FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY Vybrané ruské folklorní soubory Selected Russian folklore groups Bakalářská práce VYPRACOVALA: VEDOUCÍ PRÁCE: Zuzana Bilavčíková prof. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc. 2018

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. V Olomouci, 11. 4. 2018 podpis

Děkuji prof. PhDr. Zdeňku Pechalovi, CSc., za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní bakalářské práce poskytl. podpis

OBSAH ÚVOD... 5 1 RUSKÝ FOLKLOR (VYBRANÁ SPECIFIKA)... 7 1.1 POJEM FOLKLOR... 7 1.2 HISTORIE RUSKÉHO FOLKLORU... 9 1.3 VYMEZENÍ RUSKÉHO FOLKLORU... 10 1.4 ODÍVÁNÍ RUSKÝ NÁRODNÍ KROJ... 15 2 VYBRANÉ RUSKÉ FOLKLORNÍ SOUBORY... 17 2.1 FOLKLORNÍ SOUBOR PĚREPOLOCH... 18 2.2 FOLKLORNÍ SOUBOR KRASOTA... 22 2.3 FOLKLORNÍ SOUBOR PĚRESEK... 25 2.4 FOLKLORNÍ SOUBOR VĚNEC... 28 3 SROVNÁNÍ... 32 3.1 ZAMĚŘENÍ SOUBORŮ... 32 3.2 VZNIK... 33 3.3 ČLENOVÉ... 34 3.4 ODĚV... 35 3.5 SHRNUTÍ SROVNÁNÍ... 36 ZÁVĚR... 38 РЕЗЮМЕ... 42 BIBLIOGRAFIE... 47 ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 47 OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY... 50

ÚVOD Folklor se stále častěji dostává do podvědomí nejen starší, ale i mladší generace. Díky tomuto trendu nemají tradiční soubory nouzi o nové členy a taktéž v Rusku, stejně jako u nás, vzniká řada nových folklorních uskupení. V důsledku této popularity proniká tradičně vesnický folklor i do velkých měst a na pódia nejrůznějších společensko-kulturních akcí. Hlavním kritériem výběru tématu byl zájem o ruské folklorní soubory, jelikož sama jsem členkou folklorního pěveckého souboru. Zajímalo nás srovnání ve fungování kolektivů, způsob vystupování a jejich samotná prezentace. Následujícím kritériem volby byl také nevelký počet odborných prací o ruském folklorním prostředí na území České republiky. V úvodní části bakalářské práce se budeme zabývat problematikou ruského folkloru v jeho obecné rovině. Naší snahou bude definovat termín folklor a vystihnout jeho základní znaky. Zmíníme zde i pojem, s ním související, a to lidová kultura. Vzhledem k úzkým vazbám folkloru s minulostí se pokusíme o popis důležitých momentů z vývoje ruského folkloru. Zmíníme zde i dělení ruského folkloru. V neposlední řadě obrátíme pozornost i na ruský tradiční národní kroj, jenž je součástí folklorního vývoje. V posledních, stěžejních částech práce se věnujeme zmapování a srovnání vybraných ruských folklorních souborů. Zvolili jsme záměrně soubory zaměřující se převážně na pěvecká vystoupení a zpracovávající obřadní folklor. Zkoumáme kolektivy působící v různých geografických oblastech Ruska a prezentující se v národních krojích. Další důvody výběru budeme blíže specifikovat na začátku druhé kapitoly. Pokusíme se dle určitých kritérií porovnat čtyři folklorní soubory a ze srovnání vyvodit závěry. Cílem naší práce je uvedení čtenáře do problematiky ruského folkloru. Následujícím cílem bude srovnat čtyři různé folklorní soubory, a to na základě vybraných specifik. Stěžejními otázkami, na které hledáme odpovědi, jsou: Jaké jsou základní odlišnosti u vybraných folklorních souborů? Prezentují námi vybrané soubory 5

ruský tradiční folklor? V neposlední řadě bychom chtěli rozšířit povědomí veřejnosti o folklorním dění na území jiného státu. Výsledky úvodních kapitol získáme pomocí kritického studia česky i rusky psaných knih a internetových zdrojů. Pro uvedení do problematiky námi vybraných folklorních souborů užijeme také metodu popisu a v závěrečné části naší bakalářské práce aplikujeme metodu komparace, jež nám umožní vybrané folklorní soubory dle určitých kritérií srovnat. Na základě bibliografických zdrojů získáme pohled na problematiku ruského folkloru. Důležitým zdrojem pro nás budou také webové stránky souborů, které poskytují ucelená data z historie i současnosti. Výhodou webových stránek je především jejich aktuálnost, koncentrace informací na jednom místě a snadná dostupnost. 6

1 RUSKÝ FOLKLOR (VYBRANÁ SPECIFIKA) Pojem folklor je stěžejní pro celou bakalářskou práci, i z toho důvodu se jeho obecnému vymezení věnujeme v úvodní kapitole. Také se zde zaobíráme pojmem lidová kultura. Hlavní pozornost směřujeme k přiblížení ruského folkloru v jeho vývojových meznících a spolu s tím i rozlišení jeho žánrového rozrůznění. V poslední části následující kapitoly se zaměřujeme na tradiční ruský národní kroj. Teoretické rozpracování pak prakticky využíváme při analýze čtyř ruských folklorních souborů, na nichž podle námi zvolených specifik mapujeme odlišnosti v pojímání a využívání folklorních tradic. 1.1 POJEM FOLKLOR Lidová kultura a folklor pojmy spolu úzce související a navzájem si podobné, i z toho důvodu se zaměříme na jejich charakteristiku a pokusíme se poukázat na jejich základní znaky. Termín lidová kultura, který je charakterizován jako kultura venkovského lidu, vystihuje běžný a každodenní způsob chování člověka. Nemůžeme však tento termín chápat ve stejném duchu jako dříve, dnes na něj musíme pohlížet z jiného pohledu, neboť důsledkem politicko-společenského vývoje se společnost značně proměnila a s ní i způsob každodenního života. Lidová kultura bývá klasifikována do dvou skupin hmotná a nehmotná. Materiální věci jako jsou: řemeslo, doprava, oděv, způsob obživy, stavitelství i výtvarný projev, spadají do skupiny hmotné kultury. Zatímco jako nehmotnou, neboli duchovní kulturu, vyznačujeme tanec, hudbu, zvyky a obyčeje, obřady i lidové divadlo. 1 Vyplývá z toho, že lidová kultura je obšírný pojem a můžeme říci, že není pouze jediná a uzavřená. Neustále se vyvíjí a je ovlivňována okolním světem. Také v každém období ji můžeme vnímat jiným způsobem. Pro mladší 1 SCHAUEROVÁ, Alena, MAŇÁKOVÁ, Magdalena. Regionální folklor do škol: manuál pro učitele. Ve Strážnici: Národní ústav lidové kultury, 2015. Tady jsme doma (Národní ústav lidové kultury), s. 7. ISBN 978-80-88107-01-9. 7

generace se může v téže časovém úseku zdát zastaralá, zatímco pro starší skupinu obyvatelstva zcela běžná, přirozená. Pojem folklor, jenž bude součástí kapitol následující bakalářské práce, se skládá z anglických slov folk lid a lore tradice. Jedná se o selektivní výraz v oblasti duchovní kultury. Můžeme tento termín chápat jako vše, co zná, ví a umí lid. 2 Etnomuzikolog Lubomír Tyllner charakterizuje folklor jako: osobité, formálně a obsahově vyhraněné projevy hudební, slovesné, taneční a dramatické kultury těsně spojené se způsobem života, tradicemi a myšlením venkovského zemědělského obyvatelstva, nižších vrstev městského lidu nebo různých profesně sociálně, věkově či způsobem života stmelených skupin obyvatelstva. 3 Folklor tedy není pouze otázkou venkovského obyvatelstva, ale zasahuje i do měst a profesionálních skupin. Folklor prošel velkým vývojem. To co představoval v minulosti, se může od nynějšího chápání lišit. Měnilo se jak místo, tak funkce v kulturním a společenském životě daného národa. Folklorní tvorba se tvořila bez písemné fixace, povětšinou se předávala z generace na generaci a vše probíhalo nenásilně v tradičním prostředí. Každé folklorní dílo vznikalo na základě individuálního impulzu jedince a na jeho následujícím rozvoji a dotváření se dále podílel především kolektiv dané společnosti. 4 Zvláštní úlohu pro uchování folklorní tvorby má i nadále ústní podání. Již po tisíce let se lidová kultura předávala z generace na generaci, možná i proto nebylo v silách lidské paměti, aby se dochovala všechna díla. I z toho důvodu se dále rozšiřovala především ta tvorba, kterou celá společnost přijala. 5 Ústní podání utváří daný zpěvák, muzikant, tanečník či vypravěč. Jakým způsobem bude tvorba předána dál, závisí na jeho samotném projevu, paměti či způsobu vyjadřování. 2 Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011, s. 32. ISBN 9788087261705. 3 TYLLNER, Lubomír. Tradiční hudba: hledání kořenů. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 80. ISBN 978 80 87112 43 4. 4 LEŠČÁK, Milan, SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982, s. 20-24. 5 LEŠČÁK, Milan, SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982, s. 25-26. 8

1.2 HISTORIE RUSKÉHO FOLKLORU Následující podkapitola nás uvede do základů ruského folkloru z hlediska jeho historických mezníků. Zaměříme se především na písňový a obřadní folklor, který je pro naši práci stěžejní. Přiblížíme si jej od 18. století a poukážeme i na 19. století, v němž došlo k výraznému rozkvětu národní svébytnosti, obdobně jako v celé Evropě. Kořeny ruského folkloru sahají do starověké slovanské minulosti. Avšak vědomý postoj k folkloru se objevil až později. 6 Periodizaci ruského folkloru můžeme vnímat od té doby, kdy začaly vznikat jeho více či méně systematické zápisy. U některých žánrů tomu bylo na konci 17. století, ale dle většiny žánrů ve druhé polovině 18. století. 7 Písňové žánry se dařilo publikovat v 18. století, kdy začaly vznikat sborníky, do kterých spadaly obřadní, vojenské a rolnické písně. Tyto i další sbírky stály u počátku publikování velkého množství sborníků. 8 Již v tomto období se tvořily obřadní písně, které mohou v současnosti prezentovat folklorní soubory v rámci svých slavnostních vystoupení. 19. století bylo pro ruskou kulturu jedním z hlavních období. V celém století byl nárůst demokratických trendů a posílení národnostních myšlenek. Do této doby se díla ústní lidové slovesnosti nezapisovala, ale předávala se z generace na generaci, proto se objevily osobnosti sběratelé, kteří tato díla sesbírali a sepsali. Od poloviny 19. století se v ruské folkloristice téměř současně objevila celá řada vědeckých směrů a škol. Zároveň byly do této doby zpracovány základní principy sběru folkloru a publikace lidových sborníků. 9 Toto období můžeme považovat za jedno z nejdůležitějších, protože právě díky sběratelům se nám folklorní tvorba dochovala až do dnešních let. Na začátku 20. století se ruská folkloristika vydělila jako samostatná vědecká disciplína. V sovětské vědě ve 30. 50. letech převládaly dogmatické koncepce. Objevil se termín marxistická folkloristika - směr, který zpracovával problémy dějin a teorie folkloru. Jeho stoupenci se zajímali o propojení folkloru s osvobozeneckým hnutím. 6 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 15. ISBN 5-89349-115-7. 7 СОКОЛОВ, Юрий. Русский фольклор (Устное народное творчество) Часть 1. Учебник для вузов. Москва: Юрайт, 2016, s. 22. ISBN 978-5-9916-6497-4. 8 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 15-19. ISBN 5-89349-115-7. 9 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 19-30. ISBN 5-89349-115-7. 9

S osvobozením od dogmatismu se věda postupně začala navracet k plnohodnotným historickým studiím. 10 V posledních letech se projevily tendence komplexního učení folkloru, jazyka, mytologie, etnografie, hudebního, tanečního, dramatického a lidového umění jako součást jedné duchovní kultury národa. 11 Což je oproti předchozím obdobím změna, neboť nyní folklor vnímáme jako celek. Je nutné dbát na propojení jednotlivých složek a nechápat je jako samostatná odvětví. Pro sebeurčení soudobé folkloristiky byl důležitý také vznik center filologického studia ruského folkloru, jež se svými archivy a periodickou publikací pomáhají při bádání a dohledávání informací. Mezi tato centra můžeme zařadit například Státní republikánské centrum ruského folkloru v Moskvě (orig. Государственный республиканский центр русского фольклора), které vydává časopis Живая старина. 12 Na webových stránkách centra najdeme informace i o námi vybraných souborech. 1.3 VYMEZENÍ RUSKÉHO FOLKLORU Cílem třetí podkapitoly bude poukázat na základní specifika ruského folkloru. Jelikož jsme si zvolili folklorní soubory, zaměřující se především na písňový a obřadní folklor, budou právě tyto lidové žánry nejvíce rozebírány. Jeden stát nutně neznamená jeden stejný folklor. Může se vyskytovat v různých regionálních úpravách, jak po stránce odívání, tak po stránce tanečních i hudebních prvků. Není tomu jinak ani v Rusku, kde se nachází například folklor centrálního Ruska, severu Ruska nebo folklor Sibiře. 13 Pro naši bakalářskou práci jsme si zvolili soubory z různých měst, jimiž jsou Moskva, Novosibirsk, Bělgorod a Kostroma, abychom popřípadě viděli rozdílnosti mezi danými oblastmi Ruska. 10 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 45-49. ISBN 5-89349-115-7. 11 LEŠČÁK, Milan, SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982, s. 23. 12 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 50-51. ISBN 5-89349-115-7. 13 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 8. ISBN 5-89349-115-7. 10

Přirozenou součástí je také vzájemné ovlivňování sousedními národy a vznik folklorního spojení mezi nimi. Na ruský folklor působila oblast Povolží, Sibiře, Kavkazu, Střední Asie a jiné. A i když se v určitých regionech může folklor lišit, mají společný ruský základ. V závislosti na vývoji můžeme ruský folklor dělit na raný tradiční (orig. раннетрадиционный), klasický (orig. классический) a pozdní tradiční (orig. позднетрадиционный). 14 V každé skupině se vydělují určité žánry, typické pro danou fázi vývoje lidového umění. My se však zaměříme především na písňový a obřadní folklor, který souvisí s naší tématikou. Raný tradiční folklor lze charakterizovat jako souhrn dávných rodů a druhů folkloru. Badatelé se obracejí k historickým datům a jazyku, provádějí kontrolu nad životem a kulturou etnických skupin, které se zastavily ve svém vývoji, a také nad přežitky původní kultury ve folkloru civilizovaných národů. Tento přístup se nazývá retrospektivním. Ohlasy starého folkloru se dochovaly až do dnešní doby. Objevují se v mnoha žánrech klasického folkloru, jako jsou pohádky, eposy, obřadová poezie, přísloví, nebo hádanky. Pro dané období jsou typické pracovní písně, věštby a zaříkadla. 15 Při vzniku a rozvoji folkloru hrála obrovskou roli pracovní činnost. Během pracovních procesů, které vyžadovaly rytmický řád spojený s fyzickým úsilím, se zaváděly pracovní písně, které přirozeně splynuly s prostředím a vedly k lepší pracovní atmosféře. Používaly se při orání pole, nabírání vody, mletí obilí nebo při výrobě lnu. Takové písně mohly fungovat u samostatné práce, ale zejména plnily svou roli u práce společné. Píseň obsahovala pokyn k současné akci. Hlavním prvkem pracovních písní byl rytmus, organizující proces práce. V závislosti na druhu práce a jeho rytmu, byl vytvořen rytmický obrázek celého refrénu. 16 Klasický folklor je bohatý systém rozvitých uměleckých plnohodnotných žánrů, které se formovaly v průběhu věků. Díla klasického folkloru se dělí na obřadní a neobřadní. Obřadní folklor tvořily slovně-hudební, dramatické, hrané a choreografické žánry, které byly součástí tradičních lidových obřadů. V životě lidu obřady zaujímaly 14 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 8-12. ISBN 5-89349-115-7. 15 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 60. ISBN 5-89349-115-7. 16 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 60-61. ISBN 5-89349-115-7. 11

důležité místo, měly rituálně-magickou hodnotu, a jejich obsahem byla pravidla chování člověka v životě a v práci. 17 Právě těmito tradičními obřady se zabývají folklorní soubory, které se je snaží uchovávat a nadále rozšiřovat díky svým vystoupením. Rozdělují se dvě skupiny obřadů pracovní (zemědělské) a rodinné. K pracovním obřadům se řadí kalendářní obřady, které úzce souvisí s křesťanstvím. Rusové, stejně jako ostatní slovanské národy, byli zemědělci, slavili slunovrat a s ním spojené změny v přírodě. Postupným prováděním určitých rituálů se vytvářel roční cyklus. K zimním slavnostem řadíme především svátky spojené s Vánocemi, které se dělí na svaté večery (od 25. prosince do 1. ledna) a tzv. strašidelné večery (od 1. do 6. ledna). V první části slavili Krista, koledovali, přáli štěstí každému dvoru. Druhá polovina svátků byla naplněna hrami, maskami a posezeními s rodinou a přáteli. 18 Vánoční svátky můžeme považovat za jedny z nejoblíbenějších, a to nejen mladší, ale i starší generace. I dané kolektivy ctí vánoční tradice a řadí je do svých programů. Jedinečným radostným národním svátkem se jeví masopust, při kterém se oslavuje blížící se konec zimních dnů a nástup jara. Tento svátek se slaví celý týden a každý den v masopustním týdnu má své specifické pojmenování a význam. Podle církevního kalendáře se masopust slaví osmou neděli před Velikonocemi. 19 Hlavním svátkem pravoslavného křesťanství jsou Velikonoce, kterým předchází Květná neděle osobitý ruský svátek. Na přelomu jara a léta Rusové slavili zelené svátky oslava přírody. Letní období můžeme považovat za období namáhavé zemědělské práce, proto byly oslavy krátké. Kruh zemědělských svátků uzavíraly žací rituály a písně, mající hospodářský charakter. 20 Na rozdíl od kalendářních obřadů byla hrdinou rodinných rituálů reálná osoba. Obřady se týkaly důležitých událostí života člověka, jako je narození, manželství a smrt. Porodní obřady a rituály prvního roku života byly prosyceny rituální činy magické charakteru jako například: první koupání novorozence, křest, vítaní příbuzných a sousedů 17 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 71. ISBN 5-89349-115-7. 18 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 72-74. ISBN 5-89349-115-7. 19 ЛАВРЕНТЬЕВА, Людмила Сергеевна, СМИРНОВ, Юрий Иванович. Культура русского народа: Обычаи, обряды, занятия, фольклор. Санкт-Петербург: Паритет, 2004, s. 285. ISBN 5-93437-117-7. 20 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 75-85. ISBN 5-89349-115-7. 12

nebo obdarování matky novorozence. Stopy rituálních písní se dochovaly v ukolébavkách. 21 Nejvíce rozvinutým byl svatební obřad, měl své vlastní charakteristiky a zákony, svou mytologii a poezii. Celý tento cyklus se skládá ze tří částí: předsvatební, den svatby a posvatební. Období od žádosti o ruku až po svatební den mohlo trvat několik měsíců. Avšak v poslední večer před samotným dnem se organizovalo loučení se svobodou (orig. девишник). Rozloučení nevěsty s kamarádkami a rodinou se považuje za nejsmutnější rituál celého svatebního obřadu. Samotný den byl naplněn různými akty. Obřady začínají již z rána svatebního dne, jak v domě nevěsty, tak i ženicha. Příjezd ženicha pro nevěstu je spojený s požehnáním rodičů, následovaný odjezdem do kostela, kde proběhl církevní sňatek. Následně po obřadu probíhalo tzv. окручивание, při němž nevěstě dělali ženskou pokrývku hlavy. Na rozdíl od dívky, vdaná žena musela vždy chodit s pokrytou hlavou. Na ruské svatbě se zpívaly rituální, svatební, lyrické i jiné písně. Často zde vystupovali i hudebníci, ale nebylo to považováno za tak důležité, jako právě zpěv. Na svatbách se odehrávaly také dramatické scénky, různé hry, doplněné o převleky a masky. 22 Vážnou roli v ruském folkloru hrají písně, jimiž jsou například byliny epické písně, ve kterých se oslavují hrdinské události, nebo jednotlivé příhody starověké ruské historie. Figurují zde mytologické obrazy negativních postav, probíhá převtělení postav, hrdinům pomáhají zvířata. Myšlenkou hrdinských bylin bývají oslavy jednoty a nezávislosti ruské země, v novelistických bylinách oslavují věrnost, pravdu, skutečná přátelství a odsuzují osobní nectnosti. 23 Dalším typem jsou historické písně, jejichž obsah je věnován určitým událostem i skutečným osobám ruské historie. Vyjadřují národnostní zájmy a ideály lidu. Historické písně disponují širokou folklorní tématikou: smrt je zde vnímána jako přechod přes řeku, 21 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 86. ISBN 5-89349-115-7. 22 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 87-95. ISBN 5-89349-115-7. 23 СЕЛИВАНОВА, Светлана Ивановна. Русский фольклор. Основные жанры и персонажи. Москва: Логос, 2008, s. 6-7. ISBN 978-5-98704-259-3. 13

hrdinové jsou připodobňováni orlům a sokolům a také jsou využívány symbolistické zobrazení stromů jako například bříza či dub. 24 Nedílnou součástí jsou také lyrické písně, odrážející svět individuálních emocí. Tyto písně pomáhaly lidu obstát v těžkých životních situacích. Byly jediným prostředkem zachování vlastní důstojnosti ve stavech ponížení a bezprávnosti a v neposlední řadě balady - jeden z žánrů ruského folkloru, plynoucí z lidové písně tragického obsahu. Důležitými vlastnostmi balad jsou epické rysy, rodinná tématika a psychologický dramatismus. 25 Pozdní tradiční folklor je souhrn děl různých žánrů a různého zaměření, vznikající v rolnickém, městském, vojenském nebo pracovním prostředí. Pozdní folklor se objevuje od doby začátku rozvoje průmyslu, rozmachu měst a rozpadu feudální vesnice. Pro tento typ folkloru je charakteristické nevelké množství děl a obecně méně vysoká umělecká úroveň ve srovnání s klasickým folklorem. 26 Spadá sem častuška (orig. частушка) neboli ruská lidová píseň. Krátká, často rýmovaná píseň humorného nebo satirického obsahu. Častušky se uskutečňují ve veselém horlivém tempu v doprovodu harmonie. Folklorní častušky se staly základem pro vznik žánru literární častušky. 27 24 СЕЛИВАНОВА, Светлана Ивановна. Русский фольклор. Основные жанры и персонажи. Москва: Логос, 2008, s. 28-29. ISBN 978-5-98704-259-3 25 СЕЛИВАНОВА, Светлана Ивановна. Русский фольклор. Основные жанры и персонажи. Москва: Логос, 2008, s. 5-29. ISBN 978-5-98704-259-3. 26 ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988, s. 354-355. ISBN 5-89349-115-7. 27 СЕЛИВАНОВА, Светлана Ивановна. Русский фольклор. Основные жанры и персонажи. Москва: Логос, 2008, s. 20. ISBN 978-5-98704-259-3. 14

1.4 ODÍVÁNÍ RUSKÝ NÁRODNÍ KROJ Čtvrtá podkapitola se zaměřuje na neoddělitelnou součást folkloru, respektive celé lidové historie. Poukazuje na odívání, které opět prošlo svým vývojem, ale do dnešních let se uchovalo a podílí se tak na celkovém charakteru folklorních tradic. S folklorem je úzce spjat také specifický oděv kroj, který přirozeně vznikal a vyvíjel se spolu s prostředím. Dnes máme kroje spjaty především s významnými událostmi a folklorními soubory, u nichž dotváří celkový dojem a především na diváka působí po vizuální stránce. Dříve však jejich podstata byla zcela prostá, neboť kroj sloužil jako oděv na běžné denní nošení, případně slavnostnější kroj byl využíván k tomu určeným příležitostem. V centrální části Ruské federace se rozšiřoval výskyt sarafánů vysoká sukně s ramínky nebo celé šaty bez rukávů, které se navlékaly přes košili. V první polovině 16. století byl sarafán vnímán jako ženský i mužský oděv, později se stal převážně ženským a dívčím. Plnoleté dívky musely mít hedvábný sarafán, ke kterému si obvykle oblékaly dušegrejku (orig. душегрейку) vrchní část ženského oděvu bez rukávů na způsob vesty. Byla sšitá z hedvábí nebo brokátu, oddělená portou a podšitá kožíškem. 28 Zvláštní pozornost obrátíme na pokrývky hlavy. Neprovdané dívky nosí ozdobné pásky přes čelo v podobě široké stuhy, která je ozdobena perlami a korálky a zavázána šňůrkami na zátylku hlavy. K dalším základním ozdobám patří kokošnik (orig. кокошник), skládající se ze dvou částí, z nižší tvrdší a z ozdobené vrchní. Byl velmi oblíbený, nosily ho měšťanky i vesničanky, kterým sloužil jako hlavní doplněk při svatebním obřadu. 29 Mužský kroj se skládá z plátěné košile a nohavic. Košile se šijí dlouhé až po kolena a jsou široké, nosí se nezastrčené do kalhot. Košile je zdobena výšivkou kolem krku, na koncích rukávů a ve spodní části. Kalhoty se šijí z tkaného plátna, jsou 28 ЛАВРЕНТЬЕВА, Людмила Сергеевна, СМИРНОВ, Юрий Иванович. Культура русского народа: Обычаи, обряды, занятия, фольклор. Санкт-Петербург: Паритет, 2004, s. 254-256. ISBN 5-93437- 117-7. 29 ЛАВРЕНТЬЕВА, Людмила Сергеевна, СМИРНОВ, Юрий Иванович. Культура русского народа: Обычаи, обряды, занятия, фольклор. Санкт-Петербург: Паритет, 2004, s. 254-256. ISBN 5-93437- 117-7. 15

zavazovány pomocí šňůrek nebo pomocí řemene. Důležitou součástí mužského národního kroje se jeví opasek, který je sšitý z barevné kožešiny. Funkcí opasku je stáhnout košili kolem pasu. Povětšinou má být kolem pasu obmotaný dvakrát až třikrát, konce jsou volně spuštěny a dosahují až po kolena. Dříve na krojích kapsy neměli, proto nosili na pásku zavěšený menší vak, nůž a někdy i hřeben. 30 Sváteční kroje nejsou jednoduché na výrobu. Šijí se z hedvábí, brokátu, prošívají se zlatými nitmi a zdobí se portou, knoflíky nebo perlami. Takový kroj je vzhledem k vybraným látkám a následnému způsobu zpracování velmi nákladný. I z tohoto důvodu bylo potřeba se o ně starat a uchovávat je v pořádku, aby vydržely majiteli co nejdéle a případně se pak mohly dědit z generace na generaci. 30 ЛАВРЕНТЬЕВА, Людмила Сергеевна, СМИРНОВ, Юрий Иванович. Культура русского народа: Обычаи, обряды, занятия, фольклор. Санкт-Петербург: Паритет, 2004, s. 246-247. ISBN 5-93437- 117-7. 16

2 VYBRANÉ RUSKÉ FOLKLORNÍ SOUBORY V následující kapitole se zaměřujeme na námi vybrané čtyři ruské folklorní soubory. Hlavními kritérii pro výběr právě těchto kolektivů, a které budeme v poslední kapitole bakalářské práce srovnávat, byly: 1. Jedná se o pěvecké soubory, které mimo jiné zpracovávají i obřadní folklor, jako jsou oslavy Vánoc, Velikonoc či masopustu. 2. Jsou to soubory, které mají více jak desetiletou tradici. 3. Členské osazení kolektivů je smíšené, jsou zde ženy i muži, zpívající a hrající na hudební nástroje. 4. Námi vybrané ansámbly se prezentují v národních ruských krojích. Vybrali jsme si soubory z různých částí Ruska, jejichž popis jsme zpracovávali podle jednotného vymezení. Snažili jsme se poukázat na historii a vývoj jednotlivých souborů, věkovou skupinu a především nás zajímala jejich obsahová náplň a způsob předávání tohoto obsahu veřejnosti i na základě jejich prezentování. Spolu s tím jsme rozpracovali i využití národních krojů vybraných souborů. Líbí se nám, že dané kolektivy mají úctu k tradici a snaží se zachovávat a dále šířit folklorní tvorbu. Následujícím důvodem zvolení byla dostupnost informací jak na webových stránkách, tak na sociálních sítích, díky kterým rozšiřují povědomí o folkloru především u mladší generace. Chceme českému čtenáři přiblížit fungování ruských folklorních souborů nejenom pro srovnání, ale i pro inspiraci všem, kdo se touto činností také zabývají. Našim cílem je srovnat vybraná specifika u jednotlivých souborů a poukázat na případné odlišnosti v jejich pojetí. Položíme si dvě výzkumné otázky: Jaké jsou základní odlišnosti u vybraných folklorních souborů? Prezentují námi vybrané soubory ruský tradiční folklor? Při zpracovávání kapitoly jsme využívali především webové stránky souborů, jež jsou oficiálním způsobem prezentace folklorních ansámblů. Nachází se zde stěžejní informace, které vytvoří obecnou představu o daném kolektivu. Dostupnost pramenů je 17

však v našem prostředí problematická. Nejedná se o tak dalekou minulost, aby byly zpracovány soubornější práce o fungování jednotlivých souborů. 2.1 FOLKLORNÍ SOUBOR PĚREPOLOCH Folklorní soubor Pěrepoloch (orig. Переполох) vznikl v roce 2008. Každý ze členů kolektivu se již v mládí věnoval folkloru. Vztah k lidové kultuře získali díky kroužkům ve škole, později v muzikálních školách. Díky tomuto společnému zájmu se rozhodli vytvořit ansámbl, který by se zaměřoval na klasický ruský folklor. Daný soubor působí v hlavním městě Moskva. Nevystupují však jen zde, ale i v jiných městech moskevského regionu. S ostatními folklorními kolektivy spolupracují. 31 Hlavním vedoucím souboru je Natalija Krasanova (orig. Наталья Красанова), která soubor založila. Celkově v kolektivu působí dvanáct osob, z toho poměr ženského a mužského pohlaví je vyrovnaný. Na každé představení se osazení mění, většinou se ale jedná nejméně o tři umělce, kteří vystupují na scéně. 32 Ruský folklorní soubor Pěrepoloch se zaměřuje na klasický ruský folklor. Hlavní činností kolektivu není pouze složka pěvecká, ale i umělecká a pohybová. Snaží se o prezentaci ruských folklorních tradic, s využitím veselé moderní formy. Specializují se na sváteční programy, mezi které patří masopust, novoroční program, Vánoce a Velikonoce. Dále vystupují na svatbách, dětských oslavách, společenských událostech, ale také nabízejí ve svém širokém spektru speciální program pro cizince. 33 Dále se zaměřují na lidová řemesla, jako například kovářství, hrnčířství, pletení ze slámy nebo modelování. Neboť i pracovní činnost byla dříve úzce spojena s písňovým folklorem, který jim napomáhal k práci. Líbí se nám, že daný soubor se snaží prezentovat lidová řemesla. Následující možnost, kterou kolektiv nabízí je i zapůjčení ruských národních kostýmů a převleků pohádkových bytostí. Při příležitosti určitých akcí 31 ОБ АНСАМБЛЕ. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/band.php 32 Tamtéž. 33 Tamtéž. 18

se mohou zájemci v národních krojích vyfotografovat a přímo na místě fotografie vytisknout. 34 K jejich instrumentální složce patří muzikanti s lidovými hudebními nástroji. Mezi hlavní patří akordeon, bicí nástroje, balalajka, tamburína a dechové nástroje. Spolu s tanečními a uměleckými prvky vytvářejí dokonalá představení. 35 Do jejich repertoáru spadají i častušky (viz str. 14), jež rytmicky doprovází pomocí akordeonu, balalajky a bubnů. 36 Zaměříme se na popsání vybraných vystoupení souboru Pěrepoloch. Sváteční program masopust je uskutečňován při příležitosti oslav tohoto svátku. Dále také na různých společenských akcích, probíhající na městských náměstích, rodinných domech, penzionech a v restauracích. Další možností se jeví dětské oslavy ve školách a školkách. Členové souboru vstupují na jeviště za doprovodu veselé a svižné melodie. Jeden z členů drží v ruce panenku, která představuje svátek masopust, a všichni společně přivítají obecenstvo. Samotný program je velmi zábavný, s pomocí různých her a masopustních obřadů dotváří ucelený obraz o zmiňovaném svátku. Neboť právě masopust je oslavou blížícího se příchodu jaru. Nechybí zde ani ruské národní písně, jako například Москва златоглавая, Коробейники nebo Как хотела меня мать. 37 Při obřadní písni А мы Масленицу дожидали umělci souboru seskupují diváky v masopustní průvod, při kterém zpívají, pochodují a nesou panenku. Dalším obřadem je tzv. masopustní kolotoč. Pomocí barevných stuh, které jsou připevněny k tyči, se kterou stojí jedna osoba uprostřed, se vytvoří kolotoč. Každé z dětí chytí jednu stuhu a obchází s ní dokola. S daným svátkem souvisí i masopustní věštění. Folklorní soubor Perepoloch představuje programy věštění, s pomocí fazolí, kartiček nebo lívanců. 38 Následující program, který folklorní soubor realizuje, jsou Vánoce. Členové chodí od domu k domu a s krásnou Betlémskou hvězdou, se zvučnou harmonikou zpívají vánoční koledy. U hospodářů vyprávějí různé příběhy, kde jsou jim nabídnuty koláčky, 34 ОБ АНСАМБЛЕ. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/band.php 35 Tamtéž. 36 Частушки. Переполох. Http://stoktube.ru [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://stoktube.ru/video/i5u8lgkr06w 37 МАСЛЕНИЦА. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/maslenitsa.php 38 Tamtéž. 19

klobásky a perníčky. Interaktivní vánoční program byl vytvořen pro různé akce v restauracích, na městských náměstích, slavení Vánoc v rodinných domech, penzionech a také jako vystoupení pro děti. 39 Jedním z představení, se kterým vystupují, souvisí s prováděním koně (ve skutečnosti dva muži v obleku koně). Zbylí členové souboru se snaží koně prodat. Zábavnou formou ho vychvalují a vypráví o jeho schopnostech. Poté následuje moment, kdy kůň předstírá, že je nemocný a hosté se ho snaží všemi možnými způsoby zachránit. Nabízí různé pokrmy, jako například pirohy a jablka. Až se koně podaří uzdravit, může se na něm některé z dětí svézt. 40 Folklorní soubor Pěrepoloch je možné si pozvat i na svatbu. V průběhu celé svatební hostiny kolektiv baví hosty různorodým programem. Tradičními písněmi, tanci, ruskými svatebními zvyky a hrami. Na začátku programu jsou pro novomanžele přichystány ruské tradiční svatební zvyky. Mezi které patří i tzv. Čaročka (orig. Чарочка), kdy novomanželům přinesou pomalované skleničky s vínem, které jsou svázány mašlí a musí je vypít do dna, aniž by se stuha rozvázala. Následujícím vstupem je rituál, při kterém jedna členka souboru vyvede novomanžele za barevnou stuhu na speciální jeviště. V momentě, kdy míjí ostatní hosty, ti se jim klaní. Vše se odehrává za doprovodu veselé svatební písně. K dalšímu zajímavému zvyku patří i окручивания nevěsty. Na podlahu se rozloží zlatá nadýchaná látka, do jejíhož prostředku si stoupne nevěsta. Účastníci souboru chytnou okraje látky a rozpohybují ji. Pomocí látky vytvoří pomyslnou kuklu z nevěsty, pouze však do jejího pasu. Vše se opět odehrává za zvuků veselé hudby. Při druhé polovině písně členky souboru nazpět rozprostírají látku na podlahu a osvobozují nevěstu. 41 Po tradičních obřadech, které jsou přizpůsobeny novomanželům, se začne ansámbl věnovat také ostatním hostům. Jednou z oblíbených národních her je kolotoč, který je vytvořený pomocí barevných stuh (orig. Ленточная карусель). Kruh symbolizuje nekonečné štěstí, které hosté přejí novomanželům. Další veselý moment nastává v podobě hry, kdy si sami hosté vytvoří vlastní orchestr a hrají na různé zvukové nástroje. Členové souboru zpívají a tančí přímo s hosty. Snaží se tak vytvořit národní 39 РОЖДЕСТВО. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/x-mas.php 40 Tamtéž. 41 СВАДЬБЫ. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/weddings.php 20

orchestr. Tradiční ruská svatební hra Подушечка patří mezi nejoblíbenější. Podle ruského zvyku se hosté líbají na tváře třikrát s člověkem, kterému na hlavu nasadí krásný věneček. 42 Folklorní soubor Pěrepoloch organizuje svatební program na přání novomanželů. Minimální sestavení kolektivu čítá pět členů, hrajících na akordeon a buben. Na přání klienta se soubor může rozrůst o další zpěváky, balalajkistu nebo dudáka. Do programu mohou být zahrnuty národní ruské tanec, na závěr celého programu členové souboru zpívají píseň Будьте здоровы, живите богато. 43 I oslava Nového roku je jednou z příležitostí, při které soubor vystupuje. V rámci vystoupení se zde objevují členové souborů v kostýmech kašpárka, matrony nebo medvěda. Soubor baví hosty pestrým programem a různými hrami. Při vystoupení se objevuje děda Mráz a Sněhurka, kteří se zdraví s hosty a rozdávají dárky. Pro dětskou oslavu Nového roku se k představení připojují postavy, jako je Baba Jaga, bílý zajíc nebo šašci. 44 Následuje ruský národní obřad Čaročka (orig. Чарочка) při kterém se zpívá veselá lidová píseň В лесу родилась ёлочка. Za doprovodu harmoniky členové souboru i účastníci setkání tančí chorovod 45 21 a veselí se. Jednou z oblíbených častí programu je kruhový tanec zvaný Kapustka (orig. Капустка). Jedná se o ruský obřadný tanec, o kterém se traduje, že přináší tanečníkům bohatství do nového roku. Za pomoci malých zdobených ručníků s ruskými ornamenty se tanečníci spojí v jeden kruh, jehož směr určuje hlavní členka. 46 Soubor nabízí klientům velké spektrum zajímavých her a tanců. Jedním z nich je ruský tradiční tanec Marijskovo (orig. Марийского). Členové souboru si vybírají tanečního partnera z řad hostů. Tanec se skládá z jednoduchých pohybů a není nijak složitý. Ale za to je velmi oblíbený a efektivní. Začíná se pozvolna, pomalu se však zrychluje. Právě díky jeho dynamičnosti a prostosti mají hosté tento tanec rádi. Poté následuje několik ruských lidových rituálů pro zdraví, štěstí a bohatství v novém roce. 42 СВАДЬБЫ. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/weddings.php 43 Tamtéž. 44 НОВЫЙ ГОД. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/newyear.php 45 Starobylý ruský národní obřadní tanec. 46 НОВЫЙ ГОД. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/newyear.php

Do všech částí programu jsou zahrnuti hosté, právě to dělá setkání osobnějším a veselejším. 47 V rámci vizuální stránky kolektivu jsou pro ženy typické barevné sarafány, pod kterými mají bílou košili se zdobnými rukávy. Na hlavě mívají široké pestrobarevné čelenky, které se zavazují na zátylku hlavy. Celkový oděv doplňují korály kolem krku. Mužská část kolektivu si obléká barevně tkané košile s výšivkami, které mají v pase stáhnuté stuhou a kalhoty. Své kostýmy však v rámci každého představení přizpůsobují a doplňují o různé masky. U programu masopust je to například medvěd, liška, u vánočního představení - děda Mráz, Sněhurka, Baba Jaga a šašci. 48 2.2 FOLKLORNÍ SOUBOR KRASOTA Folklorní soubor KrAsota (orig. КрАсота) vznikl v roce 1981 z pěvecké skupiny akademického sboru Novosibirské státní univerzity, který zpracovával lidové písně. 49 Název souboru je odvozen od stejnojmenného doplňku dívčího oděvu, jedná se o ozdobu do vlasů, která se vplétala dívce do copu. Mladé ženě dávali do copu tzv. krasotu v momentě kdy dospěla a vdala se. Přízvuk ve slově krasota je na první slabice. To vysvětluje neobvyklý pravopis názvu souboru, kdy je písmeno a napsané velkým. Má symbolizovat mládí a krásu účastníků kolektivu, kteří jsou většinou studenti. 50 Přibližně každých pět let se složení ansámblu obnovuje, dle délky studia na dané univerzitě. Prvotní složení souboru se nedochovalo. V roce 1992 vyšla jejich první gramofonová deska Písně starousedlíků Sibiře" (orig. Песни старожилов Сибири), kterou zapsala druhá sestava kolektivu. 51 I přes měnící se skupinu kolektivu, soubor KrAsota do dnešního dne vydal dalších pět zpracování jejich folklorní tvorby, a to 47 НОВЫЙ ГОД. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-12]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/newyear.php 48 ПОРТФОЛИО. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/galery.php 49 Ансамбль «КрАсота». Folkcentr.ru [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z: http://www.folkcentr.ru/ansambl-krasota/ 50 История. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/history.php?g_lang=rus 51 Tamtéž. 22

kompaktní disky. K patnáctiletému výročí v roce 1996 vydal ansámbl desku Strana moje, strana (orig. Сторона моя, сторонушка). Jednalo se o první cd v Rusku s folklorním zaměřením. Mezi nejnovější disk patří Jak pod naši bránu (orig. Как под наши ворота), na kterém jsou zapsány písně z repertoáru souboru za posledních 25 let. 52 Vedoucí souboru je Oksana Ilinična Vychristjuk (orig. Оксана Ильинична Выхристюк). Absolventka Novosibirské státní univerzity, která na základě pozvání výboru komunistického svazu mládeže dané univerzity se v roce 1970 pustila do budování sboru. Po deseti letech fungování dostal sbor titul národní kolektiv. Začala věnovat pozornost především ruské tradiční kultuře. Od roku 1981 se vokální skupina změnila na folklorní soubor dané univerzity. Oksana Vychristjuk organizovala dětské folklorní studie, mnozí z účastníků se poté stali členy souboru KrAsota nebo jiných folklorních souborů. V její dvacetileté praxi v oblasti lidové kultury, zorganizovala ještě folklorní soubory Zolotyje vorota (orig. Золотые Ворота) a Jermakova rať (orig. Ермакова рать). A také připravila několik kolektivů na účast v různých soutěžích a festivalech. V roce 1998 Vychristjuk obdržela titul zasloužilého pracovníka kultury Ruské federace. 53 Kolektiv se skládá z mladých nadšených umělců, povětšinou se jedná o studenty a absolventy Novosibirské státní univerzity. Zajímají se o tradiční ruskou kulturu. V jejich repertoáru se nachází písně ruské, ale také běloruské nebo ukrajinské, různé hry, obřadní vystoupení a tance. Hlavními cíli souboru je zachování, popularizaci a oživení lidových tradic. 54 Folklorní soubor KrAsota shromažďuje písně do svého repertoáru na výpravách po ruských vesnicích. Soubor si osvojil písně z více než dvaceti vesnic. Kolektiv realizuje etnografické expedice do rozličných regionů Ruska, jako například: Novosibirská oblast, Kemerovská oblast, Stavropolský kraj a Altajská oblast. Nasbíraný materiál zpracovávají a nejvíce oblíbenými písněmi doplní repertoár souboru. Vždy se snaží o co nejpůvodnější provedení daných vokálních skladeb. Krédem souboru je 52 Дискография. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-14]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/discs.php?g_lang=rus 53 Оксана Ильинична Выхристюк. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/oi.php?g_lang=rus 54 Мы сегодня. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-12]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/main.php?g_lang=rus 23

autentičnost v provedení a v kostýmech. Jsou toho názoru, že identita písňové kultury při různých úpravách a stylizacích trpí. 55 Ansámbl se může chlubit pestrou koncertní činností. Vystupují jak na vesnicích, tak i u příležitosti různých městských událostí. Dále na mezinárodních festivalech v Rusku, v nejlepších koncertních sálech v Moskvě a Novosibirsku. Zavítali ale také do zahraničí, do zemí jako Lotyšsko, Kazachstán nebo Polsko. V roce 1999 se kolektiv KrAsota seznámil s velmi zajímavým souborem RÅmantik, pocházející ze Švédska. Společné tvorbou a činností se členové snaží nalákat na tradiční kulturu pozornost širší okruhu obyvatelstva, a to zejména mládež. Švédský soubor také hraje tradiční hudbu, ale na netradičních nástrojích. 56 Kromě koncertních činností je soubor organizátorem a aktivním účastníkem tradičních slavností a svátků, jako například masopust. 57 Důležitým zaměření souboru je státní zřízení kultury s názvem Ruský dům lidových tradic KrAsota (orig. Русский дом народных традиций КрАсота). Byl založen v roce 1991 a nynější ředitelkou je Oksana Ilinična Vychristjuk. Základní činností daného zřízení jsou folklorní expedice do sibirských vesnic, kde doplňují audio a video nahrávky lidových písní. Z nich je pak zpracováván repertoár pro folklorní soubory Ruského domu lidových tradic KrAsota, kolektivy na středních školách a v mateřských školkách, kde se snaží o osvojení základů lidových tradic. Na výpravách jsou shromažďovány i unikátní sbírky tradičního lidového kroje. 58 Iniciátory, organizátory a hlavní hnací silou jedinečné dětské folklorní slavnosti Mladé Rusko (orig. Россия Молодая) je Ruský dům lidových tradic KrAsota a folklorní soubor KrAsota. Koná se v období jarních školních prázdnin. V průběhu slavnosti se děti stávají účastníky jevištního představení, ve kterém jsou oni sami občany tzv. sjednoceného knížectví Mladé Rusko. Během svátku se děti učí různá řemesla, jako je řezbářství, navlékání korálků, malování, výroba lidových hraček, lidových hudebních nástrojů a mnoho dalších. A také samozřejmě prvky lidového umění - zpěv, tanec, hra 55 Мы сегодня. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/main.php?g_lang=rus 56 Tamtéž. 57 Tamtéž. 58 Русский дом народных традиций "КрАсота". Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/rdnt.php?g_lang=rus 24

na lidový nástroj. Po skončení výuky každý mistr vybírá nejlepší žáky, jejichž výrobky se objeví na výstavce. 59 Po dvou letech fungování daného kolektivu byl vytvořen Sibiřský folklorní festival, který je zaměřený nejen na diváky, ale i na účastníky. Diváci mají možnost seznámit se s originální lidovou tradicí, a účastníci mají možnost ohodnotit své místo v tradiční kultuře. Festival je koncipován na podporu mládežnického hnutí za autentický folklor. Na tom, že je v Rusku i na Sibiři poměrně hodně folklorních souborů autentického provedení má velký vliv daný festival. 60 Soubor má jedinečnou sbírku autentických tradičních kostýmů z různých regionů Sibiře, popřípadě jejich přesné kopie. Mimo sarafánů, ženy nosí i samostatné barevné košile a dlouhé sukně. Mezi doplňky patří korále, široké čelenky a červené šátky na hlavách. Muži si nadívají červené košile s vyšíváním u krku a plátěné kalhoty, zastrčené v černých vysokých botách. 61 2.3 FOLKLORNÍ SOUBOR PĚRESEK Folklorní kolektiv Pěresek (orig. Пересек) vznikl v roce 1988 z iniciativy folkloristy a kompozitora Ivana Ivanoviče Běretěnikova (orig. Иван Иванович Веретенников), milovníka písňového folkloru místního kraje. Název kolektivu vytvořil podle pojmenování energického jižněruského tance pěresek (orig. пересек). Jedná se o současné provedení dvou nebo více tanečních rytmů. Tanec pěresek je typický pro Bělgorodskou oblast, v jiných částech Ruska se s tímto pojmem nesetkáme. Od roku 1989 je vedoucím ansáblu Ivan Nikolajevič Karačarov (orig. Иван Николаевич Карачаров). Absolvoval hudební školu a poté konzervatoř se specializací - vedoucí národního sboru. Pracoval v hudební škole jako učitel lidových sborů. Od roku 2007 vyučuje na Bělgorodské státní univerzitě umění, kulturu a hru na lidové hudební nástroje. V posledních letech vede také lidový kolektiv soubor ruské písně Melodija 59 Россия Молодая. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/rm.php?g_lang=rus 60 Фестиваль. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/sff.php?g_lang=rus 61 Ансамбль КрАсота. Http://folkrussia.ru [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://folkrussia.ru/index.php?id=4&tx_mhbranchenbuch_pi1[detail]=87 25

(orig. Мелодия). Karačarov je autorem různých knih s folklorní tématikou. A také filmů Живая вода a Свадьба в Березовке, ve kterých byly poukázány národní obřady Bělgorodské oblasti. A v neposlední řadě přednáší na mezinárodních konferencích, publikuje vědecké materiály a pořádá semináře pro vedoucí folklorních skupin regionu. 62 Daný kolektiv dělá výjimečným i samotný vedoucí, který je opravdovým profesionálem a milovníkem folkloru. Soubor Pěresek působí na jihu Ruska, ve městě Bělgorod. Proto se také zaměřují především na folklor daného území. Je považován za jeden z nejznámějších bělgorodských folklorních souborů. V kolektivu se nachází čtrnáct osob, kterými jsou učitelé ústavu umění a kultury, pracovníci centra lidového umění nebo vedoucí školních folklorních souborů. 63 Ruský folklorní soubor Pěresek (orig. Пересек) se zaměřuje na písňový folklor, kalendářní svátky a obřady. A to především na tradiční ruskou svatbu. V repertoáru se nachází táhlé, lyrické i obřadní písně. Chtějí své posluchače seznámit s tradiční národní tvorbou Bělgorodské oblasti. Členové souboru zpívají jedinečné písně z nejrůznějších vesnic daného kraje. Opírají se o místní uměleckou tradici, která je osobitá svým zabarvením, rytmem a melodií. 64 Kolektiv zaujímá činorodou pozici v přípravě vedoucích folklorních skupin a budoucích pedagogů ve folkloru. Soubor můžeme nazvat tzv. tvůrčí laboratoří pro vedoucí folklorních skupin dané oblasti. Zpracovává nové metodiky práce s folklorním souborem. Členové ansáblu se neustále účastní krajských seminářů. V souboru Pěresek probíhá cvičení studentů Bělgorodského státního ústavu kultury a Bělgorodské hudební školy. Bylo vydáno již několik sborníků lidových písní, pomocí kterých se vyučuje na školách. Výzkumná, pedagogická a systematická práce souboru je oceňována předními folkloristy Ruska. Soubor se může pyšnit množstvím děkovných dopisů, které dostávají za uchování a propagaci lidové tvořivosti Bělgorodské oblasti. Dnes se soubor Pěresek jeví výjimečným mládežnickým profesionálním kolektivem, 62 Фольклорный ансамбль «Пересек». Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/collectives/169/popular-amateur-groups/peresek.html 63 Tamtéž. 64 Карачаров Иван Николаевич. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/345/395.html 26

který zachovává a podporuje unikátní lidovou tvorbu již zmíněné oblasti, z nichž mnohé prvky se už dají považovat za zastaralé. 65 Koncerty národního kolektivu Pěresek se jeví jasným a pestrobarevným představením, stavěné na osobitých písních, tancích, instrumentální hudbě a samozřejmě na lidových krojích 66. Zaměříme se nyní na popsání vybraných událostí, kterých se daný soubor zúčastnil. Ve dnech 18. 20. května roku 2012 se na Ukrajině v městě Charkov (orig. Харьков) konal Mezinárodní folklorní festival Покуть plus", na kterém se podílel folklorní soubor Pěresek. Program festivalu byl nasycen různými aktivitami. V programu festivalu byla vystoupení folklorních souborů různých oblastí Ukrajiny. Ruskou federaci reprezentovaly soubory z Bělgorodské a Voroněžské oblasti. Ukrajinským divákům se líbil ruský folklor daných regionů. Soubor Pěresek se vrátil domů s diplomem a dárky. 67 Na počest 25. výročí souboru Pěresek byl uspořádán slavnostní koncert, na kterém zazněly táhlé, lyrické písně Bělgorodské oblasti v podání samotného kolektivů a hostů. Mezi pozvanými byl Charkovský folklorní soubor Muravskij šljach (orig. Муравский шлях) a pěvecký kolektiv Usjodr (orig. Усёрд). Této události předcházelo udělení ceny pro vedoucího souboru Karačarova. Jednalo se o cenu vlády Ruské Federace Душа России " za přínos k rozvoji lidového umění v kategorii -tradiční lidová kultura". 68 Dne 7. února 2017 ve velkém sále Bělgorodského státního centra lidového umění proběhl večer věnovaný 30. výročí folklorního souboru Pěresek pod názvem Вспомни, вспомни, старый друг-приятель. V programu koncertu zazněly také skladby v podání hostů, jako například soubor ruských lidových nástrojů Žalejka (orig. Жалейка). Diváci, 65 Карачаров Иван Николаевич. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/345/395.html 66 Tamtéž. 67 Фольклорный ансамбль «Пересек». Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/collectives/169/popular-amateur-groups/peresek.html 68 Белгородский фольклорный ансамбль «Пересек» отметил своё 25-летие. Bel.ru [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné z: http://www.bel.ru/news/culture/74060.html 27

účastníci festivalu a hosté srdečně blahopřáli folklornímu ansámblu Pěresek za další výročí fungování kolektivu. 69 Folklorní soubor Pěresek byl díky schopnému vedoucímu, pilné práci a entuziasmu oceněn za svá mimořádná díla cenami. Kolektiv získal nespočet diplomů a ocenění z různých mezinárodních a jiných folklorních festivalů z celého Ruska. Také se stal účastníkem kulturního programu v rámci mládežnických Olympijských her v Moskvě v roce 1998. 70 U ansámblu Pěresek si ženy oblékají červené zdobné sarafány na bílé vyšívané košile. Některé členky mají samostatné červené sukně a košile. Na hlavách nosí červené šátky nebo kokošnik. Součástí ozdob krku jsou opět korále jako u předchozích souborů. Mužská část kolektivu si nadívá bílé plátěné košile s černými výšivkami na rukávech a u krku. Košili mívají v pase stáhnutou barevnou stuhou. Spodní část je tvořena z černých kalhot a černých bot. 71 2.4 FOLKLORNÍ SOUBOR VĚNEC Folklorní soubor Věnec byl založen v roce 1994 na základě městského centra mládeže Pale (orig. Пале). Od roku 1997 soubor spolupracuje s asociací pod názvem От Роны до Волги", která působí ve městě Lyon, ve Francii. Členové souboru již šestkrát navštívili Francii s cyklem koncertů pro studenty lyceí a vysokých škol, kde seznamovali diváky s lidovými tradicemi Kostromské oblast. Souběžně s těmito výjezdy soubor Věnec pravidelně navštěvuje mezinárodní folklorní festivalu ve městě Sainte Foy Lyon. V roce 2002 získal soubor status právnické osoby. Od roku 2009 až do současnosti kolektiv udržuje přátelské a tvůrčí vztahy se srbským národem. Organizují koncertní činnosti pro obyvatele Černé hoře, Bosny a Hercegoviny a v jiných republikách bývalé Jugoslávie srbského lidu. 72 69 Творческий вечер, посвященный 30-летию фольклорного ансамбля «Пересек»:. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/news/2501.html 70 Карачаров Иван Николаевич. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-20]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/345/395.html 71 Фольклорный ансамбль «Пересек». Http://bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-07]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/collectives/169/popular-amateur-groups/peresek.html 72 О нас. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/about.html 28

Počtem členů kolektiv přesahuje deset a je složen přibližně na půl z žen a na půl z mužů. Ne všichni jsou vždy součástí vystoupení, záleží na konkrétním výstupu, přibližně se jednoho výstupu zúčastní od 3 do 10 osob. Členové kolektivu jsou nadaní umělci, kteří zpívají, tančí a hrají na hudební nástroje jako je balalajka, akordeon, kytaru, flétnu a bicí nástroje. Hlavním vedoucím souboru Věnec je Alexandr Aleksejevič Družinin (orig. Александр Алексеевич Дружинин), který je ředitelem, uměleckým vedoucím daného folklorního souboru a zasloužilým pracovníkem kultury Ruské federace. Alexandr Družinin byl oceněn speciálním diplomem Nejlepší vedoucí (orig. Лучший руководитель), který dostal za profesionální přístup v přípravě k účasti na festivalu pro děti a mládež, za zvláštní přínos pro rozvoj schopností a talentu účastníků týmu. 73 Hlavním zaměřením folklorního souboru Věnec (orig. Венец) je písňový, obřadní a taneční folklor. V jejich repertoáru se nachází více než 250 vzorků národních písní, tanečních a instrumentálních tradic různých regionů Ruska a Kostromské oblasti. Cílem kolektivu je zachovávání původních lidových tradic dané oblasti a propagace ruského lidového umění. 74 Jednou z hlavních náplní souboru jsou vokální výstupy. V jejich repertoáru jsou zahrnuty tematické písně pro Vánoce, Nový rok, masopust, svatby. Dále lyrické písně, horlivé taneční písně, ruské lidové písně za doprovodu původních hudebních nástrojů. Do interaktivního programu spadají různé ruské hry a zábavy, tance, při kterých jsou zapojeny do procesu i hosté dané události. A v neposlední řadě také ruské lidové hry pro děti a dospělé. 75 Mimo jiné také pořádají vystoupení ve svátky, jako například o Vánocích, na masopust, svatodušní svátky a jiné. Jedním z hlavních programů je pořádání svatby ve folklorním stylu. Typické pro tuto událost je loučení se svobodou, vykoupení nevěsty, setkání mladých svatebčanů, předání nevěsty ženichovi apod. 76 Zájemci mají možnost si ansámbl Věnec pozvat na firemní večírek, rodinné oslavy, lidové slavnosti. Nebo k příležitosti oslav narozenin, výročí, Nového roku, 73 О нас. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/about.html 74 Для интереса вашего состав ансамбля нашего. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/about.html 75 «ВЕНЕЦ» ПРЕДЛАГАЕТ СЛЕДУЮЩИЕ ВИДЫ УСЛУГ!. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/services.html 76 Tamtéž. 29

9. května nebo Dne města. Mezi další činnosti souborů patří účast na ruských i mezinárodních festivalech a soutěžích lidové tvořivosti. Pořádání seminářů a tvůrčích dílen v oblasti ruského národního umění. 77 Na bázi daného kolektivu vznikla v roce 2007 umělecká škola tradičního a současného lidového umění. Zakladatelem je vedoucí souboru Družinin. Hlavním cílem organizace je estetická a mravní výchova dětí a mládeže, zkoumání a využívání lidových tradic Kostromského kraje a dalších regionů Ruské federace. Od roku 2010 je vedoucím školy Anna Jevgeněvna Šitova (orig. Анна Евгеньевна Шитова). 78 Sestav studia je rozdělen na čtyři věkové skupiny: přípravná skupina (děti 2-5 let), mladší (děti 5-7 let), střední (děti 8-11 let) a starší (děti 12 let a starší). Obsah výuky je složen ze sólových a skupinových zpěvů, lidového tance, lidového divadla a hry na hudební nástroje. Mezi základní znalosti, schopnosti a dovednosti, které děti získají během studia, patří znalost rituálů a oslav ruského lidu, různých žánrů lidové hudebně - poetické tvorby. Ovládání tradičním způsobem provedení lidové písně jak v sólovém provedení, tak i ve skupině. Ovládání základních prvků lidového tance a jevištní ztělesnění folkloru na pódiu. 79 Budování vztahu k folkloru od dětství je podle našeho názoru velmi důležité. Děti získají základní pojem o lidové kultuře a díky praktických cvičením se u nich vybuduje silnější vztah k folkloru. V dospělosti se pak mohou sami rozhodnout, zda jsou tyto vazby na lidovou kulturu dostatečně silné a chtějí je i nadále prohlubovat. Většina umělců tvůrčího ansáblu Věnec mají četné ocenění z festivalů a soutěží různých úrovní. Opakovaně se kolektiv stal nositelem ocenění z městských, regionálních, státních a mezinárodních festivalů a soutěží. Pod vedením Alexandra Družinina soubor Věnec získal řadu titulů a ocenění, uvedeme si jen některé z nich. 80 Členky souboru Věnec si oblékají dlouhé plátěné šaty s červenými vzory, některé sarafány na košili. Hlavy jim zdobí kokošniky, červené šátky nebo široké pestré čelenky. 77 «ВЕНЕЦ» ПРЕДЛАГАЕТ СЛЕДУЮЩИЕ ВИДЫ УСЛУГ!. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/services.html 78 Детская студия. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://www.venetskostroma.ru/studio.html 79 Tamtéž. 80 О нас. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-07]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/about.html 30

V zimě si přes vrchní část oblékají dušegrejku. Muži mívají bílé plátěné košile s červeným vyšíváním u krku a černé kalhoty, zastrčené do černé vysoké obuvi. 81 81 О нас. Http://venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://venetskostroma.ru/about.html 31

3 SROVNÁNÍ V úvodu práce jsme si zvolili výzkumné otázky, jimiž jsou: Jaké jsou základní odlišnosti u sledovaných souborů? Prezentují námi vybrané soubory ruský tradiční folklor? K nalezení odpovědí provedeme průzkum u vybraných ruských folklorních souborů, k čemuž využijeme metodu komparace. Tato metoda je postavena na základě srovnání různých objektů, v našem případě vybraných folklorních souborů, při zachování stejných podmínek k činnosti. Před touto metodou bylo nutné provést také metodu popisu, díky níž můžeme metodu srovnání aplikovat. Ke srovnání jsme si zvolili čtyři folklorní soubory z různých oblastí Ruska Pěrepoloch, KrAsota, Pěresek a Věnec. Při využití metody srovnání se budeme opírat o stejná kritéria, dle kterých bychom se měli pokusit dojít k závěru. I díky teoretické části, která nás do problematiky uvedla, jsme si mohli příslušná kritéria stanovit. Prvním kritériem pro nás bude srovnání vzniku souborů a jejich historický vývoj. Jako druhé kritériem jsme si zvolili členské osazení souboru, neboť to je jeho neodmyslitelnou součástí. Námi zvolené třetí kritérium je zaměření kolektivů. Čtvrtým a poslední kritériem je oděv, tedy kroj, v němž se členové kolektivu prezentují. 3.1 ZAMĚŘENÍ SOUBORŮ Námi zvolené první kritérium je pro srovnání nejdůležitější, neboť reflektuje zaměření souborů a s ním i spojený obsah vystoupení. Budeme zde porovnávat, zda se všechny soubory zaměřují pouze na pěvecký folklor nebo využívají i umělecké či taneční prvky ve svých vystoupeních. Také zda upravují tvorbu s využitím moderních prvků, nebo se drží tradičního folklorního základu. Soubor Pěrepoloch se zaměřuje na klasický ruský folklor, s využitím pěvecké, ale i umělecké činnosti. Do programu zařazují ukázku lidových řemesel a rozpracovávají i klasické obřadní tradice masopustu, Vánoc a svatby. Vše propojují s tradičními písněmi, tancem, zvyky a hrami. Vzhledem k tomu, že soubor nemá dlouholetou tradici, 32

snaží se zvláště ve svých vystoupeních zaměřených na ruské folklorní tradice využívat i veselé moderní formy. V případě souboru KrAsota jde čistě o pěveckou skupinu, jež se zaměřuje na ruské, běloruské a ukrajinské písně, v čemž lze spatřovat jistý rozdíl oproti souboru Pěrepoloch, který vychází jen z ruského základu. Vzhledem k jejich cíli, který je založen na oživování lidových tradic, striktně dodržují i obsahovou náplň svých vystoupení, v nichž se snaží o co nejpůvodnější provedení vokálních skladeb. Pro srovnání, soubor Pěrepoloch autentický folklor ozvláštňuje moderními prvky, což by v případě KrAsoty bylo zcela v rozporu s jejich cílem. Sami navíc prohlašují, že stylizací autentický folklor značně trpí. V kolektivu Pěresek při porovnání s předchozími soubory sami zpracovávají nové metodiky práce s folklorním souborem, což má nepochybně silný vliv i na další soubory. V jejich režii tak vzniká tradiční národní tvorba zaměřující se na písňový folklor i zpracování kalendářních svátků a obřadů, uměleckých tradic či tradiční ruskou svatbu. Tento obsah je společný i výše zmíněným souborům, které se také na obřadní folklor zaměřují. I soubor Věnec se zaměřuje na písňový, obřadní a taneční folklor a ve svém repertoáru počítá také s tradicemi Vánoc, Nového roku, masopustu a svateb. Stejně jako soubor KrAsota si sám dává za cíl zachovat původní lidové tradice dané oblasti a propagaci ruského lidového umění Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že všechny vybrané soubory se v základu zaměřují na pěvecký folklor. Mimo jiné také do svých vystoupení zahrnují obřadní či umělecké prvky, v případě kolektivu Věnec také taneční. Výjimkou je soubor KrAsota, který se soustředí čistě na pěvecký folklor. Ansábly vychází z tradičního folkloru, pouze soubor Pěrepoloch ho propojuje s moderními prvky. Můžeme vyvodit závěr, že i v dnešní moderní době se folklorní soubory opírají o tradiční základ a chtějí zachovat a rozšířit původní ruskou folklorní tvorbu. 3.2 VZNIK Následně srovnáváme vznik samotných souborů a jejich historický vývoj. Díky němuž blíže poznáme soubory z hlediska historických souvislostí, které mohou mít 33

značný vliv na jejich další charakteristiku. Dále nás může seznámit s ideou zakladatele nebo také pomoci zjistit, jak vznikl název souboru. Nejmladším námi srovnávaným souborem je folklorní kolektiv Pěrepoloch. Vznikl v roce 2008 v Moskvě, i přesto se snaží vycházet z klasického ruského folkloru, na kterém staví základ svých vystoupení. Společný zájem o folklor, jež pojí členy, napomohl ke vzniku ansámblu. Oproti tomu nejstarším námi zvoleným souborem je KrAsota, který vznikl v roce 1981. Název souboru vznikl od dívčí ozdoby do vlasů, která se vplétala dívce do copu v momentě, kdy dospěla a vdala se. Zdůraznění písmena v názvu má symbolizovat krásu a mládí účastníků, jimiž jsou studenti. Třetím souborem pro srovnání je ruský soubor Pěresek, jenž je po KrAsotě druhým nejstarším z našeho výběru. Zde byl inspirací pro název souboru jižněruský tanec pěresek, typický pro Bělgorodskou oblast, ve které soubor působí. Posledním srovnávaným souborem je Věnec, jenž vznikl v roce 1994 a je druhým nejmladším kolektivem. Závěrem můžeme prohlásit, že až na folklorní soubor Pěrepoloch, který působí na scéně 10 let, mají soubory více jak dvacetiletou tradici. Nejstarší soubor KrAsota existuje dokonce přes 30 let. Můžeme prohlásit, že délka působení souborů není přímo úměrná kvalitě jejich vystoupení. I mladší soubory se mohou rovnat kolektivům s dlouhodobějším působením. Nezáleží až tak na délce, ale spíše na přístupu vedoucího, členů a kvalitě programu. Myšlenku vzniku názvu se nám podařilo zjistit u dvou kolektivů. Došli jsme k závěru, že názvy souborů nebyly zvoleny náhodně a nesou folklorní tématiku, ať už doplněk ke kroji nebo tanec. 3.3 ČLENOVÉ Třetím srovnávacím kritériem pro nás budou členové, díky nimž by soubor nemohl fungovat a kteří se na jeho chodu neodmyslitelně podílejí. Seskupení členů se může u každého souboru lišit, ať už počtem, pohlavím nebo specializací daných jedinců. Důležitou osobou je vedoucí souboru, který řídí jeho chod, organizuje zkoušky a vystoupení a měl by být motivací pro ostatní členy. 34

Soubor Pěrepoloch čítá zhruba dvanáct stálých členů s vyrovnaným počtem mužů i žen, kteří se od mládí věnují folkloru. Vedoucí a současně i zakladatelkou ansámblu je Natalija Krasanova. Oproti tomu v kolektivu KrAsota jsou členy především studenti, kteří nejsou stálí, ale obměňují se po pěti letech, což odpovídá délce studia. Ve srovnání se zbylými třemi soubory je patrné, že se členové více střídají a nemůžeme tak hovořit o stálosti členů. Vedoucí souboru je Oksana Ilinična Vychristjuk, zkušená folkloristka, která zorganizovala i další dva soubory. Členové souboru Pěresek, kterých je asi čtrnáct, jsou ve folkloru vzdělání, neboť jsou sami vedoucí folklorních souborů, případně se věnují práci v ústavu umění a kultury. Ve srovnání s předchozími dvěma soubory staví jednotliví členové na vlastních znalostech o folkloru a tím rozvíjejí autentičnost a především dbají i na obnovu zastaralých prvků, které povětšinou neznalostí vedoucích jiných souborů zanikají. U souboru Pěresek se vedení souboru změnilo, nyní je vedoucím Ivan Nikolajevič Karačarov, absolvent konzervatoře se specializací vedoucího národního sboru. Je skutečným profesionálem ve své oblasti. Posledním srovnávaným kolektivem je Věnec, který čítá přes deset členů, jimiž jsou zkušení umělci. Vedoucím je Alexandr Aleksejevič Družinin, který je stejně jako vedoucí souboru KrAsota, zasloužilým pracovníkem kultury Ruské federace. Ze srovnání vyplývá, že jak vedoucí, tak členové kolektivů jsou znalými a zkušenými jedinci v oblasti folklorní scény. Dva vedoucí dokonce dostali ocenění zasloužilého pracovníka kultury Ruské federace. Počtem členů se pohybují kolem deseti osob, ať už ženského nebo mužského pohlaví. Také ve vedoucích pozicích jsou ženy i muži. Můžeme tedy prohlásit, že o folklorní činnost nemá zájem pouze jedno pohlaví. 3.4 ODĚV Čtvrtým a posledním srovnávacím kritériem je národní kroj, který by měl opět odpovídat dobovým zvyklostem a zachovávat autentičnost. Je neodmyslitelnou součástí samotného folkloru. Pro určitou oblast mohou být specifické různé barvy nebo doplňky oděvu, jako jsou pokrývky hlavy, šátky nebo korále. Tím se právě mohou od sebe soubory lišit. 35

Členové souboru Pěrepoloch se na svých vystoupeních prezentují v klasických národních krojích. Ženy mají navíc barevné čelenky a korále kolem krku. U námi srovnávaných souborů ženy nosí zdobné košile a sarafány. Kolektiv KrAsota má navíc ve své sbírce oděvů barevné košile a dlouhé sukně. Ženy zde také, jako u předchozího souboru, doplňují vzhled pestrými čelenkami. Po stránce odívání, se i v kolektivu Pěresek využívá národních lidových krojů. U tohoto kolektivu mívá ženská část na hlavách červené šátky nebo kokošniky. Obdobně je tomu tak i u ansámblu Věnec, kde si ženy oblékají sarafány nebo šaty a hlavy jim pokrývají šátky, kokošniky nebo čelenky. Mužská část všech čtyř souborů má srovnatelný národní kroj. Odlišnosti zde bývají pouze v barevnosti košilí, popřípadě barvě stuhy. Z výše uvedené komparace vyplývá, že odívání u vybraných souborů bývá srovnatelné, liší se jen v drobnostech. Společným znakem pro všechny soubory je dodržování tradičního odívání do národních krojů. Kolektivy dbají na dobové zvyklosti a nesnaží se vychylovat z tradičního odívaní. 3.5 SHRNUTÍ SROVNÁNÍ Cílem naší práce bylo srovnání vybraných folklorních souborů ve čtyřech vybraných kritériích. Cíl jsme naplnili a konstatujeme, že v rámci každého kritéria jsme objevili určité rozdíly. V rámci prvního kritéria, kde jsme srovnávali zaměření kolektivů, vyplývá, že se jedná o soubory pěvecké. Jeden soubor je čistě pěvecký a ostatní kolektivy obohacují svá vystoupení o obřadní a umělecké prvky. Zaujalo nás, že soubory zpracovávají různé programy a zaměřují se na uchovávání a oživení tradic jako jsou Vánoce, Velikonoce či masopust. Také se nám líbí, že vystupují na svatbách, která má v Rusku své tradiční zvyklosti. Z hlediska vzniku a délky působení jsme srovnávali soubory, jak s třicetiletou, tak i s desetiletou tradicí. Na základě tohoto kritéria nám vyplývá, že nezáleží na délce působení souborů na folklorní scéně, nýbrž na vedení daného souboru a kvalitě vystoupení. U námi srovnávaných souborů je toho úkazem kolektiv Pěrepoloch. Nemusí to být ovšem pravidlem u jiných mladších souborů. 36

Třetím srovnávacím kritériem bylo členské obsazení. Počtem a osazením se námi vybrané soubory příliš neliší. Lze tedy konstatovat, že jsou počtem mužů a žen v seskupení vyvážené. Věkový rozptyl jednotlivých souborů je podobný, pouze soubor KrAsota má mladší kolektiv, neboť působí na univerzitě a členy jsou studenti. Z toho nám vyplývá, že o folklor nemá zájem pouze jedna věková kategorie, ale jak mladší, tak i starší generace. Můžeme prohlásit, že námi srovnávaní vedoucí i členové kolektivů jsou milovníky folkloru a zajímají se o danou činnost od mládí. Posledním kritériem bylo odívání, v případě folklorních souborů tedy tradiční ruský kroj. Dopracovali jsme se k závěru, že u námi vybraných kolektivů členové souborů mají obdobné kroje, které si liší minimálně. Můžeme prohlásit, že dané soubory si váží kulturního dědictví tím, že dodržují tradiční ruský kroj. U výše zmíněné komparace jsme si také dávali za cíl zjistit, zda vybrané čtyři ruské folklorní soubory prezentují tradiční ruský folklor nebo zdali ho obměňují moderními prvky. Ze srovnání nám vyplývá, že u třech souborů KrAsota, Pěresek a Věnec je striktně dodržována tradičnost nejen v obsahové stránce programových vystoupení, ale také v odívání národních krojů, kdy často nosí zcela autentické kroje či jejich věrné kopie. Výjimku, v mírném rozporu s tradičností, tvoří soubor Pěrepoloch, jenž se snaží do svých vystoupení zapojit moderní formy práce. Závěrem můžeme prohlásit, že vybrané ruské folklorní soubory vychází z tradičního folklorního základu a snaží se ho uchovávat v původní podobě. Je důležité zachovávat tradiční kulturní hodnoty, aby z dnešního moderního života nevymizely. Některé soubory, jako byl v našem případě soubor Pěrepoloch svou tvorbu však spojují i s moderními prvky. Porovnat více souborů by bylo jistě zajímavé, byť v souvislosti s rozsahem tohoto typu práce neslučitelné. 37

ZÁVĚR V první kapitole naší bakalářské práce jsme se zaměřili na vymezení termínu folklor a pojmů s ním úzce souvisejících. Folklor je vnímán jako osobitý projev hudební, slovesné, taneční a dramatické kultury, která je úzce spojena se způsobem života, tradicemi lidu a myšlením venkovského obyvatelstva, nižších vrstev městského lidu nebo jiných profesních či sociálních skupin. Pro folklor je typické ústní podání, díky kterému se předával z generace na generaci. Rozšiřovala se především ta folklorní tvorba, kterou celá společnost přijala. Cílem naší práce bylo uvedení čtenáře do problematiky ruského folkloru. K dosažení tohoto cíle byl nejprve popsán historický vývoj ruského folkloru, který je podle dochovaných historických pramenů zaznamenáván od 17. století. Písňový folklor se začal rozvíjet v 18. století, a to především slavnostní, vojenské či rolnické písně. Za důležité období v ruské kultuře je považováno 19. století, což se projevilo také ve folkloru. V období romantismu se objevily osobnosti, které začaly sepisovat ústní lidovou slovesnost a díky nim se dochovala tato díla až do dnešní doby. Ve 20. století se objevovaly dogmatické myšlenky. S osvobozením od dogmatismu se věda postupně začala navracet k plnohodnotným historickým studiím. Následně jsme se již zaobírali problematikou ruského folkloru, a to především písňovým a obřadním folklorem. Zmiňujeme i vyčlenění tří základních období vývoje ruského folkloru raný, klasický a pozdní tradiční. K ranému tradičnímu folkloru se řadí pracovní písně, které svým rytmem napomáhaly při pracovní činnosti. Klasický ruský folklor je bohatý na různé žánry, které se vyvíjely dlouhou dobu. V životě člověka hrály velkou roli kalendářní obřady, jako jsou Vánoce, masopust, Velikonoce. Rodinné rituály souvisely s důležitými událostmi v životě člověka, jako je narození, manželství a smrt. Nejrozvinutějším byl svatební obřad, který má svá určitá specifika. Důležitou součástí ruského folkloru jsou písně. Spadají sem byliny, historické písně, lyrické písně a balady. Pro pozdní tradiční folklor je příznačné menší množství děl a celkově nižší umělecká úroveň v porovnání s klasickým folklorem. Typickým prvkem pro dané období jsou krátké rytmické písně, humorného charakteru - častušky. 38

V závěru této podkapitoly jsme se zaobírali tradičních ruským národním krojem, který je neodmyslitelnou součástí folkloru. Dospěli jsme ke zjištění, že ženská část souborů si obléká klasické košile, na které si poté navlékají sarafány nebo sukně. V zimě na vrchní část těla oblékali teplou dušegrejku. Celkový oděv doplňují pokrývkou hlavy, jako například kokošnikem či barevnými stuhami přes čelo. Mužský kroj se skládá z plátěné košile, která je dlouhá po kolena a není zastrčená do kalhot. Ty jsou šité z plátna a zastrkují se do vysokých bot. Doplňkem mužského kroje je opasek. V druhé kapitole naší bakalářské práce jsme se zaměřili na čtyři vybrané ruské folklorní soubory, které vycházejí ze stejného základu, ale v důsledku rozdílného vedení a individuálního záměru se nám při srovnávání ukazují odlišnosti. Důležitá pro nás byla zvláště obsahová náplň vystoupení, jeho záměr a využitelnost. Zaměřili jsme se na vznik a vývoj každého ze souborů. Zajímalo nás také členské obsazení souboru, které mu udává celkový ráz. Posledním srovnávacím kritériem bylo odívání, ve kterém jsme se soustředili na výběr kroje dle příležitosti, případně užívání jeho různých variant a obměn. Prvním z nich byl kolektiv Pěrepoloch, který vznikl v roce 2008 v Moskvě a je orientovaný především na obřadní, pěvecký a pohybový folklor. Zaměřují se na tradiční ruský folklor, který však někdy stylizují do modernější podoby. V rámci vystoupení využívají tradiční ruské kroje, popřípadě doplňují v rámci programu o masky různých bytostí. Ansámbl KrAsota vznikl v roce 1981 na Novosibirské státní univerzitě, kde působí dodnes, proto se jeho sestava obměňuje. Jedná se o pěveckou skupinu, jež se zaměřuje na ruské, běloruské a ukrajinské písně. Snaží se o autentičnost folkloru a jsou toho názoru, že moderními úpravami lidová tvorba trpí. Ve své sbírce mají tradiční kroje, případně jejich přesné kopie. Třetím sledovaným souborem byl kolektiv Pěresek, který vznikl v toce 1988 v Bělgorodské oblasti. Zaměřují se na písňový folklor, kalendářní svátky a obřady, umělecké tradice a na tradiční ruskou svatbu. Snaží se své posluchače seznámit s tradiční národní tvorbou dané oblasti. Jsou autentičtí také v rámci národního ruského kroje. Čtvrtým zkoumaným folklorním souborem byl ansámbl Věnec, jehož počátky se datují do roku 1994. V jejich repertoáru se nachází písňový, obřadní a taneční folklor 39

a to z různých regionů Ruska a Kostromské oblasti. Snaží se o uchovávání původních lidových tradic dané oblasti a propagaci ruského lidového umění. I kolektiv Věnec využívají tradiční ruský kroj. V poslední kapitole bakalářské práce jsme se zaměřili na komparaci námi vybraných kolektivů. Jako srovnávací kritéria jsme si stanovili zaměření kolektivů, vznik a vývoj souborů, jejich členské osazení, a tradiční oděv. Cílem práce bylo zjistit, jak se od sebe odlišují námi vybrané ruské folklorní soubory a zda prezentují ruský tradiční folklor. Díky provedené komparaci nám vyplynulo, že soubory se navzájem od sebe v určitých bodech odlišují. Z prvního srovnávacího kritéria nám vyplynulo, že se jedná o pěvecké soubory. Soubor KrAsota je čistě pěvecký a ostatní kolektivy obohacují svá vystoupení o obřadní, umělecké či taneční prvky. Můžeme prohlásit, že ruský pěvecký soubor se nemusí zaměřovat pouze na zpěv, ale i na ztvárnění různých obřadních vystoupení. Dospěli jsme k závěru, že záleží především na píli a odhodlanosti členů souborů, a ne až tak na délce jejich působení. Členové i vedoucí kolektivů se vyskytují na folklorní scéně již od mládí. Co se týče odívání, dodržují námi vybrané soubory tradiční ruský kroj. Našim dílčím cílem bylo zjistit, zda vybrané čtyři ruské folklorní soubory prezentují tradiční ruský folklor nebo zdali ho obměňují moderními prvky. Ze srovnání vyplývá, že soubory KrAsota, Pěresek a Věnec dodržují tradičnost v obsahové stránce programových vystoupení. Oproti tomu kolektiv Pěrepoloch se snaží svá vystoupení obohatit moderními prvky. Všechny soubory zachovávají tradiční odívání ruských národních krojů. V rámci naší bakalářské práce jsme využili rusky i česky psaných bibliografických zdrojů, díky nimž jsme získali pohled na termín folkloru, historický vývoj ruského folkloru a také vymezení ruského folkloru. Důležitým zdrojem pro nás byly také webové stránky souborů, které nám poskytly ucelené informace o souborech. Úvodní kapitoly jsou výsledkem kritického studia česky i rusky psaných knih a internetových zdrojů Na základě metody popisu jsme charakterizovali čtyři vybrané ruské folklorní soubory. A v závěru práce jsme použili metodu komparace, jež nám umožnila srovnat dané soubory na základě stanovených kritérií. 40

Díky srovnání je tedy patrné, že ruský folklor je stále stavěn na pevných základech předchozích generací a jen díky úsilí uměleckých vedoucích a členů daných souborů se folklor zachovává v tradiční podobě. 41

РЕЗЮМЕ В бакалаврской работе мы ставим перед собой несколько целей. Во первых - ввод читателя в тему русского фольклора. Следующей целью было характеризовать и сравнить выбранные русские фольклорные ансамбли, на основе выделенных особенностей. Главные вопросы, на которые мы ищем ответы: Каковы основные различия у отдельных фольклорных ансамблей? Представляют выбранные нами коллективы русский традиционный фольклор? Настоящая бакалаврская работа состоит из трёх глав. В первой части мы обратили внимание на определение термина фольклор и понятий, с ним тесно связанных. Фольклор воспринимается как отличительное проявление музыкальной, глагольной, танцевальной и драматической культуры, которая тесно связана с образом жизни, традициями народа и интересами сельского населения, низших слоев городского народа или других профессиональных или социальных групп. Для фольклора характерно устное предание, которое передают из поколения в поколение. Вторая часть посвящена историческому развитию русского фольклора, который в соответствии с сохранившимися историческими источниками датируется от 17 века. В этот период входят былины, духовные стихи и сборники пословиц. В 18 веке начали больше развиваться праздничные, военные и крестьянские песни, благодаря которым возникло большое количество сборников. Самым важным периодом для фольклора является 19 век. В период романтизма появились личности, которые стали записывать устное народное творчество и благодаря им сохранились эти произведения до сегодняшнего времени. В 20 веке появлялись догматические мысли. С освобождением от догматизма наука постепенно началась возвращаться к полноценным историческим исследованиям. Третья часть описывает вступление в проблематику русского фольклора, и, прежде всего, песенного и обрядового фольклора. В рамках русского фольклора различаются три основные периода раннетрадиционный, классический и позднетрадиционный фольклор. В раннетрадиционный фольклор входят старшие жанры фольклора, такие как трудовые песни, которые своим ритмом, 42

способствовали развитию при трудовой деятельности. Далее сюда входят элементы магического происхождения - гадания и заговоры. Классический русский фольклор богат различными жанрами, которые развивались в течение длительного времени. Произведения классического фольклора делятся на обрядовые и внеобрядовые. В жизни человека играет большую роль календарные обряды, как Рождество, Масленица или Пасха. Семейные обряды связаны с основными событиями в жизни человека, как рождение, брак и смерть. В числе наиболее развитых находится свадебная церемония, которая имеет свои определенные особенности. В нее входили три цикла: предсвадебный, день свадьбы и послесвадебный. Важной частью российского фольклора являются песни. Сюда входят былины, исторические песни, лирические песни и баллады. Для позднетрадиционного фольклора характерно меньшее количество произведений, вообще ниже художественного уровня по сравнению с классическим фольклором. Для этого периода характерны короткие ритмически песни частушки, которые имеют сатирическое содержание. В конце первой главы мы занимались традиционным российским национальным костюмом. Мы обнаружили, что женщины одевали классические рубашки, на которые надевали сарафаны. Зимой на верхнюю часть тела надевали душегрейку. Общую одежду дополняли покровы головы, как например кокошник или широкие цветные ленты через лоб. Мужской костюм состоял из полотняной рубахи, которая была по колено и ее не заправляли в штаны. Во второй главе нашей бакалаврской работы мы рассмотрели четыре выбранные российские фольклорные коллективы. Основными критериями для выбора именно этих коллективов было несколько. Во первых, это песенные ансамбли, которые помимо обрабатывают и обрядовый фольклор, как праздники Рождества, Пасхи или Масленицу. Во вторых, это коллективы, которые существуют более чем десять лет. Во третьих, коллектив ансамблей смешанный, в нем присутствует сильный и слабый пол. И в четвёртых, нами выбранные коллективы представляют себя в национальных русских народных костюмах. Эти четыре критерия мы сравнили в последней главе бакалаврской работы. 43

Первым из нами выбранных коллективов был ансамбль Переполох, который возник в 2008 году в Москве. Он ориентированный в первую очередь на церемонию, песенный и двигательный фольклор. Коллектив ориентируется на традиционный русский фольклор, который, однако, иногда стилизуют в более современную форму. В рамках выступления используют традиционные русские костюмы, в которых дополняют друг друга в рамках программы о маски различных существ. Ансамбль KрAсота возник в 1981 году в Новосибирском государственном университете, где действует до настоящего времени, поэтому его состав изменился. Это певческая группа, которая фокусируется на российские, белорусские и украинские песни. Они стараются, чтобы фольклор был аутентичным и считают, что современными изменениями народные создания страдают. В их коллекции находятся традиционные костюмы, или же их точные копии. Третьим исследованным ансамблем был коллектив Пересек, который возник в 1988 году в Белгородской области. Они ориентированы на певческий фольклор, календарные праздники и обряды, художественные традиции, и на традиционную русскую свадьбу. Пытается своих слушателей ознакомить с традиционным национальным образованием в данной области. Они неподдельные также в рамках национального русского костюма. Четвертым исследованным фольклорным ансамблем был коллектив Венец, который возник в 1994 году. В их репертуаре находится певческий фольклор, обрядовый и танцевальный фольклор, и это из различных регионов России и Костромской области. В попытке сохранения самобытных народных традиций в данной области и пропаганды русского народного творчества. Коллектив Венец также использует традиционный русский костюм. В последней главе бакалаврской работы мы рассмотрели компарации нами выбранных коллективов. К сравнительным критериям принадлежат направление коллективов, возникновение и развитие ансамбля, члены коллектива, и конечно традиционная одежда. Целью работы было выяснить, как нами выбранные российские фольклорные коллективы отличаются друг от друга и если представляют себой русский традиционный фольклор. 44

Методом сравнения мы пришли к выводу, что выбранные четыре фольклорные коллективы друг от друга в определенных точках отличаются. Из первого сравнительного критерия нам показалось, что это песенные коллективы. Ансамбль КрAсота только песенный и другие три коллективы обогащают свои выступления художественными или танцевальными элементами. Мы можем сказать, что русский песенный коллектив не сосредотачиваться только на пение, но и на исполнение различных обрядовых выступлений. С точки зрения возникновения и продолжительности действия мы сравнивали коллективы, как с тридцатилетней, так и с десятилетней традицией. Мы пришли к выводу, что это прежде всего зависит от усердия и решимости членов ансамблов, и не так на продолжительности их воздействия. Третьим критерием сравнения были члены коллективов. Количеством нами выбранные ансамбли не сильно отличаются. Таким образом, можно констатировать, что количество мужчин и женщин в группах сбалансированной. Возрастной разброс отдельных коллективов сравнительный, только ансамбль КрAсота имеет младший коллектив, потому что действует в университете и членами являются студенты. Участники и руководители коллективов присутствуют на фольклорной сцене уже с детства и они любители фольклора. Последним критерием была одежда, в случае фольклорных ансамблей, это традиционный русский костюм. Мы пришли к выводу, что у нами выбранных коллективов, члены имеют подобные костюмы, которые отличаются только по крайней мере. Мы можем заявить, что указанные коллективы ценят культурное наследия тем, что они придерживаются традиционного русского костюма Следующей целью было выяснить, представляют ли четыре выбранные русские фольклорные коллективы традиционный фольклор или нужно ли его заменяет современными элементами. Из сравнения вытекает, что коллективы КрAсота, Пересек и Венец соблюдают традиционность в содержательном, программном выступлении. По сравнению с тем, коллектив Переполох пытается свои выступления обогатить современными элементами. Все ансамбли сохраняют традиционные одеяния, русские национальные костюмы. 45

На основе нашего сравнения, очевидно, что русский фольклор по-прежнему строится на прочном фундаменте предыдущих поколений, и только благодаря усилиям художественных руководителей этих коллективов и его членов, фольклор остается неизменным и в традиционной форме. Благодаря методу описания мы характеризовали четыре выбранные русские фольклорные коллективы. И в заключении работы мы использовали метод сравнения, который позволил нам сравнить указанные файлы на основе установленных критерий. Мы пользовались русскими и чешскими библиографическими источниками, благодаря которым мы получили взгляд на срок фольклора, исторического развития русского фольклора и выделение русского фольклора. Важным источником для нас были также официальные веб-сайты коллективов, которые нам предоставили достаточную информацию. 46

BIBLIOGRAFIE ČESKÉ: LEŠČÁK, Milan, SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982. Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 9788087261705. SCHAUEROVÁ, Alena, MAŇÁKOVÁ, Magdalena. Regionální folklor do škol: manuál pro učitele. Ve Strážnici: Národní ústav lidové kultury, 2015. Tady jsme doma (Národní ústav lidové kultury). ISBN 978-80-88107-01-9. TYLLNER, Lubomír. Tradiční hudba: hledání kořenů. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2010. ISBN 978 80 87112 43 4. RUSKÉ: ЗУЕВА, Татьяна Васильевна, КИРДАН, борис Петрович. РУССКИЙ ФОЛЬКЛОР Учебник для высших учебных заведений. Москва: Издательство "Наука", 1988. ISBN 5-89349-115-7. ЛАВРЕНТЬЕВА, Людмила Сергеевна, СМИРНОВ, Юрий Иванович. Культура русского народа: Обычаи, обряды, занятия, фольклор. Санкт-Петербург: Паритет, 2004, ISBN 5-93437-117-7. СЕЛИВАНОВА, Светлана Ивановна. Русский фольклор. Основные жанры и персонажи. Москва: Логос, 2008. ISBN 978-5-98704-259-3. СОКОЛОВ, Юрий. Русский фольклор (Устное народное творчество) Часть 1. Учебник для вузов. Москва: Юрайт, 2016. ISBN 978-5-9916-6497-4. ELEKTRONICKÉ ZDROJE Ансамбль «КрАсота». Folkcentr.ru [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z: http://www.folkcentr.ru/ansambl-krasota/ Ансамбль КрАсота. Http://folkrussia.ru [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://folkrussia.ru/index.php?id=4&tx_mhbranchenbuch_pi1[detail]=87 47

Белгородский фольклорный ансамбль «Пересек» отметил своё 25-летие. Bel.ru [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné z: http://www.bel.ru/news/culture/74060.html «ВЕНЕЦ» ПРЕДЛАГАЕТ СЛЕДУЮЩИЕ ВИДЫ УСЛУГ!. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/services.html Детская студия. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-12-02]. Dostupné z: http://www.venets-kostroma.ru/studio.html Дискография. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-14]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/discs.php?g_lang=rus Для интереса вашего состав ансамбля нашего. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://venets-kostroma.ru/about.html История. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/history.php?g_lang=rus Карачаров Иван Николаевич. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-05]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/345/395.html МАСЛЕНИЦА. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/maslenitsa.php Мы сегодня. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-12]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/main.php?g_lang=rus НОВЫЙ ГОД. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-04]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/newyear.php ОБ АНСАМБЛЕ. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/band.php Оксана Ильинична Выхристюк. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/oi.php?g_lang=rus О нас. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://venetskostroma.ru/about.html ПОРТФОЛИО. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/galery.php РОЖДЕСТВО. In: Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/x-mas.php Россия Молодая. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11-01]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/rm.php?g_lang=rus Русский дом народных традиций "КрАсота". Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11- 01]. Dostupné z: http://www.krasota-nsk.ru/rdnt.php?g_lang=rus 48

СВАДЬБЫ. Фольклорный-ансамбль.рф [online]. [cit. 2017-10-02]. Dostupné z: http://www.фольклорный-ансамбль.рф/rus/weddings.php Творческий вечер, посвященный 30-летию фольклорного ансамбля «Пересек»:. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/about/news/2501.html Фестиваль. Krasota-nsk.ru [online]. [cit. 2017-11-02]. Dostupné z: http://www.krasotansk.ru/sff.php?g_lang=rus Фольклорный ансамбль «Пересек». Bgcnt.ru [online]. [cit. 2017-11-06]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/collectives/169/popular-amateur-groups/peresek.html Частушки. Переполох. Http://stoktube.ru [online]. [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://stoktube.ru/video/i5u8lgkr06w 49

OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY 1 Folklorní soubor Pěrepoloch 82 2 Folklorní soubor KrAsota 83 82 ПОРТФОЛИО [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: http://www.фольклорныйансамбль.рф/rus/galery.php 83 Ансамбль «КрАсота». Http://folkrussia.ru [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: http://folkrussia.ru/index.php?id=4&tx_mhbranchenbuch_pi1[detail]=87 50

3 Folklorní soubor Pěresek 84 4 Folklorní soubor Věnec 85 84 Фольклорный ансамбль «Пересек»:. Bgcnt.ru [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: http://bgcnt.ru/collectives/169/popular-amateur-groups/peresek.html 85 О НАС. Venets-kostroma.ru [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné z: http://venetskostroma.ru/about.html 51