Znečištění ovzduší města Liberce



Podobné dokumenty
Monitorování kvality ovzduší v České republice

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67


Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Monitoring těkavých organických látek

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech až

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Novinky v legislativě

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince

Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

EMISE X IMISE. Emise = uvolňování polutantů do prostředí

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Znečištění ovzduší a zdraví

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

zdroj

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

I. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

Úvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Program zkoušení způsobilosti pro škodliviny v ovzduší

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

INFORMAČNÍ SYSTÉMY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ISKO, REZZO, ISPOP. Mgr. Ing. Marek Martinec

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Zubří V. VII. / 2015

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21

Dlouhodobý vývoj imisní zátěže v Moravskoslezském kraji a porovnání s ostatními oblastmi ČR

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,

MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

Transkript:

Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru. Z tohoto důvodu jsme přivítali možnost pomoci uspořádat Státnímu zdravotnímu ústavu v Praze (dále jen SZÚ) XII. setkání mobilních měřicích systémů v rámci kterého, díky součinnosti Magistrátu města Liberce, Krajského úřadu Libereckého kraje, Zdravotního ústavu se sídlem v Liberci, Městské policie, Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci a v neposlední řadě i provozovatelů mobilních jednotek byla realizovaná screeningová studie zaměřená na popis zátěže z venkovního ovzduší obyvatel Liberce. Uskutečněný projekt měření vycházel z předpokladu, že městské části/lokality s podobnou topografickou charakteristikou, strukturou a dynamikou zdrojů znečištění ovzduší, dopravní zátěží a účelem využití se budou v oblasti znečištění venkovního ovzduší chovat podobně/stejně tj. budou si vzájemně v určité míře podobné, a to jak měřenými hodnotami, tak sezónním chováním a krátkodobými i dlouhodobými trendy. Na základě toho lze rozčlenit město dle lokalit se stejnou zátěží. To také umožnilo vytvořit digitalizaci odhadu prostorového rozložení zátěže obyvatelstva z venkovního ovzduší. Zpracované jednotlivé mapy doprovází výsledky. Pro 24 hodinové měření (18.10.2005 od 17:00 do 19.10.2005 17:00 hod.) bylo využito 6 mobilních systémů (vozů) a data z měřicího kontejneru provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen ČHMÚ) v Liberci (stanice 1016 AIM). bod č. 1 Liberec střed města, stanice ČHMÚ č. 1016 o typ lokality 3 - obytná pozaďová se zdroji REZZO II. a III. o majoritní znečištění ovzduší - lokální topeniště, kotelny, doprava bod č. 2 Liberec Šaldovo náměstí, mobilní systém SZÚ o typ lokality 6 - obytná, dopravní více jak 10 tis. vozidel/24 hodin o majoritní znečištění ovzduší doprava, lokální topeniště, kotelny bod č. 3 Liberec Lesní ulice, mobilní systém VÚHU o typ lokality 2 pozaďová o majoritní znečištění ovzduší lokální topeniště bod č. 4 Liberec křižovatka Balbínovy ulice a Letné ZÚ se sídlem v Ostravě o typ lokality 5 obytná, střední dopravní zátěž v rozsahu 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin o majoritní znečištění ovzduší - doprava, kotelny, lokální topeniště bod č. 5 Liberec Vratislavice, ZÚ Liberec, mobilní systém ZÚ Brno o typ lokality 2 obytná pozaďová o majoritní znečištění ovzduší lokální topeniště bod č. 6 Liberec Rochlice MŠ Klíček, mobilní systém ZÚ Pardubice o typ lokality 8 obytná s vlivem průmyslu (spalovna) a nízkou dopravní zátěží o majoritní znečištění ovzduší průmysl, kotelny o bod č. 7 Liberec - Kunratice MŠ Korálek, mobilní systém ZÚ Kladno o typ lokality 3 - obytná pozaďová se zdroji REZZO II. a III. o Majoritní znečištění ovzduší - kotelny

Výsledky Oxid siřičitý (SO 2 ) - na žádném z měřicích míst nebyla překročena hodnota hodinového (350 µg/m 3 ) nebo 24 hodinového (125 µg/m 3 ) platného imisního limitu podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění následných právních úprav. V některých lokalitách (Letná, Vratislavice nebo stanice ČHMÚ č. 1016) se významněji projevuje vliv spalování fosilních paliv v lokálních topeništích. Oxid dusnatý (NO) nejvyšší hodnoty byly podle očekávání naměřeny na Šaldově náměstí v období odpolední až večerní dopravní špičky (60 až 70 µg/m 3 /30 minut). Hodnoty na ostatních měřicích místech jen výjimečně překročily 20 µg/m 3. Hodnoty byly významně ovlivněny meteorologickými podmínkami v průběhu měření nejvyšší hodnoty byly naměřeny odpoledne a večer 18.10.2005 za téměř úplného bezvětří naproti tomu okolo poledne 19.10.2005, kdy se významně zvýšilo provětrávání města (rychlost větru okolo 4 m/s) měřené hodnoty nepřekračovaly 10 µg/m 3. Oxid dusičitý (NO 2 ) kombinace různých typů zdrojů na vybraných měřicích místech (doprava, domovní kotelny, lokální topeniště, průmyslové zdroje) vede k výrazně odlišným průběhům měřených hodnot. Rozsah měřených koncentrací byl průběhu měření mezi 5 až 60 µg/m 3 /30 minut, většina lokalit se vyznačuje večerní a ranní špičkou (Letná, Šaldovo náměstí, Kunratice, Lesní), ty jsou zároveň nejnižší ve Vratislavicích a v Rochlicích. Nejvyšší

krátkodobé hodnoty byly podle očekáváni měřeny na místech s majoritním vlivem dopravy (Letná, Šaldovo náměstí) stabilní vyšší hodnoty vykazuje stanice 1016. Krátkodobý (hodinový) imisní limit NO 2 nebyl v průběhu měření překročen. Poměr NO/NO 2 - poměr NO/NO 2, indikátoru vlivu dopravy na kvalitu ovzduší pokud je hodnota tohoto poměru vyšší než 1 lze o lokalitě hovořit jako o dopravně zatížené. Vysoký vliv dopravy toto kritérium prokazuje bez výhrad na Šaldově náměstí, kde byly nalezeny nejvyšší hodnoty v období dopravní večerní (1 až 2,3) a ranní špičky (1 až 1,5). Hodnoty poměru NO/NO 2 nalezené v lokalitách Zdravotní ústav se sídlem v Liberci (dále jen ZÚ Liberec), Letná a Kunratice a 18.10.2005 večer i na stanici 1016 se v období špiček pohybovaly v rozsahu 0,5 až 1, tedy charakterizují střední dopravní zátěž. V ostatních případech (Lesní a Rochlice) byla hodnota poměru NO/NO 2 0,5 překročena jen výjimečně a majoritní vliv na koncentrace oxidů dusíku v ovzduší mají lokální topeniště (Lesní) a domovní kotelny (Rochlice). Oxid uhelnatý (CO) - nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 429/2005 Sb. uvažuje pouze 8 hodinový klouzavý limit ve výši 10 mg/m 3, ten nebyl na žádném z měřicích míst překročen. Nejvyšší hodnoty (okolo 1600 µg/m 3 ) byly naměřeny ve všech lokalitách s výjimkou Kunratic a Lesní ulice v odpoledních hodinách 18.10.2005. Lesní ulice měla charakteristickou špičku lokálních topenišť po 22 hodině večer. V nočních hodinách klesly hodnoty na všech místech až na 600 µg/m 3, ranní dopravní špička pak byla zachycena pouze na Letné ulici a stanicí 1016. Ukazuje se, že zvýšené hodnoty oxidu uhelnatého jsou typické

pro období zhoršených rozptylových podmínek v souvislosti s intenzitou dopravy (Šaldovo náměstí, Letná, Rochlice). Ozón (O 3 ) - nařízení vlády č. 350/20022 Sb. ve znění novely č. 429/2005 Sb. uvažuje pouze 8 hodinový klouzavý limit (120 µg/m 3 ), ten nebyl na žádném z měřicích míst překročen. Měřené koncentrace odpovídají klimatickému období podzimnímu dni, kdy v průběhu měření hodinové koncentrace nepřekročily 70 µg/m 3 a jejich průběh měl, s výjimkou Kunratic, výrazné noční minimum. Suspendované částice frakce PM 10 - na jednom ze sedmi míst (Letná 56,3 µg/m 3 ) byla překročena hodnota 24 hodinového imisního limitu daného nařízením vlády č. 350/2002 Sb. (50 µg/m 3 ). Tam byly naměřeny i nejvyšší krátkodobé (30 minutové) hodnoty (350 a 381

µg/m 3 ). Mezi více zatížené lokality patří dále Vratislavice (43 µg/m3) a stanice ČHMÚ 1016 (36,3 µg/m3). Nejnižší hodnoty 24 hodinového průměry byly naměřeny v lokalitách Lesní a Kunratice (17,2 respektive 17,7 µg/m 3 ). Průběhy 30 minutových koncentrací mají charakteristický antropogenní cyklus, s večerní a ranní špičkou a nočním minimem. Přes významné lokální znečištění ovzduší suspendovanými částicemi z dopravy se v ostatních lokalitách spíše projevuje vliv lokálních topenišť. Z analýzy datových souborů měřených hodnot vyplývá, že přes svoji klasifikaci patří mezi více zatížené lokality stanice i ČHMÚ č. 1016. Je to opět způsobeno nepříznivou rozptylovou situací 18.10.2005. Potvrzují to i hodnoty korelačních koeficientů, kdy podobný průběh hodnot měly se stanicí 1013 i Šaldovo náměstí a obě sídliště Rochlice i Kunratice. Benzen (VOC) - průměrná 24 hodinová hodnota se pohybovala od 1,42 µg/m 3 na Lesní ulici do 4,21 µg/m 3 na Letné, kde je majoritní vliv dopravy. Koncentrace ostatních sledovaných zástupců organických látek tj. toluenu, tetrachloretylenu, etylbenzenu a izomerů xylenu se pohybovaly na úrovni mezí stanovitelnosti použitých analytických postupů a nejsou zdravotně významné.

Prvky (As, Cd, Cr, Mn, Ni a Pb) Nejvyšší 24 hodinové koncentrace arsenu, kadmia, olova a manganu byly nalezeny v bodu č. 3 - Lesní ulice což potvrzuje místní majoritní vliv lokálních topenišť a význam tohoto typu zdroje. Nejvyšší hodnoty chromu a niklu, charakteristické pro dopravní zátěž byly naproti tomu nalezeny na Letné ulici. Nejnižší hodnoty byly nalezeny ve Vratislavicích. Vliv významného zdroje naznačují hodnoty naměřené na sídlišti v Rochlicích (spalovna).

Polycyklické aromatické uhlovodíky (dále jen PAU) Zatímco hodnoty fenanthrenu se pohybovaly na úrovni 3 až 15 % hodnoty referenční koncentrace stanovené SZÚ (tj. 1000 ng/m 3 /rok) na základě dikce 45, bod 2 zákona o ochraně ovzduší č. 258/2002 Sb. ve znění následných předpisů u benzo(a)antracenu byla hodnota referenční koncentrace (10 ng/m 3 /rok) překročena na třech měřicích místech (Letná 29,08 ng/m 3, Vratislavice 19,74 ng/m 3 a Rochlice 17,85 ng/m 3 ). Nejnižší hodnoty benzo(a)antracenu na úrovni 20 až 40 % referenční koncentrace byly naměřeny v Lesní ulici 1,79 ng/m 3 a na sídlišti v Kunraticích 3,95 ng/m 3. Samostatnou kapitolu tvoří hodnoty benzo(a)pyrenu (dále jen BaP), zástupce PAU, pro který je nařízením vlády č. 429/2005 Sb. stanovena hodnota cílového ročního imisního limitu 1 ng/m 3 /rok. Naměřené koncentrace se pohybují v rozsahu běžně měřených hodnot v zimním období v lokalitách s majoritním zastoupením lokálních topenišť (2 až 22,7 ng/m 3 ). Hodnota toxického ekvivalentu BaP (podle US EPA) se pohybovala v rozmezí 3 až 31,7 ng/m 3, s maximální hodnotou v lokalitě Letná. Závěr Lze v podstatě konstatovat, že zatížení obyvatel Liberce oxidem siřičitým, dusičitým, uhelnatým, ozónem, olovem a manganem je téměř zanedbatelné. Expozice populace suspendovanými částicemi PM 10, benzenem, benzo(a)pyrenem a ostatními těžkými kovy (arsenem, kadmiem, chromem a niklem) je srovnatelná s ostatními městy České republiky. Na úrovni znečištění ovzduší ve městě, se v závislosti na typu lokality, významně podílí tři skupiny zdrojů: domácí topeniště, liniové zdroje a průmyslové emise. Studie byla předána jak orgánům ochrany ovzduší, tak i orgánům územního plánování.

Zkratky AIM..Automatizovaný imisní monitoring BaP benzo(a)pyren ČHMÚ..Český hydrometeorologický ústav PAU..polycyklické aromatické uhlovodíky PM 10..suspendované částice v ovzduší, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50% VOC..těkavé organické látky US EPA.United States Environmental Protection Agency ZÚ v Liberci Zdravotní ústav se sídlem v Liberci