Vybrané ekonomické souvislosti minimální mzdy Ing. Filip Šimeček Vysoké učení technické v Brně, Ústav financí, Kolejní 2906/4, Brno 612 00, Česká republika e-mail: simecek@fbm.vutbr.cz Abstract This contribution is focused on the issue of minimum wage. The minimum wage is a significant state intervention in market mechanism with broad economic impacts. The paper also deals with one of the possible impact of minimum wages on the competitiveness of enterprises. Key words Minimum wage, labour market, costs, competitiveness of enterprises. Abstrakt Uvedený příspěvek je orientován na problematiku zákonné minimální mzdy. Minimální mzda představuje významný zásah státu do tržního mechanismu s širokými ekonomickými dopady. Příspěvek se dále zabývá právě jedním z možných dopadů minimální mzdy a to na konkurenceschopnost podniků. Klíčová slova Minimální mzda, trh práce, náklady, konkurenceschopnost podniků. Úvod do problematiky Dnes žijeme v moderní občanské společnosti, kde má stát nezastupitelnou roli. Každý stát plní dané funkce. Jednou z oblastí, která souvisí s hospodářskou a sociální funkcí státu, je vymezení pravidel v odměňování pracovníků za vykonanou práci. A zde mnohé státy zavádí existenci tzv. minimální mzdy. V roce 1912 byl poprvé přijat zákon o minimální mzdě ve Spojených státech amerických ve státě Massachusetts (Card a Krueger, 1995). Příští rok tomu tedy bude již sto let, co zákonná minimální mzda existuje. O dva roky později se objevila minimální mzda i v Anglii a o hodně později, až po Sametové revoluci dorazil tento fenomén do České republiky. V prvorepublikovém Československu (1919) byla stanovena minimální mzda jen pro vybrané, nízko placené profese (Lajtkepová, 2010). Působení minimální mzdy v ekonomice je předmětem vědeckých výzkumů mnoha autorů. Jedná se však o velmi kontroverzní téma, protože výzkumy vždy nedochází ke stejným závěrům, ačkoliv vychází ze stejných podmínek. Příkladem může vliv minimální mzdy na zaměstnanost. V současné době se stále více začíná hovořit o vlivu minimální mzdy na konkurenceschopnost podniků, z čehož vyplývá, že minimální mzda nabízí prostor pro další nalézání nových souvislostí a je tématem stále otevřeným. Cíl a metody Cílem příspěvku je představit fenomén minimální mzdy a prostřednictvím jejího vlivu na vybrané ukazatele poukázat na otevřenost této problematiky. Použitou metodou při tvorbě příspěvku je analýza primárních (zákony ČR, původní výzkumy) i sekundárních pramenů (odborné/vědecké monografie a články), vč. sekundárního sběru dat z veřejně dostupných databází (MPSV ČR, ČSÚ, OECD, EUROSTAT).
Teoretická východiska Minimální mzda v České republice V dnešní době je minimální mzda zakotvena v zákonech mnoha států světa. Druhým mechanismem utváření minimálních mezd je oproti zákonnému realizován pomocí kolektivních smluv. Česká republika patří mezi státy se statutární minimální mzdou, poprvé byla u nás zavedena v roce 1991. Do roku 2006 byla minimální mzda upravena ne zcela jednotně pro podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Upravovaly ji tyto zákony: - Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (především zákon č. 217/2000 Sb.), - Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších novel (především zákon č. 217/2000 Sb.). Dne 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Z výše uvedeného přehledu zákonů vyplývá, že minimální mzda prošla jistými úpravami a legislativními posuny. Nový zákoník práce, resp. jeho nejnovější podoba kromě vymezení pojmu minimální mzda zavádí pojem nový - tzv. zaručená mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda, plat 1 nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli (odst. 1, 111, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen ( 112, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Na zákoník práce navazuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Tato vyhláška dává v existenci osm mzdových tarifů, podle náročnosti a odbornosti vykonávané práce a každému tarifu přiřazuje hodnotu zaručené mzdy. První tarif je shodný s výší minimální mzdy. V praxi to tedy znamená, že minimální mzdu, jejíž hodnota je v současné době (listopad 2011) 8000 Kč při 40 hodinovém pracovním týdnu (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění), pobírá jen malé procento pracovníků, přibližně 1 3 % (MPSV ČR). Minimální mzda má sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální funkci. Existence minimální mzdy chrání zaměstnance před chudobou a možným sociálním vyloučením, zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence. Ekonomickokriteriální funkce minimální mzdy má za úkol motivovat občany k upřednostnění pracovního příjmu před příjmem sociálním. Čím vyšší je rozdíl mezi minimální mzdou a sociální subvencí, je motivace nositele pracovní síly k vyhledání a přijetí pracovního místa větší. Pro zaměstnavatele představuje minimální mzda nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců (Baštýř, 2005). 1 Pojmy mzda a plat vymezuje 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Starý zákoník práce (do roku 2006) nevymezuje tak podrobně pojmy mzda, plat, ani minimální mzda a odkazuje přímo na zákon č. 1/1992 Sb. a 143/1992 Sb.
Tabulka 1: Vývoj částek minimální mzdy v České republice v letech 1991-2011 Platnost od (měsíc, rok) Částka Kč/měsíčně Částka Kč/hodina Únor 1991 2 000 10,80 Leden 1992 2 200 12,00 Leden 1996 2 500 13,60 Leden 1998 2 650 14,80 Leden 1999 3 250 18,00 Červenec 1999 3 600 20,00 Leden 2000 4 000 22,30 Červenec 2000 4 500 25,00 Leden 2001 5 000 30,00 Leden 2002 5 700 33,90 Leden 2003 6 200 36,90 Leden 2004 6 700 39,60 Leden 2005 7 185 42,50 Leden 2006 7 570 44,70 Červenec 2006 7 955 48,10 Leden 2007 8 000 48,10 Zdroj: MPSV ČR, 2010 (dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871) Tabulka 2: Podíl hodnoty minimální mzdy na průměrné měsíční hrubé nominální mzdě v letech 2001-2010 Rok Výše minimální mzdy (částka Kč/měsíčně) Měsíční průměrná mzda (částka Kč/měsíčně) Podíl minimální mzdy na měsíční průměrné mzdě (%) 2001 5 000 14 378 34,8 2002 5 700 15 524 36,7 2003 6 200 16 340 37,9 2004 6 700 17 466 38,4 2005 7 185 18 344 39,2 2006 7 570 19 546 38,7 2006 7 955 19 546 40,7 2007 8 000 20 957 38,2 2008 8 000 22 593 35,4 2009 8 000 23 488 34,1 2010 8 000 23 951 33,4 Zdroj: MPSV ČR, 2011, vlastní zpracování (dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9342/ukazatele_2010b.pdf) Pozn.: 7 570 Kč (leden červen 2006), 7 955 Kč (červenec prosinec 2006) Z tabulky č.1 vyplývá, že se tato mzdová veličina změnila od jejího zavedení doposud patnáctkrát. Za povšimnutí stojí skutečnost, že od ledna 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy. Ta je při tom výchozí hodnota pro výpočet jiným veličin, např. výši zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. V této návaznosti tak můžeme v tabulce č. 2 pozorovat postupné snižování podílu minimální mzdy na mzdě průměrné. Pro hlubší analýzu je možné pracovat s hodnotou mediánu. Podíl minimální mzdy na mediánu hrubé měsíční mzdy je oproti podílu minimální mzdy na mzdě průměrné vyšší (ISPV).
Tabulka 3: Aktuální výše zákonné minimální mzdy ve vybraných státech Evropské unie (EU) Stát Vymezení minimální mzdy Německo MM dána kolektivními smlouvami dohoda mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v daném hospodářském odvětví Rakousko MM není oficiálně stanovena, výši mezd řeší kolektivní smlouvy Rumunsko MM 670 RON (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB 3 840 Kč) Slovensko MM 317 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB 7 871 Kč) Polsko MM 1 386 PLN (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB činí 7 925 Kč) Portugalsko MM 485 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB činí 12 043 Kč) Španělsko MM 642 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB činí 15 941 Kč) Řecko MM 740 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB činí 18 374 Kč) Francie MM 1 365 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB 33 893 Kč) Nizozemsko MM 1424,40 EUR (přepočet k 27.10.2011 dle ČNB 35 368 Kč) Zdroj: MPSV ČR, 2011 (dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme) Pozn.: MM minimální mzda (měsíční), přepočet na Kč je matematicky zaokrouhlen Pomocí tabulky č. 3 je možné komparovat minimální mzdu v ČR s vybranými zeměmi EU. Tabulka dokazuje, že minimální mzda v ekonomicky vyspělých zemí dosahuje v přepočtu přibližně 4-5 násobku minimální mzdy v ČR. Ve vyspělých zemích, kde jsou minimální výše mezd upraveny kolektivními smlouvami, jsou tyto hodnoty mezd srovnatelné právě s Francií či Nizozemskem. Příkladem může být výše uvedené Německo nebo severské země, např. Švédsko. Sousední země Polsko a Slovensko mají aktuální minimální mzdu téměř stejnou jako je u nás. Naopak státy, které byly prozatím do EU přijatí jako poslední (2007), mají ve srovnání s ČR hodnotu minimální mzdy přibližně poloviční. Portugalsko a Řecko mají oproti ČR vyšší minimální mzdu, ale jedná se o státy, které v poslední době zažívají vážné ekonomické problémy. Není vyloučeno, že i výše minimální mzdy mohla s součinnosti s jinými ekonomickými dopady právě tuto krizi způsobit. Pokud by byla domácí pracovní síla příliš drahá, může být oslabena konkurenceschopnost domácích podniků. Vliv minimální mzdy na konkurenceschopnost podniků Dle mnoha slovníků cizích slov, je konkurence pojímána jako soutěžení, soupeření či projev hospodářské soutěže (Linhart, 2003). Konkurenceschopnost pak představuje schopnost prosadit se v určitém odvětví, oboru ve srovnání s ostatními. Konkurenceschopnost může být také vnímána jako jedna z forem podnikatelského potenciálu nebo získání a udržení konkurenční výhody. Měřítkem konkurenceschopnosti podniku mohou být ziskovost, náklady a kvalita. Existují výzkumy, např. Higgins poukazuje na skutečnost, že po zvýšení částky minimální mzdy v lednu roku 2005 v některých státech USA, si vlastníci hotelů začali ve větší míře stěžovat na neúměrný růst mzdových nákladů. Dokonce existovaly předpovědi o zániku krachu některých hotelů. Autoři Arrowsmith, Gilman, Edwards a Ram analyzovali časové řady 55 malých podniků (oděvní průmysl, hotelnictví, catering) a docházejí k závěru, že velikost i obor činnosti podnikání mají vliv na firmy, dojde-li ke zvyšování minimální mzdy. Odezvu zaměstnavatelů na zvyšování částky minimální mzdy či lokálně určenou minimální mzdu (tvz. living wage) popisuje analýza Brennera, který je také amerického původu (USA). Jedná se o poměrně mladého profesora, který odhaduje dopad zákona living wage v Bostonu. Jeho závěrem je konstatování, že existuje pouze malý vliv na snížení zaměstnanosti nebo odpracované doby, ale projevuje se značná reakce ze strany zaměstnavatelů v podobě náhrady zkrácených úvazků úvazky plnými i jistá předpověď, že podniky budou vykazovat v nejbližší době nižší rentabilitu. Jiní autoři (Reich, Hall, Jacobs) zkoumali stav na letišti v San Francisku se závěrem, že v důsledku zvýšení living wage se 73 % tamním, méně příjmovým pracovníkům, významně zvedla mzda. Zároveň však vzrostly náklady přepočtené na jednoho pasažéra tohoto
letiště. To samozřejmě zaměstnavatel zaznamenal a očekával tak zvýšení pracovní morálky a produktivity práce (Lajtkepová, 2010). V Evropě bylo doposud provedeno výzkumů méně, za pozornost však stojí výzkum z Velké Británie, která roku 1999 zavedla zákon o minimální mzdě. S odstupem času je tedy možné hodnotit a přicházet s možnými závěry, jako tomu učinil Berry, který provedl u 129 podniků průzkum prostřednictvím oddělení Human Resource a oddělení odměňování. Zkoumal názor na zvýšení minimální mzdy v říjnu roku 2004. Dospěl k závěru, že 94 % podniků ono zvýšení podporovalo. K podobným závěrům došli i jiní autoři Morrise, Collier a Wood. Zaměstnavatelé zákon, který kodifikuje minimální mzdu i její další navyšování, podporují. Výše uvedení autoři ovšem poznamenávají, že je nutné sledovat další dopady vlivu minimální mzdy na konkurenceschopnost podniků, zvláště těch malých a středních, protože se zdá, že malé a střední podniky jsou na vliv minimální mzdy, příp. jeho zvyšování, náchylnější. zvyšování, náchylnější. Z dalších výzkumů vyplývá, že zvyšování minimální mzdy, má dopad na podniky v souvislosti s (Lajtkepová, 2010): - velikostí podniku, - lokalitou podnikání, - typem služeb. Zvýšení minimální mzdy pro podniky znamená nárůst mzdových nákladů, resp. nákladů práce. Náklady práce jsou ve většině případů definovány jako souhrn nákladů, které podniky (zaměstnavatelé) vynakládají na zaměstnance v souvislosti s pracovním poměrem. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou definovány náklady práce ve zjednodušené formě, a to jako součet hrubé mzdy a zákonných příspěvků placených zaměstnavateli na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců. Jedná se o rozhodující složky nákladů práce (Baštýř, 2007). Minimální mzda tedy může za určitých okolností představovat náklad, který je měřítkem konkurenceschopnosti podniků. Změna minimální mzdy v České republice Jak již bylo zmíněno, poslední změna minimální mzdy v České republice proběhla v roce 2007, odkdy platí měsíční výše 8000 Kč. V srpnu 2011 se sešla vláda spolu se zaměstnavateli a odbory. Domluvili se na zvýšení minimální mzdy řádově o 400 až 500 Kč. Původní požadavek odborů žádal zvýšení o 15% z dnešní výše minimální mzdy. Doposud není známá konečná částka, o kterou bude minimální mzda navýšena, ani datum, od kdy bude tato nová minimální mzda platit (MPSV ČR). Diskuse výsledků Minimální mzda beze sporu zasahuje do tržního mechanismu a jedná se o sledovanou veličinu. Již v úvodu bylo zmíněno, že mnohé fundované výzkumy, které sledovaly ekonomické dopady minimální mzdy (např. na zaměstnanost), nedošly ke stejným závěrům, v některých případech se zcela lišily. Beze sporu existuje vazba mezi minimální mzdou a podniky. Minimální mzda totiž představuje minimální úroveň mzdových nákladů, které musí zaměstnavatelé respektovat. Nabízí se však otázka, zda může minimální mzda v konečném důsledku působit na konkurenceschopnost podniků. Mnozí autoři na tuto spojitost čím dál více poukazují. Pokud bude minimální mzda v České republice v nejbližší době navýšena, je možno sledovat její vliv nejen na zaměstnanost, ale také konkurenceschopnost podniků, zvláště malých a středních. Konkurenceschopnost velkých podniků pravděpodobně ohrožena nebude. Minimální mzda je tématikou stále otevřenou a nabízí prostor pro nové výzkumy, které mohou potvrdit či vyvrátit ty předcházející a přinést poznatky a závěry zcela nové.
Závěr Příspěvek přibližuje fenomén minimální mzdy ve spojitosti s možnými ekonomickými dopady. V první části příspěvku je legislativně vymezena minimální mzda, protože mechanismus utváření minimální mzdy v ČR je dán prostřednictvím zákonů. Výše minimální mzdy je komparována s výší průměrné měsíční mzdy a s aktuální výší minimální mzdy ve vybraných státech EU. Dále příspěvek shrnuje dosavadní výzkumy ekonomických dopadů minimální mzdy, převážně ve spojitosti se mzdovými náklady a konkurenceschopností podniků. Snaží se také pojem konkurenceschopnost vymezit. Důležitým poznatkem příspěvku je zdůraznění otevřenosti problému a poukázání na možné cesty, kterými vést nové výzkumy. Literatura Monografie, články, výzkumné zprávy Baštýř, I. 2005. Vybrané aktuální problémy uplatňování minimální mzdy v České republice (dílčí analýzy). 1. vyd. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Baštýř, I. 2007. Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie. 1. vyd. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Card, D.; Krueger, A. B. 1995. Myth and Measurement. The New Economics of the Minimum Wage. Princeton University Press, Princeton, 422 pp. ISBN 0-691-04390. Lajtkepová, E. 2010. Minimální mzda a trh práce. Acta oeconomica pragensia, roč. 18, č. 1, s. 3-20. ISSN 0572-3043. Linhart, J. a kol. 2003. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog,. 413 s. ISBN 80-85843-61-7. Zákony a vyhlášky Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Internetové zdroje Informační systém o průměrném výdělku [online]. 2011 [cit. 2011-11-01]. ISPV aktuálně. Dostupné z WWW: <http://ispv.cz/cz/o-ispv.aspx>. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 10.7.2010 [cit. 2011-10-25]. Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Dostupné z WWW: < http://mpsv.cz/cs/871>. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-10-28]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11267>. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] 2011. [cit. 2011-10-28]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/9342/ukazatele_2010b.pdf >. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 25.7.2011 [cit. 2011-10-28]. Informace o členských zemích. Dostupné z WWW: <http:// http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme>.