Elektronické zdravotnictví zkvalitní lékařskou péči

Nepromarněme šanci! Povídá se, že když se katolická církev smířila se skutečností, že Země obíhá kolem Slunce, vyběhl jeden z kněžích na veřejnost se slovy Povolili nám to. Jsme ve stejné situaci. Politici pochopili a uznali, že elektronické zdravotnictví je prostředkem, který může zvýši kvalitu a bezpečí pacientů, pomoci zdravotníkům a zajistit informační podporu zdravotního pojištění a řady v něm obsažených regulací, které přispívají k jeho udržitelnosti. Elektronické zdravotnictví se dostalo do programů politických stran k parlamentním volbám 2010 a rovněž do koaliční smlouvy a Programového prohlášení vlády. Hurá, povolili nám to! Je v tom i závazek politiků, že se této věci budou věnovat přinejmenším více, než to bylo v uplynulém období. V něm sice byly položeny základy e-governementu, ale nerozhodlo se, co bude dělat naše země v elektronizaci veřejné správy společně pro všechny rezorty a kde bude prostor pro odvětvová specifika. Taková rozhodnutí bychom potřebovali velmi brzy, bezpochyby nejdéle do Vánoc. Potřebujeme rozhodnutí týkající se bezvýznamového identifikátoru, který nahradí dnešní rodné číslo, elektronické peněženky, která umožní platby a inkasa a také možností využití infrastrukturních prvků, které dnes vlastní stát nebo jeho organizace. Myslím tím třeba datové schránky nebo Czech POINT. Nerozhodne-li se na národní úrovni, bude prospěšné, pokud se tato problematika bude řešit společně přinejmenším pro odvětví zdravotnictví a sociálních věcí. Jakoby e-health a e-social fungovaly společně. Proč ne, když jde často o administrování procesů, týkajících se osudů stejných lidí, a vzájemně se doplňujících. Dosud myslelo ministerstvo zdravotnictví pouze na fungování vlastní a organizací jím zřizovaných. Bylo na to alokováno mnoho peněz a blízká budoucnost odhalí, jak efektivně. Skutečná budoucnost však je v investicích, které budou směřovat k pojištěncům, poskytovatelům zdravotní péče a pojišťovnám. Tam se odehrává boj o lidské zdraví, tam se rozhoduje o kvalitě služeb, ale také o té prosté souvislosti, že za službu má být zaplaceno. Veřejnost i účastníci systému musí být přesvědčeni o užitečnosti věci. Veřejnost přesvědčí fungující aplikace, poskytovatele zřejmě kromě toho také, jakou podporu získají za aktivní účast na celém díle. Je proto třeba postupovat tak, aby byly včas patrné výsledky, a zároveň se o profit z úspor na nákladech stávající administrace a nákladech zbytné zdravotní péče a dalších komodit podělit se samotnými poskytovateli. Máme-li odhadnout, které aplikace informačních technologií mají naději na úspěch, na první místo zařadíme elektronickou preskripci. Je na ni už mnohé uděláno a všichni vědí, že jejími aktéry musí být pojištěnec, předepisující lékař, lékárna, SÚKL a zdravotní pojišťovna. Procesně velmi podobná je elektronická neschopenka. Pouze se vymění aktéři. Pojištěnec je vlastně zaměstnanec, zůstává poskytovatel zdravotní péče oprávněný rozhodnout o pracovní neschopnosti a k tomu zaměstnavatel a ČSSZ. Ta může být v budoucnosti zaměněna nebo doplněna zdravotní pojišťovnou. Důležitá bude platforma, na které si budou účastníci systému elektronického zdravotnictví vyměňovat data. Je zřejmé, že nepůjde o centralizované řešení, byť prvek, který by obsahoval informace pro poskytovatele minimálně přednemocniční péče, by byl pro pacienty i poskytovatele velmi užitečný. Bezpochyby nelze zvolit řešení, že se lékař nebo zdravotní sestra bude postupně připojovat k portálům pro jednotlivé aplikace. Musíme zvolit řešení, které bude handy a friendly, tedy praktické a přátelské. Proto se mluví o zdravotnickém portálu, který musí být součásti globálního řešení. Velmi diskutovaným prvkem elektronického zdravotnictví bude elektronický záznam pacienta. Elektronický dokument pořízený prakticky při každé návštěvě pojištěnce pacienta u poskytovatele. Diskuse nebude jen o jeho podobě a pořízení, ale zejména o přístupových právech. Přístupová práva v celém systému musí souviset s identifikací osob, tedy identifikací pojištěnce nebo zdravotnického profesionála. Identifikace profesionála musí být spojena s ověřením jeho oprávnění poskytovat příslušný druh zdravotní péče. A na toto oprávnění budou zase vázána přístupová práva k dokumentaci. Elektronický identifikátor musí splnit roli identifikace a může nést řadu funkcionalit včetně elektronické peněženky, prostřednictvím které se budou realizovat jak platby tak inkasa, třeba sociálních dávek nebo příspěvků, zůstatků vyúčtování spoluúčasti a podobně. Elektronická dokumentace je zároveň předpokladem pro změnu činnosti revizní a posudkové služby, včetně propojení systému zdravotního, nemocenského a invalidního pojištění. Ne náhodou se i tento úkol objevuje v Programovém prohlášení vlády. Pokud někoho zajímá fiskální dopad elektronického zdravotnictví, nemá smysl hovořit o šetření, ale o udržitelnosti systému a o přerozdělení finančních prostředků ve prospěch léčby tzv. nákladných diagnóz, péče o stárnoucí populaci nebo nákladů na zdravotnický personál. Nestačí vědět, co udělat, ale jak to udělat. V prostředí české nedůvěry je to věc složitá. Pokud budeme pouze deklarovat, že to musí být proces co nejtransparentnější, není důvod nám věřit. Jediná cesta k důvěře je zapojit do akce veřejnost a zejména reprezentativní organizace, které pomohly vizi elektronického zdravotnictví v Česku formulovat České národní fórum pro e-health a ICT Unii (organizaci sdružující výrobce informačních technologií). Formálně je třeba oživit mezirezortní výbor pro e-health a jeho pracovní skupiny a začít na jednotlivých projektech skutečně pracovat. Všichni se mohou podílet na práci až po zadávací dokumentace. Technologií a firem, které se pak mohou realizace projektů zhostit je dostatek. Z toho plyne optimizmus, se kterým ministerstvo zdravotnictví do nového volebního období vstupuje. Elektronické zdravotnictví je velká šance českého zdravotnictví. Zkusme společně tu šanci nepromarnit. RNDr. Jiří Schlanger náměstek ministra zdravotnictví ČR pro koordinaci informačních systémů Vydává nakladatelství Sdělovací technika spol. s r. o., Uhříněveská 40, 100 00 Praha 10 www.stech.cz, e-mail: redakce@stech.cz, Sdělovací technika spol. s r. o., 2010

Elektronické zdravotnictví zkvalitní lékařskou péči Elektronické zdravotnictví se díky prudce rostoucímu zájmu o projekt Elektronická zdravotní knížka pomalu, ale jistě stává i v České republice standardní součástí péče o zdraví občanů. Využívání elektronických zdravotních knížek znamená efektivnější využívání finančních prostředků vložených do zdravotnictví, rychlý přístup k důležitým zdravotním informacím pro pacienty i lékaře a umožňuje zdravotní pojišťovně realokovat zdroje do míst, kde je to nejvíce zapotřebí. Požádali jsme o vysvětlení základních pojmů ehealth představitele konkrétní realizace elektronizace ve zdravotnictví Ing. Jiřího Paška, ředitele společnosti provozující sys tém IZIP Elektronická zdravotní knížka. V čem vidíte největší výhody elektronizace zdravotnictví a konkrétně elektronické zdravotní knížky (EZK)? Elektronické zdravotnictví obecně znamená zjednodušení. Jak pro pacienty, tak pro lékaře. Přestože se to zprvu může zdát složité, používání počítačů šetří čas lékaře a umožňuje kvalitnější péči o pacienty. Například u pražské záchranné služby, kde se doslova bojuje o vteřiny, běží pilotní projekt Mobilita, který využívá počítače, a díky němu se uspoří dokonce desítky cenných vteřin a rozšíří se informace, které má záchranář k dispozici při výjezdu. Dalším, velkým přínosem je možnost získat finance potřebné k udržení vysoké kvality zdravotní péče i přesto, že náklady na zdravotnictví rapidně rostou. Odborníci se shodují, že jde o desítky miliard korun. Souvisí to s tím, že se při využívání EZK omezí například duplicity v diagnostice či preskripci, lékaři mohou využívat informace v reálném čase. Jde tedy o to, jak lépe využít stávající zdroje, a jde o vyšší kvalitu péče pro pacienta. Systém IZIP Elektronická zdravotní knížka dnes reprezentuje jedno z mála fungujících ehealth řešení v rámci Evropy. Jak je služba EZK v současnosti rozšířena a kolik lékařů ji využívá? V současnosti jsme dosáhli rekordních čísel. Jak v počtu uživatelů (aktuálně přes 2 100 000), lékařů (15 000), nemocnic (více než 100), tak v počtu záznamů v EZK (jde o stovky milionů zápisů). Nyní je služba EZK nejdostupnější a nejrozšířenější v celé své dosavadní historii zaregistrovat se nebo si nechat zapsat lékový záznam do EZK lze například v každé druhé lékárně v zemi (jde asi o 1500 lékáren) a zaregistrovat se do systému je možné i na vybraných pobočkách České pošty se službou CzechPOINT, v pobočkách VZP, a. s., samozřejmostí je možnost registrace u lékařů zapojených do systému IZIP. V polovině května tohoto roku jsme spustili zjednodušený způsob registrace on-line na www.izip.cz. Systém elektronických zdravotních knížek se opravdu velmi dynamicky rozvíjí, a to za masivní podpory exkluzivního partnera, Všeobecné zdravotní pojišťovny. Čeho chcete dosáhnout v letošním roce a co připravujete nového? Naším cílem pro rok 2010 je zaregistrování více než jednoho milionu nových uživatelů do systému IZIP. V souladu se strategií našeho exklu - zivního partnera, VZP ČR, bude v roce 2013 elektronickou zdravotní knížku využívat 80 % pojištěnců VZP, tedy více než 5 000 000 uživatelů. Plánujeme nové služby, jako je například systém elektronického objednání k lékaři. Chceme také, aby se EZK dostala do mobilních telefonů. V současnosti jsme navázali spolupráci se společností Apple, jejíž iphone je přesně k tomuto účelu ideální. Ing. Jiří Pašek

Máme se bát sdílet osobní údaje? Jednou z priorit ministerstva zdravotnictví pro nadcházející období je i elektronizace zdravotnictví. Myslíte si, že skutečně dojde na realizaci tohoto příslibu? Myslím, že je to skutečně poprvé v historii českého zdravotnictví, co se takováto priorita v programovém prohlášení vlády objevila. Samozřejmě bych si přál, abychom v elektronizaci zdravotnictví, neboli ehealth, dohnali některé západní státy, ale na druhou stranu těch priorit má ministerstvo zdravotnictví na následující čtyři roky více. Ať už jsou to poplatky, postgraduální vzdělávání zdravotníků či cenotvorba léčiv, mají všechny na rozdíl od elektronizace zdravotnictví jedno společné. Jsou totiž voliči nebo aspoň odbornou veřejností vnímány jako problém, který je skutečně potřeba naléhavě řešit. O ehealth se ale mluví i jako o jedné z cest k ušetření nemalých financí ve zdravotnictví, což je v dnešní době určitě žádoucí. Není to dostatečná motivace? No, pokud to opravdu chcete slyšet, já si myslím, že argumentace úsporami je spíše taková medvědí služba pro celé národní ehealth. Všem je jasné, že šetřit se musí, ale nikdo nechce, aby se šetřilo právě na něm. Elektronizace zdravotnictví povede ke zprůhlednění finančních toků v celém systému, což pro řadu zájmových skupin nebude žádoucí. Motivací k zavedení ehealth na národní úrovni by měla být spíše vyšší kvalita služeb, bezpečnost a komfort pacienta. V opačném případě je téměř jisté, že se někdo chytne určitého zástupného problému a zneužije jej v nějaké mediální kampani za své zájmy. Narážíte snad na to, že takovým zástupným důvodem by mohlo být poukazování na potřebu ochrany citlivých osobních údajů o zdravotním stavu obyvatel? Ano, například. To je mediálně vděčné téma. Myslím, že kdyby si jeho zasvěcení komentátoři přečetli zákon z roku 1966, podle kterého se v této republice sbírají již nyní data o téměř každém vašem klíčovém zdravotním problému a dlouhodobě se skladují včetně konkrétních rodných čísel v centrálních registrech, tak by pravděpodobně museli emigrovat. Bohužel by jim to nakonec asi nebylo moc platné, protože ostatní státy v EU i jinde ve světě postupují podobně. Jestliže chcete skutečně zvýšit kvalitu poskytované zdravotní péče se stávajícími prostředky, tak především nesmíte mít mezery v její kontinuitě. Pro kontinuitu péče ale potřebujete sdílet informace mezi jejími jednotlivými poskytovateli a jakékoliv sdílení bez centrální on-line databáze je v dnešní době jednoznačným krokem zpět. Centrální úložiště informací, které je schopno oprávněným uživatelům poskytovat data on-line, tak aby byla dostupná v okamžiku jejich potřeby, prostě nenahradíte. Navíc velmi dobře můžete zaznamenávat, kdo a kdy k datům přistupoval, což u papírové podoby či jiného způsobu je téměř nemyslitelné. Takže vy pokládáte obavy většiny obyvatel z toho, že někdo zneužije data o jejich zdravotním stavu, když budou uložena někde na internetu, za bezpředmětné? Kdyby měli hackeři schopnost prolomit asymetrickou šifru o délce dvou tisíc bitů, tak by své úsilí určitě nezaměřili na to, aby zjistili, kdo si kdy vyzvedl z lékárny léky na prostatu, aby pak tuto informaci prodali bulvárnímu časopisu nebo farmaceutické firmě. To by se pravděpodobně raději snažili nabourat libovolný systém on-line bankovnictví, kde by měli možnost získat se stejným úsilím rovnou cash. Myslím, že obava z nebezpečí dostupnosti údajů přes internet nepovolaným osobám je skutečně přehnaná. Je známo, že ochota sdílet data o svém zdravotním stavu je přímo úměrná vážnosti zdravotních obtíží u daného člověka, a nemocní tedy sdílejí svá data mnohem raději než zdraví lidé. Také víme, že v případě, kdy je garantováno, že k datům mají přístup pouze lékaři, tak až 80 % lidí je ochotných zpřístupnit své zdravotní záznamy všem těmto oprávněným uživatelům a pouze 20 % má potřebu explicitně povolit přístup ke svým záznamům pouze konkrétním lékařům. Existuje v ČR možnost takovéto státní garance ověřeného přístupu lékařů či jiných zdravotnických pracovníků? Aktuálně nikoliv. Je však zřejmé, že jde o základní kámen celého národního ehealth. Pokud chcete operovat s citlivými daty o zdravotním stavu obyvatel na národní úrovni, musíte lidově řečeno zajistit, že víte, kdo na ně čeká na druhém konci drátu. Vzhledem k již existujícím zákonům o elektronickém podpisu, datových schránkách a základních registrech máme již nyní k dispozici nástroje, které nám umožní ověřit na internetu, kdo je kdo. Problém ale zůstává v tom smyslu, že nevím, zdali je dotyčný či dotyčná skutečně lékař, jakou má kvalifikaci, ve kterém zdravotnickém zařízení pracuje a na jaké pozici. Aktuálně se nabízí jedinečná možnost řešit tento problém v rámci redesignu postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků, kterým musí projít každý zdravotník. Vznikl by tak centrální registr zdravotnických pracovníků, který kromě schopnosti ověřit identitu uživatele by byl schopen také poskytovat potenciálním pacientům informace o kvalifikaci jejich lékaře. Co když ale opravdu nechci sdílet své zdravotní záznamy. Opravdu musím emigrovat? Myslím, že i tyto případy mají řešení. Například ve Velké Británii mají navíc možnost tzv. opt-out ze systému národního ehealth, takže vaše data se prostě nesdílejí. Tento princip u nás již funguje například v oblasti transplantací, kde se kdokoliv může nechat zapsat do centrálního registru osob, které nesouhlasí s posmrtnou transplantací svých orgánů jiným lidem. Systém Opt-out ze sdílení zdravotních záznamů by u nás mohl být možný například s přirážkou ke zdravotnímu pojištění nebo regulačním poplatkům. MUDr. Zdeněk Hřib, Senior Business Consultant společnosti Aquasoft

Služby ehealth nabízejí řešení pro české zdravotnictví Znovu a znovu se zamýšlíme nad tím, co potřebuje české zdravotnictví a jak mu pomoci. Naším hlavním cílem, a na to někdy zapomínáme, je lepší zdraví obyvatel České republiky. K tomuto cíli vede zdravé životní prostředí, ochrana bezpečnosti a zdraví při práci, zdravý životní styl, výchova ke zdraví, účinná prevence a kvalitní a bezpečné zdravotní služby, doplňované službami sociálními. V mnoha oblastech nám může účinně pomoci využívání služeb elektronického zdravotnictví, zjednodušeně ehealth. Je načase těmto možnostem porozumět, přijmout je a využívat. V každé teoretické příručce a také v každém politickém programu se dozvíme, že nejdůležitější a také nejúčinnější je prevence. Ve společnosti roste zájem o informace o zdravém životě, životním stylu, o předcházení nemocem, jejich příznacích a možnostech léčení. Účinným nástrojem k šíření informací o zdraví a nemoci je internet. Najdeme zde nepřeberné množství informací, různě dostupných, různě kvalitních a různě pravdivých. Ve většině zemí, se kterými se chceme srovnávat, jsou již v provozu národní zdravotní portály, na kterých občan nalezne informace o zdraví a jejichž kvalita je určitým způsobem zaručena správcem portálu, většinou státem. U nás je takový portál ze značné části připraven a čekáme na rozhodnutí o jeho dokončení a spuštění. Zdravotnictví neustále čelí nedostatku zdrojů. Na prvním místě stojí, světe div se, ne peníze, ale nedostatek lidí. Naše zdravotnictví nemá dostatek kvalitních, vzdělaných a zkušených odborníků lékařů, lékárníků, sester a dalších zdravotnických pracovníků. Musíme velmi šetrně zacházet s časem těch, které máme. Mnoho času špičkových odborníků vyplýtváme na přebujelou administrativu. Elektronické zpracovávání informací, v našem případě elektronická zdravotní dokumentace, je podobně jako v jiných oborech i ve zdravotnictví správnou cestou k řešení těchto problémů. Není nutné znovu a znovu vypisovat žádanky, osobní údaje, kopírovat dokumenty a dohledávat výsledky a hledat ztracenou poštu. Podmínkou využívání elektronické zdravotní dokumentace je interoperabilita informačních systémů postavená na řádně spravovaném a rozvíjeném datovém standardu. Usilujeme o kvalitu a bezpečnost poskytované zdravotní péče. Při zdravotní péči vzniká a využívá se velké množství informací. Správná práce s informacemi je nutnou podmínkou kvalitní a bezpečné zdravotní péče. Infor ma - ce vedené v elektronické podobě se lépe ukládají, vyhledávají, zpracovávají, sdílejí a předávají. Každý den hovoříme o potřebě ušetřit peníze. Těch není nikdy dost, ani ve zdravotnictví. Současně ale nechceme omezit zdravotní péči pro ty, kdo ji opravdu potřebují. Přitom v mnoha případech plýtváme. Opakujeme vyšetření, laboratorní testy, znovu pořizujeme rentgenové snímky, předepisujeme duplicitní léky. Ve většině případů je důvodem nedostatek informací. Lékař, který zbytečně opakuje vyšetření či laboratorní test, rozhodně neplýtvá úmyslně jen nemá informace o tom, že test byl již včera proveden na objednávku jiného lékaře. Můžeme takové plýtvání hodně omezit jestliže dostaneme informace, které máme, ve správný čas na správné místo. Jak jinak než v elektronické podobě. Pokud budeme mít přehled o předepisovaných a vydávaných lécích, snadněji zabráníme omylům, podvodům, duplicitám, nesprávným kombinacím léků a závažným chybám. Současně budeme mít v ruce nástroj k podpoře správné farmakoterapie. To jsou jen ve zkratce hlavní přínosy elektronické preskripce. Mohl bych pokračovat elektronická neschopenka jako cesta k propojení zdravotního a nemocenského pojištění, speciální zdravotní registry nejen jako nástroje evidence a statistiky, ale jako zdroje cenných informací pro výzkum, telemedicína, která na jedné straně zlepší dostupnost vysoce specializované péče v odlehlých oblastech, na druhé straně podporuje domácí péči jako alternativu ústavů pro dlouhodobě nemocné a seniory. Nabízí se množství dalších témat, která se do tohoto textu nevejdou. Chci se vrátit na začátek. Naše zdravotnictví potřebuje pomoc a podporu. Služby ehealth tuto pomoc nabízejí. Máme šanci tyto služby využít ve prospěch nás všech. MUDr. Milan Cabrnoch

KVALITA péče, KOMFORT pro pacienty, SERVIS pro lékaře Program kvality péče AKORD byl v roce 2009 v pilotním provozu spuštěn ve čtyřech krajích v Jihočeském, Plzeňském, Moravskoslezském a Ústeckém. Od 1. 1. 2010 do něj mohou vstoupit všichni praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Přihlášením do AKORDu se lékaři zavazují, že si s nimi pacient může domluvit přesný termín návštěvy, lékař jim také zařídí vyšetření u specialisty, pokud to bude potřeba a pacient si to budete přát. Seznam lékařů zapojených do systému AKORD naleznete na www.vzp.cz/akord pod adresářem Zapojení smluvní lékaři. V létě roku 2010 už byl každý čtvrtý praktický lékař v republice zapojený do programu AKORD. AKORD přinese: servis pro lékaře přímý kontakt na koordinátora v pojišťovně, který mu bude k ruce při řešení nejrůznějších problémů lékaři získají informační podporu a pravidelné, tematicky zaměřené analýzy dat pojišťovny, která jsou užitečná pro jejich rozhodování možnost poskytování lepších služeb pacientům, ať jde o zajištění návazné specializované péče nebo jen o zvýšení komfortu pacienta finanční bonifikace zapojených lékařů při plnění dohodnutých podmínek komfort pro pacienty úsporu času v ordinacích zapojených lékařů se mohou objednat na konkrétní čas a nebudou zbytečně dlouho čekat; pokud tomu nezabrání závažné okolnosti, zejména poskytování nutné a neodkladné péče, neměli by v čekárně strávit víc než 15 minut vhodné odborníky bez hledání lékař v AKORDu zajistí objednání ke specialistovi, pokud si to pacient bude přát žádná nadbytečná vyšetření v síti lékařů zapojených do programu AKORD funguje vzájemná informovanost o zdravotní historii pacienta

První nemocnice v ČR rutinně využívá novou generaci klinického informačního systému Oblastní nemocnice Jičín, významné spádové zdravotnické zařízení, se stala zcela první nemocnicí v ČR rutinně využívající novou generaci klinického informačního systému. V oblasti informačního řešení klinického provozu se tak zařadila mezi přední evropská klinická pracoviště a zásadně se zapsala do dějin rozvoje zdravotnické informatiky v ČR. Specialisté společnosti ICZ, významné společnosti v oboru zdravotnické informatiky v ČR, letos úspěšně završili tento významný projekt na českém trhu nemocničních informačních systémů ukončením kompletní implementace klinického systému nové generace mpa (medical process assistant). Procesně orientované klinické informační systémy znamenají zásadní evoluční krok a milník v pojetí zdravotnické informatiky, který s sebou nese zásadní nárůst bezpečnosti léčebného procesu, měřitelné úspory na straně zdravotnického zařízení a výrazně zvyšuje standard práce zdravotníků s informační technikou. Klinický informační systém mpa, společné řešení ICZ, tradičního poskytovatele řešení pro zdravotnictví v ČR, a rakouské společnosti Systema, jedné z nejvýznamnějších Evropských společností na trhu zdravotnické informatiky, patří prokazatelně k absolutní špičce v oboru klinických informačních systémů. Po době živelného vývoje klinických systémů v ČR, který často vedl k jejich těžkopádnosti a nepřehlednosti, znamená příchod procesně orientovaného systému mpa na český trh pozitivní obrat. Po bezmála dvou letech rutinního provozu mpa v Oblastní nemocnici Jičín lze směle konstatovat, že jde o úspěšný projekt a že procesně orientovaný klinický informační systém plně obstál i ve specifických podmínkách českého zdravotnictví. A nejen obstál, ale zdra - votníkům, managementu i pacientům přinesl měřitelné výhody. Zdravotníci oceňují i skutečnost, že samotná implementace tohoto řešení podporuje efektivní úpravu procesů na klinických pracovištích, která vede k zjednodušení práce při současném zvýšení léčebného standardu. Management tohoto zdravotnického zařízení oceňuje výrazné zvýšení své informovanosti o provozu na klinických pracovištích, což vede k jeho schopnosti lépe a operativněji toto zdravotnické zařízení řídit. Informační systém mpa je v Oblastní nemocnici Jičín provozován na všech klinických pracovištích, což zahrnuje i oblast porodnictví, neonatologie či provoz centrálních operač ních sálů. Pro nemocnici je zásadní zejména automatizace některých rutinních procesů v každodenním provozu. Tam, kde jsou v konvenčním systému zdravotníci nuceni tápat v hlubinách informačních systémů, vykonává mpa vše automaticky a bezobslužně. To znamená méně stráveného času u počítače a více času pro pacienty. Pro Oblastní nemocnici Jičín šlo o zásadní krok směřující ke koncepci moderní nemocnice 21. století. Jako první zdravotnické zařízení v ČR má plně individuálně kastomizované řešení respektující všechna jeho specifika a potřeby. I v této nemocnici nyní mohou, podobně jako v mnoha významných evropských nemocnicích, kde je mpa provozováno, konstatovat, o jak zásadní krok šlo. MEDICAL FAIR BRNO CENTRAL EUROPE/REHAPROTEX 2010 Tradiční Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví MEDICAL FAIR Brno Central Europe/REHAPROTEX proběhne na brněnském výstavišti od 19. do 22. října 2010. DOPROVODNÝ PROGRAM 18. 19. 10. 2010 XXXVIII. SPOLEČNÝ SJEZD ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ VII. ČESKÝ CHIRURGICKÝ SJEZD V. MEZINÁRODNÍ KONGRES MINIINVAZIVNÍ A ROBOTICKÉ CHIRURGIE 19. 10. 2010, úterý VI. VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO STERILIZACI STERIL.CZ SESTRA JAKO SOCIÁLNÍ ODBORNÍK DEN NEMOCNIC 18. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE NEMOCNIČNÍ EPIDEMIOLOGIE A HYGIENA 10. MEZINÁRODNÍ PODIATRICKÉ SYMPOZIUM KONFERENCE E-HEALTH DAYS 2010 20. 10. 2010, středa IV. INTERAKTIVNÍ KONGRES HOJENÍ RAN VI. VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO STERILIZACI STERIL.CZ XXI. KONGRES ČESKÉ LÉKAŘSKÉ SPOLEČNOSTI J. E. PURKYNĚ PRO LÉKAŘE V PRAXI KOMUNIKACE AMBULANTNÍ A TERÉNNÍ SLUŽBY V medicíně se stále objevují nové poznatky, které mohou pomoci pacientům a zefektivnit práci lékařů a zdravotníků. Zprostředkování těchto informací patří k nejdůležitějším úkolům zdravotnických veletrhů a právě brněnský MEDICAL FAIR je svým rozsahem odborného doprovodného programu naprosto jedinečný. V kongresových sálech brněnského výstaviště proběhnou desítky odborných kongresů a sympózií, seminářů, prezentací a diskusních setkání. KULATÝ STŮL NA TÉMA: SPOLEČNĚ SOCIÁLNÍMI SLUŽBAMI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI TERAPIE V NEUROLOGII PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE I SPECIALISTY KONFERENCE E-HEALTH DAYS 2010 18. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE NEMOCNIČNÍ EPIDEMIOLOGIE A HYGIENA 21. 10. 2010, čtvrtek KONFERENCE Gate2BrnoBiotech KONFERENCE MAGNETOTERAPIE SOUČASNÁ NEMOCNICE A VÝVOJ LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ MĚSTO BEZ BARIÉR 22. 10. 2010, pátek MEZINÁRODNÍ KONFERENCE U PŘÍLEŽITOSTI MEZINÁRODNÍHO DNE POROZUMĚNÍ KOKTAVOSTI 23. 10. 2010, sobota CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ CELIAKŮ Změna programu vyhrazena. Více informací na www.medicalfair.cz.

Přesná identifikace v nemocnicích Ať chceme nebo nechceme, občas nastane situace, kdy my, nebo někdo nám blízký, musí být hospitalizován v některém nemocničním zařízení. Pochopitelně máme všichni zájem na tom, aby se nám dostalo co nejlepší péče a náš stav se co nejdříve vrátil do normálu. Ke zvýšení kvality a efektivity poskytované péče bezesporu přispívá i stále intenzivnější používání nejmodernější výpočetní techniky a to ve všech oblastech. Příkladem je využívání čárových kódů nebo RFID pro identifikaci osob a předmětů, čímž se eliminuje možnost záměny, zpřesňuje přehled o zacházení s léky a ostatním materiálem. V neposlední řadě se díky používání těchto technologií zpřesňuje inventarizace, přehled umístění a údržby přístrojů využívaných v léčebných postupech a při chodu nemocnic. Příklady použití: identifikace osob a evidence podávaných léků/provedených úkonů evidence skladů léků a dalšího materiálů evidence zacházení s nebezpečným odpadem evidence a údržba přístrojů a zařízení Zařízení, které umožňuje využívání čárového kódu či RFID a následný přenos dat do informačního systému nemocnice jsou mobilní terminály Psion (Workabout Pro, IKON)nebo snímače Baracoda. Firma POINT.X spol. s r.o. je auto rizovaným distributorem těchto zařízení pro český a slovenský trh. Za dobu svého působení má za sebou celou řadu úspěšných projektů v různých oborech hospodářství i státní správy, počty provozovaných mobilních zařízení se pohybují v řádu tisíců. Mezi zákazníky POINT.X patří například energetické podniky, telekomunikační firmy, distributoři spotřebního zboží, logistická centra, spediční firmy, výrobní podniky i státní instituce. Co nabízíme: mobilní terminály Psion se zabudovaným snímačem čárového kódu a/nebo RFID (LF/LF/UHF/aktivní UHF) a možností komunikace WiFi a/nebo GPRS bezdrátové snímače čárového kódu/rfid Baracoda (komunikace Bluetooth) stolní a mobilní tiskárny čárového kódu RFID tagy a spotřební materiál do tiskáren čárového kódu (etikety) dodávky rádiových sítí WiFi tvorbu software pro mobilní řešení na zakázku konzultace k nasazení čárového kódu a RFID POINT.X, spol. s r.o. www.pointx.cz pointx@pointx.cz Malátova 12, 150 00 Praha 5 tel.: +420 222 319 395 fax: +420 224 810 821

Mobilní komunikace ve zdravotnictví odstartováno! O elektronickém zdravotnictví se často mluví, hodně píše a také se toho již hodně udělalo. Díky rozvoji ICT technologií se daří zkvalitňovat lékařskou péči a zefektivňovat provoz a ekonomiku zdravotnictví. Také další rozvoj především v oblasti mobilních technologií, které uživatelé všech věkových skupin běžně masově využívají, je předpokladem pro jejich intenzivní využití i ve zdravotnictví. Nejjednodušší a nejrychleší cesta jak začít, je využití jednoduchých SMS zpráv. Počet zaslaných SMS každý rok roste, jejich odeslání a příjem uživatelé běžně zvládají. Bez využití messagingových mobilních služeb si dnes už zákazníci bank nedovedou představit jejich elektronické bankovnictví. Přes několik hesel zaslaných přes SMS běžně provádějí finanční transakce po celém světě. Uživatelé si SMS zprávy zvykli využívat a spoléhají se na ně. Tak proč je podobným způsobem nevyužít i ve prospěch pacientů? Architekti messagingových služeb se na možnost využití mobilní komunikace ve zdravotnictví dívají způsobem, jakým jsou zvyklí připravovat messagingová řešení právě pro mobilní operátory nebo finanční instituce, což jsou oblasti s velkými počty náročných uživatelů. Služba, která je má oslovit, musí mít co nejvyšší vysokou užitnou hodnotu, zároveň musí být jednoduchá a s intuitivním ovládáním. Pacient je totiž také zákazník se vším všudy a je navíc zatížen starostmi o svůj zdravotní stav. Mobilní komunikace mu tak pro jeho trápení může nabídnout pomoc, kterou má na dosah ruky. Požadovaným výsledkem by tedy mělo být, aby užitečné informace, kterými jsou nemocniční informační systémy naplněny, byly doručeny ve formě SMS nebo naopak byly požadavky z mobilních telefonů pacientů a zdravotníků přijmuty a nasledně rychle zpracovány. Nemocniční informační systémy již dnes mohou být jednouduše a velmi rychle rozšířeny o mobilní služby, které prostřednictvím SMS zpráv zajišťují obousměrnou komunikaci s pacienty, resp. se zdravotníky. Uživatelé tak mohou mít možnost objednat se na vyšetření a zpětně obdržet potvrzení rezervovaného termínu. SMS zpráva může Návrh struktury messagingových zdravotnických služeb připomínat pravidelnou medikaci. Pacienti se mohou z běžného mobilního telefonu dotázat na ordinační hodiny nebo vyhledat telefonický kontakt příslušného lékaře. Zdravotnické zařízení může pomocí SMS organizovat výzkumné nebo marketingové akce. Zákazníci lékaren mohou využívat jejich SMS věrnostní program. A SMS může v neposlední řadě sloužit ke krizovému řízení zasílání zpráv na skupiny pacientů a zdravotníků v případě nějaké události nebo mezního stavu v určitém systému. Zprávy SMS ale mohou pro vzájemnou komunikaci využívat i různá zařízení a systémy, které nelze propojit běžnými síťovými prostředky. Nezanedbatelným kritériem pro využití mobilní komunikace je efektivita. Mobilní komunikace je jednoznačně finanční náklad a proti tomu je nutné postavit přínosy. Například včasná informování o termínech vyšetření a léčby šetří léčebné kapacity a omezuje prostoje zdravotníků v případě, že pacient na vyšetření nedorazí. Dalším vyčíslitelným přínosem může být zasílání upomínek pacientům za nezaplacené poplatky nebo pobyt v nemocnici. Upomínky zasílané přes SMS uspoří významné částky na poštovném. Navíc je tento způsob vymáhání efektivnější, protože zpráva je doručena adresátovi přímo do mobilu. Informační služby SMS pomáhají k lepší komunikaci zdravotnického zařízení směrem k jejich pacientům. Současný rozvoj chytrých mobilních zařízení a telekomunikačních služeb umožňuje další nasazení aplikací, které budou schopny poskytovat pacientům mobilní online přístup do různých informačních systémů, účtů pojištěnce a pod. Zároveň tato zařízení mohou pomoci vykonávat jakýsi zdravotnický dohled na dálku, což znamená monitorovat nemocného a online zaznamenávat hodnoty do vzdálených databází. Ani zdravotníci nepřijdou zkrátka. Nová mobilní zařízení, jako například tablety, které výrobci v současné době uvádí na trh, mohou vyvolat malou uživatelskou revoluci. Lehká dotyková zařízení s výbornými zobrazovacími schopnostmi a za příznivé ceny budou umožňovat online přístup k různým informacím, datům, dokumentům a obrázkům a jejich operativní aktualizaci z terénu bez zbytečných prostojů. Zde jsou hlavní důvody proč využívat mobilní komunikaci ve zdravotnictví: uživateli široce přijímaná forma komunikace, uživatelé jsou zvyklí udržovat jejich mobilní zařízení v provozu, vnímána uživateli jako spolehlivá komunikační služba, osobně vnímaná služba, rychlé využití nebo doplnění stávajících informací v NIS, úspora času pacientů a zdravotníků, efektivnější využití léčebných kapacit. Jan Čaboun pracuje ve společnosti Ness Czech, s.r.o. jako Competence Manager pro služby Mobile & Messaging

4D svět pro lepší lékařskou péči s on-line klinickými informacemi Omezení zbytečných a nákladných odborných vyšetření Minimalizace možných chyb a vyšší bezpečnost pro pacienty Online přístup ke kompletním výsledkům předchozích vyšetření a informacím o léčbě Systém v průběhu léčby aktivně upozorňuje lékaře na relevantní informace Bezproblémový kontakt pacienta a lékaře Efektivní práce s dokumentací Kvalitní diagnostika bez duplicit Včasné rozpoznání nežádoucích trendů ve sledované populaci Včasná identifi kace a podchycení zdravotních problémů skupin populace Bezpečný přístup a ochrana dat pacientů Zefektivnění a zkrácení léčby Komplexní řešení nabízí více pohledů podle druhu péče Rychle dostupná data umožňují ošetřit více pacientů v kratší době 3D svět je efektní. Ale 4D svět je efektivní! Čím lépe se v něm budete orientovat, tím víc z něj můžete vytěžit. Zdravotnictví je klíčovou odbornou kompetencí Ness Technologies, kterou globálně rozvíjíme už více než 15 let. Máme unikátní znalosti z různých prostředí a modelů zdravotnických systémů, jsme ověřeným partnerem pro státní správu a máme zkušenosti s řízením velkých vývojových projektů. Náš tým téměř 600 odborníků Ness Technologies v ČR má globální know-how silné společnosti i zkušenosti z lokálního trhu. Máme ve zvyku dívat se na věci jinak, hledat nová, efektivnější řešení pro naše zákazníky.

Referenční projekt Elektronický účet pacienta přehled čerpání poskytované péče Elektronický účet pacienta jako index čerpání poskytované péče, analýza nákladů a výnosů. Elektronický účet jde naproti plánovaným změnám v systému zdravotní péče a jde především o získání validních údajů o čerpání nepřímých nákladů ve vztahu k poskytované zdravotní péči a celkových výdajích ve zdravotnických zařízeních při zachování základní premisy mít skutečná data reflektující reálný stav V současné době zdravotnická zařízení pracují s účetními náklady a položkami, které se buď přímo, nebo nepřímo vztahují k poskytnuté péči. Ačkoliv je závazný postup účtování, neexistuje přesná metodika rozúčtování nepřímých nákladů. V tomto ohledu si každé zdravotnické zařízení vytvořilo svůj vlastní postup jak při stanovování hospodářských a nákladových středisek, tak i klíč, jakým způsobem nepřímé náklady na jednotlivá střediska účtuje a jakým způsobem je dělí mezi jednotlivá pracoviště. Otázkou zůstává, do jaké míry individuální metodiky reflektují reálnou spotřebu. Dosud také nebyl vytvořen tzv. katalog služeb ve zdravotnictví, který zahrnuje a popisuje všechny produkty, procesy a služby, které se v segmentu zdravotní péče odehrávají a vyskytují a přiřazuje jim konkrétní hodnotu. Elektronický účet pacienta přehled čerpání poskytované péče ve svém výsledku poskytuje informaci o celkových nákladech na pacienta a jednotlivé rozvrstvení na položky, jako je položka vykázané péče pojišťovnám a podíl nepřímých nákladů. Důvodem je nutná a přesná reflexe ekonomického stavu zdravotnického zařízení, důležitá pro další rozhodnutí v investicích, personáliích a podobně. Provedené analytické šetření prokázalo, že lze optimalizací organizačního schématu a pracovních procesů, generovat úspory ve vynakládaných I nákladech 8 10%, které 11:24 mohou Stránka být investovány 1 do jiných rozpoč - tových kapitol zdravotnického zařízení. Projekt elektronického účtu pacienta je zaměřen na poskytovatele zdravotní péče a největší úspory získává primárně poskytovatel zdravotní péče a jeho zřizovatel. Zároveň je zohledněn i fakt, že každé zdravotnické zařízení je individuální živý organizmus s vlastní autonomií a je zachován princip transparentnosti, snadné aplikovatelnosti a replikace na další zdravotnická zařízení. Cesta k výslednému elektronickému účtu pacienta vede přes zpracování a popis obsáhlého souboru dat a procesů. Primární analýza postihuje všechny pracovní procesy všech zúčastněných skupin uživatelů a účastníků v rámci poskytování lékařské péče. Analýza zároveň zkoumá organizační uspořádání zdravotnického zařízení, indikuje silná a slabá místa, popisuje role a přiřazuje jim hodnotu. Součástí analytické části je též interní ICT audit, který popisuje současný stav využití informačních systémů ve zdravotnickém zařízení a jeho napojení na existující procesy. Cost Benefit Analýza (CBA) a Cost Effectivness Analýza (CEA) popisují současné využití prostředků ve vztahu k reálnému provozu, analyzují cashflow, spolupráci se zdravotními pojišťovnami apod. V návrhové části se zaměřujeme na návrh optimalizace organizační struktury, procesů, doporučení ke zlepšení technologické vybavenosti, pokud je potřeba. Návrhová část přímo vychází z analytické části a navazuje na ni aplikační část. Průběžné sledování a hodnocení provedených změn a závěrečné vyhodnocení po jednom roce, analýza nového stavu, tj. vyhodnocení reálných dopadů změn na provoz zdravotnického zařízení, a případná opatření vedoucí k optimalizaci oblasti, u kterých byla zjištěna potřeba úpravy, jsou nedílnou součástí řešení. Stanislava Bártová pracuje ve společnosti Ness Czech, s.r.o. jako Experienced Business Analyst pro oblast zdravotnictví České národní fórum pro ehealth, o.s. si Vás dovoluje pozvat na cyklus odborných konferencí Sestra a práce s informačními a komunikačními technologiemi Komplexní vzdělávací program určený všem zdravotnickým pracovníkům pod záštitou ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. a České asociace sester. se uskuteční od 13.30 do 18 hodin ve dnech: 12. 10. Praha 4. 11. Jihlava 11. 11. Plzeň 25.11. Hradec Králové 2. 12. Ústí nad Labem 9. 12. Kolín Skladba přednášek Elektronická identifikace, elektronická dokumentace Zdravotnické registry a standardy Zdravotnické vzdělávání a portály Etika a etické problémy v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče Novinky v ošetřování ran Novinky v legislativě Počet hodin akce: 4 Počet kreditů: 4 Registrovaná akce pod číslem: ČAS/KK/2967/2010 (dle vyhlášky MZČR č. 321/2008 Sb. 3) Hlavním partnerem cyklu odborných konferencí se stala Partnery cyklu jsou Mediální partner Organizační zajištění více informací a registrace na: www.ehealthforum.cz

ehealth Days 2010 19. a 20. října 2010, Výstaviště Brno, sál Morava, Pavilon A3 Nakladatelství Sdělovací technika Vás zve na další ročník odborné konference ehealth Days 2010, která je již tradiční a velice prestižní doprovodnou akcí veletrhu Medical Fair 2010 v Brně. Záštitu nad akcí poskytl Ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger a v rámci programu, který bude navazovat na akci Den nemocnic, proběhne panelová diskuze za účasti vrcholných představitelů Ministerstva zdravotnictví ČR, zástupců vedení krajů, zdravotnických institucí a managementu zdravotnických zařízení. Konference bude dále pokračovat tradičním programem představení nejnovějších trendů z oblasti aplikací ehealth a telemedicíny a využití informačních a komunikačních technologií pro přímý výkon zdravotní péče. Pod záštitou: Generální partner: Hlavní partneři: Partneři: Mediální partneři: Ve spolupráci: Informace o možnostech partnerství na této konferenci získáte na tel.: 603 417 948, nebo na benes@stech.cz Informace o programu a podmínkách účasti získáte na www.stech.cz