jiní zase naopak speciálnû pro v stavu vytvofiili úplnû nov plakát. Nakonec se se lo více neï 170 prací (nûktefií autofii jich dodali i nûkolik). Vystavena mohla b t, bohuïel, jen asi polovina z nich. Vedle zastoupení tfií zemí je tfieba zmínit také fakt, Ïe vystavující reprezentují hned nûkolik generací tvûrcû, takïe náv tûvník mûïe pozorovat rûzné v tvarné pfiístupy ovlivnûné dobou vzniku nebo technikou realizace. Na v stavû jsou k vidûní typoplakáty s tématikou kulturní, spoleãenskou i politickou. Zvlá tní kategorii tvofií plakáty od tvûrcû písma, ktefií je vyuïívají pro prezentaci sv ch nov ch produktû. Pro nûkoho mûïe b t tfieba zajímavé na v stavû sledovat, jak se dnes dûlá plakát v zemi plakátûm dlouhodobû zaslíbené Polsku, a jak naproti tomu na Slovensku a v âesku, kde pfiece jenom nepovaïujeme plakáty za národní v vozní artikl, tak jako to cítí Poláci. V stava v bratislavské galerii Slovenského centra designu navazuje na podobné, i kdyï rozsahem mnohem skromnûj í v stavy Typoplakátu, které probûhly v Muzeu tisku v Polském Tû ínû (2012) a na Univerzitû T. Bati ve Zlínû (2013). Cel projekt v stav typografick ch plakátû je Ïiv organismus. Poãet pfiedstaven ch autorû se v stavu od v stavy neustále roz ifiuje a ani do budoucna není uzavfien. Pfiedpokládá se pokraãování v stav i v jin ch mûstech a za úãasti dal ích autorû. Plakát po dlouhá léta patfiil k nejroz ífienûj ím informaãním médiím. I kdyï v poslední dobû jeho místo ãím dál ãastûji zaujímají city lighty, digitální tabule, popfi. webové bannery, bratislavská v stava ukazuje, Ïe i s tak pomûrnû vyhranûnou formou plakátu jako je plakát ãistû typografick se i nadále mûïeme bûïnû setkávat. Zdá se, Ïe i klasick papírov plakát není zdaleka na ústupu a Ïe se jím i ta nejmlad í generace designérû ráda zab vá. Pavel Noga Seznam vystavujících: (SK) Pavol Bálik, Marcel Benãík, Juraj Bla ko, Emil Drliãiak, Ján Filípek, Ondrej Gavalda, Andrej Ha ãák, Ondrej Jób, Du an Junek, Matú Lelovsk, Peter Li ka, Pavlína Morhaãová, Julo Nagy, Pavel Choma, Branislav Matis, Boris Melu, Karol Prudil, Pavol RozloÏník, Tomá Salamon, ªubica Segeãová, Stanislav Stankoci, Michal Tornyai, (CZ) Petr Babák, Petr Bosák a Robert Jansa, Filip BlaÏek, David Bfiezina, Veronika Burian, Tomá Celizna, Jifií Eli ka, Filip Heyduk, Václav Houf, Marek Chmiel, Ondfiej Chor, Petr Knobloch, Petr Krejzek, Klára Kvízová, Adam Macháãek, Mikulá Macháãek,Tomá Machek, Karel Mí ek, Ale Najbrt, Pavel Noga, Robert. V. Novák, Martin Pecina, Radim Pe ko, Marek Pistora, Franti ek Polák, Jan Rajlich ml., Petr tûpán, Franti ek torm, Petr Tesafi, Jifií Toman, Alan Záruba, Zdenûk Ziegler, (PL) Bogus aw Balicki, Jakub Balicki, Ewa Stanis awska Balicka, Tomasz Bierkowski, Karolina Grudziƒska, Przemys aw Hajek, Filip Iwanski, Krzysztof Iwanski, S awomir Iwanski, Anna GiedryÊ, Piotr Karczewski, I. Kazmierczak, Tomasz Kipka, ukasz KliÊ, Tomasz Jedrzejko, Piotr Kunce, S awomir Kosmynka, Pawe Krzywda, Stefan Lechwar, Jacek Mrowczyk, Aleksandra Niepsuj, Tomasz Olszyƒski, Marian Oslislo, Aleksandra Toborowicz.
Ipex, nejvût í událost svûta tisku, médií a publikování v roce 2014. Opravdu? V bfieznu 2014 se po ãtyfiech letech uskuteãnil v Lond nû dal í veletrh Ipex. Veletrh, kter byl v minulosti vedle Drupy milníkem v polygrafii a urãoval aktuální trendy. Jak byl Ipex 2014? Úvodní vûta tohoto ãlánku je pfievzata z oficiálních webov ch stránek veletrhu ipex.org. Trocha marketingu nikdy ne kodí, ale zkusme si vzít k ruce fakta. Necel ch 20 000 náv tûvníkû Ipexu vidûlo bûhem 6 dnû zhruba 370 vystavovatelû. Ipex tedy v tomto ohledu nemûïeme srovnávat se skuteãnû velk mi akcemi konan mi také v tomto roce typu All China Print nebo GraphExpo v USA. Dokonce na polskou obdobu ãeské verze Reklamy Polygraf veletrh Remadays pfii lo v lednu 2014 ve Var avû bûhem pouh ch 3 dnû 15 000 náv tûvníkû. Pro Ipex to navíc znamená oproti minul m letûm propad o zhruba 50 % ve v ech aspektech poãtu vystavovatelû, náv tûvníkû i v stavní plochy. Tradiãní vystavovatelé a leadfii jednotliv ch segmentû úãast na veletrhu postupnû ale jistû ru ili. Na Ipexu nebyly napfi. k vidûní stánky firem Heidelberg, KBA, MAN Roland, Canon, Xerox, Ricoh, HP, Kolbus. Pro náv tûvníka z âeské republiky tak byla náv tûva Ipexu na v stavi ti ExCeL v Lond nû s jeho astronomick mi cenami Jifií Zápotock Ilustraãní foto: www.ipex.org ve velmi patném pomûru cena/v kon. Veletrhy nejsou samozfiejmû jen o stáncích a technologiích, ale pfiiná í celou fiadu moïností setkání se zajímav mi osobnostmi z oboru, v mûnu názorû a zku eností, náv tûvu konferencí a workshopû. To jistû ocení osvícen odborník vládnoucí dobrou angliãtinou, bûïn ãesk majitel tiskárny v ak na takovou akci jezdí pfiedev ím kvûli technologiím a tûch bylo na Ipexu Ïalostnû málo. Sami velcí producenti polygrafick ch technologií svûj krok nevystavovat na Ipexu samozfiejmû zdûvodnili. Bylo vidût, Ïe pochybnosti nad úãastí na tomto veletrhu hlodali v hlavách mnoha z nich a první vla tovky potvrzující neúãast spustili lavinu. Hlavním udávan m dûvodem byla a je zmûna marketingu, tedy vyuïití jin ch individuálních a podle v eho efektivnûj ích cest, jak oslovit zákazníka. Tato strategická zmûna a mûnící se obsah a formy veletrhû, jejich vnímání a uspokojení, resp. neuspokojení potfieb potenciálních náv tûvníkû stojí za leto ním neúspûchem Ipexu. Znamená to konec veletrhû? Zcela urãitû ne. Pouze jejich struktura se zmûní. Je zde stále prostor a potfieba pro klíãové obfií akce typu Drupa. I ta je koneckoncû známá moïností velmi individuálního pfiístupu dodavatelû k zákazníkûm. V posledních letech se také velmi dafií úzce profilovan m akcím viz jiï zmínûné Remadays, Fespa Digital. A v tom je mimo jiné klíã k úspûchu. Veletrh musí mít jasn, srozumiteln a pro náv tûvníka uïiteãn koncept a téma musí b t zpracováno dûkladnû. Pro celé pochopení a dokreslení v voje veletrhû malé srovnání. V dobû, kdy polygrafii ovládaly 3 tiskové techniky, tisková pfiíprava byla analogová, neexistoval internet a piãkoví odborníci byly vût inou v dalekém zahraniãí, bylo nemyslitelné neb t na Drupû, Ipexu a napfiíklad i na Embaxu. Souãasná polygrafie se v emi sv mi tiskov mi technikami, potiskovan mi materiály, digitalizací, cross-mediální komunikací navíc podpofiená dobrou komunikací ze strany dodavatelû klade zkrátka jiné poïadavky na oblast veletrhû. V tomto ohledu má do budoucna velk potenciál právû Reklama Polygraf. Ale zpût k Ipexu. Dal í roãník je plánován na rok 2018 opût v Lond nû. Pokud organizátofii v znamnû nezmûní celkov koncept a marketing, ãeká nás ne pfiíli velká akce regionálního v znamu. Jifií Zápotock
Krátce ze zahraniãí Tiskárna Ellerhold ve Wismaru investovala do UV velkoformátové ploché tiskárny Nová digitální tiskárna je urãena pro pfiím tisk na ploché a deskové materiály. Jedná se o plnû automatickou UV plochou tiskárnu od firmy Durst Rho 1030. S touto tiskárnou lze realizovat tisk mal ch nákladû pfii rozli ení 600 dpi, ale i rûzné testové série napfi. pro propagaãní stojany pro pfiím prodej (POS). Tiskárna nabízí variabilní datov tisk a rychlou v mûnu potiskovaného média. Produktivitu Rho 1030 uvádí italsk v robce Durst Phototechnik AG v Brixenu v hodnotû aï 1000 metrû ãtvereãních za hodinu. Jednatel Marco Bergmann uvádí, Ïe velkoformátová tiskárna, se ífií tisku 2,5 m a se silou materiálu aï do 70 milimetrû, je zvlá tû vhodná pro zákazníky, pro které se tisk ofsetem nevyplatí. Co se t ãe potiskované délky, tam jsme závislí pouze na materiálu a nejmen í velikost desky pro tisk je v oblasti formátu A3. Tiskárna tak mûïe mnohem lépe reagovat na poïadavky zákazníkû. Plnû automatická UV plochá tiskárna Rho 1030 od firmy Durst u firmy Ellerhold ve Wismaru UÏivatelské dny Prinect 10. a 11. fiíjna 2014 Print Media Academy v Heidelbergu Komunikace mezi lidmi se rychle mûní. Nejsme na konci v voje, n brï na jeho poãátku. Náklady na propagaci se pfiesouvají z oblasti tisku do oblasti on-line komunikace. Pfiesto má i oblast tisku nadále silné postavení na trhu propagace. Proto se bude i úvodní pfiedná ka na uïivatelsk ch dnech Prinect in- Systém Prinect tenzivnû zab vat fakty a v vojem komunikace a nov mi uïivatelsk mi zvyklostmi konzumentû. DÛsledky tohoto v voje s moïnostmi pfiizpûsobení v rámci branïe budou pfiedmûtem následné diskuze v fiadû rûzn ch workshopû. Pochopitelnû se budeme také vûnovat klasick m tématûm v oblasti systémû Prinect. Budou pfiedstaveny novinky a dal í vylep ení pro optimalizaci produkce. Budou zastoupena i témata k digitálnímu tisku, k ofsetovému tisku, zvlá tû k nov m ISO standardûm, k dokonãujícímu zpracování tiskovin a pfiirozenû i k workflow v oblasti obalû. Poprvé se budeme také zab vat tématy spotfiebních materiálû vãetnû otázky, zda se v této oblasti ne etfií na patném místû. UÏivatelské dny Prinect jsou organizovány uïivateli systému Prinect pro ostatní uïivatele. Heidelberger Druckmaschinen a.s. je sponzorem akce a poskytuje organizaãní a logistickou podporu. Kontakt: www.prinect-anwendertage.org a e-mail: Prinect.Anwendertage @heidelberg.com Books on Demand Print on Demand Jak konstatuje i Peter Schmid-Meil z nûmeckého nakladatelství Grin, ãím více se sniïují náklady ti tûn ch knih, tím více se prosazuje tisk na vyïádání Print on Demand Zastoupení BoD BOOKS on Demand v Dánsku Obálka knihy Jak zachránit limety v Sydney (PoD). Vzhledem k tomu, Ïe vznikají stále nové e-book platformy, prosazují se i nov self publishing autofii. Pro vydavatelství a PoD tiskové sluïby se tím otevírají nové ance. Jak vznikl nov autor: V e probíhá podle plánu. Daniel Recktenwald opustil svûj dïob marketingového experta, aby se realizoval jako autor knihy v Austrálii. Základem byl pfiíbûh propojen s cestopisem. Za dva mûsíce napsal knihu o 400 stranách Jak zachránit limety v Sydney, která pojednává o tfiech rûzn ch singles (ãlovûk star dvacet pût aï ãtyfiicet let, ponûkud rozpaãité postavy, kterého i v ãe tinû oznaãujeme jako singles). Americké televizní seriály (Sex ve mûstû, Pfiátelé, Aly Mc Bealová) prezentují Ïivot singles humornû. V e se perfektnû podafiilo, ostatnû pfiedlohy jsou známé z televizních seriálû. Nepodafiilo se nalézt nakladatele. Autor zaloïil proto vlastní nakladatelství pod názvem Arturo a nechal si vytisknout 2 100 exempláfiû na své náklady. O odbyt se také staral sám pfies vlastní homepage, jako E-Book u zasílatelství Amazon (Kindle edice za 4,99 EUR) a také jezdil s kufrem. Je pr známo, Ïe vydavatelství v Nûmecku odmítají 99,5 procent v ech nevyïádan ch rukopisû. Od roku 2011 je zde nová moïnost: Kindle Direct Publishing (KDP). Jedná se o self publishing platformu, která patfií do Kindle Shop internetového obchodu Amazon. Dal í takovou spoleãností je BoD, je jednou z úspû n ch spoleãností na evropském trhu a to v oblasti technologií digitálního vydávání knih a pfiedstavuje platformou pro
Typografia 9 10 2014 10 11 autory, ktefií mají zájem vzít do sv ch rukou e-knihy a hlavnû ti tûné vydání sv ch knih. O obsahu, uspofiádání, tvaru a cenû rozhoduje kaïd autor sám. BoD zaji Èuje, aby byly knihy bûïnû k dispozici ve v ech tradiãních, a ve více neï 1 000 on-line knihkupectvích. BoD zaji Èuje odbyt e-knih pfies platformy, jako je Apple ibook, Amazon Kindle Store, Google Play, ebook.de, thalia.de, Kobo, atd. O úspûchu rozhodují v hradnû ãtenáfii. Více informací na www.bod.de. Nová Standby funkce má na tiskov ch strojích Heidelberg etfiit energii PouÏití funkce je moïné na v ech strojích fiízen ch pfies Prinect Press Center. Stiskem tlaãítka je aktivován úsporn energetick modul. Tato funkce disponuje úsporn m potenciálem aï do hodnoty pfiíkonu 15 kw v závislosti na formátu tisku a poãtu jednotek stroje. PfiibliÏnû lze odhadnout úsporu, pfii vyuïití funkce jen jednu hodinu za den, na energetickou spotfiebu jednoho rodinného rozpoãtu, jak uvádí v robce. V bûïném kaïdodenním provozu strojû se vïdy vyskytují prostoje a pfiestávky. Obsluha mûïe urãit na základû konkrétních situací, kdy je moïno pfiepnout stroj do standby modulu. To se realizuje stiskem na Print Press centru. Následnû pfiecházejí pfiístroje periférie stroje a jednotlivé konstrukãní skupiny stroje do energeticky úsporného modulu. Nábûh z úsporného modulu pfiitom probíhá mnohem rychleji, neï je tomu pfii novém startu stroje, uvádí v robce. Úsporn energetick modul je aktivován pfies Prinect Press Center Zpráva o souhrnu postfiehû k tématu Dopady internetu na tisk pfiíval digitálních informací bude zvefiejnûna v fiíjnu 2014 První v sledky tohoto drupa Global Insights reportu k dopadûm internetu na branïi tisku jsou ale jiï k dispozici. PÛsobivû podtrhují, jak dalece ovlivàují big data, web to print, variabilní datov tisk, internetové nástroje, jako jsou Augmented Reality (Roz ífiená Realita = RR) a QR kódy nebo chytré (smart) technologie, jako je printed electronics (ti tûná elektronika) a Near Field Communication (napfiíklad bezkontaktní platby pomocí technologie NFC) cel svût ti tûn ch produktû. Tiskárny poskytující sluïby a dodavatelsk prûmysl na jedné stranû a zákazníci na druhé stranû jsou vystaveni rostoucím poïadavkû, ale také ancím, které trïní hospodáfiství nabízí. Pomocí detailní anal zy globálních trhû a pfiehledu aktuálních trendû pfiispûje drupa Global Insights report sv mi podklady a v znamem k v bûru strategick ch rozhodnutí v oblasti prûmyslu tisku, uvádí Werner M. Dornscheidt, pfiedseda pfiedstavenstva Messe Düsseldorf. Okolo 1 100 vedoucích pracovníkû s rozhodující pravomocí se zúãastnilo ankety k tématu Dopady internetu na tisk pfiíval digitálních informací, do které také pfiispûli z ãásti velmi názorn mi pfiíklady ze svého podnikatelského prostfiedí. Vítûzné taïení elektronické komerce se odráïí také v oblasti tiskov ch sluïeb, kde 52 procent z drupa panelu expertû nabízí elektronické obchodování ve formû web to print nebo digital storefront. Pfiíklad: EFI Digital StoreFront (DSF) pfiedstavuje modulární, pfiizpûsobitelné webové fie ení, které pomáhá zjednodu ovat obchodní a v robní procesy komerãního a placeného tisku. Zatím ale nejsou tyto moïnosti pfiíli vyuïívány. Pouze 14 procent z expertního panelu takovéto moïnosti vyuïívají u více neï 25 sv ch zakázek. Pozitivní v jimku pfiedstavuje segment katalogû: Ve více verzích ti tûné personalizované katalogy, které jsou kombinované s interaktivními elementy. Takovéto tiskoviny jsou receptem k úspûchu. Pfii tisku katalogû uvádí 60 procent jejich producentû nárûst v tomto segmentu. Vítûzné taïení v oblasti zákaznicky individuální masové produkce Jedná se pfiedev ím o fotoknihy, kalendáfie, psací prostfiedky, propagaãní pfiedmûty nebo triãka, zda se pfiitom jedná o malé, nebo velké náklady, vïdy se celosvûtovû prosazuje zákaznicky individuální masová produkce digitálním tiskem. Celosvûtovû nabízí jiï nyní 72 procent dotazovan ch akcidenãních tiskáren variabilní datov tisk. V Severní Americe je podíl s 87 procenty je tû vy í. Sice je podíl variabilních stránek v souãasnosti je tû mal, ale 56 procent dotazovan ch oãekává v budoucnosti stfiední aï rychl rûst v této oblasti. To se potvrdilo v dotazníkové akci z podzimu 2013: 38 procent dotazovan ch akcidenãních tiskáren a 32 procent tiskáren z oblasti vydavatelského tisku uvedlo, Ïe budou pfiednostnû investovat do digitálního elektrografického barevného archového tisku. Interaktivní tisk v publikaãním a obalovém tisku je na vzestupu Interakce je na pofiadu dne: Crossmediální kampanû se záznamem a anal zou získan ch dat a vyuïíváním více typû mediálních kanálû (tiskov, TV, internetov ), obvykle v souvislosti s podporou image znaãky, ãi pfii zahájení prodeje nûjakého produktu, které vedou potenciálního zákazníka na zpûtn kanál (obvykle internetovou nabídku sluïby, nebo produktu). Za cross-media (skrze rûzná media) se také povaïuje situace, kdy je uïivatel jedním médiem vyz ván k pfiechodu na jiné médium. Spektrum pouïit ch technologií je iroké: Poãínaje QR kódy, pfies bûïné smart print opce aï po augmented reality (roz ífienou realitu RR) nebo near field communication (NFC), která vyuïívá modulární technologie pro bezdrátovou komunikaci. Tfietina dotazovan ch z expertního teamu drupy nabízí jiï interaktivní tisk to znamená, Ïe tisknou interaktivní responzní elementy na publikace, obchodní a propagaãní tiskoviny, obaly, venkovní reklamu nebo na velkoformátové tiskoviny. Jak je moïno oãekávat, tak i zde jsou regionální rozdíly znaãné. V USA nabízí jiï 44 procent ze v ech dotazovan ch poskytovatelû tiskov ch sluïeb interaktivní tisk, zatímco na Blízkém V chodû jsou to jen 3 procenta. Také v oblasti tisku obalû vyuïívá jiï podstatn podíl expertního panelu drupa internetem podporované nástroje. 50 procent v ech obalov ch tiskáren vkládá do tiskovin QR kódy, 43 procent vyuïívá variabilní obsah a 41 procent dotazovan ch tiskáren ti tûné obaly personalizují. Základem aktuální studie je 30tidíln katalog otázek k nejrûznûj ím aspektûm. Nasazení CRM (Customer Relationship Management tj. fiízení vztahu se zákazníkem), digital asset managementu (ukládání a správa digitálního obsahu, zejména digitálních grafick ch souborû) a VDP (Variable Data Printing = vyuïití variabilních dat nad rámec bûïné koncepce variabilního tisku), nasazení ecommerce a Web to Print v oblasti prûmyslu tisku nebo kompetence ve vûcech informaãních technologií (IT). Av ak jak pûsobí rostoucí digitalizace prûmyslu tisku na nasazení nejrûznûj ích potiskovan ch materiálû (papíru, vlnité lepenky, folií, kovov ch folií a plechu nebo skla)? To je také pfiedmûtem drupa Global Insights reportu, kter bude vydán v anglické jazykové verzi v fiíjnu 2014; pfiiãemï souhrn bude dostupn v sedmi jazykov ch verzích (nûmecké, anglické, francouzské, portugalské, ruské, panûlské a ãínské) na www.drupa.de. Pfiipravil Milan Lelek
Fespa Digital 2014 ukázala ance a cesty k úspûchu UÏ v devadesát ch letech minulého století se potvrdilo, Ïe nekonvenãní techniky digitálního tisku a rozmnoïování dosáhnou kvality reprodukce a tisku, jakého do té doby dosahoval pouze hlubotisk a ofset. Po drupû 1995 jsme s jist m vzru ením psali o vzájemnû soutûïících systémech Xeikon se such mi tonery a Indigo s tonery tekut mi. Od této mety uï stoupaly nové techniky jen vzhûru a také ostatní v robci museli investovat do dal ího v voje a nabrat kurz na barvu. Kromû vysoké kvality barevného tisku oãekával grafick a reklamní svût rostoucí tiskové formáty a bylo jasné, Ïe reklama ráda velké plochy zaplatí, stejnû jako personalizovan tisk v nákladech, poãínajících u jednoho prodejného v tisku. Prokázala se vysoká kvalita tisku na nepapírové hmoty a netradiãní substráty s nov mi povrchov mi efekty. V této fázi se ná trh projevil opût jako odváïn a jasnozfiiv, byli jsme i pfies omezené investiãní prostfiedky mezi zemûmi, kde byla ochota jít netradiãními cestami a digitální tisk se stále pevnûji usazoval mezi klasické procesy. Pfieskoãme o témûfi dvacet let, do souãasnosti leto ního jara v Mnichovû, na veletrh Fespa Digital 2014. Opût stejné otázky, jako na konci minulého století: nejvy í kvalita barevného v tisku, nov slibn trh tiskovin, témûfi neomezené formáty a více neï pestr vzorník potiskovan ch materiálû od papírû a kartonû po textil, plasty a mnoho nekonvenãních podkladû. DÛleÏit m je fakt, Ïe za tím v ím není jen nesmírn technologick pokrok, ale pfiedev ím nenasycen trh pln oãekávání, tedy jistota, Ïe ten kdo umí a tiskne, uï nemusí mít obavy o svou dal í existenci a zamûstnanost. Trh ho potfiebuje a vyz vá k aktivitû. Je to nevídaná v zva, nikoli nepodobná dobû Gutenbergova vynálezu ti tûné knihy, na prahu civilizace a poãínající revoluce v rozvoji informací a vzdûlanosti. Ilustraãní foto: www.fespa.com Po fiadû pfiedchozích pfiehlídek pokroku dospûla na e branïe do stadia, kdy se r sují objednávky obrovsk ch nákladû ve statisících a na druhém konci vniká tisk do soukromí jednotlivce a doslova aï do jeho ob váku individuálním ti tûn m dekorem. To v e bylo pfiedstaveno v Mnichovû 2014. Nasazení vysokého tempa rozvoje vyústilo v rozhodnutí zamûfiit pfií tí velk veletrh Fespa 2015 v Kolínû nad R nem ve dnech 18. 22. kvûtna na sítotisk, textilní a digitální tisk. Velk m tématem bude inkjetov tisk, kter v té dobû má v em technikám dominovat. Zkusme si s ãasov m odstupem prázdninov ch mûsícû osvûtlit nûkteré poznatky z Mnichova, jak je prezentovaly vydané tiskové závûry. Tisk pfiitahuje zájem a fascinuje velk mi formáty, nejpestfiej í nabídkou potiskovan ch a potiskovateln ch materiálû pro nejrûznûj í obory a vysokou kvalitou, která mnohde jiï pfiekonává ofset. Sahá od známé oblasti Sign & Display pro vnitfiní a vnûj í propagaci pfies tisk na textilní materiály, obalové prostfiedky aï po personalizovan ob vák a design. Technologie inkjetového tisku ovládla atmosféru veletrhu pfiedev ím dosaïením zv eného rozli ení aï po 1200 x 1200 dpi a v e, nejmen ími kapkami aï po 1 picolitr a optimalizovan m designem tiskové hlavy. Tím se jevila jako digitální technologie s nejvût ím potenciálem a nejvût í pestrostí uplatnûní i ve velkoformátovém tisku. Velkou roli hraje také termosublimaãní tisk v textilní oblasti. Jedním z pilífiû veletrhu bylo téma tisku velk ch formátû, jejichï ífie jiï není témûfi limitována. Systémy jsou nadále rychlej í a produktivnûj í. Paleta v robních strojû a linek sahá od zavádûcích startovních a levn ch modelû pro rozmanitá pouïití aï po vysoce automatizované a vysoko produktivní v robní systémy. Kvalita je standardem, prezentovan m nov mi fie eními, na mnoha veletrïních stáncích. Ve velkoformátovém ofsetu, sítotisku a flexotisku jsou jiï kritéria stupnû High-Quality dosaïena. Ilustraãní foto: www.fespa.com Zfiejmû to bude veletrh Fespa Frankfurt 2015, kter pfiedvede v praxi a na konkrétních v sledcích, co toto znamená v inkjetu a v textilním tisku, nov ch ancích grafického prûmyslu a jak budou naplnûna velká oãekávání. Tradiãní (proã vlastnû?) porovnávání kvality s ofsetem na veletrhu prokázalo, Ïe v nûkter ch pfiípadech je dosahována jiï kvalita i vy í. A nejen kvalita, i v kony a dal í parametry jak zaãínajících systémû a strojû, tak i tûch nejúspû nûj ích pfiesvûdãily tiskové podnikatele, Ïe jejich konta a penûïenky dokáïí úspû nû naplnit. A po dlouhé krizi je právû po nich velk hlad na stranû tiskafiû i jejich zákazníkû. V oblasti nov ch materiálû a tiskov ch hlav zaujaly publikum nové latexové inkousty v expozici HP, nové UV inkousty, thermoinkjetové hlavy, povaïované za levnûj í. Pfiedmûtem hlavního zájmu byla piezotechnologie v inkjetov ch tiskov ch hlavách systémû, jejichï nejvût í ãást pfiichází z Japonska. Firmy Konica Minolta, Kyocera, Epson, ale také védská firma Xaar pfiedvedly coby nositelé v voje na poli komponent v Mnichovû novinky, o nichï je tû usly íme. Piezo hlavy jsou povaïovány za dlouho Ïivotné, navíc jsou vysoké kvality, snadno vymûnitelné, vyuïitelné v mnoha formách a konstrukcích spolu s nov mi su icími systémy. I z tûchto stfiípkû mûïeme sledovat smûfiování k industrializaci, produktivitû, reprodukovatelnosti a irokému vyuïití v tiskafiské branïi. V mnoha oborech byl uï nejvy í ãas, dosavadní v voj byl pro mnohé podnikatele spí e vlekl a nepfiíli pfiesvûdãiv, byl uï nejvy í ãas najít opravdu úãinné cesty obnovy a staré slávy tisku. Mohlo by to b t smutné pro zastánce a pfiíznivce fiemesel, i tûch umûleck ch, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe i pro nû budou vznikat alternativy, umoïàující uplatnit smysl pro kreativitu, originalitu, nápady a plnûní tfieba i zdánlivû ujet ch poïadavkû vynalézav ch zákazníkû a designérû. VÏdyÈ i je tû nedávno podceàovan digitální princip tisku má dnes oficiálnû svou umûleckou grafickou techniku, která se vystavuje vedle velk ch klasick ch technik a je pfiedmûtem zájmu sbûratelû. Îivot jde pfiece dál. Technologii inkjetu jako hlavní linii souãasného rozvoje se budeme urãitû vûnovat na stránkách Typografie stále ob írnûji a ãastûji a jistû bude o ãem psát a ãíst, mnozí netrpûlivû ãekají na inspiraci, pfiíklady jin ch podnikatelû v tiskárnách i konstrukãních ateliérech a také jejich zákazníkû. Bez tûch by pfiece nemohl uspût ani ten nejchytfiej í pokrok. Vladislav Najbrt
V stava Fotokaligrafie Petra Geislera a Petra álka Ve ãtvrtek 4. záfií probûhla v restauraci Prostor na praïském Smíchovû vernisáï v stavy s názvem Fotokaligrafie, která pfiedstavuje spoleãná díla Petra Geislera a Petra álka. Projekt Fotokaligrafie vznikl jiï v roce 2001; Souãasnou v stavu vytiskl Petr álek na archivním materiálu jako Fine Art Tisk s Ïivotností nûkolika desítek let. V echny vystavené fotokaligrafie jsou prodejné a jejich krásou se mûïete pokochat aï do 31. fiíjna 2014 v restauraci Prostor, která sídlí v Lidické ulici 25 v Praze. Originální text Petra Geislera k projektu Fotokaligrafie z roku 2001 Planeta Zemû je dost velká na to, aby se lidé z jedné ulice nepotkali dlouhá léta. A je dostateãnû uzpûsobená k tomu, aby se my lenky vznikající v rûzn ch souvislostech, v rûzn ch geografick ch i ãasov ch prostorech a v hlavách rûzn ch lidí ve správném okamïiku a na správném místû setkaly pro radost v ech. Petr álek a Petr Geisler se znají tak dlouho, Ïe jsou v podezfiení, Ïe jsou to kamarádi od dûtství. Oba se vûnují kum tu jako pfiirozenému dûsledku jejich neposedn ch a hrav ch povah. Petr álek vystudoval na FAMU obor umûlecká fotografie, na ãas ho to v osmdesát ch letech zaválo do Nûmecka, kde pracoval jako reklamní fotograf i jako voln tvûrce, aby se koncem devadesát ch let vrátil do Prahy. Tady se zaãíná zajímat o filozofii a umûní starého Japonska a âíny, ve kter ch hledá posilu pro své tûlo i du i. Pro Petra Geislera bylo zpoãátku celoïivotním magnetem malování. Nemûl k nûmu snadnou cestu, a tak se stalo, Ïe vystudoval na Univerzitû Karlovû japanologii a angliãtinu a po studiích pûsobil jako externí korespondent nejvût ích japonsk ch novin Jomiuri imbun v Praze. Svému poslání v ak neunikl. Stal se totiï malífiem kaligrafií kráãejícím ve lépûjích tûch nejvût ích básníkû tûtce a tu e, ktefií Ïili v zemi vycházejícího slunce. Petr álek se pfiedstavuje jako autor fotografií inspirující Petra Geislera k jejich spojení s krátk mi kaligrafick mi básnûmi ãi filozofick mi formulkami starého Japonska. Vzniká nov vizuální a obsahov projev, ale jen pro ãlovûka ovládajícího klasickou japon tinu. Nám ostatním, pokud chceme vychutnat víc neï krásu spojení kfiivek a ãar s fotografickou realitou, musí napomoci ãeská pfieklad u vystaven ch dûl.
1 Jednou vûtou Nové produkãní tiskové zafiízení Xerox Versant 2100 Press S nárûstem dûleïitosti tiskov ch aplikací v dne ním svûtû digitálního marketingu pfiedstavuje Xerox Versant 2100 Press, o kterém se mûïete doãíst více v Typografii digitální na str. 2. Nov digitální tiskov stroj Xerox Versant 2100 Press Velkoformátová tiskárna Océ PlotWave 500 Canon pfiichází na trh s modelem Océ PlotWave 500, velkoformátovou ãernobílou tiskárnou s barevn m skenerem v jednom zafiízení. Více se doãtete v Typografii digitální na str. 4. Ïe byla za jeden ze sv ch prémiov ch produktû, projektor EH-TW9200W, vyznamenána evropskou asociací vydavatelû multimédií EISA cenou European HT Projector 2014 2015. Dal í informace jsou v Typografii digitální na str. 7. Porota EISA ocenila projektor EH-TW9200W 3 na jednotlivá témata. KaÏd den od 11 a 14 hod. byl pfiipraven prezentaãní blok s pfiedná kami jako napfi. Úspû né tiskové aplikace, Software na tvorbu a zpracování fotoproduktû Inovace v oblasti inkoustového tisku a dal í. Pololetní zpráva firmy Koenig & Bauer AG Hospodáfisk v sledek po esti mûsících pfied zdanûním témûfi vyrovnan. Program restrukturalizace Fit@All pokraãuje dobfie O 2,6 % více zakázek a o 3,1 % vy í obrat neï v pfiedchozím roce Obchody s nov mi kotouãov mi ofsetov mi stroji nadále zklamáním Díky nov m obchodním sektorûm, jako je tisk flexibilních obalû a digitální potisk skla, se KBA snaïí co moïná nejvíce kompenzovat zmen en objem obchodû s novinov mi kotouãov mi tiskov mi stroji (fotografie). Konica Minolta pfiedstavila své dosud nejmen í multifunkãní tiskové zafiízení Konica Minolta pokraãuje v inovacích segmentu A4 zafiízení a uvádí na trh nejmen í multifunkãní pfiístroj ve svém portfoliu. Nov bizhub C3110 roz ifiuje moïnosti pfiedchozího modelu C25 pfiedev ím o funkce spojené se správou a fiízením obûhu dokumentû. Rychlost tisku 31 stran zafiadila pfiístroj mezi nejrychlej í zafiízení Konica Minolta v segmentu A4. Se sv mi kompaktními rozmûry je bizhub C3110 navrïen pfiedev ím pro potfieby mal ch a stfiedních pracovních skupin, domácích kanceláfií ãi ÏivnostníkÛ. Heidelberg na nové adrese Od 1. záfií sídlí spoleãnost Heidelberg Praha na nové adrese: afránkova 1243/3, 155 00 Praha 5. Spolu s fyzickou zmûnou místa firmy se mûní také oficiální sídlo spoleãnosti ale ve keré ostatní kontaktní údaje (telefony, e-maily atp.) zûstávají nezmûnûny. V podveãer 18. záfií 2014 pfiivítal Heidelberg v novém sídle své obchodní partnery, zákazníky a novináfie na Open Party s Ïivou hudbou a kuchafiskou barbecue show Ondfieje Slaniny známého z pofiadu ât Kluci v akci. Spoleãnost Heidelberg Praha novû najdete v administrativní budovû v afránkovû ulici 1243/3 na Praze 5 Tfiemi vûtami Velkoformátová ãernobílá tiskárna Océ PlotWave 500 Konica Minolta Formica Open House 2014 Ve dnech 23. 25. záfií probûhla v sídle spoleãnosti Formica v âestlicích akce s názvem Konica Minolta Formica Open House 2014. Byla zde pfiedstavena vyladûná fie ení pro podnikání v oblasti digitálního produkãního tisku, dokonãovacího zpracování a trendû v polygrafii a zároveà mohli náv tûvníci vyuïít moïnost diskutovat s odborníky Konica Minolta Formica Open House 2014 Více zakázek v tisku cenin a ve speciálním obalovém tisku V sledek pfied zdanûním (EBT) s hodnotou 0,1 mil. Eur se oproti prvnímu ãtvrtletí v raznû zlep il Politické a hospodáfiské prostfiedí ztûïuje export 2014: Snaha o vyrovnan hospodáfisk v sledek (EBT) pfied zdanûním Celá pololetní zpráva je k dispozici ke staïení ve formátu PDF na adrese http://www.kba.com/investor-relations/berichte/berichte-2014/ Na Open party firmy Heidelberg si hosté mohli vychutnat Ïivou hudbu pod ir m nebem Kuchafi O. Slanina pfiipravil za pomoci jednoho z hostû Michaela Kretka burgery na grilu Ocenûní EISA Award pro spoleãnost Epson Spoleãnost Epson, která je jiï více neï deset let svûtovou jedniãkou mezi v robci projektorû, oznamuje,
Pfiipravujeme soutûï Kalendáfi roku 2015 âasopis Typografia a agentura M.I.P. Group a.s. v souãasné dobû pfiipravují dal í jiï 15. roãník soutûïe Kalendáfi roku, která je urãena ãesk m i zahraniãním spoleãnostem, které vydávají, tisknou nebo zadávají v robu kalendáfiû. Pofiadatelé vûfií, Ïe se tento rok opût pfiihlásí mnoho zajímav ch kalendáfiû od ãesk ch i zahraniãních tvûrcû. Cílem soutûïe je pfiedev ím podpofiit kreativitu, tiskovou a grafickou úroveà kalendáfiû a upozornit na v jimeãné poãiny v této oblasti. Pfiihlásit kalendáfi mohou firmy i jednotlivci, ktefií získají souhlas vydavatele. Kritéria hodnocení budou stejná jako v minul ch letech: Kritéria hodnocení 1. design 2. fotografie 3. propagaãní úãin a hlavní idea 4. kvalita tisku a celkového zhotovení 5. digitální tisk 6. osobité ztvárnûní celebrit 7. vyjádfiení sociální role 8. podpora cestovního ruchu Samostatná kategorie Stolní kalendáfi Pofiadatelé uvaïují o pfiidání speciální kategorie pro kalendáfiovou tvorbu odborn ch kol. Jsou také zvûdaví jestli se vyskytne kalendáfi s netradiãní vazbou nebo konstrukãním fie ením. V stava v ech pfiihlá en ch kalendáfiû na veletrhu Reklama, Polygraf 2014 Ceny partnerû soutûïe S moïn mi partnery soutûïe jsme zatím v jednání ale jiï nyní pfiislíbily podporu spoleãnosti PaperlinX a Heidelberg které udûlí vybran m kalendáfiûm zvlá tní ocenûní. Partnerem soutûïe se opût stane i www.tiskdo1000.cz, kter tentokrát také udûlí vlastní cenu a bude si v ímat hlavnû kalendáfiû vyti tûn ch digitálním tiskem. Hodnocení soutûïe V kaïdém vyhlá eném kritériu hodnocení budou ocenûny 3 nejlep í kalendáfie (1. 3. místo), za nûï obdrïí pfiihla ovatel diplom Kalendáfi roku 2015 vãetnû práva na zvefiejnûní. Absolutní vítûz soutûïe, kter bude zvolen z vítûzû kategorií, získává cenu GRAND PRIX. Na návrh hodnotící komise, sloïené z vybran ch odborníkû, mohou b t udûleny zvlá tní ceny, stejnû tak má komise právo cenu neudûlit. Na v stavû v ech pfiihlá en ch kalendáfiû budou potom hlasovat náv tûvníci a kalendáfii s nejvût ím poãtem hlasû bude udûlena Cena náv tûvníka veletrhu Reklama, Polygraf. Podmínky soutûïe Kalendáfi roku 2015 V ichni pfiihla ovatelé musí zaslat do uzávûrky vyplnûnou pfiihlá ku, doklad o uhrazení úãastnického poplatku a dva v tisky kalendáfie. Poãet kalendáfiû pfiihlá en ch jedním subjektem není omezen, kaïd kalendáfi ale musí mít samostatnou pfiihlá ku. Zasláním kalendáfiû souhlasí úãastníci s reprodukcí svého díla v odborném tisku. Pro úãely publikování v ãasopise Typografia v echny pfiihla ovatele prosíme, aby zaslali spolu s kalendáfii do redakce elektronická tisková data titulní strany a 1 libovolné vnitfiní strany kalendáfie na CD nebo e-mailem ve formátu PDF. DÛleÏité termíny soutûïe zvefiejníme v pfií tím ãísle ãasopisu Typografia 11 12/2014, do kterého bude jiï vloïena pfiihlá ka do soutûïe. Informace o kalendáfiové soutûïi pro rok 2015 budou také zvefiejnûny na konci fiíjna na webu http://typografiacz.cz/soutez.html. Na stejném webu si mûïete pfieãíst také o jejích minul ch roãnících; ocenûn ch kalendáfiích, sloïení hodnotící poroty a udûlat si pfiedstavu o tom, jaká díla mûla v minul ch letech nejvût í úspûch. Exponáty-kalendáfie bude opût nutné doruãit spolu s pfiihlá kou do sídla ãasopisu Typografia, Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6. Pofiadatelé pfiedpokládají, Ïe odborná hodnotící komise provede vyhodnocení soutûïe bûhem dubna 2015. V stava v ech pfiihlá en ch kalendáfiû se uskuteãní na veletrhu Reklama, Polygraf 2015 v Praze na v stavi ti v LetÀanech ve dnech 12. 14. kvûtna 2015. V rámci veletrhu také probûhne Slavnostní vyhlá ení v sledkû kalendáfiové soutûïe a vítûzné práce budou poté zvefiejnûny v ãasopise Typografia. Zasedání hodnotící komise soutûïe Kalendáfi roku 2014
O kalendáfiích vãera i dnes s grafikem a typografem Jaroslavem Faiglem Kalendáfie nás provázejí od vzniku lidské civilizace. Zatímco na poãátku lo pfiedev ím o kalendáfie odvozené od pohybu Mûsíce ãi Slunce, vût inou zachycené do kamenn ch ãi jin ch hmotn ch materiálû, dnes jde o preciznû definované ãasové úseky s ohledem na tisícletí dopfiedu i dozadu, a to v duchu nejnovûj ích vûdeck ch poznatkû astronomie a matematiky. Kalendáfie, které se nám dnes dostávají do ruky, jsou vyvedeny na zpravidla papífie ãi v elektronické podobû. Tedy v lehké, ãasto i elegantní, formû. Na formu, podobu a obsah kalendáfiû a na vzájemné souvislosti mezi tûmito aspekty jsem se dotázal ãlovûka veskrze povolaného, Jaroslava Faigla ãlena Asociace uïité grafiky pfii Syndikátu v tvarn ch umûlcû Mánes, kter se mimo uïité grafiky zab vá typografií, fotografií a klasickou americkou retu í. V souãasnosti pfiedná í o typografii a navrhování na Orange Factory Soukromé vy í odborné kole umûní a reklamy v Praze a kromû mnohaleté ãinnosti pedagogické (pfii které jsme se jako kolegové potkali) a vlastní tvorby na volné noze má za sebou dlouhou fiadu úspû n ch, a jak sami zjistíte i v minulosti dobfie znám ch a oblíben ch, kalendáfiû... Jak ses ke kalendáfiûm vûbec dostal? Nebo to byla nejprve grafika a kalendáfie vznikaly tak nûjak bokem? Na konci edesát ch let jsem se jako asistent art direktora ve studiu Leo Novotného (ãlena ICTA) zab val grafick m designem, kniïní grafikou, typografií, autorsk m písmem. Navrhoval jsem obaly na vinylové gramodesky, katalogy a plakáty. Jaroslav Faigl a jeho vûrná psí spoleãnice Abi âást závûsn ch kalendáfiû pro nakladatelství Albatros. Formát 70 x640 mm. Grafick design: Jaroslav Faigl, 1975 1992. Ilustrace: archiv nakladatelství Albatros Pfii zakázkách pro nakladatelství Albatros jsem byl osloven v oddûlení propagace otázkou, jak vyuïít mnoïství odfiezkû kvalitního kartonu, vznikl ch pfii v robû knih. Navrhl jsem velmi úzk, svisl, závûsn kalendáfi s praktick m rozdûlením jednotliv ch dní do políãek, kam se dalo pohodlnû vpisovat. Systém byl doplnûn posuvn m jezdcem, kter si mohli uïivatelé aktivnû vystfiihnout. To se mi zdá jako dokonal nápad. Ale dneska vzhledem k technologick m posunûm v polygrafii a celkové konzumní a utrácivé spoleãnosti uï by asi nikdo nefie il odpadní odfiezky, natoïpak, aby uïivatelé nûco aktivnû vystfiihovali. Doba byla jiná... Podot kám, Ïe telefony byly tehdy pouze k mluvení, elektronické organizéry, poãítaãe a internet nebyly... Cel design jsem musel ruãnû nakreslit, fotograficky reprodukovat, smontovat technikou ruãní foto-litografie a dodat tiskárnû pfiedlohy v mûfiítku 1:1 pro tiskovou formu. Tehdy byla v horké sazbû k dispozici pouze omezená písma v nûkolika velikostech. O ãíselné fiadû vhodné k pouïití ani nemluvím. Po prvním roãníku 1976 se o Vánocích pan fieditel nakladatelství divil, jak to, Ïe nemá nov kalendáfi, ale jenom prázdn háãek na stûnû. Chtûl dal í! Tyto kalendáfie jsem potom dûlal sedmnáct roãníkû. Vídal jsem je léta povû ené na rámech dvefií rûzn ch v ãepû, vináren a kadefinictví. Úspû nû slouïily k zapisování rûzn ch dluhû, restû, objednávek a povinností. Mimo to jsem vytváfiel je tû velké nástûnné kalendáfie pro podniky PZO KOVO, MOTOKOV atd. Co by mûl kalendáfi podle tebe splàovat? Jak vidí vztah úãelu a funkãnosti versus estetická hlediska a originalita pojetí? Pomocí vizuálních dojmû (originální, pfiitaïlivé) by mûl vzbuzovat pozitivní emoce a ty by se mûly ztotoïàovat s image firmy nebo produktu. Tento úãinek je pak dlouhodob a témûfi kaïd den opakovan. U kalendáfie se sbíhá nûkolik funkcí (o praktiãnosti a nûkter ch z nich jsem uï mluvil): vizuálnû nás orientuje v ãase, pfiitahuje obrázky, b vá oblíben m bytov m doplàkem. Z pohledu reklamy a marketingu je kalendáfi dost podstatn m prvkem propagace firem. Na konci roku dokonce zcela nepostradateln m. Ukázky posuvn ch jezdcû pro závûsné kalendáfie. Grafick design: Jaroslav Faigl, 1975 1992. Ilustrace: archiv nakladatelství Albatros
Typografia 9 10 2014 16 17 Obrazová ãást kalendáfie plakátu B1 pro Hi-Fi klub. Technika Airbrush. Grafick design: Jaroslav Faigl, 1972 To tu jiï zaznûlo mnohokrát. Ale jak na to? Co upozadit a co zv raznit obrázky, logo firmy? Samozfiejmû, v ãase Vánoc se kalendáfi stává vdûãnû pfiijíman m dárkem a pfiipomínkou. Îádná z tûchto funkcí by nemûla b t oslabena, ignorována. Jak je ãasto paradoxnû vidût u typografie kalendáfiû, kde pak chybí ta vizuální orientace! Kalendáfi je od slova kalendárium, jinak se stává pouze albem obrázkû. Co bys fiekl o technologickém v voji a procesu pfiípravy dejme tomu za posledních padesát let... To jsi se trefil, nûco o tûch padesáti letech vím... Tehdy velikost knihtiskového toãku sotva staãila na potisk obalu vinylového LP, ne lo tisknout pérovkové plochy s negativním písmem pro nástûnné kalendáfie formátu B3/A2. Nûkteré tiskárny mûly dokonce stanoven limit, kolik procent plochy z formátu mûïe b t poti tûno, aby staãily tisky dosu it! Je tû v 80. letech nejmenovan Podnik zahraniãního obchodu, kter vyváïel piãkové ofsetové rotaãky, investoval na celou pûtiletku do nového provozu knihtisku tisku z v ky. A to uï existovala fotosazba. (DesignerÛ se prostû nikdo neptá, i kdyï jsou napfied, protoïe se zab vají experimenty a navrhováním nov ch trendû.) Roz ífiení ofsetu na pfielomu 60. a 70. let, v období postermanie, umoïnilo pfiidat plakátové prvky k designu kalendáfiû. Pro v robu obalu LP Karla Kryla Bratfiíãku, zavírej vrátka, v létû 1968, musel art director Leo Novotn pro ná design pracnû sehnat v Severografii tiskárnu, která by vytiskla ofsetem na karton pérovkovou ãernou s negativním písmem a s autotypií ãernobílé fotografie jako druhou barvou. Co soudí o souãasné produkci, kvalitû a zpracování kalendáfiû? ZaráÏí mne, Ïe si grafiãtí úpravci v dobû, kdy je DTP dostupné témûfi na kaïdém domácím poãítaãi, dají tak málo práce se sazbou kalendária! V prûbûhu let, kdy jsem mûl moïnost sledovat vystavené soutûïní Kalendáfie roku na veletrhu Reklama, Polygraf, mne udivila ãastá nedbalost aï ignorace typografie v kontrastu s péãí o obrazovou ãást a tisk. Kam podle tebe smûfiuje kalendáfiová grafika? Úkolem grafika je vytvofiit, skloubit jednotn celek. Spojení obrazu a písma (kalendária) po stránce estetické. Tak, jak by obrazová ãást mûla b t preciznû zpracována a vyti tûna, tak by typografická stránka mûla b t funkãní a prostá diletantsk ch chyb. Rozpal písma (kerning), nevhodné tenké písmo v negativu, kontrast barev pro dobrou ãitelnost. Pfiimlouval bych se za vût í kreativitu, neï je prostá fiádka ãísel od 1 do 30 (31). Nástûnn kalendáfi na rozdíl od stolního a diáfie není urãen ke ãtení v ruce, nebo na stole. BohuÏel je ãasto nutno vstávat a lu tit kolikátého, Ïe je zrovna nedûle. JiÏ mnoho let vede mladé, o typografii pfiedná í studentûm. Jak to vidí oni? Co se t ká studentû, jsou velmi kreativní. Za celá léta jsem s nimi nemûl rozpory. Myslím, Ïe kola âíselná fiada autorské písmo pro kalendária, Grafick design: Jaroslav Faigl, 1981 1983 by jim mûla poskytnout ãas (kter uï nikdy v Ïivotû nebudou mít), vyzkou et si beztrestnû svoje nápady a techniku a najít svoji identitu. Tedy, aspoà já to tak praktikuji. To s tebou plnû souhlasím v praxi se jiï k experimentûm ãlovûk zpravidla nedostane. A v komerãním svûtû nikdo volnou ruku nemá, vïdy je zadání dané a cíl jasn... Dûkuji za rozhovor, za zajímavé a podnûtné postfiehy i komentáfie, a pfieji mnoho radosti pfii práci se studenty i nad vlastními návrhy. Ondfiej Sedláãek, drej@drej.cz Autor se zab vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu, komerãní komunikace a psaní textû. Více o nabízen ch sluïbách naleznete na www.drej.cz. Nástûnné 15listové kalendáfie. Grafick design: Jaroslav Faigl, 1982 1990. Fotografie a ilustrace: archiv vydavatelû
Novinky ze svûta akcidenãního tisku Na akci Commercial Printing. Competence. Network. 2014, která se konala 26. a 27. ãervna v Radebeulu, pfiedstavila spoleãnost Koenig & Bauer AG (KBA) Ïhavé novinky ze svûta akcidenãního tisku. Akce se zúãastnilo pfiibliïnû 250 odborníkû z 22 zemí a po kvûtnovém Dni otevfien ch dvefií zamûfieném na aktuální trendy v oblasti tisku obalû to byla jiï druhá akce tohoto v robce tiskov ch strojû s velkou mezinárodní úãastí. První den byla pozornost vûnována teorii. Následující den si mohli úãastníci vybrat mezi rûzn mi ukázkami tisku v oborech lícového a rubového tisku, tisku na zakázku, sériové v roby a zu lechtûní. Inspirující pfiedná ku mûl Martin Wenk, ãlen vedení reklamní agentury Jung von Matt/Neckar ze Stuttgartu. Kreativním a zábavn m zpûsobem ukázal, jak pfiekvapivá a pfiesvûdãivá musí b t v dne ním svûtû médií marketingová komunikace, aby zapûsobila: Dobrá reklama funguje stejnû jako nejlep í nápad v ech dob Trojsk kûà: pfiichází atraktivnû zabalená jako dárek, je v ak nekompromisnû zamûfiená na dob vání. Martin Wenk poskytl úãastníkûm emotivní náhled do konzumní spoleãnosti a na základû konkrétních pfiíkladû jim ukázal, na ãem v reklamû záleïí. Flexibilní jako mravenci Mravenci vedou nejrûznûj í zpûsoby Ïivota od lovcû pfies sbûraãe aï po pûsti- tele, ktefií pûstují houby jako zdroj potravy. Na pfiíkladu tohoto v estranného hmyzu se Anja Hagedorn z marketingového oddûlení spoleãnosti KBA vûnovala tématu flexibility v oblasti tisku. Díky rûzn m balíãkûm vybavení dosahují této v estrannosti i archové ofsetové stroje Rapida. Kromû standardních materiálû (vût inou 0,06 aï 0,6 mm) mohou zpracovávat i tenké materiály (od 0,04 mm) aï po siln karton, pivní tácky nebo mikrovlnnou lepenku (1,2 aï 1,6 mm). Ve spoleãnosti KBA MetalPrint jsou stroje Rapida pouïívány dokonce i k potisku plechû. Stroje KBA Rapida lze velmi flexibilnû vybavit i s ohledem na inline zu lechtûní. RSP fie ení od spoleãnosti CITO nabízejí v echny moïnosti k rylování, vysekávání a perforování. Lze je pouïít v tiskov ch jednotkách i v lakovací vûïi. Anja Hagedorn pfiedstavila moïné zpûsoby aplikace a porovnala je na základû praktick ch kritérií, jako jsou náklady na vysekávací desky, flexibilita, komfort obsluhy a soutisk. Díky smyslov m efektûm jsou poti - tûné v robky nezamûnitelné a pobízejí k pohledu, dotyku nebo pfiiãichnutí. Kvalitnû zu lechtûná tisková média inspirují spotfiebitele k poïadovanému dialogu. Pro mnoho moïností zu lechtûní, jako jsou drip-off efekty, dotykové nebo vonné efekty, staãí lakovací vûï nebo volná tisková jednotka ve spojení s lakovací vûïí. U broïur v nûkolika jazykov ch mutacích pfiedvedla spoleãnost KBA jedineãn systém zmûny zakázek v letu (Flying JobChange) i ve velkém formátu. Wolfgang Ley, fieditel zákaznického centra, vysvûtlil prûbûh procesû na stroji Rapida 145 Vysoce kvalitní vzorky tisku poskytly mnoho látky k diskuzi Spoleãnost KBA má v oblasti inline zu lechèování mnoho zku eností a se sv mi stroji Rapida ãasto klade nová mûfiítka. Dobr m pfiíkladem je hybridní metoda se souãasn m pouïitím olejotisku a UV tvrditeln ch lakû pro vysoce kvalitní poti - tûné v robky, kterou spoleãnost vyvinula krátce po pfielomu tisíciletí. Mazan jako li ka Jens Baumann z marketingového oddûlení spoleãnosti KBA se ve své prezentaci zab val tématem v konnosti v oblasti akcidenãního tisku. Jde zde o více neï jen o rychlost. DÛleÏitou roli hrají i dokonalost pfii obracení archû, rychlá zmûna zakázky a rychlé dal í zpracování díky úãinnému su ení to v e s co nejniï ími náklady. A pfiesnû tak jsou koncipovány stroje Rapida pro akcidenãní tisk: od rychlého obracení s v konem aï 18 000 archû za hodinu pfies vykladaã AirTronic a soubûïnou v mûnu tiskov ch desek (DriveTronic SPC) aï po nové metody su ení, jako jsou HR-UV a LED-UV su ení. Právû nové metody su ení nabízejí zajímavé moïnosti optimalizace investiãních nákladû pfii krátk ch dodacích lhûtách: u bûïn ch ãtyfibarvov ch nebo osmibarvov ch strojû jsou investice nejmen í. Poti tûné v robky v ak nemohou b t ihned zpracovány dále. Investuje-li podnik do ãtyfibarvov ch, resp. osmibarvov ch strojû s lakovací vûïí a su ením pfied obracením a vykladaãem, stoupnou sice pofiizovací náklady, ale dal í zpracování lze provést ihned. S HR-UV su áky pfied obrace- ním, resp. ve vykladaãi se v daje oproti bûïn m strojûm zv í jen mírnû, protoïe nejsou potfiebné Ïádné lakovací a su icí vûïe. Poti tûné v robky lze pfiesto ihned zpracovat dále. Perspektivní metodou budoucnosti je su ení na bázi LED-UV. LED-UV su áky v raznû a trvale sni- Ïují spotfiebu energie. Kromû toho se vyznaãují dlouhou Ïivotností, nízk mi náklady na údrïbu a mnoha dal ími v hodami. Na základû struktury zakázek a kalkulace nákladû by si mûl kaïd podnik najít vlastní optimální fie ení. Jens Baumann doporuãuje: Vezmûte si pfiíklad z polární li ky. Její srst má ty nejlep í izolaãní a energeticky úsporné vlastnosti ze v ech suchozemsk ch savcû. Také pfii bûhu je její spotfieba energie v zimû men í neï v létû. Sascha Fischer, fieditel prodeje a manaïer pro klíãové zákazníky pro oblast Evropy, hovofiil pod heslem Efficiency o zvy ování efektivity na základû propojení, plánování/kontroly v roby a optimalizace procesû. Nedílnou souãástí sluïeb poskytovan ch spoleãností KBA jsou integrovaná fie ení, automatizaãní technologie Best in Class a rozsáhlé poradenství. V pfiípadû potfieby spoleãnost KBA úzce spolupracuje s technologick mi partnery, jako jsou Kodak, Optimus, Printplus, Logica, MBO, ClimatePartner, IPM, Perfecta, Montex, Müller Martini a dal í. Premiéra: su ení na bázi LED-UV i ve velkém formátu Pfii ukázkách tisku byla hlavní pozornost vûnována typick m akcidenãním aplikacím