ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH BRUŠPERK A LUDGEŘOVICE V ROCE 2014



Podobné dokumenty
Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH HAŤ, OSOBLAHA a SUDICE V ROCE 2016

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH VRAŽNÉ A BÍLÝ KŘÍŽ V ROCE 2017

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH TŘINEC-KONSKÁ A TŘINEC-NEBORY V ROCE

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Dlouhodobý vývoj imisní zátěže v Moravskoslezském kraji a porovnání s ostatními oblastmi ČR

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011


Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech až

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Imisní zátěž v obcích Moravskoslezského kraje

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

Znečištění ovzduší města Liberce

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2013

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016 zpráva ČHMÚ ze dne

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

Plán zlepšování kvality ovzduší pro město Kopřivnice

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH

Měření a modelování znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji (spolupráce s KÚ MSK)

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření:

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. mobilními vozy ČHMÚ. Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 2013

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PROJEKT DOPRAVA výsledky z 1. a 2. kampaně

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2012

Měření TK v prašném aerosolu síti IM ČHMÚ. Irena Brožová, Irma Jelenová, Helena Konrádová, Ewelina Rabiňák, Štěpán Rychlík; Centrální laboratoře misí

Měřící místa: Nošovice č.p. 125, Nošovice č.p. 70, Vyšní Lhoty č.p. 71, Dobrá č.p. 879

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

oblasti Polsko - Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Inovace Státní Imisní Sítě a nástrojů hodnocení kvality ovzduší (ISIS)

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Tab. 1 Přehled počtu lokalit podle vlastníka, kde se měří znečištění ovzduší v České republice, 2011

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Transkript:

ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH BRUŠPERK A LUDGEŘOVICE V ROCE 2014 Datum: březen 2015 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava-Poruba Zpracovala: Mgr. Blanka Krejčí, tel.: 596 900 241, fax: 596 910 289, e-mail: krejci@chmi.cz, URL: http://www.chmi.cz

Úvod V roce 2014 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje na základě smlouvy ev. č. 01022/2014/ŽPZ, uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, v pozaďových městských lokalitách reprezentujících několikatisícové obce ležící v blízkém okolí krajského města Ostravy nacházející se severně a jižně od Ostravy. Na obou lokalitách byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 10 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den probíhalo měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM 10 a na lokalitě rovněž 1krát za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM 10. Výsledky měření PM 10 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ 1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročenkách znečištění ovzduší 2. 1 Výsledky měření v u a Ludgeřovicích http://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/os/oco/prehledy/brusperk_ludgerovice/prhl_kraj6.htm 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky: http://wwwl.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_cz.html http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_cz.html 3

1. Měření Lašské město s památkovou zónou se nachází v okrese Frýdek-Místek, přibližně 13 km jihojihozápadně od Ostravy. Leží uprostřed území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Novým Jičínem na obou březích řeky Ondřejnice. Nejvyšším místem města je kopec sv. Marka vysoký 312 m. n. m. V u žije téměř 4 000 obyvatel 3. Odběrové zařízení bylo umístěno mezi pavilony v areálu mateřské školy na ulici Sportovní č. p. 520 (obr. 1 a 2). Lokalita měření je klasifikována jako pozaďová, typ zóny městská, s charakteristikou obytná (tab. 1). Měření probíhalo od 8. 1. do 31. 12. 2014. Na měřicí lokalitě probíhaly v období od poloviny května do začátku října stavební práce související se zateplením okolních budov. Informace o plánování těchto prací nebyla při přípravách ročního monitoringu předem známa. Během prací mohlo ojediněle docházet k lokálnímu ovlivnění monitorovaných hodnot a potenciálně tedy k částečnému nadhodnocení naměřených koncentrací v teplé polovině roku. Míru případného ovlivnění však nebylo možné kvantifikovat. Slezská obec v okrese Opava leží na východním okraji Oderských vrchů mezi městy Ostrava a Hlučín v nadmořské výšce od 220 do 300 metrů. Střed obce se nachází přibližně 8 km severoseverozápadně od centra Ostravy. Zastavěná část obce leží zejména podél Ludgeřovického potoka, na jihovýchodním konci bezprostředně navazuje na zástavbu místní části Petřkovice města Ostravy a obdobně na severozápadním konci navazuje na zástavbu obce Markvartovice. Hustý automobilový provoz je sveden do obchvatové silnice 4. patří mezi největší obce v České republice bez statusu města. V obci žije přibližně 4 660 obyvatel. Měření bylo umístěno na zatravněném pozemku u rodinného domu Hlučínská 616 v centru obce (obr. 3 a 4). Lokalita je klasifikována jako pozaďová, zóna předměstská, charakteristika zóny obytná a zemědělská (tab. 1). Měření probíhalo od 3. 1. do 31. 12. 2014. Tab. 1 Lokality s měřením Charakteristika Severní zem. šířka 49 41 57.242" SŠ 49 53 16.857" SŠ Východní zem. délka 18 13 16.159" VD 18 14 38.522" VD Nadmořská výška 242 m 223 m EOI klasifikace B/U/R B/S/RA Reprezentativnost Okrskové měřítko (0.5 až 4 km) Okrskové měřítko (0.5 až 4 km) Měření na obou lokalitách probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) vzorkovači Leckel MVS 6 s každodenní obsluhou, výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tab. 2). Měření bylo zajištěno podle pravidel Imisního monitoringu ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 1460 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz www.cai.cz v sekci 3 http://www.brusperk-mesto.cz 4 http://www.ludgerovice.cz 4

Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí ČR dle osvědčení o autorizaci k měření imisí č.j. 660/820/10/KS, 16375/ENV/10 ze dne 19. 4. 2011 na dobu do 30. 5. 2015. Tab. 2 Metody měření Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM 10 µg.m -3 Gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM 10 (PAH) ng.m -3 Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM 10 ng.m -3 Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Při hodnocení výsledků měření byly získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle [1] (tab. 3), vycházejícími ze směrnic Evropské Unie [2, 3] a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4]. Tab. 3 Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v µg.m -3 podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování 1 hodina Max. denní 8hod. průměr 24 hodin Rok PM 10 50 max. 35x za rok 40 Benzo[a]pyren 1) 0.001 2) As 1) 0.006 2) Cd 1) 0.005 2) Ni 1) 0.020 2) Pb 1) 0.5 1) Celkový obsah v částicích frakce PM 10 2) Příloha č. 1, odst. 4. k zákonu č. 201/2012 Sb. 5

Obr. 1 Poloha MMS Obr. 2 Umístění MMS 6

Obr. 3 Poloha MMS Obr. 4 Umístění MMS 7

2. Hodnocení Souhrnné statistické vyhodnocení naměřených koncentrací je uvedeno v tabulkách, tučným písmem jsou zvýrazněny nadlimitní hodnoty podle platné legislativy. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální pro danou lokalitu, s četností výskytu 50 %. 2.1. Suspendované částice PM 10 Limitní průměrná roční koncentrace 40 µg.m -3 nebyla překročena ani na jedné z lokalit. Roční průměrné koncentrace PM 10 na obou hodnocených lokalitách dosáhly mírně nadprůměrných hodnot vzhledem k průměrné roční koncentraci Moravskoslezského kraje se zahrnutím všech typů lokalit (105 % v u a 106 % v Ludgeřovicích). S hodnotami 38 µg.m -3 shodně na obou lokalitách dosáhly úrovně 95 % ročního imisního limitu. Naměřené imisní koncentrace PM 10 byly i v dalších charakteristikách na obou lokalitách velmi vyrovnané. Počet dnů s překročením hodnoty denního imisního limitu 50 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [1]) byl v u 71 a v Ludgeřovicích 70. Na obou lokalitách tak došlo k překročení limitu. Roční výtěžnost měření PM 10 byla vzhledem k šestidennímu cyklu odběru PAH v u na úrovni 78 % a v Ludgeřovicích 82 %, počet neplatných denních odběrů z technických příčin byl minimální. Pokud by měření probíhalo každý den v roce, počet dnů s překročením by se odpovídajícím způsobem zvýšil, odhadem na 86 89 dnů, což přibližně odpovídá průměrnému počtu dní s nadlimitní denní hodnotou všech ostravských stanic v roce 2014. Je však možné předpokládat, že pokud by v u nedošlo k lokálnímu ovlivnění měření v teplé části roku, počet překročení by zde mohl být poněkud nižší. V teplé polovině roku zde bylo zaznamenáno 8 dnů s nadlimitní denní koncentrací. Nicméně rovněž v Ludgeřovicích se vyskytlo i v teplé polovině roku 7 dnů s nadlimitní denní koncentrací (tab. 4). Rok 2014 v Moravskoslezském kraji celkově patřil k imisně příznivějším. Vývoj imisní situace pozitivně ovlivnilo relativně teplé první i poslední čtvrtletí roku. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bez Třinecka přesto byly v prvním čtvrtletí roku vyhlášeny tři smogové situace a v první prosincové dekádě velmi nepříznivé rozptylové podmínky způsobily rozsáhlé zhoršení kvality ovzduší s nejintenzivnější smogovou situací roku, během které byla na lokalitě v u naměřena maximální 24hodinová koncentrace PM 10 210,5 µg.m -3. V Ludgeřovicích byla maximální 24hodinová koncentrace 228,4 µg.m -3 naměřena během smogové epizody 27. ledna. Obě maxima překročila více než čtyřnásobně hodnotu denního imisního limitu. V u v chladné polovině roku došlo ve 14 případech, v Ludgeřovicích v 15 případech k překročení dvojnásobku hodnoty denního imisního limitu - 100 µg.m -3. V u i v Ludgeřovicích došlo shodně pětkrát k překročení trojnásobku této hodnoty - 150 µg.m -3 (jedná se o informativní a regulační prahové hodnoty PM 10 pro posuzování podmínek vzniku smogových situací [1]). 8

1.1.2014 15.1.2014 29.1.2014 12.2.2014 26.2.2014 12.3.2014 26.3.2014 9.4.2014 23.4.2014 7.5.2014 21.5.2014 4.6.2014 18.6.2014 2.7.2014 16.7.2014 30.7.2014 13.8.2014 27.8.2014 10.9.2014 24.9.2014 8.10.2014 22.10.2014 5.11.2014 19.11.2014 3.12.2014 17.12.2014 31.12.2014 Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích Doporučená limitní hodnota roční průměrné koncentrace 20 µg.m -3 pro suspendované částice PM 10 dle WHO [4] byla překročena na obou lokalitách téměř dvojnásobně (tab. 4). Tab. 4 Statistické charakteristiky koncentrací PM 10 v µg.m -3, 2014 Charakteristika Rok Teplé období roku Chladná období roku Počet měření 292 299 147 150 145 149 Průměr 38.0 38.2 24.4 23.8 51.8 52.7 Minimum 4.2 6.9 4.2 7.7 5.5 6.9 5. percentil 10 11 11 11 9 13 25. percentil 17 18 16 16 24 29 75. percentil 49 48 30 29 63 64 95. percentil 96 98 51 50 122 120 Maximum 210.5 228.4 66.2 75.8 210.5 228.4 N > 20 197 209 77 80 120 129 N > 50 71 70 8 7 63 63 N > 100 14 15 0 0 14 15 N > 150 5 5 0 0 5 5 % > 20 67.5 69.9 52.4 53.3 82.8 86.6 % > 50 24.3 23.4 5.4 4.7 43.4 42.3 % > 100 4.8 5.0 0.0 0.0 9.7 10.1 % > 150 1.7 1.7 0.0 0.0 3.4 3.4 250 denní limit PM10 200 Koncentrace v µg.m -3 150 100 50 0 Obr. 5 Denní koncentrace PM 10 v roce 2014 Zatímco v teplé polovině roku odpovídaly měsíční koncentrace průměrným hodnotám v Moravskoslezském kraji, v měsících chladných částí roku byly v u i Ludgeřovicích hodnoty převážně vyšší (obr. 6). Roční chod znečištění PM 10 měl v roce 2014 typický průběh, v měsíci únoru byly vzhledem k převládajícím příznivějším rozptylovým teplotám dosaženy 9

Teplota v C Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích nejnižší průměrné měsíční koncentrace za 1. čtvrtletí roku, přičemž průběh průměrných měsíčních teplot odpovídal obvyklému chodu. 70 21 60 16 Koncentrace v µg.m -3 50 40 30 Průměr MS kraj Teplota 11 6 20 10 1 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII -4 Obr. 6 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací PM 10 a teploty 5 v Moravskoslezském kraji v roce 2014 V porovnání s jednotlivými lokalitami Státní sítě imisního monitoringu ČHMÚ a stanicemi dalších organizací monitorujícími kvalitu ovzduší na území severní Moravy a Slezska patřily roční průměrné koncentrace PM 10 naměřené na obou hodnocených lokalitách mezi průměrné, srovnatelné s ostravskými stanicemi (obr. 7). Z hlediska hodnot 5. percentilu ročních koncentrací se zařadily mezi stanice s nižšími hodnotami (obr. 8). Naproti tomu v hodnocení 95. percentilů koncentrací se hodnoty na obou lokalitách řadí hned za dlouhodobě nejznečištěnější lokality regionu, tedy stanice v blízkosti česko-polské hranice (obr. 9). 5 Průměrná teplota naměřená na automatických stanicích imisního monitoringu ČHMÚ. 10

Věřňovice Šunychl Os.-Zábřeh Český Těšín Karviná Havířov Os.-Přívoz Os.-Radvanice OZO Os.-Radvanice ZÚ Frýdek-Místek Os.-Fifejdy Orlová Třinec-Kosmos Os.-Českobratrská Studénka Os.-Mar. Hory Os.-Poruba/ČHMÚ Opava-Kateř. Třinec-Kanada Bělotín Čeladná Os.-Radvanice ZÚ Orlová Věřňovice Karviná Os.-Radvanice OZO Os.-Českobratrská Os.-Mar. Hory Český Těšín Havířov Os.-Přívoz Os.-Fifejdy Šunychl Os.-Zábřeh Třinec-Kosmos Os.-Poruba/ČHMÚ Studénka Frýdek-Místek Opava-Kateř. Bělotín Čeladná Třinec-Kanada Věřňovice Český Těšín Os.-Radvanice ZÚ Os.-Zábřeh Os.-Přívoz Karviná Havířov Šunychl Orlová Os.-Radvanice OZO Os.-Fifejdy Os.-Českobratrská Os.-Mar. Hory Frýdek-Místek Studénka Třinec-Kosmos Os.-Poruba/ČHMÚ Opava-Kateř. Bělotín Třinec-Kanada Čeladná Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích 50 40 Koncentrace v µg.m -3 30 20 10 0 Obr. 7 Průměrná roční koncentrace PM 10 16 12 Koncentrace v µg.m -3 8 4 0 Obr. 8 5. percentil denních koncentrací PM 10 Koncentrace v µg.m -3 140 120 100 80 60 40 20 0 Obr. 9 95. percentil denních koncentrací PM 10 11

6.4. 13.4. 20.4. 27.4. 4.5. 11.5. 18.5. 25.5. 1.6. 8.6. 15.6. 22.6. 29.6. 6.7. 13.7. 20.7. 27.7. 3.8. 10.8. 17.8. 24.8. 31.8. 7.9. 14.9. 21.9. 6.1. 12.1. 18.1. 24.1. 30.1. 5.2. 11.2. 17.2. 23.2. 1.3. 7.3. 13.3. 19.3. 25.3. 31.3. 3.10. 9.10. 15.10. 21.10. 27.10. 2.11. 8.11. 14.11. 20.11. 26.11. 2.12. 8.12. 14.12. 20.12. 26.12. Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích 2.2. Polyaromatické uhlovodíky Na lokalitách a bylo v roce 2014 laboratorně vyhodnoceno shodně po 58 platných měřeních polyaromatických uhlovodíků (PAH) v suspendovaných částicích PM 10. V teplém období roku byly průměrné koncentrace PAH výrazně nižší než v chladném období. Podíl průměrných koncentrací naměřených v teplém období v průměrech za chladné období roku činil 9 až 36 %. Rozdíl v hodnotách benzo[a]pyrenu naměřených v teplých a chladných částech roku je jasně patrný na odlišných měřítcích v grafech na obrázcích 10 a 11. Roční imisní limit pro celkový obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM 10 pro ochranu lidského zdraví 1 ng.m -3 byl překročen v u (4,67 ng.m -3 ) i v Ludgeřovicích (5,38 ng.m -3 ), kde byly oproti u vyšší průměrné hodnoty všech stanovených polyaromatických uhlovodíků (tab. 5). Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu byly na obou lokalitách vyšší než na předměstské pozaďové lokalitě Ostrava-Poruba a rovněž vyšší než předběžná roční koncentrace na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz (tab. 6). Koncentrace v ng.m -3 30 25 20 15 10 5 0 Obr. 10 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v chladné polovině roku 2014 Koncentrace v ng.m -3 8 6 4 2 0 Obr. 11 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v teplé polovině roku 2014 12

Tab. 5 Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků v ng.m -3, 2014 Charakteristika Fl FEN A FLU PYR BaA CRY BbF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL COR Rok Počet měření 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 Průměr 33.24 39.16 5.78 16.80 11.66 8.79 5.79 4.84 1.95 4.67 6.21 1.37 3.39 1.07 Minimum 5.76 6.79 0.23 1.81 0.78 0.04 0.10 0.06 0.02 0.03 0.05 0.01 0.03 0.01 5. percentil 7.34 8.67 0.33 2.47 1.08 0.10 0.14 0.15 0.06 0.08 0.14 0.02 0.10 0.04 25. percentil 14.44 14.17 0.64 4.45 2.05 0.44 0.52 0.65 0.24 0.48 0.54 0.11 0.37 0.12 75. percentil 44.84 49.05 8.96 21.12 16.19 13.30 8.79 7.74 3.16 7.99 8.81 1.92 5.34 1.40 95. percentil 85.95101.65 18.93 45.81 33.99 31.30 19.75 14.88 6.19 14.48 22.72 4.68 10.63 3.94 Maximum 133.83188.95 29.23 95.95 64.90 59.74 33.06 19.57 8.06 20.85 49.89 9.64 18.13 5.43 Rok Počet měření 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 Průměr 40.51 42.07 6.44 18.94 13.06 11.16 6.97 5.57 2.30 5.38 7.09 1.78 3.91 1.38 Minimum 5.14 6.57 0.22 1.56 0.69 0.07 0.09 0.09 0.04 0.05 0.11 0.00 0.06 0.03 5. percentil 8.01 8.75 0.34 2.53 1.16 0.14 0.19 0.16 0.06 0.07 0.16 0.02 0.10 0.05 25. percentil 15.28 14.78 0.75 4.80 2.02 0.44 0.62 0.63 0.23 0.43 0.57 0.16 0.37 0.15 75. percentil 53.52 54.11 9.65 25.37 18.28 15.49 9.86 9.14 3.52 8.79 8.84 2.30 6.13 1.89 95. percentil 117.87118.14 24.63 73.27 54.12 46.01 27.86 19.98 8.18 18.53 26.67 7.24 14.07 5.42 Maximum 237.35166.15 30.71 86.24 69.45 54.72 35.92 24.44 12.14 23.97 37.54 8.33 16.63 7.06 Teplé období roku Počet měření 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 Průměr 18.01 17.25 1.39 6.23 3.52 1.63 1.31 1.49 0.53 1.16 1.32 0.31 0.86 0.30 Minimum 5.76 6.79 0.23 1.81 0.78 0.04 0.10 0.06 0.02 0.03 0.05 0.01 0.03 0.01 5. percentil 6.70 8.38 0.30 2.04 0.97 0.08 0.14 0.12 0.04 0.07 0.12 0.01 0.09 0.02 25. percentil 10.75 11.73 0.41 3.15 1.51 0.22 0.34 0.33 0.14 0.22 0.34 0.06 0.21 0.09 75. percentil 22.07 20.57 1.60 7.62 4.66 1.81 1.60 2.44 0.81 1.65 1.78 0.42 1.34 0.53 95. percentil 36.14 30.50 4.52 14.02 8.76 5.86 4.14 4.54 1.82 4.70 4.81 1.13 3.16 0.90 Maximum 42.91 44.76 7.36 17.10 12.08 13.25 7.82 7.71 2.23 6.77 7.81 1.44 4.44 1.41 Teplé období roku Počet měření 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 Průměr 19.55 16.03 1.04 5.56 2.96 1.41 1.12 1.34 0.44 0.94 1.15 0.31 0.77 0.29 Minimum 5.14 6.57 0.22 1.56 0.69 0.07 0.09 0.09 0.04 0.05 0.11 0.00 0.06 0.03 5. percentil 7.39 6.60 0.25 1.79 0.86 0.12 0.18 0.13 0.05 0.06 0.13 0.01 0.08 0.03 25. percentil 12.91 10.47 0.43 3.08 1.45 0.30 0.29 0.40 0.12 0.25 0.38 0.08 0.22 0.09 75. percentil 22.92 18.59 0.98 6.13 3.43 1.05 1.00 1.54 0.49 0.94 1.38 0.36 0.80 0.39 95. percentil 38.40 29.16 3.70 12.77 8.33 6.92 4.29 5.01 1.57 3.89 3.69 1.16 2.96 0.90 Maximum 42.40 32.89 4.09 14.10 8.87 9.35 5.59 6.39 1.94 5.13 6.53 1.50 3.88 1.01 Chladná období roku Počet měření 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 28 Průměr 49.56 62.64 10.49 28.13 20.37 16.47 10.60 8.42 3.46 8.43 11.46 2.51 6.11 1.90 Minimum 7.69 11.31 1.38 5.00 2.95 0.68 0.80 0.80 0.23 0.57 0.54 0.09 0.51 0.13 5. percentil 8.23 16.28 1.65 5.98 4.02 1.46 1.26 1.17 0.55 0.96 1.05 0.24 0.84 0.23 25. percentil 24.29 35.52 4.88 16.14 11.49 5.08 4.30 3.43 1.58 3.32 3.56 0.68 2.52 0.80 75. percentil 69.26 83.75 15.39 38.53 28.23 23.25 15.75 12.96 5.06 12.27 13.77 3.84 9.05 2.90 95. percentil 88.75126.59 22.64 56.92 42.88 37.67 21.53 15.92 6.58 15.86 31.91 6.09 12.25 4.06 Maximum 133.83188.95 29.23 95.95 64.90 59.74 33.06 19.57 8.06 20.85 49.89 9.64 18.13 5.43 Chladná období roku Počet měření 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 Průměr 61.48 68.11 11.84 32.31 23.16 20.91 12.83 9.80 4.16 9.81 13.04 3.25 7.04 2.47 Minimum 6.61 15.87 1.36 5.91 1.89 0.64 0.98 0.74 0.29 0.48 0.85 0.18 0.51 0.19 5. percentil 13.38 17.96 2.07 6.70 4.05 1.41 1.47 1.27 0.49 1.00 1.26 0.26 0.87 0.26 25. percentil 27.09 37.09 5.88 15.68 11.35 7.53 4.92 3.95 1.80 3.91 4.31 1.15 2.86 1.00 75. percentil 75.98 86.99 16.89 43.95 30.20 34.51 18.16 13.83 5.40 14.41 20.38 5.11 10.67 3.34 95. percentil 120.02153.88 25.17 78.23 54.71 49.51 33.31 22.90 11.08 23.50 30.42 8.26 16.01 6.54 Maximum 237.35166.15 30.71 86.24 69.45 54.72 35.92 24.44 12.14 23.97 37.54 8.33 16.63 7.06 13

Tab. 6 Porovnání koncentrací benzo[a]pyrenu s lokalitami Státní sítě imisního monitoringu 2014 Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] 4.67 5.38 Os.-Přívoz 4.16 Os.-Poruba/ČHMÚ 2.87 Český Těšín 3.65 14

2.3. Těžké kovy V u probíhalo v roce 2014 každý 6. den měření obsahu těžkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM 10, vyhodnoceno bylo 58 platných vzorků. Naměřené roční průměrné koncentrace veličin se stanoveným imisním limitem jsou výrazně podlimitní (tab. 7). Průměrné roční koncentrace kovů v u byly nižší než koncentrace na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz a mírně vyšší než na předměstské pozaďové lokalitě Ostrava-Poruba. Při vzájemném porovnání průměrných hodnot zvlášť za chladné a teplé období roku byly v u koncentrace železa srovnatelné v obou částech roku a koncentrace všech ostatních kovů byly v teplé části roku nižší. Největší rozdíly v koncentracích byly naměřeny u arzenu. Tab. 7 Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v PM 10 v ng.m -3,, 2014 Charakteristika Vanad Chrom Mangan Železo Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Rok Počet měření 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 58 Průměr 0.81 2.05 15.44 500.73 0.15 1.06 7.01 75.81 1.98 0.90 0.60 18.30 Minimum 0.06 0.15 0.92 37.20 0.02 0.12 0.66 9.04 0.21 0.11 0.04 1.01 5. percentil 0.16 0.31 1.78 52.95 0.02 0.20 1.56 11.77 0.34 0.26 0.07 1.75 25. percentil 0.38 0.73 5.01 151.00 0.07 0.41 2.94 27.70 0.71 0.48 0.15 5.40 75. percentil 1.03 2.46 19.93 730.75 0.18 1.20 9.04 109.00 2.67 0.96 0.87 23.55 95. percentil 2.12 6.95 32.34 1523.50 0.45 2.36 16.71 223.20 5.53 1.83 1.76 60.19 Maximum 2.59 12.90 118.00 3540.00 0.83 10.80 44.90 293.00 9.17 7.57 2.74 88.50 limit ROK - - - - - 20.00 - - 6.00-5.00 500.00 Teplé období roku Počet měření 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 Průměr 0.75 1.75 14.64 500.27 0.13 0.81 5.48 62.74 1.07 0.84 0.47 14.57 Minimum 0.06 0.15 0.92 54.40 0.02 0.12 0.66 9.04 0.21 0.11 0.04 1.25 5. percentil 0.18 0.22 2.48 76.58 0.03 0.20 1.73 10.84 0.28 0.35 0.05 1.59 25. percentil 0.40 0.83 7.14 212.00 0.07 0.49 2.90 27.60 0.45 0.55 0.16 5.37 75. percentil 0.87 2.50 20.80 732.00 0.18 1.12 8.35 82.50 1.36 1.00 0.61 17.60 95. percentil 1.64 3.32 25.68 1015.60 0.24 1.43 11.18 141.60 2.65 1.55 1.30 40.56 Maximum 2.11 4.11 29.10 1510.00 0.33 2.25 13.10 201.00 2.78 1.82 1.51 58.30 Chladná období roku Počet měření 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 29 Průměr 0.87 2.34 16.23 501.18 0.17 1.31 8.53 88.88 2.89 0.95 0.72 22.04 Minimum 0.09 0.15 1.17 37.20 0.02 0.18 1.17 11.60 0.44 0.21 0.05 1.01 5. percentil 0.13 0.41 1.63 44.22 0.02 0.21 1.63 15.70 0.66 0.26 0.12 3.08 25. percentil 0.36 0.72 4.63 120.00 0.05 0.37 3.04 28.00 1.06 0.39 0.15 5.51 75. percentil 1.17 1.96 16.20 525.00 0.18 1.86 9.74 115.00 4.26 0.82 0.94 24.00 95. percentil 2.30 8.86 52.32 1624.00 0.52 2.49 19.96 258.80 6.71 1.99 2.08 78.34 Maximum 2.59 12.90 118.00 3540.00 0.83 10.80 44.90 293.00 9.17 7.57 2.74 88.50 15

5.4. 11.4. 17.4. 29.4. 5.5. 11.5. 17.5. 23.5. 29.5. 4.6. 10.6. 16.6. 22.6. 28.6. 4.7. 10.7. 16.7. 22.7. 28.7. 3.8. 9.8. 15.8. 21.8. 27.8. 2.9. 8.9. 14.9. 20.9. 26.9. 11.1. 17.1. 23.1. 29.1. 4.2. 10.2. 16.2. 22.2. 28.2. 6.3. 12.3. 18.3. 24.3. 30.3. 2.10. 14.10. 20.10. 26.10. 1.11. 7.11. 13.11. 19.11. 25.11. 1.12. 7.12. 13.12. 19.12. 25.12. 31.12. Vyhodnocení měření na manuálních monitorovacích stanicích 10000 1000 100 10 1 0.1 Vanad Chrom Mangan Železo-pravá osa Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo 0.01 Obr. 12 Denní koncentrace těžkých kovů v PM 10 v u v chladných obdobích roku 2014 v ng.m -3 10000 1000 100 10 1 0.1 Vanad Chrom Mangan Železo-pravá osa Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo 0.01 Obr. 13 Denní koncentrace těžkých kovů v PM 10 v u v teplém období roku 2014 v ng.m -3 16

Shrnutí Vybrané lokality a reprezentovaly v roce 2014 obce nacházející se v severním a jižním okolí města Ostravy. Naměřené charakteristiky PM 10 dosahovaly na obou stanicích obdobných hodnot. Prokázalo se, že ovzduší obou těchto částí Ostravské aglomerace je zatíženo suspendovanými částicemi srovnatelným způsobem. Limitní průměrná roční koncentrace 40 µg.m -3 nebyla překročena ani na jedné z lokalit, výsledné koncentrace na obou lokalitách měly v roce 2014 hodnotu přibližně 95 % limitu. Na obou lokalitách byl výrazně překročen denní imisní limit (v u v 71, v Ludgeřovicích v 70 dnech), přestože koncentrace PM 10 byly měřeny přibližně pouze přibližně v 80 % dnů v roce. Na obou lokalitách bylo v chladné polovině roku zaznamenáno překračování dvojnásobků i trojnásobků hodnoty denního imisního limitu. Na rozdíl od PM 10 se průměrné koncentrace polyaromatických uhlovodíků v PM 10 na hodnocených lokalitách lišily. Roční imisní limit pro ochranu lidského zdraví celkového obsahu benzo[a]pyrenu v částicích PM 10 1 ng.m -3 byl překročen v u (4,67 ng.m -3 ) i v Ludgeřovicích (5,38 ng.m -3 ), kde byly oproti u vyšší průměrné hodnoty všech stanovených polyaromatických uhlovodíků. Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu byly na obou lokalitách vyšší než na předměstské pozaďové lokalitě Ostrava-Poruba, a rovněž vyšší než předběžná roční koncentrace na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz. Koncentrace těžkých kovů v PM 10 měřené v u byly výrazně podlimitní. Literatura [1] ČR, 2012. Zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší. [2] EC, 2004. Directive 2004/107/EC of the European Parliament and of the Council of 15 December 2004 relating to arsenic, cadmium, mercury, nickel and polycyclic aromatic hydrocarbons in ambient air. OJ L 23, 26. 1. 2005, page 3 16. [3] EC, 2008. Directive 2008/50/EC of the European Parliament and of the Council of 21 May 2008 on ambient air quality and cleaner air for Europe. OJ L 152, 11. 6. 2008, page 1 44 [4] WHO, 2006. Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update 2005. Summary of risk assessment. World Health Organization 2006. WHO/SDE/PHE/OEH/06.02 17

Vysvětlivky (použité zkratky) CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) I XII měsíce v roce N absolutní počet % relativní počet, relativní četnost PM 10 suspendované částice PM 10 TK těžké kovy PAH, PAHs polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) Fl fluoren FEN fenantren A antracen FLU fluoranten PYR pyren BaA benzo[a]antracen CRY chrysen BbF benzo[b]fluoranten BkF benzo[k]fluoranten BaP benzo[a]pyren I123cdP indeno[1,2,3-cd]pyren DBahA dibenzo[a,h]antracen BghiPRL COR benzo[g,h,i]perylen koronen MMS manuální monitorovací stanice ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav WHO Světová zdravotnická organizace 18