Nařízení města Třinec č. 2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí města Třince Rada města Třince se na své 51. schůzi konané dne 4. 4. 2006 usnesla vydat na základě ustanovení 6 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. 1 Základní ustanovení Účelem tohoto nařízení je vydat Místní program snižování emisí města Třince. Čl. 2 Místní program snižování emisí města Třince ve struktuře dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší je obsažen v příloze k tomuto nařízení a tvoří jeho nedílnou součást. Čl. 3 Vyhodnocení realizace Městský úřad předloží vždy do 31. prosince kalendářního roku radě města situační zprávu o kvalitě ovzduší na území města za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Čl. 4 Lhůty aktualizace Vyhodnocení a korekce proběhnou poprvé k 1. lednu 2008 tak, aby případné aktualizované údaje mohly být zapracovány do krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší. Čl. 4 Účinnost nařízení Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ing. Igor Petrov starosta Stanislav Sajdok místostarosta
Příloha: Místní program snižování emisí města Třince (dále jen Program ) 1. Cíle Programu 1.1 Základní cíle a souvislosti Programu Základním cílem Programu je omezování emisí těch znečišťujících látek (nebo jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a stabilizace emisí znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. 1.2 Vedlejší cíle a souvislosti Programu Na vertikální úrovni se při zpracování Programu vychází z Národního programu snižování emisí, Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání její obnovitelných zdrojů, krajské energetické koncepce a krajského programu snižování emisí. Na horizontální úrovni se při zpracování Programu dále vychází ze schválené územně plánovací dokumentace (zejména ze schváleného územního plánu velkého územního celku) a místní energetické koncepce. 1.3 Obecné zásady strategie Programu Program je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Analytická část Programu obsahující databázové údaje je zpracována tak, aby umožňovala pravidelnou aktualizaci. 1.4 Prioritou ochrany ovzduší města Třince v oblasti zlepšování kvality ovzduší jsou, s přihlédnutím k imisním limitům a k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, následující znečišťující látky: Suspendované částice (především velikostní frakce PM10) Polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené jako benzo(a)pyren 2.0 Výchozí situace obraz emisní situace Silné stránky Měření imisních koncentrací probíhá na dvou stanicích, 1187 Třinec Kanada ( MěÚ Třinec) a 1188 Třinec Kosmos (ČHMÚ). Časové řady průměrných měsíčních imisních koncentrací SO 2 ukazují klesající dlouhodobý trend. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí nejsou překračovány.
Časové řady průměrných měsíčních imisních koncentrací NOx/NO 2 /NO vykazují vyrovnaný dlouhodobý trend. Nejsou překračovány imisní limity pro NO 2 pro ochranu zdraví. Od roku 2004 jsou na stanici 1188 Třinec Kosmos sledovány koncentrace vybraných organických látek (benzen, toluen, etylbenzen, ortoxylen a metaparaxylen). Město je z velké části napojeno na CZT a plyn. V obci je provozován sběr separovaného odpadu. Slabé stránky Překračování imisních limitů pro PM10 na obou stanicích opakované překročení limitu pro 24 hodinový průměr i pro roční průměr. Město je opakovaně vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (NV č. 60/2004 Sb., Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP) z důvodu překračování imisních limitů pro prachové částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Limitní hodnota prašného spadu je pravidelně překračována. Na žádné měřící stanici se nezjišťují koncentrace benzo(a)pyrenu. V průběhu let 1996 2003 byla překročena hodnota imisního limitu pro 8h klouzavý průměr přízemního ozonu. Vzhledem k vyrovnaným koncentracím v časové řadě 1996 2003, je pravděpodobné, že koncentrace přízemního ozonu budou i v budoucnu problematické. Podle zjištěných koncentrací těžkých kovů v prašném spadu existuje riziko překročení imisních limitů pro těžké kovy. Imisní koncentrace těžkých kovů však nejsou zjišťovány. Městem prochází velmi frekventovaná silnice I/11. Příležitosti Zpracovaná energetická koncepce s preferováním CZT a útlumem používání nekvalitních pevných paliv na území města (řeší problematiku emisí REZZO 3), vydání Obecně závazné vyhlášky o energetické koncepci města Třince, která stanoví pravidla pro udělování dotací zfinančních prostředků města pro instalaci ekologických topenišť, a Nařízení města Třince č. 5/2004, kterým se stanoví zákaz spalování některých druhů paliv pro malé spalovací zdroje. Řešení dopravní situace odklon dopravy ze silnice I/11 v dlouhodobějším horizontu, budování záchytných parkovišť, podpora městské hromadné dopravy, obnova vozového parku MHD, zavedení pěších zón, zavedení zón s omezením vjezdu, přemístění hlavního příjezdu do areálu Třineckých železáren, a.s., zájem o budování cyklistických stezek. Možnost zapracování požadavků na konkrétní zdroje, které spadají do kategorie IPPC, do vyjádření k podaným žádostem. Snížení spotřeby energie tepla v objektech kvalitním zateplením budov. Hrozby Návrat k používání pevných paliv v plynofikovaných oblastech. Výstavba silnice R 11 (přeložka silnice I/11) bude provedena v příliš dlouhém časovém horizontu a odkládání výstavby úseku Oldřichovice Tošanovice.
3.0 Makroemisní analýza Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje vyplývá, že okres Frýdek-Místek je druhým nejvýznamnějším okresem v produkci tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého. 4.0 Mikroemisní analýza Na území Třince bylo v roce 2002 evidováno 13 zdrojů kategorie REZZO 1 Z celkového vyhodnocení makroemisní situace ve městě Třinci vyplývá, že rozhodující podíl hlavních znečišťujících látek je emitován kategorií zvlášť velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 (téměř 94%). (t/rok/ % REZZO 1 1173,97 93,6 REZZO 2 5,08 0,4 REZZO 3 60,61 4,8 Stacionární zdroje (REZZO 1 3) 1239,67 98,8 REZZO 4 14,74 1,2 Celkem 1254,41 100,0 Hlavními producenty tuhých znečišťujících látek jsou 4 zdroje znečišťování ovzduší: Třinecké železárny, a.s. výroba surového železa Třinecké železárny, a.s. ocelárenská výroba Třinecké železárny, a.s. koksochemická výroba Energetika Třinec, a.s. Oxid siřičitý Největšími producenty oxidu siřičitého jsou: Energetika Třinec, a.s. Třinecké železárny, a.s. výroba surového železa Oxidy dusíku Největšími producenty oxidu dusíku jsou: Třinecké železárny, a.s. výroba surového železa Energetika Třinec, a.s.
Oxid uhelnatý Největším producentem oxidu uhelnatého jsou: Třinecké železárny, a.s. výroba surového železa Třinecké železárny, a.s. ocelárenská výroba Organické látky Největšími producenty organických látek jsou: Třinecké železárny, a.s. výroba surového železa Energetika Třinec, a.s. Třinecké železárny, a.s. koksochemická výroba V Třinci bylo evidováno v roce 2002 celkem 12 středních spalovacích zdrojů a 22 technologických zdrojů (REZZO 2). Největším producentem tuhých znečišťujících látek u REZZO 2 je REFRASIL s.r.o. výroba žáruvzdorných výrobků. Emise oxidu siřičitého v Třinci vykazují pouze 4 čistící technologické zdroje REZZO 2, z nichž největším producentem je REFRASIL s.r.o. výroba žáruvzdorných výrobků. Emise oxidu dusíku vykazuje všech 12 spalovacích zdrojů REZZO 2, z nichž největšími producenty jsou: Slévárny Třinec a.s. plynová kotelna KOVOSPORT Třinec a.s. Emise oxidu uhelnatého rovněž vykazují všechny spalovací zdroje v Třinci. Ze spalovacích zdrojů REZZO 2 je největším producentem 1. realitní kancelář v Třinci, s.r.o. v Karpentné Celkem 11 zdrojů REZZO 2 vykazuje emise těkavých organických látek, z nichž největším producentem VOC je KOVOSPORT Třinec a.s. Dalšími zdroji emitující znečišťujícími látky do ovzduší jsou jednotlivé lokální a plošné zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 3): malé zdroje znečišťování ovzduší v lokalitách s převahou místních topenišť na pevná paliva plošné zdroje prašnosti na území areálu jednotlivých provozovatelů zdrojů obslužné komunikace města Třince 5.0 Vztah ke Krajskému programu snižování emisí Moravskoslezského kraje Program je vůči Krajskému programu snižování emisí Moravskoslezského kraje komplementární, zatímco krajský Program je zaměřen na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci kraje, Krajského úřadu nebo v kompetenci obcí, Program města Třince je zaměřen na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci obce a obecního úřadu.
6.0 Vztah k Územní energetické koncepci Program vychází z územní energetické koncepce města jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (podpora změny vytápění atp.). 7.0 Vztah k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Třince Program je zaměřen zejména na ty znečišťující látky, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů, a týká se přednostně těch částí území města, na kterých k překročení došlo a kde je situace nejhorší. V podmínkách města Třince je tedy Program zaměřen na následující znečišťující látky: uspendované částice velikostní frakce PM 10, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs,PAU) vyjádřené jako benzo(a)pyren. Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince pracuje se souborem nástrojů a opatření definovaných v rámci Programu s tím, že z nich vybírá prioritní nástroje a opatření vhodné pro aplikaci u zájmových znečišťujících látek. 8.0 Monitorování kvality ovzduší a emisí Z hlediska imisního monitoringu je vhodné zachovávat stávající monitorovací síť. Na území města Třince jsou provozovány dvě měřící stanice: 1187 Třinec Kanada (provozuje MěÚ) a 1188 Třinec Kosmos (provozuje Český hydrometeorologický ústav). Předpokládá se do budoucna rozšíření sledovaných látek alespoň na jedné monitorovací stanici o benzo(a)pyren a těžké kovy (minimálně těch, které mají stanoveny imisní limity). Sledování imisních koncentrací benzo(a)pyrenu je vhodné vzhledem k tomu, že ve městě je provozována koksochemická výroba a město bylo vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. 9.0 Základní nástroje snižování emisí přehled nástrojů Programu Do Programu jsou zařazeny následující normativní, ekonomické, organizační, institucionální, informační a dobrovolné nástroje: 9.1 Normativní nástroje
N1: Územní plánování a územní rozhodování N2: Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší N3: Povolení staveb velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší N4: Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší N5: Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu N6: Povolení k záměrům na zavedení nových výrob s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší N7: Povolení k záměrům na zavedení nových technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší N8: Povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší N9: Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému zdroji znečišťování ovzduší N10: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů N11: Povinnost volit při výstavbě nových a při rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší nejlepší dostupné techniky N12: Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie N13: Možnost aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobku, z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší N14: Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší
N15: Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů N16: Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší N17: Možnost omezit spalování rostlinných materiálů N18: Stanovení látek, pro které budou u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů uplatněny obecné emisní limity N19: Zpracování provozních řádů N20: Energetický audit N21: Územní energetická koncepce N22: Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí města N23: Zavedení zón snížené rychlosti N24: Zavedení environmentálních zón N25: Operativní kontrola emisních parametrů vozidel 9.2 Ekonomické nástroje E1: Poplatky za znečišťování ovzduší E2: Investice do energetické infrastruktury E3: Investice do úspor energie E4: Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
E5: Finanční podpory domácnostem E6: Placený vjezd do určitých částí města E7: Finanční podpora hromadné dopravy E8: Podpora výstavby hromadných garáží E9: Finanční podpora při obnově vozového parku E10: Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem E11: Podpora dodatečných technických opatření u vozidel 9.3 Organizační nástroje O1: Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů s cílem omezení sekundární prašnosti O2: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících tuhé látky O3: Technicko-organizační opatření u malých zdrojů emitujících VOC O4: Regulační řád O5: Sledování dodržování štítkování energetických spotřebičů O6: Parkovací politika O7: Infrastrukturní opatření O8: Optimalizace řízení dopravy O9: Rozvoj kvality hromadné osobní dopravy
O10: Snižování přepravní náročnosti území O11: Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidněné ulice O12: Vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou O13: Podpora práce doma (teleworking) O14: Podpora všech forem elektronické komunikace 9.4 Institucionální nástroje I1: Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší I2: Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší 9.5 Informační nástroje Inf1: Získávání a zpracovávání informací v oblasti ochrany ovzduší Inf2: Poskytování informací, výchova a osvěta Inf3: Posuzování vlivů na životní prostředí Inf4: Získávání a zpracovávání informací o významných zdrojích znečišťování Inf5: Podpora vývoje modelových nástrojů Inf6: Rozvoj monitorovací sítě nad rámec daný právními předpisy
9.6 Dobrovolné nástroje D1: Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi D2: Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků D3: Podpora zavádění dobrovolných aktivit D4: Demonstrační projekty 10.0 Finanční zajištění Programu Program předpokládá vícezdrojové financování ochrany ovzduší. Za nejvýznamnější zdroje finančních prostředků lze považovat: vlastní zdroje provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší obecní rozpočet podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Vzhledem k tomu, že prioritní skupinou zdrojů znečišťování ovzduší, poskytující největší potenciál omezení emisí, jsou na území města zvláště velké a velké zdroje, je zřejmé, že významný podíl prostředků bude vynaložen provozovateli těchto zdrojů soukromým sektorem. Veřejné prostředky by měly být soustředěny do následujících prioritních oblastí: podpora změny způsobu vytápění ve veřejných objektech podpora úspor energie ve veřejných objektech podpora změny způsobu vytápění v domácnostech (včetně infrastruktury) podpora omezování sekundární prašnosti z komunikací a dalších veřejných ploch V případě podpor z centrálních zdrojů (SFŽP a fondy EU) je nutno vzít v potaz, že město Třinec je v rámci Moravskoslezského kraje územím s výrazně znečištěným ovzduším. Prioritou ochrany ovzduší města Třince v oblasti finančních podpor z tuzemských a zahraničních zdrojů jsou tyto typy projektů: Projekty v oblasti omezování prašnosti (primární i sekundární) Projekty v oblasti změny vytápění (zemní plyn, CZT, obnovitelné zdroje) Projekty v oblasti úspor energie
Projekty v oblasti dopravní infrastruktury (obchvat města) Projekty v oblasti podpory hromadné dopravy 11.0 Návrh systému kontrol plnění Programu a způsob provádění opatření a korekcí Programu Termíny kontrol plnění programu musejí vycházet z možností získání aktuálních dat z emisních bilancí a vyhodnocení imisních limitů pro stanovené látky. Vyhodnocování proběhne 1x ročně, popřípadě podle aktuální potřeby městského úřadu nebo požadavku krajského úřadu. Hlavní indikátory Emisní indikátory meziroční změna TZL, meziroční změna dalších látek (těžké kovy, benzo(a)pyren) Imisní indikátory meziroční změna výměry oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, pro které je indikováno překračování imisních limitů (PM10) meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, u kterých není indikováno překračování imisních limitů. Vyhodnocení bude vypracováno formou situační zprávy za předchozí rok z dat emisních bilancí a vyhodnocení imisních koncentrací jednotlivých znečišťujících látek, případně vyhodnocení překračování imisních limitů (včetně meze tolerance) pro příslušný rok. Kromě předpokládaných řádných aktualizací lze případně provést i mimořádnou aktualizaci Programu, a to v případě, že: dojde ke změně legislativy ČR v závislosti na změnách v legislativě EU, dojde k mimořádnému dlouhodobému zhoršení kvality ovzduší, trend tří po sobě jdoucích vyhodnocení Programu ukáže na jednoznačně zhoršující se trend ve vývoji jednoho nebo více indikátorů, objeví se nějaký nový, nepředvídatelný problém. 12.0 Odpovědné orgány ochrany ovzduší Městský úřad Třinec Odbor životního prostředí a zemědělství Jablunkovská 160
739 61 TŘINEC 13.0 Zodpovědnost za plnění Programu Komise životního prostředí Rady města Třince vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství MěÚ Třinec CZT ČHMÚ ČR EU IAD IPPC SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká republika Evropská unie Infrastruktura automobilové dopravy Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Městský úřad Registr zdrojů znečišťování ovzduší MěÚ REZZO R1 velké zdroje kategorie REZZO 1 R2 střední zdroje kategorie REZZO 2 R3 malé zdroje kategorie REZZO 3 SFŽP Státní fond životního prostředí SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK NOx NO2 NO PAHs, PAU PM, PM10 SO 2 TZL VOC oxidy dusíku oxid dusičitý oxid dusnatý polycyklické aromatické uhlovodíky suspendované částice velikostní frakce menší než 10 μm oxid siřičitý tuhé znečišťující látky těkavé organické látky