gastrovybavení Na úvod je třeba konstatovat, že provozní náklady zásadním způsobem ovlivňuje už podnikatelský záměr a projekt restaurační, hotelové či jiné kuchyně. Pokud si totiž podnikatel hodlá otevřít restauraci pro 30 míst s cenami za menu 50 Kč, a minutky za 80 Kč nemůže si dovolit úspornou gastronomickou technologii. Bude nakupovat nejlevnější zařízení na trhu domácnostní, či poloprofesionální úrovně, která však mají malou účinnost přeměny energie a malou provozní spolehlivost. Moderní kuchyně z pohledu provozních nákladů Při sestavování podnikatelského záměru, by měl investor mít jasno o charakteru zařízení a také o kapacitách. Následuje další důležitý krok a to je výběr kvalitního projektanta. S tímto úkolem se všichni investoři velmi těžko potýkají, neboť je velmi málo těch Komplexní řešení a kvalita projektantů, kteří mají tuto problematiku zvládnutou a zároveň mají pro tuto činnost oprávnění. Pro projektování gastronomických provozů je nutné, aby projektant měl autorizaci v ČR dle zákona 360/1992 Sb. na Technologická zařízení staveb. Výběr kvalitního projektanta je u státních institucí degradován soutěžemi dle zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, jež se ve většině případů vypisují s jediným kritériem, a tím je nejnižší cena. Pak se stane, že vyhraje firma s nejnižší cenou, která ale problematiku nezná a do projektu zakomponuje velké množství chyb, které prodraží investice a také provozní náklady. Je to podobné, jako byste se chtěli dobře a kvalitně najíst a při výběru restaurace a jídla by byla jediným kritériem cena. Dalším úskalím, které ovlivní provozní náklady jsou instalované technologie. Prakticky každý projektant, i ten, který si říká nezávislý, navrhuje do projektu konkrétní technologii od konkrétního výrobce. Dnes je na trhu gastronomického zařízení spoustu výrobků, které výrobci nazývají úspornými a prosazují je do každého projektu a do každé dodávky jako spásu, která uspoří velké náklady a dokonce předkládají v seznamu strojů výpočty, ve kterých se prokazují úspory v řádu desetitisíců až statisíců. Skutečnost je poněkud jiná. Proto je na prvním místě koncepce stravovacího provozu a následně kvalitní projekt, které zásadním způsobem ovlivní provozní náklady nikoliv jeden i kdyby úžasný stroj. Skladba nákladů na provoz kuchyně Náklady na mzdy Náklady na mzdy nelze jednoduše snižovat proto, že v kuchyních kde je zřizovatelem stát, nebo jiná obdobná instituce jsou platy většinou stanoveny tarifními třídami a v řadě případů i počty zaměstnanců (školy). V soukromém sektoru platí až na výjimky, že kvalitní jídlo = kvalitní kuchař = vyšší mzdový náklad. Ve velkých stravovacích zařízeních lze uspořit jen lepší organizací práce, nebo nákupem surovin s vyšším stupněm zpracování, což zase xx ( gastroplus 4
zvyšuje náklady na nákup surovin. Z tohoto důvodu je tento zdroj úspor méně zajímavý. Náklady na nákup surovin Při nákupu surovin je nutné velmi dobře plánovat a pak je možné v této oblasti uspořit. Teoreticky, pokud bychom dobře plánovali, nepotřebujeme sklady, tedy nemáme umrtvené finanční prostředky v zásobách a neplýtváme náklady na skladování. Je to obecné konstatování, ale platí. Například pokud nakupujeme mražené hranolky a skladujeme je dva týdny, máme vyšší náklady na skladování, vyšší energetickou spotřebu při fritování než kdybychom nakoupili zchlazené hranolky a spotřebovali je do dvou dnů. Navíc, pokud fritujeme stejnou dávku hranolek nutně na kvalitní fritování mtažených hranolek potřebujeme fritézu s větším obsahem oleje a příkonem.tedy pokud jsou srovnatelné ceny chlazených a mražených surovin a vhodná četnost zásobování, dávat přednost chlazeným surovinám. S náklady na nákup surovin souvisí také náklady na zpracování surovin. Mohu nakupovat například zeleninu v surovém stavu a pak škrábat brambory a kořenovou zeleninu, pak ji krouhat atd. a nebo nakupovat brambory oškrábané a kořenovou zeleninu zpracovanou. Je to otázka poměru ceny surové zeleniny a zpracované zeleniny a prostor a mzdových nákladů na zpracování zeleniny. V přípravnách pak produktivita práce závisí na vybavenosti stroji a strojky v přípravnách těsta, zeleniny a masa. Poznamenáváme, že volba stroje ovlivní náklady a zde je třeba počítat s tím, že udávaný výkon například u krouhače zeleniny 200 kg/hod. je v reálu 20 30 %. Spotřeba energie a doba práce těchto strojů netvoří významnou položku na spotřebu energie v kuchyni. I laikovi však musí být jasné, že pokud je v blízkosti velkovýrobce např. zeleninových polotovarů (loupané brambory, krouhaná mrkev atp.) s výrobou v řádu několik tun denně, bude jeho náklad zaručeně nižší. Jediným negativním vlivem jsou dopravní náklady a přiměřený zisk výrobce. Náklady na skladování surovin Pokud je projektován nový stravovací provoz, je nutné stanovit průměrnou dobu skladování suchých, chlazených a mražených potravin. Podobnou kalkulaci si můžeme udělat i pro stávající provoz. Víme, že na výrobu jedné porce potřebujeme cca 0,6 kg surovin. Při stanovení velikosti skladů pak určíme průměrnou dobu skladování suchých potravin např. deset dnů a víme, že suchých potravin je polovina z celkového množství je 0,3 kg/1 pokrm. Pak nám jasně vyjde pro stravovací provoz např. s výrobou 300 porcí kapacita suchého skladu 300 x 0,3 x 10 = 900 kg.pokud máme k dispozici regály se čtyřmi policemi s nosností 100 kg, víme že toto množství uložíme do tří kusů regálů se čtyřmi policemi. Můžeme ještě provést korekci, protože některá balení surovin neumožní plné vytížení police a proto se v praxi počítá s 50 % vytížením. Z toho plyne, že sklad suchých potravin pro kuchyň s výrobou 300 porcí pokrmů denně musí mít pět regálů se čtyřmi policemi 1000 x 500 x 1800 mm. Velmi podobně je možné stanovit potřebné kapacity chladicích a mrazicích prostor. Spotřebu energie při skladování chlazených a mražených surovin ovlivňují tyto základní faktory: www.my-dream-machine.biz
romaco Zda v provozu používáme převážně mražené či chlazené suroviny Zda používáme boxy, skříně či truhly V jakých podmínkách pracují kompresory chladicích a mrazicích zařízení. Skladování chlazených surovin je méně nákladné než skladování mražených surovin. Je to proto, že u chlazených surovin neřešíme rozmrazování, jehož průvodním jevem je ztráta hmotnosti, např. u masa 6 10 %. Rozmrazování se z hygienického hlediska musí provádět v chladicích skříních nebo v rozmrazovači a to opět vyžaduje energii. Pokud lze zmraženou surovinu tepelně zpracovat bez rozmrazování, vyžaduje to opět větší energii, než u chlazené suroviny. Další možností úspor při skladování je maximální využití skladovacího prostoru. Často se navrhují pro skladování chladicí a mrazicí boxy do provozoven s menší výrobou jak 1000 porcí denně. V prvé řadě je nutno respektovat požadavky hygienických předpisů na oddělené skladování surovin. Dále je důležitým kritériem pro provozní náklady využití chlazeného a mraženého prostoru. Každý litr prostoru v boxu nebo skříni nás stojí pořizovací a provozní náklady. Je třeba si uvědomit, že reálná využitelnost vnitřního objemu boxu je 15 20 %.To je proto, že v boxu musí být vytvořena ulička pro příchod obsluhy, dále je zde umístěn výparník. Pokud ukládáme v boxu suroviny do regálu, pak využití prostoru regálu není rovněž 100%. Prostor chladicí a mrazicí skříně je běžně využitelný na 50 %. Dalším častým nedostatkem je použití mrazicích truhel. Je to vlastně mrazicí skříň na ležato, to znamená, že potřebuje až třikrát více podlahové plochy než skříň. Pokud se jedná o nově budovaný stravovací provoz, je třeba si uvědomit že 1 m 2 stojí více jak 20 000 Kč. Tedy mrazicí truhla je levnější než skříň, ale ve stavbě (tedy potřebné rezervované ploše) nás to přijde o 30 000 Kč navíc. Ukládání a hledání surovin ve skříni je navíc nesrovnatelně snazší. Při nákupu chladicích a mrazicích skříní je třeba důkladně zvažovat jejich technické parametry. V jednom renomovaném časopise se radí, kde ušetřit v kuchyni a mimo jiné se praví, že je nutné kontrolovat těsnění a často odmražovat. Souhlasit lze jen s první polovinou věty. Ke druhé části věty je nutné říct, nakupujte zásadně skříně s automatickým odmražováním a rozhodujte se pouze zda toto automatické odmražování určuje pevně časový spínač, nebo se odmražování spouští na základě překročení limitní tloušťky námrazy. Důležitým prvkem, který ovlivňuje spotřebu energie u chladicích a mrazicích zařízení je okolní teplota, při které pracuje kompresor chladicího agregátu. Běžně jsou konstruovány tyto stroje na teplotu okolního prostředí do +25 C (domácnostní a poloprofesionální zařízení), +32 C (profesionální zařízení), případně do +42 C u zařízení se speciální úpravou tropic (což samozřejmě navyšuje cenu skříně). Pokud je teplota +32 C překročena, kompresory jsou přetěžovány (časté spínání) roste výrazně spotřeba energie a snižuje se výrazně životnost kompresoru.tento problém je nutné u menších provozoven řešit odvětráním skladu chlazených a mražených potravin, u větších zařízení pak je možno kompresory umístit mimo vlastní sklad. Srovnání využití podlahové plochy pro umístění regálů jednostranné uspořádání 29 %, oboustranné uspořádání 40 %. Platí pro sklady i chladicí boxy zich
Využití chladicího boxu v ideální konfiguraci 35,7 % podlahové plochy Využití chladicí skříně 67 % skladovací plochy Náklady na tepelné zpracování surovin Náklady na tepelné zpracování surovin jsou z hlediska spotřeby energie v kuchyni nejvýznamnější. V prvé řadě je ovlivňuje optimální skladba varných technologií. Tedy jejich typy, počty a kapacita. U hromadného vaření (firemní stravování, školy, nemocnice domovy seniorů) je nutné zpracovat Virtuální vaření, které ukáže časy tepelné úpravy, využití dané varné technologie i spotřeby energie. Analýzou této metody lze zjistit i další důležité parametry pro kuchyň v souvislosti s náklady. Obecně u hromadné výroby platí, že mají být nasazovány multifunkční zařízení (konvektomat, multifunkční pánve), které mají nižší spotřebu energie, nižší ztrátu hmotnosti a kratší dobu tepelného zpracování než klasická technologie (kotle, pánve, sporáky a stoličky). Je však potřeba postupovat koncepčně. V současnosti je vidět tlak prodejců na instalaci multifunkčních a tlakových pánví do provozů a děje se to tak, že například školní kuchyň navržená projektantem pro výrobu 500 obědů zahrnuje dva klasické kotle, jednu klasickou pánev, jeden konvektomat, třítroubou pec TP 30 a jednu multifunkční pánev tlakovou, která je jakýsi moderní doplněk, protože se to nosí. Pokud si provedeme rozbor metodou Virtuálního vaření zjistíme, že využijeme buď multifunkční tlakovou pánev a nebo klasickou a ne obě. Pokud je konvektomat v kombinaci s třítroubou pecí, vaříme neekonomicky, neboť v třítroubé peci lze zpracovat hlavně maso (se ztrátou hmotnosti 30 35 %) a v konvektomatu budeme vařit hlavně přílohy (knedlíky, brambory a rýži). Z takové kombinace je malý efekt, neboť konvektomat má ztrátu hmotnosti masa cca 15 %, a tuto výhodu nevyužijeme. Pokud si analyzujeme jídelní lístek školní kuchyně, zjistíme, že vaření v tlaku, které je velmi úsporné (úspora energie a času cca 50 %), je možné jedenkrát týdně. Pokud chceme kuchyň pojmout moderně a volit relativně drahou technologii, musíme tyto náklady vyvážit minimalizací počtů zařízení. Výše popsanou kuchyň je možné provozovat se čtyřmi varnými zařízeními, a to dvě multifunkční pánve a dva konvektomaty, doplněnou udržovacími vozíky. Pánve budou používány jako kotle i pánev. Pak se uspoří na prostoru varny, investicích do vzduchotechniky, provozních nákladech na tepelnou úpravu a na provoz VZT. Velmi důležité jsou kapacity zařízení a zpracovávaný objem suroviny. Například měrná spotřeba energie na výrobu 1 l polévky je vyšší, když 50 l polévky připravujeme ve 150 l kotli, než když 50 l polévky připravujeme v 60 l kotli. Totéž platí o pánvích, konvektomatch a fritézách. Je to proto, že každé zařízení má poměrně velkou kovovou hmotu, kterou je potřeba nejdříve zahřát a pak teprve dodáváme energii do zpracovávané suroviny. U kotlů je to dvouplášť duplikátoru a obsah vody v duplikátoru, kterou musíme uvést do varu. Je jasné že hmota 150 l kotle je víc jak dvakrát větší než hmota 60 l kotle.tedy startovací náklady jsou 2,5krát větší. Pokud si uvědomíme že 150 l kotel má cca 20 kw a proces nahřívání trvá cca 15 až 20 minut, je to rozdíl okolo 2 kwh denně. Tato obecné pravidla jsou mnohem důležitější než volba konkrétního typu například konvektomatu. Jednotlivé stroje od různých výrobců se od sebe liší spíše koncepcí (bojlerový, nástřikový), než výraznou úsporou. Výrobci a prodejci zdůrazňují spíše detaily jako zasouvací dveře, barevnou obrazovku atd. což na spotřebu energie má malý vliv, takže jsou z tohoto pohledu konvektomaty hodně podobné. ŠROTOVNÉ AŽ 50 000 Kč Auto Vám sice nevyměníme, ale starý konvektomat ANO. Co to pro Vás znamená? Připravíte starý stroj k odvozu. ZDARMA Vám odvezeme a ekologicky zlikvidujeme Váš starý stroj. Vy si vyberete nový konvektomat z řady RETIGO Blue Vision. ZDARMA Vám přivezeme a nainstalujeme Váš nový stroj. Získáte slevu až 50.000 Kč z kupní ceny. ZDARMA Vám poskytneme školení odborným kuchařem. Bližší informace k akci naleznete na www.retigo.cz a nebo kontaktujte obchodní zástupce firmy RETIGO s.r.o. Akce platí do 30. 9. 2009 Společnost RETIGO s.r.o. si vyhrazuje právo akci předčasně ukončit. RETIGO s.r.o. Láň 2310, PS 43, 756 64 Rožnov pod Radhoštěm tel.: +420 571 665 511 fax: +420 571 665 554, e-mail: prodej@retigo.cz www.retigo.cz D O T K N Ě T E S E B U D O U C N O S T I
Elektrický Plynový Indukční Sporák start 42 % 56,7 % 70 % Sporák zahřátý 70 % 56,7 % 70 % DM gastro Stejně to platí i u jiných varných zařízení. Dnes je velmi moderní nasazení indukčních varných zařízení. Při snaze prodat tato zařízení se uvádějí často údaje, které nejsou pravdivé. Řada výrobců a prodejců zdůrazňuje některé přednosti svých výrobků tak vehementně až se odborník diví. Například údaj, že úspora elektrické energie u indukčního sporáku je až 85 %, je nereálný. Za podstatně serióznější považujeme jiné měření, které provedla renomovaná značka na různých typech sporáků. Zde se uvádí u sporáků stejné třídy tyto srovnávací údaje účinnosti: Poznamenáváme, že účinnost vyjadřuje podíl spotřebované energie převedené do teploty vody. Ze srovnání je vidět jednu skutečnost a sice to,že pokud pracuje sporák elektrický s častými přestávkami je výhodné pořídit indukční sporák, pokud sporák běží větší část směny je výhodnější sporák např. elektrický tálový, který má menší pořizovací náklady. Další skutečnost je ta, že indukce je velmi rychlá a u některých surovin to může dokonce vadit.tedy dnes je velmi moderní indukční technologie, ale ne pro každou kuchyň je výhodná. Tímto úryvkem chceme naznačit, že pokud stroj vykazuje úspory objektivně a prokazatelně (například konvektomat nižším úbytkem hmotnosti při tepelném zpracování, nižší spotřebou energie a vody a také tím že tepelné zpracování trvá kratší dobu) je nutné při srovnávání volit typ přibližně stejné výbavy, například nesrovnávat konvektomaty s boilerem a nástřikové, programovatelné a neprogramovatelné atd. Náklady na mytí stolního a provozního nádobí Na úvod poznamenáváme, že v ČR není mytí nádobí nijak legislativně definováno. V Evropě se proces mytí řídí DIN 10 510. To zjednodušeně znamená, že vlastní mytí trvá cca 100 sekund a myje se vodou teplou cca 55 C a oplach trvá 14 20 sekund při teplotě 83 C. Strojní mytí stolního nádobí je nejenom hygienicky mnohem lepší, ale i z hlediska nákladů výhodnější. Pro srovnání uvádíme příklad poklopové myčky s mytím 100 košů, kdy spotřeba vody na jeden hluboký talíř je 0,35 l, na plytký 0,23 l.tak nízké spotřeby vody nelze při kvalitním ručním mytí a oplachu dosáhnout. Navíc nelze dosáhnout oplachu vodou teplou nad 83 C (TUV má teplotu 45 55 C) a tím i srovnatelného oschnutí. Pokud provozovatel považuje čistotu nádobí za důležitou, a chce se aspoň přiblížit k postupům dle DIN 10 510 měl by si nechat v prvé řadě provést kapacitní výpočet mytí podle zadání. Toto zadání musí zahrnovat: Dobu výdeje případně špičkový počet strávníků za jednu hodinu (je to často dáno počtem míst v jídelně či restauraci) Skladbu nádobí s uvedením rozměrů.
plynový sporák Na základě těchto údajů je nutné provést kapacitní výpočet a podle požadovaného výkonu počtu košů za hodinu zvolit velikost a typ myčky. Zde je nutné upozornit, že prakticky všichni výrobci uvádějí výkon myčky dvakrát větší než je výkon pro mytí nádobí, které přijde do styku s jídlem (vše mimo podnosů). Nejčastěji se vyskytující poklopová myčka umyje 250 sad za tři hodiny. Pokud je požadovaný vyšší výkon musí se volit jiné řešení. U poklopové myčky je důležitý příkon. Pokud má myčka příkon nižší jak 10 kw,tak se u tohoto typu mohou skrývat problémy, které znamenají nekvalitní mytí. Výrobci dnes uvádějí na trh celou škálu typů myček a předhánějí se v detailech a výhodách, tak jako u jiných strojů, ale nejdůležitější je odborný kapacitní výpočet a pak teprve volba typu myčky od konkrétního výrobce. Okruh kvalitních výrobců, má poměrně kvalitativně vyrovnané stroje srovnatelných kapacit a liší se spíše nepodstatnými detaily, které jsou prezentovány jako zásadní. Důležité je, jak myčka dodržuje teplotu mytí a oplachu. Jako příklad přemrštěného vykazování úspor myčky uvádíme konkrétní projekt jedné školní kuchyně, kde projektant uvádí pro navrženou myčku úsporu takto: indukce Snímek infrakamery zachycující ztrátové teplo plynového a indukčního sporáku Ukázka zkrácení času přípravy (nižší náklad na energii) při vaření v přetlaku Zpětné získávání tepla z odpadních par vně myčky nižší celkový příkon Nižší náklady na energie, lepší klima v místnosti odpadá nutnost digestoře Úspora energie na jeden mycí cyklus 0,12 kwh, počet denních cyklů 135, počet dnů v roce 365 Celková úspora za 10 let 236 520 Kč. Uvádíme rozbor rozporů v kalkulaci úspor: Chybí základní informace o tom, vůči jakému typu myčky je vykazována úspora 0,12 kwh Počet cyklů při 250 strávnících není 135, ale 100 jak uvádí tabulka níže Počet dnů v roce je sice 365, ale ve škole se vaří pouze 200 dnů v roce, tedy opět chyba Lepší klima v místnosti, odpadá digestoř. Průměrně znalý projektant ví, že při mytí nádobí v poklopové myčce vzniká nejvíce vlhkosti a tepla ne nad vlastní myčkou, ale nad výstupním stolem z myčky, kde leží trvale po celou dobu mytí koše s vlhkými a horkými talíři (myčka se otvírá jednou za dvě minuty na pět sekund). Proto se digestoře nad myčky neinstalují a nad výstupní stůl stačí potrubí s vhodně umístěnými a nadimenzovanými vyústkami na odsávání Reálně možnou úsporu tedy spočítáme 0,12 x 100 x 200 x 10 x 4 = 96 000 Kč, tudíž nikoliv 236 520 Kč, jak uvádí projektant za předpokladu, že je pravda, že se spoří 0,12 kwh na jeden cyklus. Dále je třeba konstatovat, že tato konkrétní kuchyň má navržené zařízení VZT, které zahrnuje rekuperaci, takže teplo odcházející z otevřené myčky je odsáváno a v rekuperátoru je teplo předáváno přívodnímu vzduchu. Tedy dvojí rekuperace je zbytečná. Z uvedené ilustrace je vidět, že připlatit si za myčku s rekuperací se možná vyplatí hotelu s celoročním provozem,a to ještě v případě, že kuchyň nemá VZT s rekuperací, ale ne školní jídelně, která má VZT s rekuperací. Tímto příkladem jsme chtěli dát najevo, že existuje řada moderních a úsporných zařízení, která však mají efekt tehdy, když jsou navrženy na danou kapacitu kuchyně, zapadají do celkové koncepce a využívají se maximálně možně. Pokud jsou navrženy nevhodně, může být efekt z nasazení moderní technologie záporný. Často se vyskytuje také názor, že pokud budou všechna varná zařízení na plyn, tak bude úsporný provoz kuchyně. Tento názor má několik slabých míst. V prvé řadě mají plynová zařízení horší účinnost přeměny energie a tedy spotřebují více energie.je to tím že mají horší účinnost (50 až 70 %) a horší možnost regulace než elektrické zařízení. Další nevýhodou je nutnost nadimenzovat zařízení pro nucené větrání cca o 30 % více, to znamená větší investiční a provozní náklady na vzduchotechniku. Velkým problémem plynových varných zařízení je omezení celkového instalovaného příkonu s ohledem na kubaturu varny. Podle TPG 704 01 (ČSN EN 1775 obdobná norma platí v celé EU). Pokud nemáme nucené větrání a větráme pouze okny, je maximální povolený limit 0,2 kw/m 3 varny. Pokud máme instalováno nucené větrání (nestačí pouze odsávání, ale VZT musí mít jak odvodní větev, tak přívodní větev) pak je povolený limit 0,4 kw/m 3 varny. Pro ilustraci, plynový sporák o příkonu 24 kw potřebuje prostor 120 m 3 (při světlé výšce 3 m, to je plocha 40 m 2 ) přirozeně větrané varny a 60 m 3 (při světlé výšce 3 m, to je plocha 20 m 2 ).Toto omezení má logiku, neboť chrání pracovníky kuchyně. Pokud je limit překročen, hromadí se v prostoru kuchyně CO 2 a CO. Tyto plyny ohrožují zdraví pracovnků kuchyně. Zpracoval Ing. Jiří Válek starší, ředitel společnosti MAVA spol. s r.o. X ( gastroplus 4