Otázky a odpovědi k náhradnímu plnění 2012

Napsal: Ing. Karel RYCHTÁŘ, AZZP ČR a SČMVD 13.12.2012 Otázky a odpovědi k náhradnímu plnění 2012 Co říká zákon - 81 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přičemž povinný podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců je stanoven ve výši 4 %. Za nesplnění této povinnosti je zaměstnavatel povinen odvést do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnávat, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy. V případě, že nezaměstnáváte potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, může tuto povinnost splnit odebráním výrobků nebo služeb od subjektu, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Můžete také kombinovat odvod do státního rozpočtu a odebrání výrobků a služeb tzv. náhradní plnění. Co se změnilo na povinném podílu a na řešení náhradního plnění v roce 2012 1. Náhradní plnění zůstalo zachováno 2. Nová úprava ve snaze omezit překupnictví a přefakturaci, na čemž řada zaměstnavatelů OZP prakticky založila svůj byznys, zavedla nově celkový roční limit počtu potvrzení, které může oprávněný poskytovatel potvrdit všem svým odběratelům 3. Zůstalo přitom zachováno omezení počtu OZP, které může formou náhradního plnění poskytnout zaměstnavatel více než 50% OZP ročně každému svému odběrateli

Obvyklé dotazy, s nimiž se setkáváme Limity a ekvivalenty 1. Jaká je hodnota limitu celkového objemu náhradního plnění v roce 2012? Je to 36-násobek průměrné mzdy za 1. - 3. Q předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance se ZP. V roce 2012 tedy částka 854 136,- Kč. Pro rok 2013 se změní. Celkový limit je tedy násobek přepočteného počtu OZP zaměstnaných v přechozím roce a této částky. 2. Jaké limity objemu náhradního plnění platí? Ekvivalentem jedné zaměstnané osoby se ZP je hodnota 7- násobku zmíněné průměrné mzdy tedy 166 082,- Kč (bez DPH) v roce 2012. Kromě celkového limitu dle předchozího odstavce si nesmí odběratel započítat náhradní plnění od konkrétního dodavatele vyšší, než odpovídá skutečnému počtu zaměstnaných OZP u dodavatele (nejvyšší hodnota dosažená za některé čtvrtletí roku) 3. Jaká je hodnota průměrné měsíční mzdy pro výpočet násobků v roce 2012? Částka 23 726,- Kč za rok 2011. 4. Kdy a odkud se dozvím hodnotu průměrné měsíční mzdy pro výpočet limitů v roce 2013 (za 1. - 3. Q 2012)? Vyhlášení hodnoty za 1. - 3. Q 2012 lze ze zkušenosti očekávat v průběhu prosince každého roku, je vyhlašováno ČSÚ a uveřejněno ve Sbírce zákonů. Je uveřejněno i na našich stránkách. (pro rok 2013 částka 24 408,- Kč)

Oprávněný poskytovatel náhradního plnění 1. Kdo je oprávněn poskytnout mi náhradní plnění? Zaměstnavatel, který v průměrném přepočteném počtu zaměstnanců zaměstnává více jak 50% OZP. Zatím není pro účel 81 rozhodující, zda tito zaměstnanci pracují na vymezených chráněných pracovních místech dle 75 zákona. 2. Jakým způsobem prokazuje poskytovatel NP své oprávnění? Zákon bohužel nestanoví způsob prokazování tohoto statutu a oprávnění k náhradnímu plnění. V zásadě stačí čestné prohlášení statutárního zástupce. To však neřeší následky případného neuznání platnosti potvrzení ze strany kontroly ÚP nebo SÚIP. Pro předcházení případných sporů v této oblasti je odběratelům doporučováno, aby stanovili odpovědnost za poskytování správných údajů, na jejichž základě je vypočítáno plnění povinného podílu, dodavateli prostřednictvím smluvního ujednání (písemných smluv), a to včetně sankcí. 3. Kdo a jak mi zaručí, že poskytovatel dodrží limit celkového objemu NP za rok 2012? To může pouze on sám. Praxe přinesla několik nejčastěji využívaných postupů, které se snaží eliminovat rizika neoprávněného poskytnutí potvrzení. Nejčastěji se jedná o potvrzení místně příslušného úřadu práce o tom, že poskytovatel je zaměstnavatelem více než 50% OZP. ÚP však nemá povinnost takové potvrzení vystavit. V případě větších kontraktů nebo u specializovaných obchodních firem slouží k tomuto účelu speciální nepojmenované smlouvy, kterými je možno zajistit jak záruky a odpovědnost poskytovatele za případné porušení zákona, tak současně upravit i určitou rezervaci objemu náhradního plnění na začátku roku pro celý kalendářní rok.

4. Co se stane, když kontrola (ÚP, Inspekce práce) následně zjistí, že mnou uplatněné náhradní plnění je neplatné? Pravděpodobně vyčíslí objem neplatných potvrzení a uloží dodatečný odvod za případné neplnění povinného rozdílu (tj. násobek částky 2,5 násobku průměrné mzdy, odpovídající v roce 2012 částce 59 315,- Kč) plus případnou sankci nebo stanoví zaměstnavateli povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím dle daňového řádu za nesplnění povinného podílu. Výhodou uzavření smlouvy dle předchozího odst. 2 je, že lze využít smluvních sankcí a požadovat je po dodavateli. To je však obtížné, pokud např. dodavatel mezi tím vstoupil do likvidace nebo konkurzu. 5. Jak si mohu ověřit, že poskytovatel (zpravidla obchodní firma) je v době plnění skutečně zaměstnavatelem více než 50% OZP? Oficiálně nijak, kromě získání podkladů od samotného poskytovatele. Neoficiálně dotazem na místně příslušném úřadu práce. Určitou cestou je i možnost vyžádat si od dodavatele, který prohlašuje, že je oprávněným ZZP, kopie dohod o vymezeních chráněných pracovních míst. Ty však neobsahují ověřitelný údaj o celkovém počtu zaměstnanců, resp. počtu OZP, kteří případně nepracují na vymezených CHPM a není na ně uplatněn nárok na podporu ÚP. Možno též vyžádat si rozhodnutí o poskytnutí příspěvku dle 78 zákona o zaměstnanosti (tento příspěvek je totiž poskytován zaměstnavatelům s více než 50 % osobami se zdravotním postižením). Pozn: protože zákon neřeší procesy v běžných obchodních vztazích ani formu evidence vystavených a přijatých potvrzení pro případnou kontrolu, iniciujeme (pro rok 2013) jednání s MPSV ČR o dvou změnách 81: Uplatnění podmínky zaměstnávání nejméně 50% OZP na vymezených CHPM shodně, jako u nároku na příspěvek dle 78 i pro oprávnění k náhradnímu plnění dle 81 Vytvoření a zveřejnění pravidelně aktualizovaného seznamu zaměstnavatelů s více než 50% OZP na vymezených chráněných pracovních místech tedy seznamu oprávněných poskytovatelů náhradního

plnění na oficiálních stránkách MPSV ČR nebo Úřadu práce ČR Předmět náhradního plnění 1. Co všechno může být předmětem náhradního plnění v pestré obchodní praxi? (co se rozumí odběrem výrobků a služeb ve smyslu 81 zákona o zaměstnanosti) Dikce zákona není zcela jednoznačná a vyčerpávající. Předmětem může být výrobek, služba nebo jejich kombinace, přičemž často se jedná i o montáže, kooperace, balení a podobné činnosti. Předmětem může být i nakupované zboží nebo služba, pokud obsahuje zhodnocení ze strany oprávněného poskytovatele náhradního plnění. Tímto zhodnocením může být i obchodní marže, cena za skladování, obchodní transakce s jasnou přidanou hodnotou. Problematické může být uznání čisté přefakturace, kdy předmětem plnění je pouze účetní transakce a na straně poskytovatele nevznikla přidaná hodnota. 2. Je náhradním plněním dodávka zboží, originálně zabaleného od zahraničního výrobce, které mi prodala obchodní firma, oprávněná poskytovat náhradní plnění? Obchodní činnost je rovnocenným předmětem jako jiné typy podnikání. Zejména pokud oprávněný poskytovatel prokáže, že zboží vybral, objednal, přijal a dále zobchodoval. 3. Může mi oprávněný dodavatel náhradního plnění poskytnout náhradní plnění pouze za část hodnoty dodávky výrobků nebo služeb? Jak tento objem ve faktuře vyznačí? Ano, dle 78 odst. 3 zákona o zaměstnanosti o poskytnutém plnění vede dodavatel evidenci. Vzhledem k zavedení vzájemných a ročních limitů lze takové situace předpokládat již za rok 2012. Zákon neupravuje formu vyznačení či rozdělení uznatelného objemu ani způsob a formu jejich evidence. Zde platí obecná pravidla pro vedení účetní a daňové evidence.

4. Za náhradní plnění uznatelné za kalendářní rok lze považovat pouze dodávky fakturované se zdanitelným plněním v tomto roce a uhrazené odběratelem na účet dodavatele nejpozději do data hlášení o plnění povinného podílu za daný rok (15. února následujícího roku). Jak řešit případy dodávek v ;prosinci se sjednanou lhůtou splatnosti delší než 30 dní? Doporučujeme upozornit předem odběratele. Vytvořit si určitou rezervu. Pokud chce odběratel započítat dodávky z prosince jako náhradní plnění, musí zajistit jejich úhradu do dne podání hlášení o plnění povinného podílu (tj. nejpozději do 15.2., z technických důvodů doporučujeme termín do 31.1.). 5. Může oprávněný dodavatel poskytnout náhradní plnění nad hranici limitu vypočteného z počtu vlastních zaměstnanců se ZP (například na základě uzavřené smlouvy o zmocnění využít počtu zaměstnaných OZP jiného oprávněného zaměstnavatele)? Ne. Jedná se o velmi extenzivní pojetí oprávnění k náhradnímu plnění. Zmocnění k jakémukoliv právnímu úkonu sice umožňuje obchodní zákoník, ale vzhledem k účelu a smyslu nástroje jej nedoporučujeme využívat. Existuje značné riziko, že takové sekundární oprávnění kontrola neuzná. 6. Je-li dodavatelem zakázky (například vysoutěžené ve výběrovém řízení) skupina dodavatelů, z nichž pouze jeden je oprávněným k poskytnutí NP, může být tato zakázka uznána jako náhradní plnění? a) Pouze část odpovídající počtu OZP zaměstnaných u oprávněného člena konsorcia? b) Jak si lze ověřit oprávnění k poskytování NP tohoto konsorcia? Záleží, o jakou zakázku by se jednalo. Pokud by šlo o zakázku, kde úkony či dodávky jednotlivých dodavatelů lze od sebe odlišit a zvlášť je vyfakturovat, potom ano. V případě, kdy jsou dodávky realizovány společně více dodavateli, tak nikoliv (povinný podíl lze plnit pouze odebíráním výrobků či služeb

nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům s více než 50 % OZP). V praxi bývá nositelem zakázky plněné konsorciem vůči odběrateli pouze jeden jeho člen, zmocněný ostatními. Pokud je oprávněný člen konsorcia tímto zmocněným, není problém, může potvrdit náhradní plnění v limitech odpovídajících úvodní kapitole dotazů tedy v objemu odpovídajícím počtu svých zaměstnanců se ZP. Pokud je pouze pasivním členem konsorcia, platí to, co je uvedeno v předchozím odst. 4. Smluvní vztahy 1. Je povinností oprávněného dodavatele k náhradnímu plnění uzavírat smluvní vztah? Není to povinnost. Závisí to na důvěře obchodních partnerů, objemu zakázky, zkušenostech. 2. Co může a co nesmí takový smluvní vztah obsahovat? Jedná se o tzv. nepojmenovanou smlouvu. Kromě obligátních náležitostí může obsahovat ujednání o tom, jaký objem je garantován/rezervován pro rok/čtvrtletí/měsíce. Jaké podklady dodá poskytovatel odběrateli a kdy. Jak bude probíhat monitoring plnění. Co se stane, když (řešení mezních situací). Odpovědnost a sankce za porušení smluvních vztahů. Nesmí obsahovat závazky a povinnosti, které jsou v rozporu se zákonem. Nesmí být zjevně nevýhodná pro některou smluvní stranu. Příklady 1. ZZP poskytuje svým zákazníkům dodávky výrobků, zboží a služeb, v nichž je zastoupena vlastní produkce (finální výrobky), často je doplněna službami spojenými s jejich využitím, součástí dodávek bývá i zboží, které ZZP nakupuje z tuzemska i ze zahraničí a prodává ze svého skladu. Co z toho lze uznat jako náhradní plnění?

Všechno, co je uvedeno, pokud jdou dodrženy limity. 2. ZZP spolupracuje s velkými výrobci především formou kooperace jedná se o kompletace, montáže a balení dílů, které jsou expedovány zpět odběrateli - finálnímu výrobci. Co lze považovat za náhradní plnění? Všechno, co je uvedeno. 3. Obchodní společnost prodává široký sortiment kancelářského zboží, vybavení a poskytuje svým odběratelům též poradenství při nákupu optimalizace dodávek, kompletace a doprava na zadaná pracoviště odběrateli. Co z toho lze uznat jako náhradní plnění? Všechno, co je popsáno. 4. ZZP poskytuje převážně firmám a organizacím služby ostrahy a úklidu provozních prostor, současně nakupuje provozní materiál (hygienické, čistící prostředky). Některé specializované služby nakupuje od jiných dodavatelů, kteří nejsou zaměstnavateli více než 50% OZP (např. technické zabezpečení a monitoring objektu). Co lze uznat jako náhradní plnění? Všechno, včetně nakoupených služeb, pokud tyto služby vybere, objedná, garantuje a uhradí. Zde však předpokládáme změny (od roku 2013). AZZP ČR a SČMVD, 12/2012 Upozornění: Výklady a příklady vycházejí z dotazů zaměstnavatelů a z dlouhodobých konzultací a zkušeností obou organizací. Nemusí se zcela shodovat s oficiálními a detailními stanovisky MPSV ČR, o kterých probíhají jednání prakticky nepřetržitě. Usilujeme o stabilizaci výkladu legislativy, která si však podle dlouhodobých zkušeností vyžádá