WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření MŽP OZCHČP bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření dotčeného orgánu. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Připomínky k návrhu revitalizačních a zmírňujících opatření Celá dokumentace a samotný způsob hodnocení a hlavně porovnání této varianty s ostatními variantami (zejména s nulovou) je tedy mj. založen pouze na předpokladu, že všechna tato realizovaná opatření ve prospěch flóry, fauny, ekosystémů a dalších zájmů ochrany přírody a krajiny budou funkční. Tento přístup se projevuje např. i v závěrečné kapitole E. Porovnání variant záměru na str. 348, kdy je v tabulce č. 90 u vlivu varianty 0 i varianty 1B na faunu, flóru a ekosystémy vyhodnocen neutrální vliv. S takovýmto předpokladem ovšem nelze zásadně souhlasit, což paradoxně v některých částech dokumentace vlivů připouští i jejich zpracovatelé. Proti funkčnosti opatření nebyly vzneseny žádné relevantní odborné argumenty. Dokumentace předpokládá, že se biotopy budou vyvíjet na základě definovaných parametrů a že ve střednědobém horizontu budou opatření funkční. Žádné informace ani zkušenosti nenapovídají opak. Praktický příklad funkčnosti navržených opatření není třeba hledat v zahraničí, ale leží přímo v dotčené oblasti. Autoři při své dlouholeté praxi mají zkušenosti s vývojem říčních, pobřežních i aluviálních ekosystémů po katastrofických povodních v roce 1997 na Moravě a v roce 2001 v Čechách a konkrétně i v dotčeném úseku Labe. Navíc původní "přirozené" biotopy jsou pouze sukcesně vyvinuté původní zcela jinak využívané či pozměněné plochy (viz např. historické fotografie, letecké snímky atd.). Toto je ilustrováno v rámci přílohy č. 2 samostatné přílohy SP04 doplňku (WELL Consulting 2012). Zmírňující a revitalizační opatření byla proto mimo jiné navržena na základě pozorovaného vývoje stanovišť na "stárnoucích" plavebních stavbách. Využití těchto znalostí a navržený účelový management vytváří podmínky pro rychlejší vývoj těchto nových stanovišť žádoucím směrem. Úspěšnost navržených opatření vůči drobnokvětu pobřežnímu byla prokázána na umělé pláži v Jakubech, kde byl v roce 2011 identifikován. Při ochraně biodiverzity labské nivy nejde pouze o vytváření co nejširší biotopové nabídky jak navrhují zpracovatelé prostřednictvím souboru revitalizačních opatření, ale jde zejména o zachování přirozené dynamiky řeky, včetně faktorů nahodilosti a nepravidelnosti. Tyto faktory nepravidelné dynamiky řeky, včetně disturbancí břehových porostů, jsou klíčové pro unikátní biodiverzitu labských břehů a nelze je nahradit statickými technickými opatřeními ani pravidelným řízením kolísaní hladiny v nadjezí, jež navrhují zpracovatelé dokumentace. 1
WELL Consulting, s.r.o. Tyto faktory budou úplně zachovány mimo intravilán města Děčína. Pouze v intravilánu města bude hladina Labe stabilizována a její kolísání bude v oblasti běžných průtoků omezené a řízené tak, jak navrhuje investor, resp. projektant varianty 1B. V oblasti povodňových průtoků, kdy dochází k výrazným disturbancím břehových porostů, však bude dynamika zachována prakticky v plném rozsahu. Díky revitalizačním opatřením, která rozvolní nyní opevněné a stabilizované břehy, bude na některých místech umožněna dokonce větší dynamika než nyní. Zpracovatelé dokumentace došli k závěru, že negativní ovlivnění dynamiky řeky je vzhledem k jeho lokalizaci v intravilánu města přijatelné. Účinnost navržených opatření není dlouhodobě experimentálně ověřeno a pochybnosti o fungování připouští i zpracovatelé dokumentace např. na str. 287, kdy uvádí, že: Vyplážováním části břehu budou podpořeny také některé druhy adaptované na periodicky obnažovaná dna. Vzhledem k tomu, že navrhovaná opatření budou provedena z větší části v rámci vzdutí (s výjimkou břehových výhonů pod PSD a lokality v konci vzdutí), tedy v pozměněných podmínkách sedimentace, promývání a řízeného kolísání hladiny, je otázkou, do jaké míry zde bude druhové spektrum jednoletých společenstev na plážovaných březích ve vzdutí podobné těm, které lze nalézt na současných polopřirozených říčních náplavech, tedy i těch s významným výskytem drobnokvětu pobřežního (Corrigiola littoralis). Tento druh bude pravděpodobně alespoň částečně nahrazen druhy s vazbou na bahnitější substrát (pr. Limosela aquatica, Cyperus fuscus apod.). Na str. 287 není nikde uvedeno nic o pochybách funkčnosti opatření. Autor připomínky má zřejmě na mysli to, že autoři dokumentace uvádějí, že náplavy, které se budu vyvíjet ve vzdutí PSD, a pod ním za výhony budou odlišného charakteru. To však nijak neznamená, že nebudou z přírodovědného hlediska cenné. Dokumentace vlivů neobsahuje vyhodnocení účinnosti navržených opatření na základě dlouhodobého experimentálního ověření, zároveň není posouzeno, kdo a v jakém rozsahu, z jakých finančních zdrojů a také po jakou dobu bude odpovědný za zajištění navrhovaných managementových opatření včetně zajištění funkčnosti provedených technických opatření. Zároveň dokumentace vlivů detailněji nehodnotí významné riziko, že tato navrhovaná zmírňující a revitalizační opatření nebudou funkční ve smyslu osídlení cílovými druhy, pro které jsou navrhovány (vyplážování břehu x drobnokvět pobřežní apod.). Při hodnocení vlivů na flóru, faunu a ekosystémy bylo navíc prakticky pominuto zhodnocení vlivu zvýšené frekvence vodní dopravy (viz též dále), což je cílovým stavem vlnobití a abraze břehů je zmiňována při návrhu některých opatření (navýšení výhonů u Boletic a hráze u Kameničky), ale chybí zhodnocení, jakým způsobem ovlivní stav společenstev a druhů vázaných na břehovou linii a nakolik sníží efektivitu zmírňujících opatření pod PSD (výhonů), tak v jezové zdrži (pláží aj.) a nad ní. Některá zmírňující a revitalizační opatření jsou v kapitole D. IV. Charakteristika opatření k prevenci navíc formulována pouze vágním způsobem jako např. doporučujeme zvážit možnost umělého počátečního podpoření semenné banky kriticky ohroženého druhu drobnokvět pobřežní (str. 338) nebo je třeba zajistit kosení (str. 339), případně jsou v přílohách navržena opatření, která pak nejsou převzata do vlastního textu dokumentace (viz SP9, str. pro ochranu populace Castor fiber albicus na území ČR má z biologického hlediska zásadní význam repatriace na území české kotliny ). Připomínka k funkčnosti zmírňujících a revitalizačních opatření je již vypořádána výše. 2
WELL Consulting, s.r.o. Odpovědný bude nositel záměru, tedy Ředitelství vodních cest ČR, které rovněž zajistí potřebné finanční zdroje. Rozsah je stanoven v popisu záměru a může být upřesněn ve stanovisku vydávaném orgánem ochrany přírody. V této souvislosti není problematický provoz nákladních lodí, které výrazné vlnobití nezpůsobují. Problematické jsou zejména lodě, které se po hladině pohybují vyšší rychlosti v tzv. skluzu. Zejména kvůli těmto vlivům (ale také pro omezení působení proudu, větru či vlnění způsobeného nákladními loděmi) je také navrhováno zachování tišin v oblasti Boletic a Nebočad. V případě opatření Podpora semenné banky drobnokvětu pobřežního je doporučující formulace zvolena z toho důvodu, že je pravděpodobné, že semenná banka tohoto druhu je velmi silná a podobné opatření by bylo zbytečným zásahem. Toto opatření by bylo na místě, pouze pokud by se na nově vytvořených lokalitách drobnokvět přes vhodné podmínky neobjevoval. Pozorování na experimentální pláži v Jakubech tomu však nenasvědčují. Opatření Management vybraných lučních porostů nepovažujeme za vágně formulované. Repatriace bobra do české kotliny byla z podmínek EIA PSD vypuštěna na základě odporu OOP, který se obával následných náhrad škod po rozšíření bobra nad Lovosicemi. Návrh reprezentovaný ve variantě 1B předpokládá, že po dobu minimálně 6 let budou monitorována jednotlivá zmírňující a revitalizační opatření z důvodu prokázání jejich funkčnosti (balvanité koncentrační výhony, rozvolněné a plážové břehy atd.). Monitoring je samozřejmě podstatný, avšak není popsáno, natož posouzeno, co se stane, když i po 6 letech nebudou opatření fungovat, a to i po přehodnocení údržbových a pěstebních zásahů. V příloze SP9 je navíc na str. 102 uvedeno, že monitoring by měl probíhat ne 6, ale minimálně po dobu 10 let od ukončení výstavby. Tato hypotetická situace je vzhledem ke všem dostupným informacím krajně nepravděpodobná. Pokud by však přece jen v nějakém dílčím území nastala, bylo by nutné hledat řešení za účasti všech zúčastněných stran. Pokud by revitalizační a zmírňující opatření nebyla funkční (což o nich nelze v tomto okamžiku na základně vědeckých argumentů tvrdit), má orgán ochrany přírody pravomoc nařídit příslušné opatření - viz ust. 66 ZOPK. Na str. 102 se uvádí minimálně desetiletý monitoring. V dokumentaci EIA je na str. 127 uvedeno: "Po uplynutí šestiletého monitorovacího období bude na základě zkušeností s vývojem opatření a předpokládaného vývoje navržen dlouhodobější monitoring, který bude v případě uspokojivého vývoje mít extenzivní charakter." Tato tvrzení se nevylučují. Závazná doba a podoba monitoringu by měla být obsažena ve stanovisku EIA. Nerovný přístup zpracovatelů při vzájemném hodnocení jednotlivých posuzovaných variant záměru Obecně lze konstatovat, že negativní vlivy nulové varianty a rovněž vliv povodní 2002 a 2006 jsou v textu i přílohách SP4 a SP9 nepřiměřeně zveličovány, zatímco negativní vlivy záměru ve variantě 1B jsou bagatelizovány. Zpracovatelé dokumentace vlivů zvolili nerovný přístup při vzájemném hodnocení jednotlivých variant, což lze doložit např. následujícím příkladem (text na str. 281): Vývoj společenstev na nově vybudovaných objektech může výrazně negativně ovlivnit přítomnost nepůvodních druhů. To je však skutečnost, které lze jen obtížně zabránit např. vhodnou strukturou použitého autochtonního materiálu. Jedná se o popis vlivů u varianty 1B, kdy autoři v textu sice připouští, že může dojít k výraznému negativnímu vlivu díky nepůvodním invazním druhům, ve finálním vzájemném hodnocení variant však toto riziko pomíjí a naopak v neprospěch nulové varianty konstatují, že: Vlivem varianty 0 bude ovlivněn ekosystém říční nivy především rozsáhlými invazemi nepůvodních druhů, případně ruderalizací stanovišť v závislosti na negativním vlivu ničivých povodní (především v roce 2002) (str. 301). Stejně tak i v příloze SP4 (hodnocení 3
WELL Consulting, s.r.o. vlivu dle 45i zákona č. 114/1992 Sb.) její zpracovatel RNDr. Jiří Zahrádka, CSc. konstatuje (str. 10), že: Nulová varianta představuje zachování současného stavu, který je pro vodní dopravu značně problematický a nesplňuje podmínky zadání Ministerstva dopravy (viz dále). Z hlediska ochrany přírody je charakterizován nežádoucí sukcesí rostlinných společenstev na plochách destruovaných povodněmi v roce 2002 a 2006, ve které dominuje expanze neofytů a ruderálních druhů rostlin a hrozí přirozený zánik cenných společenstev a populací druhů. Jedná se však o nepochopení principu fungování ekosystémů velkých řek (lužních lesů), kdy z pohledu lidského vnímání disturbační procesy jsou součástí a bezpodmínečnou podmínkou přežívání lužních lesů. Vytváření tůněk, volných a obnažených ploch je impulsem pro iniciální stadia vzniku nového lužního lesa s různou výškovou a věkovou strukturou a různou druhovou diverzitou. Disturbance je také důležitá pro konkurenčně slabší druhy nebo druhy, které jsou přirozeně splavovány z horních partií povodí řek a potoků. Disturbance povodněmi v rámci údolní nivy představuje přirozený proces, který bude probíhat bez ohledu na zvolenou variantu. Navíc je nutné si uvědomit, že na šíření některých nepůvodních, zejména vodních druhů, se významně podílí sama lodní doprava (viz informace uvedené v příloze SP3). Uvedený příklad nerovného přístupu k variantám srovnává popis terestrických a akvatických biotopů, což je účelové a z odborného hlediska chybné. Autor připomínky vychází z idealizované představy "přirozeného vývoje", ke kterému povodně patří. Řeka Labe a celé její povodí je silně antropogenně ovlivňováno, antropogenní vlivy jednoznačně dominují. Při současném ponechávání území "přirozenému vývoji" jsme svědky "přirozené" sukcese invazními druhy, které dále devastují stanoviště poškozená povodněmi. Řeka Labe je v celém posuzovaném úseku (Hřensko - Ústí nad Labem) dlouhodobě (desítky až stovky let) upraveným tokem s fixovanou břehovou linií břehovým opevněním. V území v současné době významně dominují antropogenní vlivy nad vlivy "přirozenými". Současný vývoj území je charakterizován intenzivní invazí nežádoucích druhů rostlin a proto je v zájmu ochrany přírody tento negativní vývoj změnit revitalizačními a managementovými opatřeními. Nejpodstatnější omyl však spočívá v přesvědčení autora připomínky, že v dotčeném území se nachází stabilní a funkční lužní les. Tak však fragmenty příbřežních porostů ani při nejlepší vůli a znalosti lokality charakterizovat nelze. Zpracovatelé dokumentace vyzdvihují variantu 1B také z důvodu realizace revitalizačních opatření. Některá opatření ve prospěch zachování biodiverzity zájmového území jsou však uskutečnitelná samostatně, tedy bez nutnosti realizace plavebního stupně. U další části opatření jde primárně o zajištění lepších podmínek pro plavbu (výhony v úseku pod PSD) a nelze je vydávat za revitalizační opatření (případný efekt spočívající v podpoře stanoviště štěrkových náplavů je sporný, resp. neověřený a navíc efekt bude snížen minimálně na návodní straně vlivem vlnobití a abraze). Nic dosud nebránilo orgánům ochrany přírody, aby tato opatření realizovaly. Zatím v dotčeném území téměř neprobíhá potřebný management, naopak jsme svědky sukcese invazních druhů rostlin. Nejde pouze o zlepšení plavebních podmínek. Technické řešení koncentračních výhonů (kóta nátoku, výplň) jsou řešeny variabilně tak, aby kromě plavební funkce plnily i funkce ekologické. Ty se samozřejmě koncentrují zejména do vnitřní břehové části výhonu. 4
WELL Consulting, s.r.o. Soulad záměru s koncepcemi EU a ČR Podle našeho názoru se jedná o nevyvážený účelový výčet, jelikož je jednostranně zaměřený pouze na koncepce a dokumenty, ve kterých je nějakou formou podporována lodní doprava. Pokud se autoři rozhodli zařadit do dokumentace vlivů tuto kapitolu, měl by zde být uveden i soulad, resp. nesoulad s některými národními koncepcemi v oblasti ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, které jsou platné a byly schváleny např. i vládou (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR) či mezinárodními úmluvami (Bernská úmluva o ochraně druhů a přírodních stanovišť, Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů). Např. v Aktualizaci Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, která byla schválena usnesením vlády č. 1497 dne 30. 11. 2009 je v oblasti vodních a mokřadních ekosystémů stanoven cíl zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace. Ve Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky, která byla schválena usnesením vlády č. 620 dne 25. 5. 2005 je stanovena řada cílů jako např. zachování stávající přírodě blízké vodní a mokřadní ekosystémy ČR a zastavit jejich devastaci, zachovat ve vodních ekosystémech pestré hydromorfologické útvary atd. Z koncepce "Státní politika životního prostředí České republiky 2004 2010", která byla schválena usnesením vlády č. 235 dne 17. 3. 2004, zpracovatelé dokumentace uvádějí pouze informace z kapitoly č. 5. Doprava, soulad s cílem odstoupit od činností a stavebních záměrů, jejichž důsledkem by byla likvidace mokřadů (viz kapitola Důsledná ochrana všech typů mokřadů v části Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti ) již nehodnotí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme doplnění vyhodnocení vztahu záměru i k těmto koncepcím a úmluvám. Dle dostupných informací není záměr v rozporu s žádnými koncepcemi v oblasti ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, proto nebyly do kapitoly zařazeny. Plochy mokřadních biotopů by po realizaci záměru ve variantě 1B byly vyšší než ve variantě 0, protože v intravilánu Děčína se žádné nenacházejí a plochy zaplavovaných depresí za zazeměnými navigačními stavbami v Prostředním Žlebu jsou výrazně menší než podobné plochy navrhované ve variantě 1B v celém dotčeném území. Vládou bylo schváleno v kontextu tohoto záměru zejména usnesení č. 337 ze dne 23.3.2005, které ukládá MŽP spolupráci na novém technickém řešení zajišťujícím zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi prostřednictvím výstavby Plavebního stupně Děčín. Toto usnesení je v kapitole uvedeno. Vyhodnocení vlivů na populace druhů V kapitole D. II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí dokumentace vlivů je v části Fauna, flóra a ekosystémy konstatováno, že: Žádný z dotčených zvláště chráněných druhů nebude touto variantou ohrožen tak, aby hrozilo jeho vymizení nebo výrazné omezení populací na regionální nebo vyšší geografické úrovni. Na druhou stranu, ne všechny významné druhy z pohledu zájmů ochrany přírody jsou v současnosti chráněny legislativně kategorií zvláště chráněné druhu. Např. na str. 192 dokumentace je konstatováno, že v příbřežních biotopech dolního Labe byl prokázán výskyt střevlíkovitého druhu brouka Bembidion argenteolum, který byl v ČR považován za vyhynulý. Biologický průzkum jeho výskyt potvrdil na dvou lokalitách, v lokalitě Loubí, ř. km 737,5 737,35 byl daný druh v rámci biologického průzkumu zjištěn opakovaně (2005, 2006). Realizací záměru by tedy jenom např. v tomto konkrétním případě došlo k významnému negativnímu ovlivnění populace tohoto druhu (případně i jeho vyhynutí) na území ČR), jelikož dané prostory budou zaplaveny vzdutím, přesto je v závěrečné tabulce na str. 348 dokumentace uveden u varianty 1B vliv na faunu neutrální. Obdobně i u dalších druhů, které jsou v příloze SP9 5
WELL Consulting, s.r.o. zmiňovány jako nově objevené pro ČR, případně u druhů řazených do nejvyšších kategorií ohrožení dle červených seznamů. Brouk Bembidion argenteolum není zvláště chráněným druhem ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb. Nelze hovořit o ohrožení jeho populace, když byl nalezen před několika lety pouze v jednom exempláři a jeho výskyt nebyl přes vynaložené úsilí již nikdy potvrzen. Záměr bude mít ve variantě 1B na některé druhy a stanoviště negativní a na některé pozitivní vliv. Proto je celkový vliv hodnocen jako neutrální. V souladu se zákonem 114/1992 Sb. budou dotčené druhy podléhat udělení výjimky ( 56). Popis výskytu a stavu vybraných (zvláště chráněných) druhů i popis vlivů a jejich zhodnocení jsou (paradoxně) nedostatečné u druhů, u nichž lze předpokládat nejvyšší míru dotčení záměrem (týká se též přílohy SP9). V případě drobnokvětu pobřežního je uveden počet a umístění lokalit výskytu zjištěných v rámci jednotlivých průzkumů, ale zhodnocení významnosti dopadu a to jak stavby (záboru a vzdutí), tak zvýšeného provozu (vlnobití a abraze břehů) právě s ohledem na dosavadní těžiště výskytu, resp. distribuci rostlin a chybí rovněž údaje o míře významnosti sedimentace semen ve vzdutí PSD a tedy případnému riziku oddělení a tím oslabení populací nad a pod záměrem. Obdobně např. v případě zjištěného výskytu modrásků nebo klínatky rohaté v případě modrásků není výčet lokalit ani přesněji uveden (pouze konstatování, že bylo zjištěno 10 nových lokalit výskytu v okolí viz str. 193), přičemž chybí bližší údaj o stavu populací na těchto plochách a zejména jejich distribuci na základě níž by bylo možné posoudit, zda jde o reálně fungující metapopulační systém a jaká je v případně v rámci tohoto systému role lokalit zasažených záměrem (zda tvoří težiště výskytu či nikoli). Od toho by se mělo odvíjet jak samotné vyhodnocení vlivu, tak vyhodnocení efektivnosti navrhovaných opatření (zde je navíc sporná jejich účinnost a bylo by proto nezbytné zajistit jejich provedení a ověření před zahájením realizace záměru); v případě klínatky rohaté jsou uvedeny údaje o místech sledování a zjištěné početnosti, ale opět chybí zhodnocení z hlediska dopadu na populaci druhu v dotčeném území s ohledem na jeho distribuci, preferenci stanovišť aj. Problematice drobnokvětu pobřežního je věnována pozornost v biologickém hodnocení, viz str. 58-59. Je skutečností, že vlastním plavebním stupněm bude zasažena pouze jedna známá lokalita výskytu druhu (ústí Ploučnice). Všechny ostatní součásti záměru - zmírňující a revitalizační opatření jsou koncipována tak, aby i pro tento druh zlepšovala biotopovou nabídku a vytvořila podmínky pro rozšíření tohoto druhu (plážování břehů, výplně koncentračních výhonů apod.) Klínatka rohatá je kontinuálně rozšířeným druhem v celém úseku Ústí n/l. - Hřensko, osidluje tedy biotopy v celé škále proudových poměrů v tomto úseku a lze tedy předpokládat, že realizací záměru nebude významně dotčena (viz str. 299 dokumentace). Informace ohledně lokalit modrásků jsou zahrnuty do doplňku dokumentace EIA (WELL Consulting 2012) a příslušné zdroje budou zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR.. Vzhledem ke skutečnosti, že hodnocení vlivů na ŽP by mělo být dle 10 odst. 4 zákona o posuzování vlivů podkladem pro následné povolování záměru, je nezbytné aby zde byly uvedeny odborné informace v potřebném rozsahu v případě zvláště chráněných druhů by tak obecně mělo hodnocení vlivů poskytnout nejen informaci zda dojde k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů, ale také jasně upřesnit o jaký charakter zásahů (z hlediska zákazů uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny) půjde, nakolik činnost ovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany (u druhů chráněných dle práva ES) a s ohledem na aktuální judikaturu v obdobných případech (viz např. rozsudek sp. zn. 7 Ca 99/2006-65 ze dne 12. 1. 2009 Městského 6
WELL Consulting, s.r.o. soudu v Praze ve věci výjimek dle 56 zákona č. 114/1992 Sb. u stavby dálnice D8) také kvantifikaci dopadů na dotčené populace. Celkové hodnocení dopadů na jednotlivé ZCHD je vypracováno s respektováním všech požadovaných dat včetně dopadů záměru na dotčené populace. Vyhodnocení odpovídá požadavkům a rozsahu, který je relevantní pro proces EIA. Data požadovaná pro udělení výjimky budou součástí samotné žádosti o výjimku. Vyhodnocení vlivů na zvláště chráněná území Kapitola D.I.7.5. (str. 304 dokumentace vlivů) Vlivy na zvláště chráněná území, uvádí, že záměr zasahuje do IV. zóny a prohrábka pod jezem do I. a II. zóny CHKO Labské pískovce a v podobě vzdutí hladiny a souvisejících vlivů také do IV. zóny CHKO České středohoří a pro realizaci bude potřeba získat výjimku ze základních ochranných podmínek CHKO dle 26 resp. 43 zákona č. 114/1992 Sb. Detailnější hodnocení vlivu záměru na předměty a cíle ochrany kategorie CHKO však dokumentace neobsahuje, a to ani příloha SP9 (Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody), požadujeme proto doplnění tohoto hodnocení. CHKO Labské pískovce byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 4946/72-II/2 a CHKO České středohoří výnosem MK ČR č.6883/76 podle tehdy platného zákona č. 40/1956 Sb. V kontextu dnešního zákona o ochraně přírody a krajiny (z. č. 114/1992 Sb., v platném znění) neobsahuje přesnou specifikaci předmětů a cílů ochrany přírody. Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody je koncipováno tak, aby postihlo všechny potencionálně dotčené chráněné fenomény obecné i zvláštní ochrany přírody a to s vědomím, že se nacházejí na území CHKO. Vyhodnocení vlivu záměru na břehové ekosystémy související s nárůstem frekvence proplouvání lodí a posouzení kumulativních vlivů Na str. 289 dokumentace zpracovatelé uvádí, že: Vlivem varianty 1B dojde stejně jako u varianty 1 společně s nárůstem frekvence proplouvání lodí k posílení vlivu vlnění na břehovou abrazi. Tento vliv bude ve vybraných úsecích v nadjezí zmírněn plánovaným navýšením stávajících výhonů či podélné ochranné hrázky. Podobný ochranný efekt budou mít i břehové výhony v podjezí, jak ukazují výsledky měření u projektu experimentálních výhonů v oblasti Podskalí. Z tohoto textu jednoznačně vyplývá, že dojde k nárůstu frekvence proplouvání lodí v celém úseku (je to i samotný důvod realizace záměru) a tedy i ke zvýšení negativních vlivů vlnění na břehové ekosystémy. Dokumentace detailněji neposuzuje zvýšení tohoto negativního vlivu vlnění na břehové ekosystémy jednak v podjezí v úseku mezi státní hranicí a ř.km 733,61, kde končí předpokládaná realizace břehových výhonů a ani v úseku nadjezí až po Střekov. Zároveň lze díky vyšší frekvenci plavidel předpokládat i zvýšený tlak na vlnování v úseku mezi Střekovem a plavebním stupněm Děčín, což také znamená zvýšení nepřímého negativního vlivu vlnování na břehové ekosystémy a zvláště chráněné druhy nacházející se v příbřežní zóně. Ani tuto skutečnost dokumentace neposuzuje. Vliv vlnění je u současně používaných pohonů remorkérů a motorových nákladních lodí málo významný. Problematický je z tohoto hlediska vliv rychle jedoucích lodí, zejména pokud jedou v tzv. 7
WELL Consulting, s.r.o. skluzu. Těchto rychlostí mohou dosahovat pouze osobní lodě, nikoli nákladní. Vlivy vlnění na příbřežní partie budou téměř eliminovány v oblastech s výhony, které vlnění odstíní. Součástí záměru jsou i další opatření, která poskytnou organismům i společenstvům kompenzaci za vliv vlnění (který i dnes existuje) v příbřežní zóně. Jedná se o již zmiňované výhony, dále o tůně napojené na tok a další opatření např. nad horní rejdou, v ústí Ploučnice ad. Vlnování mezi VD Střekov a Děčínem bude po realizaci záměru prováděno se stejnou frekvencí jako dosud, pouze bude moci být realizováno efektivněji a umožnit tak i protiproudní plavbu větších konvojů plavidel. Dokumentace neposuzuje cílové řešení zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem Děčín vůbec, ačkoliv předložený záměr je deklarován jako součást akce Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN. Další možné vlivy, tj. další záměry v místě ve vazbě na tok Labe v minulosti projednávané a tedy i nadále potenciálně realizovatelné, nejsou do kumulativních vlivů zahnuty. Je hodnocen záměr jednoznačně zadáním vycházející z Usnesení Vlády ČR (usnesení č. 337/2005 ze dne 23. března 2005) a vymezený oznámením a vlastním projektovým řešením. Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Není znám žádný aktuální záměr pro úsek Boletice - Střekov a proto ho nemůže zpracovatel EIA hodnotit. Příloha SP9 Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody (zpracoval RNDr. Jiří Zahrádka, CSc.) Příloha SP9 obsahuje výše zmíněné nedostatky uvedené v části Vyhodnocení vlivů na populace druhů (příloha byla podkladem pro zpracování příslušné kapitoly vlastního textu dokumentace) a kromě nich je možné upozornit na následující: - Jedním z navrhovaných opatření je založení nových ploch osetím luční směsí s preferencí krvavce totenu, přizpůsobení termínu kosení tomuto druhu a následně zajištění iniciační introdukce hnízd mravenců, což je základní podmínka pro udržení modráska bahenního a očkovaného; z dokumentace není patrné, zda byla již provedena experimentální obnova nebo vytvoření mezofilních lučních porostů s cílovými druhy rostlin a dalších parametrů pro úspěšné přežití, rozvoj a reprodukci modrásků; kompenzovatelnost těchto biotopů tak, aby byly funkční pro dané druhy je velmi obtížná (zdali vůbec možná) a nebyla zpracovateli v dokumentaci nikde doložena (v lokalitě Přelouč tato snaha experimentálně probíhá, a to bez pozitivního výsledku, což nás vede k pochybnosti, že se to může podařit). Obnova a rekonstrukce mezofilních lučních porostů je standardně metodicky rozpracována a to i v případě druhově bohatých porostů (Bělokarpatské louky). Cílem navrhovaných opatření je obnova porostů ve stávající kvalitě (ta je nevalná) a ne vytváření druhově bohatých a pestrých luk. Z tohoto důvodu můžeme považovat pravděpodobnost zdaru za vysokou. Autor připomínky má zcela mylné informace o úspěšnosti managementových opatření v případě Slavíkových ostrovů (Přelouč). Výsledky jasně prokazují, že opatření významně zvýšila početnost populace modrásků a stabilizaci jejich biotopu. Návrh řešení v rámci PSD byl 8
WELL Consulting, s.r.o. konzultován s Doc. Cibulkou a řešitelským týmem zemědělské univerzity v Praze, který byl gestorem uvedeného řešení v rámci Slavíkových ostrovů. - Dokumentace EIA byla předložena k posouzení bez zásadních podkladových materiálů, např. kapitola 3.3.1 SP9 vychází a odvolává se na biologická hodnocení, která nejsou součástí EIA, tvrzení zpracovatele jsou tak v některých případech neověřitelná. Fytocenologické snímky jsou součástí primárních dat z biologických průzkumů VUV a dále z průzkumů zpracovatele hodnocení. V dokumentaci EIA je na několika místech uvedeno, že jsou přílohou P12. Ostatní podklady nebyly z důvodu jejich neúměrné objemnosti přiloženy, jsou však citovány a budou zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. - U žluťuchy nelogický závěr konstatováno, že dojde k zániku jediné zjištěné lokality, ale následně je popisováno, jak budou dopady zmírněny vhodným managementem jiných ploch. V dotčeném úseku Labe se nenachází žádný aktuálně ověřený výskyt druhu. Zánik jeho jedné z bývalých lokalit je nadstandardně řešen návrhem managementu dalších lokalit s historickým výskytem. Autorům je známa velmi nízká pravděpodobnost možnosti znovuobjevení druhu v těchto lokalitách, přesto navrhují podpořit opatření, která by tomuto mohla napomoci. Příloha SP5 posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz (zpracoval doc. Ing. Arch. Ivan Vorel, CSc.) - Přírodní hodnota popsána a hodnocena formalisticky hodnota vodního toku v podstatě pominuta s ohledem na výklad VKP Přírodní hodnotou dotčeného území a potenciálními vlivy se zabývá biologické hodnocení. Hodnocení vlivů na krajinný ráz se dle standardní metodiky zabývá hodnocením vlivů na územní ochranu. Jelikož ani v plánu péče či vyhlašovacích dokumentech CHKO Labské pískovce není tok Labe akcentován. Je v hodnocení vyzdvižen tok jako VKP ze zákona. - estetická hodnota neupraveného proudícího toku nezhodnocena V první řadě je nutné se ohradit proti termínu neupraveného toku. Z historických i stávajících podkladů a na základě znalosti území je evidentní, že nelze hovořit o neupraveném toku v oblasti, kde je tok po staletí hospodářsky využíván a přizpůsobován tomuto využívání. Nejde jenom o výhony, koncentrační hráze a břehová opevnění, ale i v místech zdánlivě přírodních o známky úprav v podobě odstřelů překážek, vazišť a dalších činností související s maximální snahou o využití prostoru. Vizuální vnímání proudícího toku je patrné pozorovateli z obvyklých vzdáleností v případě peřejnatých úseků s vystupujícími kameny a překážkami a jeho doprovodem bývá i akustický vjem. 9
WELL Consulting, s.r.o. V dotčeném území lze za nižších hladin pozorovat viditelné proudění pouze v intravilánu Děčína na Hakenově prahu. Vzhledem k tomu, že se jedná o tok, jehož proudění je po většinu dotčeného území patrné pouze bedlivému pozorovateli, dochází v mnohých partiích k stírání proudu vlněním způsobeným větrem nebo průjezdy lodí. Poloha v sevřeném kaňonu s výrazným vzdušným prouděním spolu s využitím vodní plochy nebude až na výjimečné okamžiky působit klidnou zrcadlící hladinou. Tento efekt bude stírat i zachování šířkového měřítka zdrže v porovnání se stávajícím tokem. Opačně může být vnímáno proudění tvořené v podjezí přepadem přes jezové pole nebo výtokem z MVE a rybího přechodu. Toto proudění bude v kontrastu s relativně klidnou hladinou v nadjezí působit spíše atraktivně a bude přitahovat pozornost pozorovatele. - problematická je volba vymezení míst krajinného rázu jejich vymezením lze metodicky ovlivnit výsledné hodnocení (prostor vlastní stavby jezu je možné zahrnout jak do přírodně hodnotné části navazující níže po toku, tak do industrializované části po toku výše) Je logické, že krajinný prostor na rozhraní dvou rozdílně klasifikovaných krajin musí být přiřazen k jedné z nich. Je logické, že technická stavba je přiřazena k industriální části prostoru. To však nic nemění na postupu hodnocení a jeho výsledku. Další připomínky Migrační zprůchodnění rybími přechody musí vycházet z požadavků Směrnice 2000/60/ES, tedy zajistit druhově neselektivní prostupnost migrační bariéry vč. zohlednění nejen druhů přítomných, ale i perspektivních. Klíčový pravobřežní by-pass byl zkoumán a optimalizován na fyzikálním hydraulickém modelu v měřítku 1:20 na VUV TGM. Tento výzkum poskytuje dostatek dat ke zhodnocení funkčnosti tohoto rybího přechodu. By-pass byl navržen i s ohledem na perspektivní druhy. Velikost rybího přechodu, morfologie koryta a navrhovaný průtok přechodem jsou zárukou, že budou vytvořeny podmínky pro migraci všech druhů ryb osídlujících Labe. Právě kapacita by-passu zohledňuje migraci i méně zdatných migrantů. Pro intenzivněji migrující druhy resp. pro zdatnější migranty včetně lososa bude navíc sloužit technický rybí přechod v levobřežní části jezového tělesa. Zvláště pozorně bylo při konstrukci obou migračních zařízení přistupováno k řešení proudových parametrů při navádění ryb do přechodu, což je stěžejní pro využívání přechodu migranty. Závěrečná zpráva z modelového výzkumu biokoridoru bude zveřejněna na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Uvádění směrnice 2000/60/ES je v této souvislosti zmatečné, protože fauna ryb je pouze jedním z hodnocených parametrů ekologického stavu vodních útvarů. Metodiky pro tyto postupy však doposud MŽP nevydalo. Dokumentace detailněji neposuzuje (str. 125), jak často a jak dlouho v průběhu roku bude driftová síť v rámci opatření proti vnikání živočichů do MVE (migrace po proudu) vytahována a kým a jak bude zajišťováno vypouštění odchycených jedinců pod jezem. 10
WELL Consulting, s.r.o. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Argumentaci, že dojde ke zlepšení hygienicko-estetických poměrů v centru města ve prospěch kvality života obyvatel (str. 22 zvýšením hladiny řeky ve městě se zakryjí výustě kanalizací a díky stálému vzdutí PS Děčín nebude v letních měsících docházet k obnažování ploch dna ) považujeme za účelovou se snahou nadlepšit význam záměru u veřejnosti. Hygienicko-estetické problémy v intravilánu města Děčín je potřebné řešit spíše důslednou kontrolou černých skládek a nepovolených kanalizačních výpustí, případně systémem úklidu řekou naplaveného odpadu (tento problém bude nutné řešit bez ohledu na existenci jezu). Tato skutečnost nebyla na základě žádného relevantního odborného argumentu připomínkou zpochybněna. V uvedené lokalitě je známa situace ukládání splašků a kanalizačního odpadu vnikajících zřejmě přes odlehčovací zařízení do dešťové kanalizace v břehové zóně. Připomínky k příloze SP4 (Hodnocení vlivů dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. zpracoval RNDr. Jiří Zahrádka, CSc.) jsou ve většině případů obdobné s těmi výše uvedenými (absence vyhodnocení vlivu zvýšeného provozu, včetně vlnování, potlačení významnosti některých vlivů či naopak nadhodnocení efektu zmírňujících opatření, nedostatečný popis a vyhodnocení u některých druhů a společenstev), detailněji se k nim bude ze sekce ochrany přírody a krajiny vyjadřovat odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Míra vlivu PSD na soustavu N2000 je velmi pečlivě posouzena ve zcela novém naturovém hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 doplňku (WELL Consulting 2012). Na zpracování tohoto posudku se podílelo celkem pět autorizovaných osob. Závěr S ohledem na výše uvedené zásadní nedostatky nepovažujeme předloženou dokumentaci vlivů za objektivní odborný podklad ve smyslu 1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a požadujeme proto její vrácení a dopracování ve smyslu všech výše uvedených připomínek. Jelikož nejsou podle našeho názoru objektivně vyhodnoceny vlivy způsobené realizací a provozem záměru, nesouhlasíme ani s celkovým závěrem zpracovatelů, že negativní vlivy na faunu, flóru a ekosystémy jsou dostatečně zmírněny či eliminovány prostřednictvím navržených opatření. Jejich efektivnost totiž není experimentálně dostatečně ověřena, zároveň není zaručena jejich dlouhodobá udržitelnost (jak z hlediska funkčnosti, tak i z pohledu organizačního či finančního zabezpečení), neexistuje tedy záruka, že vlivy některých navržených opatření budou pozitivní, jak deklarují zpracovatelé dokumentace. Takový přístup je však neobhajitelný, zvláště jedná-li se o tak unikátní území, jakým je kaňon řeky Labe. 11
WELL Consulting, s.r.o. Proti funkčnosti opatření nebyly vzneseny žádné relevantní odborné argumenty. Dokumentace předpokládá, že se biotopy budou vyvíjet na základě definovaných parametrů a že ve střednědobém horizontu budou opatření funkční. Žádné informace ani zkušenosti nenapovídají opak. O účinnosti vytváření umělých štěrkových pláží vypovídá například nález drobnokvětu pobřežního na umělé pláži v Jakubech v létě 2011, který je v doplňku dokumentován (WELL Consulting 2012). Zmírňující a revitalizační opatření byla mimo jiné navržena na základě pozorovaného vývoje stanovišť na "stárnoucích" plavebních stavbách a díky konzultací s odborníky na jednotlivé biotopy a skupiny organismů. Využití těchto znalostí a navržený účelový management vytváří podmínky pro rychlejší vývoj těchto nových stanovišť žádoucím směrem. Většina opatření v břehové zóně je modelově i ověřena a navržena s důrazem na udržitelné fungování na základě jejich hydraulických parametrů. I tak se nelze vyhnout sukcesním pochodům a případnému zásahu vyšší moci v podobě např. extrémních průtoků. Z tohoto důvodu je potřebné počítat s nutností některé zásahy v různých časových intervalech obnovovat či udržovat. S touto činností buď spočítat plán vypracovaného managementu jednotlivých lokalit a opatření. Změny v území, s kterými je nutné počítat, probíhají i v současnosti avšak bez snahy je jakkoliv řešit. 12