Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Téma: Mgr. Jaroslav Vítek Společenskovědní vzdělávání Člověk v dějinách (dějepis) Sanové Ročník: 1. Datum vytvoření: srpen 2013 Název: Anotace: Metodický pokyn: VY_12_INOVACE_01.2.06.DEJ Práce s úryvkem z písemného pramene, porozumění textu, orientace v textu, získávání a zpracovávání informací z textu. Žáci se inovativním způsobem mohou seznámit s různými interpretacemi historických událostí, osobností a jevů. V přístupu k problematice jsou zohledněny trendy v západoevropské didaktice dějepisu. Cílem zde není pouze převyprávění vědeckého poznání popularizačním jazykem, ale spíše péče o metody a nástroje, jak v rámci výuky rozvíjet schopnosti a dovednosti žáků, jak s těmito znalostmi dále nakládat (tvůrčím, kritickým a odpovědným způsobem). Materiál je určen pro samostatnou práci, nevyžaduje použití žádných pomůcek. Jednotlivé pracovní listy mohou být používány jako doplňující cvičení k příslušným kapitolám. Texty mohou být rovněž pomůckou při opakování probraného učiva nebo jako zdroj domácí přípravy. V návaznosti na kurikulum se může historie představit jako otevřený soubor otázek a problémů. Žáci by si měli nad shromážděnými texty klást ještě další rozšiřující otázky, na které může učitel ve výuce v sokratovském smyslu dále navázat. Texty jsou vybrány s ohledem na pluralitu možných výkladů minulosti a vyučující by neměl usilovat o normativní výklad. Minulost je zde otevřená a vyzývá ke kladení otázek.
Sanové Křováci (Sanové) jsou původní obyvatelé jižní Afriky, osídlují většinu oblastí Zimbabwe, Lesotha, Mozambiku, Svazijska, Botswany, Namibie a Angoly. V minulosti obývali celou jižní polovinu Afriky, jak o tom svědčí dochované skalní rytiny a kresby. Byli však zatlačeni bantuskými kmeny a později i bělochy do nejpustších oblastí Namibie a Botswany. Původně byli lovci-sběrači částí khoisanské jazykové skupiny. Od střední doby kamenné žijí dosud téměř nezměněným způsobem života, který je na velmi nízké civilizační úrovni (neustále putují krajinou a sbírají rostlinné hlízy, hmyz, larvy, červy a měkkýše). V důsledku vládou ustanovené modernizace programů i zvýšenému riziku lovu a sběračského životního stylu byli během 90.let nuceni přejít k chovu. V první polovině 19. stol. Evropané v Africe obvykle považovali Křováky za nejnižší formu člověka, často je přirovnávali k orangutanům a existuje dokonce příběh o tom, že holandští osadníci v Jižní Africe jednoho Křováka zastřelili a jedli jeho maso, protože ho považovali za lovnou zvěř, a ne za člověka. Dnes žije Křováků asi 50 000. Byli také najímáni armádami, neboť se dokáží přizpůsobit měnícím se přírodním podmínkám (obývají totiž krajinu, kde je v noci zima, ve dne horko a stále tam vane vítr) a sami si najdou potravu. Mluví různými jazyky, z nichž všechny zahrnují mlaskavé zvuky, zastoupeny písemnými symboly, jako je! nebo /. Západní antropologové přijali název Sanové v 70. letech 20. století, odkdy se i nadále tomuto pojmenování dává ve vysokoškolských kruzích přednost. Pojmenování 'křovák' (v nizozemštině Boschjesmans), bylo poprvé použito roku 1652, kdy takto nizozemští osadníci popsali lovce-sběrače, které potkali. Tento výraz se běžně používá, ale liší se názory na to, zda je vhodný, protože je někdy vnímán pejorativně. Přibližně před 60 000 lety tvořily národy subsaharské Afriky jeden kmen, pravděpodobně pokolení Khoe/San. Lidé mluvící bantusky byli také odnoží tohoto pokolení. Kolem roku 1000 př.n.l. se Bantuské kmeny začaly rozšiřovat do Křováky obydlených oblastí a tlačily je do více nehostinných míst, jako je poušť Kalahari. Křováci mají ranou, vyspělou kulturu, svědčí o tom archeologické údaje. Například před 10000 až 20000 lety migrovali z regionu Botswany na jih až k masívu Waterberg. Opustili skalní malby v oblasti Lapala Wilderness a Goudriver zaznamenávající jejich život a dobu, včetně charakteristik nosorožců, slonů a různých druhů antilop. Křováci poskytli množství informací nejen na poli antropologie a genetiky, ale také na poli týkajícího se změn jejich životního stylu. Podle Dr. Bena Smithe nasvědčují genetické důkazy tomu, že jsou Sanové jedním z nejstarších, ne-li dokonce nejstarší národ na světě. Jejich existence se vrací až 60 000 let zpět. Mají genetické stopy, které nemá nikdo jiný na světě, a ty je řadí do kořenů rodokmenu lidské rasy jsme s nimi ve vztahu, ale nejsou s námi úzce příbuzní. Mají jedinečné znaky, které my nemáme. Genetické důkazy naznačují, že jejich předkové předcházeli genetickým změnám zbytku lidské populace. Podle Spencera Wellse u nich mohou lidé nakonec dohledat své genetické dědictví.
Křováci jsou malého vzrůstu, výška je jen okolo 145 cm, přičemž jejich trup je relativně dlouhý, zatímco končetiny jsou krátké (velmi malé jsou ruce a chodidla). Kůže Křováků je vrásčitá, což je způsobeno nedostatkem vody (ve vráskách se totiž udržuje stále vlhkost, takže se nemůže vysušovat pleť) a malým výskytem podkožního tuku. Jejich vlasy jsou kudrnaté, velmi krátké a shlukují se v drobné chomáčky. U žen je silně vyvinuta steatopygie (hromadění podkožního tuku v oblasti hýždí). Sanové jsou tradičně rovnostářská společnost. Status velitele se dědí, autorita náčelníků je však omezena a Křováci se místo toho rozhodují mezi sebou na základě dohody. Postavení žen je relativně rovné. Kvůli stravě velmi chudé na tuky mají ženy obvykle první menstruaci pozdě a počínají děti až kolem 18-19. roku života. Kvůli nedostatku mateřského mléka a velkým migracím, které ztěžují péči o dítě, jsou věkové rozdíly mezi dětmi zhruba 4 roky. Děti jsou velmi dobře vychované a vlídně se s nimi zachází. Tráví velkou část dne hraním s ostatními dětmi a nejsou rozděleny podle pohlaví. Také je nikdo neučí, aby se musely podřizovat, či byly kruté vůči druhému pohlaví. Ženy sbírají kořínky a náhodně nalezené plodiny a muži loví pomocí otrávených šípů a kopí antilopy. Tyto hony často trvají celé dny, ale oddech je pro Křováky také velmi důležitý. Nástroje si vyrábějí z kostí, trávy, rostlinných vláken a dřeva. Protože žijí v oblastech s nedostatkem vody, nechovají ani dobytek ani psy. Tráví velké množství času konverzací, legrací, hudbou, posvátným tancem. Nemají vesnice, jejich obydlí jsou dočasná a zhotovují je z trávy nebo ze dřeva, které shromáždí. Někdy se nezdržují ani tím a jenom si kolíky vyznačí prostor svého dočasného pobytu. Křováci se neustále stěhují a hledají začínající zeleň. Přístřešky formují do kruhu v blízkosti stálého vodního zdroje. Všechen svůj nepatrný majetek nosí stále s sebou. Mnoho Křováků, kteří byli nuceni opustit své pozemky, nyní žije v osadách v oblastech, které jsou nevhodné pro lov a ani sběr pomáhají si tím, že pěstují potraviny, nebo pracují na rančích. Sanové mají nejdéle pokračující tradiční umění na světě. Obecnými rysy jihoafrického umění Sanů jsou představy, které pronikají celým jejich poznáním všech možných oblastí. Mezi skupinami Sanů je nejdůležitější rituál Velký tanec. V tomto tanci si Sanové navodí trans (říkají, že zapřahují jakousi duchovní sílu, která je jako elektřina). Tuto energii používají při léčení, lovu, odstraňování společenského napětí a k přivolání deště. Jsou to aspekty odrážející se v jeskynním umění Sanů částečně proto, že má pro Sany tento tanec velký význam, ale také proto, že výroba jeskynního umění se zdá být součástí transu. Obrazy jeskynního umění nejčastěji zachycují spíše jen části tance než celé taneční scény. Rysy tohoto zvláštního tance jsou: jednotlivec či malé skupinky tanečníků se ohýbají dopředu, nosí taneční chřestítka, drží ocas pakoně žíhaného nebo taneční hole, ale také krvácejí z nosu. Kolem těchto částí tance jsou umístěna zvířata, ale nejde jen o náhodný výběr zvířat. Jsou to zvířata, která mají zvláštní nadpřirozenou sílu, a tato zvířata se pak na malbách často opakují. Sanové z těchto zvířat v tanci čerpají sílu a jeskynní malby to někdy ukazují. Tanečníci jsou zobrazováni se zvířaty, také například s kopyty, či hlavami, což znázorňuje jejich sílu.
Umění také ukazuje jiné magické a světské věci jako dešťová zvířata, monstra a lidské duše, které se setkaly s tanečníky na svých cestách z těla ven. Umění Sanů tedy máme chápat jako hluboce duchovního umění, které spojuje a s ostatními sdílí duchovní poučení Sanů a zkušenosti generací. Otázky a úkoly Úkol 1: Kdo jsou Sanové? Úkol 2: Kde žili Sanové dříve? Úkol 3: Jak dlouho již žijí svým současným způsobem života? Úkol 4: Za koho je považovali Evropané v Africe v 19. století? Úkol 5: Kolik žije celkem Sanů v současnosti? Úkol 6: Kdy tvořily národy subsaharské Afriky jeden kmen? Úkol 7: Čemu nasvědčují genetické důkazy? Úkol 8: Popište fyzický vzhled Sanů. Úkol 9: Jakým způsobem je řízena jejich společnost? Úkol 10: Popište jejich výchovu dětí.
Správné řešení: Úkol 1: Křováci (Sanové) jsou původní obyvatelé jižní Afriky. Úkol 2: V minulosti obývali celou jižní polovinu Afriky. Úkol 3: Od střední doby kamenné žijí dosud téměř nezměněným způsobem života, který je na velmi nízké civilizační úrovni. Úkol 4: V první polovině 19. stol. Evropané v Africe obvykle považovali Křováky za nejnižší formu člověka, často je přirovnávali k orangutanům a existuje dokonce příběh o tom, že holandští osadníci v Jižní Africe jednoho Křováka zastřelili a jedli jeho maso, protože ho považovali za lovnou zvěř, a ne za člověka. Úkol 5: Přibližně 50 000. Úkol 6: Přibližně před 60 000 lety tvořily národy subsaharské Afriky jeden kmen, pravděpodobně pokolení Khoe/San. Úkol 7: Podle Dr. Bena Smithe nasvědčují genetické důkazy tomu, že jsou Sanové jedním z nejstarších, ne-li dokonce nejstarší národ na světě. Jejich existence se vrací až 60 000 let zpět. Mají genetické stopy, které nemá nikdo jiný na světě, a ty je řadí do kořenů rodokmenu lidské rasy jsme s nimi ve vztahu, ale nejsou s námi úzce příbuzní. Mají jedinečné znaky, které my nemáme. Genetické důkazy naznačují, že jejich předkové předcházeli genetickým změnám zbytku lidské populace. Úkol 8: Sanové jsou malého vzrůstu, výška je jen okolo 145 cm, přičemž jejich trup je relativně dlouhý, zatímco končetiny jsou krátké (velmi malé jsou ruce a chodidla). Kůže Křováků je vrásčitá, což je způsobeno nedostatkem vody (ve vráskách se totiž udržuje stále vlhkost, takže se nemůže vysušovat pleť) a malým výskytem podkožního tuku. Jejich vlasy jsou kudrnaté, velmi krátké a shlukují se v drobné chomáčky. U žen je silně vyvinuta steatopygie (hromadění podkožního tuku v oblasti hýždí). Úkol 9: Sanové jsou tradičně rovnostářská společnost. Status velitele se dědí, autorita náčelníků je však omezena a Křováci se místo toho rozhodují mezi sebou na základě dohody. Úkol 10: Děti jsou velmi dobře vychované a vlídně se s nimi zachází. Tráví velkou část dne hraním s ostatními dětmi a nejsou rozděleny podle pohlaví. Také je nikdo neučí, aby se musely podřizovat, či byly kruté vůči druhému pohlaví. Použité zdroje: Wikipedie. Křováci [on line] [cit. 2013-18-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/k%c5%99ov%c3%a1ci