Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí.

Zpráva o postupu realizace projektu Podpora meziobecní spolupráce za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí. (podkladový materiál pro 1. oficiální setkání představitelů obcí) ORP BRUNTÁL Květen 2014 Verze 1.0 Stránka 1 z 56

1. Úvod 3 1.1. Vymezení území ORP 3 2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP 5 2.1. Vyhodnocení dotazníku 1 5 2.2. Zhodnocení průběhu komunikace v území 7 2.2.1. Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních 7 2.2.2. Uskutečněná jednání 8 2.2.3. Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty 8 2.2.4. Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly: 8 2.3. Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů 9 2.4. Vyhodnocení dotazníku č. 2 9 2.5. Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP 14 3. Výsledky analýz jednotlivých oblastí 15 4. Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí 39 5. Výběr volitelného tématu 51 7. Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení 51 8. Stanovení dalšího postupu 54 Stránka 2 z 56

1. Úvod Poloha 1.1. Vymezení území ORP Území ORP Bruntál se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, na severozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvodu Bruntál jsou dva významné vodní toky řeky Opava a Moravice a prochází zde evropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře. Mimořádný význam mají lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannou a rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy zlato a stříbro a rudy barevných kovů, dnes má oblast charakter průmyslově zemědělské oblasti. Správní obvod Bruntál se rozkládá v západní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchodě hraničí s obcemi spadajícími pod správní obvod Krnov, na východě s obcemi správního obvodu Opava, na jihovýchodě s obcemi, které spadají do správního obvodu Vítkov a na západě tvoří hranici obce správního obvodu Rýmařova. Na severozápadě a jihu hraničí s Olomouckým krajem. Správní území zahrnuje celkem 31 obcí, což je třetí největší počet obcí spadajících do správního obvodu v rámci Moravskoslezského kraje. V obvodě jsou 3 obce, které jsou pověřenými úřady Bruntál, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. Sídelní struktura a počet obcí Tab. 1 Struktura území OBCE 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obcí 31 31 31 31 31 31 31 31 Počet částí obcí 56 56 56 56 56 56 56 56 Počet katastrálních území 52 52 52 52 52 52 52 52 Počet obcí se statutem města 3 3 3 4 4 4 4 4 Počet obcí se statutem městyse 0 0 0 0 0 0 0 0 POZEMKY Výměra v tis. ha 62 953 62 949 62 949 62 937 62 941 62 940 62 946 62 963 zemědělská půda 27 793 27 679 27 667 27 657 27 654 27 646 27 644 27 789 lesní pozemky 29 359 29 357 29 353 29 346 29 363 29 366 29 376 29 423 zastavěné plochy 586 582 576 582 580 578 577 577 Hustota zalidnění (osoby/km 2 ) 62,0 61,9 61,9 61,8 61,5 61,4 60,7 60,4 Stránka 3 z 56

Mapa území Obr. 1 Obecně geografická mapa území ORP Bruntál Zdroj: Vlastní zpracování Stránka 4 z 56

2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP 3.1. Vyhodnocení dotazníku 1 Dotazník 1 byl zaměřen na zjištění současného stavu spolupráce obcí, vhodných témat a forem spolupráce a zjištění zájmu o meziobecní spolupráci. Jeho vyplnění se zúčastnilo celkem 19 starostek a starostů a představitelů DSO. Prezentace hlavních zjištění a vliv na směřování a další realizaci projektu (vazby na výběr volitelného tématu, varianty řešení problémů zjištěných analýzou, na možnou institucionalizaci meziobecní spolupráce). a. obce a DSO nejlépe spolupracují v oblasti školství (12), kultury a sportu (12) a v oblasti činnosti dobrovolných hasičů a krizové pomoci (10). Z toho vyplývá, že spolupráce funguje opravdu v oblastech, kde je vyloženě nutná a opodstatněná a týká se konkrétně lidí samotných, jejich aktivit a bezpečnosti. b. spolupráce vázne v oblasti sociální (6 odpovědí), odpadového hospodářství a cestovního ruchu (oboje 4 odpovědí). Překvapivá je nedostatečná spolupráce v sociální oblasti, která se rovněž týká přímo lidí samotných. Je vidět, že zde zejména v malých obcích stále funguje rodinná a sousedská výpomoc a lidé si mnoho problémů řeší sami a na obce se asi příliš neobracejí. Odpadové hospodářství je plně v kompetenci obcí bez účasti lidí a tlak na efektivitu a kvalitu této služby zřejmě není takový, aby vyvolal potřebu spolupráce. Podobné to asi bude i v případě cestovního ruchu, kde navíc chybí společná koncepce rozvoje CR pro širší území. Stránka 5 z 56

c. 42% obcí hodnotí spolupráci se sousedními obcemi jako velmi dobrou (34), 31% jako výbornou (25) a 17% jako dobrou (14). Pouze 9% uvádí spolupráci jako dostatečnou (4) obce a 1% jako nedostatečnou (5). Jako příčiny nespolupráce uvádějí vzdálenost (1) a nezájem (2). d. Spolupráce obcí v rámci DSO Slezská Harta, Rýmařovsko a Vrbensko: nejvíce hodnocení spolupráce má DSO 1 Slezská Harta (12 odpovědí), průměrné hodnocení je 1,4 a nejhorší hodnocení je 3 (dobrá). DSO 2 Rýmařovsko má 2 odpovědi, průměrné hodnocení je 1,5 a nejhorší hodnocení je 2 (velmi dobrá), DSO 3 Vrbensko má 2 odpovědi, průměrné hodnocení je 2,5), nejhorší hodnocení je 3 (dobrá). e. Jako nejvíce významné bariéry spolupráce vidí obce v nedostatku financí (9), nízké podpoře ze strany státu (5) a neochotě, zášti, nezájmu, neznalosti či neplnění dohod mezi obcemi (3). Jako druhé významné bariéry vidí obce ve špatném fungování, řízení či právní formě spolupráce (např. DSO) a nedostatku financí (oboje 3). f. Přesto, že v předchozí otázce obce uváděly, že se jim nedaří spolupráce v oblasti CR, jsou právě společné projekty v oblasti cestovního ruchu (společná propagace) nejčastěji uváděným úspěchem meziobecní spolupráce (8). Druhým nejčastějším úspěchem jsou společné akce, např. v oblasti kultury, sportu (5) a třetím snížení nákladů na svoz odpadů (4). g. Jako naprosto vhodné až nebytné je dle starostů nutné spolupracovat v oblasti předškolního a základního vzdělávání (7), krizových situací (6), odpadového hospodářství, sportu, kultuře a spolkového života (4). Velmi vhodná je i spolupráce v oblasti sociálních služeb (9), s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 6

předškolního a základního vzdělávání, krizových situací, sportu, kultuře a spolkovém životě (8), odpadovém hospodářství (7), vodovodů a kanalizací a cestovního ruchu (6). h. Na dotaz, zda spolupracují v konkrétních oblastech, starostové uvedli, že spolupracují v oblasti: krizové situace (13), předškolního a základního vzdělávání (12), odpadového hospodářství a kultury, sportu, spolků (11), sociálních služeb (10), cestovního ruchu (9), vodovodů a kanalizací (8). Dále uvádí, že nespolupracují, ale chtěli by v oblasti: sdružené nákupy (úspory) (8), sociální podnikání, zaměstnanost (6), odpadové hospodářství a cestovní ruch (5). Jako oblast jiné spolupráce bylo uvedeno MAS, společné projekty (1). i. Za nejvhodnější formu meziobecní spolupráce považují obce: Neformální spolupráci mezi obcemi (9), stávající mikroregion (DSO) nebo Shromáždění představitelů obcí v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce (5). Za vhodnou formu považují Neformální spolupráci mezi obcemi (5) nebo Shromáždění představitelů obcí v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce (4). Za nevhodnou považují Neformální spolupráce mezi obcemi (3) a Stávající mikroregion (DSO) (2). j. K institutu Okresního shromáždění odpovědělo 19 starostů, z toho 14 odpovědělo, že jde o dobrou platformu a z toho 11 mělo výhrady k nastavení zastoupení malých obcí. 4 odpověděli, že s tímto shromážděním nemají zkušenosti. Z odpovědi vyplývá, že si obce uvědomují chybějící institut spolurozhodování obcí v rámci širšího území, důležitým aspektem pro jeho akceptaci však je zajištění rovnoprávného zastoupení a rozhodování bez ohledu na druh a velikost obce. k. Předběžný zájem zapojit se do projektu Podpora meziobecní spolupráce a účastnit se jednání Shromáždění představitelů obcí projevilo 17 starostů, 2 uvedli, že zájem nemají, z toho 1 uvedl, že pokud bude mít dost informací, zapojení zváží. l. K volitelnému tématu MOS starostové navrhovali témata: zaměstnanost, rozvoj podnikání (řemesla) (16) - důvody: nezaměstnanost. Dalšími uváděnými tématy jsou: doprava - kvalitní dopravní infrastruktura a dostatek parkovacích míst (2) - nezbytné pro rozvoj turistického ruchu kolem Slezské Harty; právní otázky, informační technologie (1), udržení stávajících sociálních služeb (1) 1.2. Zhodnocení průběhu komunikace v území b.2.1. Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních Počet zapojených obcí: Důvod nezapojení ostatních: 18 (účastníků uskutečněných jednání) spíše nedostatek času, než nezájem s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 7

b.2.2. Uskutečněná jednání Termín setkání Počet obcí Témata jednání Závěry jednání Charakter jednání 19. 12. 2013 9 Úvodní informace: seznámení s týmem výstupy a harmonogram motivace starostů diskuse nad volitelným tématem uchopení projektu v ORP Bruntál, jeho využití pro přípravu období 2014+ a lepší nastavení spolupráce ORP, obcí a MAS Rámcová shoda nad volitelným tématem zaměstnanost a podpora podnikání. neformální 13. 2. 2014 11 Na obou schůzkách byl přítomným starostům představen projekt Podpora meziobecní spolupráce SMO a návrh volitelného tématu, kterým je: Zaměstnanost a podpora podnikání. Starostové byli vyzváni k odsouhlasení tohoto tématu prostřednictvím hlasování. Zároveň se hlasovalo o tom, aby expert na volitelné téma zahájit činnost od 1.3.2014. Celkem se hlasování zúčastnilo: 18 starostů z celkem 31, hlasování: pro: 18 proti: 0 zdržel se: 0. Hlasování je doloženo výpisem z usnesení z obou schůzek. formální 25. 2. 2014 7 formální b.2.3. Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty Motivující starostové zjišťovali při osobních rozhovorech se starosty jejich zájem o zapojení do projektu, popřípadě důvody jejich nezájmu. Z celkem 31 oslovených starostů jich: 29 uvedlo, že se zapojí 1 uvedl, že se nezapojí 1 uvedl, že to ještě zváží Spolupráce týmu s motivujícími starosty probíhá výborně, motivující starostové se zúčastňují všech jednání týmu i starostů, pomáhají analytikům při jednání s úředníky ORP i obcemi. b.2.4. Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly: Motivující starostové diskutovali se starosty v rámci osobních hovorů o variantách institucionalizace meziobecní spolupráce. Starostové se zatím přiklánějí k neformálnímu uskupení shromáždění s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 8

starostů, protože podle nich je příliš již existujících institucí (DSO, MAS, Euroregion, SMO, atd.), jejichž jednání se musí zúčastňovat, což jim bere čas pro vlastní práci. Neformální spolupráce obcí pod hlavičkou shromáždění starostů by však argument starostů o nedostatku času vůbec neřešila, protože ať už by byla spolupráce obcí založena na formální či neformální struktuře, předpokládá se aktivní účast představitelů obcí. Řešením obavy starostů by bylo činnost existujících institucí optimálně propojit, jednání konat společně ve vzájemné spolupráci a koordinaci a významně tak omezit zatížení starostů. Totéž platí o vlastní činnosti těchto institucí, které nyní nejsou vzájemně propojeny, a proto regionu nepřináší předpokládané přínosy. Toto řešení by bylo tedy přínosné nejenom pro představitele obcí, ale i pro samotné instituce, a to z hlediska informovanosti o dalších probíhajících aktivitách v území a jejich smysluplného propojení. Případná neochota institucí takto vzájemně spolupracovat pak ukáže pozitivní či negativní smysluplnost jejich činnosti. b.3. Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Stručné shrnutí aktivity motivujících starostů v rámci SO ORP Bruntál: Účast na setkáních starostů: 2 Účast na jednáních týmu: na všech jednáních Pomoc analytikům se získáváním dat od pracovníků obcí a od organizací zřizovaných obcemi. Zapojení do šetření mezi starosty. Motivace starostů k zapojení do projektu. Komunikace se starosty ohledně formy MOS, námětů pro spolupráci a dalších připomínek. Dosažené výsledky, návrhy na další směřování meziobecní spolupráce: Pozitivním výsledkem projektu je po počáteční nedůvěře a neochotě k zapojení území ORP do projektu bezesporu v současnosti dosažené zapojení starostů. Kroky k rozvoji meziobecní spolupráce by měly postupně směřovat k tomu, aby region nečekal na pomoc od státu, kraje či EU, protože odtud žádná pomoc zřejmě nepřijde, maximálně snahy regionu nějakým způsobem pouze podpoří, ale aby region odpovědnost převzal sám za sebe. b.4. Vyhodnocení dotazníku 2 Dotazník 2 byl zaměřen na získání informací, které přispějí k představám o budoucím nastavení ekonomických a legislativních podmínek pro dlouhodobé fungování meziobecní spolupráce v ČR. Odpovědi by SMO měly argumentačně pomoci při vyjednávání na resortech a v Parlamentu ČR. Současně dotazník upřesnil, jakým směrem by se měla ubírat meziobecní spolupráce (oblasti, témata) v daném území. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 9

Na dotazník odpovídali starostové obcí ORP Bruntál, cekem bylo osloveno 31 starostů, z toho odpovědělo 30 starostů, což oproti dotazníku 1 významný posun. I z tohoto posunu se dá deklarovat to, že obce vnímají potřebu regionu něco změnit a propojit vzájemné aktivity do smysluplného celku. a. Jako největší výhodu spolupráce obcí na 1. místě starostové výrazně upřednostňují prosazování regionálních rozvojových cílů (24) nad finančními úsporami (9). Na 2. místě uvádějí jiné důvody (24), ty ale nebyly konkrétně uvedeny, na 3. místě jako další významnou výhodu MOS silně vnímají zvýšení povědomí o životě v okolních obcích (17), na dalších místech pak společnou odpovědnost za rozvoj území (16), rozšíření nabídek služeb pro občany (13), finanční úspory (9), zkvalitnění výkonu veřejné správy (7) a větší spokojenost občanů na rozvoji území (6). Prosazování zájmů regionu v kontextu společné odpovědnosti za rozvoj regionu a povědomí o okolích obcích je tedy vnímáno jako silně chybějící prvek v současném stavu regionu. Je zajímavé, že zkvalitnění výkonu veřejné správy a větší spojenost občanů za rozvoj území v rámci MOS vnímají starostové jako méně důležité. b. Z hlediska personálních kapacit, organizační struktury a finančních možností jsou DSO podle starostů schopny koordinovat v širším regionu zejména oblast sociálních služeb - ano (16), ne (10), oblast školství - ano (10), ne (15), oblast odpadového hospodářství - ano (11), ne (16). Uváděné důvody nespolupráce: odpady - podle starostů jde o specifická rozhodnutí jednotlivých obcí, která mají vliv na finance obcí, v odpadovém hospodářství podle starostů panuje tržní konkurence, je tedy spíše záležitostí tržního systému a ekonomiky společností zajišťujících tuto činnost mimo zásadní vliv DSO. Uváděné důvody spolupráce: odpady - dle starostů přinese lepší vyjednávací pozice s firmami, lze dosáhnout lepší nabídkové ceny za svozy, případně je jednodušší provozovat např. sběrný dvůr, předpokladem je však dobrá komunikace mezi obcemi a kvalitní společný projekt, spolupráce je vhodná s obcemi s větším vybavením pro odpadové hospodářství. Důvody spolupráce: školství - spolupráce v širším regionu může přinést lepší naplnění kapacity škol, spolupráce je vhodná s obcemi, které mají předškolní zařízení a v jiných obcích není nebo pro obec bez ZŠ, spolupráci v oblasti školství však nelze dělat bez státu. Důvody nespolupráce: školství - je třeba vytrvalost v udržení MŠ, ZŠ v obcích i za cenu zvýšení nákladů; v zájmu udržení školství v malé obci není zájem spolupracovat s jinými obcemi, pokud ano, pak pouze při předávání zkušeností učitelů. Důvody spolupráce: sociální služby - soc. služby mají vliv na zdravotní péči i zaměstnanost, lze ji řešit pomocí komunitního plánování soc. služeb, lze tak řešit kapacitní potřeby jednotlivých zařízení, umístění občanů do soc. zařízení v sousedních obcích. c. Podle starostů by stát měl podporovat MOS spíše dotacemi (19), popř. stanovením podílu na sdílených daních (16). s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 10

Zde se ukazují tradiční vzorce myšlení: je upřednostněno řešení poskytováním dotací před systémovým řešením stanovení podílu na daních. Je třeba si však uvědomit zvýšené finanční, personální i časové náklady dotačního řešení v podobě přípravy projektů a jejich administrace a hlavně každoroční nejistotu ve financování MOS v případě, že projekt tzv. "nevyjde". Negativní stránkou řešení stanovením podílu na daních však může být zneužitelnost systému, kdy MOS bude využívat takto přidělené finance, ale spolupráce de fakto nebude dobře fungovat nebo nebude využita efektvním způsobem. Řešením může být uvedené zvýhodnění RUDu při prokázání výsledků spolupráce. d. Za nejdůležitější pro vznik MOS považují starostové jednoduchou organizační strukturu (24), profesionální řízení (12), průběžnou metodickou podporu (11) MOS, následovanou jasným vymezením kompetencí (10). e. Starostové jednoznačně upřednostňují spolupráci v oblasti zajišťování veřejných služeb v rámci správního území ORP (celkem 231 odpovědí), nad správním územím PO (79) a kraje (69). Z toho v rámci ORP nejčastěji uváděli (19-21 hlasů): předškolní výchova, základní školství (20), odpady a sociální oblast (19); dále (16-18 hlasů): podpora zaměstnanosti, životní prostředí a příroda, kulturní a sportovní aktivity (18), bezpečnost, veřejný pořádek, vodovody a kanalizace, cestovní ruch (16); dále (11-15 hlasů): zemědělství, rybářství, lesnictví, myslivost, dopravní obslužnost (14), podpora podnikání, průmyslových zón (12), lázeňství (11); Z toho v rámci PO nejčastěji uváděli: bezpečnost, veřejný pořádek, vodovody a kanalizace (10), odpady, kulturní a sportovní aktivity (9), předškolní výchova (8); Z toho v rámci kraje nejčastěji uváděli: lázeňství (13), dopravní obslužnost (12), podpora podnikání, průmyslových zón (11), cestovní ruch (9); s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 11

f. Obce nejvíce využívaly dotací pro financování aktivit z jednotlivých oblastí: Z grafu je zřejmé, že využívání dotací ani v jedné oblasti nebylo dostatečné. g. Aktivity obcí se standardně zaměřují zejména na tyto cílové skupiny: senioři (16), rodiny s dětmi, nezaměstnaní (14), sociálně slabí (s nízkými příjmy), děti a mládež (13), zdravotně postižené, sociálně vyloučené nebo ohrožené (9), mladí lidé po ukončení studia (7); Významně nebo velmi významně se obce zaměřují na: děti a mládež (14), rodiny s dětmi (12), seniory (9), nezaměstnané (6); Vůbec nebo málo se obce zaměřují na: zdravotně postižené a mladé lidi po ukončení studia (12), sociálně slabé (s nízkými příjmy) (10), skupiny osob sociálně vyloučených nebo ohrožených (7); h. Největší problémy mají obce se zachováním školy kvůli nízkému počtu žáků ve třídách (12), s dostupností školy (7), s nedostatkem finančních prostředků na provoz (6), se špatným technickým stavem a nedostatečným vybavením školními pomůckami (4), nedostatečnou kapacitu MŠ (2) a absenci jeslí (1); Jiné důvody (12) nebyly bohužel konkrétně uvedeny. i. Hlavní témata spolupráce ve školství vidí starostové v oblasti: čerpání dotací (14), optimální naplněnosti tříd (12), nabídce zájmových aktivit a zvýšení zájmu rodičů (9) a v posilování regionální identity (7); Jiné důvody (6) nebyly konkrétně uvedeny. j. Za největší problémy v oblasti sociálních služeb starostové považují: chybějící možnosti dostupného bydlení (8), jiné - neuvedo jaké (8), nedostatečnou kapacitu služeb pro seniory, problémy s osobami se sociálně vyloučených lokalit (7), nedostatek financí (6), financování poskytovatelů (4), nedostatečná kapacita pečovatelské služby, služeb sociální prevence, neochota zastupitelů investovat do sociální oblasti (3), bezdomovectví (2); s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 12

k. Vhodným tématem pro MOS v sociální oblasti je dle starostů: aktivní zapojení seniorů do veřejného života (12), udržení ZP osob a seniorů v přirozeném prostředí (10), ambulantní a terénní služby (9), KPSS (8), vytváření nových pracovních míst, vytvoření sítě dostupného bydlení (7), rozvoj dobrovolnictví, sociální podnikání (3), začleňování vyloučených osob (2); l. Obce by podle starostů měly zajišťovat v oblasti sociální péče: pečovatelskou službu (16), v oblasti sociální prevence: sociálně aktivizační služby pro seniory a ZP (8), v oblasti sociálního poradenství: jiné (8) - neuvedeno jaké, odborné (7), obec by neměla zajišťovat žádné soc. služby (7) m. Zajištění sociálních služeb v obci hodnotí starostové: 1. Z hlediska dostatečnosti spektra nabídky: obecně - známkou dobrá (12), dostatečná nebo nedostatečná (6), velmi dobrá (2); z hlediska nabídky pro seniory - dobrá (11), dostatečná nebo nedostatečná (7), velmi dobrá (2); z hlediska nabídky pro ZP - dostatečná nebo nedostatečná (12), dobrá (8), velmi dobrá (1); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (15), dobrá (5); 2. Z hlediska kapacity: obecně - dostatečná nebo nedostatečná (11), dobrá (7), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb seniorů - dostatečná nebo nedostatečná (12), dobrá (5), velmi dobrá (2); z hlediska ZP - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (3), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5); 3. Z hlediska kvality: obecně - dostatečná nebo nedostatečná (10), dobrá (7), velmi dobrá (4); z hlediska potřeb seniorů - dostatečná nebo nedostatečná (11), dobrá (4), velmi dobrá (5); z hlediska ZP - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5), velmi dobrá (2); z hlediska potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením - dostatečná nebo nedostatečná (14), dobrá (5), velmi dobrá (1); Lze shrnout, že sociální služby v obcích starostové hodnotí známkou dobrá pouze z hlediska spektra nabídky, a to pouze nabídku pro seniory. V ostatních bodech hodnotí sociální služby známkou nedostatečná až dostatečná. Známka výborná se ani jednou v hodnocení neobjevila. n. KPSS mají na území ORP 2 obce, 5 obcí ho právě zpracovává, 21 ostatních obcí KPSS nemá. KPSS pro více obcí právě zpracován DSO Vrbensko. Za ORP KPSS zpracován není. o. Největším problémem oblasti odpadového hospodářství jsou dle starostů černé skládky (17), vysoké ceny za svoz odpadů (12), špatná vybavenost území (6). s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 13

p. Nejvhodnějším tématem pro MOS v oblasti odpadového hospodářství je dle starostů úspora finančních prostředků (17), realizace projektů (kompostárny, třídící linky, sběrné dvory, překladiště odpadů) a s nimi související možnost získání dotací (12), zefektivnění třídění odpadů, posílení pozice vzhledem k poskytovatelům služeb obcím, osvěta (10), omezování skládkování (9), biologické odpady (8); q. Hustotu sběrné sítě na třídění odpadu (z hlediska množství kontejnerů na tříděný odpad na území obce a rozmístění kontejnerů hodnotí starostové většinou jako dobrou (13), velmi dobrou (10) nebo výbornou (5); Systém svozu komunálního odpadu (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý (14), velmi dobrý (11), výborný (4); Systém svozu recyklačních kontejnerů (možnost výběru svozové společnosti, ceny, četnost svozu apod.) je hodnocen jako dobrý (15), velmi dobrý (7), výborný (4); r. Obce třídí nejvíce papír a plasty (30), sklo směsné (24), sklo čiré a barevné a elektroodpady (20), nápojové kartony (16), textil (15), bioodpad a kovy (10); 1.5. Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP Analytické práce prováděli odborníci zapojení do projektu ve spolupráci s příslušnými institucemi a obcemi. V průběhu prací byla také prováděna vlastní šetření. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 14

3. Výsledky analýz jednotlivých oblastí 3.1. Oblast školství a předškolního vzdělávání Je posuzováno území s celkovým počtem 31 obcí a měst. V celkem 11 obcích není ani MŠ ani ZŠ. V 7 obcích je pouze MŠ a v 1 obci je pouze ZŠ. V celkem 12 obcích je ZŠ i MŠ. Z 11 obcí tedy děti musí za školstvím vyjíždět, což u malých dětí není optimální. Navíc tím, že celý den tráví mimo svou domovskou obec, není u nich předpoklad vytvoření kvalitního vztahu k této obci, což se může později odrážet v jejich odchodu z území. Počet obcí celkem 31 Počet obcí bez MŠ i ZŠ 11 Počet obcí jen s MŠ 7 Počet obcí se ZŠ i MŠ 12 Počet obcí pouze se ZŠ 1 Přehled součástí školství celkem ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ z toho ZŠ speciální / se speciálními třídami MŠ speciální / se speciálními třídami gymnázia celkem škol 27 24 18 1 1 1 0 2* *Resp. jedno s dalším odloučeným pracovištěm Jesle Jesle se v území nacházejí pouze jako jedna třída, která je součástí MŠ v Bruntále. V jiných obcích jesle podle všeho nejsou zřízeny. Mateřské školy V území je celkem 22 mateřských škol, z toho 10 je sloučených se základní školou. Celková kapacita MŠ je 1 538, celkový počet volných míst je 267. Nejvíce Počet MŠ v ORP celkem 22 - z toho počet MŠ sloučených se ZŠ 10 Kapacita MŠ 1538 Počet volných míst v MŠ 267 Nejvíce volných kapacit je v Andělské Hoře (40), v MŠ ve Svahu ve Vrbně p/p, Horním Benešově a Razové (25). V území se tedy příliš neodráží stav v jiných územích, kde kapacity v MŠ spíše chybí. Název MŠ Obec Kapacita Počet žáků Volná místa s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 15

Celkem 1 538 1 271 267 Mateřská škola Bruntál, U Rybníka 3 Bruntál 215 202 13 Mateřská škola Bruntál, Smetanova 21 Bruntál 90 82 8 Mateřská škola Bruntál, Komenského 7 Bruntál 132 120 12 Mateřská škola Bruntál, Pionýrská 9 Bruntál 170 159 11 Mateřská škola Bruntál, Okružní 23 Bruntál 90 81 9 Mateřská škola Horní Životice Bruntál 30 28 2 Mateřská škola Oborná Oborná 25 25 0 Mateřská škola Milotice nad Opavou Milotice nad Opavou 25 20 5 Mateřská škola Moravskoslezský Kočov Moravskoslezský Kočov 15 15 0 Mateřská škola Staré Město Staré Město 43 33 10 Mateřská škola Vrbno p/p, Ve Svahu 578 Vrbno pod Pradědem 100 75 25 Mateřská škola Vrbno p/p, Jesenická 448 Vrbno pod Pradědem 84 70 14 Základní škola a Mateřská škola Horní Benešov Horní Benešov 90 65 25 Základní škola a mateřská škola Dvorce Dvorce 70 60 10 Základní škola a Mateřská škola Karlova Studánka Karlova Studánka 25 20 5 Základní škola a Mateřská škola Karlovice Karlovice 45 37 8 Základní škola a Mateřská škola, Dětřichov n/b. Dětřichov nad Bystřicí 30 22 8 Základní škola a Mateřská škola Andělská Hora Andělská Hora 90 50 40 Mateřská škola Horní Životice Horní Životice 30 20 10 Mateřská škola Staré Heřmínovy Staré Heřmínovy 30 19 11 Základní škola a Mateřská škola Lomnice Lomnice 20 18 2 Základní škola a Mateřská škola Rudná p/p Rudná pod Pradědem 20 15 5 Základní škola a Mateřská škola Razová Razová 45 20 25 Základní škola a Mateřská škola Široká Niva Široká Niva 24 15 9 Trend vývoje MŠ Počet dětí v MŠ ve správním obvodu Počet Volná místa (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Kapacita všech MŠ k 30. 9. 2013 1538 ---- ---- Počet dětí v MŠ k 30. 9. 2013 1288 250 83,75% Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2018 1100 438 74,93% Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2023 1000 538 68,12% Základní školy a jejich součásti V obcích je celkem 20 základních škol, z toho 18 je zřizovaných právě obcemi, 11 škol je úplných, 9 škol neúplných a 5 malotřídek. Celková kapacita škol je 4 740 míst, počet volných míst je 1914. Počet ZŠ v ORP celkem 20 - z toho počet škol zřizovaných obcemi 18 - z toho počet škol zřizovaných krajem 1 - z toho soukromých škol 1 - z toho počet ZŠ úplných 11 s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 16

- z toho počet neúplných 9 - z toho počet malotřídek 5 Kapacita škol 4740 Volná kapacita 1914 Nejmenší průměrný počet dětí na třídu je Andělské Hoře (14,56), Lomnici (12), Dětřichově (10,5) a Razové (9). Název obce počet škol počet tříd počet žáků průměrný počet žáků na školu průměrný počet žáků na třídu celkem 19 163 2820 91,94 15,22 Andělská Hora 1 9 131 131,00 14,56 Bílčice Bruntál 5 96 1726 345,20 17,98 Dětřichov nad Bystřicí 1 2 21 21,00 10,50 Dlouhá Stráň Dvorce 1 9 140 140,00 15,56 Horní Benešov 1 11 180 180,00 16,36 Horní Životice Karlova Studánka 1 2 27 27,00 13,50 Karlovice 1 6 105 105,00 17,50 Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice 1 1 12 12,00 12,00 Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová 1 3 27 27,00 9,00 Roudno Rudná pod Pradědem 1 1 19 19,00 19,00 Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice 1 3 50 50,00 16,67 Široká Niva 1 1 16 16,00 16,00 Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem 3 19 366 122,00 19,26 s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 17

Jídelny Celkový počet jídelen jako součástí škol je 32, jejich kapacita je 6 963 míst a volná kapacita je 3 644 míst. Nejvíce volných kapacit je v Bruntále (1899), ve Vrbně p/p (502), Andělské Hoře (305), Dvorcích (230), Razové (203) a Karlovicích (108). počet počet ŠJ a z toho v cílová kapacita stravovaných Volná kapacita výdejen kuchyně žáků MŠ ZŠ celkem 32 3319 1223 2096 6963 3644 Andělská Hora 1 160 50 110 465 305 Bílčice Bruntál 10 1831 644 1187 3730 1899 Dětřichov nad Bystřicí 1 43 22 21 100 57 Dlouhá Stráň Dvorce 1 170 60 110 400 230 Horní Benešov 1 245 65 180 290 45 Horní Životice 1 45 45 Karlova Studánka 1 47 20 27 100 53 Karlovice 1 142 37 105 250 108 Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice 1 30 18 12 50 20 Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou 1 20 20 35 15 Moravskoslezský Kočov 1 15 15 15 0 Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná 1 25 25 25 0 Razová 1 47 20 27 250 203 Roudno Rudná pod Pradědem 1 34 15 19 50 16 Staré Heřminovy 1 19 19 45 26 Staré Město 1 33 33 43 10 Světlá Hora Svobodné Heřmanice 1 37 0 37 120 83 Široká Niva 1 31 15 16 50 19 Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem 5 390 145 245 900 510 Trend vývoje ZŠ s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 18

Počet žáků správního obvodu Počet Volná místa (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Kapacita všech ZŠ k 30. 9. 2013 4 740 ---- Počet žáků k 30. 9. 2012 2 826 1 914 59,62% Předpoklad ke konci roku 2018 2 300 2 440 48,52% Předpoklad ke konci roku 2023 2 000 2 740 42,19% Pracovníci ve školství Celkem v území ve školství pracuje 575 pracovníků (přepočtený stav na 1 celý úvazek), z toho pedagogů je 199 a z toho 81% tvoří ženy (162). Pracovníci ve školství Počet pracovníků ve školství celkem cca 575 Počet pedagogů ve školství celkem cca 372 Počet nepedagogů celkem cca 203 Počet pedagogů v ZŠ 199 - z toho žen 162, tj. cca 81% přepočtený stav Počet pracovníků ZŠ v jednotlivých letech klesá, počet pracovníků MŠ mírně roste. Financování Prostředky poskytnuté státem na přímé náklady ve školství a prostředky z RUD na provozní náklady nejsou dostatečné a obce musí ze svých rozpočtů doplácet částku kolem 32 mil. Kč/rok. Financování vzdělávání Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) Skutečné náklady 132 300 480 Kč 141 409 124 Kč s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 19

Rozdíl Prostředky z RUD Celkové skutečné náklady Rozdíl 9 108 644 Kč 35 944 000 Kč 58 744 749 Kč 22 800 749 Kč Navíc i přes pokles dětí i celkový počet pracovníků ve školství výdaje na školství stále rostou. Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) 2013 Prostředky poskytnuté státem (přímé náklady) 2006 Rozdíl nárůst 132 300 480 Kč 120 314 380 Kč 11 986 100 Kč Provozní výdaje ZŠ i MŠ celkem 2012 Provozní výdaje ZŠ i MŠ celkem 2005 Rozdíl nárůst 61 775 050 Kč 54 220 526 Kč 7 554 524 Kč Výstupy z dotazníkových šetření obcí Důvody spolupráce: školství lepší naplnění kapacit škol u obcí, které mají předškolní zařízení a v jiných obcích není nebo pro obec bez ZŠ Důvody nespolupráce: školství udržení MŠ, ZŠ v obcích i za cenu zvýšení nákladů v zájmu udržení školství v malé obci není zájem spolupracovat Největší problémy: zachování školy kvůli nízkému počtu žáků dostupnost škol nedostatek finančních prostředků na provoz Hlavní témata spolupráce: čerpání dotací optimální naplněnost tříd nabídka zájmových aktivit a zvýšení zájmu rodičů posilování regionální identity SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 20

- Existence malotřídek resp. škol v malých obcích - rodinný přístup, malý počet dětí ve třídě, - Existence stravovacích možností pro děti - Propojení školy a zájmové činnosti - ŠD + kluby Příležitosti - Spolupráce obcí v oblasti školství naplnění škol, snížení výdajů na vzdělávání, dostupnost, zachování škol v malých obcích; - Spolupráce škol navzájem - Využití volných stravovacích kapacit pro veřejnost (důchodce, firmy apod.) - Působení zřizovatelů na zaměření škol - regionální identita, vazba na trh práce, spolupráce škol, spolupráce firem, obcí - Zapojení škol do života obce - rozvoj komunitní role škol, další vzdělávání - Aktivity obcí pro získání nových obyvatel - Posilování regionální identity - Zapojení škol do rozvoje obcí - Vytvoření podmínek pro pedagogy - muže - Příprava na období 2014+ - projekty z EU i ČR - 1/3 obcí bez ZŠ i MŠ (11) - Počet škol pouze s MŠ (7) - Nutnost vyjížďky malých dětí za vzděláním - Vysoký počet volných kapacit ZŠ (1914) - Vysoký počet volných kapacit jídelen (3644) - Chybějící jesle - 81% pedagogických pracovníků ZŠ jsou ženy - Růst provozních i přímých výdajů při snižování počtu dětí - Konkurence mezi školami - Konkurence II. stupně ZŠ a gymnázií - Nevyužívání a nepochopení role zřizovatele ve směrování škol a jejich náplně - Nízká míra vazby škol na trh práce, rozvoj podnikavosti a řemesel - Nízká kvalita učitelů - nové technologie a poznatky, nové postupy, jazyky - Nízké normativy obce doplácí, nedostatek finančních prostředků na provoz, vybavení a volnočasové aktivity, vzdělávání učitelů, požadavky na finanční prostředky od rodičů - Bezbariérové přístupy do škol Hrozby - Demografický vývoj - další nárůst volných kapacit - Rušení malých škol v obcích - Další zvyšování výdajů na provoz škol - energie, tabulkové mzdy - Legislativní změny - Neschopnost koordinace a komunikace, neochota ke změnám - Nekoncepčnost - Dopravní obslužnost rušení spojů - Konkurence obce města - Studenti se nevrací zpět do regionu 3.2. Oblast Sociálních služeb s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 21

Služby sociální prevence Služby sociálné péče 1. Popis stávající situace V území se vyskytuje 21 jednotlivých typů zařízení sociálních služeb poskytujících sociální služby pro obyvatele ORP. Ze 33 možných druhů sociálních služeb je na území ORP poskytováno 18 druhů, z toho některé nabízí více poskytovatelů, zejména v Bruntále. Druh sociální služby Sociální poradenství 5 Osobní asistenství 1 Pečovatelská služba 2 Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení 2 Odlehčovací služby 1 Centra denních služeb 1 Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením 2 Domovy pro seniory 2 Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení 1 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 Raná péče 1 Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy 2 Domy na půl cesty 1 Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 2 Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 3 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny 2 Terapeutické komunity Terénní programy 2 Sociální rehabilitace 1 celkem 32 Poskytovatelé služeb a) Registrované sociální služby s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 22

29 služeb ze 32 má sídlo v Bruntále a přestože spádovost pobytových, některých ambulantních a částečně terénních přesahuje i do území ORP zejména do Vrbna pod Pradědem, je patrná značná nerovnoměrnost v rozložení, lokální nedostupnost některých služeb a v Bruntále zase naopak koexistence několika stejných druhů služeb. Sociální poradenství: Help-in,o.p.s. sociální a dluhové poradenství + půjčovna kompenzačních pomůcek Slezská Diakonie - Elpis poradna pro týrané ženy Liga, o.p.s. dluhové poradenství Centrum pro zdravotně postižené MSK, o.p.s. speciální poradenství pro ZP Centrum psychologické pomoci, p. o. rodinná a manželská poradna Všechny poradny působí v Bruntále, Help-in, o.p.s. a Centrum zdravotně postižených MSK kromě toho zajíždějí do Vrbna pod Pradědem. Služby sociální péče: Centrum sociálních služeb pro seniory Pohoda, p.o., provozuje v Bruntále (klienti jsou ze spádové oblasti Moravskoslezského kraje) Domov pro seniory (P) Domov pro osoby se zdravotním postižením (P) Odlehčovací služba (P) Sagapo, p.o., provozuje v Bruntále (klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Domov pro osoby se zdravotním postižením (P) Podpora samostatného bydlení (T) Slezská Diakonie, provozuje (klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Chráněné bydlení (Široká Niva) (P) Podpora samostatného bydlení (Bruntál) (T) Město Bruntál, provozuje v Bruntále Pečovatelská služba (T) Help-in, o.p.s., provozuje Pečovatelská služba (T) (Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Světlá Hora, Staré Město, Horní Benešov) Centrum pro zdravotně postižené MSK, o.p.s., provozuje Osobní asistence (T), (působnost okres Bruntál) Spolkový dům Marianny Berlové, provozuje v Bruntále Centrum denních služeb (A) Domov pro seniory Vrbno, provozuje ve Vrbně pod Pradědem Domov pro seniory (P) Podhorská nemocnice Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (P) Služby sociální prevence: Slezská diakonie, provozuje v Bruntále Azylový dům pro muže (P) Azylový dům pro ženy s dětmi (P) Dům na půl cesty (P) s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 23

Sociální rehabilitace (A+T) Raná péče (T) Help-in, o.p.s., provozuje v území ORP Bruntál Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (T) Sagapo, p.o., provozuje v Bruntále ( klienti jsou ze spádové oblasti okresu Bruntál) Sociálně terapeutická dílna (A) Liga, o.p.s., provozuje v Bruntále Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (A+T) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (A+T) Open House, o.p.s. provozuje v Bruntále Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (A+T) Terénní programy - Open street (T) Terénní programy - služby drogové prevence (T) - (Bruntál, Vrbno p/p) Fond ohrožených dětí, provozuje v Bruntále a Světlé Hoře Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (T) Polárka, o.p.s., provozuje v Bruntále Sociálně terapeutická dílna (A) b) Návazné služby Přesah mimo území ORP: Domovy pro seniory mají uživatele v největší míře z ORP Bruntál, ale při volné kapacitě je jejich spádovost celý Moravskoslezský kraj a ojediněle i Olomoucký kraj (Domov ve Vrbně má klienty i z Jesenicka). Domovy pro osoby se zdravotním postižením mají uživatele - Sagapo, p.o. (ORP Bruntál), Domov Pohoda Bruntál (Moravskoslezský kraj) Sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi FOD (Světlá Hora) Služby drogové prevence Open House (zajišťuje Vrbno po Pradědem) Raná péče Slezské Diakonie (území ORP) Zdravotní - hrazené z veřejného zdravotního pojištění : Charita Krnov, provozuje v Bruntále Domácí péče Diakonie ČCE Rýmařov, provozuje Domácí péče 2 úvazky (působnost POÚ Bruntál a Horní Benešov) Pečovatelská služba Německého řádu Domácí péče úvazek 1 (působnost dle obvodů praktických lékařů) Obce jsou aktuálně zřizovateli 4 zařízení, církev 6 zařízení, převážně neziskové organizace dalších 8 zařízení a kraj 3 zařízení. Financování služeb s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 24

Nejvíce financí jde do pobytových služeb, jako jsou domovy pro seniory (42 mil. Kč) či domovy pro osoby se ZP (23 mil. Kč). Největší podíl na úhradě služeb přichází od uživatelů (39,8 míl. Kč) a z dotací MPSV 32 mil. Kč). Dotace kraje (330 tis. Kč) i obcí (1,5 mil. Kč) jsou minimální. Moravskoslezský kraj připravuje systém financování, který bude postupně vyžadovat po obcích spoluúčast až 30% provozní ztráty na krytí výdajů jednotlivých služeb. Druh služby dotace MPSV dotace kraj dotace obec příspěvek zřizovatele finanční prostředky úhrady uživatelů sponzorské dary jiné finanční zdroje finanční prostředky celkem Druh sociální služby Osobní asistence 220 000 55 000 148 318 25 209 448 527 Pečovatelská služba 928 000 916 650 1 299 839 991 897 339 752 4 476 138 Podpora samostatného 1 302 480 74 000 418 290 1 794 770 bydlení Raná péče 134 500 30 000 25 438 189 938 Sociálně aktivizační služba 1 292 000 34 000 pro rodiny s 178 671 2 146 635 3 651 306 dětmi Terénní programy 527 500 164 016 691 516 Centra denních služeb 921 000 100 923 25233 58 129 27 876 1 133 161 Domovy pro osoby se zdravotním 8 492 000 93 780 652 600 11 789 099 326 575 1 987 789 23 341 843 postižením Domovy pro seniory 10 697 000 10 720 2 647 400 24 386 754 36 052 4 615 248 42 393 174 Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení 1 260 000 1 186 511 123129 2 569 640 Azylové domy 3 676 430 150 000 275 542 1 933 986 76 605 6 112 563 Domy na půl cesty 1 400 000 125 817 496 301 223394 2 245 512 Nízkoprahová zařízení pro děti 789 000 80 000 196 648 1 799 365 2 865 013 a mládež Sociální poradny 1 587 000 258 779 188 200 44 715 10 000 738 600 2 827 294 Sociálně terapeutické 2 027 000 312 506 29 000 0 257 146 506 476 3 132 128 dílny Centra sociálně rehabilitačních 1 240 000 100 000 115 832 144 864 1 600 696 s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 25

služeb Ostatní - odlehčovací 262 000 72 322 258 202 7 348 599 872 služba* celkem za všechny služby 36 755 910 364 000 2 981 206 4 813 272 41 712 202 657 649 12 759 852 100 073 091 * Podhorská nemocnice finanční údaje neposkytla za sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení (položka ostatní proto obsahuje údaje pouze za odlehčovací službu). Při porovnání výdajů na příspěvek na péči vyplacený ÚP (44 905 000 Kč) a následně příjmů z úhrad (39 985 495 Kč) za služby sociální péče od příjemců příspěvků na péči poskytovatelům služeb bylo zjištěno, že příjmy z úhrad zahrnují i příjmy pobytových služeb za stravu a bydlení a služby (které jsou hrazeny z důchodů). Údaje o příjmu z příspěvku na péči poskytly organizace Centrum Pohoda Bruntál a Sagapo, p. o., přičemž v jejich příjmech z úhrad klientů činí podíl příspěvku na péči max. 41% v případě Sagapo, a 45% v případě Centra Pohoda. Jenom tyto dvě organizace by tak snížily příjmy z úhrad o 14 mil. Kč na cca 25 mil Kč. Odhadujeme tedy, že návratnost příspěvku na péči do systému služeb je tedy maximálně 50%. Podíl úhrad uživatelů terénních a ambulantní ch služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením na celkových výdajích na službu je ještě nižší. Pečovatelská služba Osobní asistence Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Příjmy z úhrad uživatelů 991 897 148 318 418 290 258 202 Výdaje 4 407 551 448 527 1 794 770 668 205 Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu 22,50% 33% 23,30% 38,40% 77% stávajících nákladů je určeno na pobytové služby. Tento stav signalizuje jednak vysokou finanční náročnost pobytových služeb a také potřebnost zvýšení podílu především terénních příp. kombinovaných služeb, a to i vzhledem ke stárnutí obyvatel. Záměr Domova pro seniory Vrbno vyčlenit část stávající kapacity při transformaci jako domov se zvláštním režimem, pro osoby s psychickým a duševním onemocněním, by doplnil v území chybějící zařízení. Problémy poskytovatelů služeb Poskytovatelé služeb se potýkají s nejistotou ohledně každoročního financování, kdy jsou současným systémem nuceni každý rok podávat projekty a neví, zda budou podpořeni, navíc finance se k nim dostanou až v průběhu roku. Tento systém ohrožuje samou jejich existenci a tím i existenci (dostupnost) služeb. KPSS V současné době na území ORP plánují sociální služby pouze Města Bruntál a Horní Benešov pro svou potřebu a Vrbno pod Pradědem pro území pověřeného obecního úřadu (dále POÚ). Nezaměstnanost a vyloučené lokality s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 26

Jedním z důsledků vysoké nezaměstnanosti v území je nárůst chudoby a zadlužení obyvatel. Průvodními jevy jsou dále výskyt sociálně patologických jevů, narušení mezilidských vztahů, rozpad rodin, bezdomovectví a zvýšená poptávka po různých službách poradenství. Tyto služby v ORP působí, převážně však pouze v Bruntále. Ve městech Bruntál ale nově i Vrbno pod Pradědem jsou tzv. vyloučené lokality. Město Bruntál spolupracovalo 3 roky s Agenturou pro sociální začleňování a nyní realizuje investiční i neinvestiční projekt zaměřený na sociální integraci, který by měl zlepšit poměry v lokalitě Dlouhá a ubytovna A+H. Vrbno pod Pradědem spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování zahájilo, přičemž záměrem je zmapovat situaci a připravit podobný projekt jako v Bruntále. Výstupy z dotazníkových šetření obcí Obce jsou ochotny přispívat na lůžko v pobytovém zařízení i provoz sociálních služeb Kromě toho jsou ochotny pomáhat dalšími způsoby Vývojové trendy: stárnutí obyvatel (s akcentem na nárůst psychického onemocnění), nezaměstnanost, závislost obyvatel na dávkách a zadluženost obyvatelstva chybějící služby: domy s pečovatelskou službou resp. byty pro seniory, domov pro seniory, odlehčovací služba, denní stacionář a azylový dům. Úroveň spolupráce: sociální služby oblast pro spolupráci naprosto nebo velmi vhodná preferována úroveň území ORP (před územím POÚ a územím kraje) Největší problémy: chybějící možnosti dostupného bydlení nedostatečná kapacita služeb pro seniory problémy s osobami ze sociálně vyloučených lokalit Hlavní témata spolupráce: aktivní zapojení seniorů do veřejného života udržení ZP osob a seniorů v přirozeném prostředí ambulantní a terénní služby SWOT analýza Silné stránky - stávající síť služeb v Bruntále a Vrbně p/p - existence prvních komunitních plánů sociálních služeb (dále KPSS) v Bruntále, Vrbně pod Pradědem, Horním Benešově - zapojení obcí příslušných POÚ Vrbno p/p do KPSS - zájem cca poloviny obcí ORP řešit sociální problémy občanů - transformace Harmonie,p.o. Krnov (bývalého ÚSP Jindřichov) vznik domova pro osoby se ZP ve Vrbně pod Pradědem kap. 16 lůžek a dále - ÚSP Horní Životice - vznik domova pro osoby se Slabé stránky - nerovnoměrné pokrytí službami v rámci - nedostatečná kapacita terénních služeb ve většině obcí pro seniory a ZP - absence služeb v území pro cílovou skupinu osob s psychickým onemocněním - nedostatek financí pro rozvoj služeb, neexistence objektivního systému spolufinancování provozu a nerovnoměrné cashfloww v území ORP - různá úroveň kvality stávajících služeb zjištěná nejen při inspekci služeb, ale také interním hodnocením zejména provozních podmínek (např. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 27

ZP ve Horním Benešově kap. 16 lůžek - přínos poskytovatelů cca 94 mil. Kč ročně do území ORP Bruntál Příležitosti - vytvořit komunitní a strategický dokument pro větší územní celek (nejlépe pro celé ORP) a jeho následná realizace - Vytvoření optimální a efektivní sítě soc. služeb na území celého ORP doplnění, zřízení chybějících služeb, eliminace nekvalitních, ale i nepotřebných (včetně vytvoření regionálního systému financování) - vytvoření nových pracovních míst v sociálních službách - významnější využití dobrovolnické práce - efektivnější využití místních zdrojů - rozvoj komunitních a návazných služeb - vytvoření jednotného informačního systému pro území ORP - Transformace a humanizace pobytových zařízení - sociální podnikání (i obecní) nová pracovní místa pro ZP apod. špatný stavebně technický stav domova pro seniory ve Vrbně, vícelůžkové pokoje, bariérovost objektu) - více než 77% zdrojů jde do pobytových služeb - nízký podíl obcí ORP na financování sociálních služeb - nedostatečná informovanost klientů - existence vyloučených lokalit v Bruntále a nově také ve Vrbně pod Pradědem Hrozby - stárnutí obyvatel - zvyšování zadluženosti obyvatel - vysoká nezaměstnanost - vznik dalších sociálně vyloučených lokalit - financování sociálních služeb formou veřejných zakázek - nízký podíl MSK na financování sociálních služeb, který je zohledňován při dotačním řízení MPSV (poskytovatelé tak jsou kráceni 2x) 3.3. Odpadové hospodářství Stávající stav O svoz odpadů se v území ORP starají dvě lokální svozové firmy - Technické Služby Bruntál, s.r.o. a Technické Služby Vrbno pod Pradědem. Ve dvou obcích realizuje svoz odpadů nadnárodní společnost Marius Pedresen a.s. Obvyklá cena za 1t svezeného odpadu se pohybuje od 750-1000 Kč. Průměrná cena poplatku činí cca 500 Kč, zhruba shodnou částku doplácí obecní rozpočty. Sběrné dvory Síť sběrných dvorů je koncentrována pouze do měst Bruntálu a Vrbna pod Pradědem. Provozovateli jsou obchodní společnosti ze 100 % vlastněné městy. Zařízení jsou dimenzována na počet, který daleko převyšuje počet obyvatel. Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel/ vlastník (O, S) Poznámky s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 28

popisné 1. 2. TS Bruntál, s.r.o. - Sběrný dvůr Bruntál TECHNICKÉ SLUŽBY VRBNO s.r.o.- sběrný dvůr, sběrna druht. surovin Zeyerova 12 Jesenická 205 Bruntál 597180 65 000 30 000 O Vrbno pod Pradědem 597961 30 000 600 t+ 3000 t. SKO O sklo, papír, železo Mobilní zařízení Kromě velkých zařízení na sběr odpadů funguje ještě síť mobilních zařízení v podobě kontejnerů a sběrných nádob (např. systém Ekolamp - s nádobami: Vrbno pod Pradědem, Nové Heřminovy, Horní Benešov, Karlovice). Město Bruntál prostřednictvím TS Bruntál zavedlo čipování všech sběrných nádob na komunální odpad u všech obcí, svozové vozy jsou vybaveny vážícím systémem a vypracovává se nový software, který bude zjištěná data vyhodnocovat Třídící linky Na území ORP Bruntál se nachází pouze jedna třídící linka na PET v Bruntále v soukromém vlastnictví a Zelená dílna, původně chráněná dílna, provádějící ekologickou recyklaci odpadního elektrického a elektronického zařízení. Síť tak nelze považovat za dostatečnou. Zařízení pro nakládání s BRO Dle zákona musí obce zajistit nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Město Bruntál prostřednictvím TS Bruntál umožnilo občanům třídit bioodpad pomocí hnědých svozových kontejnerů a tím snížilo objem komunálního odpadu v popelnicích a náklady na skládkování. Bioodpad je pak svážen na vlastní kompostárnu. O podobný systém se snaží také Vrbno pod Pradědem a zvažuje pořízení vlastní kompostárny. Č. 1. 2. 3. Provozovatelé zařízení ITALPE s.r.o.- biokompostárna RUMPOLD s.r.o. - Kompostárna - Moravský Kočov Van Gansewinkel HBSS s.r.o. - biodegradace Adresa provozu Výčet všech obcí území ORP, která využívají tato koncová zařízení Provozovatel /vlastník (O, OK, S) Ulice č.p. Obec ZÚJ (O, OK, S) Leskovská 572 Dvorce 597317 S Moravskoslezský Kočov 551732 S Horní Benešov 597350 S poznámky Energetické využití odpadu V území se nenachází žádné zařízení, které by využívalo odpad pro energetické využití. Podobné zařízení se nenachází ani v sousedních ORP. s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 29