8. ISLM model slide 1
Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní slide 2
8.1. Úvod slide 3
Krátké období Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu) Proto se budeme zabývat třemi modely: ISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10) slide 4
Fakta o hospodářském cyklu Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi. Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby. Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí. Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností. slide 5
Meziroční procentní změna Tempa růstu reálného HDP a spotřeby 10 8 6 Tempo růstu reálného HDP Tempo růstu spotřeby Průměrné tempo růstu 4 2 0-2 -4 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010slide 2015 6
Meziroční procentní změna 40 30 Tempo růstu reálného HDP, spotřeby a investic Tempo růstu investic 20 10 Tempo růstu reálného HDP 0-10 Tempo růstu spotřeby -20-30 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010slide 2015 7
Nezaměstnanost 12 Procento pracovní síly 10 8 6 4 2 0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010slide 2015 8
Okunův zákon Procentní změna reálného HDP 10 8 6 1951 1966 1984 2003 = 3 2 u 4 1971 2 1987 0 2001 1975-2 2008 1991 1982 2009-4 -3-2 -1 0 1 2 3 4 Změna v míře nezaměstnanosti slide 9
Časové horizonty v makroekonomii Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce. Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné. slide 10
Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7) Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologií Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství. Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu. Vztahuje se k dlouhému období. slide 11
Pokud jsou ceny nepružné (Přednášky 9-11) výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I. slide 12
Model agregátní poptávky a nabídky (AD AS) Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období slide 13
Agregátní poptávka Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny) Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a slide 14
Agregátní nabídka v dlouhém období Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií = F ( K, L ) je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány. Plná zaměstnanost znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová) slide 15
Dlouhodobá agregátní nabídková křivka nezávisí na P, takže LRAS je vertikální. P LRAS = F ( K, L ) slide 16
Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky P LRAS V dlouhém období se zvýší cenová hladina ale výstup se nezmění P2 P1 AD 1 AD 2 slide 17
Agregátní nabídka v krátkém období Mnoho cen je v krátkém období strnulých. Pro začátek budeme předpokládat všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na předem dané úrovni Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální slide 18
Krátkodobá křivka agregátní nabídky Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají. P P SRAS slide 19
Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky V krátkém období jsou ceny strnulé P růst agregátní poptávky způsobí zvýšení výstupu P 1 2 SRAS AD AD2 1 slide 20
Souvislosti Dlouhé období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu slide 21
Model IS-LM Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky. Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky. slide 22
8.2. Trh zboží a křivka IS slide 23
Keynesiánský kříž Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji. Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje = reálný HDP = skutečné výdaje Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob. slide 24
Součásti keynesiánského kříže Spotřební funkce: Indikátory vládní politiky: C = C ( T ) G = G, T = T Prozatím plánované investice jsou exogenní: I = I Plánované výdaje: E = C ( T ) + I + G Podmínka rovnováhy: skutečné výdaje = plánované výdaje = E slide 25
Zakreslení plánovaných výdajů E plánované výdaje 1 MPC E =C +I +G Důchod, produkt, slide 26
Zakreslení podmínky rovnováhy E E = plánované výdaje 45º Důchod, produkt, slide 27
Rovnovážná hodnota důchodu E plánované výdaje E = E =C +I +G důchod, produkt Rovnovážný důchod slide 28
Zvýšení vládních nákupů Pro 1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob E E = E =C +I +G2 E =C +I +G1 G proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. E1 = 1 E2 = 2 slide 29
Řešení pro = C + I + G = C + I + G = C + G = MPC + G Podmínka rovnováhy ve změnách protože I je exogenní protože C = MPC Úpravou pro : Řešení pro : (1 MPC) = G 1 = G 1 MPC slide 30
Multiplikátor vládních výdajů Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven: G = 1 1 MPC Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom G 1 = = 1 0.8 5 Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5-ti násobně! slide 31
Proč je multiplikátor větší než 1? Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení : = G. Ale C další další C další Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní G. slide 32
Zvýšení daní Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E: E E = E =C1 +I +G E =C2 +I +G C = MPC T proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze E2 = 2 V 1 dochází k neplánovanému přebytku zásob E1 = 1 slide 33
Řešení pro = C + I + G = C Podmínka rovnováhy ve změnách I a G exogenní ( T ) = MPC Řešení pro : (1 MPC) = MPC T Konečný výsledek: MPC = T 1 MPC slide 34
Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč: T = MPC 1 MPC Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven: 0.8 0.8 = = = 4 T 1 0.8 0.2 slide 35
Daňový multiplikátor je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. (Platí pro MPC>0,5) je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G. slide 36
Příklad: Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu). slide 37
Odpověď Při 1, je zde neplánovaný pokles zásob ΔI E E = E =C +I2 +G E =C +I1 +G takže firmy zvýší výstup a důchod vzroste na novou rovnovážnou úroveň E1 = 1 Δ E2 = 2 slide 38
Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je: = C ( T ) + I ( r ) + G slide 39
Odvození křivky IS E E = E =C +I (r2 )+G r I E =C +I (r1 )+G E I r 1 2 r1 r2 1 2 IS slide 40
Proč je křivka IS klesající Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ). K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, ) vzrůst. slide 41
Křivka IS a model zapůjčitelných fondů (a) Model Z.F. (b) Křivka IS r S2 S1 r r2 r2 r1 I (r ) r1 IS S, I 2 1 slide 42
Fiskální politika a křivka IS Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup. Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS slide 43
Posun křivky IS: G Pro každou hodnotu r, G E proto se křivka IS posouvá doprava. E E = E =C +I (r1 )+G2 E =C +I (r1 ) +G1 Horizontální posun křivky IS je roven r r1 1 2 1 = G 1 MPC 1 2 IS1 IS2 slide 44
Příklad: Posun IS křivky Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku. Pokud to jde, určete velikost změny slide 45
Odpověď Posun IS křivky: ΔT PE Pro každou hodnotu r, ht takže h hc h IS hpe křivka se posune doleva PE = PE =C1 +I (r1 ) +G PE =C2 +I (r1 ) +G Horizontální vzdálenost posunu IS křivky je: MPC = T 1 MPC r r1 2 2 Δ 1 1 IS2 IS1 slide 46
8.3. Trh peněz a křivka LM slide 47
Teorie preference likvidity John Maynard Keynes. Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích. slide 48
Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: r úroková míra ( M P ) s ( M P ) s = M P M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 49
Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: d ( M P ) = L ( r ) r úroková míra ( M P ) s L (r ) M P M/P reálné peněžní zůstatky slide 50
Rovnováha Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: r úroková míra r1 ( M P ) s M P = L ( r ) L (r ) M P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 51
Jak CB zvyšuje úrokovou míru? Ke zvýšení r CB snižuje M r úroková míra r2 r1 L (r ) M 2 P M 1 P M/P Reálné peněžní zůstatky slide 52
CASE STUD: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA) Konec sedmdesátých let: π > 10% Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 % Leden 1983: π = 3,7 % Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry? slide 53
Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr. Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby krátké období dlouhé období model Preference likvidity (keynesiánský) KTP, Fisher efekt (klasický) ceny predikce nepružné i > 0 pružné i < 0 skutečnost 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2% slide 54
Křivka LM Nyní vraťme zpět do funkce poptávky po penězích: ( M P ) d Křivka LM je spojnice všech kombinací r a, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je: = L ( r, ) M P = L ( r, ) slide 55
Odvození křivky LM (a) Trh reálných peněžních zůstatků r r (b) Křivka LM LM r2 r1 L (r, 2 ) L (r, 1 ) r 2 r 1 M 1 P M/P 1 2 slide 56
Proč je křivka LM rostoucí? Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích. Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky. Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz. slide 57
Jak M posouvá křivku LM (a) Trh reálných peněžních zůstatků r r (b) Křivka LM LM 2 LM1 r2 r 2 r1 L (r, 1 ) r 1 M 2 P M 1 P M/P 1 slide 58
Zkuste si sami: Posun křivky LM Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí. Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky. slide 59
Odpověď Posun LM křivky r (a) Trh reálných peněžních zůstatků r (b) LM křivka LM 2 LM1 r2 r1 L (r, 1 ) L (r, 1 ) r 2 r 1 M 1 P M/P 1 slide 60
Rovnováha v krátkém období Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: r LM = C ( T ) + I ( r ) + G M P = L ( r, ) rovnov. úroková míra IS rovnov. úroveň důchodu slide 61
8.4. Aplikace ISLM modelu slide 62
Rovnováha v IS -LM modelu IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. = C ( T ) + I ( r ) + G r LM LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. M P = L ( r, ) Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích. r 1 1 IS slide 63
Analýza politik v IS -LM modelu = C ( T ) + I ( r ) + G M P = L ( r, ) r LM IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M r 1 1 IS slide 64
Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava o: by 1 1 MPC G r LM čímž způsobí růst výstupu a důchodu. 2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru 3. což sníží investice, takže konečné zvýšení je menší než: is smaller than 1 G 1 MPC 2. r 2 r 1 1. 1 2 3. IS2 IS1 slide 65
Snížení daní Spotřebitelé uspoří (1 MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro T než pro stejně velké G a křivka IS se posune o: MPC 1. 1 MPC T 2. 2. proto jsou dopady na r a menší pro T než pro stejně velké G. r 2r 1 r 1. 1 2 2. LM IS2 IS1 slide 66
Monetární politika: Zvýšení M 1. M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) r LM1 LM2 2. způsobí tak pokles úrokové míry 3. takže zvýší investice, což zvýší výstup. r 1 r2 1 2 IS slide 67
Interakce mezi monetární a fiskální politikou Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní. Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně. Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky. slide 68
Reakce CB na G > 0 Předpokládejme, že vláda zvýší G. Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat konstantní Pro každý případ, je vliv na G odlišný: slide 69
Reakce 1: Udržovat M konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. r LM1 Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky: = 2 1 r = r 2 r1 r 2r 1 12 IS2 IS1 slide 70
Reakce 2: Udržovat r konstantní Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. Výsledky: = 3 1 r = 0 r 2r 1 r 123 LM1 LM2 IS2 IS1 slide 71
Reakce 3: Udržovat konstantní Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava K udržení konstantního sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. Výsledky: = 0 r = r 3 r1 r 3r 2r 1 r 12 LM2 LM1 IS2 IS1 slide 72
Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Předpoklady o monetární politice Fed udržuje nabídku peněz konstantní Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní Odhad / G 0.60 1.93 Odhad / T 0.26 1.19 slide 73
Šoky v IS -LM modelu Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách Příklady: Boom nebo propad na akciových trzích změna bohatství domácností C Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů I a/nebo C slide 74
Šoky v IS -LM modelu Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích. Příklady: Vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích. Rozšíření bankomatů nebo internetového bankovnictví sníží poptávku po penězích. slide 75
PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí 1. krach na trhu s nemovitostmi sníží bohatství spotřebitelů 2. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích Pro každý šok a. použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na a r. b. určete, co se stane s C, I, a nezaměstnaností slide 76
Odpověď, část 1 Krach na trhu s nemovitostmi IS křivka se posune doleva, což způsobí, že r a klesnou. C se sníží kvůli nižšímu bohatství a nižšímu důchodu, I vzroste, protože r snížilo u vzroste, protože je nižší (Okunův zákon) se r1 r 2 r 2 1 LM1 IS1 IS2 slide 77
Odpověď, část 2 Růst poptávky po penězích LM křivka se posune doleva, což způsobí, že r vzroste a klesne. C klesne kvůli nižšímu důchodu, r r1 2 r LM2 LM1 I u klesne, protože r je vyšší vzroste, protože je nižší (Okunův zákon) 2 1 IS1 slide 78
Případová studie: Recese 2001 v USA Během roku 2001, 2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%. Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let 1994-2000). slide 79
Případová studie: Recese 2001 v USA Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu C Index (1942 = 100) 1500 1200 900 600 Standard & Poor s 500 300 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 slide 80
Případová studie: Recese 2001 v USA Příčina: 2) 9/11 Zvýšení nejistoty Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune vlevo Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, pokles investic slide 81
Případová studie: Recese 2001 v USA Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v letech 2001 a 2003 Zvýšení vládních výdajů Záchranné balíčky pro letecký průmysl Obnova New orku Válka v Afgánistánu slide 82
Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava 7 6 5 4 3 2 1 0 Případová studie: Recese 2001 v USA Three-month T-Bill Rate slide 83
Jaký nástroj používá centrální banka? Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby. Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate) Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb. (V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu, od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.) slide 84
Jaký nástroj používá centrální banka? Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz? 1)Měří se lépe než nabídka peněz. 2)Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz. slide 85
IS-LM a agregátní poptávka Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu. Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila. Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a. slide 86
Odvození křivky AD Intuice pro sklon křivky AD : P (M/P ) LM r I doleva r r2 r1 P P2 P1 2 LM(P2) LM(P1) IS 1 AD 2 1 slide 87
Monetární politika a křivka AD CB může zvýšit agregátní poptávku: M LM r I posun doprava r r1 r2 P 1 LM(M1/P1) 2 LM(M2/P1 ) IS pro každou hodnotu P P1 1 2 AD2 AD1 slide 88
Fiskální politika a křivka AD Expanzivní fiskální politika ( G a/nebo T ) zvyšuje agreg. poptávku: r r2 r1 LM IS2 T C IS posun doprava pro každé P P P1 1 IS1 2 1 2 AD2 AD1 slide 89
Velký přehled Keynes. kříž Teorie preference likvidity IS křivka LM křivka IS-LM model Vysvětlení hospodářských cyklů Křivka AD Křivka AS Model AD-AS slide 90
Shrnutí 1. Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. 2. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 91
Shrnutí 3. Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu 4. Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 92
Shrnutí 5. IS-LM model Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 93
Shrnutí 6. AD křivka Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným. Negativní sklon, protože P (M/P ) r I Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava. IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 94
Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice model IS-LM Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 95
DODATEK 1: IS-LM model a AS-AD model slide 96
Dlouhodobá rovnováha v modelu AS- AD P LRAS P Dlouhodobá rovnováha SRAS AD 1 slide 97
IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. V krátkodobé rovnováze, pokud: > < Potom časem cenová hladina: stoupne klesne = nezmění se slide 98
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce V nové krátkodobé rovnováze < r P P1 LRAS LRAS LM(P1 ) IS2 IS 1 SRAS1 AD AD1 2 slide 99
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce V nové krátkodobé rovnováze < Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. r P P1 LRAS LRAS LM(P1 ) IS2 IS 1 SRAS1 AD AD1 2 slide 100
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. r P P1 P2 LRAS LRAS LM(P1 ) LM(P2 ) IS2 IS 1 SRAS1 SRAS2 AD AD1 2 slide 101
Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy = r P P1 P2 LRAS LRAS LM(P1 ) LM(P2 ) IS2 IS 1 SRAS1 SRAS2 AD AD1 2 slide 102
PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty M a. Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady. b. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé efekty v grafu. c. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do dlouhého období. d. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám? r P P1 LRAS LRAS LM(M1/P1 ) IS SRAS1 AD 1 slide 103
Odpověď, část 1 Krátkodobý vliv ΔM LM křivka a AD křivka se posunou doprava r r1 r2 LRAS LM(M1/P1 ) LM(M2/P1 ) IS r klesá, roste nad 2 P LRAS P1 SRAS 2 AD AD2 1 slide 104
Odpověď, část 2 Přechod z krátkého do dlouhého období V průběhu času, P vzroste SRAS se posune nahoru M/P klesne LM posune doleva Nová dlouhodobá rovnováha P P je vyšší P3 všechny reálné proměnné jsou P1 zpět na svých výchozích hodnotách Peníze jsou neutrální v dlouhém období. r r3 = r1 r2 LRAS LRAS LM(M1/P1 LM(M2/P3 ) LM(M2/P1 ) 2 2 IS AD AD2 1 SRAS SRAS slide 105
DODATEK 2: Velká Deprese slide 106
Velká Deprese (USA) mld. USD; stále ceny roku 1958 240 220 200 180 160 140 Nezaměstnanost (pravá osa) Reálný HNP (levá osa) 120 1929 1931 1933 1935 1937 1939 30 25 20 15 10 5 0 % pracovní síly slide 107
Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách posun křivky IS doleva. důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva. slide 108
VÝDAJOVÁ HPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS Burzovní krach exogenní C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 % Propad investic korekce po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity. slide 109
PENĚŽNÍ HPOTÉZA: Šoky LM křivky Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz. důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33. Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva. slide 110
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během 1929-33. Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli. Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku? slide 111
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Stabilizační efekt deflace: P (M/P ) LM posun doprava Pigouův efekt: P (M/P ) bohatství domácností C IS se posouvá doprava slide 112
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt očekávané deflace: π e r pro každou hodnotu i I protože I = I (r ) Plánované výdaje a AD Důchod a výstup slide 113
PENĚŽNÍ HPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie P (pokud neočekávaná) přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a klesá. slide 114
Proč je další Velká krize nepravděpodobná Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více: Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M tolik klesnout, obzvlášť během recese. Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat výdaje během recese. Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu. slide 115
CASE STUD Finanční krize a recese v letech 2008 09 2009: Reálné HDP GDP kleslo, míra nezaměstnanosti vzrostla k 10% Důležité faktory v krizi: Politika nízkých úrokových sazeb na začátku dekády Hypotéční krize prasknutí cenové bubliny na trhu s nemovitostmi, nárůst nesplacených hypoték Pokles cen akcií na burze Pád finančních institucí Pokles spotřebitelské důvěry, pokles výdajů na statky dlouhodobé spotřeby a na investiční statky slide 116
Úrokové sazby a ceny nemovitostí 9 8 Federal Funds rate 30-year mortgage rate Case-Shiller 20-city composite house price 190 index Úroková míra (%) 7 6 5 4 3 2 1 170 150 130 110 90 70 Index cen nemovitostí, 2000 = 100 0 50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 slide 117
í změna cen nemovitostí (oproti předchozímu roku) 1200% 1000% 800% 600% 400% 200% Změna cena nemovitostí a míra nesplacených hypoték, 1999 2009 US house price index New foreclosures 0% 1999 2001 2003 2005 2007 2009 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Nové nesplacené hypotéky (% celkových hypoték) 0,0 slide 118
USA: Pády banky, 2000 2011 160 140 Počet zbankrotovaných bank 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 slide 119
140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% -60% USA: Hlavní burzovní indexy (% změna oproti předchozímu roku) DJIA S&P 500 NASDAQ -80% 36500 36751 37002 37253 37504 37755 38006 38257 38508 38759 39010 39261 39512 39763 40014 slide 120
Důvěra spotřebitelů a výdaje na statky investičního charakteru % změna oproti předchozímu roku 1200% 1000% 800% 600% 400% 200% Durables Investment UM Consumer Sentiment Index 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 110 100 90 80 70 60 50 Index spotřebitelské důvěry, 1966 = 100 slide 121
Meziroční změna v % 12 10 8 6 4 2 0 Růst reálného HDP and míra nezaměstnanosti Real GDP growth rate (left scale) 10 8 6 4 % pracovní síly -2 2-4 -6 0 35065 35796 36526 37257 37987 38718 39448 40179 40909 slide 122 34700 35431 36161 36892 37622 38353 39083 39814 40544