Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k přednášce Systém poradenských služeb pro zdravotně postižené občany v ČR PhDr. Václava Masáková Sylabus přednášky Historie poradenského systému: 1963 směrnice MŠK, kterou byla zřízena funkce poradce pro výchovu k volbě povolání 1967 pokyn MŠK k budování sítě krajských odborných psychologicko výchovných pracovišť v té době vznikla Psychologicko-výchovná poradna hl. m. Prahy 1976 byla vydána Instrukce o soustavě výchovného poradenství v oblasti působnosti MŠ ČSR, která vymezila jednotlivé články systému výchovný poradce, okresní Pedagogicko-psychologická poradna v její kompetenci byla péče o žáky mateřských a základních škol, krajská pedagogicko psychologická poradna, která měla v kompetenci žáky středních škol a učilišť a žáky škol speciálních a jako další úkol metodické vedení příslušných okresních poraden a výchovných poradců. Zároveň se podílela i metodicky na řízení odborných pracovníků diagnostických ústavů. V Praze to byla Pedagogicko-psychologická poradna hl. m. Prahy na úrovni poradny krajské a z odloučených pracovišť původní Psychologicko- výchovné poradny vznikly Obvodní pedagogické poradny. 1991 v návaznosti na reformu státní správy byly krajské články poradenského systému zrušeny a kompetence v péči o žáky středních škol přešly na poradny okresní, v Praze obvodní. 1
1991 1998 vznikl krom toho další typ specializovaných poradenských služeb Speciálně pedagogická centra, jejichž cílem je péče o populaci dětí s různým typem defektu/ pro mentálně retardované, smyslově a tělesně postižené/ a Střediska výchovné péče, která dlouhodobě poskytují servis klientům s výraznou poruchou chování a klientům v osobní krizi ve věku do19 let/ tedy v rámci období předpokládané školní docházky nebo návštěvy střední školy/ Rozvoj poradenských služeb v podobě školních poradenských pracovišť Současná podpora v legislativních předpisech Školský zákon - 116 Vyhlášky: 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/5005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Jednotlivá poradenská pracoviště a jejich formy práce s problematikou péče o zdravotně postiženého žáka Pedagogicko-psychologická poradna Krom jiných úkolů je oprávněna vyšetřovat a vypracovávat zprávy a odborné posudky na žádost rodičů. Vlastnímu vyšetření předchází žádost rodičů o vyšetření, zpravidla po dohodě se školou/ z podnětu školy/. Vyšetření je podmíněno souhlasem rodičů, který při příchodu do zařízení podepisují. Rodiče obvykle přicházejí k vyšetření s očekávání změny v péči o dítě zejména ve škole. Je však nutné podotknout, že ne všichni rodiče v první fázi jsou schopni vidět obtíže dítěte ve všech souvislostech, někdy i viní školu z neadekvátního přístupu bez náhledu na vlastní příčiny problému, se kterým do poradny přicházejí. I proto je součástí vyšetření a následné péče práce s rodiči důležitá. Vlastní vyšetření má tři spolu související části. Po navázání kontaktu s cílem navození atmosféry důvěry a pocitu bezpečí pro klienty, kterými jsou rodiče/e a žák následují další kroky. V první fázi je to anamnestický rozhovor s rodičem, který mapuje jak rodinnou tak osobní anamnézu dítěte. Ten obvykle vede sociální pracovnice. V průběhu rozhovoru mohou vyplynout různé souvislosti a faktory, ovlivňující vývoj, vzdělávání dítěte a naplňování jeho psychických potřeb. Při dobře nastavené týmové spolupráci je pohled sociální pracovnice stejně důležitý, jako je psychologické a speciálně pedagogické vyšetření. 2
Psycholog obvykle souběžně s tím si bere dítě na vlastní vyšetření. Cílem standardního vyšetření je zmapování schopností dítěte jak v oblasti rozumové tak socioemoční. Častou představou laiků se psychologické vyšetření rovná použití testů. Ty jsou samozřejmou součástí komplexního vyšetření, ale k němu patří i řízený rozhovor, pozorování, u větších dětí osobnostní dotazníky, práce s kresbou, někdy využití tzv. projektivních metod. Na základě vlastního psychologického vyšetření psycholog uzavře tuto část závěrem, vycházejícím ze získaných výsledků a informací, které posléze předá speciálnímu pedagogovi za účelem dokončení komplexního vyšetření. Speciální pedagog se v diagnostice věnuje zejména řešení školních obtíží a hledání optimální formy péče o žáka jak ve škole tak případně formy intervence přímo v poradně. Speciálně pedagogické vyšetření v sobě zahrnuje nejen didaktickou část tedy zjištění, co dítě vlastně umí, ale jeho součástí jsou i speciálně pedagogické testy orientované na percepci, popř. poruchy ve specifických oblastech. V průběhu všech vyšetření se jak psycholog, tak speciální pedagog orientuje také na průběžnou podporu dítěte a závěrem srozumitelně i dítěti sděluje rámcový výsledek spolu s možnosti další perspektivní péče. Totéž probíhá i s rodičem. V ideálním případě je dobré sdělovat výsledky a návrhy dalších opatření rodiči i dítěti dohromady. Výjimku tvoří skupina malých dětí, pro které by bylo sdělování výsledků nesrozumitelné a žáku s výraznou mentální retardací, kde by jasné a transparentní sdělení se mohlo odrazit v jejich vnitřní sebedůvěře. S rodiči v tomto případě je i samotná komunikace složitá, často souvisí s jejich obrazem dítěte, který se nemusí slučovat s reálnými možnostmi dítěte ve vzdělávacím procesu. Školské poradenské zařízení je někdy první instituce, kde se pojmenuje problém s nastíněním reálných možností dítěte ve škole. Vlastní zpráva vypracovaná pro účely integrace spolu s navrhovanými podpůrnými a vyrovnávacími opatřeními. Zpráva obvykle neobsahuje podrobnosti a citlivé údaje související s rodinnými poměry a atmosférou v rodině. Omezuje se na konstatování vlastního průběhu vyšetření včetně konstatování i dalších podkladů ze zařízení jiných obvykle zdravotnických, či specializované organizace/ např. APPLY u dětí s dg. PAS/. Výsledky vyšetření jsou shrnuty do základní diagnózy a na jejich základě jsou doporučena patřičná opatření ve vzdělávacím procesu. A to jak škole, tak rodičům. Součástí zprávy u žáků se zdravotním postižením, popř. zdravotním znevýhodněním bývá tzv. Posudek k integraci., na základě kterého škola vypracovává individuální vzdělávací plán. Zpráva se předává pouze rodičům a v jejich kompetenci, zda zprávu škole předají, či nikoliv. Charakteristika zdravotně postižených žáků v pedagogicko-psychologické poradně: Obvykle se jedná o žáky s poruchou pozornosti, s dg.adhd a ADD, často podmíněnou i vyšetřením neurologa, popř. psychiatra, žáků, kteří přicházejí s podezřením na poruchu chování a dalším podrobnějším vyšetřením se potvrdí dg. PAS ve smyslu Aspergerova 3
syndromu. Tam, kde rodiče usilují přes opakované školní neúspěchy dítěte pramenící z dg. mentální retardace, je i poradna místem, kde se dg. MR objeví a vzhledem k tomu, že dítě dochází do ZŠ běžného typu poradna stejně, jako u jiných poruch vystavuje odborný posudek s návrhem podpůrných a vyrovnávacích opatření. Pro ostatní typy postižení jsou v systému vhodnější speciálně pedagogická centra. Speciálně pedagogické centrum Je školské poradenské zařízení, obvykle při speciální škole pro děti s již jasným smyslovým či tělesným postižením. Na rozdíl od pedagogicko-psychologické poradny je úzce specializované a zabývá se převážně již konkrétním druhem zdravotního postižení. Z toho vyplývá i jiná struktura profesního zastoupení zatímco v pedagogicko-psychologické poradně převažuje profese psychologa a speciální pedagog doplňuje jak vyšetření tak návrhy konkrétních opatření / pochopitelně ve spolupráci s psychologem, popř. sociální pracovnicí/, speciálně pedagogické centrum navrhuje vyrovnávací a podpůrná opatření pro žáky s konkrétním zdravotním omezením. Základní psychologické vyšetření je doplněno výrazně více speciálně pedagogickou diagnózou, která vystihne konkrétní potřeby žáka ve vzdělávacím procesu. Výhodou tohoto typu pracovišť je, že jsou obvykle součástí speciální školy a mají tak možnost navrhnout konkrétní opatření včetně kompenzačních pomůcek směrem ke konkrétnímu postižení žáka. Problémem, který může nastat, je neadekvátní očekávání rodičů jak od dítěte, tak od školy, kterou dítě navštěvuje. Práce s rodiči je právě v tomto případě důležitá ve smyslu jejich přijetí omezení dítěte a reálného zhodnocení možností ve vzdělávacím procesu. Střediska výchovné péče Jsou zařízením historicky nejmladším. Legislativně jsou ukotvena v zákoně 109/2005 Sb. a jsou obvykle součástí diagnostických ústavů pro děti, popř. pro mládež. V jejich náplni je práce s dětmi s dg. poruchy chování. Poruchy chování jsou nejsložitějším problémem, protože se tam často střetávají problémy sociálně-psychologické s dg. vlastních předpokladů dítěte. I proto je významnou součástí práce ve střediscích terapeutická složka. Terapie ve smyslu rodinné terapie a vlastní spíše socioterapie žáka. Porucha chování je sice dg., vycházející ze zdravotnické nomenklatury, nezřídka se však snoubí s chybnou interpretací zejména u rodičů. Proto je charakteristikou práce středisek výchovné péče krom základní diagnostiky i terapeutická složka v podobě práce individuální, skupinové i rodinné terapie. 4
Školní poradenské pracoviště Je součástí konkrétní školy a v ideálním případě jsou jeho součástí: Školní psycholog Školní speciální pedagog Výchovný poradce Metodik prevence Školní psycholog pracuje jak se školními kolektivy, včetně zdravotně postižených žáků, spolupracuje s pedagogy a je v kontaktu se školským poradenským zařízením, kde je zdravotně postižený žák diagnostikován včetně návrhu opatření. Školní speciální pedagog pracuje individuálně s žáky, kde má k dispozici podklady ze školského poradenského zařízení. Může to být podoba jak skupinové intervence (nápravy), tak individuální práce s žákem. Výchovný poradce v optimálním případě by měl korigovat a upravovat pedagogické přístupy k žákům se zdravotním postižením včetně koordinace přístupů jednotlivých pedagogů, pracovat i s rodiči zdravotně postižených žáků. Měl by být orientován ve všech základních diagnostických kategoriích zdravotně postiženého žáka včetně schopnosti komunikace s pedagogy a rodiči. Školní metodik prevence měl by být orientován zejména v oblasti poruch chování a schopen navrhnout i sociálně terapeutickou práci jak s třídním kolektivem, tak s žáky s dg. porucha chování. Náměty a úkoly pro samostudium Školský zákon - 116 Vyhlášky: 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/5005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 5
Doplňující otázky: Jak postupovat při podezření na zdravotní znevýhodnění žáka? Jaké by bylo možné zvolit pracoviště k doporučení rodičům žáka? Znáte základní podmínku, která umožní vyšetření zdravotně postiženého žáka? Individuální vzdělávací plán je možné realizovat pouze se souhlasem rodičů? Která í instituce je oprávněná vystavit Odborný posudek k integraci zdravotně postiženého žáka a za jakých předpokladů? Jaký je potřebný rozsah a obsah odborného posudku ke stanovení individuálního vzdělávacího programu? Kontakty na školská poradenská pracoviště v Praze Název telefon e-mail adresa PPP pro Prahu 3 a 9 222 717 193 ppp.lucemburska@seznam.cz Lucemburská 40, Praha 3 PPP pro Prahu 11 a 12 272 942 004 ppp.baruncina@zris.mepnet.cz Kupeckého 576, Praha 4 PPP pro Prahu 1,2 a 4 224 239 393 poradna@ppppraha.cz Francouzská 56, Praha 2 OPPP pro Prahu 5 251 611 803 oppp5@volny.cz Kuncova 1/1580, Praha 5 PPP pro Prahu 6 220 612 131 ppp6@ppp6.cz Vokovická 32/3, Praha 6 PPP pro Prahu 7 a 8 286 585 191 oppp8@volny.cz Šiškova 2, Praha 8 PPP pro Prahu 10 272 651 082 ppp10@ppp10.eu Jabloňová 30, Praha 10 Pražská PPP, s r.o. 241 481 253 pppp@pppp.cz Ohradní 20, Praha 4 Křesťanská PPP 222 322 625 poradna@kppp.cz Pernerova 8, Praha 6 SPC při škole J. Ježka 220 514 481 spc.jjezka@centrum.cz Loretánská 19 a 17, Praha 1 SPC vady řeči, s r.o. 222 518 280 caak@braillnet.cz Tyršova 13, Praha 2 SPC Vinohradská 224 256 954 zvs.vinohradska@zris.mepnet.cz Vinohradská 54, Praha 2 SPC Ječná 224 942 153 spc.jecna@seznam.cz Ječná 27, Praha 2 SPC nám. Míru 224 252 771 spc@skolazrak.cz nám. Míru 19, Praha 2 SPC V Pevnosti 241 083 507 jus@jus.cz V Pevnosti 4, Praha 2 SPC Horáčkova 241 173 406 spc.mshorackova@email.cz Horáčkova 1095, Praha 4 SPC Hurbanova 241 471 805 dic.saop@volny.cz Hurbanova 1285, Praha 4 SPC Holečkova 257 323 038 skoly.sp@post.cz Holečkova 4, Praha 5 SPC Výmolova 251 555 356 skola.vymolova@seznam.cz Výmolova 169, Praha 5 SPC Deylova 257 225 043 sps.deylova@zris.mepnet.cz Deylova 3, Praha 5 SPC Na Zlíchově 251 550 192 speczs@volny.cz Na Zlíchově 19, Praha 5 SPC Trávníčkova 235 516 651 specialniskola.luziny@seznam.cz Trávníčkova 1743, Praha 5 SPC Arabská 733 710 467 spc@skolka.org. Arabská 681/20, Praha 6 SPC Rooseveltova 233 321 054 spcvertikala@seznam.cz Rooseveltova 8, Praha 6 SPC Štíbrova 284 688 941 marie.horazna@stibrova.cz Štíbrova 1691, Praha 8 SPC Libčická 233 559 745 sps.libcicka@zris.mepnet.cz Libčická 399, Praha 8 SPC Chotouňská 274 772 945 spcchotounska@volny.cz Chotouňská 476, Praha 10 SPC Starostrašnická 721 450 105 spc.starostrasnicka@email.cz Starostrašnická 45, P-10 6