CHCI BÝT KVALITNÍM DOBROVOLNÍKEM

CHCI BÝT KVALITNÍM DOBROVOLNÍKEM Tomáš Pouch Nové Jirny 2013 Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF) a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/3.1.00/37.0171 Bouráme bariéry!!!. Název: Chci být kvalitním dobrovolníkem Autor: Tomáš Pouch Vydání: první, 2013 Počet stran: 29

2 Tyto studijní materiály vznikly za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Název: Číslo: Realizace: Partner: Bouráme bariéry!!! CZ.1.07/3.1.00/00.0171 ATHEGA Černí koně o.s. Tomáš Pouch ATHEGA

3 POKYNY KE STUDIU Chci být kvalitním dobrovolníkem Pro studium problematiky dobrovolnictví jste obdrželi studijní balík obsahující: Vzdělávací manuál pro samostudium obsahující i pokyny ke studiu, přístup do na webový portál projektu obsahující doplňkové animace vybraných částí kapitol, Prerekvizity Pro studium tohoto manuálu se předpokládá minimální povědomí o dané problematice Cílem vzdělávacího manuálu Cílem je seznámení se základními pojmy dobrovolnictví. Po prostudování modulu by měl občan být schopen tuto problematiku, aktivně se zapojit do dobrovolnické činnosti. Pro koho je předmět určen Skriptum se dělí na části, kapitoly, které odpovídají logickému dělení studované látky, ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba ke studiu kapitoly se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly děleny dále na číslované podkapitoly a těm odpovídá níže popsaná struktura. Při studiu každé kapitoly doporučujeme následující postup: Čas ke studiu: xx minut Na úvod kapitoly je uveden čas potřebný k prostudování látky. Čas je orientační a může vám sloužit jako hrubé vodítko pro rozvržení studia celého předmětu či kapitoly. Někomu se čas může zdát příliš dlouhý, někomu naopak. Jsou studenti, kteří se s touto problematikou ještě nikdy nesetkali a naopak takoví, kteří již v tomto oboru mají bohaté zkušenosti. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět Popsat Definovat

4 Vyřešit Ihned potom jsou uvedeny cíle, kterých máte dosáhnout po prostudování této kapitoly konkrétní dovednosti, znalosti. Výklad Následuje vlastní výklad studované látky, zavedení nových pojmů, jejich vysvětlení, vše doprovázeno obrázky, tabulkami, řešenými příklady, odkazy na animace. Shrnutí pojmů Na závěr kapitoly jsou zopakovány hlavní pojmy, které si v ní máte osvojit. Pokud některému z nich ještě nerozumíte, vraťte se k nim ještě jednou. Doporučení Doporučení autora, na co se hlavně zaměřit v dané problematice Otázky Pro ověření, že jste dobře a úplně látku kapitoly zvládli, máte k dispozici několik teoretických otázek. Úlohy k řešení Protože většina teoretických pojmů tohoto předmětu má bezprostřední význam a využití v praxi, jsou Vám nakonec předkládány i praktické úlohy k řešení. V nich je hlavním významem předmětu schopnost aplikovat čerstvě nabyté znalosti pro řešení reálných situací. Klíč k řešení Výsledky zadaných příkladů i teoretických otázek jsou uvedeny v závěru učebnice v Klíči k řešení. Používejte je až po vlastním vyřešení úloh, jen tak si samokontrolou ověříte, že jste obsah kapitoly skutečně úplně zvládli. Úspěšné a příjemné studium s tímto učebním textem Vám přeje Tomáš Pouch.

5 OBSAH 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ... 5 1.1 Obecné informace... 7 1.2 Hlavní znaky... 8 1.3 Negativní přístup... 9 1.4 Oblasti činnosti... 9 2 JAK SE DOBROVOLNICTVÍ DĚLÍ... 11 2.1 Dělení dle rozsahu... 11 2.1.1 Dárcovství... 11 2.1.2 Výpomoc... 11 2.1.3 Vzájemně prospěšné dobrovolnictví... 12 2.1.4 Veřejně prospěšné dobrovolnictví... 13 2.1.5 Dobrovolná služba... 13 2.2 Dělení dle času... 14 2.2.1 Jednorázová činnost... 14 2.2.2 Dlouhodobá činnost... 14 2.3 Dělení dle společenského života... 14 2.3.1 Sociální oblast a zdravotnictví... 15 2.3.2 Humanitární organizace... 15 2.3.3 Ochránci životního prostředí... 15 2.3.4 Činnost spolků... 15 2.3.5 Kultura... 16 2.4 Dělení podle vzniku... 16 2.4.1 Zdola nahoru... 16 2.4.2 Shora dolů... 16 2.5 Dělení dle role v organizaci... 17 2.5.1 Hlavní činnost... 17 2.5.2 Součást práce organizace... 17 2.5.3 Doplňková činnost... 17 3 MOHU BÝT DOBROVOLNÍKEM I JÁ?... 18 3.1 Kdo se může stát dobrovolníkem... 18

6 3.2 Jak se vybírá správný dobrovolník... 19 3.3 Jak se stát dobrovolníkem... 20 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM... 21 4.1 Druhy motivace... 21 4.1.1 Altruismus... 21 4.1.2 Kvalita života... 21 4.1.3 Zpětný zisk... 21 4.1.4 Zodpovědnost... 21 4.1.5 Náboženské přesvědčení... 22 4.1.6 Finanční zisk... 22 4.1.7 Profesionální zkušenost... 22 4.1.8 Společenské důvody... 22 4.2 Motivy dobrovolné činnosti... 23 5 JAK DOBROVOLNICTVÍ PREZENTOVAT... 25 5.1 Způsoby prezentace... 25 5.1.1 Internet... 25 5.1.2 Mediální kampaň... 26 5.1.3 Tiskoviny... 26 5.1.4 Informační besedy... 26 5.1.5 Osobní prezentace... 26 5.2 Propagace... 26 6 DOBROVOLNICTVÍ A ČR... 28 6.1 Data daná státem... 28 6.2 Organizace zabývající se dobrovolnictvím... 28

1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným stavem dané problematiky, a snaží se o změnu k lepšímu. Aktivně se zapojí do řešení a ve svém volném čase se tak podílí na nápravě. Můžeme tedy směle tvrdit, že dobrovolník je obyčejný člověk, který dělá neobyčejné věci. Čas ke studiu: xx minut Cíl: Po prostudování této podkapitoly získáte základní informace o dobrovolnictví; zjistíte jeho základní znaky; budete informováni o oblastech činnosti. Výklad 1.1 Obecné informace Pokud se chcete stát dobrovolníkem, možná byste měli vědět, jak dobrovolníka chápe společnost kolem vás. Všeobecná deklarace o dobrovolnictví z roku 2001, dobrovolnictvím rozumí základní stavební prvek občanské společnosti. Tento prvek je pro společnost unikátní pro své jedinečné vlastnosti. Lidem přináší zhmotnění nejniternějších nadějí touhu po svobodě, míru, bezpečí, radosti, spravedlnosti pro všechny, pochopení a příležitost vlastního uplatnění ve společnosti. Dobrovolníkem může být kdokoli, protože každý z nás má co nabídnout lidem okolo. Dobrovolníkem se nazývá člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.

Co je to dobrovolnictví 8 Dobrovolnictví je samostatná činnost prováděná ve prospěch druhých a nepředpokládá se nárok na finanční odměnu. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň i přináší pocit smysluplnosti tomu, kdo ji poskytuje. Častým typem dobrovolnictví je zapojení se do činnosti neziskové organizace, ale mnozí lidé také slouží méně formálně, ať už jednotlivě, nebo jako součást skupiny. Tento typ dobrovolnictví je obtížněji zjistitelný, proto tito dobrovolníci nebývají zahrnováni do výzkumu a statistik, zabývajících se dobrovolnictvím. To jakým dobrovolníkem se stanete, samozřejmě závisí pouze na vás. 1.2 Hlavní znaky Mezi hlavní znaky dobrovolné činnosti se počítá to, že je neplacená, což znamená, že za odvedenou práci nedostáváte plat. Náklady související s provedením práce většinou hradí někdo jiný než dobrovolník. Například když sousedovi povodeň zničí garáž, můžete vy jako dobrovolník pomoci s odklízením. Není nutné, abyste pomůcky, které budete pro odklízení potřebovat, přinesli sebou, ale samozřejmě můžete. Vše záleží na konkrétní dohodě s osobou, či organizací, které budete pomáhat. Je také možné, že vás soused, za to, že mu pomáháte, odmění třeba tak, že vás pozve na pivo. Právě forma a způsob ocenění a odměn ukazuje, jak si osoba, či organizace dobrovolníků cení, protože neplacená neznamená práce bez odměny. Pro dobrovolníka je nejdůležitější odměnou poděkování. Dalším znakem je, že činnost provádíte vědomě. Pokud tedy člověk vykonává nějakou činnost, zcela jistě ví, proč ji provádí. Celý princip dobrovolnictví je založen ba svobodné vůli. Tedy je nepřípustné, aby vás někdo k dobrovolnictví nutil. Mezi příklady dobrovolné činnosti by mohl někdo označit například převedení staré paní přes přechod, nebo hození koruny do klobouku člověku v nouzi - tyto činnosti si však jako dobrovolnou činnost neuvědomujeme, děláme ji automaticky, a proto se také mezi dobrovolnickou činnost nebere.

Co je to dobrovolnictví 9 1.3 Negativní přístup Éra tzv. reálného socialismu v Čechách z hlediska dobrovolnictví nechala za sebou negativní dědictví právě proto, že za dobrovolnou činnost byly označovány takové činnosti, které nebyly svobodně zvolené (lidé museli dělat dobrovolné brigády v rámci svého zaměstnání, museli dobrovolně pracovat v různých organizacích spojených s tehdejší ideologií, aby nemuseli čelit pronásledování, atd.). To, že je dobrovolná činnost svobodně zvolená, se dnes považuje za její nejdůležitější znak. Tento znak je také významný pro oddělení dobrovolné činnosti a praxe, kterou student vykonává v rámci svého vzdělávání a je pro něj povinná školní praxi není možné považovat za dobrovolnou činnost. 1.4 Oblasti činnosti Dobrovolná činnost se může odehrávat v jakékoli oblasti společenského života. Tento znak zdůrazňujeme proto, že pro mnoho lidí je dobrovolná činnost spojena pouze se sociální oblastí a zapomíná se na spolkovou činnost, kulturu, ekologii, vedení sportovních aktivit atd. Ale, ať už se tedy jedná o dobrovolnictví laické (občanská výpomoc) nebo nějakým způsobem organizované, můžeme právem označit dobrovolníka jako nositele procesu změny ve společnosti. Tvořivá energie je silou, která pomáhá hledat a otvírat zdroje a možnosti nových řešení. Tím se stává mostem v procesu spolupráce mezi státem, komerčním sektorem a sektorem neziskových organizací. O dobrovolnictví mluvíme i v případě, když člověk věnuje něco dobrovolně jiným (může jít o peníze, věci, čas, úsilí a nežádá za to žádnou finanční náhradu). Důvody k dobrovolnictví bývají většinou morální. Patří mezi ně potřeba pomáhat druhým, měnit svět k lepšímu, případně bránit svoji vlast ve válce, pomáhat při živelné katastrofě, mírnit utrpení nemocných lidí při epidemiích apod. Časová náročnost dobrovolných činností je různá. Při velké náročnosti může někdy dojít až k syndromu vyhoření.

Co je to dobrovolnictví 10 Doporučení Dobrovolnictví není uskutečňováno, a ani nesmí být chápáno jako oběť. Jedná se o přirozený projev občanské zralosti.

Jak se dobrovolnictví dělí 11 2 JAK SE DOBROVOLNICTVÍ DĚLÍ Čas ke studiu: xx minut Cíl: Po prostudování této podkapitoly xxxxx. xxxxx. xxxxx. Výklad Dobrovolnictvím se ve většině případů pomáhá jedinci, či skupině s nějakým nedostatkem. Tento nedostatek může vznikat z různých důvodů. Proto se také dobrovolnictví dělí dle různých pohledů. 2.1 Dělení dle rozsahu 2.1.1 Dárcovství S dárcovstvím se v naší společnosti setkáváme velmi často. Je to spíše pasivní forma pomoci, kdy stačí poslat zprávu z mobilního telefonu, nebo udělit příkaz bance. Tento druh pomoci je v současnosti nejvíce rozšířen. Využívá se pravidelně, když organizace, či jedinec potřebuje od dárců získat finanční podporu. Příkladem je systém Adventních koncertů probíhajících již tradičně v české televizi. Vybírá se jak je uvedeno výše buďto bankovní platbou na dané bankovní číslo, nebo zasláním tzv. dárcovské sms. Server, který je na tento typ pomoci zaměřen naleznete na www.darcovskasms.cz, nebo www.darujspravne.cz. 2.1.2 Výpomoc Občanská výpomoc, nebo sousedská výpomoc. Zde se jedná převážně o výpomoc v okruhu rodiny, či přátel. Vyznačuje se spontánností, neočekáváním finančního ohodnocení (jako ostatně každá dobrovolná činnost) a dále tím, že člověk,

Jak se dobrovolnictví dělí 12 který jí vykonává, ji považuje za samozřejmou (například vnuk běžně přináší babičce ze sklepa uhlí). Jako systém vzájemných protislužeb se dobrovolná občanská výpomoc značně rozvíjela v době totalitního režimu, kdy nebylo možné některé věci koupit a jen díky výměnám a vzájemné pomoci bylo možné některé důležité věci sehnat. Její kořeny je možné najít v historii, například v době, kdy neexistovaly stroje a zemědělská výroba byla závislá zvláště při sklizni na tom, jak si jednotliví zemědělci vzájemně pomohli. Přestože není v dnešní společnosti výpomoc velmi rozšířená, má celkem široké možnosti, a to hlavně z toho důvodu, že na ní nepomýšlí česká legislativa. Takže pokud svému sousedovi pomáháte s výstavbou jeho domu nahodile a on vám za to nahodile zařízne husu, pak je to v pořádku. 2.1.3 Vzájemně prospěšné dobrovolnictví Jedná se o vzájemnou pomoc v rámci komunity. Tuto činnost vykonávají členové komunity v rámci realizace společných cílů a zájmů a je k užitku převážně členům komunity. Tomu však neodpovídá zařazení dobrovolných hasičů do této skupiny. Ti sice pořádají pro svůj rozvoj cvičení a pro svou zábavu soutěže a plesy, ale současně je jejich hlavním cílem zachraňovat druhé (ne členy organizace) před požáry, což je spíše veřejně prospěšným dobrovolnictvím. V některých organizacích tedy mohou probíhat činnosti jak vzájemně, tak i veřejně prospěšné. Nejvýraznějším příkladem vzájemně prospěšného dobrovolnictví je spolková činnost. Ta má v českých zemích dlouholetou tradici, přestože v době totalitního režimu byla téměř přerušena. První spolky, které v Čechách podporovaly rozvoj národní kultury, umění, vědy a vzdělávání, vznikaly v období Národního obrození (zhruba od r. 1830). Byly to například tělocvičné, ženské a okrašlovací spolky, pěvecké sbory, dobrovolní hasiči. Tyto spolky sloužily hlavně ke zvýšení vzdělanosti a povědomí o bohaté minulosti českého národa. V období tzv. První republiky se počet spolků a jejich aktivit neustále zvyšoval. Tehdy vzniklo také mnoho spolků věnujících se veřejně prospěšné dobrovolné činnosti. Tato doba je označována za zlatý věk spolkového života. Některé ze spolků, které tehdy vznikly, přetrvaly až do dneška a ty, jejichž činnost byla totalitním

Jak se dobrovolnictví dělí 13 režimem násilně přerušena, se snaží navazovat na své dřívější aktivity. I dnes vznikají stále nové spolky zvláště v oblasti kultury, sportu a volnočasových aktivit dětí a mládeže. V dnešní době opět nastupuje tento systém, kdy lidé z oblasti společného zájmu pečují o určitou věc, či oblast. Tato činnost je podporovanou oblastí různých dotačních programů, protože je to nejpřirozenější způsob starosti o své přirozené okolí. 2.1.4 Veřejně prospěšné dobrovolnictví Touto činností se zabývají především dobrovolnická centra a neziskové organizace. Veřejně prospěšné dobrovolnictví je dobrovolná činnost ve prospěch druhých, která je podobná placené práci v tom smyslu, že dobrovolník má vymezenou činnost, které se věnuje a která musí být vykonána tak, aby se na ní mohl příjemce pomoci polehnout. Oproti vzájemně prospěšnému dobrovolnictví je u tohoto typu dobrovolnictví na prvním místě potřeba být užitečný svému okolí. Na tomto druhu dobrovolné činnosti je postavena práce mnoha neziskových organizací a její organizaci se věnují dobrovolnická centra. Tato činnost může plnit svou roli pouze tehdy, když je řádně zorganizována a když je vymezena role dobrovolníka a jeho vztah k zaměstnancům organizace. Dobrovolník potřebuje jasně znát poslání organizace, mít dobrý výcvik a cítit osobní odpovědnost za práci, kterou vykonává. Pokud se budete chtít zapojit do dobrovolnických aktivit, můžete získat aktuální informace na stránkách www.dobrovolnik.cz v sekci Dobrovolnictví nabídka a poptávka. 2.1.5 Dobrovolná služba Jedná se o obvykle dlouhodobý (až několika měsíční) závazek věnovat se dobrovolné práci často mimo svojí zemi. Má mnoho znaků společných s veřejně prospěšným dobrovolnictvím. Důležitá je zde dlouhá doba trvání služby a formalizovaný vztah k organizaci, která dobrovolníka vysílá a pro kterou pracuje. Tyto prvky jsou důležité zejména při dobrovolné službě v zahraničí, kdy je nutné zařídit pojištění a absolvovat různá školení. Příkladem může být Evropská dobrovolná služba organizována pro mládež od 18 do 25 let. Server http://www.evs.place.cz/ přináší základní informace o této službě. Další možností, o které jste již někdy slyšeli je mezinárodní humanitární

Jak se dobrovolnictví dělí 14 organizace Lékaři bez hranic. Tato zajišťuje odborným personálem lékařskou pomoc v místech postižených válkou, přírodní katastrofou, v uprchlických táborech apod. 2.2 Dělení dle času Na dobrovolnickou činnost se lze dívat z různých hledisek. Dalším možným dělením je dělení podle doby trvání dobrovolné činnosti. Tak lze dobrovolnou činnost rozdělit na dobrovolnou pomoc při jednorázových akcích a dlouhodobou dobrovolnou činnost a dobrovolnou službu. 2.2.1 Jednorázová činnost Nejčastěji dobrovolníky zajišťovanou akcí bývají veřejné sbírky, dále pak benefiční a informační akce, koncerty atd. Může zde spadat také pomoc po živelné katastrofě. Při jednorázové pomoci stačí ústní dohoda mezi dobrovolníkem a organizací. Vždy mějte na paměti, že jednotlivé dobrovolníky je vhodné proškolit, jakým způsobem je po něm výpomoc požadována. 2.2.2 Dlouhodobá činnost Dlouhodobá dobrovolná činnost je pravidelná a opakovaná. Vztah mezi organizací a dobrovolníkem by měl být formalizován smlouva by měla být písemná. Organizace pak může s dobrovolníkem a jeho činností na určitou dobu počítat, proto také může investovat do přípravy popř. pojištění za škody. Dobrovolná služba je nejen dlouhodobá, ale současně nepřetržitá v podstatě vyplňuje čas jako zaměstnání. Dobrovolník touto činností tráví 20 a více hodin týdně. Většinou se jedná o činnost v zahraničí. Mnoho dobrovolníků ji proto může využít k tomu, aby se zdokonalili v cizím jazyce, či poznali jiné kulturní prostředí. Dlouhodobou možností je například vypomáhat v nemocnicích. O dlouhodobé programy se vždy stará nějaká organizace. Příkladem může být dobrovolnické centrum Lékořice (http://www.lekorice.com/program-dobrovolnici-v-nemocnicich-18). 2.3 Dělení dle společenského života vykonávají: Dělení podle oblasti společenského života, ve které dobrovolníci svou činnost

Jak se dobrovolnictví dělí 15 2.3.1 Sociální oblast a zdravotnictví V této oblasti se můžete realizovat nejsnáze. A to především proto, že právě v souvislosti s touto oblastí jsou dobrovolníci nejčastěji zmiňováni. Jsou zde sice kladeny nejvyšší nároky na jejich profesionalitu, ale s přípravou a zaškolením vám pomůže samotná organizace. Je to především proto, že zde na dobrovolnících často závisí nejen spokojenost klienta, ale i kvalita jeho života. Navíc v některých případech je na dobrovolnících přímo závislé dosažení cíle organizace (to je například tam, kde jediným zaměstnancem organizace je koordinátor a školitel dobrovolníků a samotnou práci s klientem vykonávají pouze dobrovolníci). 2.3.2 Humanitární organizace Humanitární organizace si většinou profesionalitu dobrovolníků, velmi pečlivě hlídají a od dobrovolníků ji požadují. Jejich dobrovolníci pomáhají v neobvyklých krizových situacích, jako jsou živelné katastrofy a válečné konflikty. To je oblast, která by se určitě nedala pokrýt pomocí placených profesionálních pracovníků, protože v co nejrychlejší době je potřeba pomoci velkému počtu postižených lidí a možnosti profesionálů bývají omezené. 2.3.3 Ochránci životního prostředí V oblasti ochrany životního prostředí existují velké organizace budované pouze na činnosti dobrovolníků, které působí v regionech, celostátně i na mezinárodní úrovni. Věnují se jak řešení ekologických problémů, tak i jejich předcházení, formou různých protestů (demonstrací, podpisových akcí, atd.). K práci v oblasti ekologie je motivátorem často pocit, že dobrovolníci mohou dosáhnout velkých změn ve prospěch všech, dokonce zachránit svět před sebezničením. V české republice na tuto oblast pamatuje zákon. Takže pokud chcete svému životnímu prostředí pomoci, pak můžete založit občanské sdružení, jeho ž cílem je ochrana životního prostředí. Tato sdružení, pak musí být pravidelně informována o všech řízeních, týkajících se životního prostředí v regionu. 2.3.4 Činnost spolků Se sportem je již tradičně spojena spolková činnost. Například jeden z nejznámějších je Sokol, který přežil i éru tzv. reálného socialismu. Ale jsou to nejen velké organizace s celostátní působností, patří sem i spolky sdružující sportovce a jejich fanoušky kolem malých sportovních klubů. Dobrovolníci se zde starají o údržbu

Jak se dobrovolnictví dělí 16 majetku klubu (hřiště, klubovny), nebo o přípravu dětí a mládeže. V malých vesnicích je sportovní spolek často jedinou organizací, která nabízí program pro volný čas dětem a mládeži. Ve Velké Británii dokonce vznikají při sportovních klubech komunitní centra. 2.3.5 Kultura Kultura je také (stejně jako sport) oblast, ve které pracovaly již první spolky, například spolky okrašlovací. Nejčastěji to byly spolky zaměřující se na určitou kulturní památku, o jejíž údržbu se staraly a připravovaly akce osvětlující její historii, dále spolky pořádající kulturně-vzdělávací akce. Po roce 1989 vzniklo také mnoho neziskových organizací, ve kterých neprofesionálové dobrovolníci prezentují své představy o umění a vytváření tak další alternativy uměleckého vnímání. Zcela nepochybně, zde spadají také pěvecké sbory, které se v nemalé míře starají o rozvoj části kulturních prožitků v obcích. 2.4 Dělení podle vzniku Při vzniku potřeby dobrovolnictví mohou nastat v zásadě dvě možnosti. 2.4.1 Zdola nahoru První vzniká tak, že skupina lidí (kteří možná ani o dobrovolnictví nic netuší), začne pořádat nějakou aktivitu, či bojovat za určitý cíl. Postupně se pro zlepšení práce začíná vytvářet struktura a vzniká tak dobrovolná organizace, která se může přerodit až v neziskovou organizaci. Následně pak uskutečňuje své poslání pomocí dobrovolníků. Příkladem takovéhoto uskupení může být skupina občanů města snažící se o vybudování hřiště pro děti. 2.4.2 Shora dolů Organizace, kde vzniká dobrovolnictví shora dolů, je taková organizace, kde se pracovní tým skládá nejdříve pouze z profesionálů. Ti se pak rozhodnou, že by mohli svou práci zefektivnit, či doplnit činností dobrovolníků. Pak tedy začnou hledat vhodné dobrovolníky a zapojovat je do své práce. Tento způsob vzniku v sobě zahrnuje příchod dobrovolníků zvenčí dovnitř, což může mít jak výhody v oživení dosavadních služeb, zároveň však tyto nové prvky mohou dosavadní profesionálové vnímat jako ohrožení.

Jak se dobrovolnictví dělí 17 2.5 Dělení dle role v organizaci Cíle organizace jsou různá a i proto se teď zaměříme na to, jakou roli hraje dobrovolnictví v dané organizaci. 2.5.1 Hlavní činnost V organizaci, kde je dobrovolnictví hlavní formou činnosti, závisí na dobrovolnících celý její chod a plnění jejího poslání. Taková organizace má jednoho či několik málo profesionálních pracovníků, kteří jsou většinou koordinátory dobrovolníků a organizátory. Samotnou práci pak vykonávají dobrovolníci. Jsou to například organizace koordinující dobrovolníky v nemocnicích či hospicích, nebo již zmíněné humanitární organizace. 2.5.2 Součást práce organizace Když je dobrovolnictví součástí práce organizace, znamená to, že část práce profesionálních zaměstnanců, dělají dobrovolníci a tím vlastně snižují finanční náklady organizace. Tuto formu dobrovolnictví často dělají různí odborníci, kteří kromě svého zaměstnání vykonávají činnost odpovídající jejich profesi jako dobrovolníci v neziskových organizacích. Například účetní vede jako dobrovolník účetnictví neziskové organizaci, dobrovolník psycholog školí další dobrovolníky pro práci s klientem nebo dobrovolník právník sestavuje neziskové organizaci smlouvy. 2.5.3 Doplňková činnost Dobrovolnictví jako doplňková činnost zefektivňuje a zkvalitňuje služby organizace. Ta však na dobrovolnictví není závislá a mohla by i bez něj plnit své hlavní cíle. Sem patří například dobrovolná činnost týkající se vyplnění volného času a přispívající k psychické pohodě klientů v ústavních zařízeních.

Mohu být dobrovolníkem i já? 18 3 MOHU BÝT DOBROVOLNÍKEM I JÁ? Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se: Statistickými údaji Finanční náročností handicapu Stárnutím, jako přirozeným handicapem Výklad Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. 3.1 Kdo se může stát dobrovolníkem Je to člověk, který se odhodlá udělat ten jednoduchý, ale důležitý krok k tomu, aby se sám zapojil do činnosti, která je třeba nedostatečně zajišťována státními institucemi. Někdo, kdo neváhá obětovat část svého volného času pro vyplnění prázdného času druhých (např. dětí či nemocných) anebo zajištění aktivity, kterou by jinak neměl kdo organizovat (např. vysázet pár stromů). Dobrovolníkem může tedy být každý zralý a způsobilý člověk, který je ochoten věnovat svůj čas a kompetence. Konkrétní činnost však závisí na možnostech organizace a schopnostech dobrovolníka. Není možné říci, že existují další konkrétní vlastnosti, které musí člověk nezbytně mít, aby se mohl stát dobrovolníkem. Podmínkou je pouze ochota pracovat bez finanční odměny. Jsou ale některé vlastnosti, které určitě dobrovolníkovi v jeho činnosti pomohou. Je to otevřenost, flexibilita, schopnost spolupracovat, vnímavost,

Mohu být dobrovolníkem i já? 19 odpovědnost, tolerance, nezištnost. Je dobré, když dobrovolník vykonává své úkoly tak, že může být organizací vnímán jako spolehlivý pomocník, na kterého je možné mít podobné nároky jako na placené zaměstnance. Z druhé strany, organizace by při zadávání úkolů měla brát na zřetel jeho individuální nadání a dovednosti, současně mu nechat prostor pro jeho tvořivost. Možnost ovlivnit třeba jen tu nejmenší částečku práce organizace slouží jako zvláštní druh motivace, protože člověk se cítí součástí organizace a může pomoci měnit její cestu. 3.2 Jak se vybírá správný dobrovolník Pro konkrétní úkoly a funkce v organizaci je běžné vybírat dobrovolníka s potřebnými dovednostmi. Tam, kde dobrovolník přichází do styku s klienty nebo kde se od něj vyžadují zvláštní dovednosti, je nutné dělat výběrové řízení. Například program pro uprchlíky nemůže realizovat dobrovolník, který neumí žádný jazyk, kterým by se s nimi mohl dorozumívat. Výběrová řízení (pro výběr dobrovolníků) nejsou ještě zcela obvyklá, protože pracovníci organizací jsou většinou rádi, že sehnali vůbec nějakého dobrovolníka. Výběrová řízení by se však do budoucna měla stát pravidlem. V případě, že se možnosti dobrovolníka rozchází s potřebami organizace, nemůže pak jeho činnost plnit svůj účel. Proto je nutné, aby organizace vždy dokázala přesně definovat roli dobrovolníka. Určila si, jaké má mít dobrovolník schopnosti, jakého má být temperamentu, jaký čas od něj bude potřebovat a jaké nasazení. Musí si stanovit, jaké má mít dobrovolník znalosti, dovednosti a schopnosti. Pokud má všechno toto stanoveno, pak může dobrovolníka vybrat, zkoordinovat práci profesionálů a dobrovolníků a následně propustit dobrovolníka, který na práci nestačí, nebo se k ní nestaví zodpovědně. Většina organizací, zvláště dobrovolnických center právě na tomto principu pracuje. Proto si stejně, jako si vytváříte životopis pro získání práce, můžete vytvořil váš profil, se kterým se o práci dobrovolníka budete ucházet.

Mohu být dobrovolníkem i já? 20 3.3 Jak se stát dobrovolníkem Člověk se může stát dobrovolníkem dvěma způsoby. Buď přijde nejprve příležitost, zájem o konkrétní aktivitu, které se chce jedinec věnovat. Anebo přijde jako první vůle a chuť být dobrovolníkem a pak až následuje hledání možného uplatnění. S největší pravděpodobností jste právě vy ten druhý případ. Proto možnosti svého uplatnění v oblasti dobrovolnictví můžete hledat přes inzeráty a obrátit se na organizace, o kterých víte, že pracují s dobrovolníky, nebo využijete služeb dobrovolnických center. S jejich pomocí pak zcela jistě najdete vhodné místo. Naopak v prvním případě se nejdříve naskytne příležitost, či nabídka. Je to nabídka vám známé organizace, organizace, jíž jste členy vy nebo vaši přátelé. Všeobecně si můžeme říci, že v ČR dělají dobrovolníky většinou mladí lidé, převážně studenti středních a vysokých škol, dále pak ženy mezi 50 60 lety. Tento jev je dán hlavně množstvím nevyužitého volného času (studenti i ženy, kterým odešly děti nebo které právě nastoupily do důchodu, mají často volný čas, pro který ještě nenašli využití). U studentů to lze navíc zdůvodnit snahou získat zkušenosti a u žen v této věkové kategorii syndromem opuštěného hnízda, stále chtějí být něčím užitečné, i když už děti odrostly a vést domácnost již není tak náročné. Bohužel neexistují dostupné statistiky, které by zpracovávaly přehled jednotlivých skupin. Jen si připomeňme, že dobrovolnictví je široká oblast zahrnující různé druhy činností dobrovolníků a také jejich organizaci a propagaci. Aby mohla být činnost považována za dobrovolnou, musí být neplacená, vědomá a svobodně zvolená. Dobrovolníkem může být v podstatě každý člověk, který se chce dobrovolné činnosti věnovat, konkrétní činnost však musí být vybírána s ohledem na jeho schopnosti a dovednosti, aby jeho pomoc byla účinná.

Proč se stát dobrovolníkem 21 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM U každého z nás, kteří jsme se někdy dostali do role dobrovolníka, nebo jsme s dobrovolníkem úzce spolupracovali, se důvod, proč byl dobrovolník dobrovolníkem, mohl lišit. 4.1 Druhy motivace Motivace každého člověka k dobrovolné práci je jedinečná - často se ovšem jedná o kombinaci následujících faktorů: 4.1.1 Altruismus Altruista je dobrovolník, který chce být užitečný ostatním. Důvodem proč chcete být užitečný ostatním, však podle mnohých lidí není skutečnost, že chce pomáhat, ale že to činí z nějakého pro ostatní skrytého důvodu, který pod slovo altruismus schovává. 4.1.2 Kvalita života Dobrovolník sloužící ostatním, proto aby tak zlepšil svůj vlastní život. Jedná se patrně o nejdůležitější motivaci. Dobrovolníci jsou rádi s ostatními, mají rádi aktivní odpočinek a zejména pocit, že mají pro ostatní svou cenu. Tedy, že i jejich život je smysluplnější. 4.1.3 Zpětný zisk Je nemálo lidí, kteří mají z dobrovolnické činnosti nějaký, byť nefinanční zisk. Může to být například zisk v podobě zkušenosti. 4.1.4 Zodpovědnost U některých dobrovolníků je spolupráci v komunitě jako zodpovědnost, kterou spolu přináší občanství - v tomto případě se někdy sami být dobrovolníky necítí. Přesto z pohledu skupiny budou za dobrovolníky počítáni, jelikož mnozí ostatní tuto činnost nebudou asi dělat nikdy.